Blog skautů z 96.oddílu Šipka Praha Stodůlky

Tábor 2026

2026-07-25T18:00:00.000+02:00

Sobota 4. 7. – Den -7 (den odjezdu a příjezdu)

Ráno mě v osm hodin vzbudil Rybus, že už je před barákem. Vstal jsem a rychle jsme naložili vehykl a odebrali jsme se do klubovny.

Balení a nakládání dodávky bohužel trvalo déle, než by se nám líbilo, a tak jsme z Prahy vyráželi až krátce po druhé hodině odpolední. Cesta naštěstí probíhala bez komplikací. Postavili jsme spolu technický stan, vyklopili věci z dodávky, nanosili je do t-stanu (technického stanu) a vyslali jsme Pálkaře zpět do Prahe. Zatímco ostatní stavěli střediskové stany a dělali další práce, já jsem stavěl svůj stan, což mi sice zabralo jen chvilku, ale pak jsem se jal stavět předsíň... postavil jsem ji poprvé, ale nebyl jsem s ní spokojen a tak jsem jí zboural a začal stavět znovu, ale stále nebyla perfektní. Stavěl a boural jsem ji znovu a znovu dokud nebyla perfektní, abych se mohl nastěhovat do svého stanu.

Pak bylo potřeba vyčistit žrac a později i grill savem, abychom mohli skladovat a vařit naši potravu. Po dlouhém drhnutí jsme nakonec vařili na Vodníkově grilu alobaly s masem a zeleninou. Tím náš den v podstatě skončil.

-Kočí

Neděle 5.7. – Den -6

Den začal nedobrovolnou saunou v podobě stanu, ač jsem se snažil zůstat ve snovém světě, tak dlouho jak to šlo. Vedro nakonec zvítězilo.

Po snídani jsme se rozešli plnit úkoly, které jsme si zadali na poslední radě. Po té, co jsme z většiny splnili osobní úkoly, poobědvali jsme yum yum krychlívky. Nikdo v tu chvíli netušil, jaké poklady ještě bouda skýtá.

Přesněji, všem bylo jasné, že přes rok boudu obýval tajemný cizinec. Ten po sobě zanechal několik stop. Ani jedna z nich nebyla příjemná. Předchozí den jsme vynesli většinu nekontaminovaných podsad. Takže jsme s Apollem dostali nepříjemnou misi. Vybavili jsme se rukavicemi, klacky a kartónem. Hrabali jsme a hrabali. Musím podotknout, že to bylo nejdelších 20 minut prvního týdne tábora a jakákoukoliv myšlenku na čokoládovou Delisu jsem okamžitě zahnal.

Hnědá četa svůj úkol splnila a podsady nechala pro dezinfekční četu. Ale tím obskurní zážitky pro mě nekončily, neboť si nájemník připravil svačinu, kterou už nestihl snít. Proto jsem se vydal kopat dva malé krtčí hroby. Následoval pohřební obřad který obsahoval jak večerku, tak i smuteční proslov.

Tím jsem svůj den vesměs zakončil, dal jsem si večeři a všichni jsme se odebrali spát.

-Skokan

Pondělí 6. 7. – Den -5

Po 6 až 7 hodinách spánku jsem se probudil ve stanu s věcí, kterou by žádný čerstvě dospělý člověk neměl zažít: s bolestí zad. Mezi osmou a devátou hodinou měl do tábora přijít Jahoda a předat nám klíče od hasičárny. Během snídaňové konzumace tvrdých rohlíků s pomazánkou, jež by si přála býti nutelou, přišel s mírným zpožděním a špatnou zprávou o nedostatku vody číhaňský reprezentant.

Po ranním rozdělení práce se šlo pracovat. Apollo, Ďas a Foton se věnovali stavbě a nošení stanů, Kočí savoval mrtvoly a fekálie krtčí a já jsem se poprvé v životě dostal na střechu boudy jako pomocník Rybáka při zapojování solárních panelů.

K obědu byla červená. Bohužel jsme neznali lokaci soli a bylo to na chuti trochu poznat. Ani naše naděje, že se někde ve žracu nachází sójovka, se nenaplnila. Naštěstí naše chuťové pohárky zachránil Pálkař, který objevil krabici se solí. Po obědě nastal menší skrolovací zásek a po něm se zase plně makalo.

K večeři jsme si vychutnali lahodnou česnečku a pak už jsme jen odpočívali. Já s Kočím, Rybákem, Klikařem a Pálkařem jsme dohráli první věž v Slay the Spire. Sice nás trochu drtil český překlad hry, ale i tak jsem si ji velice užil. V jednom tahu jsem dokonce udělil za pomoci KlikařoPálkařova „vulnerable“ 20 damage.

P.S. Bohužel jsem zapomněl fotograficky zachovat progres mého charakteru, a tudíž jsem nemohl pokračovat do další věže. :-(

-Písař

Úterý 7. 7. – Den -4

Tento den se stejně jako všechny předtáborové dny nesl ve znamení práce. Ráno jsem se probudil znovu jako jeden z prvních, což bylo značně nepříjemné – když je totiž člověk vzhůru a nevidí nikoho dalšího pracovat, přirozeně se na ostatní zlobí. Tak zní zákon džungle, jak ho popsal Skokan.

Po několika hodinách jsme se již všichni sešli a začali pracovat. Pro mě byl tento den důležitý, protože jsem musel zorganizovat a postavit celý táborový kruh kolem stožáru, respektive kolem geometrického středu našeho tábora, který určuje polokruh, do něhož stavíme stany. Mezi stany, které měří dva metry, je potřeba pokaždé nechat mezeru o šíři půl metru. K tomu používáme poličku, která je přesně takto široká.

Zdá se to jako snadný úkol, ale přesto nám zabral většinu dne. Byli jsme proto velice rádi, když jsme si konečně unavení mohli sednout k večeři a po ní jít rovnou spát. Na žádnou večerní radu už jsem totiž skutečně neměl energii.

-Apollo

Středa 8. 7. – Den -3

Třetí den před oficiálním začátkem tábora nás přivítal ranním chladem a klidem. Vstávalo se pozdě, nicméně práce bylo dost a tábor se sám nepostaví.

Snídaně se nesla v duchu hesla „co dům dal“ – na stole se objevilo müsli, rohlíky a chléb, takže si každý vzal přesně to, na co měl chuť. Jakmile zmizely poslední drobky, tábořištěm se rozezněl zvuk nářadí a všichni se rozutekli za svou prací. Někdo stavěl stany a podsady, jiný chystal dřevo.

Moje mise byla sice méně hlučná, ale o to důležitější – pomáhal jsem s mytím nádobí. Bylo potřeba vydrhnout všechny velké hrnce a kastroly po celém roce stráveném ve skladu, aby bylo vše čisté na vaření pro celý tábor. Když se blížilo poledne a všem už řádně vyhládlo, přišla zasloužená odměna: k obědu se podával buřtguláš.

Odpoledne pak pokračovalo v klidném tempu a základy našeho tábora zase o kus pokročily.

-Uroboros

Čtvrtek 9. 7. – Den -2

Ash nedodal kroniku.

Pátek 10. 7. – Den -1

V pátek 10. července jsme přes půlnoc ze čtvrtka v boudě hráli deskovou hru. Škebloň s Pálkařem navíc v noci odvezli Plameňáky a Oceloty na výsadek.

My, co jsme zůstali, jsme dopoledne po vyspání měli k snídani müsli s mlékem a dohodli jsme si práci na tento den. Bylo potřeba nasprejovat lazurou dřevěné podsady stanů a dodělat práce potřebné před příjezdem dětí na tábor. Práce moc rychle nešla a stál i oběd, protože kuchyň strážily vosy. V průběhu dne byl čas i na menší karetní hry a postupně přijížděli další starší členové a vedoucí – málem nám ani nestačilo uvařené jídlo.

Navečer bylo natřeno příliš málo stanů, takže se budou muset dodělat jindy. S rudou, tmavší barvou jsme však všichni spokojeni. Později k noci proběhla v hospodě v Čiháni veselice a skupina lidí se byla osprchovat v hasičárně.

Tento den bych shrnul jako hlavní shromažďovací, jelikož se téměř zdvojnásobil počet aktivních skautů, kteří přijeli pomoci s dětmi na táboře. Byli jsme tedy na příjezd dětí připraveni? Rozhodně bychom ho v této už dostatečné sestavě zvládli. Ale to ukáže až další den…

-Ďas

Sobota 11. 7. – Den 0

Když jsem dorazil do tábora, chtěl jsem se ubytovat ve stanu, jenomže jsem nemohl nikoho najít. Nakonec jsme s Nimbusem našli Veveřáka a po chvilce už jsem byl ubytovaný.

Jakmile jsem se vybalil, dlouho jsem čekal na Dalibora. Když stále nepřicházel, šel jsem se věnovat své nové hamace. Nejdříve jsem se šel zeptat Hamaka, ale ten řekl, že to s ní neumí. Zeptal jsem se tedy Fotona a ten mi pomohl, takže jsem si po chvilce už spokojeně ležel v hamace.

-Lepík

Neděle 12. 7. – Den 1

Den mi začal o chvilku dříve, než byl oficiální budíček, respektive nástup na rozcvičku. Po chvilce protahování a úklidu jsme měli rozchod na snídani. K snídani byly rohlíky s různými věcmi na mazání. Po snídani následoval poměrně rychlý nástup v krojích a potom jsme začali kopat jámy na stožár, zvoničku a bránu. Po vykopání jámy na zvoničku jsme se přesunuli k dočasnému odpočinku a obědu (bohužel si nepamatuji, co bylo, a chodit se dívat teď nebudu).

Po obědě a poledním klidu jsme se vrátili ke kopání děr pro bránu, kde se vyskytl menší problém – velký balvan. Mě samozřejmě nenapadlo nic jiného než ho rozmlátit, což bohužel moc nefungovalo. Přišel tedy můj další nápad: vypáčit ho. Samotnému Frankieemu to ale nešlo, a tak kluci, se kterými jsme to dělali, vzali provaz. Místo toho, aby šutr vyletěl, se nám však zlomil krumpáč! Nakonec se to ale nějak podařilo vyřešit a brána stála.

Potom bylo volno a s Ďasem jsme si zahráli Pokémony – musím přiznat, že mě brutálně rozdrtil. Po nějaké další chvíli jsme s Afrem vyrazili na kácení dřeva, kde jsme pokáceli pár stromů. Čas zbyl i na taktický průzkum okolí, a tak jsme vyrazili. Celou cestu jsem si povídal s Ďasem o Pokémonech. Cesta vedla kolem Texarkany a studánky.

Poté, co jsme se vrátili, byla špenátová polévka a krátce nato večerka. Kapitáni skupin byli ještě chvíli na poradě pro starší, ale pak jsme se i my rychle odebrali do postelí a hurá do dalšího dne.

P.S. Škebloň je lama.

-Frankie

Ráno jsem vstal v 5 hodin. K snídani byl rohlík s Nutellou.

Dopoledne jsem hrál fotbal a k obědu byly špagety s nivovou omáčkou a rajčaty. Odpoledne proběhl taktický průzkum okolí.

-Zlaťák

Pondělí 13. 7. – Den 2

Toto ráno jsem nebyl vzbuzen budíčkem, ale Danem ve 2 hodiny ráno, protože jsem měl hlídku. Po hodině obcházení tábora a koukání do tmy jsem našel červenou krabici, ve které byly šišky a klacky, a za boudou malý dřevěný totem s obličejem. Vzbudil jsem tedy nočního rádce Skokana. Na konci své hlídky jsem vzbudil Raphaela a šel spát.

To samé ráno mě pak vzbudil normální budíček. Po něm byla hned rozcvička a běh na statek. K snídani byly vločky a hned potom jsme šli na přednášku o koních od Lucky junior. Po přednášce jsme šli na oběd do tábora – měl být kuskus s kusy prasete, ale maso se zkazilo, takže byl jen kuskus bez masa.

Po obědě jsme dostali velmi poučnou přednášku od Apolla o hlavonožcích. Velká část jídelny dospěla k názoru, že nejdřív byl člověk, potom opice a potom Orthoceras.

Po zbytek dne jsem hrál Bang! a fotbal. Také proběhlo křtění stanů – náš stan se jmenuje Vrtací platýz. K večeři byla pomazánka neznámé chuti s chlebem a rohlíkem. Po večeři jsem si šel vyčistit zuby, poslechnout si kroniky a pak už jsem šel spokojeně spát.

-Šermíř

Ráno jsem se vzbudil a byl nástup na rozcvičku. Poprvé za tento tábor jsme běželi na statek. Když jsme se vrátili, byla snídaně – podával se žabí hněv. Po snídani následoval zajímavý program: šli jsme za koňmi. Dozvěděli jsme se o nich plno zajímavostí a nakonec jsme se i projeli. Tento program zaplnil celé dopoledne, a tak jsme se po něm vrátili na oběd. K obědu byl kuskus, který měl být s masem, ale nakonec byl bez něj.

Po obědě byl polední klid, během kterého jsem si povídal s kamarády. Po poledním klidu nás čekala přednáška KOV. My, kteří jsme byli na táboře už vícekrát, jsme šli do lesa a vrátili se s několika větvemi. Potom následoval program, při kterém jsme vymýšleli a losovali jména pro stany.

Následovala večeře v podobě sýrové pomazánky. Nakonec jsme si přečetli kroniky a šli spát.

-Limo

Úterý 14. 7. – Den 3

K snídani byly švédské stoly. Potom následovala epická CTH hra, kde jsme dělali „hutututu“, abychom se neutopili. Bohužel jsem byl zrazen – vytáhli mi ponorku ze zásuvky a zabil mě kraken.

Poté jsme zdobili bránu a šli se okoupat na koupaliště s přidaným zeleným barvivem. Ještě předtím jsme si ale dali k obědu polévku. K večeři byly leviňáky, po nich se četly kroniky a pověsti a pak už se šlo spát.

-Šaman

Ráno se mi vstávalo dobře, protože nás čekala celotáborová hra. Po dlouhém vysvětlování pravidel jsme konečně začali. Cílem hry bylo dopravit medúzu bezpečně do tábora. Po splnění úkolu byla k obědu zelňačka.

O poledním volnu jsme hráli fotbal. Odpoledne si skupina Rejnoků připravila program – na výběr byly deskové hry nebo boj s pendreky. Já jsem tyto dvě aktivity střídal. Potom jsme se šli podívat k nádrži v Čiháni, kde se někteří z nás i vykoupali.

K večeři byly leviňáky. Před spaním jsme si ještě poslechli kroniky z minulých dní a šlo se spát.

-Hamak

Středa 15. 7. – Den 4

Proběhla rozcvička s Fotonem a pak se běželo na statek. Po snídani byl nástup v krojích a poté přednáška s Mikem o potápění.

Následoval moc dobrý oběd. Po něm jsme se vydali na dlouhou cestu vysprchovat se. Po návratu byla večeře a pak už jsem šel spát.

-Dan

Čtvrtek 16. 7. – Den 5

Ráno jsem se probudil asi 30 sekund před budíčkem, sedl si a vykoukl ze stanu. Viděl jsem Klikaře a Veveřáka. Pak se vzbudil David (můj spolubydlící). Oba jsme se převlékli a chystali se vyjít ze stanu, když najednou zazněl zvuk, který ze všech na světě nejvíce nenávidím: „Tůů, tu, BUDÍČEK!“

Vyskočili jsme ze stanu a šli na rozcvičku. Bohužel jsme běželi na statek (dolů ale se závažím v podobě jídla). Seběhli jsme dolů a odložili náklad. Pak byla snídaně – müsli s tajným názvem. Po snídani jsem drhnul nádobí, ale nestihl jsem to dočistit celé, protože byl nástup v krojích. A pak jsem (z)drhnul, ha! Na WC. Pak jsem (z)drhnul na psaní kroniky a po ní jsem chilloval.

K obědu bylo knedlo, vepřo, špenát a po něm jsem opět drhnul nádobí. Poté, co jsme vše umyli, nás čekal herecký program. Pak jsem zase psal kroniku a chilloval. K véče (zkratka pro večeři) byla tuňáková pomazánka s chlebem. A o hlídce psát nebudu. Proč? Protože jsem začínal až o půlnoci.

Konec.

-Martin

Začínáme poněkud neobvykle, a to o půlnoci pod stožárovým přístřeškem, kde se Skokanem dohráváme karetní hru vytvořenou Stožárem. Hra byla úžasná, zábavná a zjistil jsem spoustu věcí, co a jak dělat pro příště. Bohužel kvůli pár fatálním chybám, kterých jsem se dopustil, se mé životy blížily k nule a Skokan za zvuku deště vyhrál. No, a pak se v jednu hodinu ráno šlo spát s vědomím, že Škebloň pro nás připravil nějakou zajímavou aktivitu na odpoledne téhož dne.

Ráno byla klasika: rozcvička, běh a stažení masa a špenátu ze statku do tábora na oběd. Následovala snídaně formou mořského bufetu. Dále byly povinně volitelné aktivity a skautometr.

Pak byl oběd a po obědě nás Škebloň vyslal na quest najít hrob Tesařových. První zastávka byla v Týnci, kde jsme zjistili, že zde odpočívá jinačí rodina, další v Albertu (tam také nebyli) a nakonec nám druhá skupina zavolala, že jsou ve Zdebořicích, tak jsme jeli tam. Ve Zdebořicích jsme našli hrob, zapálili svíčky (tou stožárovou pochodní jsme málem jednu roztavili) a vrátili se zpět do tábora.

Zbytek dne byl skoro pohodový, až na energetické děti a vznikající smlouvu mezi Škebloněm, Klikařem, Skokanem a Rybákem. Den končil pro děti kronikami a starší měli ještě radu. Já, jakožto noční rádce, jsem připravil hlídání s perimetry a rozpis nočních hlídek.

-Lišák

Ráno jsem se – překvapivě – vzbudil a jelikož ještě nebyl budíček, tak jsem se připravil na budíček, jako by byl budíček. Ale protože byl budíček, když jsem se připravoval na budíček, tak jsem nechal přípravy na budíček přípravami na budíček a choval jsem se, jako by byl budíček, jelikož byl budíček.

K snídani jsme měli „hlubinné mysli“ – menu, které bylo velmi zajímavé. Na výběr byli např. mořští ježci či ryba klaun. Já jsem si dal hořkou medúzu a hlavonožcové trio, což byla nejoblíbenější část hlubinného menu. Přesto nechápu, že zmizeli během pěti minut – asi se hlavonožci požrali navzájem. Také jsem zapomněl na moudro dne: „Tolikrát chodil s uchem po oceánu, až se bába utrhla.“

Po snídani byly povinně volitelné programy (říká denní korál). Na výběr bylo třeba focení s Lišákem, sběr bylinek s Veveřákem nebo deskovky – ty jsem si vybral já. Celé dopoledne jsme tam hráli Pokémony či Magic: The Gathering. V nich jsem vynalezl velmi silný deck, načež mě Kočí rozdrtil s totálně overpowered deckem. Rovněž došlo k nedorozumění mezi karetním gobliním šamanem a gobliním šamanem z Raphaelova Dračího doupěte.

K obědu byl delfín na chaluhách, které se s námi pořádně prošly při běhu ze statku. Po poledním volnu či klidu (doteď není jasné, co to vlastně bylo) byly aktivity služby na volno. Přestože jsem byl služba na volno a měl jsem pouze hlídat, byl jsem násilně nucen zapojit se do programu. A teď mě Kominík tahá k táborovému kruhu, takže musím přestat psát (angry me noises). Bohužel jsme nestihli důchodce v Kauflandu. Po tomhle to bylo velmi zajímavé – někteří si stěžovali na to, že nedostali perník, Lepík flexil, že má med a ostatní ne, a nakonec jsme ani neměli plánovanou večeři. Po večeři jsme šli spát, protože to patří do lidských potřeb. V noci byl přepad, ale nakonec naštěstí neukradli zvonec.

-Nimbus

Pátek 17. 7. – Den 6

Ráno jsem se moc nevyspal, protože jsem měl noční hlídku a zrovna během ní přišel přepad.

Po probuzení nás čekala rozcvička, po které jsme šli na snídani. Poté následoval nástup v krojích. Pak jsme vyrazili do lesa tahat „Afrovy klády“ (tak tomu říkal denní korál). Když jsme měli práci hotovou, dostali jsme volno až do oběda. K obědu byla Čína.

Po obědě následoval polední klid a potom nám Škebloň vysvětloval pravidla deskové části celotáborové hry. Bylo to docela složité, takže si je asi ještě přečtu v písemné podobě. Nakonec jsme měli večeři, přečetly se kroniky a šli jsme spát.

-Vláďa

Ráno bylo v podstatě klasické – budíček, rozcvička, snídaně. Po snídani byl nástup v krojích (co bylo k snídani, si už nepamatuji). Po nástupu jsme šli tahat klády s Afrem a pak (tedy v mém případě jsem si ještě chvíli stěžoval, že nemáme slíbené volno) jsme si šli cvičit scénky.

Chobotnice měly reklamu na auto, Hvězdice o důchodcích z Kauflandu, Murény něco hodně dlouhého a Rejnoci reklamu na nic.

Po obědě bylo polední volno a poté program služby na volno. Následovalo vysvětlení pravidel CTH, večeře a co bylo pak, to už si nepamatuji.

-Zázvor

Sobota 18. 7. – Den 7

Ráno jsem vstal a čekal, až přijede moje máma. Byl nástup v krojích a pak přijela máma, takže jsme jim šli pomoct na statek.

Pak byl oběd – k obědu bylo uzené maso. Následovala večeře, potom jsme šli k táboráku a nakonec jsme šli spát.

-Dalibor

Dnes ráno jsem se vzbudil ještě před budíčkem, tak jsem šel ještě chvíli spát a usnul jsem. Když jsem se vzbudil znovu, po 10 minutách zazněl budíček. Následoval nástup na rozcvičku a běh na statek. Cestou ze statku jsme odnesli maso, asi kuřecí. Pak byla snídaně (co bylo k ní, si už nepamatuji).

Následoval nástup v krojích na vyvěšení státní vlajky, při kterém se zpívala státní hymna. Potom probíhalo schvalování scének a atrakcí a pomalu začali přijíždět rodiče. K obědu byla grilovaná zelenina a maso.

Po obědě přijel náš táta, proběhla táborová pouť a pak už byl táborák, kde se zpívalo.

-Ernest

Neděle 19. 7. – Den 8

Ráno začalo poměrně dobře, protože jsme neběželi na statek. Po rozcvičce následovala snídaně, ke které byly pochutiny od rodičů.

Po jídle byl výjimečně krátký nástup v krojích. Následně jsme se my jakožto vybrané Líné pandy, kteří chtěli jet do Klatov, odebrali do Číhaně na autobus. Ostatní šli do aquaparku v Sušici. Cesta autobusem do Klatov trvala asi 20 minut. V Klatovech jsme si krátce prošli náměstí a blízké centrum. František chtěl do kostela, ale stará paní ho odtamtud vyhodila.

Kvůli zhoršujícímu se počasí jsme se se zastávkou na kebab odebrali do KFC, kde jsme strávili asi 3,5 hodiny. Po dlouhé návštěvě KFC jsme zamířili do Tesca na masivní nákupy a poté jsme si ještě chvilku dáchli na lavičce před KFC. Pak jsme vyrazili na zastávku Klatovy, Tylovo nábřeží, odkud nám jel autobus do Číhaně. Cesta uběhla rychle, protože řidič projjel všechny zastávky. Po příjezdu do Číhaně jsme se vydali do tábora – cesta trvala asi půl hodiny. Po příchodu jsme si vybalili věci a za malou chvíli následovala večeře, ke které bylo známé chilli con carne.

Po večeři už následoval pouze krátký program služby na volno, večerní léky a kroniky za předchozí dny. Bonus dne byla 15 let stará kronika od Kočího. Ostatní z Líných pand, co chtěli, mohli jít na výsadek – já jsem ale nechcel. Pak už následoval jen spánek.

-Meďák

Ráno jsem se vzbudil budíčkem. Po rozcvičce jsme měli k snídani věci od rodičů – já jsem si dal sušenku a pizza šneka. Po snídani Pandy odjely do Klatov a my jsme chystali svačinu do Sušice.

V Sušici jsme šli na koupaliště, kde byl tobogán a dvě vířivky. Já jsem šel do brouzdaliště, kde jsme se točili do nekonečna. Potom jsme skákali v kruhu.

Když jsme vyšli ven, koupil jsem si zmrzlinu a pak jsme došli na autobus. V Kolinci jsme vystoupili a do tábora mě odvezl Škebloň. K večeři byly pikantní sasanky con carne, potom proběhly kroniky a já jsem šel spát.

-Kryštof

Pondělí 20. 7. – Den 9

Ráno jsem nevstal, protože jsem neslyšel budíček a byl jsem vzhůru nohama v autě, nejspíše někde ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Jeli jsme na výsadek s velkou většinou Pand. Yappovali jsme v Pálkařově Subaru rychlostí v rozmezí mezi 290 km/h a 800 km/h – tím jsem si tak na 70 % jistý.

Když jsme zastavili, vedli nás z auta pořád se zavázanými šátky přes obličej. Já jsem byl tak šikovný, že jsem se málem zrakvil už při vystupování z vozu. Potom jsme se chytli, jako když se jde ke slibáku. Po cestě jsem si zabodl trn do hlavy a zakopl o kámen, čímž jsem zpomalil všechny ostatní.

Po dlouhé cestě jsme zastavili na nějakém místě, kde měla probíhat noční hra. Když jsme tam došli, měli jsme na místě zůstat do té doby, než nám zavolají. Pokud si dobře pamatuji, zavolali Frankiemu a všichni si sundali šátky. Já jsem se to od ostatních dozvěděl asi o minutu později. Jakmile si ostatní sundali šátky, začali něco kecat o židovském hřbitově. Já jsem si dělal srandu, že ležím dva metry nad padesát let starou mrtvolou, ale pak se ukázalo, že na tom možná něco bylo.

Potom, co jsem si sundal šátek, jsem vstal a s ostatními jsme vyrazili. Když jsem si odkryl oči, bylo něco kolem 00:34. Vyšli jsme z takového místa, kterému bych chtěl říkat brána, ale musel jsem se vrátit pro baterku k hrobu, na kterém jsem předtím asi sedm minut ležel. Pak jsme se vydali na cestu, narazili jsme na silnici a šli do neznáma.

Po cestě jsme našli nějaký plakát, který měl na sobě mapu. Z té něco vyčetli moudří stařešinové kmene Kominík, Betadin a Anakin. Šli jsme dál a dali jsme si pauzu asi metr od prudké zatáčky. Asi po tři minutách nám došlo, že to není zrovna vhodné místo na kempování, takže jsme šli asi o 100 metrů dál. Tam jsme se zastavili asi šest nebo sedm metrů od silnice na přibližně 20 minut, protože Hanak, Šermíř a nakonec i Bernie se necítili na to jít dál.

Při kempování na bezpečnějším místě jsme sledovali hvězdy. Nimbus viděl v jednom souhvězdí stíhačku a draka. Po asi 20 minutách přijel Pálkař a odvezl jedince, kteří nechtěli jít dál. Mně mezitím začala být zima, ale jeden z hodných stařešinů, Kominík, mi půjčil termotričko. (Díky, Kominíku! Potlesk.)

Šli jsme dál, prošli jsme přes několik vesnic a našli další mapu. Ta ale byla asi v měřítku 1 : 40 000, takže jsme našli rozbočku a prostě to riskli rovně. Po nějaké době jsme si dali pauzu v té nejdivnější vesnici, ve které z jednoho pozemku štěkalo asi deset psů. Znělo to, jako kdyby tam byla množírna.

Šli jsme dál, během čehož Tomáš polousnul asi třikrát. Potom, co jsme vyšli z obce, začal Betadin pouštět takzvané „gangstersko-vesnické kakofonické hieroglyfické audio teroristické záhulné destruktivní vagónové lobotomické plechovkoidní audio“, jak tomu říká Nimbus. Znělo to otřesně. Dal bych tomu 4 z 10, ale díky tomu, že mě to nenechalo usnout a zůstal jsem vzhůru, tomu nakonec dávám 8 z 10.

Po chvíli chůze po silnici Frankie poznal odbočku, po které prý šel minulý rok s Klikařem. Tam jsme šli dál a já jsem to tam pomalu začínal poznávat. Ten pocit, když jdeš za ostatními, vůbec nevíš, kam jdeš, a pak konečně narazíš na něco, co znáš jako svoje vlastní boty...

Za chvíli jsme byli u statku a řekli jsme si, že půjdeme přes obzor. Už jsme byli na obzoru a moje nohy už byly skoro mrtvé. Šli jsme dolů a vzbudili jsme omylem Kuchtíka. Někteří jedinci si při cestě dolů z obzoru řekli, že půjdou do hamak. Vrátili jsme se, pokud se nemýlím, kolem 4:30 a pak jsem si šel lehnout.

Ráno, když jsem vstal, jsem byl unavený z noční aktivity. Místo rozcvičky jsme měli hledání problémů, které by bylo potřeba v táborové boudě i jinde opravit. Po nevím jak dlouhé době jsme si přečetli, co všechno ostatní našli, a následně jsem si šel minimálně na hodinu a půl lehnout. Pak Betadin vyhlásil povinný fotbalový zápas, který jsem leavnul asi po sedmi minutách.

Potom jsem se přihlásil k psaní kroniky a začal další tři hodiny psát. By the way, teď je 15:47 a furt čekám na program. Už je 16:44 a furt nic...

Už konečně jsou volitelné programy! Já jsem si vybral malování krajin se Škebloněm. Nakreslil jsem horu a jsem s výsledkem spokojený, ještě ji ale potom dodělám. Pak byla svačina a k ní byl živý jogurt. Mňam!

Už si nepamatuji, co bylo potom, ale následovala večeře – k té jsem si dal bramborové knedlíky s VIP špenátem, jak říkal Klikař. Po večeři jsem si zalezl do stanu, začal psát a teď prezentuji. Konec.
-Raphael

Den – vlastně noc – začala pro naši skupinku Pand velmi zajímavě. Byli jsme totiž vyhnáni z tábora se závažím na hlavě (Redakční poznámka: noční výsadek). Se zavázanýma očima jsme jeli Pálkařovým autem rychlostí 160 km/h a debatovali jsme přitom, jestli jsme ve Vysokých nebo Nízkých Tatrách. Raphael začal posléze vyprávět o chytání hadů v vodě. Když Pálkař udělal pár driftů a já se třikrát málem pozvracel, konečně jsme přijeli na místo určení. František křičel, že jsou tu kameny, a nakonec jsme zjistili, že jsme na židovském hřbitově. Nemusím ani říkat, jaký směr dostal náš hovor.

Pak jsme se ale zorientovali a vyrazili na cestu doprovázenou moudrými radami. Sledovali jsme Velký vůz, ale naši pozornost přerušil výkřik: „Ne, to není masivní hvězda!“ Samozřejmě nás ubývalo – Limo opustil hru hned na začátku a uprostřed nás opustili další tři. Někdo ale neodolal pokušení sjízdět po trubce a Betadin si nemohl odpustit svoje gangstersko-vesnické kakofonické audio. Za mírné pomoci e-map a e-kompasu jsme nakonec přes obzor dorazili do tábora. Plánovali jsme simulovat přepad, ale kvůli zmatkům jsme to nestihli. Přivítal nás pouze nevyspalý Kuchtík. Pak jsme šli konečně spát.

Ráno bylo dost bizarní, protože mám pocit, že budíček byl až v deset hodin a snídaně ve dvanáct. Vedoucí se asi rozhodli změnit fungování našeho metabolismu. (Redakční poznámka č. 2: Prosím, přestaňte kolem mě křupat ty chipsy, chci v klidu psát kroniku!). K obědu bylo vepřo-knedlo-zelo. Po oběde byla chvíle volna, kterou jsem využil na psaní kroniky. Klikař mezitím psal úkoly na tabuli.

Po splnění pár úkolů jsme byli svoláni na NÁSTUP, při kterém nám bylo oznámeno, že si budeme vybírat volitelný program. Sbírání bylinek se nakonec změnilo na malování se Škebloněm. Já jsem si vybral karetní hry, hlavně abych otestoval svůj nový nápad na balíček v Magic: The Gathering (kočičí kebab). Nakonec jsme hráli v pěti lidech. Z nějakého důvodu jsem měl v balíčku jen kebab a kočky se mi někam vypařily.

Poté jsme hráli ještě další hry, načež byla svačina – jablko a mléko. Co bylo pak, to už si vůbec nepamatuji. Na večeři byla bramboračka, ale někteří měli ještě vylepšený špenát s knedlíky. V noci pak část tábořících Pand vyrazila přepadnout tábor skautů od Táborníků.
P.S. Škebloň je lama.
P.P.S. Když se spálíš, tak to pálí.
P.P.P.S. Frankie ze mě chce udělat kebab.
-Nimbus

Úterý 21. 7. – Den 10

Celý den – tedy alespoň pro mě a pár dalších vyvolených – nezačínal budíčkem, ale rychlým obléknutím do černého. Ne, nejeli jsme na pohřeb, ale na přepad! Následně jsme vymýšleli taktiku, která ale prozatím moc netaktizovala. Když jsme se rozhodli vyrazit, rychle jsme naskákali do auta. Já jsem jel s Pálkařem a cestou jsem usnul. Pak jsme rychle vylezli z auta a ještě si připomněli, co je v plánu.

Vyrazili jsme a šli po cestě s kalužemi hlubokými snad 3 metry (trefil jsem jich asi 15 z 14). Když jsme došli k ohradníku, celé to začalo – ohradník Frantu trefil alespoň dvakrát.

Následně vyrazila vlajková skupina, ve které jsem byl já, Betadin a Frankie. Jakmile jsme se my tři proplížili přes celou louku, zakempili jsme to za stany. Vtom jsem si toho všiml: za námi se objevil obrovský, mega hlasitý indický cirkus! Byli to Franta a Bernie, kteří proběhli celou louku na jeden zátah, a ještě u toho svítili všemi směry!

Jakmile jsme se sešli všichni za stany, už jsme jen čekali na správný moment. Než ten moment přišel, Franta už stál uprostřed náměstíčka a řval na nás: „Dělejte, ty vado, vám to trvá!“ Když jsme stáhli vlajku, hned jsem si ji vzal do náruče a utíkal přes louku. Táborníci na nás ještě řvali něco jako: „Oníí majíí našíí vlajku!“

Pak už jsem byl u auta, udělal pár fotek s vlajkou, a vzhledem k tomu, že nikdo nepřicházel, mi bylo jasné, že je chytli. No nic, šel jsem vrátit vlajku a vyměnit ji za oddíl (družinku). Když jsme se sešli u aut, vyrazili jsme do tábora a šli spát.

Pak jsem vstal a šel se podívat na denní rozkaz. Na programu byl softball, slib a zákon, volitelné programy, CTH tahy a také rozmluvy. Ke snídani bylo müsli a strašidelný banán, k obědu lečo a pak vodní koule (meloun). K večeři byl těstovinový salát. Popravdě si ze zbytku dne nic nepamatuji, a když jsem se ptal všude kolem, nikdo nevěděl.

-Anakin

Hned kolem druhé hodiny ranní jsme vyráželi na přepad tábora Táborníků. Potom, co jsme přijeli, jsme si vysvětlili, co při přepadu nedělat, a vyrazili jsme. Šli jsme kolem rybníku, kde byla hlavní přístupová cesta, ale přes tu jsme nešli kvůli mostu, na kterém je pohybové čidlo. Proto jsme si vybrali cestu přes ohradu pro krávy. Když jsme dorazili na cestu, zjistili jsme, že je úplně rozbitá, a po tmě to bylo ještě horší – byly tam kaluže hluboké snad 50 cm. Potom, co jsme je překonali, na nás čekal elektrický ohradník, který mě mega kopnul do rozkroku.

Byli jsme rozdělení do skupin: jedna šla pro vlajku, druhá měla čekat. Tam jsem měl být já, ale nějak jsem to nedodržel – to, co první skupina prošla za 5 minut, mi trvalo 30 sekund. Potom, co jsme se potkali za stany, jsme počkali, než hlídka poodejde. Jakmile odešla, vyrazil jsem vpřed a u vlajky jsem na ostatní začal řvát, ať dělají, že jim to trvá. Když už se konečně odhodlali vyjít, hlídka už se začala vracet, ale i tak jsme vlajku sejmuli.

Pak začala ta nejnapínavější část celého přepadu. Hned jak kluci sejmuli vlajku, všichni jsme se rozběhli. Nechal jsem kluky, aby mě předběhli, a všichni jsme běželi. První překážkou byly stany, o které jsem zakopl. Potom, co jsem se dokázal vzpamatovat, na mě čekala další překážka v podobě elektrického ohradníku, od kterého jsem jak nečekaně dostal šok. I přesto jsem dokázal skoro bez problému přeběhnout pastvinu, ale čekal na mě v pořadí druhý elektrický ohradník, od kterého jsem dostal další šok. Pak už na mě čekala jen rozbitá cesta, kterou jsem dokázal přebrodit.

Potom místo toho, abychom zabočili doleva k autu, jsme odbočili doprava. Doběhli jsme do vesnice, přes kterou šli den předtím při výsadku. Vrátili jsme se zpátky k autu, ale na cestě na nás čekalo nemilé překvapení ve formě 20 lidí z tábora Táborníků, kteří se na nás rozběhli a všechny až na dva lidi s vlajkou chytili. Potom, co přišli lidi s vlajkou, nás propustili a v pořádku jsme se vrátili do tábora, kde jsem naspal kolem 4 hodin.

Jak probíhal den, si už pamatuji jen matně, ale co si na 100 % pamatuji, jsou tyto programy: softball a rozmluvy. Jídlo si naopak pamatuji přesně: k snídani bylo müsli, k svačině měl být banán, k obědu bylo lečo, k odpolední svačině meloun a k večeři těstovinový salát. Pak se četly kroniky a šlo se spát.

-František

Středa 22. 7. – Den 11

Ráno mě probudil budíček. Rozcvičku vedli Kominík, Anakin a Betadin a běželi jsme na statek. Dolů jsme běželi přes obzor, kde jsem válel sudy.

K snídani byla pomsta korálových útesů, po snídani byl nástup v krojích a potom kontrola stanů. Pak byly volitelné programy a rozmluvy u táborového kruhu, kde jsem dostal možnost vlčecího slibu.

-Zlaťák

Ráno mě něco vzbudilo, tak jsem si myslel, že už je budíček. Naštěstí to byl jen Tom, který mi řekl, že jsme služba v kuchyni a ať jdu pomoct. V kuchyni jsem pomáhal vařit vločky. Těsně před snídaní byla rozcvička, při které se začalo z vloček kouřit.

Po snídani byly volitelné programy a já jsem si vybral fotografování fotografií fotoaparáty s fotografem Lišákem. Pak jsme měli svačinu, na kterou bylo jablko. Asi po hodině volna byl oběd, ke kterému byla čočka.

Po obědě jsem hrál deskovky. Pak jsme dostali perník jako další svačinu a šli hrát deskové CTHčko. Bohužel jsme odehráli jen jeden tah – snažili jsme se získat sépii a ryby, ale nepodařilo se nám to. Pak byla večeře: rohlíky a rybí pomazánka. Pak jsme šli spát.

-Berný

Čtvrtek 23. 7. – Den 12

Ráno jsem se vzbudil celkem rychle. Potom jsme měli zvláštní rozcvičku, při které jsme stáli v kruhu a moc jsme toho nedělali. K snídani bylo müsli a cereálie, u kterých jsme museli do tří vteřin říct, jaké přesně chceme, jinak bychom se museli vrátit na konec fronty.

Po snídani jela velká část z nás se sprchovat a i já jsem se rozhodl, že pojedu. V Kolinci jsem si ve večerce koupil Pringles a Kofolu. Zlaťákovi, který neměl peníze a ani mi nepoděkoval, jsem koupil Pringles i Pepsi. Když jsme přijeli do tábora, musel jsem mýt nádobí. Když jsem si myslel, že už to máme umyté a šel jsem do stanu, neustále za mnou chodili, že to prý umyté nemáme, což mě vytáčelo.

Někde mezi tím byl oběd, ke kterému byla rýže s masem. Potom jsme se rozešli na volitelné programy – zaspal jsem na lanové překážky, které mě ale docela bavily. Potom jsme mohli jít volně na večeři. K večeři byla krupicová kaše, která mi chutnala i přes malé množství kakaa.

Po večeři a chvíli volna nás se zavřenýma očima nejistě vedli ke slibovému ohni, kde jsem vůbec nevěděl, co mám dělat. Když jsme se vrátili do tábora, dozvěděli jsme se dost znepokojivou zprávu, kvůli které jsem se bál jít si umýt ešus. Přesto jsem šel, protože jsem musel, zatímco Zlaťák se bál tak moc, že mi málem dal do rozkroku, když jsem řekl slovo „divočák“. A po krátké době jsme udělali co jiného než šli spát?

-Rosťa

Toto ráno jsem nebyl vzbuzen budíčkem, ale Šermířem, protože naše skupina měla službu v kuchyni a museli jsme pomáhat. Já jsem se zaměřil na sekání dřeva, protože ho bylo málo. Pak byl budíček a nástup na rozcvičku, ale já a moje skupina (kromě Vládi) jsme na rozcvičku nešli, protože jsme si ji už dávno udělali v kuchyni s Veveřákem.

Pak se jeli koupat lidé, co se den předtím nejeli koupat, a konečně tekla teplá voda na rozdíl od minula. Lišák nás odvezl zpátky do tábora a zhruba ve tři hodiny odešel Frankie na samotku. Pak byla svačina a na výběr jsme měli jablko, hrušku nebo pomeranč.

Mezitím začal Skokan rozmontovávat houpačku s Tonkou Matonkou, která přišla ráno na ranním nástupu v krojích. Přišel Kuchtík a pomohl Tonce Matonce a Skokanovi složit houpačku, a já jsem pak šel pomáhat do kuchyně.

Následovaly workshopy – vybral jsem si pétanque pro seniory s Písařem, ale tak půlku času jsem hrál se Šermířem badminton. Pak jsme šli na večeři, ke které byla krupicová kaše. Ve 20:30 odešel Betadin na samotku. Potom byl nástup, ze kterého jsme po chvíli šli odslibovat ke slibovému ohni, a ve 23:30 odešel na samotku Anakin.

-Tom B.

Pátek 24. 7. – Den 13

I když je moje kronika za 13. táborový den, nezačíná o půlnoci 24. 7. Jelikož jsem šel na samotku, rozhodl jsem se, že budu psát od odchodu na samotku a dalších 24 hodin.

Moje příprava na samotku začala v osm hodin večer. Sbalil jsem si všechny věci, vyfasoval jídlo, lékárničku, vodu a utěrky a vyrazil jsem. Když jsem dorazil na místo, natáhl jsem si celty a pokusil se udělat si takový bunkr. Zjistil jsem ale, že jsem si je zavázal úplně špatně. Najednou se však setmělo, takže už jsem neměl možnost je uvázat jinak.

Uvařil jsem si maďarský guláš, který byl mimochodem výborný, a rozhodl jsem se, že půjdu spát. Ležel jsem v hamace a najednou jsem asi 20 metrů ode mě slyšel kroky. Myslel jsem si, že je to nějaký houbař, a tak jsem se jen modlil, aby mě nenašel.

Kroky najednou utichly. Myslel jsem si, že odešel, a tak jsem si oddechl. Jenže najednou jsem asi čtyři metry ode mě uslyšel hlasité dupání a křupání větví. Rozhodl jsem se tedy, že si vytáhnu čelovku. Při vytahování jsem ale zašustil.

A najednou jsem uslyšel dvě zakvičení divokých prasat. Byli to minimálně dva divočáci a jeden z nich byl asi dva metry ode mě! Vyskočil jsem ze spacáku, vykašlal se na boty i na bundu a utíkal před divočákem. Divočák chvíli běžel za mnou, ale potom se zastavil a asi šel zpátky.

Doběhl jsem na rozcestí, které vede do tábora, do Číhaně a na statek. Do té doby mě nikdo neviděl. Začal jsem volat Škebloňovi, Písařovi a Skokanovi, ale všichni byli na slibovém ohni, takže jsem se nikomu z nich nedovolal. Nakonec jsem se rozhodl zavolat Klikařovi a ten mi to konečně vzal. Řekl mi, že se mám schovat u aut a vyčkat, než mi větší kluci zavolají, stáhnou mi věci dolů na cestu a odeženou divočáky.

Když jsem šel k autům, najednou se tam objevila baterka. Svítilo na mě nějaké malé dítě a začalo mi něco nesrozumitelného říkat, tak jsem utekl. Potom mi zavolal Klikař, takže jsem na dítě úplně zapomněl. Nakonec jsem se schoval do Klikařova auta, které mi na dálku odemkl. Kluci mi pak stáhli věci a já jsem se v autě rozhodoval, jestli porušit samotku, nebo pokračovat v jejím plnění.

Nakonec jsem se rozhodl pojmenovat toho divočáka Vašek. Potom jsem si vzpomněl, že mě vlastně vidělo dítě, takže jsem přišel do tábora a konečně šel spát.

Ráno jsem se probudil a počkal ve stanu do budíčku. Po budíčku následovala rozcvička a běh na statek. Když jsme doběhli ze statku, byla snídaně, ke které bylo müsli. Po snídani jsme celou dobu pracovali. Já jsem se Šermířem udělal pochodeň k táborovému ohni a poté jsme se vydali uklidit v lese po Afrovi.

Pak jsme se Šermířem šli obhlédnout místo, kde jsem spal, a našli jsme tam hromadu rýh od divočáků. Ta nejbližší byla asi půl metru od hamaky, kde jsem spal. Poté byl oběd, ke kterému byla rajčatová a sýrová omáčka s těstovinami.

Pak jsme šli zase pracovat. Já jsem si balil věci, aby se můj stan mohl uklidit, ale ještě než jsem stihl dobalit, zapískal Veveřák nástup do boudy. Tam proběhla aukce věcí, které jste si mohli koupit za táborové tokeny. Ty jste dostali za úklid ve stanu a za různé práce.

Poté jsem si šel dobalit, ale Škebloň mě zavolal pod Medúzy, kde jsem měl rozhodnout o třech lidech, kteří by si podle mě zasloužili odměny. Když jsem je napsal, musel jsem zůstat v táborovém kruhu, abych nikomu neřekl, co bude mít za úkol. Pak přišel Uroboros s Háčkem a řekli nám, že máme jít sbírat chrastí. Tak jsme šli sbírat chrastí. Když jsme ho posbírali, dál jsme čekali u táboráku.

A jelikož moje kronika začínala v osm hodin večer předchozího dne, v osm hodin večer tohoto dne také končí. A to je právě teď. Takže zbytek dne si budete muset poslechnout v kronice někoho jiného.

-Betadin

Ráno jsem vstal z hamaky. Tento den byl ve znamení úklidu tábora. Hned po snídani, ke které bylo müsli, se začaly rozkládat stany. Rozložil jsem s pomocí několika lidí dva stany a pak s pomocí Klikaře sundal zvoničku a zakopal po ní díru. Pokračoval jsem v rozkládání stanů a byl oběd. A teď mě volají, abych šel rozkládat další stan.

Následovala Veveřákova aukce, kde jsem si vzal brašničku. Postupem času se rozebrala většina stanů. Začal táborák a v průběhu se rozdávaly ceny – tam jsem si vzal čelovku, ale vyměnil ji s Meďákem za nůž. Po táboráku jsem šel spát pod širákem.

-Tomáš K.

Tábor 2025 - Starověké Řecko

2025-08-31T00:00:00.001+02:00

Chybí tu Tvá kronika? Přines ji na schůzku, doplníme!
Neděle 6. 7. – Den 1.
Den jsme zahájili jako obvykle budíčkem a následně i nástupem, přičemž se některým udělalo špatně. K snídani byly záviny, po snídani jsem musel s Kubou umývat špinavé nádobí. Když jsme s Kubou 1. půlku umyli, zavolali jsme zbytek týmu, aby umyl 2. půlku špinavého nádobí. Bohužel jsme dostali další špinavé nádobí, takže jsme nemohli jít hrát fotbal. Nakonec jsme to domyli a šli hrát fotbal. K obědu byl Katův šleh a hned po obědě jsme měli polední klid. Po poledním klidu jsme dostali přednášku KOV, po přednášce byla praktická ukázka. Po obou aktivitách jsme šli hrát fotbal. Nakonec večer bylo čtení kronik a bajky a nakonec jsme šli spát.
-Šermíř
Vstával jsem brzo, protože jsem potřeboval na záchod a pak již nemohl usnout. Potom naše skupina včetně mě musela jít chystat snídani. Potom nám Stožár vysvětlil pravidla hry s kachnami, valounky a zlatými ingoty a pak jsme tu hru šli hrát. Potom jsme šli na oběd a odpočinout si. Pak byla večeře - špenátová polévka.
-Alfréd
Pondělí 7. 7. – Den 2.
Den začal tím, že Papež zapískal budíček. Poté byl nástup na rozcvičku, ale na statek se neběželo, protože v noci pršelo a cesta by klouzala. Po rozcvičce byla snídaně, ke které bylo pečivo s marmeládou a paštikami. Poté byl nástup v krojích. Po nástupu v krojích jsem šel 3 hodiny loupat brambory, protože jsem měl službu v kuchyni. Když jsme doloupali brambory, tak naše skupina šla péct bábovku. Zatímco Limo a Pepa dělali těsto, vydal jsem se kácet dřevo. Cca po 10 minutách jsem ucítil divný smrad, který vycházel z táborové kuchyně. Když jsem se tam podíval, tak jsem uviděl naši bábovku v táborové peci, jak hoří. Po nepovedené bábovce byl program s Impulsem a Veveřákem. Naše skupina a skupina Kominíka byla s Impulsem, takže jsme si 15 minut povídali o tom, jak napsat kroniku. Poté bylo volno a večeře, ke které byla zeleninová polévka. Po večeři jsme si s kluky zahráli poker a potom byl koncert a čtení kronik, po kterém následovala večerka.
-Šermíř
Úterý 8. 7. – Den 3.
Ráno nás vzbudil budíček a následný nástup na rozcvičku kterou vedli Oceloti a Plameňáci, následovanou snídaní ke které byly housky s marmeládou/paštikou. Byli jsme rádi, že si můžeme vybrat co budeme jíst, ale po tragickém zjištění, že máme službu na nádobí mě a mou skupinu úsměv přešel. Ale to, co nás čekalo odpoledne, byl čirý horor. Měli jsme totiž umývat mastné nádobí po smažáku, ale naštěstí jsme stihli uzavřít spojeneckou smlouvu se Spartou a tak nám přišlo několik lidí ze Sparty na pomoc a to nám práci dost usnadnilo. Práce nám ubývala pod rukama a my jsme se těšili na zasloužený odpočinek. To se ale mělo brzo změnit. Šli jsme totiž na Olympiádu a naše výkony považuji za podctivě vydřené a tudíž dobré. Také probíhal program Veveřák kontra Impuls, kde nám Impuls vysvětlil, jak se píše kronika. Den jsme zakončili svěšením státní vlajky a večeří v podobě vývaru. Ani klidný spánek po náročném dni nám nebyl dopřán, protože v noci hlídali tábor před nájezdem skautů ze sousedního tábora.
-Lojza (Kominík)
Den 3. (Út) Hned ráno mě probudil silný déšť. Vzhledem k tom, že jsem měl službu na nádobí, jsem nebyl potěšen zprávou, že k snídani budou vločky obarvené na zeleno a že v pumpě je mrtvá krysa. Po snídani jsem chvíli hrál poker a až vedoucí odstranili krysu, mohli jsme s mojí skupinou začít mýt nádobí. Myli jsme ho skoro celé dopoledne. Furt pršelo, takže ostatní hráli deskovky. Dali jsme si akorát chvíli pauzu na svačinku, ke které byl croissant s kokosovou nebo vanilkovou příchutí. Poté jsme opět myli nádobí až do oběda, ke kterému byly těstoviny s rajčatovou nebo nivovou omáčkou. Po obědě následoval polední klid, ve kterém jsḿe moje skupina opět myli nádobí. Čekala nás připálená sýrová omáčka ve velkém hrnci. Potom až se trochu vyjasnilo, jsme šli bojovat do pevnosti. Já šel s mojí skupinou hneed po první hře na Medúzu. Medúza spočívá v tom, že jí musíte sebrat pásky, které má na sobě a ona nesmí vidět vaše oči.
Bohužel náš tým v této hře moc nepochodil. Medúze jsme nesebrali ani jednu pásku a než jsme vymysleli nějakou strategii, byl už konec. Poté jsme se vrátili na jednu hru do pevnosti, kterou jsme opět museli předčasně ukončit, protože jsme zase museli jít mýt nádobí. Myli jsme skoro do večeře. Po večeři jsme ještě chvíli myli nádobí. Pak jsme se všichni začali připravovat na bojovku. Já jsem na ni nakonec nešel, protože nás bylo moc. Pro mě ale den nekončil, protože jsem měl hlídku.
-Meďák
Úterý 8. 7. – Den 3.
Ráno jsem se vzbudil a venku lilo jak z konve, tak jsem zůstal ve spacáku. Po chvíli, co jsem jen tak ležel ve spacáku a poslouchal jsem hluk toho slejváku, vtrhl do našeho stanu Kuba R. a řekl: “Máme službu v kuchyni.” Tak jsem rychle vstal a šel uklidit jídelnu s Šermířem, Filipem a Berným. Kuba R. míchal kaši v kuchyni. Když jsme uklidili jídelnu, tak nám to vyšlo - akorát za 5 minut byla snídaně. Ke snídani bylo Žabí zlo. Potom jsme hráli deskovky a pak byla svačina. K svačině jsme měli Seven Day´s. Pak naše skupina sekala a řezala dříví. Potom jsme zase hráli deskovky, já hrál Bang. Pak byl oběd, k obědu byly těstoviny s rajčatovou nebo nivovou omáčkou. Já měl těstoviny se vzduchovou omáčkou a sýrem.
Po obědě jsme šli bojovat s Medúzou. Měli jsme 2 pokusy na to jí sundat reflexní pásky. K tomu, abychom jí mohli sundat reflexní pásky, tak jsme jí nesměli koukat do očí. Jeden ze způsobů jsem použil v 1. kole a to byl ten, že jsme se koukali za sebe lžičkou. Při této taktice mě zabila hned. 2. kolo jsem nepoužíval lžičku a místo toho jsem si dal ruce k sobě, aby se navzájem dotýkaly prsty jedné ruky s prsty druhé. Pak jsem si tímto způsobem dal ruce na čelo a skrčil jsem se tak, aby mi Medúza neviděla do obličeje, ale zato já jí viděl nohy. Touto taktikou jsem přežil do té doby, než nám došel čas. Potom jsme šli do pevnosti bojovat. 1. kolo jsme útočili na pevnost a snažili jim vzít vlajku. 2. kolo jsme ji naopak hlídali. Pak jsme šli péct bábovku, která se nám povedla. Klikař nám dal 7/10 aby mohl hodnotit ostatní, kdyby někdo měl lepší. Pak následovala večeře, pomazánka z oslích ředkví.
-Raphael
Čtvrtek 10. 7. – Den 5.
Ráno jsme se vzbudili a šli na rozcvičku, ale místo běžení na statek jsme běželi na obzor. Potom jsme šli na snídani. K snídani byla bábovka. Pak jsme umývali nádobí ze včerejška. Dále jsme hráli baseball, ve kterém jsme vyhráli 10:3. Pak jsme měli sváču, která se jmenovala Sisyfův balvan, ale opravdu to byl obyčejný meloun. Dále byl oběd. Na oběd byl kuskus. Po obědě byl polední klid. Během poledního klidu jsem psal kroniku a po poledním klidu jsme šli na lanovou dráhu, která představovala lano přivázané ke dvoum stromům. Všichni to zdolali, potom bylo volno. Následovalo sprchování u hasičů. Dále jsme pekli bábovku která minule shořela. A nakonec jsme navlékali korálky na niť podle vzoru. Pak byla večeře, čtení kronik, a spaní.
-Vláďa
Ráno mě probudil budíček a pak jsme měli nástup na snídani. K snídani byly vločky a pak hlásili, že bude za 10 minut nástup v krojích. Pak jsme se vydali na cestu. Šli jsme po louce a po cestě jsme bojovali.
-Michael
Pátek 11. 7. – Den 6.
Ráno jsme vstali zapískal se budíček a potom byla rozcvička pod vedením Lišáka. Pak byl nástup v krojích, kde se vyhlásilo, že bude taktický průzkum okolí. Po něm pak byla svačina ke které byl jogurt. Pak bylo volno. K obědu byl buřtguláš. Pak se zjevil bájný pták Fénix, kterému jsme museli vzít vejce. Na prvním místě se umístila Sparta, za ní byly Théby, na třetím místě Athény a na čtvrtém Korint. Pak jsme si zkusili být v pozoru a pak jsme šli do pevnosti, kde jsme dali dvě hry a šli na večeři, ke které bylo maso s pečivem. Nakonec byl divadelní večer, kde byly všechny scénky všech skupin.
-Hamak
Sobota 12. 7. – Den 7.
Ráno mě probudil Papež tím, že zatroubil nástup na rozcvičku za 5 minut. Po protažení jsme běželi na statek a já jsem doběhl první na statek i dolů. Poté, co všichni doběhli, jsme se odebrali na snídani, ke které bylo müsli. Po snídani ani neproběhl nástup v krojích jelikož se nestíhalo. Po nástupu jsme se dozvěděli, že půjdeme uklízet louku a boudu. Poté jsme se vrátili do tábora na svačinu. Ke svačině bylo jablko. Poté jsme se já a můj tým vrhli na dodělání atrakce. Poté, co jsme ji dodělali, tak Skokan pověřil mě a Šermíře přípravou fagule, takže jsme se vrhli na hledání vhodného klacku. Při úklidu jsem našel kachnu na armádním stanu. Poté jsme se já a můj tým odebrali na dodělávání atrakce a můj tým měl gladiátorské souboje. V průběhu už přijelo pár rodičů i Jitka. Po chvilce jsme vyrazili na Jitčin program do lesa. Jitka nám rozdala zkumavky a my mohli vyrazit hledat živočichy do binga. Mně se dokonce povedlo najít dva, kteří nebyli na seznamu.
(...)
Jakmile jsme pak klacek našli a donesli do tábora, zapískal se oběd, ke kterému byly buřty pikantní i nepikantní, kuřecí grilované a zelenina. Poté jsme se chtěli pustit na faguli, ale v tu chvíli jsem spatřil mámu a tátu, takže jsem je běžel přivítat a pomoct postavit stan a vyložit věci. Poté jsme se tedy konečně vrhli na faguli, ale musím přiznat, že nám pomohli taťkové a Foton nám pomohl uvařit smůlu. Poté, co jsme dodělali faguli, tak Škebloň vyhlásil nástup na odchod na atrakce. Athény měly rugby s pendreky, Sparta hod s DVD do dálky, Korint měl hod s míčkem do cílů a na konec Théby. Moje skupina měla už zmíněnou gladiátorskou arénu, můj strejda předvedl tai-chi ukázku se zbraněmi i bez a poté byla možnost si zbraně potěžkat a vyzkoušet. Poté jsme si ještě vyzkoušeli a upravili scénku. Pak se vyrazilo k táboráku, Šermíř nesl faguli a já zašlapával zbytky. Přihlásil jsem se na roli ohnivce, u táboráku jsme si zazpívali, každá skupina zahrála scénku a šli jsme spát.
-Frankie
Neděle 13. 7. – Den 8.
Ráno jsem se vzbudil na rozcvičku, která byla ochuzena o běh na statek. K snídani byly věci, které přivezli rodinní příslušníci našich skautů, tedy bábovky, koláče, perníky, muffiny apod. V 9:15 vyrazili “kostelníci” do kostela a museli jet s úsměvem. V 10:00 vyrazil zbytek tábora na Bukovák, kde jel autobus do Klatov. 1. zastávka byla u paní Tesařové, které jsme zahráli písničky a k ní se přidal i zbytek domova důchodců. Od paní Tesařové jsme šli pěšky do barokní lékárny U Bílého jednorožce. V lékárně bylo spoustu misek, nádob, ampulí apod. Paní průvodkyně vypadala, jako kdyby lékárnu stavěla a všechno opakovala 2x. Dále v Klatovech se šlo na Okrouhlici. Ne, nikomu se nechtělo. Ale pak Škebloně napadlo, že se rozdělíme na skupiny podle toho, kam kdo chce, jako třeba do tesca, na Okrouhlci č. 2, pouť, kebab, kfc, pizzu, čínu apod.
Po dvouhodinovém rozchodu jsme byli odvezeni do Lub, kde každý dostal zmrzlinu lesní ovoce. Potom se šlo pěšky do Mochtína, odkud se vozilo do tábora, ale já musel být speciální a šel jsem z Lub pěšky až do tábora a na konci cesty mě volala příroda, tak jsem poslední metry dokonce běžel :). K večeři byl vývar z krtka. Po večeři jsem si začal balit věci na samotku a pak jsem šel spát.
-Buddha
Ráno mě vzbudil Kominík 2 minuty před rozcvičkou. Převlékl jsem se a šel na rozcvičku a po ní byl čas na snídani. K snídani byly různé laskominy, které udělali rodiče. Po snídani jsme se vydali do Klatov. Dostali jsme se na autobusovou zastávku a až přijel autoobus, nastoupili jsme do něj. Vystoupili jsme v Klatovech u autobusového nádraží. Pak jsme se přesunuli k domu důchodců, kde bydlí paní Tesařová a připravili jsme se na hraní a zpívání písní paní Tesařové. Když jsme dozpívali, šli jsme na náměstí do lékárny U Bílého jednorožce. Lékárna měla 2 místnosti: prodejnu a laboratoř. Po prohlídce lékárny jsme šli k Okrouhlici a potom i k druhé Okrouhlici. Poté jsme se rozřadili do skupin: KFC, Tesco, kebab a pouť. Já jsem se rozhodl jít do tesca a koupit si ruskou zmrzlinu. Pak jsme se přesunuli před KFC a odtamtud do Lub. Zde hodní skauti dostali kornouty zmrzliny a potom jsme šli pěšky. Po cestě jsem se bavil se Skokanem formou neexistujících sušenek. Když jsme přišli do Mochtína na váhu pro auta, přijel Škebloň a další, byl tam totiž sraz. Mohli jsme si vybrat: jet autem nebo jít pěšky. Já jsem si vybral 2. možnost protože Klikař nabídl hru Dračáku. Po cestě do tábora jsme hráli. Když jsme přišli do tábora, byla už tma. Šel jsem na večeři a pak jsem šel spát.
-Šaman
Pondělí 14. 7. – Den 9.
Ráno jsem se vzbudil a uklízel jsem rukavice, které byly rozházené po celém táboře. Dále byla rozcvička, kterou vedl Apollo. Byla nejdelší z celého tábora. Po snídani jsme myli nádobí ještě po návštěvním dni. K obědu byla česneková polévka a o poledňáku jsme hráli nerf bitvu. Šli jsme do pevnosti, tam jsme hráli 2 hry. Když jsme se vrátili do tábora, byla svačina a pak večeře. Chvíli před večeří vedoucí havarovali dron, naletěli s ním do stromu. Potom jsem si povídal s Limem o autech a závodech. A pak jsme šli spát. Ve 2:05 byl poplach, přepadli nás z vedlejšího tábora. Takže jsme se podívali po celém táboře a šli jsme zase spát. Nikdo nikde nebyl, ale hlasy slyšet byly.
-Tomáš
Vzbudil jsem se jako obvykle před budíčkem. Potom následovala rozcvička a běžení na statek. Po cestě zpátky jsem se rozsekal a potom mi to ošetřili. K snídani byl rohlík a rybičková pomazánka. Potom jsme měli jet pro vodu a pak jsem se zeptal jestli máme jet pro vodu a oni říkali, že pojedou dodávkou, protože bylo hodně barelů. Ke svačině byl perník a byl dobrý. Po svačině měl být boj s Minotaurem, ale kvůli špatnému počasí nebyl. K obědu byla česnečka (antivampíří lektvar). Odpoledne byly 2 týmy - softball a volejbal. Já hrál softball s bratrem. K večeři byly fazole a uzené maso. V noci byl přepad.
-Kryštof
Úterý 15. 7. – Den 10.
V noci byl přepad a ráno jsem se probudil o 10 minut dříve, ale měl jsem službu v kuchyni. K snídani mylo müsli a po snídani moje skupina bojovala proti Minotaurovi a zvládli jsme to. Ke svačině byly broskve, potom jsme byli v pevnosti. K obědu byla čína a polední klid. Po obědě jsem byl s kluky u táborového kruhu a po poledním klidu byly rozmluvy pro některá budoucí vlčata. Ale já mezi tím hrál fotbal. K svačině byly melouny a potom byl Veveřákův program o ohni, kde jsme se oheň naučili rozdělávat. K večeři byl rohlík s pomazánkou. A už byla večerka a šli jsme spát.
-František
Ráno jsem se vzbudil jako vždy před 7. Hodinou ráno. O půl osmé byl budíček a nástup na rozcvičku. Po rozcvičce byl běh na statek a já jsem byl první nahoru i dolů. Potom byla moje oblíbená snídaně, cereálie s mlékem. Poté náš tým bojoval s Minotaurem. Pak byla svačina (broskev). Potom jsme šli pro vodu a pak na oběd. Poté jsme měli polední klid, kdy byly dvě rozmluvy a poté jsme měli Veveřákův program s ohněm a pak večeři. A poté jsme jsme si přečetli řecké báje a pak jsme šli spinkat.
-Sporty
Středa 16. 7. – Den 11.
Ráno jsem se vzbudil strašně brzo (což je normální). Za dlouho byl konečně budíček. Po rozcvičce běžení na statek NEBYLO. Vlastně bylo, ale dobrovolné. Místo toho byla meditační rozcvička (vyčerpávající meditace - plank). Po snídani, ke které byly variace s rohlíkem, jsme šli na prohlídku funkčního kravína. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí. Např. Že Kamil nefunguje, že jakási neidentifikovaná kráva má laktaci 1, a někdo se dozvěděl, že kopřivy pálí. Po svačině (jahodový perník) jsme se vrátili na povídání o skautských slibech. K obědu byly knedlíky, prasátka a velmi přátelský špenát (možná dokonce milující špenát).
Očividně bylo pravidlo GET OUT stanoveno pro: pasterizace mléka a porovnání chutí a amfory. Škoda. K svačině byly mléčné produkty s různými příchutěmi. Po svačině jsme se postupně odjeli koupat do Čiháně do hasičárny, kde jsme kromě koupání např. Využívali výhody ventů (impostor), nebo zkoumali stříkačku s 35 HP. Poté jsme postupně odjeli do tábora. K večeři byl vanilkový rosol. Večer bylo také ultra-unfair dobývání Tróji. V noci potom Plameňáci a Oceloti přepadali tábor Táborníků <<3.
-Mára
Čtvrtek 17. 7. – Den 12.
V noci mě vzbudily nějaké zvuky, tak jsem se šel podívat ven, co se děje. Zjistil jsem, že se asi vracejí Plameňáci a Oceloti z přepadu tábora Táborníků. Tak jsem šel spát. Ráno mě vzbudilo to, že Kryštof, který je se mnou ve stanu, byl služba v kuchyni a šel pomáhat do kuchyně. Poté byla rozcvička po které se díkybohu neběželo na statek. Ke snídani bylo mysli mozkem, které šlo špatně umýt, takže jsem to myl ještě 5 minut po snídani.
Během celého dne probíhaly rozmluvy. Na svačinku měl být zmrzlý mošt, ale doopravdy to byla jenom normální jablka. Na oběd byli hadi v červené a bílé, což byly těstoviny s nivovou nebo rajčatovou omáčkou. Já si dal jenom těstoviny. Měly být hasičáky, ale bylo finále CTH, kdy probíhalo obsazování Tróji. Medúza, Fénix, Kerberos, u kterého šla odemykat požehnání, Plameňáci, Oceloti a vedoucí byli proti nám, což bylo otravné. Cíl hry bylo zíkat Diův bles, ale můj osobní cíl bylo získat Fénixe, aby nám pomáhal, ale chránila ho medúza a alespoň 2 Plameňáci. Asi po půl hodině se mi to podařilo a získal jsem Fénixovo vejce. Asi v půli cesty do báze mě zabil Skřítek, ale vejce naštěstí převzal Šermíř, který ho úspěšně do báze donesl. Fénix nám v bázi hodně zdomácněl a nakonec začal popíjet nealko pivo. Tak jsme ho začali vypouštět z báze ven.
Uprostřed hry byla svačina formou strašáků, byly to perníky. Nakonec jsme asi po 2 hodinách konečně získali Diův blesk. Poté byla večeře, na kterou byly švédské stoly. Večer pro mě a ještě pár dalších lidí ještě nekončil. Dneska jsme totiž měli slibovat naše vlčácké a skautské sliby u slibového ohně. Tam nás po večeři odvedli. U slibového ohně jsme odslibovali a potom si umyli zuby a šli spát.
-Berný
Sobota 18. 7. – Den 14.
Poslední ráno jsme se naposledy seřadili na nástupu. Bylo v tom něco slavnostního – ticho před loučením i úsměvy ze společně zvládnutého tábora. Po jednoduché snídani, kterou tvořil krajíc chleba a paštiky, jsme se pustili do individuálního bodování celotáborové hry. Každý si mohl připomenout, čím si během těch dvou týdnů prošel – a všichni si odnesli odměny a uznání.
Pak přišlo na řadu hodnocení amfor, na které každá skupinka malovala. Vznikla krásná sbírka barevných váz, které zobrazovaly kreativitu a kvalitní práci všech týmů. Po tomto závěrečném předání cen jsme se pustili do balení a úklidu. Všechno jsme pečlivě skládali, myli nádobí, zametali kuchyni a vraceli louku do její původní podoby, aby byl tábor důstojně předán farníkům.
Na úplný závěr jsme si ještě společně sedli k obědu, rozloučili se a jeli domů.
-Uroboros

Návštěva Štefánikovy hvězdárny

2024-12-01T16:23:00.000+01:00

Experimenty s kapalným dusíkem ve Štefánikově hvězdárně
30. 11. 2024
Náš výlet na hvězdárnu jsme si dopřáli v hojném počtu nadšených vlčat a o poznání menším počtu stejně nadšených vedoucích. Jako první nás čekala zajímavostmi nabitá přednáška/pokusy s tekutým dusíkem. Musím přiznat, že mě až překvapila znalost některých vlčat v této oblasti a jsem rád, že se všichni aktivně zapojili do programu. Povídali jsme si třeba o vlivu dusíku na různé předměty a nástroje (např. žárovka, či rostliny - růže), sledovali raketu vytvořenou z PET lahve a obdivovali zmenšený model maglevu (neboli sledování vlivu tepla na (supra)vodiče).

Když nás přednášející se značnou úlevou ve tváři propustil z přednáškové místnosti, čekala nás ještě samotná prohlídka Štefánikovy hvězdárny. Díky dobré viditelnosti jsme si dopřáli pohled teleskopy na Venuši a Jupiter a prošli si interaktivní výstavu obsahující např. vysvětlení některých fyzikálních jevů důležitých pro astronomii, představení rozmanitých úlomků meteoritů či černou díru na mince. Zájemci navštívili též místní bistro a obchůdek. Následovala už jen procházka setmělým Strahovem k autobusové zastávce a cesta na Lužiny.
-Impuls

Výprava na tábořiště (brigáda)

2024-11-03T21:58:00.000+01:00

Výprava na tábořiště (brigáda), 25. - 28. 11. 2024
V pátek jsme se s kluky sešli v klubovně, abychom mohli zabalit materiál na cestu auty. V mezičase jsme se potkali se Skokanem, který si do klubovny přinesl velký spacák na odvoz a výměnou od nás dostal lékárničku na cestu vlakem. Oproti původnímu plánu jsme se s odjezdem sice trochu opozdili, nicméně nakonec to nebyl takový problém, jelikož já jsem mohl cestu tam ještě jet po dálnici, takže se nějaký čas ušetřil. Když jsem na rychlostní silnici před Číhaní vyjížděl kopec, zničehonic se všude objevila neuvěřitelně hustá mlha, přes kterou jsem dokonce málem minul odbočku, kterou vždycky využíváme. Od té chvíle bylo až do tábora potřeba jet zhruba 25 km/h, protože bylo vidět sotva na deset metrů před auto, a navíc už byla samozřejmě i tma. U statku jsem se potkal s Pavlem Tesařem, se kterým jsme si chvíli povídali, i o tom, že posledních pár dní je tam taková mlha každý večer, ale po nějaké době jsme se rozloučili, abych mohl jet dolů vyložit plné auto materiálu a zajet pro kluky do Klatov. Při vykládání už mi netrpělivě volali, jak to vidím, a bylo slyšet, že někteří by možná klidně šli i pěšky, nakonec jsem pro ně ale po pár minutách přeci jen vyrazil. Potkali jsme se u klatovského KFC, kde jsme ještě asi půl hodinu zůstali, zatímco kluci naplno využívali svou investici v podobě jednoho bezedného kelímku, skrze kterou měli v plánu si vynahradit cenu ostatního jídla. Během toho jsme zjistili, že už i Škebloň s Klikařem stihli přijet do Klatov a aktuálně nakupují zlevněné maso, tak jsme se dohodli, že se u nás zastaví, a nějak se spolu poskládáme i s nákupem, abychom nemuseli jezdit tam a zpátky dvakrát. Když jsem kolem půl jedenácté dojel do tábora už podruhé, čekal tam na nás už i Koumák. Společně jsme odemkli boudu a začali rozkládat velký stan, ve kterém jsme plánovali všichni spát. Někteří se začali ozývat s tím, že mají svůj stan, nebo že by chtěli postavit ještě jeden malý, ale z toho nakonec sešlo a i původní obyvatelé toho menšího se po půlnoci objevili u našich dveří, jestli by se nemohli přidat. Ještě před spaním (a po postavení stanů) jsme si ale do kuchyně na připravené rozvody nainstalovali světýlka, uvařili čaj a dali si z Prahy připravenou pomazánku s rohlíky. Pak už jsme si jenom chvíli povídali.

Na sobotní ráno jsme si schválně nenastavovali budík, abychom se co nejlíp vyspali, což se ale bohužel některým stejně moc nepovedlo, například i mně. Kolem desáté jsme tudíž neochotně vylezli ven a začali se věnovat přípravě a čištění společného prostoru a kuchyně, a já s Koumákem jsme využili času navíc, než vylezou i ostatní, a začali jsme sestavovat nový střediskový gril. Nakonec se nám to skutečně podařilo dodělat akorát se snídaní, takže jsem si kávu mohl uvařit už na nové a větší plynové plotně, jak jsem to původně plánoval.
Po snídani jsme se spojili s Pavlem, abychom zjistili, jakou pro nás připravil pomoc, neboť to byla jedna z hlavních věcí, kterým jsme se chtěli věnovat, ale dozvěděli jsme se, že nic takového neexistuje, a že se místo toho jen zastaví za námi dole. Když se svou partnerkou oba dorazili i s jejich ročním psem, se kterým jsme si vydatně pohráli, nějakou dobu jsme si společně povídali, načež se zase odebrali vstříc cestě na cvíčák. Začali jsme se věnovat práci na přípravě dřevníku, přípravě obědu na grilu, a já jsem vyrazil na nákup zbylých zásob jídla a materiálu do Klatov, kde jsem strávil následující asi tři hodiny. Po cestě zpět jsem se rovnou zastavil u stavení Lucky, kde jsem vyčistil dva barely a naplnil je pitnou vodou, abychom mohli v táboře bezstarostně vařit čaje a další věci. Se setměním jsem dorazil do tábora, kde už se všichni po jídle oddávali deskovkám ve stanu. Po vyložení nákupu po chvíli vylezli a začali jsme plánovat, co budeme dál dělat, zatímco jsme jedli připravený alobal z grilu. Měli jsme totiž na programu ještě jednu speciální příležitost, a to skautský slib Kuby Šandally, který se bežně bohužel na letním táboře neobjevuje, ale tady byl, takže jsme se toho rozhodli využít a nabídnout mu složení skautského slibu na našem tradičním táborovém místě takto v rámci výpravy. Po tomto speciálním momentu jsem už jenom dojedl poslední zbytky rohlíků a pomazánky, pak jsme si ještě chvíli povídali a šli spát.

V neděli jsme den začali časově dost podobně, s tím, že velká část lidí se ze stanu táhla opět stejně dlouho. Měli jsme ovšem naplánovaný větší výlet, minimálně co se týče vzdálenosti od tábora. Když se nám všem podařilo nějak nasnídat a zabalit si věci, vyrazili jsme auty na čtyřicetiminutovou cestu směrem ke hranicím s Německem do vesnice nazvané Hamry. Tam jsme auta nechali a započali výšlap na místní vrchol Velký Ostrý, tvořící přírodní hranici mezi Českem a Německem. Cesta nahoru nám nějakou chvíli zabrala, ale obecně by se dalo říct, že jsme měli dobré tempo, a byť někteří nahoru dorazili značně vyřízení (součástí šestikilometrové trasy bylo převýšení cca 650 metrů), splavení a jinak indisponovaní, dorazili jsme tam všichni, a to dokonce i vcelku pohromadě. Jak už to tak bývá, na vrcholu byla chata, kde se kromě piva a hlavních jídel, která už v naší době došla, podávaly také nějaké dorty a čaj, čehož někteří využili. Hlavní odměnou byl ovšem naprosto bezkonkureční výhled na okolí, jelikož se během výšlapu naštěstí trochu vyčasilo, takže jsme pozorovali okolní vrcholky a hustou vrstvu mraků, které pod námi poklidně a nerušeně pluly (vrchol je ve výšce cca 1300 m.n.m.). A byť tam nahoře přirozeně docela foukalo, svítilo i sluníčko, a celkově byl to krásný výsledek.
Následná cesta dolů už byla výrazně méně vyčerpávající a trvala jen asi hodinu a půl. U aut jsme se všichni odebrali společně do Sušice, kam se někteří toužili jet za odměnu vykoupat do místního aquaparku. Se Škebloněm jsme si nakoupili zásobu pečiva na další den, kdy měl být státní svátek, a pak počkali na ostatní, až budou připravení vyrazit do tábora. I když nás v táboře čekala příprava již koupeného jídla, koupili jsme si v Sušici jako předkrm pár kebabů na ukojení okamžitého hladu. Po příjezdu jsme se vrhli na vaření, při kterém probíhala zajímavá debata o hrdinství pohledem Philipa Zimbarda, jenž se proslavil zejména Stanfordským experimentem a nedávno (14. října) ve věku 91 let zemřel.
Po tomto intelektuálním cvičení jsme se ještě chvíli věnovali uklízení a pak už jsme šli pomalu spát.

Poslední pondělní ráno jsme se probudili do skutečně krásného prosluněného dne. Někteří se tudíž přirozeně začali zamýšlet, proč takhle nemohlo být celou dobu, ale hlavní bylo, že ten poslední den byl právě takový, už jen kvůli usušení různého materiálu, oblečení, a zejména také stanu. Sice se to nepovedlo úplně, protože nakonec ještě stejně znovu navečer navlhnul, ale pořád to bylo stoprocentně mnohem lepší, než kdyby bylo od rána sychravo jako předešlé dny. Po snídani jsme vyrazili na výrobu nízkých lanových překážek, abychom si jejich vázaní co nejvíc připomněli a zároveň vyzkoušeli v tom nejtypičtějším prostředí. Současně jsme ještě chtěli stihnout jeden nástřik boudy další vrstvou lazury, což se též povedlo. Kromě chutného obědu nás pak ovšem čekal zejména úklid, abychom v podvečer mohli v klidu vyrazit zpět do Prahy. Nejvíc nám dalo zabrat čištění grilu a mytí nádobí, já jsem se v mezičase ještě věnoval protiplísňovému nátěru skříňky v kuchyni, a následně i latrín, které jsou tímto nešvarem celkem zasažené. Se zvědavostí, jak moc se to ukáže být úspěšné a užitečné jsem se následně pustil do naložení auta veškerým materiálem a odpadem, který nakonec skončil připoutaný na přední sedačce. Pak už nás čekalo jen rozloučení s tábořištěm, psem nahoře na statku, a dlouhá večerní cesta do Prahy. V průběhu jsem se s posádkou Škebloňova auta potkal na tradiční pumpě v Rokycanech, a následně jsme s pár jedinci efektivně vyložili obsah auta, ovšem to už bylo v Praze. V klubovně bylo ještě potřeba opět rozložit velký stan, který se nám vzhledem ke svojí enormní velikosti ani nevejde do žádné z místností, pár mokrých celt a zaklidit zbylé přivezené věci. Po těchto pár hodinách práce a nutné administrativy jsme se rozloučili nakonec i spolu se Škebloněm, a odebrali se domů, kam jsme se těšili na ničím nerušený a tolik potřebný spánek.
-- Pálkař

Výprava Litoměřice

2024-11-03T21:57:00.006+01:00

Tábor 2024 - Vatranizace vzdálené planety

2024-08-31T21:11:00.003+02:00

Středa 3.7. – Den -3
Okolo jedné hodiny polední jsem já, Generál Klausner, přijel jako první na tábořiště a okamžitě jsem provedl rychlý přesun batožin do kuchyně. K oznámení svého příjezdu jsem připojil i otázku, a to, jestli se někdo alespoň blíží k táboru. Na tuto zprávu, v průběhu jedné hodiny, jsem nasbíral 3 palce nahoru a jednu nepřesnou informaci o odjezdu dodávky z Prahy. V tuto chvíli bylo jediné co mi zbývalo zevlování. A tak jsem začal. Zevloval jsem v kuchyni, na louce a v autě když zničehonic se objevilo černé auto na příjezdové cestě k tábořišti. Ze situace vyplynula jediná otázka. Kdo řídí tento (jak by řekl Škebloň) vehykl. Že by Klikař, Pálkař nebo Koumák? Ne. Byl to jistý pan Čuta, který se sháněl po Škebloňovi. Jedinou informaci kterou jsem o našem prostovlasém vedoucím měl, bylo to, že 10 minut dozadu vyjel z pražského Makra. Rád bych upozornil že v tuto chvíli se blížilo tři čtvrtě na čtyři. Toto moudro jsem ochotně předal. Pan Čuta vyjádřil dík a odebral se do svého naftostroje odkud komusi volal. Dle mého profesionálního názoru Škebloňovi. Chvíli telefonoval pak nastartoval a odfrčel kam ho vítr zanesl.
Nějakou dobu jsem vstřebával tento zážitek a pak jsem pokračoval v zevlování. To mi moc dlouho nevydrželo, protože konečně přijel někdo z vedoucích: Pálkař a Stožár. A tak začalo vykládání pochybně naložené dodávky. Tu proletěla celta, támhle proletěla tyč od stanu, ale jinak to bylo poklidné. Den pokračoval ve jménu vykládání a stavění. V pozdějších hodinách jsme se dočkali i ostatních. Za lehkého pršeníčka jsme postavili naše provizorní přístřešky. Přišel čas na večeři a mi jsme si dopřáli alobal aneb brambory, cibule, sýr, kusy masa zabalené ve stříbrné fólii, upáleny k dokonalosti. Toto jídlo nás provázelo další 2 dny. Pak už jsme jenom ulehli a nechali si zdát o šťavnatém steaku.
--Skokan
Čtvrtek 4.7. – Den -2
Ráno jsme byli probuzeni vystoupením píšťalek. Rozdělili jsme si práci a šli jsme makat. Stavěly se stany, projížděly se letáky a hlavně Karlova Koruna. Já s Klikařem jsme odstraňovali kovová elka od starých podsad. Bohužel nám 2 elka chyběla na postavení všech stanů. Celý den různě poprchávalo a naší práci to moc neprospívalo. K obědu byly brambory s alobalem.
V průběhu dne přijeli Pálkař, Sirka a návštěva z kraje pod vedením Chuana. V 8 večer už začalo tak moc pršet, že nešlo nic dělat. K večeři jsem jedl kameny.
--Písař
Pátek 5.7. – Den -1
Probudil jsem se medium rare propečený sedmými slunečními paprsky, které pražily do mého stanu tvoříce z něj prvotřídní finskou saunu.
Přede mnou byl na dnešek jen jeden velký úkol, generální nákupy, protože včera jsme navzdory plánu stihli jen ty kapitánské. Po snídani ze zbytků večeře jsme spěšně vyjeli, aby nám tábor mezitím nevyhladověl. V prvních obchodech byla nálada výborná. Položky že seznamu byly škrtány jedná za druhou a dokonce jsem si trsnul na hudbu co hrála po celém obchodě. Ovšem jak se kufry aut plnily a my začali zjišťovat, že seznam nemá jen jednu stranu ale dokonce pět, pomalu se přikradla trudomyslnost, ta prokletá nepřítelkyně práce a mí společníci začali z únavy blbnout, zatímco já na kraviny už ani neměl energii.
Poslední pokus udržet nás na nohou byla zastávka v takzvaném klatovském McDonaldu, na langoše a místní speciality, ovšem ani oběd nás na dlouho nezachránil, když jsme pak dalších sedm hodin projížděli Albert a Kaufland utrácející desítky tisíc za tuny ovoce a hektolitry mléka.
Z dumání typu: "Je výhodnější koupit to kuře za devatenáct, nebo celer za dvacet," k němuž jsme se zdrceně sesedli uprostřed jednoho hypermarketu nás vyrušila až zavírací doba, takže jsme se chtě nechtě museli rozhodnout a vyrazit zpět.
A když jsme se s velkou slávou vrátili užasli jsme, jak z hromady prken a hřebíků, které jsme tu ráno nechali vyrostl již hotový tábor a my se tak mohli odebrat do našich stanů ke spánku spravedlivých.
--Apollo
Sobota 6.7. – Den 0
Den začal písknutím píšťalky. Když jsem vylezl ze spacáku, začala snídaně a řekli jsme si, co se musí udělat. Já jsem měl za úkol uklidit nepořádek před boudou a poté jsme měli k obědu zelňačku. Za pár minut přijeli zbylí Plameňáci, po 2. hodině začali přijíždět mladší skauti. Po jejich vybalení začali odjíždět rodiče.
Náhle se začal hrát napínavý fotbal. K večeři jsme měli frankfurtskou pomazánku - byla výborná. Náhle začalo pršet, takže jsme měli táborový oheň v boudě. Náhle jsme uviděli scénku která nám řekla co je za téma letošního tábora. Poté jsme šli spát.
--Skřítek
Neděle 7.7. – Den 1
Ráno byl budíček v cca 8:30. V 8:35 byl nástup na snídani, ke které byly různé sladké buchty. Při nástupu v krojích jsme vyvěsili vlajku a potom Klikař všem zkontroloval kroje. Pak byl rozchod na kontrolu stanů. Po prohlídce stanů jsme měli chvíli volno a pak hodně dlouhou a roky přidávající přednášku KOV (bezpečnost práce s nářadím). K obědu byla čína. Pak se asi něco dělo v táboře, ale já jsem cca 6 hodin hrál fotbal. Po fotbale jsme se celí promáčení vydali na nástup a následně do boudy na čtení kronik.
V boudě nám pak nakonec oznámili, že již přesunutý táborák na dnešek se znovu přesouvá, a tak jsme trochu zklamaní a hodně unavení šli spát.
--Betadin

Ráno jsme se vzbudili. Když jsem vyšel ze stanu, v jídelně seděl Papež. Celkem jsem se ho lekl. Pak přišel Písař a řekl, že máme službu, tak jsem šel.
Tím, že byla neděle, nebyla rozcvička. K snídani byly záviny apod. Po snídani byla přednáška KOV a nástup v krojích. K obědu byla čína. O poledním klidu přijela návštěva z okresu s okresním grilem.
Po klidu bylo vysvětlování CTH. Pak jsme hráli fotbal až do večeře - k večeři byla bramboračka a následovalo hraní fotbalu až do setmění. Pak jsme měli maso z grilu - jak říkal Škebloň "pouze na ochutnání" a pak už byli jen čtení kronik a šlo se spát.
--Buddha
Pondělí 8.7. – Den 2
Ráno jsme po hlasitém zatroubení na budíček vylezli ze stanů a rozestoupili jsme se na rozcvičku. Po rozcvičce a běhu na statek a nazpátek šla má skupina pro vodu, zatímco já šel třídit věci do beden (hlavně jsem dělal kancelářské bedny). Během toho byl zapískán nástup na v krojích.
K snídani byli modré vločky. Po snídani jsme si šli zahrát fotbal, který jsme hráli až do oběda. K obědu byl "špenát knedlo uzeno." Po obědě jsem já a Oceloti vzali masky mimozemšťanů a hráli jsme hru pro mladší. Mladší měli posbírat drahokamy v lese, ale museli si dávat pozor na mimozemšťany (oceloty). Každý mimozemšťan reagoval na něco jiného. Někteří zaútočili na člověka, když viděli jeho oči, jiní zas když někdo šel moc rychle, další na zvuk. Poté jsem šel zas pracovat na bednách až do večeře.
K večeři měla být rybičková pomazánka, ale na konec byly knedlíky s vajíčkem a kečupem. Po večeři byl táborový oheň. Já jako ohnivec jsme vzal faguli (pochodeň) a šel jsem s ní k táboráku, kde si jí převzal Škebloň. (ohnivec - bratr pověřený výrobou slavnostní pochodně (fagule), nese ji zapálenou k táboráku). Po pár písních a scének k CTH jsme šli spát.
Já ale byl noční rádce, takže jsem napsal rozpis hlídek a po té jsem šel zbudit první hlídku (první hlídka začínala hodinu po půlnoci). Poté jsem zamířil do svého stanu. Ještě než jsem šel spát, tak jsem si šel psát s spolužačkou. Nakonec jsem při tom usnul.
--Inženýr

Ráno jsme se vzbudili v ne úplně dobré náladě, protože jsme poprvé museli běžet na statek. K snídani byly vločky. Po snídani šla naše skupina pro vodu. Moc se nám to nepovedlo, protože jsme se čtyřmi barely převrátili kárku asi pětkrát a tím jsme ji úplně rozbili. K obědu bylo uzené maso v knedlíkách se špenátem. Po obědě následoval klid a po klidu výroba placek. Ke svačině byly jogurty. Poté následoval fotbalový turnaj podle Buddhy. My jsme vypadli hned v prvním zápase takže jsem si moc nezahrál. Každopádně byla zábava koukat se na zápasy ostatních skupin. Po turnaji následovala večeře. K večeři byla vajíčka s knedlíkem. Až se setmělo, nadešel konečně čas na táborák, kde jsme si zazpívali a šli jsme spát. Pro mě však den nekončil protože jsem měl hlídku.
--Meďák
Úterý 9.7. – Den 3
Tento den byl speciální v tom, že mně a ostatním Plameňákům (+Appolovi) začínal už o půlnoci, a to výsadkem. Nejprve jsme čekali asi 45minut než se Appolo, náš doprovod na výsadku, vrátí z porady. Po útrpném čekání jsme konečně nasedli do Škebloňova auta se zavázanýma očima. Nikdo nevěděl kam jedeme. Po vysednutí z auta nás zavedli do pustého lesa, kde se vyskytovali údajní hadi, na které Buddha stále narážel. Na místě, kam nás zavedli jsme chvíli čekali a následně jsme si rozvázali oči a vydali se na cestu, kterou doprovázela Buddhova velmi otřesná, zaživa probouzející, srdce rdousící hudba, konkrétně indické a finské písničky. Cesta byla únavná a zhruba v půl šesté ráno jsme konečně s rozbolenými nohami došli do tábora, kde nás Papež vřele přivítal s pozdravem "Běžte si lehnout." Dal jsem na Papežovu radu a šel jsem si lehnout, ale ne na dlouho. Po zhruba třech hodinách mě vzbudilo rozžhavené slunce, které mi nedalo spát a šel jsem na snídani. Následně probíhal program, jako obvykle a to přesně podle denního rozkazu z minulého dne :). Probíhal nástup v krojích, hraní CTH a sport. Poté byl lahodný oběd v podobě těstovin s dvěma různými omáčkami. Hned po poledním klidu jsem se byl já, Plameňáci a Oceloti připravovat na taktický průzkum okolí, konkrétně jako přepadávající. Hned po extrémních přepadech jsme dostali zasloužený pětiminutový odpočinek, po kterém hned následovala večeře, která měla být už minulý den. Na konec se svěsila státní vlajka a šli jsme zalehnout do pohodlného spacáku.
--Míček

Pro některé začal den o trochu dřív jelikož Plameňáci vyrazili s očima v pozoru na výsadek. Jediný kdo je zaregistroval je ranní ptáče Papež, který je s radostí přivítal do tábora. Plameňáci poté si ulehli k zaslouženému odpočinku. Cca v sedm hodin mě sice nevzbudil budíček ale nějaká kreatura, která si myslela že je dobrý nápad vzít motorovou pilu a začít kácet les, snažil jsem se to ještě nějak zaspat ale neúspěšně. Poté proběhl 10 vteřinový koncert na trumpetu od Papeže který měl signalizovat nástup na rozcvičku. Veveřák jí chtěl (neúspěšně podotýkám) prošvihnout. Po rozcvičce proběhl mix lemplování a snídaně dokud mě nezavolal Stožár, aby mu moje skupina a já pomohla jet pro vodu. Při této činnosti mi Stožár představoval svoje velmi podprůměrné názory na videohry.
Když jsem se vrátil, zjistil jsem, že se vytvořila opatření proti Tyrolské epidemii, což znamenalo že se do Tyrolska bohužel nepojede, také to znamená že jakožto velmi důvěryhodní dospělí, na které se dá rozhodně spolehnout, se muselo mýt nádobí jenom mezi staršími. Dopoledne jsem se tomu úspěšně vyhýbal samozřejmě. Poté proběhl oběd ke kterému byly výborně připravené výborně těstoviny s výborně připravenými ne jednou, ale dvěma výbornými omáčkami. Poté děcka dělala děcké aktivity a my, Oceloti, myli nádobí, což bez drátěnek šlo ztěžka ale, moje prsty jsou dokonce lepší než nějaký kus kovu specificky dělaný na to, aby se s ním mylo nádobí. Po hotovém nádobí byla možnost si vybrat barvu houbičky na nádobí, což bylo součástí proti Tyrolské epidemii. Až byla hotová práce tak proběhla lehká prokrastinace, ta byla přerušena povoláním dřeva s Ashem, byla to perfektní aktivita na vybití frustrace. Mlátit do dřeva kladivem je fakt úžasné 10/10 doporučuji. Řekl bych, že náhle poté přišla večeře, což ano přišla ale já nepřišel na ní jelikož jsem zrovna měl lobotomii. Jakožto náhradní večeře jsem dostal ne jeden ale dva rohlíky. Po večeři jsem sloužil jako nalévač vody na umytí zubů a poté jsem šel spát jako zbytek tábora.
--Kuchtík
Středa 10.7. – Den 4
Vstal jsem ráno a skoro jako každé ráno jsem se podíval na hodiny, naše skupina Bazar jela dnes pro vodu a v noci jsme měli hlídky. Pak jsme jeli do kopce na statek, dojeli jsme na asfaltovou cestou a potom jsem to tahal já až na statek, na statku kluci vypláchli barely a já jsem hlídal kárku a když jsme odjížděli, tak jsem si myslel, že vézt to bude lehké, ale pak se na mě rozjela a vrazila do mě plná těch naplněných 6 barelů a pak jsem si řekl, že už nikdy nebudu vézt kárku plnou plných barelů.
Ke snídani bylo mysli s müsli, pak bylo křtění stanů. Náš stan dostal jméno Svalnatý prasák. Pak Betadin a ostatní vyprovokovali kapitána Oreo a pak začala první vodní válka. Když válka skončila byl oběd, k obědu kuskus s kusy zvířat a rostlin a k večeři byla antivampíří polévka.
--Raphael
Čtvrtek 11.7. – Den 5
5. táborový den začal pro Oceloty dříve jak pro ostatní, protože jsme měli výsadek. Vedoucí nás naložili do aut a jeli jsme poslepu na místo výsadku, čímž byla zřícenina poblíž Plánice. Hned ze začátku jsme se vydali správným směrem a než jsme se nadáli, byli jsme v Plánici, odkud cestu známe jako svoje boty. Neváhali jsme a hned jsme se vydali na cestu, která byla náročná nejen časově, ale i psychicky. Proto po navrácení do tábora jsem se šel uvelebit k táborovému kruhu. Poté co jsem usnul tak mě neměly šanci probudit ani deště, které přišly. Schovaný pod celtou jsem spal až do tří hodin, poté jsem se s Ashem a Kosmasem na Texarkánu, kde jsme bojovali s dětmi. Nakonec jsme se šli se osprchovat do Číhaně a šli spát.
--Arty
Pátek 12.7. – Den 6
Ráno jsem vstal z pohodlného spacáku a jako každý den Papež zatroubil nástup na rozcvičku. Dali jsme si rozcvičku a pak jsme běželi na statek a zpátky. Jelikož jsem měl volno, tak jsem hrál fotbal. Potom byl nástup na oběd. K obědu bylo prasátko Pepina a hlízy. Po obědě jsme zase hráli fotbal, potom byla večeře a pak jsme šli spát.
--Limo

Páteční ráno nás probudilo počasím jako stvořeným pro náš krátký pochod s Plameňáky v rámci Braťkovy výzvy. Naším cílem byla obec Mochtín, do které jsme se, posilněni snídaní, dostali asi za 2 hodiny. Cestu jsme si krátili povídáním, zpíváním a poslechem hudby. Náš hlavní úkol jsme nesplnili - nenašli jsme nikoho, komu bychom mohli nabídnout pomoc. Snažili jsme se někoho najít i v Číhani, kam jsme se z Mochtína přemístili autobusem, nicméně i tam jsme nepochodili. Povedlo se nám ale na minutu přesně splnit přání vedoucích, aby náš výlet trval do oběda.
Odpoledne jsme se pustili do přípravy návštěvního dne, pracovali na pevnostech a hráli večerní hru pod vedením Jitky. Poté jsme se, znaveni ale natěšeni na rodiče, odebrali do říše snů.
--Impuls
Sobota 13.7. – Den 7
Den začal tím, že Papež jako obvykle zapískal nástup. Potom byla rozcvička pod vedením Bráchy. Hned potom byla bitva proti byrokratům a v posledních minutách se Buddhovi podařilo osvobodit kapitána Oriona a generála a potom zanedlouho přijeli první rodiče, které jsme přivítali pokřikem. Náš tým nacvičoval scénku k táboráku. Když jsme nacvičili scénku, tak se svolal nástup na začátek olympiády. My jsme měli hod oštěpem. Pak byla hra pro rodiče i děti. Potom, když už se stmívalo, tak jsme šli k táborovému kruhu, kde se zpívalo, hrály se scénky a najednou začalo pršet a tak jsme se museli přesunout k virtuálnímu táboráku (už druhému) kde se dělo to stejné.
--Hamak

Den jsme začali budíčkem, poté byla rozcvička a běh na statek. K snídani byly švédské tyče z písemky a poté jsme šli připravovat táborovou olympiádu a scénky. Ke svačině byly zelené kousky. Po svačině jsme šli dál pracovat (cca 1h). Po té odpracované jedné hodině začali přijíždět rodiče. Dávali jsme si asi každou hodinu pokřik na počest rodičů. Když už přijeli všichni rodiče tak jsme si dali ještě jeden pokřik. Poté se již spustila táborová olympiáda, která trvala cca 2 hodiny (k obědu byly grilované věci, i k večeři).
Nakonec byl nástup na odchod k táborovému kruhu (Škebloň dodal: "Možná bude TROCHU pršet." U táborového kruhu jsme si stihli zazpívat 2 písničky a po 2 písničkách se hrozně rozpršelo. Virtuální táborák dále probíhal v jídelně, zahráli jsme scénky a šli jsme spát.
--Šermíř
Neděle 14.7. – Den 8
K snídani byly buchty. Pak jsme jeli do Klatov. Potom jsme zazpívali paní Tesařové. Pak jsem šel pro kebab, pak k muzeu a na věž. Pak jsme se svezli vlakem a pak spát.
--Šaman

Ačkoliv jsme předchozího dne ulehávali do spacáků zmáčení od deště a s myšlenkou, že nám kvůli nepřízni počasí ve formě obrovské průtrže vody z mračen nevyšel slavnostní táborový oheň, tak nás nedělního rána vzbudily zářivé sluneční paprsky procházející skrz stanovou plachtu a jasně modrá obloha. Po sobotním dešti ani vidu, ani slechu a krásně vymetené nebe nám slibovalo horký letní den. Jak už ostatně dlouhá léta bývá zvykem, v neděli jsme si oproti předchozím dnům přispali a rozcvička dle tradičně proběhla jen krátká, beze běhu na statek. Vzápětí po rozcvičce jsme vyslyšeli přání našich žaludků a vyrazili jsme na snídani. Z hlediska táborové kuchyně se jedná o vůbec nejlevnější jídlo, jelikož se jedná o vynikající koláče, buchty a jiné pečivo, které nám na tábor přivezli naši rodiče.
Po snídani tradičně nadcházelo slavnostní vyvěšování státní vlajky a další nezbytné povinnosti, které k ránu patří. Loučíce se s rodiči jsme se následně připravovali na výlet do Klatov, kam každoročně vyrážíme na pouť a za kulturním obohacením našich hlav. Do Klatov jsme se dopravovali různě, naši katoličtí bratři jeli do Klatov autem, aby byli schopni stihnout bohoslužbu. Byl-li člověk v zdravotní indispozici či se mu v autobuse dělalo špatně, měl tu možnost se svézt Škebloňboltem. Všichni ostatní, mne nevyjímaje, jsme vyrazili na autobusovou zastávku a s pomocí autobusu jsme se rázem ocitli u nádraží v Klatovech. Odtud to bylo k paní Tesařové jen pár kroků. Pak zbývalo jen posečkat na bratry jedoucí autem a okolo dvanácté hodiny se sídlištěm rozezněl náš oddílový pokřik se čtyřmi písničkami pro paní Tesařovou, konkrétně Tvadadá, Táborová pohoda, Slavíci z Madridu a Žebráckej bál. S paní Tesařovou jsme se pokřikem rozloučili, a protože hodinové ručičky svůj běh nezastavily, tak většině z nás pomalu začalo kručet v břiše, především pak Míčkovi a Uroborovi, kteří ve dvanáct ukončili svoji zkoušku hladovění. Kdo chtěl, vyzvedl si pití a potraviny z auta, načež se různorodé skupinky rozešly po klatovském centru. Někdo si prohlédl centrum, jiný si koupil kebab a ti zbylí jen tak odpočívali. Poté následoval společný program, ze všeho nejdříve jsme vystoupali na věž radnice, z jejíhož vrcholu se rozevírá úchvatný pohled na Klatovy a okolí. Nebyla to ovšem jediná významná budova, již jsme navštívili.
Prostor v našem programu si našlo i Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, kde bylo možné vidět exponáty týkající se jednak východoasijské kultury, tak předměty z historie Klatovska. Bohužel muzeum zavíralo již v pět hodin, nebylo tak v našich silách si muzeum prohlédnout tak, jak bychom si byli bývali přáli. I přese všechna pesimistická očekávání některých vlčat a skautů jsme se závěrem shodli, že návštěva muzea nás mile překvapila a byli jsme nadmíru spokojeni. Ihned poté jsme se prošli poutí a kdo chtěl, ten si koupil, co se mu líbilo. Zde Škebloň statečně odolával naléhání pár vlčat, která chtěla jít na ty nejnebezpečnější atrakce. Jenže se již pomalu nachýlil čas našeho odjezdu z Klatov, proto jsme se vydali k Tescu na točenou zmrzlinu přímo z čerstvého ovoce. Žel, stánek v tu dobu měl již půl hodinu zavřeno. Inu, stihnout se nedá všechno. Ochuzeni o potěšení ze zmrzliny jsme se vydali na vlak, jenž nás přiblížil k táboru. Vystoupili jsme v Kolinci a odtud jsme se za oranžových barev západu slunce rychlým tempem vydali do tábora. Obilné klasy v okolí Kolince ozářené stále více a více oslabujícím sluncem se rychle proměnily za Lukovištěm v tmavý les a nakonec jsme konečně z obzoru zřeli náš tábor. V tu dobu byl celý tábor zahalen pod rouškou tmy, však již bylo také po desáté hodině večerní, ale to nás v ten moment netrápilo. Hlavně že jsme se všichni zdrávi a nadšeni z povedeného výletu vrátili do tábora. Mnoho z nás bylo vysilujícím dni unaveno a šlo si tak ihned lehnout. Ovšem na ty, které trápil večerní hlad, tak na ty čekala ještě večeře ve formě rohlíků s těmi nejlacinějšími pomazánkami, co lze v Čechách vůbec sehnat, avšak bylo je možné doplnit i ovocem nebo tatrankami. To bylo pro nedělní den však již úplně všechno a plni zážitků z nedělního dne jsme ulehli do našich spacáků.
--Kosmas
Pondělí 15.7. – Den 9
Ráno jsem byl probuzen budíčkem. Asi tak o pět minut později jsme všichni stali připraveni na rozcvičku. Petr nás, nebo alespoň mě příjemně překvapil tím, že jsme nemuseli běžet až na statek, ale jen k satelitu. Poté jsme šli na snídani ke které bylo müsli. Po snídani jsme šli uklízet po návštěvním víkendu a proběhl nástup v krojích bez krojů. Poté byla volná chvíle a poté byla svačina formou strašáků, byly banány.
Poté proběhl polední klid. Po poledňáku jsme šli s Veveřákem na bylinky. Po asi polovině programu asi půlka lidí odešla, ale já a Ríša jsme tam byli nejdéle. Když jsme se vrátili, ostatní už byli po svačině a uklízelo v pevnosti. My jsme si s Ríšou dali Termix a šli jsme pracovat na novém stolečku k pumpě. Pracovali jsme na něm až do večeře a po večeři jsme začali odjíždět na večerní hru do tábora Táborník.
Noční hra byla zábavná, ale škoda je, že oba tábor podváděly. Hra byla sbírání lightsticků mezi monstry, zahráli jsme si 5 kol. Po hře proběhla doprava do tábora. Já, Jáchym a Honzík jsme s Oceloty šli pěšky. Vrátili jsme se až v 1 ráno a dorazili jsme do tábora dokonce dřív než auta. Po návratu jsme šli spát.
--Frankie
Pátek 19.7. – Den 13
Dávno po rozbřesku mě probudily paprsky odrážející se na stěně mého stanu. Vstal jsem a po ranní hygieně jsem si uvařil kávu, abych poté uklidil jídelnu na snídani. Vzhůru v tu dobu bylo jen pár lidí a tak jsem se zarazil, když se od stožáru kolem deváté ranní začala linout árie. Kdo jiný než Papež.
Poslibový budíček byl libový a tábor se pět minut probouzel za zvuku italské opery, než árie ztichla a trubka oznámila nový den i pro ty nejtvrdší spáče. Nikomu se po náročném dnu a teplé noci ze stanu nechtělo.
Rozcvičku vedl Frankie. Já jsem však nosil snídani do čisté jídelny, aby se po ranním protažení mohli všichni pořádně najíst rohlíků s tím, co bylo ve žracu.
Patnáct minut do nástupu v krojích bylo neobvykle dlouhé a tak Kočí ještě nástup připomínal třista vteřin přes písknutím. Já jsem v mezičase objevil Pálkařův tofík ve Škebloňově mikině ze začátku tábora. Písmeno N v Morseově abecedě oznámilo vyvěšování vlajky a pokyny pro zbytek dne. Až na pár bytostí, co neumí zapínat knoflíky od košile proběhl nástup bez problémů. Tam jsem se též dozvěděl svoji dnešní povinnost kronikáře. Kontrola stanů následovala po mocném ROZCHOD a já už věděl jak dopadne. Za celý tábor měla většina ešus skoro bezchybně umytý až na pár notoriků kteří se to asi, jak to tak vypadá, nikdy nenaučí. Někteří se i smáli, když jsem jim ukazoval mastnoty a zbytky jídla na nádobí, ale byl to smích nucený a falešný - stud byl cítit ve vzduchu.
Rozmluvy u táborového kruhu byla moje dopolední povinnost, i když dobrovolná. K ní moc nepovím jelikož obsah rozmluv patří pouze vybraným. Když se pískal nástup na oběd, ještě jsme rozmlouvali a tak při příchodu do jídelny se na nás usmíval už jen kousek kuskusu s překvapivě štědrým množstvím masa. U grilu, kde jsem jedl oběd jsem se psychicky připravoval na poradu o přezdívkách, která probíhala u Stožárova přístřešku. Po několika hodinách utrpení a po několika litrech kávy vyvstaly přezdívky: Inženýr, Šaman, Arty, Limo, Sládek, Šermíř, Hamak, Sporty.
Když už jsem si myslel, že mám do táboráku volno, přišli za mnou bratři Frankie, Sporty (tehdá ještě Ríša) a Betadin s prosbou, jestli bych s nimi nešel plnit předposlední úkol výzvy Buď jako Braťka. A tak jsme vyrazili do Nových dvorů, kde na zahradě jednoho z prvních domů jako na zavolání posedával postarší pár. Ten nám na nabídku pomoci pověděl příběh o tom, jak se autem srazil s autem pošťačky kvůli větvím, jež znepřehledňovaly některé úseky silnice. Říkal, že prosekání oněch větví by bylo přínosné jak pro něj, tak pro všechny, kteří po té cestě pojedou. S chutí jsme vyrazili po silnici a nemilosrdně prosekávali všechny větve bránící ve výhledu řidičů. Nejvíce bylo asi maliníků a lísek.
Jak jsme se blížili k táboru, padl soumrak a na nás čekalo chilli con carne k večeři. Bylo vynikající. Po jeho konzumaci jsem si sbalil hamaku, vyčistil zuby a začal se připravovat na slavnostní táborák a přespání u Texarkány s dalšími bratry (toto dobrodružství je poslední úkol Braťky).
Na slavnostní táborák jsme odcházeli za hrobového ticha. Tento byl převelice dlouhý, plný netrpělivosti nebo spíš očekávání, co vše si starší připravili za program a za povídání. S posledním přiložením dřeva ohnivcem Buddhou, který oheň pravidelně mlátil, se mladší bratři odebrali na kutě. Oceloti a vedoucí ještě na devadesát minut zůstali na dojemné, skoro až magické ukončení tábora. Za svitu posledních uhlíků jsem se i já odebíral k táboru. Tak dlouho očekávaný spánek po druhé hodině ranní však ještě musel chvíli počkat. Bylo zataženo a teplota neměla k dvaceti stupním Celsia daleko - jedinečná příležitost přespat mimo tábor. Frankieho, Sportyho a Betadina dělilo od splnění Braťky už jen zažít dobrodružství. Tohle byla poslední možnost splnit výzvu na táboře, a proto jsme se vydali s celtami a hamakou k Texarkáně. Ulehávali jsme na mýtině ke spánku za rozptýleného svitu Měsíce mezi mraky plni zážitků z předešlého dne i celého tábora.
--Veveřák

Výprava Ústí n. Orlicí 2023

2023-11-05T18:51:00.000+01:00

Výprava Ústí n. Orlicí, 26. - 29. 10. 2023
Na výpravu do Ústí n. Orlicí jsme se vydali netradičně už ve čtvrtek. Po dvouhodinové cestě vlakem jsme se dostali na základnu 2. dívčího oddílu Ústí n. Orlicí. Večer mladší strávili hraním deskovek a starší přípravou programu a výletu na další dny výpravy.

V pátek ráno nás probudilo deštivé počasí. Po výborných párcích jsme vyrazili na plánovanou prohlídku místního Městského muzea v Hernychově vile. Jelikož je Ústí historicky známé pro tkalcovství, nemohla být výstava o ničem jiném než látkách, tkalcovských stavech a splétání nití/lan. V muzeu jsme nakonec strávili dopoledne i kus odpoledne, jen jsme si mezitím zašli na výborný oběd na základnu (bylo kung-pao). Z muzea si odášíme námi vyrobené koberečky a několik spletených lan. Vzhledem k převládajícímu deštivému počasí byl večer zvolen spíše klidový program sestávající se z filmu, deskovek a oblíbené oddílové hry Zombie (indoor hra ve tmě, taková vylepšená schovávaná). Oceloti a vedoucí se pak věnovali debatě o rozdílu mezi pravdou a Pravdou.

Na sobotní sváteční den byl připraven delší výlet. Posilněni karamelovým müsli s mlékem jsme vyrazili vlakem do České Třebové. Čekala nás 12 km cesta, kdy jsme postupně navštívili rozhlednu a pravěkou vesničku. Šli jsme téměř celý den nádhernou podzimní krajinou. Během celého výletu nám dělala společnost klíšťata (kolíčková hra). Odpoledne jsme se vyčerpání a trochu mokří dorazili do Dlouhé Třebové na zpáteční vlak do Ústí. Večer byl opět klidový (deskovky, film pro Oceloty a Zombie).

Jelikož nám bazén časově nevyšel v sobotu, zahájili jsme poslední den výpravy právě koupáním. Smyli jsme tak ze sebe veškerou špínu z výletů a hodili se do pohody. Následovala ještě slibovaná hra po okolí - dva mafiánské gangy (Kolovratníci a Tkalcové) se přetahovaly o budovy tkalcoven a tím pádem i o moc v regionu. Hra se trochu prodloužila, takže jsme pak v rychlosti snědli oběd, sbalili si věci a šli na vlak. Pak už následoval jen přesun do Prahy přeplněným rychlíkem (naštěstí jsme měli místenky) a návrat k rodičům domů.

Na začátku mě mrzelo, že nás jede docela málo, ale postupně se ukázalo, že to vůbec nevadí a že se zábava (i přes horší počasí) najde vždy. Celkově výpravu hodnotím jako vydařenou a věřím, že ostatním se také líbila :)
-Impuls

Tábor 2023 - Steampunk

2023-07-19T12:57:00.007+02:00

Středa 12.7. – Den -3
Ráno se balily věci na tábor. Jako první na tábor dorazil Veveřák a to chvíli před 13:00. Později dorazili i další vedoucí a Oceloti, postavily se stany a Brácha s Lovcem a Afrem postavili i několik podstav. K večeři byla polévka a rohlíky se sýry a pomazánkami, které se z legálních důvodů nemůžou nazývat "paštika". V noci se pak plánovaly nákupy a pomalu se šlo spát.
--Písař

Čtvrtek 13.7. – Den -2
Ráno se po noční zábavě a čekání na příjezd Koumáka vstávalo pomalu. Ke snídani byly rohlíky a čaj z posledních zbytků vody, co byly v táboře - barely na vodu ještě nebyly umyté a tak jediná voda co jsme měli byla z PET lahví. Postupně se všichni po první noci klubali ze spacáků. Když jsme se sešli, tak jsme si rozvrhli práci na celý den a zjistili jsme, že jsme minulý den odvedli velký kus práce. Ještě však nebylo hotovo.
Já jsem s Ocelotama domontovával stany a vedoucí dělali složitější práce jako oprava střechy nebo třeba úklid boudy. Stožár postavil přehradu, takže byla zajištěna voda na mytí. Takhle jsme pracovali až do odpoledne, kdy proběhl pikantní oběd ve formě polévky s chlebem. Po obědě jsme se už pomalu začali stěhovat z kuchyně do stanů. Také Škebloň s Pálkařem přivezli pitnou vodu. To nejhorší už bylo za námi a tak všichni byli v dobré náladě. Přijela nás navštívit Lucka na koni. Moc dlouho se však nezdržela. Následně jsme pod vedením Klikaře, Stožára, Kočího a Koumáka přemisťovali technický stan. V průběhu odpoledne přijely nové latry. Vystřídají ty staré, co už toho zažily hodně. Jak dlouho nám asi vydrží?
Když se slunce schovalo za stromy, začali Rybák s Apollem hrát na kytaru. S ubývajícím světlem utichal i tábor až nakonec šli všichni na kutě.
--Veveřák

Pátek 14.7. – Den -1
Ráno začalo pomalu a lenivě, ovšem po ranní poradě a rozdělení práce, většinou té, jenž se v předchozích dvou dnech nestihla, začal tábor znovu efektivně růst. Posud veškerou stravou zůstával mohutný kotel polévky a spousta tatranek. Pro touhu po větší pestrosti bylo do Klatov vysláno nákupní komando, jenž si ovšem neopomělo vzít klíče ke statku, kde zůstalo uzamčeno maso na večeři. A tak plynový kahan, u nějž se nejprve měnila bomba, vzplanul až poté co zavřel poslední obchod a poslední sluneční paprsky dávno zmizely za obzorem. A hovor v táboře utichl mnohem, mnohem později.
--Apollo

Sobota 15.7. – Den 0
Ráno se všichni co už byli na táboře dříve probudili později, než je standartní táborový budíček. A to v 9 hodin (ráno). Všichni, až na některé "paříče", kteří udržovali diplomatické vztahy na Big Beatu v Čiháni. Ti se probudili až o hodinu později.
Ke snídani jsme měli vynikajicí vajíčka. Ovšem času nebylo nazbyt, takže jsme se co nevidět pustili do zbývající práce.
Konečně se dokončila práce na zbylých latrínách a kromě toho se postavil i táborový kruh atd. Kolem oběda už začali přijíždět zbylí táborníci, kteří se určitě s chutí pustili do práce na faguli. Aby jste si nemysleli, že horlivě pracující starší ono poledne hladověli, tak byla chutiuspokojující bramborová kaše s kousky masa.
Práce na faguli a jiné samozřejmě důležité věci přetrvaly až do setmění.
Poté co se setmělo, se vyrazilo na slavnostní zahajující táborák, kde jsme si hezky zazpívali a představili si příběh celotáborové hry.
--Ash

Neděle 16.7. – Den 1
Ráno k snídani byly tři druhy buchet a rohlíky. Pak se věřící část tábora vrátila z kostela. Následoval nástup v krojích. Pak byl oběd, poledňák a příprava na taktický průzkum okolí. Poslední program dne pak spočíval ve stavění radnic.
--Vojta
-----------------------------
Tento den byl první den kdy se testovala nová koncepce budíčku (budíček a nástup až za 10 minut) odezva byla hodně pozitivní. Na prvním vyvěšování státní vlajky jsme si popsali jak to má vypadat a po nástupu se losovaly kroniky na celý tábor. Po instruktáži stavění stanu a delší pauze byl na pořadu dne taktický přesun po okolí. Na pozadí těchto programu probíhala práce na pevnosti. A večer se nejvyšší rada Zemjekoule vydala hodnotit postavené radnice starostů 5 mjest.
--Rybák

Pondělí 17.7. – Den 2
Ráno nás vzbudil budíček. O 10 min. později jsme šli na nástup. Poté jsme běželi na statek a zpět. Následoval nástup v krojích a poté řezání koleček (pozn.: kolečka, též placky se používají pro pojmenování stanů). Po obědě byl polední klid. Během posledního klidu jsme našli kravičku (gumová hračka). Poté následovalo vysvětlení CTH a svačina. Večer jsme si hráli s Nerfkami na náměstí a poprvé nás navštívili moroví doktoři.
--Frankie
-----------------------------
Po probuzení jsem nastoupil do kuchyně a začal jsem se zbytkem své skupiny vařit hmotu nazývanou žabí zlo. Tato lahodná snídaně skončila jako malta na stavbu nové boudy aneb hutný a pevný tak, že jsme v tom málem zlomili vařečku.
Následně jsme byli zavoláni Pálkařem na vodu. Cesta nahoru byla klidná, ale na cestě dolů se vše začalo hroutit, napřed jsme zjistili že se nám do kárky nevejde jeden plný barel, ten jsme tam nakonec jakžtakž nabouchali (alespoň z půlky). Když už jsme se konečně rozjeli, všimli jsme si že naše kárka ztrácí duši v levém kole, ta nám později vypadla. Nakonec jsme se dostali do tábora přesně na svačinu při které nám starosta Nautilus představil nový vynález: water dispenser technikus, přístroj, který nám naleje sklenici vody po zmáčknutí tlačítka.
O hodinu později jsme si vychutnali těstoviny s variací omáček. Při jezení jsme si povšimli podivných osob. Moroví doktoři nás začal proklínat a ti, co jim neutekli, skončili s kletbou, například se z nich stala želva. Mezi obědem a večeří proběhlo losování jmen stanů s pomocí speciálního stroje. K večeři jsme si pošmakovali na krupicové kaši a já jsem se staršíma odešel na výsadek.
--Skokan

Úterý 18.7. – Den 3
Dnes se starší část z nás (Oceloti) vydali na noční výsadek. Po návratu do tábora okolo 8 hodiny ráno si většina přenesla spacáky a karimatky k táborovému kruhu, kde jsme se snažili dospat spánkový deficit způsobený nočním pochodem. Ostatní během dne stihli poprvé vyzkoušet střelnici a nově postavenou pevnost. Dále už se jen uskutečnily tahy CTH, čtení kronik a Profesorových povídek a potom už byla jen večerka.
--Lovec
-----------------------------
Tento den jsem měl hlídku. Na konci hlídky mi nešlo vzbudit Impulse.
K snídani byly rohlíky s marmeládou. Snědl jsem alespoň 5 rohlíků. Po snídani Škebloň kontroloval pořádek ve stanech. Poté jsme šli do pevnosti, abychom ji uklidili. Potom jsme šli hrát nerf bitvy. Když jsme je dokončili, tak jsme si šli dát oběd. Po obědě byl polední klid. Během poledňáku jsem většinu času hrál fotbal. Když poledňák skončil, byla svačina. Po svačině jsme stříleli z různých zbraní, např. ze vzduchovky. Nejlépe mi šlo střílet z luku. Následoval další fotbal a večeře.
Hnedka po večeři přišli moroví doktoři. Měl jsem velké štěstí, že mě ani jeden nechytil. Večer jsem neviděl bratra Míčka, protože šel spát pod širák a já jsem potom šel spát taky.
--Richard

Středa 19.7. – Den 4
Po strastiplné noci jsme se vzbudili na rozcvičku. K snídani bylo müsli s mlékem. Po snídani byly questy k CTH. K obědu byly fazole. Po poledňáku byly questy, svačina ve formě strašáků a střelnice. Pak byla večeře a šlo se spát.
--Budha
-----------------------------
Tato kronika začíná trochu neobvykle, ve 3 hodiny ráno se budím na poplach a vylézám ze stanu. Hlidku měl Budha, říkal, že viděl světlo na obzoru a slyšel čvachtání za boudou. Společně s Budhou, Meďákem, Skokanem a Sirkou jsme šli zkontrolovat potok a zbytek tábora. Po zajištění tábora jsem si šel lehnout, ale než jsem usnul, byl vyhlášen druhý poplach. Hlídali Budha a Meďák, tentokrát říkali, že viděli hlavu u potoka. Klikař, který se vzbudil společně s dalšími, šel zkontrolovat se svou silnou baterkou širší okruh tabora. Po kontrole tábora jsme vzbudili rádce nočních hlídek (Impulse). Impuls zavelel zdvojit hlidky, takze jsme společně se Skokanem zůstali vzhůru, zatímco ostatní zúčastnění poplachu šli spát. Před koncem naší hlidky jsme zkontrolovali táborový kruh a pevnost, jestli jsou všichni v pohodě a konečně spát.
Rano se normálně budím na rozcvičku a snídanii (k snídani bylo müsli). Po zdlouhavém nástupu v krojích, kde se řešily hlidky, následovaly CTH questy. Já se svým týmem jsme museli přivést ke spravedlnosti 3 extravanigisty. Po úspěšném splnění questu byl oběd. K obědu byly fazole s masem.
Po obědě byl další CTH tah a představení vylepšené mapy. Nová mapa nám umožnila za ozubená kola vylepšit šťávovač neboli hodně složitě pojmenovaný přístroj „water dispenser mechana construct.“ Nově jsme si mohli dát dvě různé stavy a vodu. Mapa nám umožní i další vylepšení, třeba na chronometr nebo mapu samotnou, ale nemáme další kola. Kola se někdy objeví na mapě a my je musíme najít – buď připraven je najít. Následovala střelnice pro dvě skupiny a zbytek sportoval nebo dělal něco jiného. Potom byl puding k večeři. Po večeři už jen čtení kronik, zuby a spát.
--Lišák

Čtvrtek 20.7. - Den 5
Čtvrteční ráno začalo klasicky rozcvičkou. Poté jsme se posilnili mozkem z Negralu a započalo křtění stanů. Pan prezident Zemjekoule a ostatní starostové nás pokřtili a my pak běželi vyzkoušet své střelecké výkony. Byli jsme pak dost vyčerpaní, ale naštěstí nám Profesor připravil rýži s kusy kuřat které nám doplnili energii a my vyrazili na samoobslužné výlety. Já jako starosta města Bronz jsem vypral pro svůj tým úkol “Drby staré vrby„. Za úkol jsme měli vyrazit do velmi známé vesnice Číháně a tam vyzpovídat postarší domorodce a zjistit historii této vesnice. Ze začátku jsme nemohli nikoho najít ale po dvou hodinách jsme narazili na místního dobrovolného hasiče, který nám rád pomohl. Po návratu do tábora jsme do sebe narvali vymáchaná kuřata s vodou od Mokrýla a šli jsme spát.😴😴😴
--Prapor 🚩

Pátek 21.7. - Den 6
Na pátek bylo naplánované koupaliště, nicméně jak se to tak občas stává, plány nám trochu zmokly... Dopoledne jsme stihli několik kol RPG hry, většina včetně mě si ale především užívala odpočinku. Po výtečných smažených sýrech bylo rozhodnuto o rozdělení dětí na ty, co chtějí i přes zhoršené počasí jít na koupaliště a na ty, kteří se "jen" jeli umýt do sprch v areálu kolinecké základní školy.
Vlastně se utvořila ještě jedna skupinka - hrstka Ocelotů, která už byla umytá a nechtěla na koupaliště. Bylo nás pět: Rybák, Lišák, Skokan, Veveřák a já. Celé odpoledne jsme v přátelské atmosféře diskutovali o různorodých tématech, zatímco nás vrchní barman Veveřák zásoboval kvalitními nealkoholickými koktejly (ty nám chutnaly) a Skokan živými žábami (ne, ty jsme fakt nejedli). Během večera se postupně dostavili svěží návštěvníci sprch. Od teplých spacáků nás pak už dělila rychlá večeře a krátké čtení kronik - kvůli nadcházejícímu návštěvnímu dni jsme šli dříve spát.
Přestože bylo celý den pod mrakem a poprchávalo, na naší náladě se to vůbec nepodepsalo. Naopak, mám pocit, že jsme právě zažili jeden z nejlepších táborových dnů.
--Impuls

Sobota 22.7. - Den 7
Normálně bych tuhle kroniku začal vstáváním na rozcvičku, ale pro mě ten den začal speciálně - vzbudil jsem se uprostřed lesa, sám, schovaný před lidmi a to z jediného důvodu: plnil jsem 3. orlí pero - 24 hod. nebýt nikým zpozorován. V 6 hodin se mi ho povedlo splnit a vydal jsem se zpátky do tábora. Cca. v 9 hodin se vstavalo na rozcvičku. Ke všemu byl den návštěv. Přijelo mnoho rodičů a příbuzných. Každá skupina si musela vymyslet stanoviště pro pobavení návštěvníků a scénku k slavnostnímu táboráku. Návštěvě se také představil Mechana water "dispenser construct" z důvodu dodávání tekutin. Při slavnostním táboráku Impuls dostal odznáček březového lístku. Také při něm se odehráli už zmíněné scénky. Po odehrání scének jsme ukončili skautskou večerku a šli jsme spát.
--Petr

Neděle 23.7. - Den 8
Ráno jsem vstal do ještě celkem plného tábora - předchozího den totiž přijelo mnoho rodičů a někteří zde přespali. Po nedělní, klidnější rozcvičce byly chutné buchty od rodičů a prarodičů.
Když se dojedlo, následoval typický nástup v krojích, na kterém se také dohodlo, co se bude dít a kdo pojede do kostela. Po mši se všichni sešli u domova důchodců, abychom zazpívali naše táborové písničky paní Tesařové, majitelce naší louky. Nemohl chybět také klatovský kebab nebo jak říká Škebloň “zmrzlina z živého ovoce.”
Oceloti šli ten den na puťák do kempu, ale já jsem se vrátil s menšími do tábora. K večeři měly být leviňáky, ale nestihly se, takže byly rohlíky s pomazánkou. Po večeři se sundala vlajka a šlo se spát. :)
--Foton

Pondělí 24.7. - Den 9
K snídani byly záviny s ořechy a mákem. Pak se začaly dělat chronometry a ostatní se měřili na skautometru. Pak byl tah CTH a skirmishe. Pak byl oběd, k obědu bylo maso se špenátem a knedlíkem. Pak jsme šli do pevnosti. K svačině byl meloun. Potom byly stolní hry, pak večeře (leviňáky) a potom byla bojovka. Když jsem se vrátil, šel jsem spát.
--František

Úterý 25.7. - Den 10
Ráno mě probudil jako každého jiného budíček. Po budíčku následovala rozcvička a po rozcvičce přirozeně snídaně. Po snídani následovala cesta s Pálkařem a Impulsem do Klatov, kde jsem pomohl s nákupem a hodil do schránky dopis Minnehaze. Z Klatov jsme se vrátili kolem času oběda. Oběd poté byl lehce později, protože některé suroviny přijely až s námi. Jak to tak už bývá, po obědě následuje polední klid. Dnešek nebyl výjimkou.
Po poledním klidu následovala pevnost. Ovšem v tu dobu jsem více preferoval spánek, takže jsem pevnost zaspal. Ke konci dne pak byl tah cth, večeře v podobě pomazánky s pečivem a jako poslední čtení kronik a večerka.
--Ash

Středa 26.7. - Den 11
Ráno byla slabší rozcvička bez běhu protože pršelo. Pak byly rohlíky k snídani, největší bitva byla o choco duo cremo. Po snídani byly skirmishe a termix ke svačině. Ovšem začalo pršet, tak se dala pauza. K obědu bylo chilli con carne. O poledním klidu byla porada a děti hledaly kolečka.
Jedno takové kolečko zastavilo chronometr služeb, takže Petr má službu na mytí. K svačině byly melouny a probíhalo zpívání s Rybákem, Impulsem a Fotonem a taky rozmluvy o slibech.
Sám jsem si zahrál áčkový skirmish a vydělal si 3 ozubená kola. Také jsem vyzkoušel skirmish, který sami vytvořili Frankie s Jáchymem a dost nás bavil a i jsme ho vyhráli. K večeři byl špenátový krém. Po večeři se četly kroniky a odehrával se slibový oheň.
--Písař

Čtvrtek 27.7. - Den 12
Ráno byl budíček a petardy a dýmovnice tam bouchaly. Byl tam samý dým a pak jsme se rozdělili do týmu na jeden červený a jeden modrý. Pak jsme šli hledat naši bázi, našli jsme ji, pak jsme si ji postavili a pak jsme si rozbalili balíčky a šli jsme na boj. Pak jsme si uvařili oběd - gulášovou polévku o kterou se postaral především Lišák. Byly tam quest dron a heliport -l červení nás chtěli zastavit ale my jsme je zabili. Pak jsme šli rozdělat oheň a pak byla večeře (chleba). Následoval závěrečný boj s Oceloty. Jezdili tam v autě a furt po nás stříleli. Bylo to těžké ale stejně jsme vyhráli - Blue tým vyhrál což jsem byl já.
--Dominik
-----------------------------
Ráno nás probudili kolem páté hodiny. Vstávat se mi moc nechtělo, ale nakonec jsem vstal. Jel jsem pro vodu a potom se moc věcí nedělo. Pomáhal jsem s military hrou a když se nic nedělo tak jsem odpočíval. Nakonec kolem 20:00 byl finální souboj, který byl hodně zábavný a potom se šlo spát.
--Šašek

Pátek 28.7. - Den 13
Den začal rozcvičkou. I přes přemlouvání Bráchy jsme museli běžet na statek. Po běhu na statek následovala snídaně. K snídani byly ovesné vločky. Po snídani byl nástup v krojích, kde Klikař vyhověl některým přáním z ovlivňovače. Po nástupu v krojích bylo focení. Po focení jsme šli uklízet louku od nerf nábojů. Po uklízení se ti, kteří neměli dodělané své chronometry, věnovali jejich dokončení a zbytek tábora šel uklízet jídelnu. Následovala svačina – jogurty. Po svačině přijeli Koumák s Minervou. Minerva pro nás měla rovnou připravený program. Dělali jsme výrobek na doma. Spočívalo to v tom, že vezmeš nějakou random věc a dáš ji pod ultra lehký papír, obkreslíš to a pak to vystřihneš a nalepíš na černý papír.
Po programu s Minervou jsme šli sbírat smůlu, pak se v táboře stavil Nautilus. Chodili jsme různě po louce a hledali indicie. Následovala svačina formou strašáků – byly banány. Po svačině se připravovalo na finální fight CTH. Pak byla večeře. Byly výtečné leviňáky. Kolem 11. hodiny večerní se vyrazilo na finální fight CTH. Napadli nás moroví doktoři a my jsme museli dát všechny klíče do správných dírek. Vyhráli jsme to a každý si mohl vzít odměnu za tábor. Byly tam tašky, sluchátka, nože, baterky apod. Když jsme se vrátili, bylo krátce po půlnoci a nás ještě čekal slavnostní táborák. Táborák byl vzhledem k času velmi krátký. Ale pozitivní bylo, že se švihali lidi, co splnili tři orlí pera. Po táboráku se šlo spát.
--Meďák

Sobota 29.7. - Den 14
Poslední den tábora začal jako každý jiný. V 8:30 se vstávalo na rozcvičku, kde se vyhodnotila military hra. Z jistých důvodů jsem na rozcvičce nebyl. Poté si mladší začali balit a já šel mýt nádobí. Při tom mi úhlavní nepřítel žracáku Veveřák dal 2 sójové suky na povzbuzení, poté byly k obědu kostky ledu a následně jsme se navzájem rozloučili.
--Kuchtík

Výprava Ocelotů Kladno

2023-02-26T21:04:00.003+01:00

Byl krásný páteční podvečer a nás, Oceloty, čekal úkol dostat se na kladenskou základnu Kulatá bába bez vedoucích. Postupně jsme získávali potřebné informace: jednu jsme si vyzvedli např. na přepážce Českých drah na Masarykově nádraží (obsahovala jízdenky), další na záchodech ve vlaku (souřadnice základny).
U základny nás čekal neplánovaný bonusový úkol - dostat se dovnitř. Vedoucí totiž ještě nebyli na místě a došlo k chybné komunikaci se správcem klubovny. Všechny problémy se ale zdárně vyřešily a my mohli zbytek večera debatovat nad dokumentem ČT Infiltrace - obchod se zdravím. Nutno podotknout, že veškerý program od odjezdu až do večerky byl doprovázen skvělým Apollovým hudebním doprovodem na ukulele.

Sobotní dopoledne bylo ve znamení edukativních programů mj. o idejích skautingu. Kolem oběda pak začala velká debata o střediskových šátcích a jiné symbolice našich oddílů. Následovala promyšlená napínavá hra, která nás na celé odpoledne přenesla do kladenského podsvětí. Večer následovala rituální chvilka - Rybákův činovnický slib a zavedení nové tradice: rádcovského slibu. Celý ceremoniál měl snad i díky sněhovým vločkám slavnostní atmosféru a pobídl nás k přemýšlení.
Zbytek večera jsme strávili prohlížením starých fotoalb z dětských let našich vedoucích. Při tom přirozeně došlo k vyprávění historek a do spacáků jsme lezli s dobrou náladou (a velkou únavou).

Poslední den výpravy zahájil Procesor povídáním o různých formách vzdělávání v Junáku. Pak už následoval jen kompletní úklid základny a cesta do Prahy. Trochu unavení, s hlavami plnými událostí uplynulého víkendu jsme se odebrali domů.
-Impuls

Tábor 2022 - Anglosaská Anglie

2023-02-12T20:01:00.000+01:00

Vyprávěné kroniky naleznete ZDE

Čtvrtek 14.7. – Den -2
Ráno se stavěly stany a po příjezdu Veveřáka s Hugem provedl Škebloň s Veveřákem Huga po táboře. Pak Veveřák s Hugem, Škebloněm a Pálkařem prohledávali letáky, aby mohli uskutečnit nákup. Asi kolem 14 hodin jsem přijel já s Ashem a přidali jsme se ke skupince Afra, Bráchy a Lovce, která stavěla stany. V průběhu stavění začalo pršet, takže jsme museli věci přikrýt plachtou. Když přestalo pršet, tak se skoro celý tábor věnoval stavbě stanů. Večer jsme zjistili, že se Pálkařovi rozbilo auto, takže se nákupčí vrátili až hluboko v noci. Když jsme přestali stavět stany, tak jsme si na chvilku poslechli Rybáka s Mikem, kteří hráli na piáno a kytaru a pak jsme šli spát. Spaní samozřejmě nebylo bezproblémové. Kvůli dešti napršelo do stanu, který někdo nechal otevřený, a tak se někteří museli přesunout do Stožárova stanu. A Hugo spal mokrej.
--Písař
Pátek 15.7. – Den -1
Abych vás zasadil do kontextu, třeba hodinu a víc před půlnocí jsem byl na nákupech se Škebloněm, abychom měli co jíst, když jsme se vrátili, tak byl velkej slejvák, který po chvíli přestal, pak jsme z auta vyndavali chálky a pak šli spát do stanu, který celou přeháňku měl otevřené větrací okénko-dveře, pokud se nepletu, větrací otvor by přece nenapáchal tolik škody…. Ráno jsem se probudil v mokrém spacáku s mokrým kufrem a ve strašném vedru, a to nemluvím o zatemněné místnosti. Když jsem vylezl, tak jsem zjistil, že je venku docela chladno oproti stanu, no a tak jsem se vydal ke grilu, kde většina chábrů chálkovala rohlíky s pomazánkou z ryb a dalších přísad, tam jsme si rozdělili práci, většina lidí si vzala stavění stanů, ale já jsem si vybral mytí nádobí. Ze začátku jsme jen třídili nádobí, ale pak jsme všechno museli vysavovat a umýt, jelikož naše voda byla vařící a nechtěla vychladnout, tak jsme se pustili do kuchyně umývat stoly. To bylo docela rychle, když jsme to měli tak jsem šel pomáhat Klikařovi a ostatním vyměřit obsah a poloměr kruhu, poté jsem šel umývat, protože voda vychladla, když jsem to měl hotové, tak všechny stany byly postavené. Já jsem však ještě šel pomáhat a dělat chálku kterou byly bramboráky. Když jsem je měl hotové tak byla obědo-večeře, poté si nevzpomínám, ale myslím, že jsme jen přehodili plachty na stany a ubytovali jsme se, vybalili a šli pomáhat s nějakýma věcma a pak jsme měli přednášku od Klikaře o sociálních experimentech, poté jsme šli na koncert, který byl pěkně drahej, tak s námi chtěl kasař smlouvat, ale to jsme už odcházeli a vraceli se do tábora. Cestou jsme však narazili na sociální experiment, tak jsme ho zvedli a zjistili, že nás Klikař s Kočím nebo Stožárem pozorují zpoza stromu, a tak jsme se vraceli se sociálním experimentem, poté většina lidí šla spát, ale já, Písař, Skokan a Klikař jsme si ještě povídali a když nám už byla zima, tak jsme šli spát do stanů.
--Hugo

Sobota 16.7. – Den 0 – příjezd
Když jsme přijeli, tak mi Škebloň nebo Klikař, už nevím, řekl, ať si najdu stan. Asi v půlce vybalování nás Škebloň vzal na prohlídku. Asi v půlce přijel Honza, když jsem ho viděl, tak jsem mu ukázal náš stan, pak nám Škebloň řekl, ať přijdeme na druhou půlku prohlídky, pak jsem si šel vybalit, pak bylo asi 10 minut volno, a pak jsme s Honzou a dalšíma klukama šli sbírat smůlu. Pak bylo volno a večer byl oheň.
--Frankie

Přijeli jsme do tábora a Škebloň nám ukázal, kde bude táborový oheň, záchody, jáma na věci, který se rozloží, a potom nám ukázal řeku a studnu, a potom jsem se šel s Vojtou vybalit. Pak rodiče odjeli zpátky domů. Když jsme si dovybalili, tak jsme šli sbírat smůlu ze stromů, potom byl polední klid, a po poledním klidu jsme měli volno až do večera, a večer byl slavnostní oheň, a po slavnostním ohni jsme šli spát. Dobrou noc.
--Honza

Neděle 17.7. – Den 1
Nedělní ráno pro mě začalo mší v Plánici, kam nás doprovázel Cibul. V kostele ho mimochodem oslovil jeden oldskaut, který se hned ptal, zdali známe Brácu. Po mši jsem se s ostatními rádci zabýval převážně stavbou pevnosti, která pokračovala i po obědě až do pozdního odpoledne. K večeru nám Jitka představila svět hmyzu v okolí tábořiště, a to jak v lese, tak i v potoce. Večer se losovaly názvy stanů, vyslechli jsme si povídání o eposech a šlo se spát.
--Impuls

Vzbudil jsem se, a jelikož nebyla rozcvička, tak byl ihned ranní nástup, kde jsem si mohl vybrat, jestli chci podložku do stanu, na což jsem souhlasil, takže moje dopolední práce byla měření a řezání dříví. Ke snídani byly takzvané anglosaské stoly, což byly rohlíky a na to marmeláda, nutella, atd. Poté bylo vysvětlení CTH a testovací tah, který skončil tak, že hře rozumím na 100%. Následovaly zelené koule ke svačině, které byly moc dobré. Potom se dále dodělávala práce z dopoledne, která skončila tím, že poté byl bezpečnostní kurz se Strejdou, kde jsme si zopakovali, jak držet a používat nástroje při práci. Poté byly žoužele s Jitkou, kde jsme chytali jakoukoliv suchozemskou a vodní havěť v okolí. Poté byla večeře, ke které byly rohlíky s rybí pomazánkou. Následovalo zavedení WC chatu, a taky kdo bude psát kroniku. Při večerníčku se vysvětlovala anglická poezie, a taky jsme pojmenovali stany, můj a Kosmasův stan se jmenuje Slizkej kodex. Potom se šlo spát.
--Kuchtík

Pondělí 18.7. – Den 2
Ráno jsem se probudil a čekal jsem asi půl hodiny, než někdo zapíská na nástup na snídani (vločkovou kaši). Po snídani následovala Ashova rozcvička a běh na statek. Po nástupu v krojích byla kontrola stanů. Na prohlídku okolí nám rozdali Nerf zbraně. Já a pár dalších kluků jsme si vzali vlastní zbraně. Když jsme procházeli kolem pevnosti tak na nás zaútočili starší. Na výhru proti starším byla šance téměř nulová. Po prohlídce okolí následoval oběd. Na oběd bylo knedlo vepřo zelo. Po obědě jsem se na nástupu dozvěděl, že se pojede autem na koupaliště, když jsme dorazili na koupaliště, rozpoutala se velká vodní bitva a nechybělo ani házení do vody. Po koupání nás čekala sedmi kilometrová náročná cesta do tábora. Hned na začátku cesty na nás čekal obchod. Když jsme dorazili do tábora, čekaly na nás leviňáky. A teď sedím v jídelně a čtu vám tuto kroniku.
--Betadine

Když jsem se probudil, tak první věc, kterou jsem viděl, byl Míček. Bylo 7:50 a říkal, že musím vstávat. Když zapískala píšťala, oblékl jsem se a šel na Ashovu rozcvičku. Když jsme byli dostatečně rozcvičení, nezbývalo nic jiného než běh na statek. Opět jsme se protáhli a rozcvičku završili během zpět do tábora. Na snídani byly zelené vločky s dalšími příchutěmi. Jelikož jsem byl služba na mytí, tak hned další co nás čekalo bylo umytí a sedření spálených vloček na dně hrnce. Asi po patnácti minutách byl nástup v krojích, kde jsme zvedli vlajku a zahájili pracovní část dne. Po nástupu v krojích jsme odešli do stanů a proběhlo Sirkovo hodnocení stanů. Já se spolubydlícím jsme dostali téměř plný počet bodů. Vyfotil nás Cibul a šli jsme zase mýt plný koš nádobí. Po svačině byl průzkum okolí smíchaný s neustálým utíkáním od zlých rádců a roverů. Navštívili jsme Texarkánu a četli jsme staré zápisy od našich skautů. Na naší cestě jsme se vydali zpátky do tábora a přímo na oběd. Na oběd byl knedlík s masem a špenátem. Polední klid jsme se skupinou strávili mytím nádobí z obědu a zbytkem nádobí ze snídaně. Po nějaké době už všichni nasedali do aut s připraveným batohem na koupaliště. S koncem Klikařovy několika sekundové přednášky o bezpečnosti jsme se šli koupat. Zpět z koupaliště už cesta trvala déle, jelikož jsme do tábora šli pěšky. Dále následovalo ukončení pracovní části dne. Byla večeře, četly se kroniky a šli jsme spát.
--Tom

Úterý 19.7. – Den 3
V 0:00 nás odvezli na noční výsadek, a tak kolem 1 hodiny jsme byli na místě. Teprve až zavolali Veveřákovi, tak jsme si mohli sundat šátek z očí. Díky některým členům netrvalo dlouho se zorieontovat. Dorazili jsme do tábora kolem 6 hodiny a spali jsme tak do 12:00. Potom se dělaly věci jako čištění pevnosti, stavění cvičného stanu a CTH. Vysvětlovaly se hlídky s perimetrem pro lidi, co to neznají.
--Šašek

Den jsme začali Afrovou rozcvičkou. K snídani jsme měli záviny a bábovku. Poté nám přišel dopis z tábora od střediska Kudlanky. Bylo to vtipné. Pak jsem trávil čas vyráběním jmenovky na stan. Náš stan se jmenuje "Falešná ovce." O chvíli později jsem absolvoval Klikařovu přednášku o tom, jak se staví stan ⛺. Teď už vím, jak se staví stan ⛺. Pak jsem provedl tah celotáborové hry. Na oběd jsme měli kuskus. Po obědě byl klid. A po klidu jsme měli Škebloňovu zdravotnickou přednášku. Pak jsem šel hrát volejbal 🏐. Po volejbalu jsme šli na večeři. K večeři byl bílý pudink. Ten mi moc chutnal. Po večeři jsme již měli čtení kronik a strašidelnou pohádku. Na tý jsem nebyl, protože už jsem šel spát. A to je celá tato Kronika.
--Meďák

Středa 20.7. – Den 4
Dnes jsem se vzbudil cca 1h před budíčkem, a tak jsem se rozhodl psát kroniku z 15.7. Když jsem to dopsal, tak jsem si lehl na cca 10 min a už jsem slyšel tu slast na uši... BUDÍČEK.. Tak jsem vylezl ze stanu na rozcvičku a rozcvičil jsem se, a pak se běželo na statek, na který jsem neběžel kvůli mému puchýři, tak jsem se rozhodl sekat dříví na třísky, aby byla najetá chálka.
Když se vrátili běžci tak byla snídaně, najeté rohlíky s česnekovou pomazánkou. Poté jsem se vrátil na třísky a když jsem je měl tak jsem šel rychle udělat tah a pak se šlo hrát do pevnosti, kde jsme si zahráli capture the flag nebo přebírání pevnosti a nakonec FFA. Všichni jsme si zablbli a užili pevnost, kterou postavila skupina lidí s Veveřakem v čele.
Poté jsme měli najetou chálku v podobě smažáku, no a pak byl odpolední klid a já tu na hamace píšu kroniku pro vás.
No takže po poledním klidu byl nástup do jídelny na svačinu neboli na jablka, které jsem pracně umyl, po svačině měl Veveřák 2. část přednášky o pobytu v přírodě. Poté jsme se měřili a následně odebrali na zdravovědu se Škebloněm, většina lidí neposlouchala, ale můžu říct, že jste přišli o docela zábavný program. No a poté následovala najetá večeře.
Následovalo taktické zabírání území a podporování obchodů. A den se zakončil čtením kronik, což tipuji, že právě ji čtu, a to bude za dnešek vše. No menší update, omylem jsem si smazal první část této kroniky, tak napíšu co se dělo i potom. Po kronikách jsme zpívali a měli docela najetou a sjetou atmosféru, poté jsem se s Praporem přesunul do jídelny, abychom s Klikařem vyjednali večerní chálku v podobě rohlíku, nakonec jsme měli polévku a chleba, no poté jsme si vyměňovali názory a když jsme se unavili informacema, tak jsme šli spát.
--Hugo

Ráno v půl deváté nás Škebloň svým líbezným hlasem vyštval z rozehřátých spacáků na rozcvičku, kde samozřejmě nechyběly cviky na ramenní pletenec do dobra a do příjemna. Ke snídani byla antivampýří pasta s rohlíkem a čaj. Po vyčištění zubů si poslední z našich řad dovyráběli placky se jmény stanů a poté proběhl tah CTH. Už to začíná být zajímavé a pomalu se schyluje k bojům mezi jednotlivými skupinami. Následoval boj v pevnosti, na jejíž stavbě jsem s ostatníma rádcema posledních pár dní pracoval. Byl jsem rád, když se vraceli bez stížností a s úsměvem, jelikož jsem předpokládal, že se jim pevnost líbila, ale možná to bylo tím, že k obědu byl smažený sýr s bramborem.
Pak následoval polední klid, který byl uprostřed parného dne potřeba jako sůl. Ano, bylo to už trochu pozdě, ale až dnes jsme křtili stany. Ke svačině byly červenozelené koule a ostatní si poslechli mojí přednášku o vybavení do přírody, o které ještě nevěděli (a teď, když to píšu, stále neví), jak se jim bude zítra hodit. Po skautometru proběhla nevyhnutelná přednáška o zdravovědě část druhá. Ta trvala dlouho a všichni byli ze slunce tak unavení, že do večeře se už nic nedělo. K večeři byla vynikající čočková polévka. Tehdy jsem se dozvěděl, jak čarodějnice řádila a co všechno mým bratrům provedla. Skřítek měl místo rukou badmintonové rakety, Kosmas měl koňskou hlavu, Rybák musel každou čtvrthodinu hlásit čas a Skokan do toho musel kukat jako kukačka. Nejhorší to podle mě měli Meďák a stále mlčící Prapor, kteří měli na potkání všem nabízet pití.
Zároveň Brácha, Afro a Lovec dovyhloubili novou latru, která byla hluboká 2,66 metru. Někteří vedoucí zkoušeli do jámy slézt a pak vylézt a výkon to byl vskutku nadlidský. Pod rouškou noci jsme si přečetli kroniky a Apollo, Impuls, Rybák a Foton hráli k poslechu i k tanci. A když už tábor spal, tak začala příprava materiálu na military hru a pak jsme šli spát i my.
--Veveřák

Čtvrtek 21.7. – Den 5 – Military hra
Ráno nás vzbudili okolo šesté ráno. Byla totiž military hra (zkratka MH) Téma MH: psí a omega virus. Já byl psí (ψ). Měli jsme supr bejsku (doupě / úkryt) ta vypadala zhruba takhle: - viz obrázek
Měli jsme vysílačky jako rádia a komunikační nástroje. Byly i vrtulníky, které nám donášely věci, o které jsme si zavolali na drop pointy, byli tam ale i satani, kteří vypadali nějak takto: - viz obrázek
Naštěstí nás uchránilo to, že jsme poslouchali jejich rádio: Rádio Satan. V rádiu Satan byla reklama na pizzu a kebab, což byl samozřejmě skem (podvod). Místo toho, aby nám ho přinesli, tak na nás zaútočili! Měli jsme na sobě tohle: obrázek a druhý tým měl tohle: obrázek Byla to moje 1. MH a dávám 🌟🌟🌟🌟🌟
--Šlofík

Den začal lahodnou sirénou a skvělými dýmovnicemi. Vedoucí vyhlásili nástup. Při nástupu jsme podstoupili kvalitní vojenský výcvik - 5 dřepů, 5 kliků a 7 angličáků. Rozdělili jsme se na dva týmy - Psí a Omega (to jsou viry, kterými jsme byli nakažení). Poté nám vedoucí řekli pravidla military hry, vzali jsme si uniformy, základní jídlo, pití a odebrali jsme se do naší základny. V naší základně, která byla zatím označena jenom modrým fáborkem, jsme našli protilátky a začali jsme stavět pořádnou základnu.
Mezitím se šlo na průzkum pro zásoby vody. Další eventy byly následující: vyrábění zbraní, čistička, střílení na střelnici, bylinky a čaj, telefon, záchrana oběti, nájezdy a schovávání před ZLÝMI SATANY. Taky jsme měli vysílačky a na jednom kanálu bylo Rádio Satan, dávám 5 hvězd. Celý den se obsazovaly body tím, že jsme tam přišli, a podepsali jsme se na papír. K večeři byly na vařiči skvělé polévky. A teď už dobrou noc!
--Foton

Pátek 22.7. – Den 6
Military hra skončila asi ve čtyři ráno, přivoláním repráku se zvukem přistávajícího vrtulníku pomocí šest metrů dlouhého V ze všech hráčů, načež se spalo do 9 hodin. Následovalo jen zpětné nabírání sil nabírání po military hře probíhající na koupališti v Kolinci. Vzhledem k tomu, že jsme se vodním radovánkám, jako vodní bitvy o nafukovací plavidla, stříkání z vodních pistolí, skákání, chůvička a lapání po dechu a řvaní věnovali jen pár hodin a zpět do tábora jsme se měli vracet až po sedmé stihli jsme ještě v Kolinci oběd obsahující rohlík i tah CTH. Když jsme se vrátili do tábora, byla zpětná vazba k military hře, přestože plánovaná byla už na ráno.
--Apollo

Jakožto příslušníka sekty satanů v military hře mě v pátek probudil simulovaný zvuk vrtulníku a také pokřikování najetých chábrů, které to prý mělo v rámci military hry zachránit.
Zvuk mě naštěstí probudil na max 5 minut. Po 5 minutách útrpného poslouchání zvuků vrtulníku jsem překvapivě opět upadl do tvrdého spánku. Mé druhé, a i tentýž den poslední probuzení, bylo kolem 9. hodiny. To už se totiž probouzeli všichni. Rozcvička ten den byla trochu jiná. Jako vždy jsme se dole v táboře protahli. Po protáhnutí pro nás ale vedoucí měli místo běhu na statek sbírání pokáceného dřeva v lese. Po nezvyklé rozcvičce jsme již konečně byli propuštěni na lahodnou a najetou snídani kde jsme se chábrovsky vyndali.
K snídani byla doslova vejce od našeho strejce. Po snídani jsme si dali nástup v krojích. Přibližně hodinu po nástupu v krojích jsme vyráželi na koupaliště do Kolince se jako správní skauti vyndat ten den o to více. Na koupališti v Kolinci jsme chábrovsky afkovali prakticky celý den. Kolinec jsme opouštěli až k večeru, a to ve formě aut chábrů vedoucích. Večer už na programu byla jenom první část debriefingu military hry.
--Ash

Sobota 23.7. – Den 7
Sedmý den tábora ráno jsem vstal a šel jsem na snídani, k snídani byly makové tvarohovky a naopak. Pak přijeli první rodiče, k obědu byly uzeniny, které se udily v udírně, pak se otevřely atrakce z pouti. Já jsem měl atrakci se třemi kalíšky a jedním míčkem. Potom byl táborák, při kterém se hrály scénky, my jsme měli scénku, která trochu připomínala "Among Us" a teď už dobrou noc.
--Kominík

Den, jako vždy, začíná "milým" probuzením píšťalky. Po rozcvičce a běhu na statek jsme si vychutnali snídani v podobě makové tvarohovky a tvarohové makovky. Následně jsme měli na výběr mezi linorytem s Minervou a pracemi v táboře, já si vybral linoryt, který mě hodně bavil.
Po nějaké chvilce, kdy přijeli někteří rodiče, vedoucí začali udit. A zatímco se udilo, se začaly rozvíjet různé pouťové atrakce, například bludiště, souboje a střelnice. A než se člověk rozhlédl, tak už byl slavnostní táborák, kde jsme si užili 5 scének a šli jsme spát.
--Skokan

Neděle 24.7. – Den 8
Ráno jsem byl vzbuzen na službu v kuchyni, kde jsme připravili k snídani zbytky jídel, co nám včera přivezly rodiče. Po snídani jsme měli nástup v krojích a zahájili jsme táborový den, poté jsme se připravili na celodenní výlet do Klatov. Kolem dvanácti hodin jsem odjeli na autobusovou zastávku v podobě špičkové taxíkové služby Klikaře, následovně jsme se vydali do Klatov autobusem a po vystoupení z autobusu byla naše první zastávka dům, kde je ubytovaná paní Tesařová (na jejíž louce dlouhé roky táboříme), před kterým jsem zpívali táborové písničky.
Poté jsme se vydali do centra, kde jsem provedl svůj první a snad i poslední nákup za dobu tábora v podobě kebabu, potom nás Škebloň provedl kolem hradeb Klatov. Naše další zastávka byla dochovaná barokní lékárna, kde jsem si z prohlídky pouze zapamatoval, že každý den mám v jídle kousky Číňanů nebo něco takového. Potom to byl víceméně konec celodenního výletu, takže jsme autem jeli zpět do tábora. Hned po příjezdu do tábora jsem byl přivítán další službou v kuchyni, kde jsem následující hodinu krájel. Po skončení večeře byl také ukončen táborový den.
--Red

V neděli ráno jsem se probudil a šel jsem na snídani. Na snídani byly makovky s kakaem. Bohužel já jsem držel hladovku, a tak jsem jen pozoroval, jak si dopřávají ostatní. Po snídani odjeli rodiče a my jsme vyrazili do Klatov. Nejdříve jsme navštívili paní Tesařovou, která vlastní pozemky, kde táboříme. Zazpívali jsme jí pár písniček a následně odešli. Jen tak pro zajímavost, při zpěvu se na nás přišlo podívat asi 20 cizích lidí. Poté jsme si všichni koupili na náměstí kebab a následně ho tam snědli (stále jsem držel hladovku). Ale přesto jsem si ho koupil.
Poté jsme si prošli Klatovy a v 16 hodin jsme měli domluvenou prohlídku lékárny. Lékárna byla archaická a pocházela z doby baroka. Mně osobně se lékárna líbila. Po prohlídce jsme se rozloučili s Rosomákem, Buffym a Koumákem, kteří následně odjeli. Ihned poté jsme šli ještě na nákup a následně vedoucí usoudili, že už je pozdě, a do tábořiště jsme tak jeli autem. Večer mi skončila hladovka, a tak jsem si už mohl dát zasloužený kebab. Následně asi okolo půlnoci Jitka složila skautský slib. A takto se ukončil nabitý nedělní den.🙂
--Felčar

Pondělí 25.7. – Den 9
Ráno po budíčku jsem dostal na starost Rozcvičku, byla dost kvalitní. Poté byla snídaně - vločky. Po snídani následoval nástup v krojích. Po něm jsem já, Profesor, Klikař, Apollo, Veveřák a Lovec drancovali stany (vyhazovali špinavé věci ze stanu). Pak byl debriefing military hry, v průběhu byla svačina - meloun. S Klikařem, Apollem, Bráchou a Kočím jsme hráli scénu s šachy. Pak k obědu bylo slavné chilli con carne, které bylo následně i k večeři. Po obědě jsme si představili královskou hru bez králů - šachy, kde může za tým bílých hrát např.: Škebloň, Klikař, Apollo, Ash a Hugo. A hrát proti týmu černých např.: Buddha, Vojta, Felčar, Prapor a Lišák.
Následoval polední klid. Pak začala výroba štítů, v průběhu jsme starší jezdili do sprch, teda.. pouze jen jedna várka, protože došla teplá voda. Malé jsme zabavili sporty a v mezičase jsme já a Apollo a Veveřák a Lovec a Prapor a Šašek a Felčar a Lišák a Skokan a Písař a Kosmas a Red a Impuls připravovali pro mladší bojovku. Já s Apollem jsme měli za úkol hrát u táboráku dětem, co čekali na bojovku. Poté jsem jen napsal rozpis hlídek a šel spát.
--Rybák

Ráno jsme začali rozcvičkou a snídaní. K snídani byly vločky a já společně s dalšími členy Essexu jsme myli připálené vločky. Krátce po nástupu v krojích nás napadli Vikingové. Vikingové vyhazovali všechny nečistoty ze stanu, pokud jsi je nepodplatil. Ještě než začal oběd, umývali jsme další nádobí a připálený plech. K obědu bylo chilli con carne. Po obědě bylo otevření hry králů bez krále a polední klid. Program po obědě byl mytí u Vrby a výroba štítů. K večeři bylo chilli con carne a zase připálený hrnec. Večer byla bojovka a šlo se spát.
--Lišák

Úterý 26.7. – Den 10
Ráno byla rozcvička, po které byla speciální snídaně. V nabídce byly ranní tvary a to: tmavé koule, míchané koule, tmavé mušle, světlé čtverce, mléko a chilli con carne. Po snídani byl tah CTH a pracovalo se na štítech. K svačině byl meloun a chilli con carne a hrály se šachy. K obědu bylo lahodné rizoto a po něm byla porada s rádci, a pak se šlo na bylinky s Veveřákem, abychom z nich udělali čaj.
V lese padla na kostce 5 a to spawnulo vzácný encounter s NPCéčkem Brácou, s kterým jsme odešli do tábora, kde byl krátký mapový workshop a zase se hrály šachy, během těchto programů se cháloval meloun.
Pak se jelo mýt. Tam jsme potkali nějaký chábry. Večer jsme chálovali špenátový krém, který vyhrál anketu nad paprikovou pomazánkou a pak se šlo spát.
--Písař

Ráno jsem se vzbudil. Jako vždy jsem se šel podívat na denní rozkaz a co bude k jídlu. Poté byla rozcvička, při které jsme se protáhli a běželi na statek a zpátky. Na snídani jsme nejdříve měli zahlasovat tzv. večerní emulzi a náhle jsme si vyvolili tvary s mlékem nebo lahodné chilli con carne. Po snídani byl nástup v krojích, a chvíli poté začal tah CTH. Ukončení tahu znamenalo, že si dáme svačinu. Náhle po svačině jsem nedělal prakticky nic až do oběda.
K obědu jsme měli rizoto, které bylo delikátní. Po obědě byl program docela nabitý. O poledním klidu někteří dokončovali štíty. Já jsem ho jen nalakoval a pak jsem šel chillovat. Po poledňáku jsme měli Veveřákův čajový workshop, kde jsme sbírali bylinky jako např. mateřídouška, žebříček a malinovník. Po konci workshopu jsme potkali Brácu, který se zde zdržel bohužel jen na chvíli. Náhle poté byl Impulsův mapový workshop, kde jsme si ukazovali, jak se pracuje s mapami, buzolami a GPS.
Po workshopu se někteří šli mýt k Vrbě a já jsem zůstal v táboře. Na večerním nástupu jsme svěsili vlajku, a potom jsme šli na večeři, což byla špenátová polévka. Polévku jsme chvíli jedli. Po polévce bylo ještě přečtení kronik a pak jsme šli spát.
--Míček

Středa 27.7. – Den 11
Tento den začal poněkud netypicky, a stalo se tak mnohem dříve, než za lesy začaly prosvítat první paprsky slunce a než započalo ranní cvrlikání místních druhů ptactva. Den začal ještě během doby, kdy obloha zůstává poseta mnoha hvězdami a jediné světlo utváří Měsíc, přestože všichni, až na noční hlídku, leželi ve spacácích a vyčkávali zvuk píšťalky oznamující začátek rozcvičky. Proběhl totiž přepad na náš tábor, aniž by si hlídka všimnula jakékoliv podezřelé skutečnosti. Tudíž stejně jako roky minulé se přepad zdařil a nedokázali jsme napravit neúspěchy z let minulých. K našemu štěstí však přepadající nenapáchali v táboře příliš škody, a nic z našeho tábora nezmizelo, ba právě naopak, stejně jako předcházející roky zůstal na našem táborovém náměstí ležet toaletní papír, tentokrát i s dopisem od přepadajících. Avšak za předpokladu, že bychom tuto ne zcela šťastnou událost zanedbali, začalo pro tábor ráno zcela normálním způsobem, a to písknutím na rozcvičku, jenž byl posunut až na devátou hodinu, jelikož bojovka pro mladší členy se protáhla až přes půlnoc.
Rozcvička čítala jako vždy protažení v táboře, běh na statek, protažení dole a běh ze statku zpátky dolů do tábora, kde nás poté čekala snídaně obsahující rohlíky s marmeládou. Krátce po snídani se konal nástup v krojích s vyvěšením státní vlajky, do této doby se nedělo nic speciálního. Na nástupu v krojích byly již teď oznámeny dvě nové přezdívky, konkrétně Šlofík pro Mikiho a Betadine pro Kubu M. Očekává se, že další nové přezdívky budou ještě oznámeny. Jakmile nástup v krojích skončil, odebrali se regenti jednotlivých skupin s jejich poradci na dohrání tahu CTH z předchozího dne, a ihned poté byl vyhlášen tah nový, takže jsme se během dopoledne věnovali celotáborové hře.
Když všechny skupiny dohrály svůj tah, tak někteří pracovali, ostatní si prozatím mohli užívat volna, a to až do svačiny, což byly banány rozdávané formou strašáků. Tou dobou se již směrem k našemu táboru valila černá mračna, a tak si déšť nedlouho po strašácích zabubnoval na naše stany. Déšť k našemu štěstí neměl dlouhého trvání, takže jsme vyčkali až do oběda, ke kterému jsme jedli těstovinový salát. Během poledního klidu jsme dohráli tah CTH, a jakmile polední klid skončil, vznikl prostor na dlouho plánované samoobslužné výlety. Jelikož naše skupina Northumbrie v tento den zastávala službu na mytí, tak jsme šli na lehčí a kratší samoobslužný výlet než jiné skupiny. Obdrželi jsme celkem tři hlavní úkoly: vydat se do Číhaně nebo Lukoviště, najít a určit alespoň pět rostlin a pět živočichů a také v obci od místních vyzjistit a zapsat si, co se v posledním roce v obci událo.
My jsme si vybrali Číhaň. V momentě, kdy jsme se nacházeli na náměstíčku v Číhani, tak Číhaň až na pár aut působila poměrně mrtvým dojmem. Nakonec jsme při cestě nazpátek u obecního úřadu narazili na nějakou zahradnici, takže jsme se zkusili zeptat právě jí. Jenomže tato zahradnice prý vůbec nebydlela v Číhani, čili nám nic moc neřekla, a nasměrovala nás se zeptat přímo úřednice na úřadě. Jenže jsme narazili na další problém, a to ten, že úřednice nebydlí v Číhani. Úřednice nakonec zavolala jiné úřednici, a tak jsme zpět do tábora alespoň neodešli s prázdnou. Do tábora jsme dorazili jako první, a protože se až do pozdní svačiny, což byl meloun, nic nedělo, tak jsem jako mycí služba trávil čas ve společnosti různorodého nádobí a houbičky s jarem. Namísto původně plánované paprikové pomazánky jsme večeřeli pomazánku rybičkovou, avšak ti, co měli zájem, mohli rohlíky s pomazánkou vyměnit za těstovinový salát, kterého zbylo opravdu hodně.
Kromě krátkého čtení kronik neproběhl žádný večerní program, neb zájemci z řad rádců, podrádců a jiných skautů ve věku podrádců tuto noc měli možnost vyrazit na svůj již druhý výsadek za tábor. Po vyčištění zubů jsme proto ulehli do spacáků a spali až do čtvrtečního rána.
--Kosmas

Čtvrtek 28.7. – Den 12
Vzbudil jsem se v 8 hodin na rozcvičku. Po běhu na statek byly záviny a bábovky. Po svačině byl víceméně klid. K obědu byl buřtguláš. Po klidu byl samoobslužný výlet. K večeři byly leviňáky.
--Buddha

Ráno nás jako vždy probudili na ranní nástup s rozcvičkou. K snídani bylo těsto s mákem, těsto s tvarohem a těsto bez ničeho. Poté jsme pokračovali na štítech. Ke svačině byl kravský výměšek s mrtvými plody, k obědu byl gulášobuřt. Po odpoledním klidu byly samoobslužné výlety. Ke svačině byly čtyři měkké broskve plus zbytek tvrdých. Během svačiny jsem byl povolán, abych šel na rozmluvy se Škebloněm a Klikařem. Domluvili jsme se na tom, že splním vlčácký a skautský slib najednou. K večeři byl opálený žitný dort s nenarozenými kusy drůbeže. Přijel Bráca kvůli slibování a návštěvě, poté nás odvedl ke slibovému ohni, kde jsme odslibovali vlčácký a skautský slib.
Vlčácký slib:
Slibuji, že se vynasnažím být poslušným vlčetem své smečky,
se kterou budu hledat nejvyšší Pravdu a Lásku,
že každý den vykonám dobrý skutek.
(Bonusově k tomu mohu říci: “K tomu mi dopomáhej Bůh”)
Skautský slib:
Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:
sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce v každé době,
plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,
duší i tělem být hotov pomáhat vlasti i bližním.
(Znovu bonusově k tomu mohu říci: “K tomu mi dopomáhej Bůh”)
Po odslibování jsme byli Brácou odvedeni do tábora a šli jsme spát.
Tuto kroniku píšu 29. července 2022, což je následující den.
--Petr

Pátek 29.7. – Den 13
Vzbudil jsem se a šel jsem na nástup s rozcvičkou. Potom byl překvapivě další nástup, ale ten byl na snídani. Ke snídani byla sýrová pomazánka, ale já si dal Pekelníkovy tousty. Ke svačině byla broskev. Potom byl oběd. K obědu byla cibulová polévka. No, vlastně píšu takový jídelníček. Po obědě jsme si dali fight s Nerf. Bylo to dobrý. Co bylo k večeři nevím, protože to píšu ještě před ní a teď tady sedím, nebo stojím a čtu kroniku.
--Kuba

Jako každé ráno mě vzbudilo zapískání na rozcvičku. Součástí rozcvičky je taky běh ze statku, ovšem dnes jsme běhali z obzoru, protože Apollo. Potom byla snídaně, ke které byly rohlíky s pomazánkou. Potom byl tah CTH a mytí nádobí, protože jsem byla služba. Na to proběhla svačina, ke které byly broskve a já zjistil, že houpačka nebyla suchá od barvy tou těžší cestou. Na to jsem musel mýt více nádobí, dokud nebyl oběd, ke kterému byla cibulačka. Následoval polední klid , kde Hugo spíše vysvětloval svoji hru, která se nakonec nestihla kvůli dešti. Potom byla svačina, ke které byla jablka.
Poté lidé jako já museli dokončit malování štítů, což jsem já teprve začínal, jelikož jsem byl v nemocnici, když program začal. Nakonec došly barvy takže jsem ho ani nedokončil. Potom jsme šli za obzor pro hasicí workshop, kde Škebloň vzal vyřazené hasicí přístroje a nechal nás je použít. Poté začalo pršet, takže místo táboráku se začalo zpívat v boudě. Když přestalo pršet, tak nakonec táborák proběhl. Táborák proběhl velice rychle, ale i tak jsme stihli pokřtít nové členy s přezdívkou a taky švihnout ty se 3 orlíma perama. Poté se zazpívala večerka a šlo se spát.
--Kuchtík

Sobota 30.7. – Den 14
Hned ráno, co jsem vstal, byl nástup, na kterém jsem se dozvěděl, že bude poslední tah celotáborové hry a rozdají se ceny podle toho, jak jsme se v ní umístili. Náš tým Essex byl na čtvrtém místě. Já jsem si jako cenu vybral provazový náramek a baterku. Po výběru cen jsme si měli sbalit a všichni mýt nádobí bez ohledu na to, kdo je služba. Pak začaly pomalu přijíždět rodiče a začaly si brát děti a teď předpokládám, že skoro všichni sedíme v autě a jsme na cestě domů. Konec tábora.
--Betadine

Fotky a videa z tábora:

Fotky z tábora již brzy!

E-kroniku zpracoval Team Vatra.

Tábor 2021 - Vatrasauří vykopávky

2023-02-12T19:57:00.001+01:00

(ROZPRACOVÁNO)

Tábor 2020 - ZAKLÍNAČ

2020-09-30T23:17:00.002+02:00

Vyprávěné kroniky naleznete ZDE

Sobota 4.7. – Den 0
Když jsem přijel na tábor, překvapilo mě, že tábořiště vypadalo jinak, než jsem si představoval. Bylo mnohem lepší. Letos jsem na táboře poprvé. Překvapilo mě, že nás může přepadnout jiný tábor. Ubytovali jsme se ve stanech, ale někteří z nás se museli přestěhovat. Já také. Učili jsme se bezpečně zacházet s nářadím (s pilou, kladivem, sekerou, dvojruční pilou).

Mezitím rádcové a podrádcové připravovali večerní oheň. Po večeři přijel Bráca. Šli jsme (k ohni) podle výšky za sebou, Bráca nás pozval do táborového kruhu.

A přivítal nás na táboře. A pak jsme zpívali písničky. A pak nás přišli navštívit 3 zaklínači (Lambert, Eskel, Letho). A stali jsme se novými zaklínači. Rozdělili jsme se do skupin (hadi, rysi, medvědi). Já jsem v rysech. Po zaklínačském večeru jsme se rozloučili skautskou večerkou. A šli jsme spát.
--Meďák

Neděle 5.7. – Den 1
Ráno jsme se protahovali, hledali jsme rostliny a různé věci.

Bylo to velmi zajímavé, myslím, že hodně lidí nic nedělalo. Potom jsme zjistili, že je takový papír s můrou, za který dostaneš bonbón. Bylo to zajímavé.

K obědu jsme měli kuskus. Byl zajímavý. Po obědě jsme měli odpolední klid. Někteří hráli Fotra. Někteří se mlátili s pendreky. K večeři jsme měli puding. Byl celkem v poho.
--Šašek

Pondělí 6.7. – Den 2
Ráno jsme se probudili do slunečného dne a měli jsme první rozcvičku, avšak když jsme se vraceli, počasí změnilo tvář a začalo pršet. Kromě vyvěšení státní vlajky a zahájení táborového dne jsme až do oběda byli pod střechou. K obědu byla trocha těstovin se sýrem. Odpoledne déšť ustal a tak jsme každá skupina měli jít přispívat nějakou prací k chodu tábora.

Když jsme se pak sešli, tak jsme šli dělat práci, kterou měla dělat jedna skupina, ale neudělala. Na konci dne jsme zahráli CTH a jeli se umýt do školy v Kolinci.
--Veveřák

Úterý 7.7. – Den 3
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti efektivity přenášení vody v děravém hrnci.

Ráno jsme se probudili a jali se připravovat snídani, zatímco ostatní táborníci se věnovali protahování svých těl pod taktovkou Klikaře. Po návratu z výklusu kopce je nutné se opláchnout a pak už můžeme jít jíst. Po dlouhé snídani a krátké pauze je oznámen nadcházející nástup v krojích, který dnes ovšem bude speciální. Při zapískání už vysoko v oblacích číhá drona, připravená snímat a natáčet pohotový nástup našich skautů. Jako zlatý hřeb je připraven úkol sestavit z osob číslo našeho oddílu, jež bude ze závratných výšek vzápětí též zvěčněno.

Když se dozvíme, že je možné se ve volných chvílích věnovat také stavbě slunečních hodin, rozcházíme se ke stanům, aby mohla proběhnout jejich kontrola, stejně tak jako focení skautů v popředí svých obydlí. Poté, co zvládneme ukončit všechny ranní aktivity včetně léků, se odebíráme do pevnosti, kde vytrvale bojujeme o holé životy tak dlouho, jak je jen třeba. Mezitím se v táboře samozřejmě rozebíhají práce v kuchyni, aby bylo vepřo-knedlo-špenáto včas a skvělé. Po návratu z pevnosti se do kuchyně obsazuje i denní služba, mezitím vedle v jídelně probíhá tah celotáborové hry. Následně nás čeká polední klid a uzlařský workshop, učící naše mladé a nadějné zaklínače, jak správně svázat chycené nestvůry a nepřátele.

Co by to ale bylo bez trošky zábavy, musíme se tedy odebrat na další aktivitu, jíž je křtění stanů, samozřejmě ale za četného doprovodu neznámých a nebezpečných monster z velkých dálek.

Je také potřeba se v rámci tábora chvíli věnovat Patronátům, které pro nás dva týdny před táborem připravili manželé Strakovi. Obcházíme tedy tábořiště a podle mapy hledáme papírkem označené přírodní skvosty hodné zmínky, načež pomalu přichází tma, a to znamená večerní čtení pověstí. Hned potom ale není čas na čištění zubů, musíme totiž ještě vyslechnout starého mága s úchvatnou holí, která přitahuje zraky nás všech. Jak je to jen možné? Jeden zaklínač z každé skupiny vždy dostane instrukce a zapálí kouzelný tác s prachem, načež se vždy začnou dít nevídané věci.

Když nám mág předvedl a sdělil vše, co chtěl, byl teprve ten správný čas započít večerní rutinu.
--Pálkař

Středa 8.7. – Den 4
Ráno jsem vstal a potom jsem chvíli pracoval v kuchyni a potom byl nástup neboli budíček a běželi jsme na statek. Potom byla snídaně a na snídani byla vánočka. Potom v 10:10 byl nástup v krojích, a po nástupu v krojích byla celotáborová hra. Po CTH byl oběd, k obědu byla čína a potom byl polední klid.

Po poledním klidu jsem jel se svou skupinou (Medvědama) ke statku pro vodu. Potom byl pro mě trochu nudný, ale užitečný Zdravotnický workshop. A později večer jsem si já i ostatní kluci mohli vybrat co budeme dělat, jako možnosti byli dvě věci - 1. sacculus, což je karetní hra; pak jsme se ještě mohli doučit uzly. Já jsem si vybral uzly, protože mi moc nešly, ale na tom malém uzlařském workshopu jsem se toho hodně naučil.

Potom jsme měli zpívání, kde jsme zpívali různé písničky (venku docela pršelo), ale potom jsme sundali vlajku a šli jsme spát a spalo se mi velmi dobře.
--Photon

Čtvrtek 9.7. – Den 5
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti dobrovolného obrůstání mechem, zcela nepřímou úměrou spojeného s mírou lenosti.

Dnešní den se nesl v duchu příprav na táborové scénky. Už od rána jsme tak mohli v různé časy na různých místech potkat skupinky skautů snažících se vymyslet světobornou show.

Ani tak nás ovšem nesmí minout ranní budíček, rozcvička, snídaně či nástup v krojích. Samozřejmostí je také tah celotáborové hry, nad rámec je na dnešním programu pochod po okolí podle azimutu, a střelnice. Skupinky se na aktivitách postupně točí, přičemž v kuchyni se připravuje lahodné jídlo. Dnešek je ale pro službu speciální, protože se na přípravě jídla bude podílet v extrémním měřítku, skauti budou totiž připravovat burgery pro celý tábor, je tedy třeba udělat menší manufakturu. Vypadá to, že se všechno relativně daří a proto je možné brzy svolat tábor k obědu, na který se všichni těší. Když konečně přijde na věc, mají všichni zacpané torby kusy burgerů a zanedlouho se první výtečníci ptají, jestli je na přidání. Ale ovšem. Každý si může vzít dva, a když potom stále bude zbývat, tak další. Nakonec byl celý tábor plně nasycený a stále zbývalo posledních pár burgerů, čili oběd byl úspěšný. Starší se vyvalili plní u grilu, zatímco děti se šly rovnou oddávat volné zábavě na louce. Po poledním klidu přišlo na řadu závěrečné kolo Patronátů s vyhodnocením dětských snah, jichž nebylo nemálo. Tento den byl také zajímavý tím, že proběhla série survival workshopů, jako třeba zdravověda, oheň, již zmíněné střílení, signalizace nebo právě pochod po okolí podle mapy, což někteří považovali za jasný signál jisté přicházející aktivity.

Z posledního kola dnešní střelnice jsme se za stmívání odebrali rovnou na krupicovou kaši a pak už jsme šli spát, plní očekávání.
--Pálkař

Pátek 10.7. – Den 6
Muselo to přijít. Obojí. Každý to věděl, že právě ten den to bude. Military hra i zombie apokalypsa.

Po šesté hodině ranní měly zombie, dominantní tvorové na planetě, pod kontrolou i Nový dvůr a my jsme nebyli v bezpečí. Po zmatení zombií kouřem Medvědi, Rysi i Hadi nafasovali svůj pendrek, celty, a PET lahve s pitnou vodou. Každý si zabalil věci na spaní a naše skupina zatím uzavřela alianci se skupinou Rysů. Následovala snídaně, ke které byly zbytky krupicové kaše ze čtvrteční večeře. Kdo nechtěl, neměl snídani. Během snídaně i po ní admirál Škebloň vysvětloval pravidla a zombie se stále přibližovaly k našemu táboru. Proto se po osmé hodině vydaly skupiny (každá jiným směrem) do míst, kde si založily základnu. Naše skupina měla základnu nad obzorem v lese nalevo od tábora. Škebloň nám na naší základně řekl časy na pěstování a další důležité drobnosti. My jsme zatím vyklízeli větve a další přírodní překážky ze základny a následně budovali opevnění z klád, klacků a mechu do tvaru hnízda. A podle názvu skupiny a vzhledu základny jsem pojmenoval základnu “Medvědí hnízdo.”

Po stavbě základny už následovala samotná hra. Zombie se začaly množit a my jsme sbírali papírky s virtuálními nástroji a jídly, jídla se po vypěstování (které jsem mimo jiné dostal na starost) a někdy i další přivýrobě mohla proměnit ve skutečná a mohli jsme si říct o donesení jídla na základnu. První, kdo z naší skupiny umřel, jsem byl já. Byl jsem infikován zombie infekcí a naše skupina neměla lék. O pár minut později v naší základně zemřel velký Rys a následoval jiný nejmenovaný Medvěd. Když nejmenovaný Medvěd zemřel, velký Medvěd si myslel, že půjde do základny Rysů a vytvoří skupinu Griffinů, protože někteří Medvědi pouze zůstávali na základně a moc se jim nechtělo do hledání papírků a jiných činností. Tím velký Medvěd zradil svojí skupinu, následně kvůli němu zanikly všechny základní skupiny a Griffinům nebylo rovno až do zrodu Fénixů. Velký Medvěd vzal s sebou všechny střední Medvědy a tak nechal malé Medvědy napospas osudu. Medvědi (stejně jako ostatní základní skupiny) nebyli soběstační a proti zombie nájezdům neměli šanci vyhrát. Někteří Medvědi sloužili v Griffinech, nebo nových obživlých skupinách jménem Fénixové a Jednorožci. Ale to už je jiný příběh.
--Kosmas

Sobota 11.7. – Den 7
Ráno jsem vstal na rozcvičku a běžel jsem na statek. Potom se v jídelně hrálo CTH. Na oběd jsem měl klobásy. O poledním klidu jsem dělal opičí dráhu, která se vedoucím hodně líbila.

U táboráku jsme dělali scénku. Po scénce jsem dostal přezdívku OFSAJD!
--Ofsajd

Neděle 12.7. – Den 8
Když jsme šli vyvěšovat vlajku, tak i minulý týden bylo vyvěšování vlajky celkem špatný, tak jsme měli tutorial na vyvěšení vlajky.

Potom jsme šli sbírat kopřivy na sítňák. Když jsme ho skoro dodělali, tak byl oběd, po obědě jsme zabalili sítňák, tak jsme ho šli zahrabat žhavými kameny. Dělali jsme rituál a říkali jsme U-U-MŇAM-MŇAM, až jsme to zase vyhrabali a pak jsme se najedli. Pak jsme udělali tutorial na skládání vlajky a pak jsem šel spát.
--Kuba

Pondělí 13.7. – Den 9
Každý den je dobré začít nějakým moudrem. I dnes jsme se tudíž vzdělali, a to v oblasti inteligence švábů, jejich případného polykání a následného umístění největší porce rozumu v našem těle.

Ráno jsme zjistili, že nám v táboře chybí Veveřák, ale vzápětí všem došlo, proč tomu tak je, vydal se totiž velmi brzy na plnění samotářské části zkoušky zkušených skautů - třech orlích per. Dnešek byl místo speciální zaklínačské rozcvičky zahájen speciálním zaklínačským výcvikem, všichni se odebrali do naší speciálně vybudované zaklínačské pevnosti, splňující veškeré speciální zaklínačské požadavky na kvalitní, a zároveň speciální výcvik, aby tam nacvičili speciální zaklínačské dovednosti, jako je třeba lstivost či ještě důležitější kradmost. Po důkladné rutině nastal čas na snídani, nástup v krojích, úklid stanů a konečně nějakou zábavu. Pořádná nálož CTH je následována zase troškou práce, tentokrát je to pečlivý úklid okolí tábora, vyklizení prostoru na štípání dříví, prostě taková generálka, po týdnu je vidět, jak moc je důležitá. V průběhu dne je samozřejmě třeba dbát na udržování pěstovaných řeřich tak, aby měly vždy vhodné množství vody, teď je ale nutné se odebrat na louku a pokusit se vyzvednout si svou svačinu.

Na programu jsou totiž strašáci, agresivní bytosti bránící své svačinové plantáže před četnými nájezdníky, jimiž jsou dnes i naši zaklínači. Když si každý nabere banán alespoň pro sebe a někteří zkušení a ochotní zaklínači dokonce i pro ostatní, je chvilka volna, kterou je možné zasvětit například vývoji slunečních hodin. V některých skupinách už mají ale skauti dojem, že další vývoj není zapotřebí, a tak se můžou začít zabývat balením na cestu do sprch kolinecké základní školy a související pobytí na tamním hřišti, umožňujícím jisté sportovní vyžití. Dva výtečníci se s námi a se svými zdravotními problémy po rychlém osvěžení hned odeberou na polikliniku, kde ale ten den bohužel už moc nepochodíme, a tak se vydáváme alespoň na ten nákup. Cestou zpátky vyzvedneme ostatní v Kolinci a začíná svoz do tábora, kde už na nás čeká večeře a táborové zpívání s Brácou a Lejdy.

Posledním dnešním programem je zpětné ohlédnutí za letošní military hrou a probírání různých událostí, které v průběhu nastaly. Po této chvíli sebereflexe už ale opravdu nic nebude, jdeme spát.
--Pálkař

Úterý 14.7. – Den 10
Zpočátku dne, v noci, se stala událost, která tábor moc nepotěšila. Tábor byl bohužel úspěšně přepadnut a na perimetry byly dány toaletní papíry. Poplach vyhlášen nebyl. Každopádně tábor, který nás přepadal, to měl nejspíš dobře vymyšlené, protože žádná hlídka si nevšimla cizího člověka v táboře. (Pozn. redakce - pozor, toto nemusí být tak úplně pravda, nepleťme si korelaci s kauzalitou.) Po budíčku proběhla obyčejně rozcvička. Nejdříve protažení a poté klasický běh na statek u Tesařů v Novém Dvoře. Tentokrát jsme měli vytrvale běžet a nezastavovat se. Zároveň nikdo neměl být rychlejší než Sirka a pomalejší než Klikař. Pro mě to nebylo těžké. Po rozcvičce a umytí rukou a obličeje si každý začal balit na přespávací výpravu. Byla i práce. Hadi umývali nádobí, Rysi taktéž, a Medvědi sbírali a uklízeli toaletní papír z perimetrů. Po práci byl čas na Klikařovo povídání o severních královstvích a příběhu o Ježem, Pavetě a známé zaklínačce jménem Ciri. Bylo to zajímavé. Hadi rovněž dokončili úkol pro Jeho Veličenstva, krále Hensela.

Špehem byl Pálkař, ale díky korupci Hadi vybrali jako špeha Profesora a začali spolupracovat s tyranským císařem Nilfgaardu, Emhyrem var Emreisem. Zároveň jsme si vybrali rozcvičkové akce a utratili skill pointy. Poté byl čas na oběd, ke kterému byly bramboráky. Jelikož služba nedokázala domýt nádobí, ostatní skupiny, Medvědi a Rysi, museli Hadům pomoci. Po snězení jogurtu a nafasování svačinového balíčku jsme se konečně přes obzor a Lukoviště vydali na zříceninu Kašovice.

První zmínka o ní pochází z roku 1341, kdy je zmiňována prostřednictvím Sezany z Kašovic. Jediná budova tvrze měla dříve rozměry 22x7, 5 metrů severní zeď se dochovala, z jižní již nic nezbylo. V přízemí se nacházela síň se dvěma obětními místnostmi. V nejvyšším třetím patře byl velký sál vytápěný krbem. Ale zpět k našemu příběhu. Když jsme dorazili k tvrzi, na krajinu padla tma a světlo nám dával jen měsíc, oheň a baterky. Po úklidu pod celtami a po vybalení spacáku s karimatkou následovalo opékání buřtů a klobás. Posledním programem bylo zpívání s Honzou (novou přezdívkou Bard). Pak už se jen spalo na střet Nilfgardu a nás v příštím dnu.
--Kosmas

Středa 15.7. – Den 11
Celý den začal probuzením se u zříceniny hradu v Kašově. Po dlouhém balení a snídani (závinů), jsme vyrazili do tábora.

Já jsem jel autem, protože jsem měl puchýř a moc to bolelo. Bylo zamračeno. Cestou do tábora jsme probírali seriály, filmy a další věci. Po příjezdu do tábora jsem si jako ostatní vybaloval a poté jsem sbíral různé odpadky a obaly kolem tábora. Mezitím přijeli lidi, co se vydali do tábora pěšky. Byl oběd. Na oběd bylo chilli con carne. Potom pro některé z nás přišla významná chvíle - přezdívky. Filípek dostal přezdívku Meďák, Honza - Bard, Thomas - Red, Adam - Orloj. Na svačinu byl pervitin (perník). Byla zdravověda III. Apollo byl simulant a my jsme ho museli ošetřit. Po skončení CTH byla večeře. A pak už jen zbývalo si umýt zuby a jít spát.
--Tomáš

Čtvrtek 16.7. – Den 12
Vzbudil jsem se a šel jsem na rozcvičku, ovšem místo toho byl nástup o tom, že máme zůstat ve stanech a chillovat. Potom byla snídaně, k snídani byly buchty s marmeládama. Potom jsem jel na polikliniku a potom do nemocnice na rentgeny, potom bylo nudné nakupování atd. Mezitím co já byl v Klatovech, ostatní hráli CTH. A ano, dvě slova se vyrovnaly třem řádkům, potom byly rozhovory o slibech. Zkrátím to, nedostal jsem ho, potom byla MOJE svačina chilli kon karne. Potom bylo nic (extrémní) byl oběd, k obědu byly řízky.

Potom byla hra vojna není kojná - ta hra je o tom, že se začíná s nějakou hodností a musí se plnit rozkazy od vyšších hodností. Bavil jsem se u toho a přišlo mi to extrémní a zajímavý. Potom byla svačina, ke svačině byly ovocné koule, dál se hrála hra vojna není kojná až do večera. Potom byla večeře, byla polívka, kterou jsem nazval polívka babučky bezpušky. Potom se šlo slibovat a já musel čekat celou hodinu (bylo to asi 15 min), aby mi Škebloň zavázal prst.

Potom jsem zjistil, že z jednoho prstu se stala celá ruka a potom jsem šel spát jako ostatní. Konec.
--Kuchtík

Pátek 17.7. – Den 13
Kronika FELČAR a ash 17.července 13.den tábora Ráno jsme se probudili a bez EXTRÉMNÍHO běhu na statek. Po rozcvičce jsme šli klasicky na EXTRÉMNÍ snídani. Bylo EXTRÉMNÍ krvavé zlo. A EXTRÉMISTA Cibul dělal drinky.

Následně byla EXTRÉMNÍ Celotáborová hra. Po celotáborovce začala tradičně EXTRÉMNĚ šikanovací hra Vojna není kojná. Po téhle hře byl Prapor EXTRÉMNĚ zdrcen (stav sleeping). Načež ho Impuls vytrollil tím, že musel hrát jeho EXTRÉMNÍ hru, kterou stejně nevyhrál. Vyhráli ji Rysi. Potom některé z nás Abuk přesvědčil, proč si nekupovat Škebloňovo Feldu. Následně probíhal Felčarův program, který byl až moc dlouhý (Prapor byl sleeping-boring). Pak mělo následovat Finále CTH, u kterého se dlouho vysvětlovala pravidla. Takže se neuskutečnila. A jako hřeb večera se uskutečnil táborový oheň, kde Abuk a Veveřák dostali výprask od Bráci.

Na večeři byly mastné leviňáky. Potom jsme šli jako každý den spát.
--Ash

Sobota 18.7. – Den 14
Ráno jsme vstali na rozcvičku, ale rozcvička nebyla, protože byl den odjezdu. Medvědi (já) měli službu a připravovali snídani, k snídani byly záviny s rohlíkem a marmeládou. Po snídani se balily věci a byl nástup na vyvěšení vlajky. Potom se vyhodnocovaly řeřichy.

Medvědi měli nejlepší řeřichy. Po řeřichách bylo vyhodnocení CTH, dostávaly se ceny. Potom začli přijíždět rodiče a dobalily se věci a začlo se odjíždět.
--Lišák

Fotky a videa z tábora:

Fotky z tábora 2020

E-kroniku zpracoval Team Vatra.

Tábor 2019 - VESMÍR

2020-09-30T23:13:00.003+02:00

(ROZPRACOVÁNO)

PF 2020

2019-12-31T01:06:00.000+01:00

Přejeme Vám mnoho krásných skautských zážitků v novém roce!

30 let svobodného českého skautu!

2019-11-13T13:30:00.000+01:00

POZOR - blíží se důležitý skautský milník:

Skauti a skautky slaví kulaté třicáté výročí znovunabyté svobody! Hned po sametové revoluci proběhla třetí obnova skautingu u nás!

2. prosince 1989 se konalo první setkání skautských činovníků v sále Městské knihovny v Praze a na nádvoří sousedního Klementina. Účastnilo se ho více než tisíc skautů a skautek, mezi nimi také řádně zvolení činovníci ústředních a krajských orgánů Junáka z roku 1968, vůdkyně a vůdci oddílů a instruktoři skautských vzdělávacích kurzů, tzv. “lesních škol“. Na tomto setkání byla obnovena činnost organizace Junák a začala tak třetí obnova skautingu v tehdejším Československu. (zdroj)

30 let, které letos uplynou od sametové revoluce, jsou za více než sto let existence skautingu tím vůbec nejdelším obdobím, kdy nás nikdo nezakázal. Jinak si skauting prošel již třemi zákazy: jednou za to mohli nacisté (1940-45), dvakrát komunisté (1950-1968, 1970-1989). Prokázal tak obrovskou nezlomnost a soudržnost, kterou jen tak nějaká totalita nezdolá. (zdroj)

V Praze proběhnou zajímavé akce pro veřejnost:

Neděle 17. listopadu 2019

11:00 – 18:00 program ve stanovém městečku (u OD My Národní): aktivity pro děti, příběhy hrdinných skautů, skautská videa a propagační materiály, nové stezky a odborky
11:30 Skautská hymna u pamětní desky na Národní třídě: začínáme po signálu – zamávání státní vlajkou.
13:45 – 14:15 Happening Zakázaný skauting – ve stanovém městečku (u OD My Národní)

Více informací:

https://www.facebook.com/events/455108921777408/

https://dikyzemuzem.cz/korzo-narodni/

Pondělí 2. prosince 2019

11:00 Mše svatá v kostele Nejsvětějšího Salvátora sloužená jako poděkování za svobodu a za uplynulých 30 let

15:00 Vycházka se Skautským archivem
19:00 Premiéra filmu Hledání lilie v kině Světozor. AKTUALIZOVÁNO: vstupenky à 30 Kč koupíte zde.

Více informací:

https://www.facebook.com/events/380138792857895/

https://www.skautskyinstitut.cz/30-let-svobody/

https://krizovatka.skaut.cz/clanky-na-webu/4777-30-let-svobody-mesic?autologin=1

Související dokumentární filmy ke shlédnutí:

Hledání lilie

Premiéra nového skautského dokumentu na téma obnovy skautingu před 30 lety proběhne 2. prosince v kině Světozor a na dalších místech v ČR (mapa). Pokud budou lístky do kina Světozor vyprodané, uspořádáme promítání premiéry pro veřejnost v naší klubovně.

4 minuty (trailer):

https://www.youtube.com/watch?v=eJZAFRJxXKk

Proces proti skautům. Pomáhali na Šumavě i lidem přes hranice, v roce 1952 je režim zlikvidoval

Říjen roku 1952 se zapsal do historie jedním z monstrprocesů, který dopadl na významnou prvorepublikovou organizaci Junák. Komunistům ležela v žaludku, protože vychovávala mladé lidi v duchu etických zásad, které neladily s komunistickou ideologií. Využili toho, že řada skautů pomáhala lidem s útěkem přes hranice a v zinscenovaném procesu je odsoudili k tvrdým trestům. Natáčel reportér Miroslav Petráček.

13 minut:

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2956397-proces-proti-skautum-pomahali-na-sumave-i-lidem-pres-hranice-v-roce-1952-je-rezim

Jednou skautem – navždy skautem

Současná česká společnost možná čelí morální a mravní krizi. Tento film by měl upozornit, že existuje a stále se rozrůstá společenství lidí, v jejichž životech jsou etické principy díky skautingu plně přítomné. Režie O. Špátová

60 minut:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11089212548-jednou-skautem-navzdy-skautem/21756226656/

Skauti bez lilie

Dokumentární film z roku 2017. Rozhovory s pamětníky na téma obnovy Junáka v roce 1968 (promítali jsme u nás v klubovně - fotky zde)

51 minut:

https://www.youtube.com/watch?v=ZqoyNeAdGd4

Prosíme o případné šíření dále :-)

S pozdravem,

Josef Šíma - Cibul

Výchovný zpravodaj střediska Vatra

55vatra.cz

Víkendová výprava do Plzně (e-kronika)

2019-02-01T16:14:00.000+01:00

Pátek 7. prosince
V zastávce metra Lužiny jsme potkali pána, který řídí zastávku metra Lužiny a mohli jsme se ho na něco zeptat. Pak jsme jeli na Smíchovské nádraží a tam jsme nasedli do vlaku. od Plzeňského hlavního nádraží jsme chvilku šli a dorazili jsme na základnu v ulici Habrová. Když jsme si vybalili zhlédli jsme představení mobilních maniaků a přemýšleli o používání mobilů.

Sobota 8. prosince
Po ranní rozcvičce a snídani jsme si balili do Techmanie. Také jsme se dozvěděli pravidla o používání mobilů.

ZELENÝ KÓD: Volná zábava
ORANŽOVÝ KÓD: Pouze důležité věci (komunik., mapy, focení...)
ČERVENÝ KÓD: Nesmí se používat

Dorazili jsme do Techmanie, kde byly zajímavé věci. Všechny nejvíce zaujal vytahovač lidí nahoru, ale byly tam i další věci, které byly také super.

Byli jsme tam až do večera. Poté jsme šli do planetária, kde se nám to také líbilo.

Potom jsme šli zpátky na základnu, kde nás čekala česnečka a pudink. Po večeři následovala bojovka a byla krátká. Ale Abuk ji měl dlouhou, protože přešel odbočku. Večer jsme se dívali i na film.

Neděle 9. prosince
Po rozcvičce a hře jsme se šli nasnídat a pak jsme si šli balit. Když jsme měli zabaleno, šlo se uklízet a po uklízení jsme šli hrát NERF bitvu s hledáním papírků. Papírky byly užitečné k braní území a tím pádem i rozšiřování toho svého. Vyhrála skupina zelených, druzí byli modří, třetí hnědí a poslední červení, kteří byli znevýhodněni tím, že na ně všichni útočili.

Po čočce jsme měli prostor si řádit venku a poté jsme se vypravili na nádraží. Odtud jsme vlakem odjeli na Smíchovské nádraží a z něho metrem na Lužiny. Tím končí další super výprava do Plzně.
--Kosmas

Fotky z výpravy - Rajce.net

Tábor 2018 - Starověký Egypt

2019-01-25T06:00:00.000+01:00

Sobota 7.7. – Den 1
Když jsem se v sobotu probudil, tak jsem byl první vzhůru, pak jsem ještě odpočíval (první den – teprve se přijíždělo?). Když vstali Roveři, tak se začalo pracovat. Klikař šel dodělávat kárku, Papež šel vařit, ostatní umývali nádobí a já šel do lesa pro chrastí. Poté jsem si uklízel ve stanu. Když přijel zbytek skautů tak bylo hodně práce, stavěl se tábor, pak jsme odpočívali ve stanu.

K večeři jsme měli rohlík s pomazánkou a když přijel Bráca tak jsme odešli k táboráku kde byla zábava, zpívali jsme, byly tam scénky, poté jsme objevili mumii, která byla moc agresivní, pak jsme šli spát.
--Rybák

Neděle 8.7. – Den 2
Dnes ráno byla lehká rozcvička, protože byla neděle. Ke snídani byla buchta, potom jsme s Klikařem stavěli stan, ukazoval nám, jak se staví a společně jsme ho postavili.

Ke svačině jsme měli mrkev a potom jsme jeli do Klatov překvapit paní Tesařovou. Jeli jsme jí zazpívat pár písniček a zahrát na kytaru, pak jsme šli do Klatovských katakomb, kde jsme viděli mumie. Na cestu jsme dostali „balíček přežití“ a v něm bylo: tatranka, jablko, dva rohlíky, salám a sýr. Zbytek jsme měli i na svačinu. Vedoucí nás odvezli autem ke stanici Luby a odtud jsme šli pěšky až do tábora. Na nástupu nám rozdali „zbrojní průkazy“, na kterých byly různé nástroje a my se s nimi musíme naučit zacházet. Na každý nástroj byl jiný vedoucí nebo rover. Pokud se s nimi naučíme, dostaneme podpis k tomu nástroji na papírku a můžeme je používat bez dozoru. Večeře byla výborná – Těstoviny s párkem a rajčatovou omáčkou. V plánu bylo i vysvětlení CTH (CeloTáborová Hra), ale protože jsme z výpravy přišli docela pozdě, tak se přesunulo na pondělí. Dnes v noci na pondělí byly taky první hlídky.
--Abuk

Pondělí 9.7. – Den 3
Vstali jsme zhruba v 8:30 a služba už byla vzhůru a připravovala si kuchyni. Po rozcvičce jsme šli na snídani, byly výborně oslazené vločky a po nástupu v krojích nám vedoucí vysvětlili pravidla celotáborové hry.

Kdo měl zájem zdokonalit se v používání nářadí, seker a zbraní, věnoval se získání zbrojního průkazu, ostatní uklidili táborové náměstíčko a vyzdobili ho pomocí mechu a šišek. Po obědě a poledním klidu se rozdávaly bambulky. Je to součást celotáborové hry, jsou z plyše a jsou různě barevné. Před večeří jsme si vylosovali názvy stanů a po večeři byla dobrovolná hra Boj s příšerami, což byl i vedoucí v maskách. Naše egyptské skupinky nakonec všechny příšery porazily.
--Ash

Úterý 10.7. – Den 4
Dnešní den jsme zahájili rozcvičkou a po umytí na nás čekaly švédské stoly „hody doprovody“. Po snídani byl nástup v krojích, kde se řekly důležité informace, a pak jsme šli na výlet po okolí a podívat se do pískovny na břehule. Ve svazích nedaleko tábora jsme také zahráli hru se zbraněmi NERF. Cestou zpátky jsme ještě vyšli na Drkolnou, ale začínalo pršet, a tak jsme seběhli do tábora, kde byl akorát oběd.

Po poledním klidu jsme si vzali tmavé ponožky a Savem jsme je zdobili a vybarvili egyptskými vzory. Po večeři jsme hráli celotáborovou hru a v noci byly hlídky.
--Písař

Středa 11.7. – Den 5
V půl deváté byl budíček, hned potom rozcvička a poté snídaně. Po nástupu v krojích se pověsila vlajka a rozdělila práce na dnešní den. Skupinka, která měla službu, šla pro vodu, ostatní vyráběli dřevěné placky na názvy stanů, např. Nilská pyramida, Luxorský sarkofág nebo Sluneční sfinga.

Pak se šlo na oběd, byly výtečné fazole a o poledním klidu se vytvořila dokonce malá fronta na latrínu. Na konci poledního klidu byla připravena přednáška o Egyptě, kde jsme se dozvěděli mimo jiné, že největší stavby byly ve Staré říši. Poté jsme si zahráli šátkovanou a šli si zahrát do pevnosti. K večeři byl Krém Pepka námořníka a potom jsme odehráli další tah celotáborové hry. Pak už se šly pouze čistit zuby a byla večerka.
--Kosmas

Čtvrtek 12.7. – Den 6
Dnes byl budíček velmi brzy, protože probíhala Military hra. V 6 hodin už jsme byli vzhůru a poslouchali instrukce. Poplach hlásil, že jaderná elektrárna v Hájích byla v háji. Pro tento den jsme byli rozděleni do jiných skupin, naše skupina nesla název Temelín a druhá se jmenovala Dukovany.

Dostali jsme vojenské obleky a v rámci skupin jsme dostali různé funkce, např. hackery nebo medici. Vysílačkami jsme obdrželi různé pokyny a questy, jako třeba uvařit si polévku. Naše skupina dlouho vedla a po večeři se menší bratři přesunuli do tábora na noc, ostatní přespali v pevnosti.
--Kosmas

Dnes píšu kroniku i já, aby byl pohled i od člena jiné družinky, a protože je to vojenská hra, tak je to formou vojenského zápisu.

6:00 budíček, siréna, prý vybouchla jaderná elektrárna
6:30 snídaně, stavba základny
7:00 začali jsme hrát
8:00 obsazování základny protihráčů – tzv. base
9:00 quest s dronem vyhrála druhá strana
10:00 svačina
11:00 hledání bedny s municí
12:00 hlášení o dalších úkolech
13:00 oběd
14:00 přelet dronu
15:00 obsazování nepřátelské pevnosti
16:00 bedna se zásobami
17:00 přelet dronu s bonbony
18:00 bojové úkoly
19:00 večeře
20:00 další bojové úkoly
21:00 přelet dronu
23:00 noční hra
1:00 noční klid
--Šašek

Pátek 13.7. – Den 7
Dneska ráno nebyl klasický budíček ani rozcvička, protože jsme spali za táborem. Dopoledne skončila Military hra, vrátili jsme vybavení, sbalili jsme si věci na výlet a vyrazili do Sušice.

V aquaparku jsme si dobře zaplavali a na náměstí jsme si koupili něco na zub a jeli autobusem do tábora. Proběhlo křtění stanů a pak se rozdělila práce. Jedna skupinka šla pro vodu, služba dělala večeři, někdo pracoval se dřevem, někdo se učil písničky. Po večeři jsme si zazpívali a pak už byla jen večerka.
--Rafan

Sobota 14.7. – Den 8
Dnes jsme měli rozcvičku v 8:40, neběželi jsme ke statku, ale okolo obelisku. Ke snídani se podávalo müsli s mlékem a po nástupu bylo pokračování celotáborové hry. Po skupinkách jsme si začali chystat scénky k táboráku.

K obědu byly klobásy a maso přímo z grilu. Po obědě byl dlouhý polední klid, při kterém jsme nacvičovali scénky a připravovali pouťové atrakce. Pomalu začali přijíždět rodiče a starší skauti a kolem páté hodiny se spustil provoz atrakcí. Po krátkém odpočinku se podávala večeře a potom se všichni přesunuli k táborovému ohni, kde se odehrály scénky a pak až do noci zpívaly písničky.
--Prapor

Neděle 15.7. – Den 9
Ráno jsem se vzbudil v 7:49. Budíček byl v 9:00. K snídani jsme měli Dobroty od maminek. Po obědě jsme vyrazily na 12 km cestu na nádraží. Až jsme dorazily tak jsme jeli vlakem. Pak jsme šli jenom chvíli, začalo pršet a já neměl nic jiného než tílko, tak nás svezli autama až ke hradu Rábí, kde pořád pršelo, tak jsme se šli schovat do hostince, kde každý dostal polívku. Dávali fotbal Chorvatsko vs. Francie. Poté jsme se asi v půlce utkání vydali na hrad Rábí, kolem kterého jsme si udělali asi tak 15minutový okruh, který jsme zakončili výbornou točenou zmrzlinou s příchutí lískového ořechů nebo čokolády.

Po výborné zmrzlině nám Klikař řekl něco o jeho historii. Nakonec jsme se zahlceni informacemi od Klikaře vydali na cestu k nádraží. Přijela pro nás tři auta, která nás dostala na zříceninu, na které jsme spali. A nasbírali jsme dříví. Asi po hodině přijeli krosny a všichni si vybalily na spaní. Zabásnila se Večerka a šlo se spát.
--Pyro

Pondělí 16.7. – Den 10
V pondělí ráno jsme vstali. Pak protože mělo pršet tak jsme se museli sbalit a jet do tábora, někdo se těšil a někdo ne.

Pak jsme čekali, než dojedou ostatní, vybalovali jsme si a připravovali si věci na spaní. Měli jsme pak jídlo a jít do pevnosti, ale byl oběd, byli jsme z toho smutní, ale stejně jsme se dočkali pevnosti, všichni jsme si zahráli. Klikař vymyslel módy her a pak jsme šli spát.
--Matelo

Úterý 17.7. – Den 11
Ráno jsem se probudil a Papež zatroubil nástup na rozcvičku. Po rozcvičce jsme šli do sprchy, sbalili jsme se a vyrazili na koupaliště. Na koupališti jsme se převlékli a šli do bazénu.

Vzali jsme si vodní pistole. Po vykoupání jsme se vrátili do tábora, poté byla dobrovolná bojovka.
--Skřítek

Středa 18.7. – Den 12
Dnes byl budíček velmi pozdě, protože včera byla bojovka, která končila až dlouho po půlnoci. Rozcvička se konala normálně a běželi jsme na statek, kde se někteří z nás svezli krátce na traktoru, což bylo super. Po snídani začal dlouhý deskovkový workshop, na několika stanovištích se hrály různé deskové hry a mohli jsme se vystřídat.

Škebloň mezitím jel na polikliniku se zraněnými, my jsme si dali oběd a po poledním klidu jsme myli nahromaděné nádobí. Také se dohrály rozehrané deskové hry, služba nachystala jogurt s ovocem a potom zůstala rovnou v kuchyni a začínala připravovat večeři. Potom proběhla krátká sportovní chvilka a blížila se večerka. Někteří však byli vzhůru i po večerce, protože byla krátká noční hra.
--Apollo

Čtvrtek 19.7. – Den 13
Ráno jsme se probudili na rozcvičku a běželi jsme ke statku, tam a zpátky. U pumpy jsme se všichni umyli a potkali jsme psa kterého potkáváme hodně často. K snídani jsme měli rohlík s marmeládou, po snídani byl nástup v krojích kde se vyvěšovala vlajka. Po nástupu byla kontrola stanů a nástup do kuchyně, službu měli sarkofágy. K obědu jsme měli těstoviny s masem, po obědě byl tah celotáborový hry.

Přijel dědeček Apolla a pracovali jsme s keramickou hlínou, potom odjel Apollův děda a byla pevnost. Po pevnosti byla vojna není kojná. Byl nástup na odchod na slibový oheň, potom se šlo spát.
--Lišák

Pátek 20.7. – Den 14
Ráno byla rozcvička. Po ní jsme šli na snídani. K snídani byly rohlíky s různými pomazánkami. Pak jsme chvíli uklízeli a šli jsme hrát Salzburg.

Potom jsme jeli na koupaliště. Tam jsme plavali a po nějaký době byl autotest. A odehrál se tah celotáborové hry. Po koupališti se odehrálo vyhodnocení autotestu, první čtyři mohli řídit auto na louce. Pak jsme šli k slavnostnímu táboráku, tam jsme si zazpívali a byl velkolepý závěrečný event celotáborovky.
--Skokan

Sobota 21.7. – Den 15
Dnes ráno jsme si začali balit a k snídani byla vánočka + marmeláda. Kvůli balení nebyla rozcvička. Začali si pro nás přijíždět rodiče a kdo chtěl, hrál „Vojna není kojná“.

**Pozice „Vojna není kojná“**
	Kokoska
○	Hrnec
○○	Nafukovací bizon
○○○	Podlemur
●	Lemur
●○	Bába s nůší
●○○	Bába se dvěma nůšema
●○○○	Primátor Brna
●●	Soldier vidlička
●●○	20 krokodýlů svázanejch dohromady
●●○○	Krotitel slepic
●●○○○	Rekrut Rumunské armády
●●●	Kapitán
●●●○	Major
●●●○○	Plukovník
●●●○○○	Generál

Tentokrát jsme tábor nebořili, protože zítra přijede tábor z fary kostela sv. Jakuba.
--Kosmas

Fotky a videa z tábora:

Fotky z tábora - Rajce.net

Fotky a videa - Instagram.com #TaborEGYPT

E-kroniku zpracoval Cibul.

Dvoudenka Podblanicko (e-kronika)

2017-12-31T23:23:00.000+01:00

Pátek 27. října
V pátek jsme měli sraz v 16.30. Jeli jsme metrem na hlavní nádraží, kde jsme chvíli počkali na zakoupení jízdenek. Poté jsme se odebrali na nástupiště, kde na nás čekal vlak. Jeli jsme do Vlašimi, tam jsme na nádraží chvíli počkali na autobus, který nás přiblížil k chatě. Tříkilometrový kus jsme došli po silnici, vybaveni reflexními vestami. Když jsme dorazili, vybalili jsme si zbytky zásob z domova a zahnali hlad. Pak se pouštěl film Blade, a potom se šlo rovnou spát.
--Afro

Sobota 28. října
Sobotní rána jsou vždycky náročná. Obzvlášť v tomto případě, kdy jsme měli k dispozici Kočího chatu. Ta je totiž skvělá, krásná, ale že by byla velká, to se tedy úplně říct nedá. Když jsem se ráno probudil, všude okolo mě byli spící lidé. Úplně všude. A kde zrovna nebyli, tam ležely batohy. Museli jsme se tedy všichni zlehka zvednout a momentální nutností se stal jakýsi dočasný úklid. Pokud jsme se totiž chtěli najíst, museli jsme okolo sebe mít alespoň trochu prostoru. Naštěstí se to všem relativně rychle podařilo a tak jsme mohli začít připravovat již tradiční sobotní snídani, a to vločkovou kaši. Ta je díky své sytosti a sladkosti perfektní sobotní nakopávač. Plní energie jsme se tedy vydali na krátkou cestu k autobusové zastávce. Po včerejší tmavé a deštivé noci jsme jistě všichni ocenili, že už neprší, nicméně vítr foukal pořádný.

O nějakou dobu později jsme všichni vystoupili zdánlivě uprostřed ničeho. Zdání ale občas klame, téměř hned vedle nás se totiž nacházel Vodní dům, interaktivní naučná výstava zaměřená na vodní prostředí a přírodu obecně. Někteří členové, kteří zde už někdy byli, se opět velmi těšili, což nám ze začátku přišlo trochu zarážející. Po chvíli jsme ale zjistili, že to bylo oprávněné, protože to tam bylo opravdu příjemné. Ještě před vstupem dovnitř se všichni vrhli na velké vodní mechanismy umístěné před budovou, kde si chvíli zkoušeli různými pohyby těla čerpat vodu.

Při nakupování vstupenek všechny zaujalo interaktivní akvárium, ve kterém se nacházely různé rostliny, kameny, škeble a další části vodní hladiny. Pomalu se ale konečně přesouváme na samotnou expozici. Tam byly například k vyzkoušení chuti čtyři označené kohoutky s vodou. V každém se nacházela voda z jiného zdroje, například minerální či klasická pražská. Před použitím bylo však nutností zapojit tvůrčí smysly a vyrobit si z papíru kornout, ze kterého se pak voda dala pít. Naštěstí byl hned vedle návod, takže to nebylo tak náročné. Zajímavé zde byly také zvuky různých zvířat, které hrály do volně přístupných sluchátek a daly se všelijak kombinovat. Nás starší ale mnohem více zaujal relaxační koutek. Takže zatímco si děti prohlížely fotky živočichů v nadživotní velikosti, my jsme se oddávali zvukům klasické hudby a zurčení vody za doprovodu stropní projekce hladiny rybníka. No prostě nádhera.

Pomalu, ale jistě, se nám však chýlil čas. Bohužel se nám nepodařilo projít se na rozmezí Švihovské vodní nádrže, jelikož tato prohlídka byla bohužel už nedostupná. Autobusem jsme se tedy dopravili zase zpět, a ač by se to mohlo zdát neuvěřitelné, pomalu už se začínalo stmívat. Jakmile jsme dorazili zpět do chaty, dali jsme si chvilku večerní pauzu, během které se začala připravovat večeře. Po strastiplném zážitku z vaření bylo ohromné množství jídla konečně připraveno a mohla začít radostná konzumace. Kuskus s dozlatova opečeným masem a skvělým salátem snad všem chutnal.

To ale ještě nebylo všechno. Zatímco jsme jedli, venku se krásně setmělo, což znamenalo, že se můžeme vydat na strašidelnou noční hru. Po skupinách se tak všichni za doprovodu starších odebrali ven, kde měli za úkol co nejdříve objevit všechny sladké odměny poschovávané po okolí. K tomu jim přirozeně sloužila mapa s označenými body. Některé ukrývaly rovnou bonbony, jiné třeba další mapy. Když měly děti pocit, že je všechno pryč, vydaly se zase zpět do chaty. To byla teprve ta chvíle, kdy se ukázalo, kdo má opravdu pro strach uděláno. Dále byla totiž na programu opravdová výzva v podobě pořádné noční bojovky. Bez doprovodu bylo třeba projít celou trasu vedoucí skrz louku a hrozný les zpět na silnici. K našemu příjemnému překvapení si bojovku prošli snad všichni, reakce byly ale samozřejmě diametrálně odlišné. Tak už to ale občas bývá.

Spokojeni, že se nám vše hezky vydařilo, jsme se po náročném dni mohli vydat do říše spánku. To jsme ale ještě vůbec netušili, co nás bude čekat následující den.
--Pálkař

Neděle 29. října
V noci jsme měli super bojovku, ale moc jsem se nebál. Po bojovce jsme šli spát a hezky jsme se vyspali. V neděli jsme vstali, uklidili si karimatky a spacáky a šli na snídani. Kdo chtěl, mohl hrát deskové hry, nebo jít ven na geocaching.

Po chvíli venku začalo dost foukat a potom i pršet, tak jsme nemohli venku nic hrát a byli už jen vevnitř. Při chystání oběda vypadla elektřina, tak se dodělával na kamnech. Po obědě jsme poklidili a připravili se na odjezd. Každý dostal svačinu a Klikař nás navozil autem na nádraží. Venku mezitím foukalo víc a víc, a dokonce popadaly nějaké stromy a náš vlak nejel, takže jsme dojeli domů s rodiči a vedoucími.
--Kryštof

Fotky z výpravy - Rajče.net

Dvoudenka Liberec (e-kronika)

2017-12-30T23:32:00.000+01:00

Pátek 8. prosince
V pátek 8.12. jsme se sešli na Lužinách a pak jsme jeli metrem B na stanici Vysočanská. Pak jsme šli na nádraží Praha-Vysočany a jeli jsme vlakem do Turnova. První vlak jel o 25 minut později, ale druhý na nás čekal, takže jsme akorát přestoupili a dojeli do Liberce.

Po městě jsme se svezli tramvají, což se na výpravě moc často nestává, takže to bylo takové zpestření. Jeli jsme linkou 3 a vystoupili jsme na zastávce Botanická zahrada. Odtamtud jsme došli už pěšky na základnu místních skautů. Je to velký dům, hezký a moderně opravený. Spali jsme ve velké místnosti a já jsem si našel dobré místo pod stolem. Po dojedení všech zásob jsme se dívali na film Rychle a zběsile 7.
--Abuk

Sobota 9. prosince
Něco před devátou hodinou jsme se probudili a vydali ven na rozcvičku s Papežem. Potom byla volná chvilka, kdy jsme si mohli hrát se sněhem, a pak se šlo na snídani. Podávaly se ovesné vločky s ovocem, kakaem a cukrem a pak jsme se začali chystat na výlet. Vyrazili jsme do IQlandie, kde už před vchodem bylo několik zajímavostí, např. lavička s Albertem Einsteinem a zvedání auta pomocí provazů. Šli jsme dovnitř a tam jsme viděli další úžasné věci a zajímavé expozice, jako například Hvězdná brána, Člověk a jeho smysly, Vesmír a člověk, vodní svět nebo planetárium.

Strašně se nám tam líbilo a byli jsme tam celé odpoledne. Když jsme vyšli ven, už byla úplná tma. Vydali jsme se na cestu zpátky a šli jsme trasu přes přehradu Starý Harcov a historické centrum a náměstí, kde svítil vánoční strom.

Cestou jsme měli za úkol si všímat různých cedulí a staveb, kde se nacházely různé nápovědy do tajenky ve hře kterou jsme při tom hráli. Takhle jsme se dostali až na základnu, kde jsme si dali výbornou polévku a šli ven na závody Porsche. Zakladatel této značky se narodil v Liberci, tak hry byly zaměřené na tuhle značku aut. Měli jsme za úkol oběhnout vyhrabanou trasu ve sněhu a v každém družstvu se po uběhnutí kola ubral jeden člen.

Tím jsme si vylosovali pořadí na další hru, kde jsme stopovali pomocí GPS ukryté autíčko. Po návratu na základnu jsme začali dělat vlastnoručně vyráběné pizzy, které byly výborné, naše skupina použila rajčata, sýr, cibuli a trochu oliv. Všichni jsme si pochutnali a pak už šli pomalu spát.

--Patrik

Neděle 10. prosince
Ráno jsme se krásně prospali, vstávali jsme až po deváté hodině a pak byla rozcvička s Papežem a pak jsme si dali domácí perník, který upekl Koumák. Poté jsme si nachystali pár věcí do batůžku a vyrazili směr ZOO. Liberecká ZOO je nejstarší zoologická zahrada v Čechách a mají zde bílé tygry, které nikde jinde nemají. Líbily se nám opičky, nebo krkání lachtanů.

Prošli jsme celou ZOO a pak se odebrali na základnu. Tam už na nás čekal Koumákův guláš s knedlíky. V klidu jsme se najedli, zabalili si věci, poklidili a vydali se na cestu domů. Jeli jsme autobusem do centra Liberce, a pak jsme si popojeli tramvají k nádraží, kde byla vyhodnocená hra a vítězná skupinka dostala velkou čokoládu s obrázkem auta. Přesunuli jsme se na vlak, pak jsme jeli ještě jedním vlakem, po Praze metrem a byli jsme doma. Když jsme odjížděli z Liberce, začínalo sněžit a foukat vítr, ale v Praze sníh skoro nebyl.
--Patrik

Fotky z výpravy - Rajče.net

Tábor 2017 - Piráti (e-kronika)

2017-08-12T15:02:00.000+02:00

Pátek 30.6. - Den 0
Někteří sice přijeli na tábořiště už ve čtvrtek, ale ještě v pátek ráno nestál jediný stan. Jakmile jsme dopoledne dorazili s dodávkou, kterou nás přivezl bratr Křeček, začali jsme naplno s přípravami.

Zatímco Koumák se Škebloněm jeli nakupovat zásoby a shánět materiál, já s Pálkařem a se Stožárem jsme se pustili do stavby stanů a vydechli jsme až za šera, když byly všechny konstrukce vztyčené.
--Cibul

Sobota 1.7. - Den 1
Dnes jsem přijel jako jeden z prvních. Hned jak jsme přijeli, tak jsme si vybalili. Po vybalení jsme šli s Bráchou a Afrem na smůlu na faguli. Když už smůla vesele bublala na pánvičce, tak jsme si poprosili Škebloně o obinadla. Nechali jsme faguli zaschnout a mezitím přijeli ostatní. Dali jsme si svačinu a šli jsme do lesa sekat soušky a jiné potřebné věci.

K večeři jsme měli rohlíky s pomazánkou. Po chvíli odpočinku jsme si dali nástup na táborák. U táboráku jsme chvíli zpívali a pak jsme začali celotáborovou hru - téma bylo piráti.

Byli čtyři kapitáni: Kapitán Bum, kapitán Šňupička, kapitán Škudla a kapitán Mula. Pak jsme si vyčistili zuby a šli spát.
--Lovec

Neděle 2.7. - Den 2
V neděli nebyla rozcvička. A po snídani jsme měli nástup v krojích a vztyčovaly vlajku.

Pak některý kluci jeli do kostela v Kolíně (Kolinci, pozn. red.) a ti, co zůstali v táboře, dělali nějaký práce, jako sekání dřeva.

Pak se vrátili a potom byl oběd a pak jsme šli na taktickej průzkum okolí, kde nás přepadávali komanda.

První místo bylo Texarkana - trempská chata, druhý bylo Drkolná, odkud bylo vidět na Lukoviště.

Třetí byla Studánka, kde Dusík vyšlápl lejno. Pak byla pevnost, kde jsem se nudil. Pak poslední byly břehule, kde už žádný břehule nejsou, protože tam jezděj motocross.

Vrátili jsme se do tábora a šli na večeři, která mi chutnala, protože byl bulharskej stůl. Pak jsme si šli vyčistit zuby a šli spát, hlídka hlídala dobře a nikdo nás nepřepadl, ale Vojta vzbudil celej tábor.
--Rybák

Pondělí 3.7. - Den 3
Před snídaní jsme měli rozcvičku, po rozcvičce jsme měli ke snídani šmoulí zlo. Po snídani byla prohlídka stanů. Potom jsme s Brácou řezali dřevo a dělali jsme uzle a prohlíželi jsme si kápézetku.

Ke svačině jsme měli mrkev, po chvilce byl oběd. Po chvilce byl polední klid. Potom jsme šli do základny hrát si s nerf.

Potom jsme měli večeři. Pak jsme měli celotáborovou hru.

Potom jsme měli večerníček. Pak jsme měli hru.
--Rafan

Úterý 4.7. - Den 4
Ráno jsme vstali v 8:00 a byla rozcvička. Ke snídani jsem si dal kus makovce a pak jsem si šel vyčistit zuby a osprchovat. Potom jsem pomáhal Strejdovi s výrobou nové kozy a pak jsem musel Zippákovi něco kopat vedle jídelny. Pak jsme měli za úkol postavit co nejoriginálnější lavičku. My jsme vymyslili lavičku s opěradly na ruce, nohy a záda. Doufám, že se nám to povede. Ke svačině byl meloun, mně zrovna melouny moc nechutnají. Poté nám Bráca dal pohledy, abychom mohli napsat domů.

Potom jsme se dozvěděli, že na ty lavičky nemůžeme přidělat ty opěrátka. Když se to dozvěděla druhá skupina, která vyráběla opěradlo na nohy, nevěděla, co s tím. Tak já jsem jim navrhl, že si to vezmu, a nakonec jsem to dodělal.

K obědu byla rajská a čína. Moc mi to chutnalo. O poledním klidu chtěl Vojta polejt vodou, a tak jsme ho zlili. Když byl konec poledního klidu, tak jsme šli na střelnici.

Tam mě nejvíc bavila vzduchovka. Tam jsme taky ke svačině dostali jablka.

Potom jsem šel za ostatními, co si vyzkoušeli celou střelnici, takže na obzor. Tam Cibul dal na obzor stativ s Lovcovým mobilem, aby udělal timelapse.

Potom následoval Stožárův program, kdo si v lese postaví nejlepší přístřešek.

Když jsme to dodělali, tak byla večeře. K večeři byli leviňáci. Dal jsem si šest kousků s kečupem. Bylo to výborný! Potom nás Škebloň učil něco o zdravovědě.

A potom hurá do postele! Zítra je military hra!!! Tak dobrou!
--Abuk

Středa 5.7. - Den 5
Dnes ráno jsme vstali a hned po budíčku začali balit na military hru.

Každý ze třech týmů dostal tři celty a zásoby, potom jsme došli do lesa, kde jsme si měli postavit přístřešky

a mohli jsme si i postavit ohniště, ve kterém jsme později vařili konzervu, polívku z pytlíku, nebo i opéct chleba.

V hlavním štábu (neboli přístřešku vedoucích) jsme si mohli prohlédnout seznam questů, a když žádný nebyl k dostání, mohli jsme ambušovat jinou skupinu.

Questů bylo mnoho (například: atentát=zničit důstojníka jiné armády, mina=odpálit pomocí miny vojáka, nebo záchranu civilistů=vyléčit za pomocí lékárničky tři zraněné).

Když se setmělo, vyrazili jsme dobývat pevnost. Nejdříve jsme se museli dostat přes reflektory a přes nesmrtelné těžkooděnce a potom jsme po skoro celou noc hlídali čtyři detektory před rovery.

Kdybychom neuhlídali ani jeden museli bychom jít přespat do lesa. Nakonec jsme je ale uhlídali.
--Apollo

Čtvrtek 6.7. - Den 6
Hned po půlnoci jsme bojovali o pevnost. A pak jsme v ní přespali. Ráno jsme vstali a šli do tábora, pak se dobývala vodovodní hnízda - byla vyrobena u frňákovníku.

Byli tam starší kluci, co měli vodní zbraně - hodně nás smáčeli, ale my jsme je mlátili pendrekama. Pak jsme šli na skluzavku. Byla vyrobena z plachet a Papež ji poléval mýdlovou vodou.

A malovali jsme s Janou batohy sprejem. Já jsem namaloval tři moří ďasy. Jeden byl vzhůru nohama.

K obědu jsme měli smažený sýry, moc mi chutnaly. Šli jsme na koupaliště

a večer jsme s Brácou zpívali písničky.

--Adam

Pátek 7.7. - Den 7
Ráno jsem se vzbudil. A pak se odpískl nástup. Běželi jsme ke statku a nazpátek. Pak jsme měli snídani, byla dobrá.

Pak jsme připravovali pouť pro rodiče. A pak jsme si připravovali věci do akvaparku. Pak jsme šli do akvaparku, bylo to dobrý. Byl tam tobogán se světly. Byla tam i divoká řeka.

A pak mi Stožár půjčil voděodolný foťák. Po větší chvilce jsme odešli. Pak jsme si šli koupit kebab a zmrzlinu. Pak jsme šli na autobus. Až jsme vystoupili, tak jsme šli asi 15 min., pak jsme potkali bezdomovce atd. Pak jsme dorazili do tábora a dostali jsme večeři, a pak jsme šli spát. Nebyly hlídky.
--Pyro

Sobota 8.7. - Den 8
Nejdřív jsme nacvičovali a vymýšleli scénky, a taky jsme připravovali pouťový atrakce. A pak přijeli rodiče.

Pak byla skluzavka a taky byly boje v pevnosti.

Pak byla pouť, my bílovousi jsme si vyrobili slalom. Pak byl slavnostní táborák, větší tam zpívali až do 3 do rána.
--Ash

Neděle 9.7. - Den 9
Ráno jsme šli do sprchy. Pak byla snídaně. Potom byl nástup v krojích. Klikař udělal soutěž o tom, kdo udělá uzel dobrého skutku. Pak jsme jeli busem do Klatov. Šli jsme na pouť.

Byly tam trdelníky, vata, zmrzlina, tříšť, hračky a [spinery]. Za atrakce jsem viděl: ruský kolo, autodrom, kolotoče, strašidelný hrad a horskou dráhu. Šli jsme 5 km do Mochtína, kde ty, které bolely nohy, tak je odvezli autem. Zbytek šel 5 km do tábora.

K večeři byly krvavé těstoviny. Večer byl boj [spinerů].

Po něm byl hororový večerníček.

--Písař

Pondělí 10.7. - Den 10
Dnes jsme vstávali brzo. Pak jsme si dali rozcvičku. Běželi jsme až ke statku. Potom byl nástup na snídani. Pak jsme si dali snídani. Po snídani jsme vyrazili do koupaliště v Kolinci.

Tam jsme se vyblbli. Koupali jsme se jen dvě a půl hodiny, než začalo pršet. Pak jsme si sedli pod střechu a svačili jsme. A mezitím pršelo. Když přestalo pršet, šli se ještě někteří kluci koupat.

Za chvíli jsme skončili a odcházeli jsme ke kováři. Tam jsme si ukovali, co jsme chtěli. Vzali jsme si to na památku.

Pak někteří kluci jeli do tábora autem a někteří zase pěšky. Když jsme všichni dorazili do tábora, dali jsme si večeři. Po večeři jsme mohli zpívat s Blůmenem a se Strejdou. A taky jsme mohli jít spát.
--Ďas

Úterý 11.7. - Den 11
Ráno jsem se vzbudil, pak byla rozcvička. Do tábora jsem dorazil 4. Potom černovousové šli sbírat odpadky po military hře. Potom Stožár připravil akce pro děti a 1 mě tam bavila, a potom byl oběd. K obědu jsme měli čočku.

Potom jsme zpívali s Blůmenem, pak jsme šli do pevnosti.

Potom jsme hráli hru, byli jsme v Království mlčenlivých a museli jsme mlčet.

O půlnoci Klikař 12x zazvonil a ti, co promluvili, tak ti umřeli.
--Matelo

Středa 12.7. - Den 12
Byla středa. Začali jsme normální rozcvičkou.

Potom byl ranní nástup, kde jsme zjistili, že budeme přepadávat jiný tábor. Po obědě jsme vyrazili autem a já jsem s Klikařem jel za Škebloněm, a Škebloň přejel slepici, no měla jenom polámaná křídla. Škebloň se šel pak omluvit, vyřešil to dobře. Tak jsme jeli dál, pak když jsme dorazili k Pohádkové chaloupce, tak jsme šli 1,500 km. No a pak jsme tam došli jako první skupinka.

Pak přišli 2 nebo 3 skupinky. Dále jsme tam i večeřeli. Potom, co jsme se tam navečeřeli, tak jsme s nima hráli různé hry.

A když jsme skončili s hrama, tak jsme šli společně zpívat. No a když oni šli spát, tak my jsme tam ještě zpívali,

jenže postupně usínali, no a potom byl přepad odvolán kvůli tomu, že oni ještě neměli hlídky, tak jsme jeli zase do tábora spát.
--Michal

Čtvrtek 13.7. - Den 13
Dva dny před koncem táborem se zjistilo, že někteří kluci už nemají ani jeden další kus čistého spodního prádla, a proto si museli vyprat. Pustili se do toho hned po nástupu, na kterém se Kočí pokusil za pomocí drony vyfotit tábor z výšky.

S ohřátou vodou z potoka a s pomocí Cibula, tří kýblů a naškrábaných vloček jádrového mýdla se to všem nakonec podařilo. Po obědě byl zajímavý polední klid, šli jsme na bar, kde jsme si mohli nechat namíchat speciální ovocné koktejly.

Nabídka byla rozmanitá, platilo se táborovou měnou. U baru ale hlídal vyhazovač, který pouštěl jen ty, kdo měl dostatečně kreativní pokrývku hlavy. Odpoledne pak probíhala příprava na skautské a vlčácké sliby. Mezitím jsem si ale nezapomněli zabojovat s pendrekema. Večer jsme se ještě dověděli, jestli se nám podařilo povýšit z námořnických hodností z palubodrhce aspoň na kuchaře.

Po setmění šli někteří spát a ostatní se vydali k táboráčku, kde jsme mohli složit naše skautské a vlčácké sliby.
--Afro

Pátek 14.7. - Den 14
Předposlední táborový den, ale mně to přijde jako poslední. Protože zítra už se balí a uklízí se tábor. Ráno byl budíček v osm hodin. Krátce jsme se rozcvičili a vyběhli na statek.

Rychle jsme snědli záviny a vypili čaj, splnili ranní hygienu a hned jsme vyráželi na autobus do Číhaně. Autobusem jsme dojeli do Sušice, kam na táboře pravidelně chodíme do aquaparku. Kde jsme si zařádili, zaplavali a zaskákali, nebo si poseděli ve vířivce.

Po aquaparku jsme se sešli u Škebloňova auta na svačinu. Mně Škebloň ošetřil zraněnou nohu a konstatoval, že jsem neschopný dojít do tábora, tak mě vzal svým expresem. Kdo chtěl, mohl si nechat přivézt kebab až do tábora. Ostatní jeli autobusem a potom z Číhaně pěšky do tábora. My jsme byli v táboře později, protože jsme si povídali s panem Tesařem. Když jsme dorazili do tábora, dali jsme si svačinu a potom jsme čekali na Strejdu a Stožára, kteří si mysleli, že je místo v autě, ale nebylo a autobus jim ujel, takže museli čekat na další. Když dorazili do tábora, tak jsme se hned přesunuli do pevnosti na hru Bludný Holanďan, která spočívala v tom, že jsme měli zabít příšeru z pevnosti a pak jí obsadit. Příšera byla chobotnice, která se skládala ze Strejdy, Stožára a Klikaře, kteří byli svázáni lany a měli přidělané balonky jako životy a ty jsme museli zničit a tím příšeru zabít a v pevnosti najít mapu k pokladu.

Někteří z nás ovšem nepochopili pravidla hry, a i přes zásah chobotnicí, když se měli jít oživit, šli dál a rozbili chobotnici balonky, které se nedaly opravit. Takže hru celkem kazili, ale zásluhou férových hráčů se podařilo zvítězit a najít mapu. Po návratu do tábora a sejmutí státní vlajky jsme se pod velením Brácy odebrali ke slavnostnímu táboráku. Všichni, co tenhle tábor plnili skautský či vlčácký slib, dostali pamětní lístek podepsaný Brácou.

Poté nastala má slavnostní chvíle, a to, že jsem splnil poslední čtvrtou zkoušku třech orlích per, a to tři rány holí přes záda - za každou splněnou zkoušku jednu. Poté se rozdaly nové přezdívky. V táboře se mohli unavení členové odebrat do stanu a ti dobří, co zůstali vzhůru, si mohli naplno užít závěrečnou hru, a to najít poklad. Poklad piráta Vouse jsme našli s Afrem ve stejnou chvíli a poté, co jsme ho vykopali, koukli se do truhly, zase jsme jí zakopali, aby si jí mohli ti, co šli spát, najít ráno znovu.
--Brácha

Sobota 15.7. - Den 15
Po svižném ranním probuzení jsme uspořádali rychlou snídani ve stylu samoobslužného pultu, jež byl navíc uprostřed táborového náměstí, načež jsme se hned dali do balení. Je poslední den tábora a před námi stojí spoustu práce, je třeba sundat všechny táborové stavby a složit veškeré stany a plachty. Částečně balení probíhalo samozřejmě už včera, ale plachty zmizely pouze několika starším. Vzhledem k tomu, že v noci ještě drobně pršelo, odkládáme jejich sundávání na co nejzazší dobu, s vizí jejich částečného proschnutí. Co bude mokré, bude totiž třeba sušit až v klubovně. Vrháme se mezitím tedy na všeobecný odpadkový úklid tábořiště a někteří starší pomáhají balit těm nejmladším. Během pár minut se naše důvěrně známé tábořiště mění na polorozložený skautský skanzen. V zemi zejí díry po bráně, stožáru a zvoničce, jídelna se pomalu, ale jistě, mění na skladiště.

Ráno také probíhalo losování odměn za celotáborovou pirátskou hru. Zatímco starší už rozebírali stany bez plachet, mladší si mohli z truhly vybrat, co si z ní odvezou domů.

Závěrem této ceremonie se též odměnila jednotlivá umístění skupin v military hře, jež jsme všichni dávno znali. Mezi troskami našeho tábora se tak uprostřed na posledních stolech nacházely rozjedené medovníky, kterými se po nasycení dětských žaludků začali živit i starší.

Tu demontáž si je přeci jenom potřeba něčím osladit. Dalšími oběťmi táborového balení se stala střelnice či nedaleký táborový kruh. S postupem času si pro některé členy začínají přijíždět jejich věrní rodičové, přichází tedy na řadu individuální loučení.

Kdo je zrovna na dosah, účastní se ho, ostatní pokračují ve své práci, je jí totiž pořád příliš. Mezitím probíhá přebírání veškerého materiálu a třídění, velmi zdlouhavá a nepříliš duši utěšující činnost, ba naopak. Po notné dávce našeho času a úsilí v táboře zůstávají poslední mohykáni, zajišťující poslední stopy naší existence. Nakládání věcí k transportu do Prahy je již samozřejmostí.

Když už konečně není co dělat, loučíme se a odebíráme se s našimi zkušenostmi obohacenými těly do přistavených aut. Na louce po nás zůstávají pouze světlé travnaté čtverce od stanových podsad.
--Pálkař

VIDEO: Tábor 2017 - Timelapse HDR

E-kroniku zdigitalizoval Pálkař a zpracoval Cibul.

Dvoudenka Ralsko (e-kronika)

2017-06-17T08:33:00.000+02:00

Pátek 28. dubna
Jaro už klepalo pozvolna na dveře a blížila se víkendová výprava, na kterou se všichni těšili. Sice některé skauty odradilo počasí, ale přesto se v pátek odpoledne na metru Lužiny sešla desítka skautů, jimž déšť nevadil. Hned ve vlaku se rozjela dramatická hra, kdy expedice vyrazila pátrat po sovětském raketoplánu Buran. Museli dát dohromady plány a podle nich během večera sestavit nový stroj. Cesta rychle utekla a po chvíli jsme byli v cíli. Mezitím skoro přestalo pršet a pohodovým tempem jsme došli na skautskou základnu, která se jmenovala stejně jako pražské Hradčany

Sobota 29. dubna
Po snídani jsme se rozdělili na dvě skupiny a pomalu se přichystali na odchod. Starší vyrazili na dvacetikilometrový pochod k Máchovu jezeru, který si sami vybrali, a my ostatní jsme zamířili na Hradčanskou vyhlídku. Cesta byla sice do kopce, ale zase jsme pak měli hezký výhled na lesy a vesnice pod námi, i na různé skalní útvary, kterých bylo všude požehnaně.

Tato oblast se nazývá Hradčanské stěny a místními hlubokými lesy jsme prošli až k rozcestí, kde jsme u altánku poobědvali a chvíli počkali, než se přežene deštík. Poté jsme pokračovali po naučné stezce do Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala, kde jsme si zahráli krátkou akční hru a šli lesními cestami až k okraji Kokořínska.

Rovinatým terénem jsme došli ke kládám, kde jsme si sedli a nasvačili se. Po chvíli se objevil Hradčanský rybník, kde jsme si udělali společnou fotku a po další chvíli jsme přišli na okraj Ralska, prohlédli si minizoo s divokými prasaty, v infocentru nakoupili pohledy, vyzvedli Peřinu, který sem přijel, a vrátili se na základnu, kde na nás čekal ještě Michal, který za námi také dorazil. Ještě chvíli se všichni věnovali stavbě raketoplánu a po vydatné večeři se šlo ven na asfaltovou cestu, kde se testovala odolnost raketoplánů. Vesměs závod vydržely, a tak byly připraveny na zítřejší start. Protože padala tma, vrátili jsme se na základnu a začala se chystat noční hra. Úkolem bylo projít vřesoviště po světlech až ke kraji lesa, kde byl vstup do zasypané chodby, v níž hlídali vedoucí, kdyby se někdo hodlal ztratit nebo utéct. Všichni trasu prošli poměrně přesně, dovnitř se však nikdo neodvážil. Po návratu do základny se všichni začali předhánět v tom, kdo by býval šel dovnitř a kdo by vydržel být déle venku za tmy, tak vedoucí vyrazili do tmy s vybranými odvážlivci ještě jednou, a kdyby je nepřivedli zpět, tak by tam snad i přespali. Nakonec se všichni dobře vyspali ve skautské chatě, která se mezitím vyhřála kamny.

Neděle 30. dubna
Ráno už svítilo sluníčko a bylo už tak hezky, že jsme byli venku před snídaní i po ní. Stihla se krátká rozcvička i fotbal. Poté následovala hra, v rámci které se vzaly raketoplány a symbolicky se s nimi doletělo na vzdálenou planetu, kde probíhala těžba želatinových medvídků.

Každé družstvo si mohlo pak rozdělit a sníst to, co natěžili. Starší se šli mezitím podívat na nedaleké letiště Ralsko-Hradčany, kde den předtím skončilo cvičení, na kterém se setkali vojáci z Chrudimi se členy americké armády. Některá letadla jsme dokonce i zahlédli ve vzduchu. Letiště bylo vystavěno poměrně velkoryse, poněvadž bylo určeno jako záložní letiště pro přistání skutečných sovětských raketoplánů a po obvodu měří skoro 6 kilometrů, což je víc než polovina trasy včerejší výpravy.

Mezitím byl skoro hotov oběd, po kterém jsme se sbalili a vyrazili na autobus, kterým jsme dojeli k vlaku. Tam byla pauza na nákup občerstvení a pak jsme vyrazili do Prahy. I přesto, že bylo moc hezky, tak nezbývalo než se rozloučit.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

Dvoudenka Kostelec (e-kronika)

2017-06-17T08:32:00.001+02:00

Pátek 21. října
Sešli jsme se v pátek odpoledne na Lužinách a vyrazili do Vysočan na vlak. Jeli jsme rychlíkem přímo do Červeného Kostelce, kde se nacházela naše základna. Poprchávalo a padala tma, tak jsme zaběhli dovnitř, rozdělali oheň v kamnech, pojedli, zahráli pár her a byli už celý večer vevnitř.

Sobota 22. října
Ráno jsme měli vydatnou snídani, vajíčka s párkem, a poté jsme pomalu vyrazili na nádraží. Jeli jsme vlakem kousek zpět, jakoby směrem na Prahu, ale po chvíli jsme vystoupili a zamířili do lesů. Hned v České Skalici jsme narazili na školu, kterou navštěvovala jako malá Božena Němcová, a bylo jasné, že o ní ještě uslyšíme. Po příjemné procházce rovinatou krajinou jsme došli kolem loveckého zámečku až k zámku Ratibořice, kde jsme počkali na začátek prohlídky a prošli si komnaty paní kněžny.

Viděli jsme zajímavé, stále funkční kyvadlové hodiny, i starobylý záchod. Skrz zámecký park jsme došli k řece, kde jsme teprve byli v centru dění. Zde se odehrával děj slavné Babičky, kterou napsala Božena Němcová. Viděli jsme pomník Babičky, Viktorčin splav, a na Starém Bělidle jsme dokonce vyslechli zajímavé povídání o skutečném životě Boženy Němcové, který byl trošku jiný než v jejích knihách.

Na louce jsme poobědvali a přijel za námi na skok i Rosomák se Šaumínem. Na kraji Babiččina údolí jsme si zahráli hru Lištičky, a vyrazili do kopců na tvrz Rýzmburk, odkud byl hezký výhled na okolní lesy.

Těmi jsme pokračovali dále, až na zříceninu hradu Červená hora, ze které mnoho nezbylo. Odtud už jsme se vraceli směrem na Červený Kostelec, bohužel když jsme šli kolem vodopádů, tak už byla tma, tak jsme si je neužili. Navíc vlčata odvezl Koumák autem přímo na základnu. Po návratu nás čekala bohatá večeře a po filmu už byl pomalu čas jít spát.

Neděle 23. října
Ráno jsme se nasnídali a začali uklízet. Stihl se ještě vydatný oběd, hra venku na družstva a krátký fotbal a pomalu jsme se přesunuli na nádraží.

V Praze jsme se rozloučili pokřikem a vydali se domů.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

Tábor 2016 - Čína (e-kronika)

2016-11-15T21:45:00.000+01:00

Pátek 1.7. - Den 0
Na tábor jsme letos přijeli jen s jednodenním předstihem, a tak jsme měli co dělat, abychom za ten den stihli připravit všechno, co bylo potřeba.

Jen co jsme se probudili do chladného pošumavského rána, rozvrhli jsme si práci a dali se do toho.

Nakonec jsme dokázali postavit většinu stanů, rozmístit většinu nábytku a ještě dojet na velký nákup. Už v tom máme cvik a počasí nám přálo, takže to pro nás byla hračka.
--Cibul

Sobota 2.7. - Den 1
Tábor začal dnes, 2. července, přibližně ve 14:00, ale já i někteří další jsme přijeli později. Společné aktivity se ještě nekonaly, ale tábor už byl z větší části postavený, což byla úleva, protože to znamenalo, že nebude tolik práce.

První skaut, kterého jsme potkali, byl Škebloň, kterému mamka předala peníze a doklady. Půjčil jsem si kárku a došel si do auta pro zavazadla. Uvědomil jsem si cestou, že už jsem zde popáté a samotného mě překvapilo, že už si pamatuju i všechny nebezpečné kameny na cestě. Nastěhoval jsem se do stanu ke Strejdovi a vybalil si věci. Poté, co jsem se pozdravil s nově příchozími, tak jsme začali pracovat a jako první jsme šli na dřevo.

Mladší účastníci, kterých je tu letos hodně, šli s Papežem na instruktáž jak zacházet s nástroji a starší šli připravit táborák, který se nakonec nekonal, poněvadž začalo pršet.

K večeři byly rohlíky s pomazánkou, které přišly vhod. Po večeři jsme byli uvedeni do tajů celotáborové hry a ocitli jsme se v čínské říši.
--Trezor

Neděle 3.7. - Den 2
V neděli, po slavnostním nástupu v krojích, se poklidilo táborové náměstí a dodělaly zbytky prací ze včerejška.

Část lidí odjela do kostela a ti, co zůstali, chystali vlajky týmů do celotáborové hry.

Vlajky se pak umístily do mapy, která symbolizuje herní pole. Tahy v mapě jsou jen jako a podle nich se pak hrajou skutečné hry, kde týmy soupeří mezi sebou.

Před jednou hodinou přišli lidi z kostela a po chvíli se podával oběd, výtečné uzené s bramborovým knedlíkem. Pak přišlo dovysvětlení pravidel a první souboje a po svačině jsme se odebrali na fotbal.

Služba přichystala večeři a poté jsme sundali vlajku a tím ukončili den. Hned potom jsme se odebrali k táborovému ohni, kde jsme si zazpívali a na závěr nám Koumák povyprávěl pohádku z knihy čínských pověstí. Když se začínalo stmívat, vyčistili jsme si zuby a šli spát.
--Bobr + Michal

Pondělí 4.7. - Den 3
V pondělí jsme vstali do nového týdne časně ráno, rychle se nasnídali a vyrazili na autobus, abychom byli brzo na Šumavě. Jeli jsme do Sušice, kde jsme čekali deset minut a pokračovali dále směr Kvilda.

Zaskočili jsme si do cukrárny s dobrými větrníky a domácí limonádou a krásným výhledem do okolí a pak jeli autobusem ke státní hranici s Německem. Došli jsme kousíček pěšky, překročili hranici, v Německu se vyfotili a pokračovali zpět.

Zastavili jsme se na skok u krátkého zbytku železné opony a Cibul nám vyprávěl, jak by ty ostnaté dráty překonal. Pak jsme vyrazili krásnou přírodou po červené a pod vrchem Stráž jsme si dali svačinu. Pak jsme klesali dolů k pramenům Vltavy.

Byla to hezká studánka a většina z nás do ní přihodila minci. Cibul nás pak chvíli natáčel a pokračovali jsme okruhem zpět ke Kvildě. Cestou jsme pozorovali, jak kůrovec poškodil celé kusy lesa a další výhledy.

Nasadili jsme dobré tempo a tak už před čtvrtou jsme nakupovali dobroty na Kvildě a hned po dojedení jsme nasedli na autobus a vydali se zpět. Bylo hezké počasí, a tak o Šumavu byl tento den extrémní zájem, autobus i následný vlak byl plný, ale my jsme většinou seděli. V bufetu na nádraží si někteří dali hranolky. Z Kolince jsme se navozili auty, a než jsme se všichni sešli v táboře a než byla večeře, tak jsme si zakopali s míčem. K večeři byly vynikající hamburgery v poctivé kulaté housce. Poté jsme stihli dva tahy celotáborové hry a kolem desáté šli spát.
--Brácha

Úterý 5.7. - Den 4
Po rozcvičce, umytí, nasnídání a ranním nástupu jsme se zabývali celotáborovou hrou, pak byla krátká vlajkovka, trochu jsme pomohli Knedlovi v kuchyni a zasportovali si.

Po obědě jsme si sbalili plavky a ručníky a vyrazili do Číhaně, kde se na koupališti konal dětský den.

Kromě toho, že jsme měli na starosti jedno stanoviště s meči a štíty, tak jsme si mohli vyzkoušet i ostatní stanoviště, třeba stříkání s hasičskou hadicí.

Nejvíc se mi ale líbily bomby. To byly balonky naplněné vodou, které se házely, a bylo to na týmy, takže na každé straně bylo asi 15 lidí. Pak byla volná zábava, tak jsme se koupali a lili po sobě vodu.

Všichni se pobavili a dokonce jsme pak dostali i různé ceny, diplom, létající talíř a bonbony. Když jsem jeden z nich jedl, tak mi vypadl zub.

Dostali jsme také buřty, které jsme si pak opekli na ohni a potom jsme se vydali zpátky do tábora. Tam jsme se začali učit písničky s Blůmenem a mezitím byla večeře – topinky ve vajíčku, které byly nejlepší. Po večeři byl jen tah celotáborové hry a krátký táborák.
--Kuba

Středa 6.7. - Den 5
Jelikož jsme dnes měli službu, tak jsem vstával dřív než ostatní a museli jsme dělat snídani a pak mýt nádobí. Mezitím proběhl budíček, a to trochu netradičně. Megafonem byl ohlášen začátek military hry a byly rozdány uniformy – zelené košile a barety, modré nebo zelené, podle toho jestli jsme byli zařazeni do skupiny Silver A nebo Silver B.

Vysvětlila se stručně pravidla a potom se šlo na snídani. To bylo poslední táborové jídlo toho dne. Celý tento den byl výcvik k vojenské hře, dozvěděli jsme se mnoho nových informací a plnili první úkoly.

Také jsme se při tom dozvěděli zajímavosti jako třeba jak přefiltrovat v přírodě vodu, jak rozdělat oheň různými způsoby

nebo jak a při jakých příležitostech využít léky z lékárničky.

Jedním z úkolů bylo rozdělat oheň a uvařit si jídlo, přičemž jsme mohli použít vše, co bylo v kuchyni. Přestože se nám celkem dařilo, situace kdy oběd záležel jen na nás samotných, nebyla moc příjemná.

Odpoledne jsme měli za úkol vybrat si vhodné místo a vyrobit si tajnou základnu.

V osm hodin byl výcvik ukončen, odehráli jsme tah celotáborové hry a připravili se v bázích na začátek military hry, který byl ve 22:00. Začalo to scénkou, kdy jsme vstoupili do služeb Royal Air Force a chystali se odletět z Československa do Anglie, ale byli jsme zajati nacisty, kteří nás drželi ve svém zajateckém táboře. Postupně jsme uprchli, ale od té doby jsme byli pronásledováni a kromě toho jsme museli bojovat sami mezi sebou. Dnes už se naštěstí k větší bitvě neschylovalo a tak jsme se vydali přespat do našich základen.
--Haďák

Čtvrtek 7.7. - Den 6
Historie tohoto dne nezačíná ránem. Místo toho začíná už večer, protože dnešní den není normální den. Dnes se odehrává military hra. Den, kdy normální pravidla neplatí. Den, kdy všechno, co se stane, záleží jen na nás. Zda přežijeme, záleží jen na nás. 24hodinový test přežití ve skoro polních podmínkách. Dobrá, trochu přeháním, ale ne moc. Kolem 10. hodiny večerní končí natvrdo náš výcvik a jsme naloženi do přepravního letadla. Zhruba po 5 minutách letu jsme sestřeleni nepřátelskými jednotkami, naštěstí jsme schopni nouzově přistát. Po tvrdém dopadu jsme nicméně obklíčeni nacistickými pochůzkáři a odvlečeni do místního zajateckého tábora.

Tam jsou nám postupně přidělena vězeňská pořadová čísla a pracovní mundury. Po této zdlouhavé proceduře jsme rozděleni do cel. Díky našemu rozsáhlému výcviku jsme se byli schopni ještě před rozdělením domluvit na pokusu o útěk. Bude to těžké, ale všichni jsme ochotni to risknout. Postupně vylézáme ze stanů ve chvílích, kdy je od nás záře reflektoru odvrácena. Někteří se nejdříve schovávají za stan, někteří utíkají rovnou pryč. Před námi se rozprostírá široká louka s jediným stromem uprostřed. Tu je potřeba překonat, pak už se můžeme schovat do lesů. Pokud hlídky přečtou naše přidělené číslo se správnou barvou pracovního oděvu, znamená to, že je zbytečné dále utíkat a vracíme se do tábora, kde to zkoušíme znovu. Po nějaké době se všichni opět setkáváme na obzoru, kam už hlídky nevidí. Zde se zbavujeme svých nehezkých pracovních stejnokrojů a zároveň si rozdělujeme zpět naše zabavené zbraně. Nastal čas rozdělit se do dvou domluvených skupin. Ozbrojeni se potom vydáváme pro naše shozená zavazadla. Když dorazíme na označené místo a rozebíráme si své věci, překvapí nás nacistický pochůzkář, kterého téměř hned neutralizujeme. Bohužel nám ale i tak stačí zranit některé naše spolubojovníky, proto musíme 15 minut vyčkat na místě, než se jejich rány zahojí a budou schopni pokračovat. Jakmile tento časový úsek uplyne, odebíráme se do naší báze, kterou jsme během dne postavili.

Abychom se vyspali lépe, doplňujeme ji o několik našich celt, na které postupně vybalujeme naše karimatky a spacáky. Naposledy se večer lehce občerstvíme, načež se dva z nás odebírají na noc do našeho skromného přírodního obydlí. Po skvělé, ale trochu krátké noci, se budíme lehce před 6. hodinou za zvuku nastaveného budíku. Rozdáme si nějaké jídlo k snídani a jdeme si vysílačkou poslechnout zadání prvního oficiálního úkolu. Máme se odebrat do lesa za táborem, aniž by nás někdo zpozoroval. Ještě asi hodinu se oddáváme ranním hodům a povídáme si. Potom vyrážíme do lesa, kde se, doufejme, dozvíme bližší informace. Radši jsme tam dřív a po chvíli čekání se na kraji lesa skutečně objevuje spřízněná spojka v modrém baretu.

Když k nám dojde, řekne nám, že musíme nastražit minu pro pravidelnou ranní hlídku. Mezi dvěma označenými stromy pokládáme minu do vyhrabaného ďolíku, odjišťujeme a hned ji zase jehličím skrýváme. Odebereme se do bezpečné vzdálenosti a vyčkáváme na příchod hlídky. Mise byla splněna, voják je zahuben. Takovéto podobné úkoly plníme celý den. Během toho je také prostor k doplňování včerejšího výcviku v táboře, čehož využíváme. Když je čas na oběd, stahujeme se zpět do naší báze, kde máme v plánu uvařit si polévku na přírodním krbu, sestávajícího z vykotlaného pařezu a speciálního provzdušňovacího systému.

Polévku jsme udělali, nicméně i přes naše snahy o vlhčení a chlazení se nám pařez před druhou várkou rozpadl. Nevadí. Ve hře byla také jedna speciální lokace nazvaná Pevnost. Ten, kdo ji kontroloval nejdéle, z ní mohl vydělat slušné množství bodů. I my jsme se pokoušeli ji zabírat co nejčastěji, ale druhá skupina se na ni soustředila více, proto z ní získala více bodů.

V letošním ročníku hrály díky teplému počasí důležitou roli různé vodní zbraně, vodní děla nebo třeba balónky plněné vodou, vlastněné nepřátelskou armádou nacistů. V jednom úkolu jsme třeba museli zlikvidovat kulometné hnízdo v posedu, které bylo vybaveno právě vodními děly. Bylo to zdlouhavé, ale naštěstí se nám nakonec zadařilo.

Připozdívá se, schyluje se k poslední závěrečné bitvě o Pevnost. Je třeba shromáždit celý tým a přesunout se k ní. Když se tak stane, jsou vysvětlena pravidla boje. Nejdříve jsme spojeni se spřátelenou skupinou proti nacistům, poté se o Pevnost utkáme i mezi sebou. Během boje jsme použili například dýmovnici, nacisté zase měli svá vodní děla. Po asi 15 minutovém obléhání nacistická obrana konečně povolila a my jsme byli schopni vniknout dovnitř. Tím jsme bitvu vyhráli, následuje boj skupin. Ten vyhrává skupina Silver B, tedy zelené barety. Sbíráme své zbraně a odebíráme se zpět do naší báze. Už je úplná tma, když tam dorazíme, začínáme za svitu baterek sklízet naše obydlí. Po zpacifikování veškerého bordelu a kontrole, zda mají všichni všechno, vyrážíme zpět do tábora. Na obzoru se zastavujeme a započínáme signalizaci našeho příchodu.

Po potvrzující odpovědi, kterou je vystřelení červené světlice se přesouváme na táborové náměstí, kde na nás čeká pochvala za hladký průběh hry, pobídnutí k pozdní svačině a ke spánku. Toho bude po celém dni potřeba opravdu dost.
--Pálkař

Pátek 8.7. - Den 7
Ráno jsme vstávali v devět hodin. Potom jsme šli na rozcvičku s novým maskotem, ranním ptáčkem.

Poté jsme se umyli a byl nástup na snídani, kde jsme se dozvěděli výsledky military hry a vybraní bratři začali plnit zkoušku tří orlích per. Po snídani jsme si šli uklidit stany a pak byl nástup v krojích.

Po nástupu nám byly zkontrolovány stany a odehráli jsme tah celotáborové hry. Pak se blížil oběd, který byl dnes dříve než obvykle, a bylo výtečné rizoto. Po dojedení jsme vyrazili do Číhaně na autobus, kterým jsme dojeli do Sušice, kam jsme mířili do aquaparku. Bylo příjemné umýt se teplou vodou a zablbnout si na atrakcích.

Poté co jsme se vyřádili v aquaparku, jsme si nakoupili kebaby a vydali se na zpáteční cestu. Když jsme přišli do tábora, vysušili jsme si mokré plavky a začali jsme vymýšlet scénky na táborový oheň. Skupina Wej, která měla službu, začala vařit pudink, který se málem připálil, ale nakonec to dopadlo dobře. Až do večera jsme cvičili písničky a scénky, abychom to u táboráku zvládli.
--Dýňák

Sobota 9.7. - Den 8
Ráno jsme vstávali kolem 8:30 a očekávali tradiční ranní rozcvičku, ale tento den se od ostatních zásadně lišil, byl to totiž návštěvní den. To znamená, že přijedou rodiče, příbuzní a starší skauti. Dopoledne jsme strávili přípravou Setonova hrnce, což je způsob přípravy jídla, kdy se zabalené maso obloží horkými kameny a zakope do země.

Každá skupina si mohla připravit vlastní roládu a dále se pekly brambory a kuřata.

K obědu byly uzeniny čerstvě vytažené z udírny a z grilu, který Knedlo během týdne opravil. Všichni se nacpali dosyta a pak byl dlouhý polední klid.

Starší skauti pak vyrobili smolnou fakuli a oheň a pak se šlo i s rodiči do pevnosti, kde si všichni vyzkoušeli nerfové zbraně a vodní granáty.

Poté nás čekal už jen táborák, kde jsme předvedli naše scénky a hrály se písničky až do půlnoci.

--Dusík

Neděle 10.7. - Den 9
V neděli jsme vstávali pozdě, rozcvička nebyla, ale naše skupina měla službu, tak jsme připravili snídani a umyli nádobí. Vydali jsme se na klatovskou pouť, kde jsme se vyřádili na atrakcích a nakoupili mnoho různých dobrot.

Já jsem tento den podstupoval další pokus mlčení v rámci zkoušky Tří orlích per, takže jsem byl domluven předem s Pálkařem, že za mě vyřídí nákupy a objednávky, ke kterým byl potřeba ústní nebo jiný projev. Zaskočili jsme si do historické lékárny, kde jsme vyslechli svérázný a zábavný projev průvodkyně a trochu se poučili. Posléze jsme pokračovali na atrakce a nejvíce se nám líbil větrný hokej, který byl levný a zajímavý.

Pár lidí navštívilo také autodrom. Odpoledne jsme se vrátili pěšky do tábora.

Cesta měřila asi 12 kilometrů a za necelé tři hodinky jsme byli v táboře, ale přesto jsme byli zpocení, tak jsme šli všichni rovnou do sprchy. Přestože jsem už tou dobou mlčel dost dlouho, po vysprchování jsem si to neuvědomil a zařval jsem „Podejte mi ručník někdo.“ a tak skončil můj další pokus. Pak jsme si zopakovali pár písniček, dali si večeři a pak už se nic zajímavého nedělo, tak jsme šli spát.
--Profesor

Pondělí 11.7. - Den 10
Vzbudili jsme se brzo ráno, roztopili kamna a připravili rohlíky, sýry, marmeládu a nutelu. Ještě před jídlem jsme doběhli na statek, tam si zacvičili a zaposilovali. Pak jsme se šli rychle umýt do potoka a šli na snídani.

Po vztyčení vlajky následoval klasicky úklid stanů a potom jsme ve dvou skupinách nařezali dřevo.

Ke svačině byl meloun a potom probíhaly tahy celotáborové hry. Po vydatném obědě v mexickém stylu jsme si dali velkou bitvu v pevnosti s novými zbraněmi, nervovými, vodními, pendreky a vodními granáty v podobě balonků.

Po výživné a napínavé bitvě jsme se občerstvili ovocem a zahráli si fotbal. Pak jsme pomáhali s večeří, byla rybičková pomazánka. Navečer přijel Rosomák, Bráca a Lejdy a tak se vydatně zpívalo až do večerky.

--Lovec

Úterý 12.7. - Den 11
Ráno začalo rozcvičkou, pak bylo mytí, snídaně a nástup. Potom nás na chvíli přišla navštívit paní Havlíčková, u které jsme dříve měli uschované stany, než se odstěhovala z Šumavy do Prahy.

Pak jsme si s Blůmenem zopakovali některé písničky a odehráli jsme tah naší čínské celotáborové hry.

Hodně bojovaly skupiny Čao a Čchin, a Čchin vždy vyhrálo. K obědu byl smažený sýr, všichni si mohli i přidat, já jsem si přidával jednou a bylo to super. Pak jsme nacpaní odpočívali a po poledním klidu jsme řezali a sekali dřevo a to co jsme naštípali, tak jsme uklízeli. Poté jsme začali vyrábět ruční papír, nejdřív směs a pak sítka.

Skupina, která měla službu, dostala za úkol uvařit krupicovou kaši, ale nenašli krupici, tak byla česnečka a byla taky moc dobrá.
--Šimon

Středa 13.7. - Den 12
V 9 hodin byl budíček, kterým začal dnešní táborový den. Službu měla skupina Čao, která nám k snídani připravila záviny a bábovky. Zahráli jsme si nový typ hry, jmenovala se Demokracie, a šlo o to, že všichni mohli volit jednoho z tábora, který bude řídit dnešní den.

Vyhrál Dusík a hned rozdělil všem práci. Někdo šel řezat dříví, někdo sekat, někdo uklízet, při tom někteří plnili Tři orlí pera. Kolem druhé hodiny byl oběd a byly těstoviny s rajčatovou omáčkou a točeným salámem. Ti, co plnili Tři orlí pera, skončili hladovku, až když jsme dojedli, tak obědvali se zpožděním. Potom jsme pokračovali s výrobou ručního papíru a potom se začala hrát hra Vojna není kojná.

K večeři byla krupicová kaše a pak se začalo kazit počasí, tak už jsme byli pod střechou. Kolem deváté vyrazila trojice skautů na poslední část zkoušky Tři orlí pera, na samotku, ale protože byla hrozná bouřka, dva z nich včetně mě se úplně promočení vrátili ještě před půlnocí a zůstal jen jeden, který vydržel.
--Kovboj

Čtvrtek 14.7. - Den 13
Ráno jsme se probudili docela pozdě a šli rovnou na snídani, ke které byly švédské stoly. Docela nás překvapilo, když se na denním rozkaze objevilo jako heslo dne Zippákova oblíbená hláška „Tak to R.I.P.“ ale brzy jsme to pochopili. Od 5 ráno do 5 odpoledne totiž mělo pršet a opravdu pršelo.

Umyli jsme nádobí a zahráli si několik deskových her. Mezitím byl hotový oběd a po dlouhém poledním klidu jsme si zazpívali s Blůmenem a pokračovali ve hře Vojna není kojná.

Ještě jsme si zahráli tah celotáborové hry a dali si večeři, potom bylo osobní volno a pak jsme šli spát. V noci probíhaly hlídky, které byly přepadeny nejspíš jiným skautským oddílem. Hlavní útok byl odražen, ale přesto nám zanechali v táboře vzkaz ve formě dopisu.
--Afro

Pátek 15.7. - Den 14
Ráno hned po probuzení jsme se bleskově nasnídali a vyrazili do Číhaně na autobus a jeli do Sušice do aquaparku.

Tam jsme se vyřádili, zaplavali, vykoupali, osvěžili a umyli a po svačině jsme se vrátili zpět do tábora.

Sluníčko krásně hřálo, tak jsme si rozložili mokré věci na louku, když tu náhle se přehnala přeháňka a sušili jsme znova. Bylo ale potřeba pomalu začít poklízet, protože tábor se chýlil ke konci, a tak jsme připravili nepotřebné nádobí a odnesli do statku a složili střelnici a trampolínu. Když vysvitlo slunko a uschly plachty, složili jsme první tři prázdné stany. Mezitím se začal chystat táborák a bylo potřeba připravit i fakuli na podpal, hůl na rituál předání Tří orlích per a dostatek dříví na přikládání, tak vyrazili skoro všichni skauti do lesa. Když se vrátili, byla už skoro hotová večeře, výborné leviňáky a topinky s česnekem, po které začalo táborové kasino. Byla to poslední možnost, jak získat nějaké peníze do celotáborové hry, která potom vyvrcholila závěrečným soubojem na potemnělé louce.

Navečer také přijeli někteří hosté. Následně se všichni odebrali na slavnostní závěrečný táborový oheň, kde došlo k vyhodnocení všech tří skupin čínské celotáborové hry, výslednému vyhodnocení vojenské hry a taky hodnocení jednotlivců.

Zazpívali jsme si mnoho písniček, a všem bylo moc líto, že tábor už končí.
--Sirka

Sobota 16.7. - Den 15
Sobota už byla ve znamení bourání tábora.

Někteří už měli část svých věcí sbalenou od večera, zatímco jiní si balili tak dlouho, že jim ostatní mezitím rozebírali jejich vlastní stan.

Když pak přijeli rodiče pro své ratolesti, byla už většina prací hotová, a tak se postupně loučili a odjížděli. Jako obvykle jsme zůstali v táboře až do úplného konce a během čekání na odvoz jsme se ujistili, že je vše dobře poklizeno a připraveno na příští rok.
--Cibul

VIDEO: VIDEO: Tábor 2016 - Timelapse

Fotky z tábora (270 fotek):

Fotky z tábora - Rajce.net

Fotky z tábora - Facebook.com

Fotky z tábora - Flickr.com

Fotky z tábora - Drive.google.com

Fotky z tábora - stáhnout ZIP - 180 MB

E-kroniku zpracoval Cibul.

Dvoudenka Máchův kraj (e-kronika)

2016-06-10T13:43:00.001+02:00

Pátek 3. června
Ačkoliv to zpočátku vypadalo na zamračený víkend, během pátečního odpoledne se mraky protrhávaly, a když jsme ve Vysočanech čekali na vlak, svítilo už sluníčko. Všichni dostali obálky s tajemnými vzkazy ze skautského literárního odboru a cestou se seznamovali s Máchovým krajem a dalšími podrobnostmi.

Po příjezdu na místo jsme se ubytovali a navečeřeli, a pak byli svědky cesty v čase, kde proběhlo setkání s Karlem Hynkem Máchou, který nám naznačil jakým směrem by se mělo naše literární pátrání ubírat, abychom našli jeho ukrytý rukopis. Zahráli jsme si ještě krátkou hru, při které jsme sestavili Máchův autoportrét, vyčistili zuby a šli spát.

Sobota 4. června
Vstali jsme do krásného dne a po krátké rozcvičce jsme se odebrali ke snídani. Poté jsme sbalili batůžky, vydali se na malé nádražíčko Bělá pod Bezdězem-město a dojeli vlakem na Bezděz. Odtud jsme se vypravili do obce Bezděz, kde jsme se občerstvili zmrzlinou a pokračovali vzhůru k hradu.

Tyčil se na kopci vysoko nad námi a než jsme k němu došli, byli všichni řádně znaveni, ale po krátké přestávce u stánku s limonádami už byli i ti nejmenší čerství a připraveni na prohlídku. Prošli jsme se po nádvořích a bývalých sálech hradu Bezděz, kde byl jako malý vězněn český král Václav II. a vystoupali na věž, odkud byl nádherný výhled do širokého okolí. Pod hradem jsme poté poseděli, posvačili a odpočinuli si, a poté vyrazili dál po červené značce, která pozvolna klesala borovými lesy. Díky hustým lesům a nezvyklému písečnému podloží ani nevadilo, že poprchávalo.

Prošli jsme kolem stanového městečka, kde se odehrávala Bitva pěti armád, až na náměstí v Doksech, kde jsme si udělali přestávku, dokoupili zásoby a také se k nám na kus cesty připojil Rosomák s rodinou. Také jsme se rozdělili do dvou skupin, podle toho o co měl kdo zájem. Jedna skupinka navštívila muzeum Čtyřlístku, kterému Doksy a okolí posloužily jako předloha pro Třeskoprsky a který zde má i naučnou stezku. Druhá skupinka se vydala k Máchovu jezeru, kde se osvěžila a pokochala scenérií písečné pláže, vodní plochy a okolní přírody.

Máchovo jezero je vlastně rybník, poněvadž bylo založeno uměle, dokonce uprostřed jsou patrné zbytky bývalého hrádku. Obě skupinky se sešly na nedalekém nádraží, odkud jsme se po krátkém čekání vrátili zpět do Bělé pod Bezdězem. Po návratu na základnu už byla připravena večeře, šťavnaté domácí burgery z dvou druhů mletého masa, obložené sýrem a zeleninou. Když se všichni dosyta najedli, pozvolna vyrazili do centra města, kde započala večerní hra. Dvě skupiny dobrodruhů pátraly po historických rukopisech básně Máj, plnily při tom různé úkoly a slunce zapadající nad pěkným historickým jádrem města k tomu vytvářelo zajímavou kulisu. Po úplném setmění se všichni vrátili na základnu, kde byl mezitím přichystán film a objevil se i Rosomák, který před cestou domů zahrál všem pár písniček. Po filmu už byl čas jen na spánek.

Neděle 5. června
Abychom dostáli odkazu Máchy,
shrneme celý dnešní den básní.
Viděli jsme borový háj,
který vyplňuje celý kraj.
Nyní je však už neděle ráno,
bez rozcvičky jdem na závin a kakao.
Když jsme se najedli a napili,
a také batohy sbalili,
důkladně jsme poklidili,
na cestu zpět se připravili.
V přestřelce s nerfkami obstáli všichni hrdinně,
když tu náhle zavonělo jídlo z kuchyně.
K obědu výborná česnečka, s vajíčkem a slaninou,
poté těstoviny s rajčaty a zeleninou.
Po obědě vydatném,
zabývali jsme se odchodem.
Deštík a výluka zkomplikovala nám cestu maličko,
Přesto už před Prahou vítalo nás sluníčko.
Nálada však dobrá byla,
výprava se vydařila.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net

Dvoudenka Chrudim (e-kronika)

2016-04-11T07:00:00.000+02:00

Pátek 1. dubna
V 16.25 jsme se sešli v metru na stanici Lužiny, metrem jsme jeli na Smíchovské nádraží, popojeli dvě stanice vlakem na nádraží Libeň, odtamtud do Pardubic, a pak jsme dojeli do Chrudimi.

Když jsme vystoupili z vlaku, šli jsme asi dvacet minut ke skautské klubovně, kde jsme se ubytovali, najedli se a šli ven. O pár ulic dál začínalo pole, na kterém jsme hráli hru zaměřenou na lidské smysly. Nejdřív osud reprezentovaný vedoucími dotykem některé smysly sebral, poté jsme je museli získat zpět, např. chuť a čich určením koření, nebo hmat pomocí hádání věcí. Po návratu do klubovny byl již připraven film, na který jsme koukali, poté vykonali hygienu a šli spát.
-- Kovboj & Brácha

Sobota 2. dubna
V sobotu kolem osmé ranní vstali mladší skauti a zaběhli si s Cibulem na krátkou rozcvičku. Mezitím roveři připravili vločky k snídani a pak jsme nafasovali balíčky na cestu, pití a vyrazili na cestu.

Na kraji Chrudimi jsme se zastavili pro kešku, a zrovna když jsme si jí prohlédli a vrátili, tak nás oslovil pán z blízkého letiště, pozval nás dovnitř a ukázal nám hangár a letadla, řekl nám k tomu pár slov a viděli jsme i dvě letadla vzlétnout. Poté jsme šli dál, k rozhledně Bára, u které byl i lanový park, kde jsme si trochu zaskotačili.

Po svačině jsme se rozdělili na dvě skupiny, mladší šli s Papežem po naučné stezce a ostatní vyrazili kolem krásných pískovcových útvarů směr zřícenina hradu Rabštejn. Po odpočinku jsme pokračovali dál místními lesy až k miniaturnímu dětskému zámečku Kočičí hrádek, kde se obě skupiny setkaly. Společně jsme pokračovali do zámeckého parku, v jehož okolí jsme nalezli několik kešek, stejně jako ve městě Slatiňany, kam jsme pokračovali. Kromě jedné jsme všechny našli, z hlediska geocachingu byl tedy tento den úspěšný. Jedna byla i u rodného domu Heleny Vondráčkové. Podél říčky jsme rovinatou krajinou došli až do Chrudimi, kde jsme si na plácku u klubovny zahráli míčovou hru bago, zatímco se dělala večeře. Díky výpadku elektřiny trvala příprava relativně dlouho, ale o to byla večeře lepší – byly těstoviny s kuřecím masem a smetanovou omáčkou s kukuřicí a hráškem. Potom se ještě promítal film Ovečka Shaun a potom byl čas akorát na to jít spát.
-- Kovboj & Brácha

Neděle 3. dubna
Když jsme se dosyta vyspali a nasnídali závinů a buchet, počali jsme uklízet spacáky, zlehka zametli a vynosili odpadky. Přesunuli jsme se na historické náměstí s výrazným gotickým kostelem a zde došlo k rozdělení do bojových týmů. Následující hodina a půl byla ve znamení pobíhání po křivolakých uličkách, schodištích a parčících a sledování nepřátel a obsazování jejich území. Nebyla nouze o akční momenty a překvapení.

Výsledek byl velmi těsný, a když bylo dobojováno, navrátili jsme se zpět na základnu, kde už na všechny čekal řízný buřtguláš a balíčky na cestu. Po umytí nádobí si všichni sbalili batohy a zlehka se začali přesouvat k východu z klubovny. Slunce hřálo a bylo hezky, ale dvoudenní výprava se chýlila ke konci. Došli jsme na nádraží a přes Pardubice dojeli do Prahy, kde jsme se na Lužinách rozloučili.
--Sirka

Fotky z výpravy - Rajče.net