Aktuality a novinky 96.oddílu Šipka

ZUŘIVÝ SOUBOJ Mravkolev v akci

96oddilsipka — Thu, 08 Jul 2021 12:51:53 GMT

Minecraft Zpravodaj č.1

96oddilsipka — Sun, 22 Nov 2020 18:29:33 GMT

MUMIE

96oddilsipka — Wed, 28 Oct 2020 11:54:48 GMT

Tábor 2020 - ZAKLÍNAČ

noreply@blogger.com — Wed, 30 Sep 2020 21:17:00 GMT

Vyprávěné kroniky naleznete ZDE

Sobota 4.7. – Den 0
Když jsem přijel na tábor, překvapilo mě, že tábořiště vypadalo jinak, než jsem si představoval. Bylo mnohem lepší. Letos jsem na táboře poprvé. Překvapilo mě, že nás může přepadnout jiný tábor. Ubytovali jsme se ve stanech, ale někteří z nás se museli přestěhovat. Já také. Učili jsme se bezpečně zacházet s nářadím (s pilou, kladivem, sekerou, dvojruční pilou).

Mezitím rádcové a podrádcové připravovali večerní oheň. Po večeři přijel Bráca. Šli jsme (k ohni) podle výšky za sebou, Bráca nás pozval do táborového kruhu.

A přivítal nás na táboře. A pak jsme zpívali písničky. A pak nás přišli navštívit 3 zaklínači (Lambert, Eskel, Letho). A stali jsme se novými zaklínači. Rozdělili jsme se do skupin (hadi, rysi, medvědi). Já jsem v rysech. Po zaklínačském večeru jsme se rozloučili skautskou večerkou. A šli jsme spát.
--Meďák

Neděle 5.7. – Den 1
Ráno jsme se protahovali, hledali jsme rostliny a různé věci.

Bylo to velmi zajímavé, myslím, že hodně lidí nic nedělalo. Potom jsme zjistili, že je takový papír s můrou, za který dostaneš bonbón. Bylo to zajímavé.

K obědu jsme měli kuskus. Byl zajímavý. Po obědě jsme měli odpolední klid. Někteří hráli Fotra. Někteří se mlátili s pendreky. K večeři jsme měli puding. Byl celkem v poho.
--Šašek

Pondělí 6.7. – Den 2
Ráno jsme se probudili do slunečného dne a měli jsme první rozcvičku, avšak když jsme se vraceli, počasí změnilo tvář a začalo pršet. Kromě vyvěšení státní vlajky a zahájení táborového dne jsme až do oběda byli pod střechou. K obědu byla trocha těstovin se sýrem. Odpoledne déšť ustal a tak jsme každá skupina měli jít přispívat nějakou prací k chodu tábora.

Když jsme se pak sešli, tak jsme šli dělat práci, kterou měla dělat jedna skupina, ale neudělala. Na konci dne jsme zahráli CTH a jeli se umýt do školy v Kolinci.
--Veveřák

Úterý 7.7. – Den 3
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti efektivity přenášení vody v děravém hrnci.

Ráno jsme se probudili a jali se připravovat snídani, zatímco ostatní táborníci se věnovali protahování svých těl pod taktovkou Klikaře. Po návratu z výklusu kopce je nutné se opláchnout a pak už můžeme jít jíst. Po dlouhé snídani a krátké pauze je oznámen nadcházející nástup v krojích, který dnes ovšem bude speciální. Při zapískání už vysoko v oblacích číhá drona, připravená snímat a natáčet pohotový nástup našich skautů. Jako zlatý hřeb je připraven úkol sestavit z osob číslo našeho oddílu, jež bude ze závratných výšek vzápětí též zvěčněno.

Když se dozvíme, že je možné se ve volných chvílích věnovat také stavbě slunečních hodin, rozcházíme se ke stanům, aby mohla proběhnout jejich kontrola, stejně tak jako focení skautů v popředí svých obydlí. Poté, co zvládneme ukončit všechny ranní aktivity včetně léků, se odebíráme do pevnosti, kde vytrvale bojujeme o holé životy tak dlouho, jak je jen třeba. Mezitím se v táboře samozřejmě rozebíhají práce v kuchyni, aby bylo vepřo-knedlo-špenáto včas a skvělé. Po návratu z pevnosti se do kuchyně obsazuje i denní služba, mezitím vedle v jídelně probíhá tah celotáborové hry. Následně nás čeká polední klid a uzlařský workshop, učící naše mladé a nadějné zaklínače, jak správně svázat chycené nestvůry a nepřátele.

Co by to ale bylo bez trošky zábavy, musíme se tedy odebrat na další aktivitu, jíž je křtění stanů, samozřejmě ale za četného doprovodu neznámých a nebezpečných monster z velkých dálek.

Je také potřeba se v rámci tábora chvíli věnovat Patronátům, které pro nás dva týdny před táborem připravili manželé Strakovi. Obcházíme tedy tábořiště a podle mapy hledáme papírkem označené přírodní skvosty hodné zmínky, načež pomalu přichází tma, a to znamená večerní čtení pověstí. Hned potom ale není čas na čištění zubů, musíme totiž ještě vyslechnout starého mága s úchvatnou holí, která přitahuje zraky nás všech. Jak je to jen možné? Jeden zaklínač z každé skupiny vždy dostane instrukce a zapálí kouzelný tác s prachem, načež se vždy začnou dít nevídané věci.

Když nám mág předvedl a sdělil vše, co chtěl, byl teprve ten správný čas započít večerní rutinu.
--Pálkař

Středa 8.7. – Den 4
Ráno jsem vstal a potom jsem chvíli pracoval v kuchyni a potom byl nástup neboli budíček a běželi jsme na statek. Potom byla snídaně a na snídani byla vánočka. Potom v 10:10 byl nástup v krojích, a po nástupu v krojích byla celotáborová hra. Po CTH byl oběd, k obědu byla čína a potom byl polední klid.

Po poledním klidu jsem jel se svou skupinou (Medvědama) ke statku pro vodu. Potom byl pro mě trochu nudný, ale užitečný Zdravotnický workshop. A později večer jsem si já i ostatní kluci mohli vybrat co budeme dělat, jako možnosti byli dvě věci - 1. sacculus, což je karetní hra; pak jsme se ještě mohli doučit uzly. Já jsem si vybral uzly, protože mi moc nešly, ale na tom malém uzlařském workshopu jsem se toho hodně naučil.

Potom jsme měli zpívání, kde jsme zpívali různé písničky (venku docela pršelo), ale potom jsme sundali vlajku a šli jsme spát a spalo se mi velmi dobře.
--Photon

Čtvrtek 9.7. – Den 5
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti dobrovolného obrůstání mechem, zcela nepřímou úměrou spojeného s mírou lenosti.

Dnešní den se nesl v duchu příprav na táborové scénky. Už od rána jsme tak mohli v různé časy na různých místech potkat skupinky skautů snažících se vymyslet světobornou show.

Ani tak nás ovšem nesmí minout ranní budíček, rozcvička, snídaně či nástup v krojích. Samozřejmostí je také tah celotáborové hry, nad rámec je na dnešním programu pochod po okolí podle azimutu, a střelnice. Skupinky se na aktivitách postupně točí, přičemž v kuchyni se připravuje lahodné jídlo. Dnešek je ale pro službu speciální, protože se na přípravě jídla bude podílet v extrémním měřítku, skauti budou totiž připravovat burgery pro celý tábor, je tedy třeba udělat menší manufakturu. Vypadá to, že se všechno relativně daří a proto je možné brzy svolat tábor k obědu, na který se všichni těší. Když konečně přijde na věc, mají všichni zacpané torby kusy burgerů a zanedlouho se první výtečníci ptají, jestli je na přidání. Ale ovšem. Každý si může vzít dva, a když potom stále bude zbývat, tak další. Nakonec byl celý tábor plně nasycený a stále zbývalo posledních pár burgerů, čili oběd byl úspěšný. Starší se vyvalili plní u grilu, zatímco děti se šly rovnou oddávat volné zábavě na louce. Po poledním klidu přišlo na řadu závěrečné kolo Patronátů s vyhodnocením dětských snah, jichž nebylo nemálo. Tento den byl také zajímavý tím, že proběhla série survival workshopů, jako třeba zdravověda, oheň, již zmíněné střílení, signalizace nebo právě pochod po okolí podle mapy, což někteří považovali za jasný signál jisté přicházející aktivity.

Z posledního kola dnešní střelnice jsme se za stmívání odebrali rovnou na krupicovou kaši a pak už jsme šli spát, plní očekávání.
--Pálkař

Pátek 10.7. – Den 6
Muselo to přijít. Obojí. Každý to věděl, že právě ten den to bude. Military hra i zombie apokalypsa.

Po šesté hodině ranní měly zombie, dominantní tvorové na planetě, pod kontrolou i Nový dvůr a my jsme nebyli v bezpečí. Po zmatení zombií kouřem Medvědi, Rysi i Hadi nafasovali svůj pendrek, celty, a PET lahve s pitnou vodou. Každý si zabalil věci na spaní a naše skupina zatím uzavřela alianci se skupinou Rysů. Následovala snídaně, ke které byly zbytky krupicové kaše ze čtvrteční večeře. Kdo nechtěl, neměl snídani. Během snídaně i po ní admirál Škebloň vysvětloval pravidla a zombie se stále přibližovaly k našemu táboru. Proto se po osmé hodině vydaly skupiny (každá jiným směrem) do míst, kde si založily základnu. Naše skupina měla základnu nad obzorem v lese nalevo od tábora. Škebloň nám na naší základně řekl časy na pěstování a další důležité drobnosti. My jsme zatím vyklízeli větve a další přírodní překážky ze základny a následně budovali opevnění z klád, klacků a mechu do tvaru hnízda. A podle názvu skupiny a vzhledu základny jsem pojmenoval základnu “Medvědí hnízdo.”

Po stavbě základny už následovala samotná hra. Zombie se začaly množit a my jsme sbírali papírky s virtuálními nástroji a jídly, jídla se po vypěstování (které jsem mimo jiné dostal na starost) a někdy i další přivýrobě mohla proměnit ve skutečná a mohli jsme si říct o donesení jídla na základnu. První, kdo z naší skupiny umřel, jsem byl já. Byl jsem infikován zombie infekcí a naše skupina neměla lék. O pár minut později v naší základně zemřel velký Rys a následoval jiný nejmenovaný Medvěd. Když nejmenovaný Medvěd zemřel, velký Medvěd si myslel, že půjde do základny Rysů a vytvoří skupinu Griffinů, protože někteří Medvědi pouze zůstávali na základně a moc se jim nechtělo do hledání papírků a jiných činností. Tím velký Medvěd zradil svojí skupinu, následně kvůli němu zanikly všechny základní skupiny a Griffinům nebylo rovno až do zrodu Fénixů. Velký Medvěd vzal s sebou všechny střední Medvědy a tak nechal malé Medvědy napospas osudu. Medvědi (stejně jako ostatní základní skupiny) nebyli soběstační a proti zombie nájezdům neměli šanci vyhrát. Někteří Medvědi sloužili v Griffinech, nebo nových obživlých skupinách jménem Fénixové a Jednorožci. Ale to už je jiný příběh.
--Kosmas

Sobota 11.7. – Den 7
Ráno jsem vstal na rozcvičku a běžel jsem na statek. Potom se v jídelně hrálo CTH. Na oběd jsem měl klobásy. O poledním klidu jsem dělal opičí dráhu, která se vedoucím hodně líbila.

U táboráku jsme dělali scénku. Po scénce jsem dostal přezdívku OFSAJD!
--Ofsajd

Neděle 12.7. – Den 8
Když jsme šli vyvěšovat vlajku, tak i minulý týden bylo vyvěšování vlajky celkem špatný, tak jsme měli tutorial na vyvěšení vlajky.

Potom jsme šli sbírat kopřivy na sítňák. Když jsme ho skoro dodělali, tak byl oběd, po obědě jsme zabalili sítňák, tak jsme ho šli zahrabat žhavými kameny. Dělali jsme rituál a říkali jsme U-U-MŇAM-MŇAM, až jsme to zase vyhrabali a pak jsme se najedli. Pak jsme udělali tutorial na skládání vlajky a pak jsem šel spát.
--Kuba

Pondělí 13.7. – Den 9
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti inteligence švábů, jejich případného polykání a následného umístění největší porce rozumu v našem těle.

Ráno jsme zjistili, že nám v táboře chybí Veveřák, ale vzápětí všem došlo, proč tomu tak je, vydal se totiž velmi brzy na plnění samotářské části zkoušky zkušených skautů - třech orlích per. Dnešek byl místo speciální zaklínačské rozcvičky zahájen speciálním zaklínačským výcvikem, všichni se odebrali do naší speciálně vybudované zaklínačské pevnosti, splňující veškeré speciální zaklínačské požadavky na kvalitní, a zároveň speciální výcvik, aby tam nacvičili speciální zaklínačské dovednosti, jako je třeba lstivost či ještě důležitější kradmost. Po důkladné rutině nastal čas na snídani, nástup v krojích, úklid stanů a konečně nějakou zábavu. Pořádná nálož CTH je následována zase troškou práce, tentokrát je to pečlivý úklid okolí tábora, vyklizení prostoru na štípání dříví, prostě taková generálka, po týdnu je vidět, jak moc je důležitá. V průběhu dne je samozřejmě třeba dbát na udržování pěstovaných řeřich tak, aby měly vždy vhodné množství vody, teď je ale nutné se odebrat na louku a pokusit se vyzvednout si svou svačinu.

Na programu jsou totiž strašáci, agresivní bytosti bránící své svačinové plantáže před četnými nájezdníky, jimiž jsou dnes i naši zaklínači. Když si každý nabere banán alespoň pro sebe a někteří zkušení a ochotní zaklínači dokonce i pro ostatní, je chvilka volna, kterou je možné zasvětit například vývoji slunečních hodin. V některých skupinách už mají ale skauti dojem, že další vývoj není zapotřebí, a tak se můžou začít zabývat balením na cestu do sprch kolinecké základní školy a související pobytí na tamním hřišti, umožňujícím jisté sportovní vyžití. Dva výtečníci se s námi a se svými zdravotními problémy po rychlém osvěžení hned odeberou na polikliniku, kde ale ten den bohužel už moc nepochodíme, a tak se vydáváme alespoň na ten nákup. Cestou zpátky vyzvedneme ostatní v Kolinci a začíná svoz do tábora, kde už na nás čeká večeře a táborové zpívání s Brácou a Lejdy.

Posledním dnešním programem je zpětné ohlédnutí za letošní military hrou a probírání různých událostí, které v průběhu nastaly. Po této chvíli sebereflexe už ale opravdu nic nebude, jdeme spát.
--Pálkař

Úterý 14.7. – Den 10
Zpočátku dne, v noci, se stala událost, která tábor moc nepotěšila. Tábor byl bohužel úspěšně přepadnut a na perimetry byly dány toaletní papíry. Poplach vyhlášen nebyl. Každopádně tábor, který nás přepadal, to měl nejspíš dobře vymyšlené, protože žádná hlídka si nevšimla cizího člověka v táboře. (Pozn. redakce - pozor, toto nemusí být tak úplně pravda, nepleťme si korelaci s kauzalitou.) Po budíčku proběhla obyčejně rozcvička. Nejdříve protažení a poté klasický běh na statek u Tesařů v Novém Dvoře. Tentokrát jsme měli vytrvale běžet a nezastavovat se. Zároveň nikdo neměl být rychlejší než Sirka a pomalejší než Klikař. Pro mě to nebylo těžké. Po rozcvičce a umytí rukou a obličeje si každý začal balit na přespávací výpravu. Byla i práce. Hadi umývali nádobí, Rysi taktéž, a Medvědi sbírali a uklízeli toaletní papír z perimetrů. Po práci byl čas na Klikařovo povídání o severních královstvích a příběhu o Ježem, Pavetě a známé zaklínačce jménem Ciri. Bylo to zajímavé. Hadi rovněž dokončili úkol pro Jeho Veličenstva, krále Hensela.

Špehem byl Pálkař, ale díky korupci Hadi vybrali jako špeha Profesora a začali spolupracovat s tyranským císařem Nilfgaardu, Emhyrem var Emreisem. Zároveň jsme si vybrali rozcvičkové akce a utratili skill pointy. Poté byl čas na oběd, ke kterému byly bramboráky. Jelikož služba nedokázala domýt nádobí, ostatní skupiny, Medvědi a Rysi, museli Hadům pomoci. Po snězení jogurtu a nafasování svačinového balíčku jsme se konečně přes obzor a Lukoviště vydali na zříceninu Kašovice.

První zmínka o ní pochází z roku 1341, kdy je zmiňována prostřednictvím Sezany z Kašovic. Jediná budova tvrze měla dříve rozměry 22x7, 5 metrů severní zeď se dochovala, z jižní již nic nezbylo. V přízemí se nacházela síň se dvěma obětními místnostmi. V nejvyšším třetím patře byl velký sál vytápěný krbem. Ale zpět k našemu příběhu. Když jsme dorazili k tvrzi, na krajinu padla tma a světlo nám dával jen měsíc, oheň a baterky. Po úklidu pod celtami a po vybalení spacáku s karimatkou následovalo opékání buřtů a klobás. Posledním programem bylo zpívání s Honzou (novou přezdívkou Bard). Pak už se jen spalo na střet Nilfgardu a nás v příštím dnu.
--Kosmas

Středa 15.7. – Den 11
Celý den začal probuzením se u zříceniny hradu v Kašově. Po dlouhém balení a snídani (závinů), jsme vyrazili do tábora.

Já jsem jel autem, protože jsem měl puchýř a moc to bolelo. Bylo zamračeno. Cestou do tábora jsme probírali seriály, filmy a další věci. Po příjezdu do tábora jsem si jako ostatní vybaloval a poté jsem sbíral různé odpadky a obaly kolem tábora. Mezitím přijeli lidi, co se vydali do tábora pěšky. Byl oběd. Na oběd bylo chilli con carne. Potom pro některé z nás přišla významná chvíle - přezdívky. Filípek dostal přezdívku Meďák, Honza - Bard, Thomas - Red, Adam - Orloj. Na svačinu byl pervitin (perník). Byla zdravověda III. Apollo byl simulant a my jsme ho museli ošetřit. Po skončení CTH byla večeře. A pak už jen zbývalo si umýt zuby a jít spát.
--Tomáš

Čtvrtek 16.7. – Den 12
Vzbudil jsem se a šel jsem na rozcvičku, ovšem místo toho byl nástup o tom, že máme zůstat ve stanech a chillovat. Potom byla snídaně, k snídani byly buchty s marmeládama. Potom jsem jel na polikliniku a potom do nemocnice na rentgeny, potom bylo nudné nakupování atd. Mezitím co já byl v Klatovech, ostatní hráli CTH. A ano, dvě slova se vyrovnaly třem řádkům, potom byly rozhovory o slibech. Zkrátím to, nedostal jsem ho, potom byla MOJE svačina chilli kon karne. Potom bylo nic (extrémní) byl oběd, k obědu byly řízky.

Potom byla hra vojna není kojná - ta hra je o tom, že se začíná s nějakou hodností a musí se plnit rozkazy od vyšších hodností. Bavil jsem se u toho a přišlo mi to extrémní a zajímavý. Potom byla svačina, ke svačině byly ovocné koule, dál se hrála hra vojna není kojná až do večera. Potom byla večeře, byla polívka, kterou jsem nazval polívka babučky bezpušky. Potom se šlo slibovat a já musel čekat celou hodinu (bylo to asi 15 min), aby mi Škebloň zavázal prst.

Potom jsem zjistil, že z jednoho prstu se stala celá ruka a potom jsem šel spát jako ostatní. Konec.
--Kuchtík

Pátek 17.7. – Den 13
Kronika FELČAR a ash 17.července 13.den tábora Ráno jsme se probudili a bez EXTRÉMNÍHO běhu na statek. Po rozcvičce jsme šli klasicky na EXTRÉMNÍ snídani. Bylo EXTRÉMNÍ krvavé zlo. A EXTRÉMISTA Cibul dělal drinky.

Následně byla EXTRÉMNÍ Celotáborová hra. Po celotáborovce začala tradičně EXTRÉMNĚ šikanovací hra Vojna není kojná. Po téhle hře byl Prapor EXTRÉMNĚ zdrcen (stav sleeping). Načež ho Impuls vytrollil tím, že musel hrát jeho EXTRÉMNÍ hru, kterou stejně nevyhrál. Vyhráli ji Rysi. Potom některé z nás Abuk přesvědčil, proč si nekupovat Škebloňovo Feldu. Následně probíhal Felčarův program, který byl až moc dlouhý (Prapor byl sleeping-boring). Pak mělo následovat Finále CTH, u kterého se dlouho vysvětlovala pravidla. Takže se neuskutečnila. A jako hřeb večera se uskutečnil táborový oheň, kde Abuk a Veveřák dostali výprask od Bráci.

Na večeři byly mastné leviňáky. Potom jsme šli jako každý den spát.
--Ash

Sobota 18.7. – Den 14
Ráno jsme vstali na rozcvičku, ale rozcvička nebyla, protože byl den odjezdu. Medvědi (já) měli službu a připravovali snídani, k snídani byly záviny s rohlíkem a marmeládou. Po snídani se balily věci a byl nástup na vyvěšení vlajky. Potom se vyhodnocovaly řeřichy.

Medvědi měli nejlepší řeřichy. Po řeřichách bylo vyhodnocení CTH, dostávaly se ceny. Potom začli přijíždět rodiče a dobalily se věci a začlo se odjíždět.
--Lišák

Fotky a videa z tábora:

Fotky z tábora 2020

E-kroniku zpracoval Team Vatra.

Tábor 2019 - VESMÍR

noreply@blogger.com — Wed, 30 Sep 2020 21:13:00 GMT

(ROZPRACOVÁNO)

TÁBOR 2020 PRŮVODCE RYBÁK

96oddilsipka — Sat, 04 Jul 2020 11:24:39 GMT

PF 2020

noreply@blogger.com — Tue, 31 Dec 2019 00:06:00 GMT

Přejeme Vám mnoho krásných skautských zážitků v novém roce!

30 let svobodného českého skautu!

noreply@blogger.com — Wed, 13 Nov 2019 12:30:00 GMT

POZOR - blíží se důležitý skautský milník:

Skauti a skautky slaví kulaté třicáté výročí znovunabyté svobody! Hned po sametové revoluci proběhla třetí obnova skautingu u nás!

2. prosince 1989 se konalo první setkání skautských činovníků v sále Městské knihovny v Praze a na nádvoří sousedního Klementina. Účastnilo se ho více než tisíc skautů a skautek, mezi nimi také řádně zvolení činovníci ústředních a krajských orgánů Junáka z roku 1968, vůdkyně a vůdci oddílů a instruktoři skautských vzdělávacích kurzů, tzv. “lesních škol“. Na tomto setkání byla obnovena činnost organizace Junák a začala tak třetí obnova skautingu v tehdejším Československu. (zdroj)

30 let, které letos uplynou od sametové revoluce, jsou za více než sto let existence skautingu tím vůbec nejdelším obdobím, kdy nás nikdo nezakázal. Jinak si skauting prošel již třemi zákazy: jednou za to mohli nacisté (1940-45), dvakrát komunisté (1950-1968, 1970-1989). Prokázal tak obrovskou nezlomnost a soudržnost, kterou jen tak nějaká totalita nezdolá. (zdroj)

V Praze proběhnou zajímavé akce pro veřejnost:

Neděle 17. listopadu 2019

11:00 – 18:00 program ve stanovém městečku (u OD My Národní): aktivity pro děti, příběhy hrdinných skautů, skautská videa a propagační materiály, nové stezky a odborky
11:30 Skautská hymna u pamětní desky na Národní třídě: začínáme po signálu – zamávání státní vlajkou.
13:45 – 14:15 Happening Zakázaný skauting – ve stanovém městečku (u OD My Národní)

Více informací:

https://www.facebook.com/events/455108921777408/

https://dikyzemuzem.cz/korzo-narodni/

Pondělí 2. prosince 2019

11:00 Mše svatá v kostele Nejsvětějšího Salvátora sloužená jako poděkování za svobodu a za uplynulých 30 let

15:00 Vycházka se Skautským archivem
19:00 Premiéra filmu Hledání lilie v kině Světozor. AKTUALIZOVÁNO: vstupenky à 30 Kč koupíte zde.

Více informací:

https://www.facebook.com/events/380138792857895/

https://www.skautskyinstitut.cz/30-let-svobody/

https://krizovatka.skaut.cz/clanky-na-webu/4777-30-let-svobody-mesic?autologin=1

Související dokumentární filmy ke shlédnutí:

Hledání lilie

Premiéra nového skautského dokumentu na téma obnovy skautingu před 30 lety proběhne 2. prosince v kině Světozor a na dalších místech v ČR (mapa). Pokud budou lístky do kina Světozor vyprodané, uspořádáme promítání premiéry pro veřejnost v naší klubovně.

4 minuty (trailer):

https://www.youtube.com/watch?v=eJZAFRJxXKk

Proces proti skautům. Pomáhali na Šumavě i lidem přes hranice, v roce 1952 je režim zlikvidoval

Říjen roku 1952 se zapsal do historie jedním z monstrprocesů, který dopadl na významnou prvorepublikovou organizaci Junák. Komunistům ležela v žaludku, protože vychovávala mladé lidi v duchu etických zásad, které neladily s komunistickou ideologií. Využili toho, že řada skautů pomáhala lidem s útěkem přes hranice a v zinscenovaném procesu je odsoudili k tvrdým trestům. Natáčel reportér Miroslav Petráček.

13 minut:

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2956397-proces-proti-skautum-pomahali-na-sumave-i-lidem-pres-hranice-v-roce-1952-je-rezim

Jednou skautem – navždy skautem

Současná česká společnost možná čelí morální a mravní krizi. Tento film by měl upozornit, že existuje a stále se rozrůstá společenství lidí, v jejichž životech jsou etické principy díky skautingu plně přítomné. Režie O. Špátová

60 minut:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11089212548-jednou-skautem-navzdy-skautem/21756226656/

Skauti bez lilie

Dokumentární film z roku 2017. Rozhovory s pamětníky na téma obnovy Junáka v roce 1968 (promítali jsme u nás v klubovně - fotky zde)

51 minut:

https://www.youtube.com/watch?v=ZqoyNeAdGd4

Prosíme o případné šíření dále :-)

S pozdravem,

Josef Šíma - Cibul

Výchovný zpravodaj střediska Vatra

55vatra.cz

Instruktážní video KUDYnaTÁBOR (info níže)

96oddilsipka — Wed, 26 Jun 2019 18:53:32 GMT

Dvoudenka Pěnčín (zrychleno+zpomaleno)

96oddilsipka — Sun, 05 May 2019 04:00:04 GMT

19-04-03 schůzka

96oddilsipka — Fri, 05 Apr 2019 06:23:15 GMT

O skautingu za druhé světové války - Eduard Marek (Hroznýš)

96oddilsipka — Sun, 17 Mar 2019 07:46:07 GMT

Víkendová výprava do Plzně (e-kronika)

noreply@blogger.com — Fri, 01 Feb 2019 15:14:00 GMT

Pátek 7. prosince
V zastávce metra Lužiny jsme potkali pána, který řídí zastávku metra Lužiny a mohli jsme se ho na něco zeptat. Pak jsme jeli na Smíchovské nádraží a tam jsme nasedli do vlaku. od Plzeňského hlavního nádraží jsme chvilku šli a dorazili jsme na základnu v ulici Habrová. Když jsme si vybalili zhlédli jsme představení mobilních maniaků a přemýšleli o používání mobilů.

Sobota 8. prosince
Po ranní rozcvičce a snídani jsme si balili do Techmanie. Také jsme se dozvěděli pravidla o používání mobilů.

ZELENÝ KÓD: Volná zábava
ORANŽOVÝ KÓD: Pouze důležité věci (komunik., mapy, focení...)
ČERVENÝ KÓD: Nesmí se používat

Dorazili jsme do Techmanie, kde byly zajímavé věci. Všechny nejvíce zaujal vytahovač lidí nahoru, ale byly tam i další věci, které byly také super.

Byli jsme tam až do večera. Poté jsme šli do planetária, kde se nám to také líbilo.

Potom jsme šli zpátky na základnu, kde nás čekala česnečka a pudink. Po večeři následovala bojovka a byla krátká. Ale Abuk ji měl dlouhou, protože přešel odbočku. Večer jsme se dívali i na film.

Neděle 9. prosince
Po rozcvičce a hře jsme se šli nasnídat a pak jsme si šli balit. Když jsme měli zabaleno, šlo se uklízet a po uklízení jsme šli hrát NERF bitvu s hledáním papírků. Papírky byly užitečné k braní území a tím pádem i rozšiřování toho svého. Vyhrála skupina zelených, druzí byli modří, třetí hnědí a poslední červení, kteří byli znevýhodněni tím, že na ně všichni útočili.

Po čočce jsme měli prostor si řádit venku a poté jsme se vypravili na nádraží. Odtud jsme vlakem odjeli na Smíchovské nádraží a z něho metrem na Lužiny. Tím končí další super výprava do Plzně.
--Kosmas

Fotky z výpravy - Rajce.net

velmi amatérské divadlo - část 2 (IMG 1885)

96oddilsipka — Mon, 28 Jan 2019 14:55:03 GMT

velmi amatérské divadlo - část 1 (IMG 1883)

96oddilsipka — Mon, 28 Jan 2019 14:52:38 GMT

Tábor 2018 - Starověký Egypt

noreply@blogger.com — Fri, 25 Jan 2019 05:00:00 GMT

Sobota 7.7. – Den 1
Když jsem se v sobotu probudil, tak jsem byl první vzhůru, pak jsem ještě odpočíval (první den – teprve se přijíždělo?). Když vstali Roveři, tak se začalo pracovat. Klikař šel dodělávat kárku, Papež šel vařit, ostatní umývali nádobí a já šel do lesa pro chrastí. Poté jsem si uklízel ve stanu. Když přijel zbytek skautů tak bylo hodně práce, stavěl se tábor, pak jsme odpočívali ve stanu.

K večeři jsme měli rohlík s pomazánkou a když přijel Bráca tak jsme odešli k táboráku kde byla zábava, zpívali jsme, byly tam scénky, poté jsme objevili mumii, která byla moc agresivní, pak jsme šli spát.
--Rybák

Neděle 8.7. – Den 2
Dnes ráno byla lehká rozcvička, protože byla neděle. Ke snídani byla buchta, potom jsme s Klikařem stavěli stan, ukazoval nám, jak se staví a společně jsme ho postavili.

Ke svačině jsme měli mrkev a potom jsme jeli do Klatov překvapit paní Tesařovou. Jeli jsme jí zazpívat pár písniček a zahrát na kytaru, pak jsme šli do Klatovských katakomb, kde jsme viděli mumie. Na cestu jsme dostali „balíček přežití“ a v něm bylo: tatranka, jablko, dva rohlíky, salám a sýr. Zbytek jsme měli i na svačinu. Vedoucí nás odvezli autem ke stanici Luby a odtud jsme šli pěšky až do tábora. Na nástupu nám rozdali „zbrojní průkazy“, na kterých byly různé nástroje a my se s nimi musíme naučit zacházet. Na každý nástroj byl jiný vedoucí nebo rover. Pokud se s nimi naučíme, dostaneme podpis k tomu nástroji na papírku a můžeme je používat bez dozoru. Večeře byla výborná – Těstoviny s párkem a rajčatovou omáčkou. V plánu bylo i vysvětlení CTH (CeloTáborová Hra), ale protože jsme z výpravy přišli docela pozdě, tak se přesunulo na pondělí. Dnes v noci na pondělí byly taky první hlídky.
--Abuk

Pondělí 9.7. – Den 3
Vstali jsme zhruba v 8:30 a služba už byla vzhůru a připravovala si kuchyni. Po rozcvičce jsme šli na snídani, byly výborně oslazené vločky a po nástupu v krojích nám vedoucí vysvětlili pravidla celotáborové hry.

Kdo měl zájem zdokonalit se v používání nářadí, seker a zbraní, věnoval se získání zbrojního průkazu, ostatní uklidili táborové náměstíčko a vyzdobili ho pomocí mechu a šišek. Po obědě a poledním klidu se rozdávaly bambulky. Je to součást celotáborové hry, jsou z plyše a jsou různě barevné. Před večeří jsme si vylosovali názvy stanů a po večeři byla dobrovolná hra Boj s příšerami, což byl i vedoucí v maskách. Naše egyptské skupinky nakonec všechny příšery porazily.
--Ash

Úterý 10.7. – Den 4
Dnešní den jsme zahájili rozcvičkou a po umytí na nás čekaly švédské stoly „hody doprovody“. Po snídani byl nástup v krojích, kde se řekly důležité informace, a pak jsme šli na výlet po okolí a podívat se do pískovny na břehule. Ve svazích nedaleko tábora jsme také zahráli hru se zbraněmi NERF. Cestou zpátky jsme ještě vyšli na Drkolnou, ale začínalo pršet, a tak jsme seběhli do tábora, kde byl akorát oběd.

Po poledním klidu jsme si vzali tmavé ponožky a Savem jsme je zdobili a vybarvili egyptskými vzory. Po večeři jsme hráli celotáborovou hru a v noci byly hlídky.
--Písař

Středa 11.7. – Den 5
V půl deváté byl budíček, hned potom rozcvička a poté snídaně. Po nástupu v krojích se pověsila vlajka a rozdělila práce na dnešní den. Skupinka, která měla službu, šla pro vodu, ostatní vyráběli dřevěné placky na názvy stanů, např. Nilská pyramida, Luxorský sarkofág nebo Sluneční sfinga.

Pak se šlo na oběd, byly výtečné fazole a o poledním klidu se vytvořila dokonce malá fronta na latrínu. Na konci poledního klidu byla připravena přednáška o Egyptě, kde jsme se dozvěděli mimo jiné, že největší stavby byly ve Staré říši. Poté jsme si zahráli šátkovanou a šli si zahrát do pevnosti. K večeři byl Krém Pepka námořníka a potom jsme odehráli další tah celotáborové hry. Pak už se šly pouze čistit zuby a byla večerka.
--Kosmas

Čtvrtek 12.7. – Den 6
Dnes byl budíček velmi brzy, protože probíhala Military hra. V 6 hodin už jsme byli vzhůru a poslouchali instrukce. Poplach hlásil, že jaderná elektrárna v Hájích byla v háji. Pro tento den jsme byli rozděleni do jiných skupin, naše skupina nesla název Temelín a druhá se jmenovala Dukovany.

Dostali jsme vojenské obleky a v rámci skupin jsme dostali různé funkce, např. hackery nebo medici. Vysílačkami jsme obdrželi různé pokyny a questy, jako třeba uvařit si polévku. Naše skupina dlouho vedla a po večeři se menší bratři přesunuli do tábora na noc, ostatní přespali v pevnosti.
--Kosmas

Dnes píšu kroniku i já, aby byl pohled i od člena jiné družinky, a protože je to vojenská hra, tak je to formou vojenského zápisu.

6:00 budíček, siréna, prý vybouchla jaderná elektrárna
6:30 snídaně, stavba základny
7:00 začali jsme hrát
8:00 obsazování základny protihráčů – tzv. base
9:00 quest s dronem vyhrála druhá strana
10:00 svačina
11:00 hledání bedny s municí
12:00 hlášení o dalších úkolech
13:00 oběd
14:00 přelet dronu
15:00 obsazování nepřátelské pevnosti
16:00 bedna se zásobami
17:00 přelet dronu s bonbony
18:00 bojové úkoly
19:00 večeře
20:00 další bojové úkoly
21:00 přelet dronu
23:00 noční hra
1:00 noční klid
--Šašek

Pátek 13.7. – Den 7
Dneska ráno nebyl klasický budíček ani rozcvička, protože jsme spali za táborem. Dopoledne skončila Military hra, vrátili jsme vybavení, sbalili jsme si věci na výlet a vyrazili do Sušice.

V aquaparku jsme si dobře zaplavali a na náměstí jsme si koupili něco na zub a jeli autobusem do tábora. Proběhlo křtění stanů a pak se rozdělila práce. Jedna skupinka šla pro vodu, služba dělala večeři, někdo pracoval se dřevem, někdo se učil písničky. Po večeři jsme si zazpívali a pak už byla jen večerka.
--Rafan

Sobota 14.7. – Den 8
Dnes jsme měli rozcvičku v 8:40, neběželi jsme ke statku, ale okolo obelisku. Ke snídani se podávalo müsli s mlékem a po nástupu bylo pokračování celotáborové hry. Po skupinkách jsme si začali chystat scénky k táboráku.

K obědu byly klobásy a maso přímo z grilu. Po obědě byl dlouhý polední klid, při kterém jsme nacvičovali scénky a připravovali pouťové atrakce. Pomalu začali přijíždět rodiče a starší skauti a kolem páté hodiny se spustil provoz atrakcí. Po krátkém odpočinku se podávala večeře a potom se všichni přesunuli k táborovému ohni, kde se odehrály scénky a pak až do noci zpívaly písničky.
--Prapor

Neděle 15.7. – Den 9
Ráno jsem se vzbudil v 7:49. Budíček byl v 9:00. K snídani jsme měli Dobroty od maminek. Po obědě jsme vyrazily na 12 km cestu na nádraží. Až jsme dorazily tak jsme jeli vlakem. Pak jsme šli jenom chvíli, začalo pršet a já neměl nic jiného než tílko, tak nás svezli autama až ke hradu Rábí, kde pořád pršelo, tak jsme se šli schovat do hostince, kde každý dostal polívku. Dávali fotbal Chorvatsko vs. Francie. Poté jsme se asi v půlce utkání vydali na hrad Rábí, kolem kterého jsme si udělali asi tak 15minutový okruh, který jsme zakončili výbornou točenou zmrzlinou s příchutí lískového ořechů nebo čokolády.

Po výborné zmrzlině nám Klikař řekl něco o jeho historii. Nakonec jsme se zahlceni informacemi od Klikaře vydali na cestu k nádraží. Přijela pro nás tři auta, která nás dostala na zříceninu, na které jsme spali. A nasbírali jsme dříví. Asi po hodině přijeli krosny a všichni si vybalily na spaní. Zabásnila se Večerka a šlo se spát.
--Pyro

Pondělí 16.7. – Den 10
V pondělí ráno jsme vstali. Pak protože mělo pršet tak jsme se museli sbalit a jet do tábora, někdo se těšil a někdo ne.

Pak jsme čekali, než dojedou ostatní, vybalovali jsme si a připravovali si věci na spaní. Měli jsme pak jídlo a jít do pevnosti, ale byl oběd, byli jsme z toho smutní, ale stejně jsme se dočkali pevnosti, všichni jsme si zahráli. Klikař vymyslel módy her a pak jsme šli spát.
--Matelo

Úterý 17.7. – Den 11
Ráno jsem se probudil a Papež zatroubil nástup na rozcvičku. Po rozcvičce jsme šli do sprchy, sbalili jsme se a vyrazili na koupaliště. Na koupališti jsme se převlékli a šli do bazénu.

Vzali jsme si vodní pistole. Po vykoupání jsme se vrátili do tábora, poté byla dobrovolná bojovka.
--Skřítek

Středa 18.7. – Den 12
Dnes byl budíček velmi pozdě, protože včera byla bojovka, která končila až dlouho po půlnoci. Rozcvička se konala normálně a běželi jsme na statek, kde se někteří z nás svezli krátce na traktoru, což bylo super. Po snídani začal dlouhý deskovkový workshop, na několika stanovištích se hrály různé deskové hry a mohli jsme se vystřídat.

Škebloň mezitím jel na polikliniku se zraněnými, my jsme si dali oběd a po poledním klidu jsme myli nahromaděné nádobí. Také se dohrály rozehrané deskové hry, služba nachystala jogurt s ovocem a potom zůstala rovnou v kuchyni a začínala připravovat večeři. Potom proběhla krátká sportovní chvilka a blížila se večerka. Někteří však byli vzhůru i po večerce, protože byla krátká noční hra.
--Apollo

Čtvrtek 19.7. – Den 13
Ráno jsme se probudili na rozcvičku a běželi jsme ke statku, tam a zpátky. U pumpy jsme se všichni umyli a potkali jsme psa kterého potkáváme hodně často. K snídani jsme měli rohlík s marmeládou, po snídani byl nástup v krojích kde se vyvěšovala vlajka. Po nástupu byla kontrola stanů a nástup do kuchyně, službu měli sarkofágy. K obědu jsme měli těstoviny s masem, po obědě byl tah celotáborový hry.

Přijel dědeček Apolla a pracovali jsme s keramickou hlínou, potom odjel Apollův děda a byla pevnost. Po pevnosti byla vojna není kojná. Byl nástup na odchod na slibový oheň, potom se šlo spát.
--Lišák

Pátek 20.7. – Den 14
Ráno byla rozcvička. Po ní jsme šli na snídani. K snídani byly rohlíky s různými pomazánkami. Pak jsme chvíli uklízeli a šli jsme hrát Salzburg.

Potom jsme jeli na koupaliště. Tam jsme plavali a po nějaký době byl autotest. A odehrál se tah celotáborové hry. Po koupališti se odehrálo vyhodnocení autotestu, první čtyři mohli řídit auto na louce. Pak jsme šli k slavnostnímu táboráku, tam jsme si zazpívali a byl velkolepý závěrečný event celotáborovky.
--Skokan

Sobota 21.7. – Den 15
Dnes ráno jsme si začali balit a k snídani byla vánočka + marmeláda. Kvůli balení nebyla rozcvička. Začali si pro nás přijíždět rodiče a kdo chtěl, hrál „Vojna není kojná“.

**Pozice „Vojna není kojná“**
	Kokoska
○	Hrnec
○○	Nafukovací bizon
○○○	Podlemur
●	Lemur
●○	Bába s nůší
●○○	Bába se dvěma nůšema
●○○○	Primátor Brna
●●	Soldier vidlička
●●○	20 krokodýlů svázanejch dohromady
●●○○	Krotitel slepic
●●○○○	Rekrut Rumunské armády
●●●	Kapitán
●●●○	Major
●●●○○	Plukovník
●●●○○○	Generál

Tentokrát jsme tábor nebořili, protože zítra přijede tábor z fary kostela sv. Jakuba.
--Kosmas

Fotky a videa z tábora:

Fotky z tábora - Rajce.net

Fotky a videa - Instagram.com #TaborEGYPT

E-kroniku zpracoval Cibul.

ŠÍLENÁ JÍZDA - NEZLETILÍ ZA VOLANTEM

96oddilsipka — Wed, 19 Sep 2018 14:41:56 GMT

Dvoudenka Podblanicko (e-kronika)

noreply@blogger.com — Sun, 31 Dec 2017 22:23:00 GMT

Pátek 27. října
V pátek jsme měli sraz v 16.30. Jeli jsme metrem na hlavní nádraží, kde jsme chvíli počkali na zakoupení jízdenek. Poté jsme se odebrali na nástupiště, kde na nás čekal vlak. Jeli jsme do Vlašimi, tam jsme na nádraží chvíli počkali na autobus, který nás přiblížil k chatě. Tříkilometrový kus jsme došli po silnici, vybaveni reflexními vestami. Když jsme dorazili, vybalili jsme si zbytky zásob z domova a zahnali hlad. Pak se pouštěl film Blade, a potom se šlo rovnou spát.
--Afro

Sobota 28. října
Sobotní rána jsou vždycky náročná. Obzvlášť v tomto případě, kdy jsme měli k dispozici Kočího chatu. Ta je totiž skvělá, krásná, ale že by byla velká, to se tedy úplně říct nedá. Když jsem se ráno probudil, všude okolo mě byli spící lidé. Úplně všude. A kde zrovna nebyli, tam ležely batohy. Museli jsme se tedy všichni zlehka zvednout a momentální nutností se stal jakýsi dočasný úklid. Pokud jsme se totiž chtěli najíst, museli jsme okolo sebe mít alespoň trochu prostoru. Naštěstí se to všem relativně rychle podařilo a tak jsme mohli začít připravovat již tradiční sobotní snídani, a to vločkovou kaši. Ta je díky své sytosti a sladkosti perfektní sobotní nakopávač. Plní energie jsme se tedy vydali na krátkou cestu k autobusové zastávce. Po včerejší tmavé a deštivé noci jsme jistě všichni ocenili, že už neprší, nicméně vítr foukal pořádný.

O nějakou dobu později jsme všichni vystoupili zdánlivě uprostřed ničeho. Zdání ale občas klame, téměř hned vedle nás se totiž nacházel Vodní dům, interaktivní naučná výstava zaměřená na vodní prostředí a přírodu obecně. Někteří členové, kteří zde už někdy byli, se opět velmi těšili, což nám ze začátku přišlo trochu zarážející. Po chvíli jsme ale zjistili, že to bylo oprávněné, protože to tam bylo opravdu příjemné. Ještě před vstupem dovnitř se všichni vrhli na velké vodní mechanismy umístěné před budovou, kde si chvíli zkoušeli různými pohyby těla čerpat vodu.

Při nakupování vstupenek všechny zaujalo interaktivní akvárium, ve kterém se nacházely různé rostliny, kameny, škeble a další části vodní hladiny. Pomalu se ale konečně přesouváme na samotnou expozici. Tam byly například k vyzkoušení chuti čtyři označené kohoutky s vodou. V každém se nacházela voda z jiného zdroje, například minerální či klasická pražská. Před použitím bylo však nutností zapojit tvůrčí smysly a vyrobit si z papíru kornout, ze kterého se pak voda dala pít. Naštěstí byl hned vedle návod, takže to nebylo tak náročné. Zajímavé zde byly také zvuky různých zvířat, které hrály do volně přístupných sluchátek a daly se všelijak kombinovat. Nás starší ale mnohem více zaujal relaxační koutek. Takže zatímco si děti prohlížely fotky živočichů v nadživotní velikosti, my jsme se oddávali zvukům klasické hudby a zurčení vody za doprovodu stropní projekce hladiny rybníka. No prostě nádhera.

Pomalu, ale jistě, se nám však chýlil čas. Bohužel se nám nepodařilo projít se na rozmezí Švihovské vodní nádrže, jelikož tato prohlídka byla bohužel už nedostupná. Autobusem jsme se tedy dopravili zase zpět, a ač by se to mohlo zdát neuvěřitelné, pomalu už se začínalo stmívat. Jakmile jsme dorazili zpět do chaty, dali jsme si chvilku večerní pauzu, během které se začala připravovat večeře. Po strastiplném zážitku z vaření bylo ohromné množství jídla konečně připraveno a mohla začít radostná konzumace. Kuskus s dozlatova opečeným masem a skvělým salátem snad všem chutnal.

To ale ještě nebylo všechno. Zatímco jsme jedli, venku se krásně setmělo, což znamenalo, že se můžeme vydat na strašidelnou noční hru. Po skupinách se tak všichni za doprovodu starších odebrali ven, kde měli za úkol co nejdříve objevit všechny sladké odměny poschovávané po okolí. K tomu jim přirozeně sloužila mapa s označenými body. Některé ukrývaly rovnou bonbony, jiné třeba další mapy. Když měly děti pocit, že je všechno pryč, vydaly se zase zpět do chaty. To byla teprve ta chvíle, kdy se ukázalo, kdo má opravdu pro strach uděláno. Dále byla totiž na programu opravdová výzva v podobě pořádné noční bojovky. Bez doprovodu bylo třeba projít celou trasu vedoucí skrz louku a hrozný les zpět na silnici. K našemu příjemnému překvapení si bojovku prošli snad všichni, reakce byly ale samozřejmě diametrálně odlišné. Tak už to ale občas bývá.

Spokojeni, že se nám vše hezky vydařilo, jsme se po náročném dni mohli vydat do říše spánku. To jsme ale ještě vůbec netušili, co nás bude čekat následující den.
--Pálkař

Neděle 29. října
V noci jsme měli super bojovku, ale moc jsem se nebál. Po bojovce jsme šli spát a hezky jsme se vyspali. V neděli jsme vstali, uklidili si karimatky a spacáky a šli na snídani. Kdo chtěl, mohl hrát deskové hry, nebo jít ven na geocaching.

Po chvíli venku začalo dost foukat a potom i pršet, tak jsme nemohli venku nic hrát a byli už jen vevnitř. Při chystání oběda vypadla elektřina, tak se dodělával na kamnech. Po obědě jsme poklidili a připravili se na odjezd. Každý dostal svačinu a Klikař nás navozil autem na nádraží. Venku mezitím foukalo víc a víc, a dokonce popadaly nějaké stromy a náš vlak nejel, takže jsme dojeli domů s rodiči a vedoucími.
--Kryštof

Fotky z výpravy - Rajče.net

Dvoudenka Liberec (e-kronika)

noreply@blogger.com — Sat, 30 Dec 2017 22:32:00 GMT

Pátek 8. prosince
V pátek 8.12. jsme se sešli na Lužinách a pak jsme jeli metrem B na stanici Vysočanská. Pak jsme šli na nádraží Praha-Vysočany a jeli jsme vlakem do Turnova. První vlak jel o 25 minut později, ale druhý na nás čekal, takže jsme akorát přestoupili a dojeli do Liberce.

Po městě jsme se svezli tramvají, což se na výpravě moc často nestává, takže to bylo takové zpestření. Jeli jsme linkou 3 a vystoupili jsme na zastávce Botanická zahrada. Odtamtud jsme došli už pěšky na základnu místních skautů. Je to velký dům, hezký a moderně opravený. Spali jsme ve velké místnosti a já jsem si našel dobré místo pod stolem. Po dojedení všech zásob jsme se dívali na film Rychle a zběsile 7.
--Abuk

Sobota 9. prosince
Něco před devátou hodinou jsme se probudili a vydali ven na rozcvičku s Papežem. Potom byla volná chvilka, kdy jsme si mohli hrát se sněhem, a pak se šlo na snídani. Podávaly se ovesné vločky s ovocem, kakaem a cukrem a pak jsme se začali chystat na výlet. Vyrazili jsme do IQlandie, kde už před vchodem bylo několik zajímavostí, např. lavička s Albertem Einsteinem a zvedání auta pomocí provazů. Šli jsme dovnitř a tam jsme viděli další úžasné věci a zajímavé expozice, jako například Hvězdná brána, Člověk a jeho smysly, Vesmír a člověk, vodní svět nebo planetárium.

Strašně se nám tam líbilo a byli jsme tam celé odpoledne. Když jsme vyšli ven, už byla úplná tma. Vydali jsme se na cestu zpátky a šli jsme trasu přes přehradu Starý Harcov a historické centrum a náměstí, kde svítil vánoční strom.

Cestou jsme měli za úkol si všímat různých cedulí a staveb, kde se nacházely různé nápovědy do tajenky ve hře kterou jsme při tom hráli. Takhle jsme se dostali až na základnu, kde jsme si dali výbornou polévku a šli ven na závody Porsche. Zakladatel této značky se narodil v Liberci, tak hry byly zaměřené na tuhle značku aut. Měli jsme za úkol oběhnout vyhrabanou trasu ve sněhu a v každém družstvu se po uběhnutí kola ubral jeden člen.

Tím jsme si vylosovali pořadí na další hru, kde jsme stopovali pomocí GPS ukryté autíčko. Po návratu na základnu jsme začali dělat vlastnoručně vyráběné pizzy, které byly výborné, naše skupina použila rajčata, sýr, cibuli a trochu oliv. Všichni jsme si pochutnali a pak už šli pomalu spát.

--Patrik

Neděle 10. prosince
Ráno jsme se krásně prospali, vstávali jsme až po deváté hodině a pak byla rozcvička s Papežem a pak jsme si dali domácí perník, který upekl Koumák. Poté jsme si nachystali pár věcí do batůžku a vyrazili směr ZOO. Liberecká ZOO je nejstarší zoologická zahrada v Čechách a mají zde bílé tygry, které nikde jinde nemají. Líbily se nám opičky, nebo krkání lachtanů.

Prošli jsme celou ZOO a pak se odebrali na základnu. Tam už na nás čekal Koumákův guláš s knedlíky. V klidu jsme se najedli, zabalili si věci, poklidili a vydali se na cestu domů. Jeli jsme autobusem do centra Liberce, a pak jsme si popojeli tramvají k nádraží, kde byla vyhodnocená hra a vítězná skupinka dostala velkou čokoládu s obrázkem auta. Přesunuli jsme se na vlak, pak jsme jeli ještě jedním vlakem, po Praze metrem a byli jsme doma. Když jsme odjížděli z Liberce, začínalo sněžit a foukat vítr, ale v Praze sníh skoro nebyl.
--Patrik

Fotky z výpravy - Rajče.net

Tábor 2017 - Piráti (e-kronika)

noreply@blogger.com — Sat, 12 Aug 2017 13:02:00 GMT

Pátek 30.6. - Den 0
Někteří sice přijeli na tábořiště už ve čtvrtek, ale ještě v pátek ráno nestál jediný stan. Jakmile jsme dopoledne dorazili s dodávkou, kterou nás přivezl bratr Křeček, začali jsme naplno s přípravami.

Zatímco Koumák se Škebloněm jeli nakupovat zásoby a shánět materiál, já s Pálkařem a se Stožárem jsme se pustili do stavby stanů a vydechli jsme až za šera, když byly všechny konstrukce vztyčené.
--Cibul

Sobota 1.7. - Den 1
Dnes jsem přijel jako jeden z prvních. Hned jak jsme přijeli, tak jsme si vybalili. Po vybalení jsme šli s Bráchou a Afrem na smůlu na faguli. Když už smůla vesele bublala na pánvičce, tak jsme si poprosili Škebloně o obinadla. Nechali jsme faguli zaschnout a mezitím přijeli ostatní. Dali jsme si svačinu a šli jsme do lesa sekat soušky a jiné potřebné věci.

K večeři jsme měli rohlíky s pomazánkou. Po chvíli odpočinku jsme si dali nástup na táborák. U táboráku jsme chvíli zpívali a pak jsme začali celotáborovou hru - téma bylo piráti.

Byli čtyři kapitáni: Kapitán Bum, kapitán Šňupička, kapitán Škudla a kapitán Mula. Pak jsme si vyčistili zuby a šli spát.
--Lovec

Neděle 2.7. - Den 2
V neděli nebyla rozcvička. A po snídani jsme měli nástup v krojích a vztyčovaly vlajku.

Pak některý kluci jeli do kostela v Kolíně (Kolinci, pozn. red.) a ti, co zůstali v táboře, dělali nějaký práce, jako sekání dřeva.

Pak se vrátili a potom byl oběd a pak jsme šli na taktickej průzkum okolí, kde nás přepadávali komanda.

První místo bylo Texarkana - trempská chata, druhý bylo Drkolná, odkud bylo vidět na Lukoviště.

Třetí byla Studánka, kde Dusík vyšlápl lejno. Pak byla pevnost, kde jsem se nudil. Pak poslední byly břehule, kde už žádný břehule nejsou, protože tam jezděj motocross.

Vrátili jsme se do tábora a šli na večeři, která mi chutnala, protože byl bulharskej stůl. Pak jsme si šli vyčistit zuby a šli spát, hlídka hlídala dobře a nikdo nás nepřepadl, ale Vojta vzbudil celej tábor.
--Rybák

Pondělí 3.7. - Den 3
Před snídaní jsme měli rozcvičku, po rozcvičce jsme měli ke snídani šmoulí zlo. Po snídani byla prohlídka stanů. Potom jsme s Brácou řezali dřevo a dělali jsme uzle a prohlíželi jsme si kápézetku.

Ke svačině jsme měli mrkev, po chvilce byl oběd. Po chvilce byl polední klid. Potom jsme šli do základny hrát si s nerf.

Potom jsme měli večeři. Pak jsme měli celotáborovou hru.

Potom jsme měli večerníček. Pak jsme měli hru.
--Rafan

Úterý 4.7. - Den 4
Ráno jsme vstali v 8:00 a byla rozcvička. Ke snídani jsem si dal kus makovce a pak jsem si šel vyčistit zuby a osprchovat. Potom jsem pomáhal Strejdovi s výrobou nové kozy a pak jsem musel Zippákovi něco kopat vedle jídelny. Pak jsme měli za úkol postavit co nejoriginálnější lavičku. My jsme vymyslili lavičku s opěradly na ruce, nohy a záda. Doufám, že se nám to povede. Ke svačině byl meloun, mně zrovna melouny moc nechutnají. Poté nám Bráca dal pohledy, abychom mohli napsat domů.

Potom jsme se dozvěděli, že na ty lavičky nemůžeme přidělat ty opěrátka. Když se to dozvěděla druhá skupina, která vyráběla opěradlo na nohy, nevěděla, co s tím. Tak já jsem jim navrhl, že si to vezmu, a nakonec jsem to dodělal.

K obědu byla rajská a čína. Moc mi to chutnalo. O poledním klidu chtěl Vojta polejt vodou, a tak jsme ho zlili. Když byl konec poledního klidu, tak jsme šli na střelnici.

Tam mě nejvíc bavila vzduchovka. Tam jsme taky ke svačině dostali jablka.

Potom jsem šel za ostatními, co si vyzkoušeli celou střelnici, takže na obzor. Tam Cibul dal na obzor stativ s Lovcovým mobilem, aby udělal timelapse.

Potom následoval Stožárův program, kdo si v lese postaví nejlepší přístřešek.

Když jsme to dodělali, tak byla večeře. K večeři byli leviňáci. Dal jsem si šest kousků s kečupem. Bylo to výborný! Potom nás Škebloň učil něco o zdravovědě.

A potom hurá do postele! Zítra je military hra!!! Tak dobrou!
--Abuk

Středa 5.7. - Den 5
Dnes ráno jsme vstali a hned po budíčku začali balit na military hru.

Každý ze třech týmů dostal tři celty a zásoby, potom jsme došli do lesa, kde jsme si měli postavit přístřešky

a mohli jsme si i postavit ohniště, ve kterém jsme později vařili konzervu, polívku z pytlíku, nebo i opéct chleba.

V hlavním štábu (neboli přístřešku vedoucích) jsme si mohli prohlédnout seznam questů, a když žádný nebyl k dostání, mohli jsme ambušovat jinou skupinu.

Questů bylo mnoho (například: atentát=zničit důstojníka jiné armády, mina=odpálit pomocí miny vojáka, nebo záchranu civilistů=vyléčit za pomocí lékárničky tři zraněné).

Když se setmělo, vyrazili jsme dobývat pevnost. Nejdříve jsme se museli dostat přes reflektory a přes nesmrtelné těžkooděnce a potom jsme po skoro celou noc hlídali čtyři detektory před rovery.

Kdybychom neuhlídali ani jeden museli bychom jít přespat do lesa. Nakonec jsme je ale uhlídali.
--Apollo

Čtvrtek 6.7. - Den 6
Hned po půlnoci jsme bojovali o pevnost. A pak jsme v ní přespali. Ráno jsme vstali a šli do tábora, pak se dobývala vodovodní hnízda - byla vyrobena u frňákovníku.

Byli tam starší kluci, co měli vodní zbraně - hodně nás smáčeli, ale my jsme je mlátili pendrekama. Pak jsme šli na skluzavku. Byla vyrobena z plachet a Papež ji poléval mýdlovou vodou.

A malovali jsme s Janou batohy sprejem. Já jsem namaloval tři moří ďasy. Jeden byl vzhůru nohama.

K obědu jsme měli smažený sýry, moc mi chutnaly. Šli jsme na koupaliště

a večer jsme s Brácou zpívali písničky.

--Adam

Pátek 7.7. - Den 7
Ráno jsem se vzbudil. A pak se odpískl nástup. Běželi jsme ke statku a nazpátek. Pak jsme měli snídani, byla dobrá.

Pak jsme připravovali pouť pro rodiče. A pak jsme si připravovali věci do akvaparku. Pak jsme šli do akvaparku, bylo to dobrý. Byl tam tobogán se světly. Byla tam i divoká řeka.

A pak mi Stožár půjčil voděodolný foťák. Po větší chvilce jsme odešli. Pak jsme si šli koupit kebab a zmrzlinu. Pak jsme šli na autobus. Až jsme vystoupili, tak jsme šli asi 15 min., pak jsme potkali bezdomovce atd. Pak jsme dorazili do tábora a dostali jsme večeři, a pak jsme šli spát. Nebyly hlídky.
--Pyro

Sobota 8.7. - Den 8
Nejdřív jsme nacvičovali a vymýšleli scénky, a taky jsme připravovali pouťový atrakce. A pak přijeli rodiče.

Pak byla skluzavka a taky byly boje v pevnosti.

Pak byla pouť, my bílovousi jsme si vyrobili slalom. Pak byl slavnostní táborák, větší tam zpívali až do 3 do rána.
--Ash

Neděle 9.7. - Den 9
Ráno jsme šli do sprchy. Pak byla snídaně. Potom byl nástup v krojích. Klikař udělal soutěž o tom, kdo udělá uzel dobrého skutku. Pak jsme jeli busem do Klatov. Šli jsme na pouť.

Byly tam trdelníky, vata, zmrzlina, tříšť, hračky a [spinery]. Za atrakce jsem viděl: ruský kolo, autodrom, kolotoče, strašidelný hrad a horskou dráhu. Šli jsme 5 km do Mochtína, kde ty, které bolely nohy, tak je odvezli autem. Zbytek šel 5 km do tábora.

K večeři byly krvavé těstoviny. Večer byl boj [spinerů].

Po něm byl hororový večerníček.

--Písař

Pondělí 10.7. - Den 10
Dnes jsme vstávali brzo. Pak jsme si dali rozcvičku. Běželi jsme až ke statku. Potom byl nástup na snídani. Pak jsme si dali snídani. Po snídani jsme vyrazili do koupaliště v Kolinci.

Tam jsme se vyblbli. Koupali jsme se jen dvě a půl hodiny, než začalo pršet. Pak jsme si sedli pod střechu a svačili jsme. A mezitím pršelo. Když přestalo pršet, šli se ještě někteří kluci koupat.

Za chvíli jsme skončili a odcházeli jsme ke kováři. Tam jsme si ukovali, co jsme chtěli. Vzali jsme si to na památku.

Pak někteří kluci jeli do tábora autem a někteří zase pěšky. Když jsme všichni dorazili do tábora, dali jsme si večeři. Po večeři jsme mohli zpívat s Blůmenem a se Strejdou. A taky jsme mohli jít spát.
--Ďas

Úterý 11.7. - Den 11
Ráno jsem se vzbudil, pak byla rozcvička. Do tábora jsem dorazil 4. Potom černovousové šli sbírat odpadky po military hře. Potom Stožár připravil akce pro děti a 1 mě tam bavila, a potom byl oběd. K obědu jsme měli čočku.

Potom jsme zpívali s Blůmenem, pak jsme šli do pevnosti.

Potom jsme hráli hru, byli jsme v Království mlčenlivých a museli jsme mlčet.

O půlnoci Klikař 12x zazvonil a ti, co promluvili, tak ti umřeli.
--Matelo

Středa 12.7. - Den 12
Byla středa. Začali jsme normální rozcvičkou.

Potom byl ranní nástup, kde jsme zjistili, že budeme přepadávat jiný tábor. Po obědě jsme vyrazili autem a já jsem s Klikařem jel za Škebloněm, a Škebloň přejel slepici, no měla jenom polámaná křídla. Škebloň se šel pak omluvit, vyřešil to dobře. Tak jsme jeli dál, pak když jsme dorazili k Pohádkové chaloupce, tak jsme šli 1,500 km. No a pak jsme tam došli jako první skupinka.

Pak přišli 2 nebo 3 skupinky. Dále jsme tam i večeřeli. Potom, co jsme se tam navečeřeli, tak jsme s nima hráli různé hry.

A když jsme skončili s hrama, tak jsme šli společně zpívat. No a když oni šli spát, tak my jsme tam ještě zpívali,

jenže postupně usínali, no a potom byl přepad odvolán kvůli tomu, že oni ještě neměli hlídky, tak jsme jeli zase do tábora spát.
--Michal

Čtvrtek 13.7. - Den 13
Dva dny před koncem táborem se zjistilo, že někteří kluci už nemají ani jeden další kus čistého spodního prádla, a proto si museli vyprat. Pustili se do toho hned po nástupu, na kterém se Kočí pokusil za pomocí drony vyfotit tábor z výšky.

S ohřátou vodou z potoka a s pomocí Cibula, tří kýblů a naškrábaných vloček jádrového mýdla se to všem nakonec podařilo. Po obědě byl zajímavý polední klid, šli jsme na bar, kde jsme si mohli nechat namíchat speciální ovocné koktejly.

Nabídka byla rozmanitá, platilo se táborovou měnou. U baru ale hlídal vyhazovač, který pouštěl jen ty, kdo měl dostatečně kreativní pokrývku hlavy. Odpoledne pak probíhala příprava na skautské a vlčácké sliby. Mezitím jsem si ale nezapomněli zabojovat s pendrekema. Večer jsme se ještě dověděli, jestli se nám podařilo povýšit z námořnických hodností z palubodrhce aspoň na kuchaře.

Po setmění šli někteří spát a ostatní se vydali k táboráčku, kde jsme mohli složit naše skautské a vlčácké sliby.
--Afro

Pátek 14.7. - Den 14
Předposlední táborový den, ale mně to přijde jako poslední. Protože zítra už se balí a uklízí se tábor. Ráno byl budíček v osm hodin. Krátce jsme se rozcvičili a vyběhli na statek.

Rychle jsme snědli záviny a vypili čaj, splnili ranní hygienu a hned jsme vyráželi na autobus do Číhaně. Autobusem jsme dojeli do Sušice, kam na táboře pravidelně chodíme do aquaparku. Kde jsme si zařádili, zaplavali a zaskákali, nebo si poseděli ve vířivce.

Po aquaparku jsme se sešli u Škebloňova auta na svačinu. Mně Škebloň ošetřil zraněnou nohu a konstatoval, že jsem neschopný dojít do tábora, tak mě vzal svým expresem. Kdo chtěl, mohl si nechat přivézt kebab až do tábora. Ostatní jeli autobusem a potom z Číhaně pěšky do tábora. My jsme byli v táboře později, protože jsme si povídali s panem Tesařem. Když jsme dorazili do tábora, dali jsme si svačinu a potom jsme čekali na Strejdu a Stožára, kteří si mysleli, že je místo v autě, ale nebylo a autobus jim ujel, takže museli čekat na další. Když dorazili do tábora, tak jsme se hned přesunuli do pevnosti na hru Bludný Holanďan, která spočívala v tom, že jsme měli zabít příšeru z pevnosti a pak jí obsadit. Příšera byla chobotnice, která se skládala ze Strejdy, Stožára a Klikaře, kteří byli svázáni lany a měli přidělané balonky jako životy a ty jsme museli zničit a tím příšeru zabít a v pevnosti najít mapu k pokladu.

Někteří z nás ovšem nepochopili pravidla hry, a i přes zásah chobotnicí, když se měli jít oživit, šli dál a rozbili chobotnici balonky, které se nedaly opravit. Takže hru celkem kazili, ale zásluhou férových hráčů se podařilo zvítězit a najít mapu. Po návratu do tábora a sejmutí státní vlajky jsme se pod velením Brácy odebrali ke slavnostnímu táboráku. Všichni, co tenhle tábor plnili skautský či vlčácký slib, dostali pamětní lístek podepsaný Brácou.

Poté nastala má slavnostní chvíle, a to, že jsem splnil poslední čtvrtou zkoušku třech orlích per, a to tři rány holí přes záda - za každou splněnou zkoušku jednu. Poté se rozdaly nové přezdívky. V táboře se mohli unavení členové odebrat do stanu a ti dobří, co zůstali vzhůru, si mohli naplno užít závěrečnou hru, a to najít poklad. Poklad piráta Vouse jsme našli s Afrem ve stejnou chvíli a poté, co jsme ho vykopali, koukli se do truhly, zase jsme jí zakopali, aby si jí mohli ti, co šli spát, najít ráno znovu.
--Brácha

Sobota 15.7. - Den 15
Po svižném ranním probuzení jsme uspořádali rychlou snídani ve stylu samoobslužného pultu, jež byl navíc uprostřed táborového náměstí, načež jsme se hned dali do balení. Je poslední den tábora a před námi stojí spoustu práce, je třeba sundat všechny táborové stavby a složit veškeré stany a plachty. Částečně balení probíhalo samozřejmě už včera, ale plachty zmizely pouze několika starším. Vzhledem k tomu, že v noci ještě drobně pršelo, odkládáme jejich sundávání na co nejzazší dobu, s vizí jejich částečného proschnutí. Co bude mokré, bude totiž třeba sušit až v klubovně. Vrháme se mezitím tedy na všeobecný odpadkový úklid tábořiště a někteří starší pomáhají balit těm nejmladším. Během pár minut se naše důvěrně známé tábořiště mění na polorozložený skautský skanzen. V zemi zejí díry po bráně, stožáru a zvoničce, jídelna se pomalu, ale jistě, mění na skladiště.

Ráno také probíhalo losování odměn za celotáborovou pirátskou hru. Zatímco starší už rozebírali stany bez plachet, mladší si mohli z truhly vybrat, co si z ní odvezou domů.

Závěrem této ceremonie se též odměnila jednotlivá umístění skupin v military hře, jež jsme všichni dávno znali. Mezi troskami našeho tábora se tak uprostřed na posledních stolech nacházely rozjedené medovníky, kterými se po nasycení dětských žaludků začali živit i starší.

Tu demontáž si je přeci jenom potřeba něčím osladit. Dalšími oběťmi táborového balení se stala střelnice či nedaleký táborový kruh. S postupem času si pro některé členy začínají přijíždět jejich věrní rodičové, přichází tedy na řadu individuální loučení.

Kdo je zrovna na dosah, účastní se ho, ostatní pokračují ve své práci, je jí totiž pořád příliš. Mezitím probíhá přebírání veškerého materiálu a třídění, velmi zdlouhavá a nepříliš duši utěšující činnost, ba naopak. Po notné dávce našeho času a úsilí v táboře zůstávají poslední mohykáni, zajišťující poslední stopy naší existence. Nakládání věcí k transportu do Prahy je již samozřejmostí.

Když už konečně není co dělat, loučíme se a odebíráme se s našimi zkušenostmi obohacenými těly do přistavených aut. Na louce po nás zůstávají pouze světlé travnaté čtverce od stanových podsad.
--Pálkař

VIDEO: Tábor 2017 - Timelapse HDR

E-kroniku zdigitalizoval Pálkař a zpracoval Cibul.

Tábor 2017 - Timelapse HDR

96oddilsipka — Sat, 05 Aug 2017 05:38:35 GMT

Dvoudenka Ralsko (e-kronika)

noreply@blogger.com — Sat, 17 Jun 2017 06:33:00 GMT

Pátek 28. dubna
Jaro už klepalo pozvolna na dveře a blížila se víkendová výprava, na kterou se všichni těšili. Sice některé skauty odradilo počasí, ale přesto se v pátek odpoledne na metru Lužiny sešla desítka skautů, jimž déšť nevadil. Hned ve vlaku se rozjela dramatická hra, kdy expedice vyrazila pátrat po sovětském raketoplánu Buran. Museli dát dohromady plány a podle nich během večera sestavit nový stroj. Cesta rychle utekla a po chvíli jsme byli v cíli. Mezitím skoro přestalo pršet a pohodovým tempem jsme došli na skautskou základnu, která se jmenovala stejně jako pražské Hradčany

Sobota 29. dubna
Po snídani jsme se rozdělili na dvě skupiny a pomalu se přichystali na odchod. Starší vyrazili na dvacetikilometrový pochod k Máchovu jezeru, který si sami vybrali, a my ostatní jsme zamířili na Hradčanskou vyhlídku. Cesta byla sice do kopce, ale zase jsme pak měli hezký výhled na lesy a vesnice pod námi, i na různé skalní útvary, kterých bylo všude požehnaně.

Tato oblast se nazývá Hradčanské stěny a místními hlubokými lesy jsme prošli až k rozcestí, kde jsme u altánku poobědvali a chvíli počkali, než se přežene deštík. Poté jsme pokračovali po naučné stezce do Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala, kde jsme si zahráli krátkou akční hru a šli lesními cestami až k okraji Kokořínska.

Rovinatým terénem jsme došli ke kládám, kde jsme si sedli a nasvačili se. Po chvíli se objevil Hradčanský rybník, kde jsme si udělali společnou fotku a po další chvíli jsme přišli na okraj Ralska, prohlédli si minizoo s divokými prasaty, v infocentru nakoupili pohledy, vyzvedli Peřinu, který sem přijel, a vrátili se na základnu, kde na nás čekal ještě Michal, který za námi také dorazil. Ještě chvíli se všichni věnovali stavbě raketoplánu a po vydatné večeři se šlo ven na asfaltovou cestu, kde se testovala odolnost raketoplánů. Vesměs závod vydržely, a tak byly připraveny na zítřejší start. Protože padala tma, vrátili jsme se na základnu a začala se chystat noční hra. Úkolem bylo projít vřesoviště po světlech až ke kraji lesa, kde byl vstup do zasypané chodby, v níž hlídali vedoucí, kdyby se někdo hodlal ztratit nebo utéct. Všichni trasu prošli poměrně přesně, dovnitř se však nikdo neodvážil. Po návratu do základny se všichni začali předhánět v tom, kdo by býval šel dovnitř a kdo by vydržel být déle venku za tmy, tak vedoucí vyrazili do tmy s vybranými odvážlivci ještě jednou, a kdyby je nepřivedli zpět, tak by tam snad i přespali. Nakonec se všichni dobře vyspali ve skautské chatě, která se mezitím vyhřála kamny.

Neděle 30. dubna
Ráno už svítilo sluníčko a bylo už tak hezky, že jsme byli venku před snídaní i po ní. Stihla se krátká rozcvička i fotbal. Poté následovala hra, v rámci které se vzaly raketoplány a symbolicky se s nimi doletělo na vzdálenou planetu, kde probíhala těžba želatinových medvídků.

Každé družstvo si mohlo pak rozdělit a sníst to, co natěžili. Starší se šli mezitím podívat na nedaleké letiště Ralsko-Hradčany, kde den předtím skončilo cvičení, na kterém se setkali vojáci z Chrudimi se členy americké armády. Některá letadla jsme dokonce i zahlédli ve vzduchu. Letiště bylo vystavěno poměrně velkoryse, poněvadž bylo určeno jako záložní letiště pro přistání skutečných sovětských raketoplánů a po obvodu měří skoro 6 kilometrů, což je víc než polovina trasy včerejší výpravy.

Mezitím byl skoro hotov oběd, po kterém jsme se sbalili a vyrazili na autobus, kterým jsme dojeli k vlaku. Tam byla pauza na nákup občerstvení a pak jsme vyrazili do Prahy. I přesto, že bylo moc hezky, tak nezbývalo než se rozloučit.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

Dvoudenka Kostelec (e-kronika)

noreply@blogger.com — Sat, 17 Jun 2017 06:32:00 GMT

Pátek 21. října
Sešli jsme se v pátek odpoledne na Lužinách a vyrazili do Vysočan na vlak. Jeli jsme rychlíkem přímo do Červeného Kostelce, kde se nacházela naše základna. Poprchávalo a padala tma, tak jsme zaběhli dovnitř, rozdělali oheň v kamnech, pojedli, zahráli pár her a byli už celý večer vevnitř.

Sobota 22. října
Ráno jsme měli vydatnou snídani, vajíčka s párkem, a poté jsme pomalu vyrazili na nádraží. Jeli jsme vlakem kousek zpět, jakoby směrem na Prahu, ale po chvíli jsme vystoupili a zamířili do lesů. Hned v České Skalici jsme narazili na školu, kterou navštěvovala jako malá Božena Němcová, a bylo jasné, že o ní ještě uslyšíme. Po příjemné procházce rovinatou krajinou jsme došli kolem loveckého zámečku až k zámku Ratibořice, kde jsme počkali na začátek prohlídky a prošli si komnaty paní kněžny.

Viděli jsme zajímavé, stále funkční kyvadlové hodiny, i starobylý záchod. Skrz zámecký park jsme došli k řece, kde jsme teprve byli v centru dění. Zde se odehrával děj slavné Babičky, kterou napsala Božena Němcová. Viděli jsme pomník Babičky, Viktorčin splav, a na Starém Bělidle jsme dokonce vyslechli zajímavé povídání o skutečném životě Boženy Němcové, který byl trošku jiný než v jejích knihách.

Na louce jsme poobědvali a přijel za námi na skok i Rosomák se Šaumínem. Na kraji Babiččina údolí jsme si zahráli hru Lištičky, a vyrazili do kopců na tvrz Rýzmburk, odkud byl hezký výhled na okolní lesy.

Těmi jsme pokračovali dále, až na zříceninu hradu Červená hora, ze které mnoho nezbylo. Odtud už jsme se vraceli směrem na Červený Kostelec, bohužel když jsme šli kolem vodopádů, tak už byla tma, tak jsme si je neužili. Navíc vlčata odvezl Koumák autem přímo na základnu. Po návratu nás čekala bohatá večeře a po filmu už byl pomalu čas jít spát.

Neděle 23. října
Ráno jsme se nasnídali a začali uklízet. Stihl se ještě vydatný oběd, hra venku na družstva a krátký fotbal a pomalu jsme se přesunuli na nádraží.

V Praze jsme se rozloučili pokřikem a vydali se domů.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

00001.MTS

96oddilsipka — Sun, 02 Apr 2017 13:24:33 GMT

Volba prezidenta - 22.03.2017

96oddilsipka — Sun, 26 Mar 2017 02:49:41 GMT

Jana Fíková - Tvůj kámen (1981)

96oddilsipka — Fri, 03 Mar 2017 21:22:07 GMT

Tábor 2016 - Čína (e-kronika)

noreply@blogger.com — Tue, 15 Nov 2016 20:45:00 GMT

Pátek 1.7. - Den 0
Na tábor jsme letos přijeli jen s jednodenním předstihem, a tak jsme měli co dělat, abychom za ten den stihli připravit všechno, co bylo potřeba.

Jen co jsme se probudili do chladného pošumavského rána, rozvrhli jsme si práci a dali se do toho.

Nakonec jsme dokázali postavit většinu stanů, rozmístit většinu nábytku a ještě dojet na velký nákup. Už v tom máme cvik a počasí nám přálo, takže to pro nás byla hračka.
--Cibul

Sobota 2.7. - Den 1
Tábor začal dnes, 2. července, přibližně ve 14:00, ale já i někteří další jsme přijeli později. Společné aktivity se ještě nekonaly, ale tábor už byl z větší části postavený, což byla úleva, protože to znamenalo, že nebude tolik práce.

První skaut, kterého jsme potkali, byl Škebloň, kterému mamka předala peníze a doklady. Půjčil jsem si kárku a došel si do auta pro zavazadla. Uvědomil jsem si cestou, že už jsem zde popáté a samotného mě překvapilo, že už si pamatuju i všechny nebezpečné kameny na cestě. Nastěhoval jsem se do stanu ke Strejdovi a vybalil si věci. Poté, co jsem se pozdravil s nově příchozími, tak jsme začali pracovat a jako první jsme šli na dřevo.

Mladší účastníci, kterých je tu letos hodně, šli s Papežem na instruktáž jak zacházet s nástroji a starší šli připravit táborák, který se nakonec nekonal, poněvadž začalo pršet.

K večeři byly rohlíky s pomazánkou, které přišly vhod. Po večeři jsme byli uvedeni do tajů celotáborové hry a ocitli jsme se v čínské říši.
--Trezor

Neděle 3.7. - Den 2
V neděli, po slavnostním nástupu v krojích, se poklidilo táborové náměstí a dodělaly zbytky prací ze včerejška.

Část lidí odjela do kostela a ti, co zůstali, chystali vlajky týmů do celotáborové hry.

Vlajky se pak umístily do mapy, která symbolizuje herní pole. Tahy v mapě jsou jen jako a podle nich se pak hrajou skutečné hry, kde týmy soupeří mezi sebou.

Před jednou hodinou přišli lidi z kostela a po chvíli se podával oběd, výtečné uzené s bramborovým knedlíkem. Pak přišlo dovysvětlení pravidel a první souboje a po svačině jsme se odebrali na fotbal.

Služba přichystala večeři a poté jsme sundali vlajku a tím ukončili den. Hned potom jsme se odebrali k táborovému ohni, kde jsme si zazpívali a na závěr nám Koumák povyprávěl pohádku z knihy čínských pověstí. Když se začínalo stmívat, vyčistili jsme si zuby a šli spát.
--Bobr + Michal

Pondělí 4.7. - Den 3
V pondělí jsme vstali do nového týdne časně ráno, rychle se nasnídali a vyrazili na autobus, abychom byli brzo na Šumavě. Jeli jsme do Sušice, kde jsme čekali deset minut a pokračovali dále směr Kvilda.

Zaskočili jsme si do cukrárny s dobrými větrníky a domácí limonádou a krásným výhledem do okolí a pak jeli autobusem ke státní hranici s Německem. Došli jsme kousíček pěšky, překročili hranici, v Německu se vyfotili a pokračovali zpět.

Zastavili jsme se na skok u krátkého zbytku železné opony a Cibul nám vyprávěl, jak by ty ostnaté dráty překonal. Pak jsme vyrazili krásnou přírodou po červené a pod vrchem Stráž jsme si dali svačinu. Pak jsme klesali dolů k pramenům Vltavy.

Byla to hezká studánka a většina z nás do ní přihodila minci. Cibul nás pak chvíli natáčel a pokračovali jsme okruhem zpět ke Kvildě. Cestou jsme pozorovali, jak kůrovec poškodil celé kusy lesa a další výhledy.

Nasadili jsme dobré tempo a tak už před čtvrtou jsme nakupovali dobroty na Kvildě a hned po dojedení jsme nasedli na autobus a vydali se zpět. Bylo hezké počasí, a tak o Šumavu byl tento den extrémní zájem, autobus i následný vlak byl plný, ale my jsme většinou seděli. V bufetu na nádraží si někteří dali hranolky. Z Kolince jsme se navozili auty, a než jsme se všichni sešli v táboře a než byla večeře, tak jsme si zakopali s míčem. K večeři byly vynikající hamburgery v poctivé kulaté housce. Poté jsme stihli dva tahy celotáborové hry a kolem desáté šli spát.
--Brácha

Úterý 5.7. - Den 4
Po rozcvičce, umytí, nasnídání a ranním nástupu jsme se zabývali celotáborovou hrou, pak byla krátká vlajkovka, trochu jsme pomohli Knedlovi v kuchyni a zasportovali si.

Po obědě jsme si sbalili plavky a ručníky a vyrazili do Číhaně, kde se na koupališti konal dětský den.

Kromě toho, že jsme měli na starosti jedno stanoviště s meči a štíty, tak jsme si mohli vyzkoušet i ostatní stanoviště, třeba stříkání s hasičskou hadicí.

Nejvíc se mi ale líbily bomby. To byly balonky naplněné vodou, které se házely, a bylo to na týmy, takže na každé straně bylo asi 15 lidí. Pak byla volná zábava, tak jsme se koupali a lili po sobě vodu.

Všichni se pobavili a dokonce jsme pak dostali i různé ceny, diplom, létající talíř a bonbony. Když jsem jeden z nich jedl, tak mi vypadl zub.

Dostali jsme také buřty, které jsme si pak opekli na ohni a potom jsme se vydali zpátky do tábora. Tam jsme se začali učit písničky s Blůmenem a mezitím byla večeře – topinky ve vajíčku, které byly nejlepší. Po večeři byl jen tah celotáborové hry a krátký táborák.
--Kuba

Středa 6.7. - Den 5
Jelikož jsme dnes měli službu, tak jsem vstával dřív než ostatní a museli jsme dělat snídani a pak mýt nádobí. Mezitím proběhl budíček, a to trochu netradičně. Megafonem byl ohlášen začátek military hry a byly rozdány uniformy – zelené košile a barety, modré nebo zelené, podle toho jestli jsme byli zařazeni do skupiny Silver A nebo Silver B.

Vysvětlila se stručně pravidla a potom se šlo na snídani. To bylo poslední táborové jídlo toho dne. Celý tento den byl výcvik k vojenské hře, dozvěděli jsme se mnoho nových informací a plnili první úkoly.

Také jsme se při tom dozvěděli zajímavosti jako třeba jak přefiltrovat v přírodě vodu, jak rozdělat oheň různými způsoby

nebo jak a při jakých příležitostech využít léky z lékárničky.

Jedním z úkolů bylo rozdělat oheň a uvařit si jídlo, přičemž jsme mohli použít vše, co bylo v kuchyni. Přestože se nám celkem dařilo, situace kdy oběd záležel jen na nás samotných, nebyla moc příjemná.

Odpoledne jsme měli za úkol vybrat si vhodné místo a vyrobit si tajnou základnu.

V osm hodin byl výcvik ukončen, odehráli jsme tah celotáborové hry a připravili se v bázích na začátek military hry, který byl ve 22:00. Začalo to scénkou, kdy jsme vstoupili do služeb Royal Air Force a chystali se odletět z Československa do Anglie, ale byli jsme zajati nacisty, kteří nás drželi ve svém zajateckém táboře. Postupně jsme uprchli, ale od té doby jsme byli pronásledováni a kromě toho jsme museli bojovat sami mezi sebou. Dnes už se naštěstí k větší bitvě neschylovalo a tak jsme se vydali přespat do našich základen.
--Haďák

Čtvrtek 7.7. - Den 6
Historie tohoto dne nezačíná ránem. Místo toho začíná už večer, protože dnešní den není normální den. Dnes se odehrává military hra. Den, kdy normální pravidla neplatí. Den, kdy všechno, co se stane, záleží jen na nás. Zda přežijeme, záleží jen na nás. 24hodinový test přežití ve skoro polních podmínkách. Dobrá, trochu přeháním, ale ne moc. Kolem 10. hodiny večerní končí natvrdo náš výcvik a jsme naloženi do přepravního letadla. Zhruba po 5 minutách letu jsme sestřeleni nepřátelskými jednotkami, naštěstí jsme schopni nouzově přistát. Po tvrdém dopadu jsme nicméně obklíčeni nacistickými pochůzkáři a odvlečeni do místního zajateckého tábora.

Tam jsou nám postupně přidělena vězeňská pořadová čísla a pracovní mundury. Po této zdlouhavé proceduře jsme rozděleni do cel. Díky našemu rozsáhlému výcviku jsme se byli schopni ještě před rozdělením domluvit na pokusu o útěk. Bude to těžké, ale všichni jsme ochotni to risknout. Postupně vylézáme ze stanů ve chvílích, kdy je od nás záře reflektoru odvrácena. Někteří se nejdříve schovávají za stan, někteří utíkají rovnou pryč. Před námi se rozprostírá široká louka s jediným stromem uprostřed. Tu je potřeba překonat, pak už se můžeme schovat do lesů. Pokud hlídky přečtou naše přidělené číslo se správnou barvou pracovního oděvu, znamená to, že je zbytečné dále utíkat a vracíme se do tábora, kde to zkoušíme znovu. Po nějaké době se všichni opět setkáváme na obzoru, kam už hlídky nevidí. Zde se zbavujeme svých nehezkých pracovních stejnokrojů a zároveň si rozdělujeme zpět naše zabavené zbraně. Nastal čas rozdělit se do dvou domluvených skupin. Ozbrojeni se potom vydáváme pro naše shozená zavazadla. Když dorazíme na označené místo a rozebíráme si své věci, překvapí nás nacistický pochůzkář, kterého téměř hned neutralizujeme. Bohužel nám ale i tak stačí zranit některé naše spolubojovníky, proto musíme 15 minut vyčkat na místě, než se jejich rány zahojí a budou schopni pokračovat. Jakmile tento časový úsek uplyne, odebíráme se do naší báze, kterou jsme během dne postavili.

Abychom se vyspali lépe, doplňujeme ji o několik našich celt, na které postupně vybalujeme naše karimatky a spacáky. Naposledy se večer lehce občerstvíme, načež se dva z nás odebírají na noc do našeho skromného přírodního obydlí. Po skvělé, ale trochu krátké noci, se budíme lehce před 6. hodinou za zvuku nastaveného budíku. Rozdáme si nějaké jídlo k snídani a jdeme si vysílačkou poslechnout zadání prvního oficiálního úkolu. Máme se odebrat do lesa za táborem, aniž by nás někdo zpozoroval. Ještě asi hodinu se oddáváme ranním hodům a povídáme si. Potom vyrážíme do lesa, kde se, doufejme, dozvíme bližší informace. Radši jsme tam dřív a po chvíli čekání se na kraji lesa skutečně objevuje spřízněná spojka v modrém baretu.

Když k nám dojde, řekne nám, že musíme nastražit minu pro pravidelnou ranní hlídku. Mezi dvěma označenými stromy pokládáme minu do vyhrabaného ďolíku, odjišťujeme a hned ji zase jehličím skrýváme. Odebereme se do bezpečné vzdálenosti a vyčkáváme na příchod hlídky. Mise byla splněna, voják je zahuben. Takovéto podobné úkoly plníme celý den. Během toho je také prostor k doplňování včerejšího výcviku v táboře, čehož využíváme. Když je čas na oběd, stahujeme se zpět do naší báze, kde máme v plánu uvařit si polévku na přírodním krbu, sestávajícího z vykotlaného pařezu a speciálního provzdušňovacího systému.

Polévku jsme udělali, nicméně i přes naše snahy o vlhčení a chlazení se nám pařez před druhou várkou rozpadl. Nevadí. Ve hře byla také jedna speciální lokace nazvaná Pevnost. Ten, kdo ji kontroloval nejdéle, z ní mohl vydělat slušné množství bodů. I my jsme se pokoušeli ji zabírat co nejčastěji, ale druhá skupina se na ni soustředila více, proto z ní získala více bodů.

V letošním ročníku hrály díky teplému počasí důležitou roli různé vodní zbraně, vodní děla nebo třeba balónky plněné vodou, vlastněné nepřátelskou armádou nacistů. V jednom úkolu jsme třeba museli zlikvidovat kulometné hnízdo v posedu, které bylo vybaveno právě vodními děly. Bylo to zdlouhavé, ale naštěstí se nám nakonec zadařilo.

Připozdívá se, schyluje se k poslední závěrečné bitvě o Pevnost. Je třeba shromáždit celý tým a přesunout se k ní. Když se tak stane, jsou vysvětlena pravidla boje. Nejdříve jsme spojeni se spřátelenou skupinou proti nacistům, poté se o Pevnost utkáme i mezi sebou. Během boje jsme použili například dýmovnici, nacisté zase měli svá vodní děla. Po asi 15 minutovém obléhání nacistická obrana konečně povolila a my jsme byli schopni vniknout dovnitř. Tím jsme bitvu vyhráli, následuje boj skupin. Ten vyhrává skupina Silver B, tedy zelené barety. Sbíráme své zbraně a odebíráme se zpět do naší báze. Už je úplná tma, když tam dorazíme, začínáme za svitu baterek sklízet naše obydlí. Po zpacifikování veškerého bordelu a kontrole, zda mají všichni všechno, vyrážíme zpět do tábora. Na obzoru se zastavujeme a započínáme signalizaci našeho příchodu.

Po potvrzující odpovědi, kterou je vystřelení červené světlice se přesouváme na táborové náměstí, kde na nás čeká pochvala za hladký průběh hry, pobídnutí k pozdní svačině a ke spánku. Toho bude po celém dni potřeba opravdu dost.
--Pálkař

Pátek 8.7. - Den 7
Ráno jsme vstávali v devět hodin. Potom jsme šli na rozcvičku s novým maskotem, ranním ptáčkem.

Poté jsme se umyli a byl nástup na snídani, kde jsme se dozvěděli výsledky military hry a vybraní bratři začali plnit zkoušku tří orlích per. Po snídani jsme si šli uklidit stany a pak byl nástup v krojích.

Po nástupu nám byly zkontrolovány stany a odehráli jsme tah celotáborové hry. Pak se blížil oběd, který byl dnes dříve než obvykle, a bylo výtečné rizoto. Po dojedení jsme vyrazili do Číhaně na autobus, kterým jsme dojeli do Sušice, kam jsme mířili do aquaparku. Bylo příjemné umýt se teplou vodou a zablbnout si na atrakcích.

Poté co jsme se vyřádili v aquaparku, jsme si nakoupili kebaby a vydali se na zpáteční cestu. Když jsme přišli do tábora, vysušili jsme si mokré plavky a začali jsme vymýšlet scénky na táborový oheň. Skupina Wej, která měla službu, začala vařit pudink, který se málem připálil, ale nakonec to dopadlo dobře. Až do večera jsme cvičili písničky a scénky, abychom to u táboráku zvládli.
--Dýňák

Sobota 9.7. - Den 8
Ráno jsme vstávali kolem 8:30 a očekávali tradiční ranní rozcvičku, ale tento den se od ostatních zásadně lišil, byl to totiž návštěvní den. To znamená, že přijedou rodiče, příbuzní a starší skauti. Dopoledne jsme strávili přípravou Setonova hrnce, což je způsob přípravy jídla, kdy se zabalené maso obloží horkými kameny a zakope do země.

Každá skupina si mohla připravit vlastní roládu a dále se pekly brambory a kuřata.

K obědu byly uzeniny čerstvě vytažené z udírny a z grilu, který Knedlo během týdne opravil. Všichni se nacpali dosyta a pak byl dlouhý polední klid.

Starší skauti pak vyrobili smolnou fakuli a oheň a pak se šlo i s rodiči do pevnosti, kde si všichni vyzkoušeli nerfové zbraně a vodní granáty.

Poté nás čekal už jen táborák, kde jsme předvedli naše scénky a hrály se písničky až do půlnoci.

--Dusík

Neděle 10.7. - Den 9
V neděli jsme vstávali pozdě, rozcvička nebyla, ale naše skupina měla službu, tak jsme připravili snídani a umyli nádobí. Vydali jsme se na klatovskou pouť, kde jsme se vyřádili na atrakcích a nakoupili mnoho různých dobrot.

Já jsem tento den podstupoval další pokus mlčení v rámci zkoušky Tří orlích per, takže jsem byl domluven předem s Pálkařem, že za mě vyřídí nákupy a objednávky, ke kterým byl potřeba ústní nebo jiný projev. Zaskočili jsme si do historické lékárny, kde jsme vyslechli svérázný a zábavný projev průvodkyně a trochu se poučili. Posléze jsme pokračovali na atrakce a nejvíce se nám líbil větrný hokej, který byl levný a zajímavý.

Pár lidí navštívilo také autodrom. Odpoledne jsme se vrátili pěšky do tábora.

Cesta měřila asi 12 kilometrů a za necelé tři hodinky jsme byli v táboře, ale přesto jsme byli zpocení, tak jsme šli všichni rovnou do sprchy. Přestože jsem už tou dobou mlčel dost dlouho, po vysprchování jsem si to neuvědomil a zařval jsem „Podejte mi ručník někdo.“ a tak skončil můj další pokus. Pak jsme si zopakovali pár písniček, dali si večeři a pak už se nic zajímavého nedělo, tak jsme šli spát.
--Profesor

Pondělí 11.7. - Den 10
Vzbudili jsme se brzo ráno, roztopili kamna a připravili rohlíky, sýry, marmeládu a nutelu. Ještě před jídlem jsme doběhli na statek, tam si zacvičili a zaposilovali. Pak jsme se šli rychle umýt do potoka a šli na snídani.

Po vztyčení vlajky následoval klasicky úklid stanů a potom jsme ve dvou skupinách nařezali dřevo.

Ke svačině byl meloun a potom probíhaly tahy celotáborové hry. Po vydatném obědě v mexickém stylu jsme si dali velkou bitvu v pevnosti s novými zbraněmi, nervovými, vodními, pendreky a vodními granáty v podobě balonků.

Po výživné a napínavé bitvě jsme se občerstvili ovocem a zahráli si fotbal. Pak jsme pomáhali s večeří, byla rybičková pomazánka. Navečer přijel Rosomák, Bráca a Lejdy a tak se vydatně zpívalo až do večerky.

--Lovec

Úterý 12.7. - Den 11
Ráno začalo rozcvičkou, pak bylo mytí, snídaně a nástup. Potom nás na chvíli přišla navštívit paní Havlíčková, u které jsme dříve měli uschované stany, než se odstěhovala z Šumavy do Prahy.

Pak jsme si s Blůmenem zopakovali některé písničky a odehráli jsme tah naší čínské celotáborové hry.

Hodně bojovaly skupiny Čao a Čchin, a Čchin vždy vyhrálo. K obědu byl smažený sýr, všichni si mohli i přidat, já jsem si přidával jednou a bylo to super. Pak jsme nacpaní odpočívali a po poledním klidu jsme řezali a sekali dřevo a to co jsme naštípali, tak jsme uklízeli. Poté jsme začali vyrábět ruční papír, nejdřív směs a pak sítka.

Skupina, která měla službu, dostala za úkol uvařit krupicovou kaši, ale nenašli krupici, tak byla česnečka a byla taky moc dobrá.
--Šimon

Středa 13.7. - Den 12
V 9 hodin byl budíček, kterým začal dnešní táborový den. Službu měla skupina Čao, která nám k snídani připravila záviny a bábovky. Zahráli jsme si nový typ hry, jmenovala se Demokracie, a šlo o to, že všichni mohli volit jednoho z tábora, který bude řídit dnešní den.

Vyhrál Dusík a hned rozdělil všem práci. Někdo šel řezat dříví, někdo sekat, někdo uklízet, při tom někteří plnili Tři orlí pera. Kolem druhé hodiny byl oběd a byly těstoviny s rajčatovou omáčkou a točeným salámem. Ti, co plnili Tři orlí pera, skončili hladovku, až když jsme dojedli, tak obědvali se zpožděním. Potom jsme pokračovali s výrobou ručního papíru a potom se začala hrát hra Vojna není kojná.

K večeři byla krupicová kaše a pak se začalo kazit počasí, tak už jsme byli pod střechou. Kolem deváté vyrazila trojice skautů na poslední část zkoušky Tři orlí pera, na samotku, ale protože byla hrozná bouřka, dva z nich včetně mě se úplně promočení vrátili ještě před půlnocí a zůstal jen jeden, který vydržel.
--Kovboj

Čtvrtek 14.7. - Den 13
Ráno jsme se probudili docela pozdě a šli rovnou na snídani, ke které byly švédské stoly. Docela nás překvapilo, když se na denním rozkaze objevilo jako heslo dne Zippákova oblíbená hláška „Tak to R.I.P.“ ale brzy jsme to pochopili. Od 5 ráno do 5 odpoledne totiž mělo pršet a opravdu pršelo.

Umyli jsme nádobí a zahráli si několik deskových her. Mezitím byl hotový oběd a po dlouhém poledním klidu jsme si zazpívali s Blůmenem a pokračovali ve hře Vojna není kojná.

Ještě jsme si zahráli tah celotáborové hry a dali si večeři, potom bylo osobní volno a pak jsme šli spát. V noci probíhaly hlídky, které byly přepadeny nejspíš jiným skautským oddílem. Hlavní útok byl odražen, ale přesto nám zanechali v táboře vzkaz ve formě dopisu.
--Afro

Pátek 15.7. - Den 14
Ráno hned po probuzení jsme se bleskově nasnídali a vyrazili do Číhaně na autobus a jeli do Sušice do aquaparku.

Tam jsme se vyřádili, zaplavali, vykoupali, osvěžili a umyli a po svačině jsme se vrátili zpět do tábora.

Sluníčko krásně hřálo, tak jsme si rozložili mokré věci na louku, když tu náhle se přehnala přeháňka a sušili jsme znova. Bylo ale potřeba pomalu začít poklízet, protože tábor se chýlil ke konci, a tak jsme připravili nepotřebné nádobí a odnesli do statku a složili střelnici a trampolínu. Když vysvitlo slunko a uschly plachty, složili jsme první tři prázdné stany. Mezitím se začal chystat táborák a bylo potřeba připravit i fakuli na podpal, hůl na rituál předání Tří orlích per a dostatek dříví na přikládání, tak vyrazili skoro všichni skauti do lesa. Když se vrátili, byla už skoro hotová večeře, výborné leviňáky a topinky s česnekem, po které začalo táborové kasino. Byla to poslední možnost, jak získat nějaké peníze do celotáborové hry, která potom vyvrcholila závěrečným soubojem na potemnělé louce.

Navečer také přijeli někteří hosté. Následně se všichni odebrali na slavnostní závěrečný táborový oheň, kde došlo k vyhodnocení všech tří skupin čínské celotáborové hry, výslednému vyhodnocení vojenské hry a taky hodnocení jednotlivců.

Zazpívali jsme si mnoho písniček, a všem bylo moc líto, že tábor už končí.
--Sirka

Sobota 16.7. - Den 15
Sobota už byla ve znamení bourání tábora.

Někteří už měli část svých věcí sbalenou od večera, zatímco jiní si balili tak dlouho, že jim ostatní mezitím rozebírali jejich vlastní stan.

Když pak přijeli rodiče pro své ratolesti, byla už většina prací hotová, a tak se postupně loučili a odjížděli. Jako obvykle jsme zůstali v táboře až do úplného konce a během čekání na odvoz jsme se ujistili, že je vše dobře poklizeno a připraveno na příští rok.
--Cibul

VIDEO: VIDEO: Tábor 2016 - Timelapse

Fotky z tábora (270 fotek):

Fotky z tábora - Rajce.net

Fotky z tábora - Facebook.com

Fotky z tábora - Flickr.com

Fotky z tábora - Drive.google.com

Fotky z tábora - stáhnout ZIP - 180 MB

E-kroniku zpracoval Cibul.

Dvoudenka Máchův kraj (e-kronika)

noreply@blogger.com — Fri, 10 Jun 2016 11:43:00 GMT

Pátek 3. června
Ačkoliv to zpočátku vypadalo na zamračený víkend, během pátečního odpoledne se mraky protrhávaly, a když jsme ve Vysočanech čekali na vlak, svítilo už sluníčko. Všichni dostali obálky s tajemnými vzkazy ze skautského literárního odboru a cestou se seznamovali s Máchovým krajem a dalšími podrobnostmi.

Po příjezdu na místo jsme se ubytovali a navečeřeli, a pak byli svědky cesty v čase, kde proběhlo setkání s Karlem Hynkem Máchou, který nám naznačil jakým směrem by se mělo naše literární pátrání ubírat, abychom našli jeho ukrytý rukopis. Zahráli jsme si ještě krátkou hru, při které jsme sestavili Máchův autoportrét, vyčistili zuby a šli spát.

Sobota 4. června
Vstali jsme do krásného dne a po krátké rozcvičce jsme se odebrali ke snídani. Poté jsme sbalili batůžky, vydali se na malé nádražíčko Bělá pod Bezdězem-město a dojeli vlakem na Bezděz. Odtud jsme se vypravili do obce Bezděz, kde jsme se občerstvili zmrzlinou a pokračovali vzhůru k hradu.

Tyčil se na kopci vysoko nad námi a než jsme k němu došli, byli všichni řádně znaveni, ale po krátké přestávce u stánku s limonádami už byli i ti nejmenší čerství a připraveni na prohlídku. Prošli jsme se po nádvořích a bývalých sálech hradu Bezděz, kde byl jako malý vězněn český král Václav II. a vystoupali na věž, odkud byl nádherný výhled do širokého okolí. Pod hradem jsme poté poseděli, posvačili a odpočinuli si, a poté vyrazili dál po červené značce, která pozvolna klesala borovými lesy. Díky hustým lesům a nezvyklému písečnému podloží ani nevadilo, že poprchávalo.

Prošli jsme kolem stanového městečka, kde se odehrávala Bitva pěti armád, až na náměstí v Doksech, kde jsme si udělali přestávku, dokoupili zásoby a také se k nám na kus cesty připojil Rosomák s rodinou. Také jsme se rozdělili do dvou skupin, podle toho o co měl kdo zájem. Jedna skupinka navštívila muzeum Čtyřlístku, kterému Doksy a okolí posloužily jako předloha pro Třeskoprsky a který zde má i naučnou stezku. Druhá skupinka se vydala k Máchovu jezeru, kde se osvěžila a pokochala scenérií písečné pláže, vodní plochy a okolní přírody.

Máchovo jezero je vlastně rybník, poněvadž bylo založeno uměle, dokonce uprostřed jsou patrné zbytky bývalého hrádku. Obě skupinky se sešly na nedalekém nádraží, odkud jsme se po krátkém čekání vrátili zpět do Bělé pod Bezdězem. Po návratu na základnu už byla připravena večeře, šťavnaté domácí burgery z dvou druhů mletého masa, obložené sýrem a zeleninou. Když se všichni dosyta najedli, pozvolna vyrazili do centra města, kde započala večerní hra. Dvě skupiny dobrodruhů pátraly po historických rukopisech básně Máj, plnily při tom různé úkoly a slunce zapadající nad pěkným historickým jádrem města k tomu vytvářelo zajímavou kulisu. Po úplném setmění se všichni vrátili na základnu, kde byl mezitím přichystán film a objevil se i Rosomák, který před cestou domů zahrál všem pár písniček. Po filmu už byl čas jen na spánek.

Neděle 5. června
Abychom dostáli odkazu Máchy,
shrneme celý dnešní den básní.
Viděli jsme borový háj,
který vyplňuje celý kraj.
Nyní je však už neděle ráno,
bez rozcvičky jdem na závin a kakao.
Když jsme se najedli a napili,
a také batohy sbalili,
důkladně jsme poklidili,
na cestu zpět se připravili.
V přestřelce s nerfkami obstáli všichni hrdinně,
když tu náhle zavonělo jídlo z kuchyně.
K obědu výborná česnečka, s vajíčkem a slaninou,
poté těstoviny s rajčaty a zeleninou.
Po obědě vydatném,
zabývali jsme se odchodem.
Deštík a výluka zkomplikovala nám cestu maličko,
Přesto už před Prahou vítalo nás sluníčko.
Nálada však dobrá byla,
výprava se vydařila.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

Dvoudenka Chrudim (e-kronika)

noreply@blogger.com — Mon, 11 Apr 2016 05:00:00 GMT

Pátek 1. dubna
V 16.25 jsme se sešli v metru na stanici Lužiny, metrem jsme jeli na Smíchovské nádraží, popojeli dvě stanice vlakem na nádraží Libeň, odtamtud do Pardubic, a pak jsme dojeli do Chrudimi.

Když jsme vystoupili z vlaku, šli jsme asi dvacet minut ke skautské klubovně, kde jsme se ubytovali, najedli se a šli ven. O pár ulic dál začínalo pole, na kterém jsme hráli hru zaměřenou na lidské smysly. Nejdřív osud reprezentovaný vedoucími dotykem některé smysly sebral, poté jsme je museli získat zpět, např. chuť a čich určením koření, nebo hmat pomocí hádání věcí. Po návratu do klubovny byl již připraven film, na který jsme koukali, poté vykonali hygienu a šli spát.
-- Kovboj & Brácha

Sobota 2. dubna
V sobotu kolem osmé ranní vstali mladší skauti a zaběhli si s Cibulem na krátkou rozcvičku. Mezitím roveři připravili vločky k snídani a pak jsme nafasovali balíčky na cestu, pití a vyrazili na cestu.

Na kraji Chrudimi jsme se zastavili pro kešku, a zrovna když jsme si jí prohlédli a vrátili, tak nás oslovil pán z blízkého letiště, pozval nás dovnitř a ukázal nám hangár a letadla, řekl nám k tomu pár slov a viděli jsme i dvě letadla vzlétnout. Poté jsme šli dál, k rozhledně Bára, u které byl i lanový park, kde jsme si trochu zaskotačili.

Po svačině jsme se rozdělili na dvě skupiny, mladší šli s Papežem po naučné stezce a ostatní vyrazili kolem krásných pískovcových útvarů směr zřícenina hradu Rabštejn. Po odpočinku jsme pokračovali dál místními lesy až k miniaturnímu dětskému zámečku Kočičí hrádek, kde se obě skupiny setkaly. Společně jsme pokračovali do zámeckého parku, v jehož okolí jsme nalezli několik kešek, stejně jako ve městě Slatiňany, kam jsme pokračovali. Kromě jedné jsme všechny našli, z hlediska geocachingu byl tedy tento den úspěšný. Jedna byla i u rodného domu Heleny Vondráčkové. Podél říčky jsme rovinatou krajinou došli až do Chrudimi, kde jsme si na plácku u klubovny zahráli míčovou hru bago, zatímco se dělala večeře. Díky výpadku elektřiny trvala příprava relativně dlouho, ale o to byla večeře lepší – byly těstoviny s kuřecím masem a smetanovou omáčkou s kukuřicí a hráškem. Potom se ještě promítal film Ovečka Shaun a potom byl čas akorát na to jít spát.
-- Kovboj & Brácha

Neděle 3. dubna
Když jsme se dosyta vyspali a nasnídali závinů a buchet, počali jsme uklízet spacáky, zlehka zametli a vynosili odpadky. Přesunuli jsme se na historické náměstí s výrazným gotickým kostelem a zde došlo k rozdělení do bojových týmů. Následující hodina a půl byla ve znamení pobíhání po křivolakých uličkách, schodištích a parčících a sledování nepřátel a obsazování jejich území. Nebyla nouze o akční momenty a překvapení.

Výsledek byl velmi těsný, a když bylo dobojováno, navrátili jsme se zpět na základnu, kde už na všechny čekal řízný buřtguláš a balíčky na cestu. Po umytí nádobí si všichni sbalili batohy a zlehka se začali přesouvat k východu z klubovny. Slunce hřálo a bylo hezky, ale dvoudenní výprava se chýlila ke konci. Došli jsme na nádraží a přes Pardubice dojeli do Prahy, kde jsme se na Lužinách rozloučili.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

Minivýprava Stromovka (E-kronika)

noreply@blogger.com — Sun, 06 Mar 2016 09:25:00 GMT

Kolem desáté dopoledne jsme se sešli na stanici metra Lužiny, abychom zahájili dnešní minivýpravu. Neměla to být klasická jednodenní výprava, spíš kratší výlet po méně známých místech Prahy pro ty členy, kteří zůstali na začátek jarních prázdnin v Praze.

Vyrazili jsme metrem na Nádraží Holešovice a hned kousek od nádraží jsme ulovili první keš. Prohlédli jsme si nový Trojský most a protipovodňové stavby a vyrazili podél řeky. Malým viaduktem jsme vešli do Stromovky, kde jsme prošli dokola mezi současnými jezírky i nově budovanými vodními stavbami.

Svítilo sluníčko, takže bylo i docela pěkné počasí. Při krátké svačinové pauze jsme pozorovali atrakce na Matějské pouti létající vysoko nad hlavami. Odlovili jsme druhou kešku a pokračovali Stromovkou dál. Po chvíli Kovboj objevil zajímavý strom, kterému všechny větve rostly kolmo vzhůru. Začali jsme tedy více pozorovat stromy kolem nás, a nutno říct, že rozličných a exotických druhů zde rostlo nespočet, stejně jako pestré keře a první květiny.

Prošli jsme celým parkem až ke konci a vyšplhali na místní skalní útvar, na kterém se rozkládá přírodní památka Pecka. Našli jsme keš a prohlédli si z výšky Bubeneč, zavřené nádraží a část Královské obory. Poté jsme se zastavili v supermarketu na doplnění zásob a vyrazili směr Ekotechnické muzeum, kde byla prohlídka. Muzeum se nachází v bývalé čistírně odpadních vod a dostalo se nám výkladu o zajímavé architektuře a provozu.

Na výstavbu bylo použito několik milionů kusů cihel a budova obsahuje mnoho důmyslných technických zařízení, z nichž některé, jako třeba velký parní kotel, jsou i po mnoha desítkách let stále funkční. Prohlídka byla velmi zajímavá a poučná a po jejím konci už čekal venku Velbloud, který se k nám připojil a poučil nás o dalších zajímavých stavbách v okolí. Prošli jsme kolem nádraží Podbaba a vyrazili vzhůru do kopce, kde přestože je člověk stále v Praze, vůbec to jako město nevypadá. Kousek od nás dokonce proběhlo malé divoké prase. Vystoupali jsme na vrch Baba, odkud je nádherný výhled na Dejvice, Bubeneč, zoologickou zahradu, Stromovku a Císařský ostrov, kde je čistička, která nahradila tu starou, kterou jsme navštívili my.

Poobědvali jsme poblíž bývalého viničního lisu, který vypadá jako zřícenina, a kolem architektonicky unikátní vilové čtvrti jsme došli ke kostelu svatého Matěje. Sjeli jsme k metru, kde se připojil Kmínek a kde jsme dohodli, co budeme ještě podnikat. Nakonec jsme dojeli na Velkou Ohradu, kde kdo chtěl, šel domů, a zbytek se odebral do klubovny.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

Výprava Kozí hřbety (E-kronika)

noreply@blogger.com — Thu, 03 Dec 2015 17:53:00 GMT

Na sobotní jednodenní výpravu se nás bohužel moc nesešlo. I tak jsme ale vyrazili a po nějaké době cestování po Praze jsme vystoupili na okraji zahrádkářské kolonie Pučálka. Mrkli jsme se na mapu a vyrazili po zelené značce. Přes kousek lesu a menší pole jsme se dostali do lehce obydlené oblasti. Chvíli podél domků, na kopeček k sanatoriu, o kus dál stál vodojem s ostnatým plotem, na jehož návrší stálo něco, co z dálky silně připomínalo knihovnu. Pravděpodobně to však knihovna bohužel nebyla, ale nevadí. No a už jsme byli trochu víc v přírodě. Sice jsme ještě po krásné planině museli absolvovat cestu přes velkou silnici, nicméně potom už to bylo lepší. Přes trochu rozbahněné a již větší pole jsme došli do malého údolíčka, odkud se nám nabídl výhled na přírodní pískovcový útvar nazvaný Housle, nejspíš díky jeho tvaru. Jedná se o dvacetimetrovou rokli postupně čím dál více zarůstající stromy, právě díky pískovci.

Ilustrační obrázek (zdroj: Wikimedia)

Dále jsme pokračovali horem okolo ní, skrz poměrně hluboký zákop (zhruba 180 cm). Po nějaké době jsme se objevili zase na hranicích s Prahou, u fontánky, kde jsme se také občerstvili. Kousek od ní se už nacházel jeden z našich cílů - Lysolajský pramen. Hned za ním byl i druhý, totiž už zmíněné Housle. Nejdřív jsme se ale zastavili na hezké travnaté ploše, která byla ideální na hru s Nerfkami. Pak už jsme opravdu vešli na naučnou stezku a začali procházet hlubokou roklí.

Ilustrační obrázek (Zdroj: Tyden)

Na konci jsme zjistili, proč se asi jmenuje Housle. Po cestě zpět začaly padat jakési vločky, ale jen trochu. Vyšli jsme kopec zpět nahoru a začali se vracet po stejné cestě jako jsme přišli. Stačila chvíle a začalo slušně foukat a padat sníh.

Ilustrační obrázek (Zdroj: Wmap)

Velká prázdná planina najednou nebyla tak hezká a příjemná. Zatočili jsme doprava a potkali nějakou cizí družinku, která se asi také rozhodla vydat se na výlet. Minuli jsme je a zamířili do Horoměřic. Jelikož nám počasí moc nepřálo a už nás bolely nohy, rozhodli jsme se vrátit se dříve. Přebytečný čas z výpravy jsme strávili v klubovně hraním nových deskových her.

--Pálkař

Fotky z výpravy - Rajče.net

Dvoudenka Dvůr Králové (e-kronika)

noreply@blogger.com — Wed, 14 Oct 2015 22:32:00 GMT

Pátek 9. října
Když jsem dorazil na sraz, většina už nás tam byla, a tak jsme během pěti minut mohli konečně vyrazit. Po vyčerpávající cestě vlakem (bravo, České dráhy, zase jsme si postáli), jsme vystoupili na naší vlakové stanici ve Dvoře Králové. Cesta od nádraží byla již ponurá a temná, nechyběl nám cestou dokonce ani strašidelný dům, který se nacházel kousek od nádraží, téměř na kraji města. Ale zase se nám rozjasnilo, když jsme dorazili do tamější skautské základny, která byla tak trochu vila. No, což o to, bydlelo se nám hezky.

Po instruktážní procházce po domě jsme se trochu usadili, nastěhovali si do pokojů matrace, mezitím dorazil Koumák se zásobami jídla a věcmi, tudíž jsme se mohli podívat na tolika lidmi vytoužený film, po kterém jsme si šli umýt zuby a uložit se ke spánku. Snad bude příjemný tak, jako to bylo příjemné doposud.

Sobota 10. října
A skutečně, spalo se nám snad všem dobře, dokonce možná tak moc, že když jsme vstali, ostatní děti byly prý už hodinu vzhůru, čehož jsme si vůbec nevšimli. Vrhli jsme se tedy na přípravu snídaně a když už jsme byli opravdu vzhůru, vrhli jsme se i na snídani samotnou. Cereálie pravděpodobně všechny nasytily, a proto jsme se mohli zabalit a vydat se do místní ZOO.

Její součástí byla i Safari, která byla nakonec a naštěstí veřejnosti stále přístupná, byť jen část z ní.

Nacházeli se tam například lvi, kteří se procházeli hned za asi centimetrovým sklem, po chvíli dokonce začali řvát.

Také jsme tam potkali úžasné surikaty, všechny se tvářily stejně jako na všech těch obrázcích, jen postavené na zadních se zdviženými packami. V první části ZOO jsme viděli například gorily, různé ptactvo, hyeny, slony, fenka nebo krokodýla, jak takového, kteří bývají obrovští v řekách, tak i malinkého, kterému byly z pohledu ze shora vidět jenom oči.

Také jsme se vyfotili na Viktoriiných vodopádech vzdálených přibližně 12.000 kilometrů. Za mě můžu tedy prohlásit, že až na občasnou zimu to tam bylo super a stálo za to se tam zdržet.

Nicméně poté jsme se tedy odebrali zpět na základnu, kde jsme poobědvali skvělou polévku a čínu, načež jsme chvilku počkali a vyrazili na nádraží, odkud jsme se přepravili malým motoráčkem na vlakovou stanici Žiřeč. Odtamtud jsme šli směr Kuks, po naučné stezce, přes Braunův betlém a Křížovou cestu 21. století až do Kuksu.

Tam jsme měli příležitost obdivovat barokní sloh magnificentního bývalého lázeňského zařízení a špitálu ze 17. a 18. století, nebo poměrně rozsáhlou zahradu s krásnými fontánkami nebo skla náhodně rozmístěná po okolí.

Na tomtéž místě se nachází také 12 soch ctností a 12 soch neřestí, kromě nich jsou v areálu i další sochy, taktéž od Matyáše Brauna. Když jsme se pokochali samotnými lázněmi, šli jsme se vyfotit na schody a pak jsme kvapným krokem vyrazili na vlakové nádraží Kuks. Po cestě na základnu jsme se pustili do příprav polévky, to už byla venku tma. Večer po vydařeném sobotním dnu jsme zasvětili hraní deskových her, po kterých už jsme šli jen spát.

Neděle 11. října
Nedělní budíčky bývají nejtěžší, ráno se musí hned balit, snídat, uklízet.. Balení byla vesměs rychlá aktivita, po snídani jsme se odebrali na závěrečnou venkovní hru po městě, kde jsme sbírali jednotlivé části Rukopisu královédvorského, který je s tímto místem spjat právě místem údajného nalezení, odsud také jeho jméno. Když jsme nabyli všech částí, doplnili chybějící slova, rozhodli, která část je falešná a došli na náměstí, pokusili jsme se zatknout jak Václava Hanku tak Josefa Lindu, údajné padělatele, kteří nám bohužel utekli. Vrátili jsme se proto na základnu, kde nás čekala naše poslední výletní polévka, po jejím zkonzumování jsme začali rychle uklízet, připravovat svačinu a připravovat i sebe sama na brzký odchod. Na ten došla řada, když bylo všechno krásně čisté a v původním stavu a my byli připraveni dát vile sbohem. Vyrazili jsme na vlakové nádraží, zakoupili lístky a vystoupili ještě na krátkou přestávku na pevnost v Josefově.

Tam se odehrála také finální bitva Hanky, Lindy a grafika Josefa Horčičky, kterou padělatelé nakonec vyhráli.

Vrátili jsme se zpět na vlak a po nějaké době jízdy jsme si dokonce i sedli. Překážet v uličce přece jen není to pravé ořechové. Následovalo vyplňování zpětné vazby, příjemná cesta vlakem a pak už jen večerní příjezd do Prahy.
--Pálkař

Fotky z výpravy - Rajče.net

Tábor 2015 - Divokej západ (e-kronika)

noreply@blogger.com — Wed, 12 Aug 2015 19:50:00 GMT

1. den
První táborový den začal, jak jinak, než prací. Dopoledne jsme dostavěli stany, vztyčili stožár, natáhli vodu a hned po poledni začala přijíždět první auta s účastníky.

Poté, co se shromáždili skoro všichni skauti a vlčata, byl uspořádán první společný nástup, kde se rozdělila zbývající práce, a do toho se všichni postupně zabydlovali do stanů. Následovala zajímavá seznamovací hra.

Kvečeru ještě proběhlo Buffyho seznámení se sekyrami a pilami, kde se hlavně nováčci dozvěděli, jak s nimi zacházet, a tak hned připravili zahajovací táborák. Po večeři byl u slavnostního ohně za přítomnosti Brácy a Lejdy tábor oficiálně zahájen. Rozdělili jsme se do skupin na celotáborovou hru, zazpívali pár písniček a šli spát.
--Sirka

2. den
Ráno jsem vstal už v 8.30, měl jsem totiž službu. Naše skupina obsahovala mě, Kovboje, Kubu, Kristiána a Bráchu a jmenovali jsme se Slamák Colt. Ten den byla ke snídani bábovka. Najedli jsme se a jeli jsme s kárkou pro nádobí. Poté jsem jel ještě pro vodu do statku. Před obědem se postavila zvonička a po výtečném obědě tvořeném uzeným s knedlíky a po poledním klidu jsme se šli koupat do Číhaně, kde jsme potkali Peřinu, který se tam vyhříval na sluníčku a čekal na nás po svém příjezdu z Prahy.

Po odchodu z koupaliště jsme se odebrali do obchodu nakoupit nějaké dobroty a vyrazili zpět. Když jsme dorazili z Číhaně zpět do tábora, čekal na nás v kuchyni úkol udělat pudink pro ostatní i pro sebe. Měli jsme k dispozici pouze návod na obalu, přesto se pudink docela povedl.

Ostatní hráli fotbal a mezitím byla večeře hotova. Po večeři šli pomalu všichni spát a pro vybrané přihlášené a vyvolené byla připravena tzv. zkouška mrtvého muže. Neúčastnil jsem se, ale i vybraní skauti měli zákaz o jejím průběhu mluvit, takže den byl uzavřen trochu tajemně.
--Profesor

3. den
Ráno jsme vstali už v půl osmé, byla rozcvička a služba mezitím vařila ke snídani ovesné vločky, které se pak podávaly s kakaem, cukrem, kompotem, kokosem a rozinkami. Po snídani jsme si sbalili věci na jednodenní výpravu a šli do Číhaně, kde jsme si zkrátili čekání na autobus nákupem v obchůdku. Jeli jsme autobusem do Sušice, kde jsme přestoupili na autobus, kterým jsme dojeli až na Modravu. Vyrazili jsme směrem na Tříjezerní slať a poté krásnou přírodou pokračovali na Javoří pilu, kde na nás čekal Koumák, který sem došel pěšky přímo z Modravy, a prozradil nám, že v pravěku se tady nacházelo nejvyšší obydlené místo na našem území.

Nejmenší vlčata se oddělila a vrátila se s Koumákem zpět na Modravu a my ostatní jsme šli na Poledník, kde je zajímavá stavba, která dříve sloužila vojákům. Po náročném stoupání jsme se zde občerstvili, odpočinuli si a vyrazili vesele z kopce směrem dolů. V jednom ze svahů jsme navštívili Prášilské jezero, které bylo úchvatné. Tam jsme si oddychli, ale některé z nás včetně mě už bolely chodidla.

Čekala nás ještě zhruba čtyřkilometrová cesta sice pořád z kopce, ale zato kamenitým terénem. Za necelou hodinku jsme došli do Prášil a ve zbývající čtvrthodince do příjezdu autobusu jsme navštívili místní cukrárnu. Cestou zpět už jsme jen odpočívali. Dojeli jsme do Sušice a poté jsme jeli vlakem do Kolince, odkud nás Koumák odvozil autem do Číhaně, odkud jsme došli do tábora. V táboře se mezitím nic výrazného nestalo, k večeři jsme měli leviňáky a všichni byli spokojení a spali tvrdým spánkem až do dalšího dne.
--Dýňák

4. den
Tento den pro mě začínal v 8:15, jelikož jsem byl služba. Poté, co jsem vzbudil zbytek své skupiny, jsme se pustili do přípravy snídaně v podobě švédských stolů. Jako obvykle byla ranní rozcvička. Po snídani se vše uklidilo a bylo na řadě křtění stanů.

Objevovala se i celkem zajímavá jména. Například Tajemná Antarie, Hebká chajda, Podivný srub, Kouzelný stan, ale třeba i Opičí Strýc, Smradlavá fusekle a Špinavá díra. Dopolední aktivita se jménem "Bavlněný Blůmen" neboli pletení náramků všechny bavilo a odnesli si navíc vlastnoručně vyrobený náramek a další nové poznatky.

K obědu jsme měli těstoviny s nivovou omáčkou. Oběd všem chutnal. Po obědě byl jako normálně polední klid. Hned jak skončil polední klid, se začalo s přípravami na noční přepad. Jakmile dorazil bratr Peřina s mlékem, tak jsme začali vařit samostatně jídlo s názvem Krupicová kaše synovce Strejdy. Mezitím vyrazila první průzkumná skupina na přepad do spřáteleného skautského tábora. Když se dojedlo, vyrazily zbylé dvě skupiny. Okolo půl jedenácté jsme byli na místě a probrali jsme strategie. O hodinu později se začalo. Po asi hodině a půl přepad skončil, bohužel s neúspěchem, ale užili jsme si hru a myslím si, že tento den se opravdu vydařil.
--Strejda

5. den
Včerejší den neboli dnes brzo ráno jsme se vrátili z přepadu, a přesto že jsme si to užili, tak to přece jen bylo pozdě a na budíček jsme byli úplně rozlámaní. Jako budíček byla zvolena lehká melodie, kterou hráli americkým vojákům ve Vietnamu za vietnamské války, což značilo, že dnešní den měl být netradiční. Melodie byla pohodová a chytlavá, ale slova jsou agresivní a nemilosrdná. Pro ty, koho nevzbudila hudba, bylo určeno ještě bušení a řvaní do stanů. Po nástupu jsme běželi nahoru ke statku za doprovodu amerických vojenských běžeckých písniček.

Po rozcvičce byla výtečná Peřinova „american breakfast“ tvořená toustovými chleby, fazolemi a míchanými vajíčky a fasování uniforem na dnešní a zítřejší military hru. Po dalším nástupu jsme si šli postavit základny, které jsme si vylosovali. Základny bránily čtyři skupiny. Proti sobě hrály skupiny americké – Hot Dog a Hamburger, a vietnamské – Lichi a Rambutan.

Po dostavění základen jsme se všichni odebrali zpět do tábora k plnění armádních výcvikových úkolů, například střelba na střelnici, rozdělávání ohně, čištění vody atd. Každá skupina nafasovala opravdový manuál na přežití vydaný americkou armádou, kde byla nápověda k některým disciplínám.

Trvalo to až do odpoledne. Po skončení výcviku jsme provedli prohlídku sbalených věcí potřebných na military hru. Na nástupu jsme ještě vyfasovali zbraně – mačetu (pěnovou nudli) a pistole (zbraně s pěnovými náboji). Dostali jsme také jídlo a pyrotechniku potřebnou na pozdější mise. Po nástupu jsme se odebrali do svých základen, které jsme postavili ze čtyř celt a provázku. V základnách jsme se navečeřeli a vyčkávali na rádiovou relaci, která měla proběhnout ve 3 hodiny ráno a měla zahájit vojenskou hru.
--Haďák

6. den
Ráno jsme se vzbudili již ve 2.45 v našich vlastnoručně vyrobených základnách v lese, připraveni na první rádiovou relaci ve 3.00, která zahájila vojenskou hru, která měla trvat následujících 24 hodin. První úkol zněl poněkud jednoduše, měli jsme najít a zabít kurýra, přesto se naší skupině moc nepovedl. Druhý úkol se nám povedl, spolupracovali jsme přitom s druhou americkou skupinou, ale jejich střelci se to moc nevyvedlo, tak jsme body dostali jen my.

Ve třetím úkolu jsme bojovali o nepřátelskou základnu, kterou jsme lehce dobyli. Situace se však poněkud zhoršila, když vedoucí druhé americké skupiny přestal spolupracovat, což nás ve vzájemných bojích trochu oslabilo, ale pak se všechny bojovné aktivity začaly postupně obracet v náš prospěch. Když nastal čas odejít plnit úkol odehrávající se v Číhani, kde jsme měli najít ztraceného vojáka, Zippák si zranil koleno a v oslabení jsme tuto misi prohráli. Úkoly byly rozmanité, ale ještě chci zmínit předposlední misi. Každá skupina měla za úkol zastavit vrtulník nějaké barvy, který nabíral naše zavazadla, pokud byla skupina dobře maskovaná. Po splnění mise jsme se odebrali na letiště Da-Nang tvořené celtami v lese, kde probíhal velkolepý závěrečný souboj s plovacími nudlemi.
--Dusík

7. den
Dnešní táborový den byl poněkud netypický. Brzo ráno se ještě odehrávala military hra, kde se nám k závěru povedlo velice kvalitně zamaskovat naše zavazadla v rámci úkolu „vrtulník“ a připravit se na závěrečný noční souboj. Ten se odehrával v lese a naše skupiny byly dohromady jako Američani a Vietnamci proti neutrálním jednotkám bránícím letiště. Jak se později ukázalo, někteří to nedávali, ale nakonec byla obrana proražena a americké jednotky dobyly letiště jako první. Ve 3.00 byla hra ukončena a za svitu noci jsme šli do tábora spát. Venkovní teplota byla asi 15 stupňů. Pískl se nástup a následovala pochvala za dobrou hru a po čištění zubů si šli všichni lehnout. Po 8 hodinách spánku se rozezněl signál budíčku a dozvěděli jsme se, že na tento den je naplánovaná návštěva aquaparku v Sušici.

Začali jsme si tedy rovnou balit, abychom to stihli. Po snědení smažených sýrů jsme vyrazili. Po příjezdu jsme přepočetli počty mladších i starších, koupili vstupenky a šli se převléci. Poté, co se nám podařilo ze sebe smýt všechnu špínu, mohli jsme konečně do vody. Ne že bychom se na táboře nemyli, ale teplá voda to není.

Zdálo se to jen jako pár minut, ale přiblížil se konec, udělali jsme poslední podvodní fotku a vyrazili zpět.

Když jsme přijeli zpět do tábora, následovaly přípravy na scénky k táboráku. Později, když už jsme měli s naší skupinou všechno hotovo, začali jsme vařit česnečku. Kromě toho, že v ní bylo hodně slabého česneku, byla dobrá. Následovala večerka, čištění zubů a pak jsme šli spát.
--Pálkař

8. den
V sobotu byl pro Brácu, Lejdy a mnoho dalších výjimečný den. Slavilo se 25 let našeho oddílu a také Brácovy šedesátiny a 55. narozeniny Lejdy.

Již od včera byl připraven větší i menší stan a lavice a my jsme od rána připravovali atrakce a pomáhali s posledními přípravami, jako například příprava ohně nebo chystání pípy na točenou limonádu. K obědu jsme si dali polévku a šopský salát a potom začali přijíždět první hosti, starší skauti, rodiče členů oddílu a další.

Nahoře na louce postupně začaly návštěvy obsazovat větší stan, zatímco v menším se začal zabydlovat kuchař a řezník. Zde se připravovaly spousty masa, např. klobásy, vinné klobásy nebo řízky. V průběhu odpoledne bylo možno libovolně se občerstvit limonádou, nealko pivem, dorty, koláči, sušenkami a dalšími dobrotami.

Večer byl velký společný táborový oheň pro všech cca 90 hostů, kde se zpívaly písničky a hrály scénky. Ve 23:15 byl ohňostroj pro Brácu a Lejdy a na blízkém svahu svítilo velké číslo oddílu vytvořené ze svítících tyčinek.
--Kovboj

9. den
Bylo teplé nedělní ráno a všichni byli ve stanech. Většina ještě spala, ale my jako služba bohužel ne. Bylo po sobotní slavnosti, a proto bylo potřeba v kuchyni uklidit víc než jindy, nebylo ani připravené dřevo, tak jsme si ho šli obstarat a ani nám to nevadilo. Zatopili jsme v kamnech, nakrájeli jsme koláče a buchty a byli jsme připraveni. Všichni byli šťastní, jelikož nebyla rozcvička, šlo se rovnou na snídani a nikam se nespěchalo. Při snídani jsme se dozvěděli, že několik z nás dostane možnost skládat skautskou zkoušku Tři orlí pera. Všichni z nás možnosti využili a hned zahájili první zkouškou, a to mlčením po dobu 24 hodin. Valná většina se prokecla hned během odpoledne, já jsem to vydržel necelých 5 hodin a kvečeru začal znova druhý pokus. Po obědě, kdy jsme dojedli poslední z 380 řízků určených pro tento víkend, jsme se sbalili a vyrazili na dvoudenní výpravu.

Byli jsme odvezeni autem do Ústalče a odtud jsme šli asi 6 km malebnou krajinou do lesa u Nalžovských hor, kam byl dovezen autem i Trezor, který přijel na druhou půlku tábora. V areálu umělé zříceniny jsme se utábořili, rozdělali oheň, zahráli si hru a poté jsme šli všichni večeřet.

Přestože cesta byla poklidná, mezi jedenáctou a dvanáctou už skoro všichni spali.
--Zippák

10. den
Ráno jsme se probudili neobvykle v umělé zřícenině hradu v lese, byli jsme totiž na dvoudenní výpravě a spali jsme pod širákem.

Po probuzení jsme si začali balit a poté jsme obdrželi balíčky s jídlem. Za polojasného počasí jsme vyrazili na zpáteční cestu do tábora. Díky naložení věcí do auta a dokoupení zásob a nanuků jsme se vrátili kousek stejnou trasou a pak jsme pokračovali skrz starou zástavbu Nalžovských hor jinudy než včera.

Po chvíli jsme si udělali krátkou přestávku kvůli Kroxovi, kterému tekla krev z nosu, ale hned jsme pokračovali dál. Šli jsme mezi poli a rybníky a hráli hru „klíště“, která probíhala tak, že během cesty měli všichni za úkol připnout na někoho kolíček na prádlo, aniž by si toho všiml.

Pokud po uplynutí stanovené lhůty měl někdo kolík připnutý na triku nebo batohu, musel udělat deset kliků. Tolik ke hře, jinak cesta probíhala příjemně a ušli jsme asi 16 kilometrů. V kempu u Hnačova jsme se osvěžili a k večeru došli do Číhaně. Po krátké přestávce jsme vyrazili do tábora, kde na nás čekala večeře a zavazadla. Do večerky už jsme jen odpočívali. Myslím, že den proběhl dobře a užili jsme si ho.
--Kristián

11. den
Budíček byl v 8.30 a následovala rozcvička a běh na statek. Potom proběhla ranní hygiena a nástup. Ke snídani byly růžové ovesné vločky. Když jsme dojedli, byl nástup v krojích a účtování dolarů s Papežem v rámci celotáborové hry.

Začalo předvádění tanců v rámci hry Skautdance, kde se objevily tance skupinové i párové. Po svačině začala hra Malárie a po ní následoval oběd. K obědu bylo lečo a poté hodina a půl poledního klidu. Většinu odpoledne zabrala hra, kterou vymýšlel Strejda a Pálkař a která začínala těžbou surovin pomocí kliků a dřepů. Byli jsme rozděleni na naše klasické čtyři skupiny a soupeřili jsme ve stavění proti sobě. Po večeři jsme byli nacpaní leviňáky a někteří skauti začali od deseti večer držet hladovku v rámci Tří orlích per. Mohli pít pouze neperlivou vodu, jinak nic nesměli pozřít. Po setmění byla ještě noční část hry, která spočívala v tom, že naše skupiny musely přenést celkem 16 svítících tyčinek, v čemž bránili starší skauti. Úkol se nakonec zdařil a šli jsme spát.
--Krox

12. den
Dnešní den byl, jak má být. Ráno svítilo sluníčko, vál příjemný vánek a po ranním protažení jsme šli na snídani. Podávaly se chleby a rohlíky s paštikou, sýrem, marmeládou a nutelou a ze snídaně se pozvolna přešlo na nástup v krojích. Poté proběhla kontrola úklidu stanů a rozdělili jsme se do dvou skupin. Jedna část uklízela prostor kolem boudy a pomáhala v kuchyni a druhá část šla otestovat klouzačku, která fungovala tím způsobem, že na svahu byla položena plachta, která se polévala vodou a tekutým mýdlem.

Panovala všeobecná spokojenost a po svačině se skupiny otočily, takže si všichni zkusili všechno. Před obědem ještě proběhla část celotáborové hry a po obědě následoval pohodový polední klid. Poté se odehrál přesun do Číhaně, do obchůdku a na koupaliště, kde se k nám připojil i Cibul, který přijel na část tábora. Po návratu do tábořiště se uskutečnila cesta na Nový Dvůr, v rámci které byla dovezena voda a vyvezeny odpadky a konev pro prase. Služba se posléze vrátila do kuchyně a počala se věnovat tvorbě buřtguláše.

Mezitím byla vztyčena rekonstruovaná zvonička a všichni se přesunuli na fotbal. Po vydatné hře a večeři proběhlo kasíno, kde se protočily táborové peníze, a po večerní hygieně se všichni uložili do peřin.
--Sirka

13. den
Ráno jsme se probudili a šli na rozcvičku, potom na snídani a na nástup. Vzhledem k náhlému dešti byl program pozastaven a dodělávaly se některé tvořivé programy pod střechou. Zatímco déšť ustával, chystaly se postupně atrakce, které se nestihly o víkendu.

Po krátké tvořivé běhací hře jsme se přesunuli na louku na hru Double domination, která byla těsně před koncem přerušena obědem.

Po obědě a po poledním klidu se dohrála poslední, nejnapínavější část Double domination a odešli jsme do lesa do pevnosti bojovat pěnovými nudlemi a pistolemi. Pak jsme, takto vyzbrojeni, dobývali tábor v rámci hry Dobývání pevnosti Fort Minor.

Po večeři jsme si šli zahrát softball, což nám trvalo až do setmění. Navečer se vrátili tři skauti ze samotky, která je poslední částí zkoušky Tři orlí pera, a ještě později, zatímco většina už spala, proběhlo složení vlčáckých a skautských slibů.
--Afro

14. den
Ráno hbitě vstáváme, pomazánku snídáme.
Na rohlíky mažeme, a na autobus mažeme.
Chystáme se na aquapark, vezmeme to přes les a park.
Autobusem na Sušici, nejdem lovit na udici.
Pokračujem po ulici a jsme jako námořníci.
Bazén prázdný je po ránu, vrháme se k tobogánu.
V tobogánu padají rekordy v rychlosti,
ve vířivce starší nahřívají kosti.
Když z aquaparku vylezeme, Sušici prolezeme.
Zmrzlina a kebab, taky jsem se nadláb.
Durum a též doner, byl to velký výběr.
Do tábora návrat předznamenal obrat,
balit se již začalo, ke konci se chýlilo.
Poslední řežbu v pevnosti,
užili si všichni dosytosti.
Závěrečný táborák povedl se velmi,
v zaslouženém pořadí převzaly se ceny.
Písničky jsme zazpívali, pak se šla hra hrát,
síly naposled změřili, pak šel každý spát.
--Sirka

VIDEO: Tábor 2015 - Divokej západ
VIDEO: Tábor 2015 - Timelapse
VIDEO: Tábor 2015 - písničky

Fotky z tábora (užší výběr = 240 fotek):

Fotky z tábora (240) - Rajče.net

Fotky z tábora (240) - Facebook.com

Fotky z tábora (240) - Flickr.com

Fotky z tábora (240) - stáhnout ZIP

Fotky z tábora (širší výběr = 370 fotek):

Fotky z tábora (370) - Rajče.net

Fotky z tábora (370) - Flickr.com

Fotky z tábora (370) - stáhnout ZIP

E-kroniku zpracoval Cibul.

Dvoudenka České Švýcarsko (kronika)

noreply@blogger.com — Wed, 01 Apr 2015 19:12:00 GMT

Pátek 27. března
Sraz byl odpoledne na Lužinách, potom jsme se metrem přemístili na Nádraží Holešovice, odkud jsme jeli rychlíkem do stanice Ústí n/L. Odtamtud jsme zase vlakem dojeli do stanice Chřibská. Vesnice byla poměrně roztahaná a k cíli dnešního dne jsme museli našlapat ještě 7 km. Cestou jsme viděli strašidelný dům, který vypadal jako po nárazu od kamionu. To už jsme byli natěšení na odpočinek: chalupu Lukášových prarodičů. Paní domácí byla moc hodná a uvařila nám guláš.

Po večeři jsme si pouštěli japonský film a šli jsme spát před půlnocí.

Sobota 28. března
Druhý den nás časně ráno nás vzbudil Cibul a hybaj na rozcvičku, v plánu byl dlouhý výlet a proto jsme se chvíli vezli autem a skoro všem se dělalo nevolno. Nejdříve jsme šlapali pískovou cestou pořád stále výš a výš.

Brácha, Lovec a Franta šli pořád vepředu. Až jsme konečně spatřili uhrančivou Pravčickou bránu,

navštívili moře vyhlídek a viděli jsme překrásná panoramata se západem Slunce.

Když jsme byli všichni dole, tak se šlo do chalupy a přitom jsme hráli klíště, tj. kolíček, který musíte někomu tajně připnout. Asi v polovině cesty jsme se odpojili od vedoucích a Koumák nás do chalupy dovezl autem. Potom jsme se koukali na fotbal. Když přišli vedoucí tak byla grilovačka, potom jsme měli bojovku a zase se šlo spát pozdě.

Neděle 29. března
Dnes nebyla rozcvička, ale hned jsme šli na výlet k akvaduktu, který se nachází v blízkosti našeho hlavního víkendového stanu.

Hledali jsme kešku a také jsme šli temným tunelem. Když jsme se vrátili, tak jsme si pochutnali na buchtičkách se šodó a po tom jsme se rozloučili a šli jsme na autobus, kterým jsme jeli do Děčína a odtamtud jsme vrátili do Prahy. No prostě super výprava.
--Franta

Fotky z výpravy - Rajče.net

Výprava do Českého krasu (E-kronika)

noreply@blogger.com — Mon, 16 Feb 2015 23:46:00 GMT

Za jasného rána jsme se sešli na stanici metra připraveni na sobotní výpravu. Bohužel vzhledem k řádícím chřipkám a jiným nemocem přišli pouze dva zdraví jedinci, takže jsme se operativně dohodli na změně trasy. Vyrazili jsme tedy pěšky skrz sídliště Lužiny a kolem Velké Ohrady dolů a kolem bývalé vápenky a lomu, kde se stále těží, až na Požáry. Jde o soustavu lomů, z nichž většina je už dávno nepoužívaná a jsou propojené různými chodbami.

Jedním takovým tunýlkem jsme prošli z jednoho lomu do druhého, kde jsme se z tabulky dozvěděli že se jedná o světově významnou geologickou lokalitu. Druhá chodba vypadala, že je slepá, ale na konci byl úzký otvor, kudy se dalo protáhnout, a tím jsme se dostali do dalšího lomu, což bylo docela dobrodružné. Rostly zde už vysoké stromy a v pozadí se rýsovala další chodba. Odvážně jsme vstoupili, ale po chvíli průzkum ukázal že nikam nevede a že je nejspíš zasypaná. Vrátili jsme se tedy zpátky až na cestu, a pokračovali dál. Po starých úvozových cestách jsme vystoupali až na samotný okraj Řeporyj a zároveň Prahy, odkud byl i pěkný výhled na naše sídliště a okolí.

Přešli jsme přes most a pokračovali po asfaltce na Zmrzlík, kde jsme si dali svačinu v autobusové zastávce. Pokračovali jsme kolem koní do jakéhosi bývalého sadu a po stráni dolů. Tam jsem uklouzl a zahučel do křoví tak, že jsem ostatním na chvíli úplně zmizel z dohledu. Přes mostek jsme překročili potůček a stoupali nahoru do stráně. Cesta se pořád zmenšovala a ztrácela, až jsme museli jít přes louku naslepo. Bylo ale stále hezky a po chvíli jsme opět sledovali výhledy do okolních kopečků. Směr jsme drželi správně, a tak jsme po chvíli trefili červenou značku, po které jsme došli na rozhraní Radotínského údolí a Českého krasu. I když jsme byli ještě na kraji hlavního města, výhledy na skály, lomy a přírodu byly moc pěkné.

Ještě jsme si udělali posezení na kraji kavylové stepi, a potom jsme sešli pomalu do údolí, odkud nám po chvíli jel autobus. Došli jsme ještě do klubovny, kde jsme si zahráli několik deskových her, a pak se vydali domů. I přesto, že jsme toho moc neušli, jsme navštívili pěkná a zajímavá místa.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

Vodník (15.4.1977 - 6.1.2015)

noreply@blogger.com — Tue, 06 Jan 2015 21:40:00 GMT

V úterý 6. ledna 2015 odešel ze světa skaut, táta a skvělý kamarád Petr Korecký - Vodník. V duších nám navždy zůstane vzpomínka na tohoto skvělého člověka. Upřímnou soustrast pozůstalým!

Výprava Táborsko (E-kronika)

noreply@blogger.com — Sat, 06 Dec 2014 15:20:00 GMT

Kromě toho, že tahle výprava začínala už v 8:20, oproti normálním výpravám od 16:00 strašně brzo, byla hrozná zima. Celý den. Všude, kam se podíváte - zima. Naštěstí jsem na to byl celkem dobře připravený, někteří však ne. Když jsme se přesunuli autobusem z Florence do Tábora, pobavil nás hned na začátku Velbloud, který se vykoupal v naprosto ledové vodě rybníku Jordán. Když skončila tato podívaná a užili jsme si krásný výhled na Tábor, vydali jsme se trochu do přírody. Při procházce hezkým parkem jsme narazili na Housův mlýn, táborský skanzen husitství. Následovala cesta do kopce, kterou ale, aspoň mně, vynahradila krásná cesta dlouhou alejí, dokonce za příhodného znění zvonů. Pak jsme kolem hřbitova došli na silnici, díky které jsme klesli o dobrých pár metrů nad mořem, až ke geologické expozice Pod Klokoty.

Ta obsahovala různé druhy hornin s popiskami, takže jsme se o nich mohli dozvědět něco víc. Taky tam byla zřejmě nedávno postavená sekce s hezkým moderním altánkem na odpočinek. Když jsme se tu dostatečně vyblbnuli, případně zahřáli běháním, vrátili jsme se podél Lužnice zpět do města. Tam jsme si užili další pěkný výhled na město a řeku, načež jsme se vydali na náměstí, které jsme museli najít sami.

Když jsme tam došli, vydali jsme se do strašidelného podzemí. Absolutně jsem netušil, že to bude tak skvělé, jako to doopravdy bylo.

Potom jsme se rozdělili na dvě skupiny, přičemž jedna šla na Festival čokolády a druhá do restaurace. Nicméně Festival čokolády nenaplnil naše očekávání, takže jsme se zase vrátili a šli se všichni občerstvit do restaurace. Díky našemu systému objednávání si nás, myslím, opravdu zamilovali... Po malém (u někoho velkém) jídle jsme vyrazili na poslední procházku městem, která končila na nádraží. Tam jsme čekali o 15 minut déle kvůli zpoždění, ale tehdy byly vlaky ještě naštěstí v pořádku. Ve vlaku jsme ještě vyplnili Sirkovu zpětnou vazbu, a to bylo vše.
--Pálkař

Fotky z výpravy - Rajče.net

Drogy v Central Parku (E-kronika)

noreply@blogger.com — Sat, 06 Dec 2014 14:14:00 GMT

Zápis z okresní hry Grand Chase
Po srazu u metra na Lužinách jsme se odebrali do prostranství starý polorozpadlý kuželkárny. Perfektní zátiší pro akcičku jako je tahle. Všichni zavšivení drogoví poslíčci radši hned odprejskli do nějakýho svýho hnusnýho doupěte. Parta nablejskanejch sekuriťáků se suprovou minulostí se ještě dohodli na svojí chytrý strategii, probrali si mučící metody, a když jsme si vysvětlili, že členům protějšího týmu můžeme lámat a ničit jen pro nás nepotřebné části těla, všichni se vydali svou cestou.

Celá tahle věc se odehrávala v nějakým pochybným parku plným smažek a bezďáků. Já a moje parťačka jsme měli severozápad, tam jich naštěstí tolik nebylo. Nehci se nějak vychloubat, ale lituju všech, které jsme potkali, pěkně jsme jim naložili. Když už nechybělo málo k vychození nový pěšiny, rozhodli jsme se vyrazit někam jinam. Prošli jsme celej park a pak se vrátili zpátky do naší oblasti. Jak jsme tam došli, už se to tam hemžilo smažkama, tak jsme je sejmuli a zkonfiskovali cennej matroš. Tím samozřejmě myslím důkladně zabavili materiál, co nám je pak pomohl všechny dostat na kolena. Měli u sebe nějaký CDčko, tam jsme ho strčili do tý mašiny, co jsme měli v našem dočasným úkrytu. Nakonec z toho krámu vypadla půlka trasy jednoho ze čtyř dealerů, kterým všechny ty smažky z vděčnosti líbaj ruce.

Tak jsme na tu trasu nasadili jeden tým, kterej jí měl sledovat jako ostříž a všemu zabránit. Jinej tým se zas přilepil na nějaký ty poslíčky a pokaždý je hezky obral o všechno cenný. Museli se před svýma kámošema pěkně ztrapnit, nechat se takhle sledovat. Když už jsme měli skoro všechny zpracovaný a celá tahle věc se blížila ke konci, rozhodli jsme se zatlačit do kouta jednoho dealera v autě. Když jsme to auto obklíčili s dalšíma dvěma týmama, dali jsme jim trochu času na rozumný uvažování, čehož ale asi nebyli schopní. Tak jsme na ně vytáhli bouchačky, oni zpanikařili a ujeli, přitom nabrali jednoho mýho kámoše, naštěstí ale z blízkosti, takže byl celkem v pohodě, až na mírnej otřes jeho ega. Každopádně jsem se na ně naštval, tak jsem je oběhl z druhý strany. Jak jsem je zmerčil na silnici za rohem, rozeběhl jsem se na max a vyplatilo se to. Po chvíli jsem se uklidil trochu stranou a sledoval partičku opravdovejch amatérů. Vydal jsem se normálně hned za nima, a i když se otáčeli, nevšimli si mě. Dodneška jsem to nepochopil. Nicméně, měli fakt skvělej plán, bohužel si ale asi špatně vyložili význam spojení "Krej mi záda!" Tak jsem zezadu čapnul tu důležitou, co měla zásilku, a když si toho její parťák všimnul, rovnou se vzdal. Ti dva se snažili odevzdat poslední zásilku tomu dealerovi v autě.

Po konci jsme se s těma smažkama dostali zpátky do tý kuželkárny, kde jsme celou situaci pořádně shrnuli a zhodnotili. No a jak bylo hned jasný, hříchům v tomhle parku jsme samozřejmě zabránili. Když jsme si rozdělili výplatu, okamžitě jsme odtamtud vypadli. No, tak tomu říkám pořádný hlášení.
--Pálkař

Fotky od Rychlíka z Mawadani - Rajče.net

Kronika od Pavouka z Mawadani - Mawadani.com

Dvoudenka Podblanicko (E-kronika)

noreply@blogger.com — Sat, 06 Dec 2014 13:45:00 GMT

Pátek 31. října
Srazili jsme se v poměrně běžném dni na Lužinách. Po cestě jsme několikrát přestupovali, včetně jedné zastávky, kterou strážili obří trollové vybírající mýtné. Když jsme se kolem nich bohudíky v pořádku prodrali, nasedli jsme na poslední autobus dělící nás od cíle. Teda samozřejmě ještě spolu s tou silnicí, po které jsme museli jít. Když jsme se dostali do chaty, všichni si sundali boty a přezuli se, načež se všichni rychle zabydleli. Možná to trochu způsobilo i roztopení kamen, nebo spíš to výsledné teplo. Po konci účinků prvního dojmu jsme si všichni zahráli pár kol hry s kombinováním slov a také kvarteto.

A jelikož měli všichni hlad, začala se dělat polévka, která byla hotova těsně po Koumákově příjezdu v autě plném jídla. Takže se všichni decentně občerstvili, k čemuž byl puštěn japonský komiksový seriál Hellsing. Po jeho zhlédnutí jsme už šli jen spát.
--Pálkař

Sobota 1. listopadu
Když jsme ráno vstali konala se snídaně. Nic extra - obyčejné vločky s cukrem a kakaem. Vstali jsme docela pozdě, takže jsme měli naspěch. Výprava nebyla ani tak dlouhá, jako zábavná a zajímavá.

Nejprve jsme se vydali na židovský hřbitov, u kterého jsme viděli rybník, ve kterém je údajně potopený tank. Z židovského hřbitova jsme se pomalu, ale jistě vydali na Malý Blaník, kde jsme si zahráli hru. Hra spočívala v tom, že jsme byli rozděleni na dva týmy, jeden pevnost dobýval a druhý ji bránil.

Když jsme hru dohráli, vydali jsme se na Velký Blaník. Tenhle kopec byl poněkud větší, ale i přesto jsme si to užili. Z Velkého Blaníku jsme se, už za tmy, vypravili zpátky na chatu, kde jsme si užili slíbený kebab. Poté už byla pouze noční bojovka - strašidelná procházka lesem.
--Dusík

Neděle 2. listopadu
Probuzení za doprovodu dobré hudby je vždy dobrý start. Aspoň dle mě. V neděli však bohužel následuje balení a konec výpravy.

Takže jsme se nasnídali a začali pořádně uklízet celou chatu, přičemž se také začal připravovat skvělý oběd - Peřinova čína. Zároveň bylo ale také potřeba připravit občerstvovací balíčky na cestu k autobusu a do Prahy. Naštěstí to ale netrvalo dlouho, takže jsme mohli vyrazit na poslední místní hru, která se týkala hledání ukrytého pokladu. Dostali jsme mapu vesnice a nejbližšího okolí a vydali se vstříc tajemství. Nejprve jsme našli 4 indície, které byly schovány na místě zakresleném do mapy. Potom jsme se drželi instrukcí na nich, načež jsme došli ke kravínu, za kterým byla velká louka. Tam se ostatní chvíli domlouvali kudy půjdeme, ale nerozhodli se dobře, takže jsme si řekli o menší nápovědu, díky které jsme už poklad našli. S kořistí jsme se vrátili do chaty na již zmíněný vynikající oběd. Po skvělém jídle jsme si všichni kompletně zabalili a douklidili jsme chatu. Skupina starších tam ještě zůstala, aby umyli nádobí, zatímco my jsme už vyrazili, abychom měli na cestu víc času. Cestou ještě Cibul sebral nějaká dobrá jablka, která nám potom rozdal. Když jsme tam dorazili, zbývalo jen pár minut a už to vypadalo, že ten autobus nestihnou. Ale nakonec přišli včas, navíc měl autobus zpoždění. Tak jsme nastoupili a jeli až na trollí zastávku, ale tentokrát na ně bylo ještě moc brzo. Tak jsme nasedli do vlaku a vyrazili vstříc Praze. Cestou jsme si ještě samozřejmě vyplnili Sirkovu zpětnou vazbu a pak už jen čekali.
--Pálkař

Fotky z výpravy - Rajče.net

Dvoudenka Krušné hory (E-kronika)

noreply@blogger.com — Sun, 16 Nov 2014 10:45:00 GMT

Pátek 3. října
Mrazivé počasí, lehké mrholení a sníh dohromady. Tak vypadal náš páteční sraz. Ne, ve skutečnosti bylo celkem hezky, až na jemný vánek. Po tříhodinové cestě jsme vylezli z autobusu a dohrabali se skrz rozkopaný Jáchymov a kolem nádherného skicentra na strašidelný kopeček na kraji města, kde stálo stavení, ve kterém jsme měli následující dva dny přebývat.

Když přišel správce, proběhla svižná prohlídka domku a předávka klíčů, po které jsme se vyhrabali o dalších pár metrů nad mořem výš. Tam jsme vyndali zasmrádlé nohy z bot, přezuli se a zajistili si ubytování, což tentokrát obsahovalo i matrace. Ty jsme rozprostřeli po místnosti, načež následovalo zajímavé zjištění, že mají všichni najednou více energie. Přesto jsme zbytek dne zasvětili pouze pár věcem.

Jednou z nich byla scéna o podepsání Mnichovské dohody všemi tehdejšími zástupci velkých mocností, před kterou jsme dostali obálky, pomocí kterých jsme se poté v naprosté tichosti rozřadili dle malé nápovědy do herních skupin, a pak jsme se odebrali na základní vojenský výcvik. Ve tmě, samozřejmě. Potom jsme už jen byli vevnitř a hráli deskové hry až do doby, kdy nastal čas jít spát.

Sobota 4. října
Mrazivé ráno, ale naštěstí ne probuzení. Teď už doopravdy. Vstali jsme, dali si snídani a zabalili si všechno, co bychom mohli potřebovat. Vydali jsme se na výpravu a už po pár metrech jsme se zastavili, abychom mohli najít micro cache, schovanou v okolí tamějšího evangelického kostela. Hledali jsme všude, ve všech možných sloupcích, pod všemi kameny, a když už jsme chtěli odejít, někdo zvolal „Není to tohle?“. Tak jsme se zapsali a šli dál. V zatáčce jsme minuli 1. štolu – Důl Svornost. Krátkou zastávku na vyfocení jsme si udělali u Šlikova Hrádku, nejmladšího hradu v ČR.

Po nějaké době jsme se zastavili u Mohyly Eliáš, postavenou na počest skautům vězněným za doby komunistů v pracovních táborech. Na tomto místě jsme se duševně i fyzicky posílili a vyrazili dál. Po dlouhé době jsme došli k rozcestníku Pod Špičákem, kde jsme byli tak blízko hranic, že jsme obdrželi SMS obsahující přivítání z Německa.

Následovala cesta Božídarskými rašelinami, prošli jsme kus od vrcholu Božídarského Špičáku, pak jsme šli chvíli po svých stopách a nakonec jsme se malou zkratkou a přes Šlikův Hrádek vrátili zpět do Jáchymova. Tam jsme složili své batohy, najedli se a večer jsme ještě na chvíli vyrazili ven. A to konkrétně kus od našeho dočasného bydliště na závěrečnou večerní hru. Ta sestávala z několika úkolů. Přetahování, porozumění navigačním symbolům, skládání obrázků židovských budov, vymýšlení proslovu ku příležitosti uctění památky T. G. Masaryka, pacifikace konvoje a sestavení sochy T. G. M. na koni. Potom následoval už jen večerní film a spánek.

Neděle 5. října
Jako vždy uspěchané ráno. Vstát, zabalit si a až potom snídaně. A nakonec úklid. Tak vypadalo nedělní ráno i tentokrát. Po vykonání těchto činností jsme se vydali přes rušný ranní Jáchymov na tamější autobusovou zastávku a vydali se do Karlových Varů. Od zastávky jsme přes podzemní garáž, kam si pár menších členů do auta uschovali batohy, přešli k vyhlášeným pramenům, který jsme jeden po druhém ochutnávali.

Během toho, jsme pořád od Zippáka poslouchali vyprávění „o jednom fakt dobrým prameni“, který je pojmenován „Hadí“. Takže přes přeplněné ulice a kolem teplé karlovarské kolonády, jsme se dostali až do haly, ve které byla obrovská krásná fontána – hlavní zřídlo, které je největší a zároveň nejteplejší v ČR.

Po chvilce zírání jsme se odebrali ven, kousek poodešli a ocitli se na malém plácku u lesa, do kterého tam vedla cesta. Zde jsme si zjistili, kde se nachází ten vzácný a úžasný Hadí pramen a vydali se k němu. Byli jsme tam během chvilky, odložili jsme si tam batohy na lavičky, jedna parta se vydala zpět do garáží pro batohy a my mezitím ochutnali TEN pramen. No, co si budeme povídat, byl to prostě jen pramen.

Tak jsme se tedy na lavičkách najedli, doplnili síly, abychom mohli vyrazit zpět k autobusu. Ale aspoň jinou cestou. Na zastávce už jsme jen chvíli čekali, naházeli batohy dolů do autobusu a pak nastoupili. Cestou zpět jsme všichni vyplnili „Sirkovu zpětnou vazbu“ a pak už snad jen přemýšleli nad nádhernou výpravou a o Karlových Varech.
--Pálkař

Fotky z výpravy - Rajče.net

96oddilsipka | 19-12-23 Betlémské světlo

zobrazit album
Odkaz na album: https://bit.ly/19-12-23--fotky

96oddilsipka | 19-12-18 Vánoční besídka ve SI

zobrazit album
Odkaz na album: https://bit.ly/19-12-18--fotky

96oddilsipka | 19-12-02 Premiéra filmu Hledání lilie

zobrazit album
Odkaz na album: https://bit.ly/19-12-02--fotky

96oddilsipka | 19-11-30 Výprava údolím Kunratického potoka

zobrazit album
Odkaz na album: https://bit.ly/19-11-30--fotky

96oddilsipka | 19-11-15 Víkendová Výprava Teplice

zobrazit album
Odkaz na album: https://bit.ly/19-11-15--fotky

96oddilsipka | 19-10-18 Víkendová výprava do Jaroměře

zobrazit album
Odkaz na album: https://bit.ly/19-10-18--fotky

96oddilsipka | 19-10-16 Ze schůzky

zobrazit album
Odkaz na album: https://bit.ly/19-10-16--fotky

96oddilsipka | 19-09-28 VTM Lešany

zobrazit album
Odkaz na album: https://bit.ly/19-09-28--fotky

96oddilsipka | 19-09-14 Festival volného času

zobrazit album
Odkaz na fotky: https://bit.ly/19-09-14--fotky

96oddilsipka | Tábor 2019 - VESMÍR

zobrazit album
Výběr fotek z tábora od vícero lidí. Seřazeno podle data pořízení. V plném rozlišené také na serverech Fotky Google: http://bit.ly/tabor2019_photos

96oddilsipka | Exkurze do planetária - červen 2019

zobrazit album
Navštívili jsme planetárium hl. města Prahy s novým programem o sondách Voyager. Tyto sondy byly vypuštěny ze Země před více jak 40 lety a jedná se o jednu z nejvýznamnějších vesmírných misí v lidské historii. Sondy Voyager 1 a Voyager 2 jsou jediné objekty, které vytvořil člověk, co opustily širší oblast naší sluneční soustavy a stále jsou schopny na Zem vysílat telemetrii (zasílání dat z měření a stavu sond pomocí bezdrátových technologií).

96oddilsipka | Svojsíkův závod 2019 (krajské kolo) - červen 2019

zobrazit album

96oddilsipka | High Five 2019 - sportovní odpoledne - květen 2019

zobrazit album

96oddilsipka | Svojsíkův závod 2019 (okresní kolo) - květen 2019

zobrazit album

96oddilsipka | Víkendová výprava Čáslav - květen 2019

zobrazit album
Na dvoudence jsme navštívili státní zámek Žleby a nedalekou oboru, kde jsme se podívali i na přehlídku dravců. Prohlédli jsme si historické centrum města Čáslav a zahráli si tam velkou hru. Nechyběly deskové hry, plnění odborek, večerní promítání filmu a dobré jídlo.

96oddilsipka | Víkendová výprava Pěnčín - duben 2019

zobrazit album
Vůdce střediska Čelákovice nám zapůjčil chatu, tak jsme si užili čerstvého vzduchu, krásné přírody, velké zahrady a nedaleké kozí farmy.

96oddilsipka | Akce Ukliďme Česko - duben 2019

zobrazit album
Děkujeme všem za pomoc, ulidili jsme v okolí naší klubovny a Prokopském údolí více než tunu odpadu!

96oddilsipka | Exkurze na arkádové hry - březen 2019

zobrazit album
Družinové rádce jsme vzali na exkurzi do interaktivního muzea arkade her v Červeném Újezdě. Bylo tam přes 170 historických i současných automatů s hrami od pongu, space invaders a pinballu až po hry jako je například mortal combat, street fighter nebo dance dance revolution

96oddilsipka | Družinová výprava Křivoklát - březen 2019

zobrazit album
Nedělní výprava pouze pro družinu Pouštních skautů.

96oddilsipka | Družinová výprava Konopiště - březen 2019

zobrazit album
Sobotní výprava pouze pro družinu Nebezpečných bytostí.

96oddilsipka | Výprava Srbsko - leden 2019

zobrazit album
Nenáročná výprava pro mladší členy. Trasa vedla podél Berounky, podívali jsme se na Barrandovu a Schülerovu jeskyni a také do bývalého lomu Alkazar. Cestou jsme si zahráli spoustu oblíbených her.

96oddilsipka | Výprava Kutná Hora - leden 2019

zobrazit album
Poznávací výprava pro starší a zkušenější členy. Podívali jsme se po nejznámějších památkách Kutné Hory a zahráli si na objevitele a dobrodruhy.

96oddilsipka | Víkendová výprava Plzeň - prosinec 2018

zobrazit album
Hlavním bodem programu na dvoudence v Plzni byla návštěva Techmánie (včetně planetária). Strávili jsme v něm více než 6 hodin a vydrželi bychom tam jistě i déle. Nechyběl ani doprovodný program: hry, sport, promítání filmu. V pátek také proběha diskuze na téma používání chytrých mobilů.

96oddilsipka | Exkurze do Národního muzea - prosinec 2018

zobrazit album
Speciální schůzka - v rámci oslav 100 let republiky jsme se vydali na exkurzi do nově zrekonstruovaného národního muzea. V rámci prohlídky jsem nahlídli i do pantheonu.

96oddilsipka | Víkendová výprava Jindřichův Hradec - listopad 2018

zobrazit album
Stěžejním programem dvoudenky byla výprava Jindrovou naučnou stezkou a následně velká noční detektivní hra v historickém centru Hradce. Nechyběly ani deskovky, promítání filmu a další zábava...

Aktuality a novinky 96.oddílu Šipka

ZUŘIVÝ SOUBOJ Mravkolev v akci

Minecraft Zpravodaj č.1

MUMIE

Tábor 2020 - ZAKLÍNAČ

Tábor 2019 - VESMÍR

TÁBOR 2020 PRŮVODCE RYBÁK

PF 2020

30 let svobodného českého skautu!

Instruktážní video KUDYnaTÁBOR (info níže)

Dvoudenka Pěnčín (zrychleno+zpomaleno)

19-04-03 schůzka

O skautingu za druhé světové války - Eduard Marek (Hroznýš)

Víkendová výprava do Plzně (e-kronika)

*velmi* amatérské divadlo - část 2 (IMG 1885)

*velmi* amatérské divadlo - část 1 (IMG 1883)

Tábor 2018 - Starověký Egypt

ŠÍLENÁ JÍZDA - NEZLETILÍ ZA VOLANTEM

Dvoudenka Podblanicko (e-kronika)

Dvoudenka Liberec (e-kronika)

Tábor 2017 - Piráti (e-kronika)

Tábor 2017 - Timelapse HDR

Dvoudenka Ralsko (e-kronika)

Dvoudenka Kostelec (e-kronika)

00001.MTS

Volba prezidenta - 22.03.2017

Jana Fíková - Tvůj kámen (1981)

Tábor 2016 - Čína (e-kronika)

Dvoudenka Máchův kraj (e-kronika)

Dvoudenka Chrudim (e-kronika)

Minivýprava Stromovka (E-kronika)

Výprava Kozí hřbety (E-kronika)

Dvoudenka Dvůr Králové (e-kronika)

Tábor 2015 - Divokej západ (e-kronika)

Dvoudenka České Švýcarsko (kronika)

Výprava do Českého krasu (E-kronika)

Vodník (15.4.1977 - 6.1.2015)

Výprava Táborsko (E-kronika)

Drogy v Central Parku (E-kronika)

Dvoudenka Podblanicko (E-kronika)

Dvoudenka Krušné hory (E-kronika)

96oddilsipka | 19-12-23 Betlémské světlo

96oddilsipka | 19-12-18 Vánoční besídka ve SI

96oddilsipka | 19-12-02 Premiéra filmu Hledání lilie

96oddilsipka | 19-11-30 Výprava údolím Kunratického potoka

96oddilsipka | 19-11-15 Víkendová Výprava Teplice

96oddilsipka | 19-10-18 Víkendová výprava do Jaroměře

96oddilsipka | 19-10-16 Ze schůzky

96oddilsipka | 19-09-28 VTM Lešany

96oddilsipka | 19-09-14 Festival volného času

96oddilsipka | Tábor 2019 - VESMÍR

96oddilsipka | Exkurze do planetária - červen 2019

96oddilsipka | Svojsíkův závod 2019 (krajské kolo) - červen 2019

96oddilsipka | High Five 2019 - sportovní odpoledne - květen 2019

96oddilsipka | Svojsíkův závod 2019 (okresní kolo) - květen 2019

96oddilsipka | Víkendová výprava Čáslav - květen 2019

96oddilsipka | Víkendová výprava Pěnčín - duben 2019

96oddilsipka | Akce Ukliďme Česko - duben 2019

96oddilsipka | Exkurze na arkádové hry - březen 2019

96oddilsipka | Družinová výprava Křivoklát - březen 2019

96oddilsipka | Družinová výprava Konopiště - březen 2019

96oddilsipka | Výprava Srbsko - leden 2019

96oddilsipka | Výprava Kutná Hora - leden 2019

96oddilsipka | Víkendová výprava Plzeň - prosinec 2018

96oddilsipka | Exkurze do Národního muzea - prosinec 2018

96oddilsipka | Víkendová výprava Jindřichův Hradec - listopad 2018

velmi amatérské divadlo - část 2 (IMG 1885)

velmi amatérské divadlo - část 1 (IMG 1883)