Dnešní hrou snad potěším nejen nás, milovníky flashovek, ale i „Líbímseti.cz“ komunitu. Máme tu totiž dílko kvalitní, o lásce a s „pěkňouškým“ doslovem.

A teď vážně :). Colour My Dreams je třetí částí (zatím) trilogie snad ani ne tak her, jako spíše zážitků. Opravdu, hratelnosti tyto výtvory SilverStitche moc nepobraly, zato emocí, krásné kreslené grafiky a hudby se v tomto podobenství o lásce a samotě rozhodně dočkáme. A vůbec to není prvoplánové, jak by mohl naznačovat můj první odstavec.

Nejprve byste měli zažít předchozí díly série, Colour My Heart a Colour My World.

Zažijte Colour My Dreams!

Tato úplňková hříčka byla (stejně jako minulá hra, Small Worlds) vytvořena pro soutěž Casual Gameplay Design Competition. Jejím autorem je Bart Bonte, mezi jehož počiny se řadí pecky jako Factory Balls (druhý díl) nebo třeba Me and the Key.

Dost bylo odkazů, vrhněme se na samotnou hru. Vaší hlavní a jedinou starostí je obstarat králíčkovi něco na zub. V honbě za potravou pak budete klasickým point&click (a někdy také drag) stylem řešit vcelku jednoduché hádanky. A co je na tom nejhorší, budete si to užívat, protože je to chytlavé, milé a zábavné.

Zahrajte si hru Full Moon!

Small Worlds je příspěvek Davida Shuteho do šestého „ročníku“ soutěže Casual Gameplay Design Competition, kterou pořádá web Casual Gameplay ve spolupráci s flash portálem Armor Games. Důležité pro nás je, že podtitulem soutěže bylo pro tentokrát: „Explore.“ Prozkoumávání si užijeme do sytosti.

Několik obrovských různobarevných čtverců, pixelů, nic víc. Zmáčknete jednu ze šipek a několik červených se začne hýbat. To je vaše postavička. Prozkoumáváte dál a… nebudu vám kazit ten kouzelný první dojem z herní mechaniky. Prozradím už jen, že prostřídáte postupně čtyři různorodé úrovně plus jeden „rozcestník“. Zbytek si prozkoumejte sami.

Zahrajte si hru Small Worlds!

Z herního konceptu „vymysli, co máš udělat a udělej to“ už vytěžila maximum série Hoshi Saga od japonských Nekogames (první, druhý a třetí díl). Přesto to Benoit Freslon (známý jako tvůrce Nano Wars) zkouší znovu.

Nehledá hvězdičku, cíl je vždy jiný. Musíte ho objevit pomocí nápověd, názvů úrovní, objektů na téměř prázdné scéně. Ostatně nápovědou je už název celé hry: Brát něco obrazně. Berte ji tedy tak ;). Já Vám jen napovím, že si budete hrát s nastavením flash playeru, že budete pracovat s více taby se spuštěnou hrou, že některé úkoly budete moci splnit i s mikrofonem a webkamerou . Když si opravdu nebudete vědět rady, fórum hry Vám jistě napoví.

Zahrajte si hru Take Something Literally!

Kostkované příhody Cuboye, „ultimátního kamaráda, hrdiny, potápěče a tak dále“, jsou jedním z dlouhodobějších projektů Willa Arbuckla tvořícího pod jménem The Edible Castle. Donedávna byly omezeny pouze na flashová videa (Cuboy Ep.1, Cuboy Ep.2, Cuboy Ep.3), ale před několika dny byla vydána první hra s Cuboyem. A dlužno říci, že se povedla.

Back to the Cubeture je point-and-click adventura, jedna z těch jednodušších. Nečekají Vás tedy žádné velké logické orgie. Oproti tomu neujdete slušným minihrám, skvěle nadabovaným dialogům a hlavně humoru, který jen málokdy pálí vedle. To všechno zabaleno do typické Cuboyovské grafiky.

Hra nese ve svém názvu číslovku, jistě se tedy za několik měsíců dočkáme pokračování. A my se, přiznáváme, už nemůžeme dočkat :).

Zahrajte si hru Back to the Cubeture Era 1!

Předchozím několika dnům kralovalo jedno malé nenápadné puzzlátko, které přineslo docela zajímavý koncept ve slušném (i když zdaleka ne oslňujícím) zpracování.

Váš cíl je zde jednoduchý: sesbírat všechny oranžové tečky. Háček je v tom, že po každé sebrané tečce se váš čtverec trochu zvětší a nevejde se tak do úzkých chodbiček, kterých je zde nepočítaně. Je to vlastně taková variace na Hada :). Musíte tak promýšlet, kterou tečku dříve, kterou později a do toho ještě musíte měnit svou podobu na kruh a trojúhelník podle potřeby. Všechno řídíte myšákem a do hry se tak můžete vcítit.

Tomu pomáhá i slušná fyzika. Všelijaké speciální bonusy (které Vám vysvětlí už sama hra) jen dotvořují příjemné puzzlátko jako stvořené pro podvečerní nudu. Jen se Vám zrovna musí chtít myslet…

Zahrajte si hru Growbox!

Nudge není hrou, nazvali bychom jej spíše gadgetem. Je to vlastně jen další z nekonečné řady jednoduchých tvořičů hudby (stejně jako třeba Punk-o-matic). Své místo na 2hrách si ale vysloužil svým ovládáním a docela slušnými možnostmi (ty se ještě mají rozšiřovat).

Rozeberme si tedy ovládání a možnosti: tabulka 16×16 a pár čudlíků okolo. Melodie hraje zleva doprava, svislá osa určuje výšku tónu (u bicích buben). Vpravo přepínáte mezi osmičkou dostupných nástrojů, dole pak určujete hlasitost (jednoho nástroje i celkovou), balanc a tempo.

K realizaci Vám musí stačit jeden takt ve čtyřčtvrťovém rytmu, autoři (Hobnox) již ale plánují rozšíření. Svoje výtvory můžete tlačítkem Get and share posílat přátelům. Tady je tedy ten náš, přátelé :).

Zahrajte si hru Nudge!

Vítejte! :) Výběr první hry po spuštění webu nebyl složitý. Přestože v posledních dnech vyšly opravdu dobré kousky jako logický MagnetiZR a Max Connect nebo arkádová srandička Icycle, prostor pro tento půltýden musí jednoznačně dostat pokračování skvělé „bořící“ hry, která doslova obletěla svět (iPhone nevyjímaje) – Crush the Castle.

Crush the Castle je hra jednoduchá, až primitivní. Do svých rukou dostanete katapult. Ten naládujete jedním z osmi typů munice a vystřelíte ji dvěma kliky myši. Snažíte se pozabíjet všechny postavičky usídlené na hradě, který stojí opodál v co nejmenším počtu výstřelů.

Ve hře byl zahrnut i editor hradů a fanouškovská komunita se vskutku činila. Ze stovek a stovek hradů tak mohlo být vybráno několik desítek opravdu těch dobrých. Nové skvělé levely, malinko pozměněné řazení levelů (můžete omezeně přeskakovat), větší plynulost – povedené „polopokračování“.

Zahrajte si hru Crush the Castle Players Pack!

Za „zsaraně dobrou“ (ne)logickou skákačkou Time Fcuk nestojí nikdo jiný než Edmund McMillen, autor takových pecek jako Aether, Meat Boy či Grey-Matter.

Time Fkuc hratelností trochu připomíná Shift, vždyť i zde je základem hratelnosti přepínání dvou dimenzí. Princip je ale jiný a nálada se zde rozhodně nepohybuje ve vtipu, jste spíše ztraceni, zmateni v absurdním světě, který Vám přichystalo Vaše budoucí já.

Time Fcku asi není pro každého. Těm, které zaujme, nabídne ale kampaň (postup automaticky ukládá) i levely tvořené hráči. Dokonce je umí náhodně seskládat za sebe podle obtížnosti a připravit tak druhou cestu, vždy odlišnou.

Zahrajte si hru Time Fcuk!

„Hra o chemii?“ ptá se podtitul této akčně-logické flashovky. Můžeme odpovědět: „Ano, jde to. A skvěle!“

S malým robůtkem (?) skáčete po plošinkách, během toho se snažíte sesbírat atomy kyslíku a hélia, vyhnout se nestabilním dusíkům, těžkému železu a vazbám mezi jednotlivými prvky. Zní to bizarně, ale tvoří to (mimochodem skvěle stylizovanou, graficky i hudebně) velmi dobrou směsici logické skákačky s častými fyzikálními hrátkami. Prvky často tvoří doslova stroje, které Vám otevřou nebo naopak ztrpčují cestu dál.

Zahrajte si hru Protonaut!