<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<?xml-stylesheet type="text/xsl" media="screen" href="/~d/styles/atom10full.xsl"?><?xml-stylesheet type="text/css" media="screen" href="http://feeds.feedburner.com/~d/styles/itemcontent.css"?><feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearch/1.1/" xmlns:blogger="http://schemas.google.com/blogger/2008" xmlns:georss="http://www.georss.org/georss" xmlns:gd="http://schemas.google.com/g/2005" xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0" xmlns:feedburner="http://rssnamespace.org/feedburner/ext/1.0" gd:etag="W/&quot;DkIGQ38yeyp7ImA9WhBbF0w.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629</id><updated>2013-05-16T19:58:42.193+05:30</updated><category term="education" /><category term="raktim song" /><category term="network business" /><category term="technology" /><category term="nepal" /><category term="गजल" /><category term="prachanda" /><category term="astronomy" /><category term="bhajan" /><category term="funny" /><category term="behaviour" /><category term="books" /><category term="cricket" /><category term="nepali. april fool" /><category term="interesting" /><category term="scientist" /><category term="dilaram acharya" /><category term="einstein" /><category term="कबिता" /><category term="JOKES" /><category term="deurali" /><category term="nepali jokes" /><category term="anup jalota" /><category term="photos" /><category term="supa" /><category term="मजाक" /><category term="कथा" /><category term="progressive song" /><category term="osho" /><category term="nepali" /><category term="zen" /><category term="video" /><category term="villege" /><category term="नेपाली" /><category term="physics" /><category term="balkot" /><category term="progressive songs" /><category term="SOCIETY" /><category term="new year wish" /><category term="science" /><category term="blog technology" /><category term="लोकतन्त्र" /><category term="facebook" /><category term="story" /><category term="birthday" /><category term="marxism" /><category term="दाह्री" /><category term="english" /><category term="politics" /><category term="cartoon" /><category term="j krishnamurti" /><category term="lumbini" /><category term="humour" /><category term="college" /><category term="music" /><category term="micheal jacksons" /><category term="philosophy" /><category term="blog" /><category term="contemporary" /><category term="nepali scientist" /><category term="bikram sambat" /><category term="consumer's right" /><category term="jeevan sharma" /><category term="maoist" /><category term="mobile blog" /><category term="nepali new year" /><category term="raktim" /><category term="Raktim pariwar" /><category term="parsurameswor guthi" /><category term="article" /><category term="fun" /><category term="arghakhanchi" /><category term="Acronyms" /><category term="social media" /><category term="communism" /><category term="blogging" /><category term="gajal" /><category term="problem" /><category term="sahitya" /><category term="TWITTER" /><title>Mahesh's world</title><subtitle type="html" /><link rel="http://schemas.google.com/g/2005#feed" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/posts/default" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/" /><link rel="next" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default?start-index=26&amp;max-results=25&amp;redirect=false&amp;v=2" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><generator version="7.00" uri="http://www.blogger.com">Blogger</generator><openSearch:totalResults>205</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>25</openSearch:itemsPerPage><atom10:link xmlns:atom10="http://www.w3.org/2005/Atom" rel="self" type="application/atom+xml" href="http://feeds.feedburner.com/AsISeeTheWorld" /><feedburner:info uri="asiseetheworld" /><atom10:link xmlns:atom10="http://www.w3.org/2005/Atom" rel="hub" href="http://pubsubhubbub.appspot.com/" /><feedburner:emailServiceId>AsISeeTheWorld</feedburner:emailServiceId><feedburner:feedburnerHostname>http://feedburner.google.com</feedburner:feedburnerHostname><entry gd:etag="W/&quot;CUIMRng7eyp7ImA9WhBbFEo.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-4756675657971436073</id><published>2013-05-14T01:02:00.001+05:30</published><updated>2013-05-14T01:03:07.603+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-05-14T01:03:07.603+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="science" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepali" /><title>अन्तरिक्षमा म्युजिक भिडियो</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
एनिमेसन गरेर अन्तरिक्षको जस्तो बनाएर बनाएका फिल्महरु त धेरै देख्न पाइयो | तर साच्चै अन्तरिक्षमा चाहिं अहिले सम्म सूटिंग भएको थिएन सायद | र यो अभावको पुर्ती गरेका छन् क्यानाडाका अन्तरिक्षयात्री  क्रिस हाडफिल्डले | अन्तररास्ट्रिय अन्तरिक्ष केन्द्रको यात्राका दौरान उनले  एउटा गीतको भिडियो बनाएका थिए | भिडियोमा गितारलाइ फाल्दा सुन्य गुरुत्वामा तैरिएको प्रस्ट देख्न सकिन्छ | यो भिडियो युट्युबमा अपलोड गरिएको थियो जसको लिंक मैले यहाँ राखेको छु | &lt;iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="270" src="//www.youtube.com/embed/KaOC9danxNo" width="480"&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/wlwDpA4Ec4o" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/4756675657971436073/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2013/05/blog-post_6740.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4756675657971436073?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4756675657971436073?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/wlwDpA4Ec4o/blog-post_6740.html" title="अन्तरिक्षमा म्युजिक भिडियो" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2013/05/blog-post_6740.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CUAMRn07fyp7ImA9WhBbFE8.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-3194876169828052013</id><published>2013-05-13T11:11:00.000+05:30</published><updated>2013-05-13T11:13:07.307+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-05-13T11:13:07.307+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="astronomy" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="science" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="physics" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepali" /><title>त्यो एक सपना</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
मैले धेरै व्यक्तिहरुको बायोग्राफीमा पढेको छु कि उनिहरुले आफ्नो जीवनमा गरेको&amp;nbsp; धेरै कार्यहरुको खाका सपनामा देखेको कुराको आधारमा बनाएका थिए रे |&amp;nbsp; त्यसैले उनीहरुले सल्लाह दिंदा सपनामा देखेको कुरालाई टिपोट बनाएर राख्न र त्यसबारे सोंच्न बताएको पाइन्छ | यसो भन्दैमा मैले मेरो सपनाको आधारमा मैले कुनै ठुलो कुरा पत्ता लगाएँ भन्न खोजेको&amp;nbsp; पनि होइन र यो सपना अरुले नदेखेको सपना हो भन्न खोजेको पनि होइन | अहिले नै धेरै&amp;nbsp; साइन्स फिक्सनहरुमा&amp;nbsp; कल्पना गरिएका कुराहरु मध्येको एउटा घटना नै देखेको थिएँ | तर पनि विज्ञानको बिद्यार्थी भएको नाताले यो सपनाले मलाइ निकै उत्साहित बनायो | र यो पोस्टमा यसबारे लेख्दै छु |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
सपनाको सुरुवात म अध्ययनरत पाटन कलेजमा भएको थियो | र बिनिल अर्याल ले&amp;nbsp; एस्ट्रोफिजिक्स पढाउँदै हुनुहुन्थ्यो | त्यति बेला उहाँले एउटा अप्रत्यासित प्रस्ताब ल्याउनुभयो | कक्षाबाट ३ जना लाइ छानेर अन्तरिक्षमा अनुसन्धानको लागी लग्ने | त्यसमध्ये २ जना अरु साथीहरु संगै म पनि छानिएँ | र तुरुन्तै सुरु भो स्पेस को यात्रा | अचम्मको कुरा अन्तरिक्षमा जानको लागी कुनै रकेट चाहिएन | सामान्य लिफ्ट जस्तो देखिने उपकरणबाट नै अन्तरिक्षमा पुगियो त्यो पनि केहि मिनेट&amp;nbsp; भित्र | अनि अन्तरिक्षमा भएको स्पेस सेन्टर पुग्दा लाग्थ्यो यो कुनै अनकन्टार ठाउँ होइन नेपालकै कुनै पाँचतारे होटल हो |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
त्यहाँ पुगेपछि मलाइ एउटा अत्यास लाग्यो | म यहाँ त आएँ तर कसैलाई खबर गर्न पाएको छैन | यहाँ कति महिना बस्नु पर्ने हो | यसो आफ्नो मोबाइल झिकेर हेरेको अचम्म नेपालका दुवै नेटवर्क एन्सेल र नमस्ते मोबाइलले मज्जाले काम गर्ने रैछन | अनि पछि अर्को कुरा पनि थाहा भो हामीहरु त्यहाँ रातीको लागी&amp;nbsp; बस्न मात्र आएको रे | हरेक बिहान पृथ्बी फर्किने र फेरी&amp;nbsp; राती अन्तरिक्षमा फर्केर&amp;nbsp; अनुसन्धान गर्ने |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
सपनाको&amp;nbsp; बिचमा धेरै घटना हरु पनि थिए जसलाई मैले यहाँ उल्लेख गर्न आवस्यक ठानिन |&amp;nbsp; प्रविधिको कुरा मात्र मैले उठाएँ | यसको कारण यो हो की निकट भबिस्यमा हामीहरुले यो प्रविधि बिकास गर्नै&amp;nbsp; पर्ने छ | बैज्ञानिक स्टेफन हकिंगका अनुसार&amp;nbsp; अबको&amp;nbsp; २०० देखि ३०० बर्ष भित्रमा पृथ्बी मानिसहरुको लागी बस्न अनुपयुक्त हुन सक्छ | यति छिट्टै त्यो अवस्था आउला नआउला तर पृथ्बी सधैभरी मानिस को बासस्थान बन्न उपयुक्त हुँदैन | त्यो बेला मानिसले आफ्नो अस्तित्व जोगाउनको लागी अरु बिकल्प खोज्नै पर्ने छ | र त्यसको लागी अहिले देखि नै अनुसन्धान सुरु भैसकेको छ | मानब बस्ति बसाउन योग्य ग्रहहरुको खोजी निरन्तर जारी छ | साथै अन्तरिक्षयात्रालाई सहज बनाउने प्रयास पनि जारी छ | पृथ्बी बाहिर मानब बस्ती बसाउनको लागी अहिलेको जस्तो झन्झटिलो प्रक्रियाबाट सम्भब हुँदैन | त्यो बेला सहज प्रबिधिमै यात्रा गर्न मिल्ने अवस्था हुनु पर्छ | र त्यो प्रविधि आउने बेला सम्म सूचना प्रविधि पक्कै पनि बिकासको त्यो स्तरमा हुनेछ जहाँ पृथ्बीकै नेटवर्कले सजिलै स्पेसमा काम गर्ने छ | अनि त्यो बेला मानिसहरुको आवतजावत यति धेरै हुनेछ की अन्तरिक्षमा समेत पाँचतारे होटल हरु हुने छन् | हामि सायद गुरुत्वको कारण मात्र पृथ्बी र अन्तरिक्षको फरक छुट्टाउन सक्ने छौं | र सायद प्रविधि कै कारण त्यहाँ पनि कुनै प्रक्रिया बाट पृथ्वीकै गुरुत्व हुने अवस्था बनाइयो भने पृथ्बी र अन्तरिक्षको कुनै फरक हुने छैन |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
मेरो सपना धेरैलाई अनौठो नलाग्ला तर भौतिक विज्ञानको बिद्यार्थीको नाताले यसबाट निकै उत्साहित बनेको छु | निकट भविष्यमा बिकास हुने प्रबिधी र यसबाट हुने सहजताको बारे कल्पनाले मात्र पनि मलाइ रोमान्चित बनाउँदै गएको छ | आशा छ हाम्रो जीवनकालमै हामीहरुले यो प्रविधिको प्रयोग गर्न सक्नेछौं |&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/AuExxIWJQZE" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/3194876169828052013/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2013/05/blog-post.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/3194876169828052013?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/3194876169828052013?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/AuExxIWJQZE/blog-post.html" title="त्यो एक सपना" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2013/05/blog-post.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;A04DSXw6fip7ImA9WhBXGE8.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-5624402380695684159</id><published>2013-04-01T20:56:00.002+05:30</published><updated>2013-04-01T20:56:18.216+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-04-01T20:56:18.216+05:30</app:edited><title>प्रयोगात्मक कक्षाको दुर्दशा </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
मलाई मन पर्ने बैज्ञानिकमध्ये एक जना 
बैज्ञानिक हुन मिचियो काकु | मैले सुने अनुसार उनले स्कुल पढ्दा नै 
पार्टिकल एक्सिलेरेटर बनाएका थिए रे | दुखको कुरा बिज्ञान बिषयको औपचारिक 
अध्ययन सकिने बेला सम्म पार्टिकल एक्सिलेरेटर बनाउने कल्पना त परै राखौं 
राम्रो सँग यसलाई हेर्न समेत पाइएको छैन | अहिले स्नातकोत्तर दोश्रो बर्षको
 प्रयोगात्मक कक्षा लिंदै गर्दा केहि तिता अनुभब मनमा आए | जसलाई यो पोस्ट 
मार्फत व्यक्त गर्दै छु |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
मैले 
बिद्यालय अध्ययन गर्दाताका हाम्रो बिद्यालयमा भएका उपकरण भनेका चुम्बक, 
राउण्ड बटम फ्लास्क, केहि टेस्ट ट्युब, स्प्रिट ल्याम्प, र लिटमस पेपर 
मात्र थिए सायद | बिद्यालयमा यहि सामग्री मात्र प्रयोग गरेर केहि प्रयोग 
बिज्ञान शिक्षकले गरेर देखाएका थिए |&amp;nbsp; एसिड र अल्कालीको टेस्ट गर्न लिटमस 
पेपरको प्रयोग, राउण्ड बटम फ्लास्क्को मुखमा ग्लास रड राखेर पानि तताउँदा 
फैलिन्छ भन्ने प्रयोग, चुम्बकले उत्तर र दक्षिण देखाउँछ भन्ने प्रयोग र 
केहि कुरा घोलिएको झोल पदार्थलाई तताउँदा त्यो घुलेको पदार्थ क्रिस्टलको 
रुपमा निस्किन्छ भन्ने प्रयोग, मेरो पुरै स्कुल जीवनमा भएका प्रयोगात्मक 
परिक्षण यत्ती मात्र थिए | यस मध्ये नुनपानी लाइ सुकाएर नुनको क्रिस्टल 
निकाल्ने प्रयोग मात्र मैले आफै गरेको थिएँ त्यो पनि घरमा गएर | &lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;जब
 म आइएस्सी अध्ययन गर्न भनेर&amp;nbsp; त्रिचन्द्र कलेजमा भर्ना भएँ, मेरो सबै भन्दा
 ठुलो उत्सुकता नै प्रयोगात्मक कक्षा थियो | आफुले स्कुलमा देखेका उपकरण 
आफै चलाउन पाइने भन्ने कुराले निकै उत्तेजित बनाएको थियो | तर यो सबै 
उत्साह र उत्तेजना मेरो पहिलो प्रयोगात्मक कक्षामै सकियो | केमिस्ट्रीको 
पहिलो क्लासमा मैले केहि केमिकललाइ मिसाउँदा के हुँदो रैछ भनेर हेर्न 
खोज्दा ल्याबको दाइले नराम्रो सँग गाली गर्नु भएको थियो | अनि ल्याबमा 
शिक्षकले सिकाएको बाहेक कुनै अरु प्रयोग गर्न नपाइने बताउनु भएको थियो | 
त्यसपछिका हरेक प्रयोग शिक्षकको निर्देशनमा सिमित रहे | शिक्षकले यसो गर 
भनेर निर्देशन दिए पछी खुरुखुरु त्यहि आदेश मान्यो, पुर्ब निर्धारित नतिजा 
निकाल्यो अनि कपि चेक&amp;nbsp; गरायो&amp;nbsp; | आइएससी र बिएससीको सबै प्रयोग यहि घेरामा 
सिमित रहे | त्यस माथी सामान सधै अभाब हुने समस्या अनि सामान भए पनि गतिलो 
सामान नहुनु, राम्रो सामान बिद्यार्थीले नपाउने समस्या त छदै थियो | खिया 
लागेका र राम्रो डाटा नदिने सामान फिजिक्स ल्याबका समस्या थिए भने सुद्ध 
केमिकल नभेटिने समस्या केमिस्ट्री ल्याबको |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
तर
 जसोतसो बिएससी सकेपछी मास्टर्स लेभलमा चाहिं पक्कै प्रयोगात्मक अध्ययन 
राम्रो होला भन्ने लागेको थियो | तर त्यो भ्रम समेत समाप्त भएर गयो | 
प्रयोगात्मक कक्षाका&amp;nbsp; आइएससी र बिएससीका समस्या यथावत थिए भने अरु समस्या 
पनि थपिएका थिए | कम्तिमा&amp;nbsp; आइएससी र बिएससीमा आफै डाटा लिएर आफ्नै निचोड 
निकालिन्थ्यो | तर अहिले त्यो झन्झट समेत हराएको छ | अन्तिम समयमा कलेजले 
प्रयोगात्मक कक्षा सुरु गर्छ, यति दिन भित्र सबै कक्षा सकेर आफ्नो कपिमा चेक&amp;nbsp; गराएर&amp;nbsp; सक्नु भन्ने उर्दी जारी गर्छ | चाहेर वा नचाहेर पनि प्राक्टिकल 
गर्नु&amp;nbsp; भन्दा पनि अलि अलि हेर्नु अन्तमा अघिल्लो बर्षको कपि सारेर 
देखाउनुको बिकल्प बिद्यार्थीसँग छैन | र चेक &amp;nbsp; गरेर सक्ने बित्तिकै सुरु 
हुने प्रयोगात्मक परीक्षाले गर्दा आफैले घरमा अध्ययन गर्न समेत नपाउने 
अवस्था हुन्छ |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
हामीलाई पढाउनु 
भएको एक जना शिक्षकले भन्नु हुन्थ्यो की उहाँहरुको पालामा प्रयोगात्मक 
परिक्षा भनेको प्रतिष्ठाको बिषय हुने गर्थ्यो |&amp;nbsp; परीक्षामा&amp;nbsp; अन्तर्वार्ता 
लिने शिक्षक भारतबाट झिकाइनथ्यो रे | त्यसैले उनीहरुलाई प्रभाबित बनाउन 
भनेर निकै तयारी गर्थे रे विद्यार्थीले | तर प्रयोगात्मक कक्षा नै झारा टार्ने तहमा झर्दा परीक्षामा बिद्यार्थीको जाँगर घट्नु स्वाभाविकै हो | तर अहिले त केहि बिद्यार्थी हरु यस्ता समेत भेटिन्छन जसले कुनै पनि प्रयोगात्मक कक्षा लिंदैनन | एकै चोटी डाटा सार्ने अनि कपि साइन गराउने र परीक्षामा जाने अनि चिनेको शिक्षक सँग सोधेर प्रयोग गर्नेगरेको भेटिन्छ | उनीहरुकै धेरै अंक आएको समेत देखिन्छ | जसले गर्दा प्रयोग गर्नु पर्छ र केहि सिक्नु पर्छ भन्ने भावना बिद्यार्थीहरुमा दिन प्रति दिन मार्दै गएको छ |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
प्रयोगात्मक कक्षाहरु बिज्ञान बिषयको आधारभूत आवस्यकतामा पर्दछ | तर क्याम्पस र बिश्वबिद्यालय अनि बिद्यार्थीको लापरबाहीको कारण प्रयोगात्मक कक्षाहरु औपचारिकतामा सिमित हुँदै गएका छन् | बर्षेनी २००० भन्दा बढीको संख्यामा स्नातकोत्तर उतिर्ण हुने बिश्वबिद्यालयमा भएको&amp;nbsp; दुरावस्थाले बिद्यार्थीहरुको क्षमतामा समेत असर पुगेको छ |&amp;nbsp; तसर्थ अबको दिनमा सुबिधासम्पन्न प्रयोगशाला र&amp;nbsp; प्रभाबकारी प्रयोगात्मक कक्षा बनाउने तर्फ सबैको ध्यान पुगोस | अनि मात्र देशले सक्षम बैज्ञानिक जनशक्ती उत्पादन गर्न सक्ने छ |&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/VN4gZOldeqI" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/5624402380695684159/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2013/04/blog-post.html#comment-form" title="2 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/5624402380695684159?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/5624402380695684159?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/VN4gZOldeqI/blog-post.html" title="प्रयोगात्मक कक्षाको दुर्दशा " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>2</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2013/04/blog-post.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CkIMSXw7cSp7ImA9WhBXFEQ.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-2900578337447616963</id><published>2013-01-27T17:44:00.001+05:30</published><updated>2013-03-28T22:39:48.209+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-03-28T22:39:48.209+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="article" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepali" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="politics" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepal" /><title>के नेत्रित्व परिवर्तन नै सबै समस्याको समाधानको उपाय हो त? </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
कुनै ठाउँमा राजनीतिक बहस चल्दै छ भने प्राय सबै ठाउँमा सुनिने एउटा तर्क हुन्छ “अहिलेका सबै नेताहरु समाप्त भए भने सबै समस्याको हल हुन्छ ” | व्यक्तिगत भेटघाटमा हुने चिया गफ देखी सोसल मिडियामा हुने बहसमा समेत यस्तो तर्क सुनिनुलाई कुनै अनौठो मानिदैन | तर के अहिलेको स्थितिमा सबै समस्या नेतामात्र हुन त? यसबारे चाहिं कमै मात्र चर्चा हुने गरेको पाइन्छ | सर्बसाधारणहरुको जमातमा यस्तो कुरा हुन सामान्य मान्न सकिन्छ तर कतिपय बौद्धिक मानिने व्यक्तिहरु समेत यस्तै तर्कहरु दिने गर्दछन | के यसको मतलब केहि थान नेताहरुको परिवर्तन नै अहिलेको समस्याको समाधान हो त? यो लेखमा मैले यसबारे आफुले बुझेका केहि कुरा राख्दै छु |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&amp;nbsp;नेताहरु असल की खराब भन्नु अघी हाम्रा नेताहरुको धरातलको अनुसन्धान गर्ने हो भने धेरै कुरा प्रस्ट हुन्छ | अनि नेताहरु असल की खराब भन्ने कुराको निर्क्योल गर्न निकै सहज हुन्छ | त्यसैले सुरुमा मैले नेताहरुको बौद्धिक आधारबारे केहि लेख्न खोज्दै छु | (यसो भन्दैमा म आफुलाई बिश्लेसकको स्थानमा पुर्याउन खोजेको हैन | ब्लगमा लेखिएका सबै कुरा सर्बमान्य हुनुपर्छ भन्ने हुँदैन | लेखकको स्वविवेक नै यसमा प्रधान हुन्छ भनेर बुझ्नुहुनेछ भन्ने मलाई लागेको छ | ) हाम्रो देशको निर्बाचन प्रणाली हेर्दा लगभग आधा भन्दा बढी व्यक्ति निर्बाचनमा संलग्न हुन्छन | यसको मतलब हो आधा भन्दा बढी नेपालीहरु अहिलेको नेतृत्वमा बिश्वास गर्दछन | मतदान र मतदाताको संख्याको विश्वसनियताको कुरो अर्कै होला | तर कम्तिमा आधा जनसंख्याले अहिलेको नेतृत्वलाइ स्विकार गरेको कुरा साँचो हो | हाम्रा नेताहरु जुन नैतिक र बौद्धिक धरातलको प्रतिनिधित्व गर्दछन त्यसको आधार हामि सर्बसाधारण मा नै छ | कुनै पनि देशको नेतृत्व त्यो देशको औसत जनताको चेतनास्तर भन्दा फरक हुँदैन | जहाँ नेता सचेत हुन्छन त्यहाँका नेताको सोंच र जनतामा राजनीतिक चेतना कम भएका मुलुकका नेताहरुको सोंचमा आकाश पातालको नै फरक हुन्छ | त्यसैले अहिले हाम्रो नेताहरुमा जुन सोंच र संस्कारको बिकास भएको पाइन्छ त्यसको कारण हामीहरु नै हौँ भन्दा कुनै फरक पर्दैन |&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
जनता र नेताको सोंचको कार्यप्रणाली एकै छ भनेर भन्दै गर्दा कसरी  भनेर प्रश्न उठ्न सक्छ | त्यसैले म यसबारे केहि उदाहारण समेत दिन चाहन्छु | हामे प्राय नेताहरुलाई नाताबादमा लागेको भनेर आरोप् लगाउने गर्छौं | तर हामी आफै कुनै मौका परेको बेला आफ्नो मान्छे र अर्काको मान्छे भनेर छुट्टाउन पछी सर्दैनौं | जस्तो की आफु कोठा सर्दा होस् अथवा आफ्नो सम्पर्कमा राम्रो कोठा खाली भएको थाहा होस् हामी सकेसम्म आफ्नो मानिस त्यो ठाउँमा आएर बसोस भन्ने कामना गर्दछौं | यस्तो किन भनेर सोध्दा पाउने जवाफ एकै हुन्छ “सबैतिर यस्तै चलेको छ ” | आखिर सबै तिर त चलेको रैछ | नेताहरु आफ्नो पहुँचमा पुगेको बेला त्यहि सबै तिर चलेको चलन अनुसार चले त के गल्ति गरे | त्यस्तै अर्को प्रसंग उठ्छ नेताहरु भ्रस्टाचार गर्छन | तर हामि मध्ये धेरैले आफु संलग्न संघ संस्था हरुको कुनै सानो काम गर्दा समेत कमिसनको लोभ गर्ने गर्दछौं | त्यहि कुरा नेताहरुले गर्दा चाहिं हामीलाई किन गलत लाग्छ?&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
फेरी कुरो उठ्ला नेताहरुले गर्ने गल्ति ठुलो परिमाणमा हुन्छ र देशलाई नै हानी गर्न सक्छ | त्यसैले उनीहरु बढी दोषी हुने गर्दछन | तर के हामीहरु उनीहरुको स्थानमा भएको भए त्यो सबै कुरा समाप्त पार्न सक्थ्यौं त? पक्कै सक्दैनौं | किनकी उनीहरु र हामी बिच मात्रात्मक रुपमा भिन्नता होला तर गुणात्मक रुपमा हामीहरु एकै हौँ | लोकसेवा आयोगले परिक्षा लिएर योग्य ब्यक्ती छाने जस्तो हामी बिभिन्न प्रक्रिया मार्फत आफु सुहाउँदो नेता हरु छान्ने गर्दछौं | यसमा चाहीँ निर्बाचन मात्र छनोटको बिकल्प हुँदैन | बिभिन्न संगठनात्मक प्रक्रिया समेत यसमा गासिन्छन | यसरी हामीले आफ्नो अनुकुलका नेता छान्ने गर्दछौं | र तिनै नेताहरु पछी आफ्नै गुण अनुसारका क्रियाकलाप गर्दा चाहिं नेताहरुले यसो गरे भनेर गुनासो गर्ने गर्दछौं |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
अब प्रसंग उठ्छ  आखिर किन हामीहरु आफ्नो सब गल्ती नेताहरुमा थोपरेर आफु चोखो बन्न खोज्छौं त? यसमा मेरो बुझाइ मेरो एकजना साथीले प्रयोग गर्ने सब्दको सापटी लिएर भन्न चाहन्छु | उसले प्राय भन्ने शब्द हो “डिफेन्स मेकानिज्म” | अर्थात आफ्नो कमजोरी ढाक्न अरुमा दोष  थोपर्ने प्रक्रिया | जब गुणात्मक रुपमा नभई मात्रात्मक रुपमा मात्र फरक भएका नेताको चरित्रमा प्रश्न चिन्ह लाग्छ त्यतिबेला हामि भुल्छौं की त्यो चरित्र हामीमा निहित चरित्र नै हो | र नेताहरुमा गाली गरेर आफु रमाउन खोज्छौं |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
त्यसो भए के नेता हरु समाप्त हुनुनै अहिलेको समस्याको समाधान हो त? अलि अलि राजनीती बुझेको मान्छे  पक्कै प्रस्ट हुनुपर्छ की यो कुनै हालतमा समाधान होइन | अहिलेका नेता सकिएलान तर स्थापित राजनीतिक परिपाटी उही नै छ | यो  परिपाटीमा जो आए पनि हुने उही नै हो | अहिलेका केहि केन्द्रीय नेता हटाएर तिनै पार्टीका स्थानीय गतिबिधि हेरौं त | उही छनक र उही चलन भेट्ने गर्दछौं | त्यसको अर्थ हो नेताहरु को परिवर्तन मात्र सुधारको उपाय  हुन सक्दैन | त्यसो भए के युवा नेताहरुलाई स्थान दिएर चाही समस्या समाधान हुन्छ त? त्यसमा समेत म चाहिं प्रस्ट छु | केहि बर्ष बिद्यार्थी राजनीतीसँगको सानिध्यले मलाइ के सिकाएको छ भने युवा नेताहरुमा समेत उनि नेताहरुमा जस्तै जालझेल छ | कपट छ र लुछाचुडी छ | अर्थात अहिलेको मुख्य नेतृत्वमा भएको सबै बिक्रिती युवानेताहरुमा छ र स्थानीय स्तरमा छ | त्यसैले भन्न सकिन्छ की नेता परिवर्तन मात्र ब्यबस्स्था परिवर्तनको आधार हुन सक्दैन | समग्र परिवर्तनको लागी आवस्यक छ नयाँ सोंच र नयाँ संस्कारको | जहाँ बाट उत्पन्न हुने नेतृत्वले मात्र देशलाई नयाँ दिशामा मोड्न सक्नेछ |
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/IKxjKvx2Hfg" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/2900578337447616963/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2013/01/change-in-leadership.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/2900578337447616963?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/2900578337447616963?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/IKxjKvx2Hfg/change-in-leadership.html" title="के नेत्रित्व परिवर्तन नै सबै समस्याको समाधानको उपाय हो त? " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2013/01/change-in-leadership.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;DEQCSHs4fSp7ImA9WhNUF0Q.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-4353596120146707828</id><published>2013-01-10T11:09:00.002+05:30</published><updated>2013-01-10T11:09:29.535+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-01-10T11:09:29.535+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="philosophy" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="नेपाली" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="article" /><title>निर्जीव तर्कहरु </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
तर्कहरु सजिब र निर्जिब दुवै हुन्छन | मेरो पछिल्लो फेसबुक स्टाटस | जसमा आएका कमेन्टमा सोधिएको थियो यसको अर्थ के होला | मैले आफुले महसुस गरेको कुरा भएपनि अरुलाई समेत त्यति चासोको बिषय बन्ला भन्ने सोंचेर त्यो स्टाटस लेखेको थिईन | तर त्यसको बारे बुझ्न मन गरेर प्रश्न आउन थालेपछी सबै कुरा स्पस्ट पार्न मन लाग्यो | तर यसको उत्तर फेसबुकको कमेन्ट बक्समा दिन अलि असम्भब भएको कारण यता बाट दिंदै छु |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&amp;nbsp;प्रसंग केहि दिन अघी मैले सुनेको एउटा रेडियो कार्यक्रममा सुनेको फोनबार्ताबाट सुरु गर्छु | त्यो कार्यक्रममा एक जना मित्रले झापाबाट फोन गर्नुभएको थियो | उहाँले सन्चो बिसन्चोको कुरामा के गर्नुभो मैले ख्याल गर्न सकिन | तर त्यसपछी उहाँले हरेक तर्कमा बिभिन्न प्रख्यात ब्यक्तिहरुको उद्धरण सुनाउन लाग्नुभो \ त्यो वार्तालापको लगभग ५ मिनेट को अबधीमा उहाँले कम्तिमा १० वटा बिभिन्न व्यक्तिको भनाइ राख्न भ्याउनुभो | सायद उहाँले सोच्नुभो होला ती तर्क दिएर उहाँले आफुलाई ठुलै विद्वान सावित गर्नुभो | तर जसजसले त्यो कुराकानी सुने सायद सबैले महसुस गरे की उहाँको बोलीमा उहाँको मौलिकता भन्ने कुरा कहीं पनि थिएन | हरेक कुरालाई उहाँले अध्ययन गरेको कुनै पुस्तकको सन्दर्भ सँग जोडेर देखाउँदा उहाँको प्रस्तुती भद्दा साबित भएको थियो | त्यो बार्तालाप सुन्दा मलाई नेपाली भनाइ याद आयो “अरुले भरेको बुद्धीले कति दिन काम गर्छ र ”&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&amp;nbsp;यो त एउटा प्रसंग हो | तर समाजमा हामीले थुप्रै यस्ता विद्वान हरु भेट्ने गर्छौं जसको कुनै पनि बिषयमा आफ्नो कुनै राय हुँदैन | कुनै प्रसंगमा कसैले केहि सोधिहाले भने फलानो ब्यक्तीले यसो भन्नुभएको छ अथवा फलानो किताबमा  यस्तो लेखेको छ भन्ने सिवाय अरु कुनै उपाय हुँदैन | अझ रमाइलो कुरा त्यहि प्रसंगको कुरामा अरुले कुनै प्रतिप्रश्न गरे भने पनि त्यसको प्रतिरक्षा गर्ने उपाय हुँदैन  | माथिकै प्रसंगमा भन्दा ती महानुभावले चौथो विश्वयुद्धको बार्रे आइन्स्टाइनको भनाइ राखे | त्यसको प्रतिक्रियामा कार्यक्रम प्रस्तोताले “उनलाई चौथो विश्वयुद्ध भयो भने के होला भनेर सोधे भएन भने के होला भनेर सोधेको भए के भन्थे होलान ” भनेर सोद्धा अक्क न बक्क भएको सम्झेर अहिले पनि हाँसो लाग्छ | 
मैले यस्तै तर्कहरु लाइ निर्जीव भनेको हुँ |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
मानिसले अध्ययन गर्नुपर्छ तर त्यसको प्रयोग ब्यबहारमा हुनुपर्छ | त्यसै भनिएको हैन पढेर भन्दा परेर जानिन्छ भनेर | जब किताबी ज्ञानको प्रयोग हुँदैन त्यतिबेला त्यो ज्ञान अपूर्ण ज्ञान हुन जान्छ | र त्यसको प्रयोग स्वभाबत अपूर्ण हुन जान्छ | ज्ञानको अवस्थाको आधारमा&amp;nbsp; त्यो ज्ञानबाट निस्किने तर्कहरुको मुल्यांकन गर्न सकिन्छ | जब तर्कको मुहान अनुभवले खारिएको ज्ञान हुन्छ त्यतिबेला त्यो तर्क सजिब हुन्छ | तर जव अनुभब बिहिन तर्कहरु हुन्छन ती तर्कमा जीवन हुँदैन |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
तर मानिसहरु किन यसरी कृतिम र निर्जीव तर्क दिने गर्दछन त? यसका धेरै कारण हुन सक्छन तर अहिले सम्म मैले भेटेको व्यक्तिहरुमा दुइ किसिमको कमजोरी भेटेको छु | पहिलो प्रकारका व्यक्तिहरु जसमा आत्मविश्वासको कमी हुने गर्दछ | त्यसैले उनीहरु आफ्नो बिचारलाई अन्य ठुला व्यक्तिहरुको भनाइबाट पुस्टि गराउन चाहान्छन | त्यसैले हरेक तर्कको पछी समाजमा महान भनिएका व्यक्तिहरुको उद्धरणको सहयोग लिने गर्दछन | र सबैभन्दा धेरै र ब्यापक रुपमा भेटिने समस्या हो कुनै सम्प्रदायमा आबद्ध व्यक्तिहरुमा | हुनत हिन्दु धर्म सास्त्रअनुसार भक्तियोगमा लाग्ने व्यक्तिहरुमा कुनै संकाबिना आफुलाइ सुहाउंदो बाटोमा बढ्नुपर्छ भनेर लेखेको छ रे | तर पनि बाटोमा जानुअघी त्यो बाटोको बारे पुरै जानकारी लिनु पर्ने की नपर्ने? यो कुरा मुख्य हो | तर धेरै जसो व्यक्तिहरु मोक्षको लोभमा नभई जीवनमै केहि पाउने लोभमा बिभिन्न सम्प्रदायमा आबद्ध हुने गर्दछन | तर त्यो सम्प्रदायको लक्ष्य अन्य धेरैकुरामा अनबिज्ञ हुने गर्दछन | तर उनीहरुलाई अरुको अघी आफ्नो सम्प्रदाय कमजोड देखिन्छ् की भन्ने ठुलै डर हुन्छ | त्यसैले आफुले बुझेका नबुझेका तर्क दिन थाल्छन | त्यसमा धेरै जस्तो आफ्नो धर्मगुरुले दिएका प्रबचन हुबहु उतारिएको हुन्छ | उनीहरुको तर्क सुन्दा लाग्छ उनीहरु साक्षात इश्वर भेटेर आएका मानिस हुन् | तर उनीहरु जे तर्क गरिरहेका हुन्छन त्यसको सानो अंशको समेत उनीहरुलाई अनुभब हुँदैन | ठिक यहि कुरा अधिकांस राजनीतिक दल भनाउँदा सम्प्रदायमा लागु हुन्छ | कार्यकर्तारुपी भक्तहरु आफ्ना धर्मगुरुरुपी नेताको भनाइ यसरि हुबहु उतार्छन की उनीहरुका नेता मात्र समाज परिवर्तनका असली ठेकेदार हुन् | तर उनीहरुको तर्कमा समेत न त आफ्नो अध्ययनको निचोड हुन्छ न त अनुभबको | आफ्ना धर्मगुरुहरुनै उनीहरुका एक मात्र ज्ञानका श्रोत हुने गर्दछन | त्यसैले उनीहरुसँग कुरा गर्दा लाग्छ कुनै कठपुतली सँग कुरा गरिंदै छ |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
अरुको कुरा पछ्याउन हुँदैन भन्ने हैन | संसारमा कसैले कसैको कुरा नापछ्याएको भए सायद अहिले मानब समाज यति अगाडी आउने थिएन | तर कुनै कुरा पछ्याउनु अघी त्यो कुरा ठिक हो अथवा हैन भनेर संका गर्न सक्नु पर्छ | अनि त्यो कुरा जीवनमा कतिको ब्यबहारिक हुन सक्छ भनेर सोच्न सक्नु पर्दछ | सकेसम्म आफ्नो जीवनमा उतार्न सक्नु पर्दछ | अनि मात्र त्यो बिषयमा सजिब र ब्यबहारिक तर्क दिन सकिन्छ | अन्यथा माथिको उखानकै अर्को रुप “भरेको खर्चले कति दिन पुग्छ र ” भनेजस्तो हुने छ |   

 
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/8RwAK-XPHDM" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/4353596120146707828/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2013/01/dead-logic.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4353596120146707828?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4353596120146707828?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/8RwAK-XPHDM/dead-logic.html" title="निर्जीव तर्कहरु " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2013/01/dead-logic.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CEEDRXs-eyp7ImA9WhNWEEU.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-4281180753213293495</id><published>2012-12-10T01:21:00.001+05:30</published><updated>2012-12-10T01:21:14.553+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-12-10T01:21:14.553+05:30</app:edited><title>लक्ष्मीका आठ रुप, सुखी जीवनका उपायहरु </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;!--[if gte mso 9]&gt;&lt;xml&gt;
 &lt;o:OfficeDocumentSettings&gt;
  &lt;o:AllowPNG/&gt;
 &lt;/o:OfficeDocumentSettings&gt;
&lt;/xml&gt;&lt;![endif]--&gt;

&lt;br /&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;हामी सबैलाई थाहा छ की धनको प्रतिक अथवा देवी भनेर लक्ष्मीलाइ चिन्ने
गरिन्छ | तर धन भन्नाले व्यक्तिगत सम्पती मात्र जनाउँछ की अरु पनि केहि कुराहरु
छन् जसले साँचो अर्थमा धनको अर्थ दिने गर्दछन | धनको अर्थ रुपियाँ मात्र भए त
संसारका अरबपती&amp;nbsp; निकै खुसि हुनु पर्ने | तर उनीहरु खुसि छैनन् | यसको अर्थ हो
केहि कुरा अरु पनि छ जुन नभई मान्छे लाइ धनी भन्न सकिदैन | र जसरी हामीहरु धनको
देबी लक्ष्मीलाइ मान्छौं त्यसरी नै बिभिन्न प्रकारका धनकी देबीको रुपमा आठ
प्रकारका लक्ष्मीको परिकल्पना गरिएको रहेछ र समग्रमा&amp;nbsp; अष्टलक्ष्मी नाम दिइएको रहेछ
| र सबै लक्ष्मीले साथ दिएको भए मात्र पूर्ण रुपमा धनि मानिने रहेछ |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;b&gt;अपिलक्ष्मी&lt;/b&gt; : हुनत म संस्कृतमा कमजोर हुनाले यसको ठ्याक्क अनुबाद
मलाइ थाहा छैन तर पनि यसको अर्थ स्विकार भन्ने हुने रैछ | अर्थात आफ्नो अहिलेको
परिस्थिति र भुतमा घटेका घटनाहरुलाई स्विकार गर्न सक्ने क्षमता | जो मानिस आफ्नो
वरिपरीको परिस्थिति सँग सन्तुस्ट हुन सक्दैन उसको वरिपरिको अवस्था आफ्नो हुन सक्दैन
| त्यो मानिस आफ्नो वरिपरीको बाताबरण आफ्नो ठान्न सक्दैन | अर्थात त्यो मानिस
आफ्नो वरिपरिको परिस्थिति सँग गरिब नै हुन्छ |&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;b&gt;धनलक्ष्मी&lt;/b&gt; : धनलक्ष्मी अर्थात धनसम्पती |यसबारे त सबैलाई थाहा नै छ |
त्यसैले यसको बर्णनलाइ यत्तिकै छोडें मैले |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;b&gt;धान्यलक्ष्मी&lt;/b&gt; : धान्य अर्थात अन्न | तर अन्नलाइ नै किन लक्ष्मीको
दर्जा दिइयो त? अन्न सामान्य बस्तु मात्र भए धनलक्ष्मी सँग नै जोडिन्थ्यो होला |
तर अन्नको प्रत्यक्ष सम्बन्ध हाम्रो स्वास्थ्य सँग हुने गर्दछ | अर्थात हामीले
खाने खाना कस्तो छ भन्ने कुराले हाम्रो स्वास्थ्य कस्तो छ भन्ने कुरा जनाउँछ |
त्यसैले धान्यलक्ष्मीलाइ स्वास्थ्य सँग जोडेर हेर्न सकिन्छ | जब मानिस अस्वस्थ&amp;nbsp; हुन्छ
त्यतिबेला अरु कुरामा जतिसुकै सम्पन्न भएपनि त्यो मानिस गरिब नै भएजस्तो हुन्छ |
अर्थात स्वास्थ्य समेत एक प्रमुख&lt;span style="mso-spacerun: yes;"&gt;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;धन हो
भनेर बुझ्न सकिन्छ | त्यसैले अन्नको रुपमा स्वास्थ्यलाइ समेत आठ लक्ष्मीमा एक
लक्ष्मीको स्थान दिइएको छ |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;b&gt;गजलक्ष्मी&lt;/b&gt; : संस्कृतमा गज भन्नाले हात्ती जनाउँछ | अर्थात धन र धान्यले
समेट्न नसक्ने पशुधन लाइ जनाउँछ | तर पशुधन भित्र समेत केहि रहस्य लुकेको छ | कुनै
पनि पशुधनको कुरा गर्दा के बुझ्नु पर्छ भने रुपैया र अन्न जस्तो पशु निर्जिब
हुँदैनन |उनीहरुमा थोरै नै भएपनी सोच्न सक्ने क्षमता हुन्छ | त्यसैले उनीहरुलाई आफ्नो बनाउनको लागी मित्रताको जरुरत हुन्छ | र त्यहि मैत्रीभावलाइ समेत हाम्रा ग्रन्थहरुमा धनको रुपमा ब्याख्या गरिएको पाइन्छ | र यसलाई गजलक्ष्मीको नाम दिइएको पाइन्छ |&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;b&gt;सन्तानलक्ष्मी : &lt;/b&gt;सन्तानलक्ष्मी अर्थात आफ्नो सन्तान समेत धनको रुपमा ब्याख्या गरिएको पाइन्छ | तर सन्तानलक्ष्मीले आफ्नो छोराछोरीमा मात्र आफ्नो सिमा तोक्दैन | आफुले आफ्नो दुख पिडा सुनाउन सक्ने सबैलाइ यस दायरामा राखेको पाइन्छ | यसरी आफ्नो दुखसुख बाड्ने मानिस हुनु समेत एक प्रकारले धनी हुनु नै मानिने रैछ |&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;b&gt;विद्यालक्ष्मी : &lt;/b&gt;बिद्यधनम सर्बधनम प्रधानम भनेर समेत भन्ने गरिन्छ | तर बिद्या भन्नाले कलेजको अध्ययन नभई ज्ञानको खोजीमा हुने तत्परतालाइ जनाउने गर्दछ | जीवन र जगत बारे बुझ्ने इच्छा र त्यसबारे निकालेका निचोड नै यसभित्र आउने गर्दछन | जसले जीवनको अर्थ बुझेको छैन उ सधै यसबाट पिडित हुने गर्दछ | अर्थात जीवनबारे बुझ्नु समेत एक हिसाबले जीवनमा खुसि आउनु हो | यसर्थ विद्यालक्ष्मी को रुमपा ज्ञानलाई समेत धनको स्थान दिईएको भेटिन्छ |&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;b&gt;बिरलक्ष्मी : &lt;/b&gt;बिरलक्ष्मी अर्थात साहस | कुनै पनि अवस्थासँग लड्न सक्ने क्षमता | जो मानिस भित्रबाट कमजोर हुन्छ अरु सबै कुरा पाएर पनि कतै न कतै उसलाई सधै डर हुने गर्दछ | यसकारण उसले आफ्नो जीवनमा सधै पिडा मात्र भेट्ने गर्दछ | त्यसैले साहस समेत एक धन हो भनेर ब्याख्या गरिएको छ | र यसलाई बिरलक्ष्मीको नाम दिइएको छ |&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;b&gt;विजयालक्ष्मी&lt;/b&gt;&amp;nbsp; : विजयालक्ष्मी अर्थात आफ्नो वरिपरी भएको सबै परिस्थीती माथिको विजय | तर अध्यात्ममा यसलाई अझै महत्वको साथ हेरिएको छ&amp;nbsp; | अर्थात आफु माथि समेत बिजयको रुपमा यसलाई हेरिन्छ | तर जे भएपनि हारको मानसिकतामा मानिस कहिले पनि सुखी हुन सक्दैन | त्यसैले सायद बिजयभावलाइ समेत धनको रुपमा प्रस्तुत गर्ने गरिन्छ&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;माथिका ८ वटा बुँदाबाट प्रस्ट हुन्छ की मानिस सम्पती आर्जन गरेर मात्र सुखी र खुसि हुन सक्दैन | त्यसको लागी अन्य थुप्रै कुराहरुको आवस्यकता पर्ने गर्दछ | अहिलेको परिस्थितिमा माथिका बुँदामा थपघट गर्न पर्ने पनि हुन सक्छ तर पनि जीवनको खुसि आर्जन गर्न सायद माथिका बुँदामा भनिएका कुराहरु चाहिं अपरिहार्य नै छन की जस्तो लाग्छ |&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;(भानु शर्माको प्रबचनमा आधारित )&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;!--[if gte mso 9]&gt;&lt;xml&gt;
 &lt;w:WordDocument&gt;
  &lt;w:View&gt;Normal&lt;/w:View&gt;
  &lt;w:Zoom&gt;0&lt;/w:Zoom&gt;
  &lt;w:TrackMoves/&gt;
  &lt;w:TrackFormatting/&gt;
  &lt;w:PunctuationKerning/&gt;
  &lt;w:ValidateAgainstSchemas/&gt;
  &lt;w:SaveIfXMLInvalid&gt;false&lt;/w:SaveIfXMLInvalid&gt;
  &lt;w:IgnoreMixedContent&gt;false&lt;/w:IgnoreMixedContent&gt;
  &lt;w:AlwaysShowPlaceholderText&gt;false&lt;/w:AlwaysShowPlaceholderText&gt;
  &lt;w:DoNotPromoteQF/&gt;
  &lt;w:LidThemeOther&gt;EN-US&lt;/w:LidThemeOther&gt;
  &lt;w:LidThemeAsian&gt;X-NONE&lt;/w:LidThemeAsian&gt;
  &lt;w:LidThemeComplexScript&gt;NE&lt;/w:LidThemeComplexScript&gt;
  &lt;w:Compatibility&gt;
   &lt;w:BreakWrappedTables/&gt;
   &lt;w:SnapToGridInCell/&gt;
   &lt;w:WrapTextWithPunct/&gt;
   &lt;w:UseAsianBreakRules/&gt;
   &lt;w:DontGrowAutofit/&gt;
   &lt;w:SplitPgBreakAndParaMark/&gt;
   &lt;w:EnableOpenTypeKerning/&gt;
   &lt;w:DontFlipMirrorIndents/&gt;
   &lt;w:OverrideTableStyleHps/&gt;
  &lt;/w:Compatibility&gt;
  &lt;m:mathPr&gt;
   &lt;m:mathFont m:val="Cambria Math"/&gt;
   &lt;m:brkBin m:val="before"/&gt;
   &lt;m:brkBinSub m:val="&amp;#45;-"/&gt;
   &lt;m:smallFrac m:val="off"/&gt;
   &lt;m:dispDef/&gt;
   &lt;m:lMargin m:val="0"/&gt;
   &lt;m:rMargin m:val="0"/&gt;
   &lt;m:defJc m:val="centerGroup"/&gt;
   &lt;m:wrapIndent m:val="1440"/&gt;
   &lt;m:intLim m:val="subSup"/&gt;
   &lt;m:naryLim m:val="undOvr"/&gt;
  &lt;/m:mathPr&gt;&lt;/w:WordDocument&gt;
&lt;/xml&gt;&lt;![endif]--&gt;&lt;!--[if gte mso 9]&gt;&lt;xml&gt;
 &lt;w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
  DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
  LatentStyleCount="267"&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/&gt;
 &lt;/w:LatentStyles&gt;
&lt;/xml&gt;&lt;![endif]--&gt;&lt;!--[if gte mso 10]&gt;
&lt;style&gt;
 /* Style Definitions */
 table.MsoNormalTable
 {mso-style-name:"Table Normal";
 mso-tstyle-rowband-size:0;
 mso-tstyle-colband-size:0;
 mso-style-noshow:yes;
 mso-style-priority:99;
 mso-style-parent:"";
 mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
 mso-para-margin-top:0in;
 mso-para-margin-right:0in;
 mso-para-margin-bottom:10.0pt;
 mso-para-margin-left:0in;
 line-height:115%;
 mso-pagination:widow-orphan;
 font-size:11.0pt;
 mso-bidi-font-size:10.0pt;
 font-family:"Calibri","sans-serif";
 mso-ascii-font-family:Calibri;
 mso-ascii-theme-font:minor-latin;
 mso-hansi-font-family:Calibri;
 mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
&lt;/style&gt;
&lt;![endif]--&gt;&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/pR66CXC9B5s" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/4281180753213293495/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/12/blog-post_10.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4281180753213293495?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4281180753213293495?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/pR66CXC9B5s/blog-post_10.html" title="लक्ष्मीका आठ रुप, सुखी जीवनका उपायहरु " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/12/blog-post_10.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;C0cGRX0yeip7ImA9WhBVEUo.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-4143854317025039441</id><published>2012-12-01T15:33:00.000+05:30</published><updated>2013-04-17T09:27:04.392+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-04-17T09:27:04.392+05:30</app:edited><title>मनोक्रान्ती अभियानको त्यो संस्मरण </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;!--[if gte mso 9]&gt;&lt;xml&gt;
 &lt;o:OfficeDocumentSettings&gt;
  &lt;o:AllowPNG/&gt;
 &lt;/o:OfficeDocumentSettings&gt;
&lt;/xml&gt;&lt;![endif]--&gt;

&lt;br /&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;a href="http://1.bp.blogspot.com/-LzIEYRCP67s/ULnVKGaNq3I/AAAAAAAABak/bxVfTdsrcnM/s1600/Untitled-1_thumb%5B4%5D.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-LzIEYRCP67s/ULnVKGaNq3I/AAAAAAAABak/bxVfTdsrcnM/s1600/Untitled-1_thumb%5B4%5D.jpg" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;हिंजो ट्विटरमा एकजना मित्रले मनोक्रान्ती
अभियानमा रहेका केहि व्यक्तिहरुले केहि बर्ष अघी गरेको नग्न जुलुसको फोटो राख्नुभएको
थियो | त्यो फोटो हेरेपछी केहि बर्ष अघिका एक एक घटनाहरु मनमा झलझली याद आए |
बिशेस गरि म मनोक्रान्ती अभियानमा लागेको समय देखी त्यो अभियान छोड्ने बेला सम्मको
परिस्थितीको सम्झना आयो | &lt;span style="mso-spacerun: yes;"&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;त्यतीबेलाको
संस्मरण र बिशेस गरि म मनोक्रान्ती अभियानसँग छुट्टिएको अवस्थाको चर्चा गर्न
लागेको छु&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;म जतिबेला आइएससी सकेर के गर्ने र के नगर्ने
भन्ने कुरामा अल्झिरहेको बेला मनोक्रान्ती अभियानमा प्रवेश गरेको थिएँ | त्यतीबेला
बिकाशआनन्दले दिने जीवनदर्शनको प्रबचन निकै जोशिलो र उपयोगी लाग्थ्यो | साकारात्मक
सोंचको बारे दिने प्रबचनले आफुसँग भएका सबै समस्या कुनै दिन ठुलो अवसर बनेर आउने
छन भन्ने मनमा लाग्थ्यो | त्यसमाथी ध्यानका केहि प्रयोग हरुले साच्चिकै आफुभित्र
पक्कै केहि छ भन्ने भान हुन्थ्यो |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;म अहिले जहाँ छु त्यसको धेरैथोरै श्रेय बिकाशआनन्द
र मनोक्रान्ती अभियानलाइ जान्छ | म उनीबाट सकारात्मक सोंचको बारे सिकें | ध्यान र
अध्यात्मको गुढ रहस्य पत्ता लगाउने यात्रा सुरु भयो | अझ बिशेस गरी पुस्तक
अध्ययनको महत्वपूर्ण पाटोमा बढ्न समेत त्यहींबाट प्रेरणा मिलेको थियो | &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;त्यती&lt;span style="mso-spacerun: yes;"&gt;&amp;nbsp;
&lt;/span&gt;बेला मनोक्रान्ती अभियान बिभिन्न चमात्कार देखाउने स्थल समेत बनेको थियो |
पेटमाथीबाट गाडी गुडाउने, आगोमा हिड्ने घन्टौ नरोकिई प्रबचन दिने जस्ता अनौठा
कार्य मनोक्रान्ती योद्धाले गर्दै आएका थिए | तर मिडियामा भने ती समाचार आएका
थिएनन | त्यस बिरुद्ध मनोक्रान्तीले आन्दोलन छेडेको थियो | सकारात्मक समाचारलाइ
स्थान दिन छोडेर नकारात्मक समाचार मात्र पाथामिकता दिएको भनेर बिभिन्न मिडिया
हाउसमा गएर त्यसबारे जानकारी दिने प्रयास समेत भएको थियो | त्यसक्रममा कान्तिपुर
पब्लिकेसनमा जानेक्रममा मा समेत गएको थिएँ | त्यसको ठिक भोली पल्ट नयाँसडकमा नाङ्गो
जुलुस भो रे भन्ने सुनियो | मनोक्रान्ती अभियानमा नै जोडिएको बेला भएको त्यो
कार्यले अचम्मित तुल्याएको थियो | मैले अहिले सम्म पनि त्यो कार्य नियोजित रुपमा
प्रचारबाजीको लागी गरिएको कार्य थियो अथवा सामान्य आन्दोलनको प्रक्रिया भनेर बुझ्न
सकेको छैन | तर त्यसदिन त्यो जुलुसमा गएका मित्रको भनाइमा चाहिं नयाँसडकमा
सकारात्मक समाचारको बारे र्याली गर्ने मात्र कार्यक्रम रहेको तर बिचमा एक्कासी
त्यो योजना बनेको भन्ने सुनेको थिएँ | तर त्यतीबेला बिकाशानन्दको माओबादी
नेतृत्वसँगको सुमधुर सम्बन्धको कारण खासै केहि कारबाही भएन र उनीहरु छिट्टै नै
प्रहरी हिरासतबाट छुटे |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;
&lt;a href="http://1.bp.blogspot.com/-96ScOIb_Sss/ULnVajz91_I/AAAAAAAABa0/pNjPJyDoxOk/s1600/manokraantee.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="176" src="http://1.bp.blogspot.com/-96ScOIb_Sss/ULnVajz91_I/AAAAAAAABa0/pNjPJyDoxOk/s320/manokraantee.png" width="320" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;तर यती हुँदाहुँदै पनि म मनोक्रान्ती अभियानमा
अडिन सकिन | त्यो कारण सम्झिदा अहिले सम्म पनि अचम्म लाग्छ | बिकाशानन्दको एउटा
प्रबचनले नै मलाइ त्यो अभियानमा रहिरहन मन लागेन | त्यो प्रबचन थियो संबिधान सभा
पछी उनले खुल्लामंचमा दिएको खुल्ला प्रबचन | संबिधान सभा निर्बाचनको ठिक अघी
बिकाशानन्दले गोदावरीमा आफ्नो आश्रम स्थापना गरेका थिए र त्यसको उद्घाटन तत्कालीन
नेकपा माओबादीका अध्यक्ष प्रचण्डले गरेका थिए | त्यो दिनको प्रबचनमा त मा उपस्थित
थिइन तर निर्बाचन पछीको प्रबचनमा बिकाशानान्दले त्यस दिनको संस्मरण सुनाएका
थिए&lt;span style="mso-spacerun: yes;"&gt;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;| त्यसक्रममा उनले भने मनोक्रान्ती
म्याट्रिक्स उद्घाटनको दिन प्रचण्डलाई उनले महामहिम भनेर सम्बोधन गरे रे | त्यसको
उत्तरमा प्रचण्डले महामहिम त रास्ट्रपती र राजदुतलाई मात्र भनिन्छ म त दुवै हैन&amp;nbsp;
भनेर भनेछन | अनि बिकाशानन्दले भनेछन “लंकातटमा भगवान श्रीरामले बिभिसनलाइ लंकेश
भनेर सम्बोधन गर्नुभो | बिभिसनले भन्नुभो प्रभो लंकेश त लंकाको राजालाई मात्र
भनिन्छ | अहिले लंकाको राजा रावण हो त्यसैले म लंकेश हैन | अनि श्रीरामले भन्नुभो
बिभिसन तिमी ब्रतमान देख्दै छौ मा भबिष्य देख्दै छु | तिम्रो भबिष्य देखेर नै
लंकेश भनेको हो | हो ठिक त्यसरी नै महामहीम प्रचण्ड म तपाइँको भबिष्य देखेको छु |
तपाइँ नेपालको प्रथम रास्ट्रपती बन्नुहुनेछ | त्यसैले मैले महामहीम भनेको हो ”| यो
कुरालाइ जोडेर माओबादीले निर्बाचन जितेको र आफ्नो भबिष्यबाणी पुरा भएको बताएका थिए
| त्यो प्रबचन पछी अरुलाइ के भो मलाइ थाहा छैन तर मैले उनलाई गरेको श्रद्धा चाहिं घट्यो
| र मेरो नियमित प्रबचानमा जाने तथा मनोक्रान्ती अभियानका कार्यक्रममा सहभागी हुने
प्रक्रिया समाप्त भयो |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;केहि कुरामा असहमती भए पनि उनीसँग मेरो कुनै
पूर्बाग्रह छैन | म अहिले पनि आफ्नो अध्यात्मिक यात्राको प्रथम गुरु बिकाशानन्दलाइ
नै मान्छु | किनकी ध्यानको आनन्दसँग उनैले पहिलोपल्ट मलाइ परिचित बनाएका थिए | तर
अहिलेपनी थुप्रै युवा उनका चेला बन्छन अनि कि त उनका सबै कुरालाइ सकारात्मक सोंच
भन्दै स्विकार गर्दै बस्छन बाँकी युवा उनका कुरा केलाउँदै त्यो अभियानबाट बाहिर
आउने गर्छन | र अहिले सम्म पनि बिभिन्न उतारचढाब र बिबाद खेल्दै मनोक्रान्ती
अभियान चलिरहेको नै छ |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;!--[if gte mso 9]&gt;&lt;xml&gt;
 &lt;w:WordDocument&gt;
  &lt;w:View&gt;Normal&lt;/w:View&gt;
  &lt;w:Zoom&gt;0&lt;/w:Zoom&gt;
  &lt;w:TrackMoves/&gt;
  &lt;w:TrackFormatting/&gt;
  &lt;w:PunctuationKerning/&gt;
  &lt;w:ValidateAgainstSchemas/&gt;
  &lt;w:SaveIfXMLInvalid&gt;false&lt;/w:SaveIfXMLInvalid&gt;
  &lt;w:IgnoreMixedContent&gt;false&lt;/w:IgnoreMixedContent&gt;
  &lt;w:AlwaysShowPlaceholderText&gt;false&lt;/w:AlwaysShowPlaceholderText&gt;
  &lt;w:DoNotPromoteQF/&gt;
  &lt;w:LidThemeOther&gt;EN-US&lt;/w:LidThemeOther&gt;
  &lt;w:LidThemeAsian&gt;X-NONE&lt;/w:LidThemeAsian&gt;
  &lt;w:LidThemeComplexScript&gt;NE&lt;/w:LidThemeComplexScript&gt;
  &lt;w:Compatibility&gt;
   &lt;w:BreakWrappedTables/&gt;
   &lt;w:SnapToGridInCell/&gt;
   &lt;w:WrapTextWithPunct/&gt;
   &lt;w:UseAsianBreakRules/&gt;
   &lt;w:DontGrowAutofit/&gt;
   &lt;w:SplitPgBreakAndParaMark/&gt;
   &lt;w:EnableOpenTypeKerning/&gt;
   &lt;w:DontFlipMirrorIndents/&gt;
   &lt;w:OverrideTableStyleHps/&gt;
  &lt;/w:Compatibility&gt;
  &lt;m:mathPr&gt;
   &lt;m:mathFont m:val="Cambria Math"/&gt;
   &lt;m:brkBin m:val="before"/&gt;
   &lt;m:brkBinSub m:val="&amp;#45;-"/&gt;
   &lt;m:smallFrac m:val="off"/&gt;
   &lt;m:dispDef/&gt;
   &lt;m:lMargin m:val="0"/&gt;
   &lt;m:rMargin m:val="0"/&gt;
   &lt;m:defJc m:val="centerGroup"/&gt;
   &lt;m:wrapIndent m:val="1440"/&gt;
   &lt;m:intLim m:val="subSup"/&gt;
   &lt;m:naryLim m:val="undOvr"/&gt;
  &lt;/m:mathPr&gt;&lt;/w:WordDocument&gt;
&lt;/xml&gt;&lt;![endif]--&gt;&lt;!--[if gte mso 9]&gt;&lt;xml&gt;
 &lt;w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
  DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
  LatentStyleCount="267"&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
   UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/&gt;
  &lt;w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/&gt;
 &lt;/w:LatentStyles&gt;
&lt;/xml&gt;&lt;![endif]--&gt;&lt;!--[if gte mso 10]&gt;
&lt;style&gt;
 /* Style Definitions */
 table.MsoNormalTable
 {mso-style-name:"Table Normal";
 mso-tstyle-rowband-size:0;
 mso-tstyle-colband-size:0;
 mso-style-noshow:yes;
 mso-style-priority:99;
 mso-style-parent:"";
 mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
 mso-para-margin-top:0in;
 mso-para-margin-right:0in;
 mso-para-margin-bottom:10.0pt;
 mso-para-margin-left:0in;
 line-height:115%;
 mso-pagination:widow-orphan;
 font-size:11.0pt;
 mso-bidi-font-size:10.0pt;
 font-family:"Calibri","sans-serif";
 mso-ascii-font-family:Calibri;
 mso-ascii-theme-font:minor-latin;
 mso-hansi-font-family:Calibri;
 mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
&lt;/style&gt;
&lt;![endif]--&gt;&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/m_kYVpJLOeQ" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/4143854317025039441/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/12/blog-post.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4143854317025039441?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4143854317025039441?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/m_kYVpJLOeQ/blog-post.html" title="मनोक्रान्ती अभियानको त्यो संस्मरण " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://1.bp.blogspot.com/-LzIEYRCP67s/ULnVKGaNq3I/AAAAAAAABak/bxVfTdsrcnM/s72-c/Untitled-1_thumb%5B4%5D.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>1</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/12/blog-post.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CEQBRns4cSp7ImA9WhNXEEg.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-3344008470088222616</id><published>2012-11-28T01:42:00.000+05:30</published><updated>2012-11-28T03:09:17.539+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-11-28T03:09:17.539+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="social media" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="facebook" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="TWITTER" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepali" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepal" /><title>नेपाली समाजले बिकास गरेको नयाँ सामाजिक संजाल संस्कृती </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
समाज यस्तो औजार हो जसले सबैतिर चलीआएका मूल्य मान्यता भत्काएर आफ्नै नयाँ मूल्य र मान्यता स्थापित गर्न सक्छ | संसारमा सामान्य रुपमा जस्तो प्रचलन भएको भए पनि समाजले आफ्नो बिशेषताको आधारमा छुट्टै प्रचलन बनाउने गर्छ | र समाजका अधिकांस सदस्य त्यहि प्रचलन अनुसारचल्ने गर्दछन | म यो लेखमा हामीले भत्काएका केहि यस्तै कुराहरुको बारे उल्लेख गर्ने प्रयास गरेको छु जुन बिशेस गरि सामाजिक संजालसँग सम्बन्धित छन् |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
सुरुमा&amp;nbsp; फेसबुकको बारेमै कुरा गरौँ |&amp;nbsp; बिशेस गरि लाइक र ट्यागको बारेमा | हामीमध्ये धेरैले आफ्नो अथवा कुनै संदेश भएको फोटो पोस्ट गरेपछी सुरुमै गर्ने गरेको कुरा हो ट्याग | आफुले चिनेजानेसम्मका सबैलाई ट्याग गरेर मैले फोटो पोस्ट गरें है भनेर जानकारी दिने प्रचलन सामान्य जस्तै भैसक्यो | यदि ट्याग गरिएका पोस्टलाइ टाइमलाइनमा जान बाट रोक्ने अप्सन नछान्ने हो भने त आधा भन्दा बढी पोस्ट ट्यागकै हुने गर्छन | तर के ट्याग अरुलाई फोटो अथवा कुनै पोस्ट देखाउन मात्र प्रयोग हुने हो त? पक्कै पनि हैन | अरुलाई देखाउन त टाइमलाइन नै काफी छ नी | ट्याग भनेको त कुनै पनि फोटोमा भएको व्यक्ति को हो भनेर अरुले सजिलै बुझुन भनेर सजिलोको लागी गरिने संकेत हो | तर कुनै संदेश मात्र राखिएका पोस्टमा व्यक्ति ट्याग हुनुलाई कुन रुपले बुझ्ने? तर मैले सुरुमै उल्लेख गरेजस्तो अहिले ट्याग हाम्रो समाजमा यहि रुपमा प्रयोग हुन लागेको छ | जसले गर्दा ट्यागको झमेला खेप्नु पर्ने र मैले ट्याग गरेको फोटोमा किन कमेन्ट नगरेको भनेर सुन्नु पर्ने कुरा जारी नै हुने छ |&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
त्यस्तै&amp;nbsp; अर्को चर्को आतंकको रुपमा देखिने कुरा हो लाइक&amp;nbsp; | अहिले कतिपय पेजले बिहान गर्ने पोस्ट हुन्छ आजको बिहान फलानो भगवानलाई लाइक चढाएर सुरु गरौँ | हुनत कतै ओशोले भनेका थिए भगवान मान्छेले आफ्नो अनुसार बनाउँछ | कम्प्युटर इन्जिनीयर ले महादेवको मुर्ति स्थापित गर्नपर्यो भने कम्प्युटरेश्वर महादेव बनाउछ रे | त्यस्तै नै होला सायद फेसबुकको मन्दिरमा चाहीं भगवानलाई चढाउने कुरा लाइक नै होला | तर त्यसरी लाइक गर्नाले कतिको भगवान खुसी हुन्छन अथवा त्यसको धार्मिक महत्व कति हुन सक्छ भनेर कसैले सोच्ने गरेको पाइन्न | बरु त्यसबाट एडमिन चाहिं पक्कै खुसि हुने गर्छन | तर लाइक गरेर भगवान खुसि बनाउने संस्कार अब स्थापित भैसक्यो | जुन सायद फेसबुक संस्थापक जुकरबर्गले लाइक अप्सन राख्दा सोचेका पनि थिएनन होला |&lt;br /&gt;
अब कुरा गरौँ ट्विटरको | ट्विटर फेसबुकको तुलनामा सिमित व्यक्तिले मात्र चलाउने गर्छन | तर यस्ता नयाँ प्रचलन बनाउने सवालमा चाहीँ ट्विटर फेसबुक भन्दा निकै अघी छ |&amp;nbsp; पहिलो कुरा गरौँ ट्विटरमा आउने पोस्टको बारेमा | ग्रुप डिस्कसन र छिटो छरितो संचारको लागी फेसबुकलाइ ट्विटरले पछाडी पार्छ भन्ने मेरो बुझाइ हो | म यो मेरो मान्यतामा गलत समेत हुन सक्छु | तर पनि यहि दुइ वटा कुराले मलाई ट्विटरले जहिले पनि बाधेर राख्ने गर्छ | तर म जतिबेला टाइमलाइन खोल्छु मैले कल्पना नै गर्न नसक्ने कुराहरुको बारे पोस्ट आइरहेको हुन्छ | बढीमा १५ मिनेट अघिका भन्दा धेरै पोस्ट हेर्नु मेरो नियमित ट्विटर एकाउन्ट (&lt;a href="https://twitter.com/mskhanal" target="_blank"&gt;@mskhanl&lt;/a&gt;) मा असम्भब नै हुन्छ | त्यसैले त्यो एकाउन्टमा मैले जसको पोस्ट नछुटोस भन्ने लाग्छ उनीहरुलाई छुट्टा लिस्ट बनाएर राखेको छु भने आफ्नो बिषय सँग सम्बन्धित बिदेशी ब्यक्ति संस्थालाइ अर्कै एकाउन्ट बनाएर फलो गरेको छु | त्यहाँ मैले देखेको कुरा के हो भने एक दिन भरि त्यो एकाउन्ट नखोले पनि ट्विट हेर्न खासै समस्या हुदैन किनकी कुनै बहस नपरेको बेला उनीहरु दिनको बढीमा ५ वटा सम्म ट्विट गर्ने गर्दछन | त्यसैले उनीहरुले के लेखे भनेर टाउको दुखाउन पर्ने आवस्यकता नै हुदैन | तर अधिकांस नेपाली ट्विटर प्रयोगकर्ताहरु मैले त्यो एकाउन्ट बाट फलो गरेका १०० को आसपास संख्यामा रहेका ट्वीटेले एक दिनमा गर्ने भन्दा बढी ट्विट गर्ने गर्दछन | र केहि ट्विटर एकाउन्ट प्रयोगकर्ता यस्ता सम्म छन् की के कुरा सामाजिक संजालमा दिने के नदिने भन्ने कुरा समेत ख्याल नगर्ने गर्दछन | मैले केहि पोस्ट यस्ता सम्म देखेको छु की "एक छिन कुर्नुहोस मा ट्वाइलेट गएर आउछु " भनेर सम्म लेखेका छन् केहि मित्रहरुले |&amp;nbsp; यसबारे एकजना ट्विटर प्रयोगकर्ता &lt;a href="http://www.twitter.com/KHAKLYAKSOLTEE" target="_blank"&gt;khaklyaksoltee&lt;/a&gt; ले लेखेका थिए की नेपाली ट्विटर प्रयोगकर्ताले ट्विटरलाइ ग्रुप च्याटको रुपमा प्रयोग गर्ने गर्छन (&lt;a href="https://twitter.com/khaklyaksoltee/status/253187883387736064" target="_blank"&gt;उनको पोस्ट यहाँ हेर्नुहोस&lt;/a&gt; ) | हो हामी ट्विटरलाइ ग्रुप च्याटकै रुपमा बिकास गरेका छौं | यसमा कुनै दुइ मत छैन | र यो कुरा हामीले अरुले ट्विटर प्रयोग गर्ने सैली भन्दा पृथक र आफ्नै तरिकाले बिकास गरेको सैली हो |&lt;br /&gt;
&lt;div class="post-title entry-title" itemprop="name"&gt;
त्यस्तै ट्विटरमा आएको अर्को प्रचलन हो छद्म नामको ब्यापक प्रयोग | हामि स्कुल पढ्दा हाम्रा सहपाठी मित्रले प्रेमपत्र लेख्दा अरुले फेला पारे भने सबैले थाहा पाउँछन भनेर छद्मनाममा लेख्ने गर्दथे | पछी माओबादी जनयुद्धमा समेत त्यस्तै नाम प्रयोग गर्छन भन्ने बुझियो | अहिले चाहिं ट्विटरमा यसको प्रयोग ब्यापक छ | यसको लागी कुन मनोविज्ञानले काम गरेको छ त्यो त मैले अहिले सम्म बुझेको छैन | फेक र छद्मनाम प्रयोग गर्नेअरुको बारे मैले पहिला पनि पोस्ट गरेको थिएँ (हेर्नुहोस &lt;a href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/blog-post.html" target="_blank"&gt;&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;टुइटरका फेक हरुको कुरा )&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/a&gt;&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;तर अहिले त दिनदिनै युजरनेम र ह्यान्डिल फेर्ने लहर नै चलेको छ | २४ घण्टा टाइमलाइनमा बस्न नसक्ने हो भने थाहा हुँदैन कसले ट्वीट गर्दै छ भनेर | तर अहिले त ट्विटरमा आफ्नो सशक्त पहिचान बनाएका र सामाजिक संजाल सम्बन्धी बिशेस ज्ञान भएका भनेर मानिनेहरु समेत आफुलाई छद्मनाममा प्रस्तुत गर्न लागेछन | यसको अर्थ सायद अब नेपाली ट्वीटेको माझमा छद्मनाम र ह्यान्डिल बैध नै भयो भन्ने हो त? र हामीले नयाँ ट्विटर संस्कृति बिकास गरेकै हो त? &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/cuswp0yOWxY" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/3344008470088222616/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/11/socity-and-social-media-in-nepal.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/3344008470088222616?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/3344008470088222616?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/cuswp0yOWxY/socity-and-social-media-in-nepal.html" title="नेपाली समाजले बिकास गरेको नयाँ सामाजिक संजाल संस्कृती " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/11/socity-and-social-media-in-nepal.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;A0YBQno8eCp7ImA9WhNQFE4.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-129530280678439154</id><published>2012-11-21T00:49:00.000+05:30</published><updated>2012-11-21T00:49:13.470+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-11-21T00:49:13.470+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="technology" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="facebook" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="english" /><title>Save your all facebook documents</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
What will happen if Facebook suddenly ban your account? Or you permanently deactivate your Facebook account? You will lost all your saved documents in Facebook including messages, photos, status. Facebook is itself an online diary where you can feel your past by reading status from that day. So what will you do when your Facebook account will be no more existing.&lt;br /&gt;
There is an easy option provided by Facebook. You can download all your information shared on Facebook To download your facebook archieve follow this steps.&lt;br /&gt;
&lt;ol class="_341 _3p6"&gt;
&lt;li&gt;Click the account menu &lt;img alt="" class="_254 img" src="https://fbcdn-dragon-a.akamaihd.net/cfs-ak-snc6/85001/493/207097142662705_1348602426.png" /&gt; at the top right of any Facebook page&lt;/li&gt;
&lt;li&gt; Choose &lt;b&gt;Account Settings&lt;/b&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;Click on &lt;b&gt;"Download a copy&lt;/b&gt; of your Facebook data"&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;Click &lt;b&gt;Start My Archive&lt;/b&gt;&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;
.&amp;nbsp; There are two kind of archive.&amp;nbsp; You can select which one you prefer. To know what is included in "downloaded info" and in "expanded archieve" go to this link,&lt;br /&gt;
&lt;a href="https://www.facebook.com/help/326826564067688"&gt;https://www.facebook.com/help/326826564067688&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
By doing this you can download all your Facebook activity and you will see all your activity even when you have no access to your Facebook account. &lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/gdT74d86XtA" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/129530280678439154/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/11/save-your-all-facebook-documents.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/129530280678439154?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/129530280678439154?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/gdT74d86XtA/save-your-all-facebook-documents.html" title="Save your all facebook documents" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/11/save-your-all-facebook-documents.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CU8FRXcyfCp7ImA9WhNQE0w.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-8490766099474051089</id><published>2012-11-19T14:00:00.001+05:30</published><updated>2012-11-19T14:00:14.994+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-11-19T14:00:14.994+05:30</app:edited><title>फेसबुक ग्रुपमा अनाबस्यक पोस्ट बाट छुटकारा पाउनुहोस</title><content type="html">&lt;p align="justify"&gt;यदि तपाइँ फेसबुकमा ग्रुपको एडमिन हुनुहुन्छ भने पक्कै पनि ग्रुपमा आउने अनाबस्यक पोस्टले हैरान हुनुभएको छ होला | बिभिन्न पेजको प्रचार तथा अनाबस्यक एप्लिकेसनको पोस्टले ग्रुपमा हैरान बनाउने गर्दछन | ग्रुपको बिषय भन्दा बाहिर रहेर गरिने पोस्टले ग्रुप एडमिनलाइ सधै टाउको दुखाउने गर्दछ | त्यसलाई नियन्त्रण गर्न फेसबुकले नयाँ सुबिधा थपेको छ | जस अन्तर्गत अब एड्मिनले आफै पोस्ट अप्रुभ गर्ने नगर्ने निर्णय गर्न सक्नेछन | त्यसको लागि ग्रुप सेटिंगमा गएर पोस्ट अप्रुभ गर्ने कि नगर्ने भन्ने अप्सन रोज्नु पर्दछ | यदि पोस्ट अप्रुभ गर्ने अप्सनलाइ छानेको खण्डमा ग्रुपका सदस्यले गर्ने पोस्टलाइ एडमिनले अप्रुभ गरेपछी मात्र ग्रुपको वालमा देखिनेछन &lt;a href="http://lh6.ggpht.com/-mvPi87pJZ7A/UKntO7dpDWI/AAAAAAAABYU/Yfn_A-pl11k/s1600-h/group%252520facebook%25255B2%25255D.jpg"&gt;&lt;img style="background-image: none; border-bottom: 0px; border-left: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; display: inline; border-top: 0px; border-right: 0px; padding-top: 0px" title="group facebook" border="0" alt="group facebook" src="http://lh6.ggpht.com/-eapJk8zQlu4/UKntanGi8_I/AAAAAAAABYc/yKWwoX5UyAI/group%252520facebook_thumb.jpg?imgmax=800" width="244" height="87"&gt;&lt;/a&gt; &lt;p align="justify"&gt;यसरि सेटिंग गरेपछी ग्रुप सदस्यले पोस्ट गर्दा ग्रुपको वालमा यस्तो देखिन्छ |  &lt;p align="justify"&gt;&lt;a href="http://lh5.ggpht.com/-cNyXLGZpuIk/UKntnT4ij9I/AAAAAAAABYk/sR685ymTpHg/s1600-h/group2%25255B2%25255D.jpg"&gt;&lt;img style="background-image: none; border-bottom: 0px; border-left: 0px; padding-left: 0px; padding-right: 0px; display: inline; border-top: 0px; border-right: 0px; padding-top: 0px" title="group2" border="0" alt="group2" src="http://lh3.ggpht.com/-6zqZdZAVopU/UKnuDypWK6I/AAAAAAAABYs/bd6y1fBzvFA/group2_thumb.jpg?imgmax=800" width="244" height="39"&gt;&lt;/a&gt; &lt;p align="justify"&gt;अब एडमिनले अनुमति दिएपछी मात्र त्यो पोस्ट वालमा जानेछ | अर्थात तपाइँको ग्रुप अनाबस्यक पोस्टबाट सुरक्षित हुनेछ |        &lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/XIv6bj3NKAA" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/8490766099474051089/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/11/blog-post_3754.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/8490766099474051089?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/8490766099474051089?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/XIv6bj3NKAA/blog-post_3754.html" title="फेसबुक ग्रुपमा अनाबस्यक पोस्ट बाट छुटकारा पाउनुहोस" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://lh6.ggpht.com/-eapJk8zQlu4/UKntanGi8_I/AAAAAAAABYc/yKWwoX5UyAI/s72-c/group%252520facebook_thumb.jpg?imgmax=800" height="72" width="72" /><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/11/blog-post_3754.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CkAARX47fSp7ImA9WhNRFEs.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-5821726691308079254</id><published>2012-11-09T17:01:00.000+05:30</published><updated>2012-11-09T17:02:24.005+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-11-09T17:02:24.005+05:30</app:edited><title>आफ्नो पासवर्ड कतिको सुरक्षित छ थाहा पाउनुहोस </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
पासवर्ड ह्याक्को समस्या हामीमध्ये धेरैले भोगेको समस्या हो | आफ्नो ह्याक नभए पनि अरुको एकाउन्ट ह्याक भएको र त्यसबाट निकै समस्या आएको धेरै सुनिने गर्दछ |यसबाट बच्ने एक मात्र उपाय हो आफ्नो पासवर्ड सुरक्षित बनाउने | पासवर्ड कसरि सुरक्षित बनाउने भन्ने बारे त थुप्रै साइटहरु तथा पत्रपत्रिकाले जानकारी दिएका हुन्छन | यो पोस्टमा चाहिं म हामीले प्रयोग गरेको पासवर्ड कतिको सुरक्षित छ भनेर जाच्ने केहि टूलको बारे जानकारी दिनेछु | त्यो भन्दा अघि चाहिं मैले पासवर्ड सुरक्षित बनाउने केहि उपाय बताउदै छु | आफ्नो पासवर्ड सुरक्षित र ह्याक गर्न नसकिने बनाउनको लागी निम्न कुरामा ध्यान दिनु पर्छ |&lt;/div&gt;
&lt;ul style="text-align: justify;"&gt;
&lt;li&gt;पासवर्डमा सकेसम्म नाम फोन नम्बर जस्ता कुरा प्रयोग नगर्ने&amp;nbsp;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;पासवर्डमा कम्तिमा एक अपर केसको अक्षर (ABCD....Z) र कम्तिमा एक लोअर केसको अक्षर (abcd....z) प्रयोग गर्ने&amp;nbsp;&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;
&lt;ul style="text-align: justify;"&gt;
&lt;li&gt;पासवर्डमा कम्तिमा एक वटा अंक र एक वटा सिम्बल प्रयोग गर्ने&amp;nbsp;&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
यति&amp;nbsp; कुरामा ध्यान दिनुभयो भने तपाइको पासवर्ड सितिमिति कसैले पत्ता लगाउन सक्दैन | अब पक्कै तपाइँ आफ्नो पासवर्ड परिवर्तन गर्न चाहनुहुन्छ होला | त्यसो भए अब बन्ने नयाँ पासवर्ड कतिको सुरक्षित छ त ? तलका लिंकमा गएर पत्ता लगाउन सक्नुहुन्छ |&lt;/div&gt;
&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;
&lt;a href="http://1.bp.blogspot.com/-_pye7cAv0uM/UJzm_-9IJII/AAAAAAAABXY/gdi_S5_782E/s1600/password1.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="186" src="http://1.bp.blogspot.com/-_pye7cAv0uM/UJzm_-9IJII/AAAAAAAABXY/gdi_S5_782E/s400/password1.jpg" width="400" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
पहिलो साइट हो&lt;a href="http://www.passwordmeter.com/" target="_blank"&gt; http://www.passwordmeter.com/&lt;/a&gt; | यो साइटमा सुरक्षित छान्ने भनेर बताउने देखि तपाइँले छानेको पासवर्ड कति प्रतिशत सुरक्षित छ भनेर जानकारी दिने गर्दछ | साथै तपाइँले छानेको पासवर्डमा के कमजोरी छ भनेर समेत जानकारी दिने गर्दछ |&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
त्यस्तै अर्को उपयोगी र रमाइलो साइट हो &lt;a href="http://howsecureismypassword.net/"&gt;http://howsecureismypassword.net/&lt;/a&gt; | यो साइटमा तपाइँले छानेको पासवर्ड ह्याक गर्न कति समय लाग्न सक्छ भनेर अनुमानित समय दिने गर्दछ | त्यसबाट थाहा हुन्छ पासवर्ड कतिको सुरक्षित छ भनेर | साथै यसले पासवर्ड बनाउँदै गर्दा बिभिन्न सुझाब समेत दिने गर्दछ भने पासवर्डको सुरक्षाको स्तर हेरिकन पेजको कलर समेत परिवर्तन हुने गर्दछ |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;
&lt;a href="http://4.bp.blogspot.com/-bDXzoTCQjek/UJzo0Ol4ceI/AAAAAAAABXg/CN581f6Ek0Q/s1600/password2.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="160" src="http://4.bp.blogspot.com/-bDXzoTCQjek/UJzo0Ol4ceI/AAAAAAAABXg/CN581f6Ek0Q/s320/password2.png" width="320" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
यसरि सामान्य टूल प्रयोग गरेर आफ्नो पासवर्ड कतिको सुरक्षित छ भनेर जान्न सकिन्छ |&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/kT1b51IcdKs" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/5821726691308079254/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/11/blog-post.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/5821726691308079254?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/5821726691308079254?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/kT1b51IcdKs/blog-post.html" title="आफ्नो पासवर्ड कतिको सुरक्षित छ थाहा पाउनुहोस " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://1.bp.blogspot.com/-_pye7cAv0uM/UJzm_-9IJII/AAAAAAAABXY/gdi_S5_782E/s72-c/password1.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/11/blog-post.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CUQGR3g6cCp7ImA9WhNTEUk.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-8283358513519960404</id><published>2012-10-13T21:18:00.001+05:30</published><updated>2012-10-13T21:18:46.618+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-10-13T21:18:46.618+05:30</app:edited><title>अभावै अभावको सहर</title><content type="html">&lt;p&gt;अभावै अभावको सहर &lt;br&gt;भूपिले भनेका थिए &lt;br&gt;यो हल्लै हल्ला को सहर हो &lt;br&gt;तर त्यसो होइन रहेछ &lt;br&gt;यहाँ साँचो हल्ला कम चल्छ&lt;br&gt;झुठो हल्ला बढी चल्छ &lt;br&gt;यो त सत्य को अभाब भएको सहर हो &lt;br&gt;अर्थात यो त अभावै अभाब को सहर हो &lt;br&gt;यहाँ धारामा पानीको अभाब छ &lt;br&gt;यहाँ तारमा बिजुलीको अभाब छ &lt;br&gt;पम्पमा तेलको अभाब छ &lt;br&gt;अर्थात सबैतिर अभावै अभाब छ &lt;/p&gt; &lt;p&gt;यहाँ खुद्रा मुल्यमा नैतिकता बिक्छ &lt;br&gt;चुरोटको मुल्यमा इज्जत बिक्छ &lt;br&gt;रक्तचन्दन भन्दा बढी तस्करी हुँदै छ सदाचार &lt;br&gt;थोक भाउमै बिक्दै छ स्वाभिमान &lt;br&gt;अर्थात मानव मानवता गुमाएर खोक्रो भैसकेको छ &lt;br&gt;यहाँ खोक्रो मानिसको हलमा बास्तबिक मानिस भेट्न गाह्रो छ &lt;br&gt;अर्थात यहाँ मानबकै अभाब छ&lt;br&gt;त्यसैले म भन्छु यो अभाबै अभाब को सहर हो &lt;br&gt;(आज भन्दा लगभग ५ बर्ष अघि लेखेको यो कविता आज घर सफा गर्ने क्रममा भेटें | लेखाइमा थुप्रै त्रुटी देख्दा देख्दै पनि जस्ताको तस्तै यहाँ प्रस्तुत गरेको छु ) &lt;/p&gt;  &lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/OMdXSHR7Jk0" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/8283358513519960404/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/10/blog-post_13.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/8283358513519960404?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/8283358513519960404?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/OMdXSHR7Jk0/blog-post_13.html" title="अभावै अभावको सहर" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/10/blog-post_13.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;A0MBQnY7eyp7ImA9WhNQE0k.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-1284238064826032498</id><published>2012-10-01T23:22:00.000+05:30</published><updated>2012-11-19T23:54:13.803+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-11-19T23:54:13.803+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="sahitya" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="story" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepal" /><title>कथा भित्र हराएकी पात्र </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;उ कुनै बेला मेरो 
लागी अपरिचित थिई | तर उसका हरेक अभिव्यक्ति मेरोलागी आश्चर्यका बिषय हुने 
गर्दथे | जब म मेरो साथिहरु सँग उसको बारे सुन्थें मलाई लाग्थ्यो कुनै महान
 दार्शनिकको कुरा सुन्दै छु | खै किन हो उसँग प्रत्यक्ष सम्पर्क गर्ने आँट 
चाहिँ मेरो थिएन | त्यसैक्रममा मेरो साथीले एक दिन मेरो साथीसँग कुरा गर्ने
 हो भनेर प्रस्ताब गर्यो | जसलाई मैले सिधै स्विकार गरेको थिएँ | र उसँग पहिलो पल्ट औपचारिक रुपले जोडिएको थिएँ |&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class="text_exposed_show"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;बिस्तारै उसँग अन्तरक्रिया हुँदै जान लाग्यो | मैले उसको लागी बनाएका सबै 
विश्वासका पर्खालहरु एक एक गरि ढल्न लागे |  मैले उसलाई आफूभन्दा बढी उमेर 
भएको र धेरै अनुभब भएको व्यक्तिको रुपमा बुझेको थिएँ | तर बुझ्दै जाँदा 
थाहा भो उसको उमेर मभन्दा कम छ | अनि मैले उ बाट जसरि दर्शनको प्रबाह होला 
भन्ने सोचेको थिएँ त्यो समेत हुन सकेन | तर मैले अहिले सम्म बुझेका 
दार्शनिकभन्दा निकै पृथक रुपमा मैले उसलाई पाएँ | अधिकांस दार्शनिक बोल्छन्
 तर उनीहरुको बोलीमा जीवन हुँदैन | किताबी ज्ञान र कसैले भनेको तर्क लाइ 
जबर्जस्ति जीवन सँग जोड्ने प्रयास गर्ने दार्शनिक धेरै भेटिन्छन | तर 
दर्शनलाई जीवनमा ढाल्न सक्ने दार्शनिक कमै मात्रहुन्छन | उ सँग कुरा गर्दा 
सुरु सुरुमा यस्तो  लाग्यो उ अझै केटाकेटी छ | उसले गर्ने कुरामा 
केटाकेटीको जिद्दिपना छ | तर पछी थाहा भो उसले आफ्नो केटाकेटी पनामा जीवनको
 दर्शन मिसाएकी छ |अर्थात उसको दर्शन जीवित छ  सजिब छ | &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="text_exposed_show" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;उसका हरेक 
क्रियाकलाप हरु पृथक थिए | अरु भगवानसँग आफुलाई चाहिने कुराको लागी 
हारगुहार गर्छन भने उ चाहिँ भगवान सँग आमाबुवासँग गरेजस्तो झगडा गर्थी | 
यसरि पृथक धारको अध्यात्मको साथ साथमा उसँग बिज्ञानको समेत पृथक ज्ञान थियो
 | उ आफ्नो जीवनमा आउने हर समस्यालाइ एटम बम सँग दाज्ने गर्दथी | कतिबेला 
बिहे गर्छु केटा खोज की खोज भनेर हैरान पार्थी | त्यो बेला एउटा केटिमा 
हुने लज्जा उसमा हुदैनथ्यो | अर्थात पुरै बालकले जस्तो गरी जिद्दी गर्थी 
भने तुरुन्तै म कहिले पनि बिहे गर्दिन भनेर कठोर दर्शन समेत सुनाउन पछी 
पर्दिन थी |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="text_exposed_show" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;हरेक कुराहरु एकदम नजानेजस्तो गरी सोध्ने तर त्यसको उत्तर 
पाएपछी त्यसबारे बहस गर्न समेत तल्लिन हुन्थी | अर्थात एकैचोटी जान्ने र 
नजान्ने हुन सक्ने बेजोड गुण उसँग थियो | कुनै दिन उ एकदम निराश जस्तो 
भेटेको थिएँ | त्यसबेला मैले उसलाई भेनेको थिएँ “मसँग झगडा गर म केहि 
भन्दिन तिम्रो रिस नी सान्त हुन्छ ” त्यसको जवाफमा उसले भनेकी थियी “म 
कसैसँग झगडा गर्दिन झगडा गर्न परे भगवान सँग मात्र गर्छु ” अनि मैले भनेको 
थिएँ “तिमि त शक्तिशाली रैछौ भगवान सँग झगडा गर्ने सामर्थ्य तिमीमा रैछ 
साच्ची तिम्रो भगवान कहाँ छन्?” त्यसको उत्तरमा उसले भनेकी थिइ “मेरो भगवान
 मेरो आखाँमा छन्” अर्थात उसको आफ्नो सहज र सरल जवाफ यसमा पनि थियो | सायद 
उसले उसको भगवान भेटिसकेको थिई |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="text_exposed_show" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;यसरी मलाई लाग्न थाल्यो उ एकै 
पटक दुइ जीवन बाँच्दै छ | एउटा निर्दोष बालकको जीवन र अर्को दार्शनिकको | 
कतिबेला एउटै कुरालाई अत्यन्तै सरल र सामान्य बच्चाको मनोबिज्ञानबाट 
प्रस्तुत गर्न सक्ने कति बेला त्यही कुरा कुनै ठुलो दार्शनिकको व्याख्यानको
 रुपमा प्रस्तुत गर्न सक्ने गजबको क्षमता मैले उसमा भेटेको थिएँ | तर 
अधिकांस दर्शनको जानकारसँग हुने नबुझिने र बोझिलो व्याख्यान उसमा थिएन् | न
 त आफु जान्ने भएको अहम थियो | उसको जीवन नै उसको दर्शन थियो | आफ्नो 
जीवनमा यसरि दुइ प्रकारको चरित्रलाई एकै चोटी देखाउन सक्ने बिशेस क्षमता 
मैले उसमा मात्र देखेको हुँ |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;
&lt;div class="text_exposed_show"&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="text_exposed_show" style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;मैले उसलाई आफ्नो जीवनको आदर्श पात्रको 
रुपमा हेरेको थिएँ | मलाई लागेको थियो मैले उबाट धेरै कुरा सिक्ने छु | 
उसलाई मैले मेरो जीवनको गुरु बनाउने छु | मेरो जीवनको हरेक पल र हरेक 
पाइलामा उसको सल्लाह र सुझाब लिने छु | तर उसको बिचार अर्कै थियो | उसको 
लक्ष्य कतै टाढा पुग्नु थियो | जीवनको लक्ष्य सँग साक्षात्कार गर्नु थियो |
 उसलाई आफ्नो जीवन चिन्नु थियो | त्यसको लागी उसलाई कुनै स्वतन्त्र आकासमा 
उडान भर्नु थियो | सबै कुराहरु सँग परिचित हुनु थियो | सायद उसको त्यो महान
 यात्राको कुनै मोडमा भेट भएको यात्री थिएँ म जसले उसँग सधै  सँगै यात्रा 
गर्ने सपना देखेको थिएँ | तर सायद हाम्रो लक्ष्य फरक थियो अथवा उसको बेग 
मेरो भन्दा निकै छिटो थियो | त्यसकारण एक मोडमा उ र म छुटिन पुग्यौं | 
त्यसपछि उ कता पुगी मलाइ अहिले सम्म थाहा छैन | सायद जीवनको कुनै मोडमा भेट
 होला नहोला त्यो पनि थाहा छैन | तर पनि मलाइ के बिश्वास छ भने उ आफ्नो 
लक्ष्यमा आवस्य पुग्ने छ र उसको त्यो यात्रा पढेर र सुनेर थुप्रै मान्छेले 
आफ्नो लक्ष्य भेट्टाउने छन् | र सायद म पनि त्यसमा एक हुनेछु |&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span class="userContent"&gt;
&lt;div class="text_exposed_show"&gt;
(यो मेरो सिर्जना हैन | एकजना साथीको अनुभबलाइ लेखेर राख्ने कुरा हुँदै गर्दा त्यो साथीको अनुभबलाइ मैले टाइप गरेर सघाएको थिएँ | पछी त्यो साथीले यो कथालाई&amp;nbsp; मेरो ब्लगमा राखिदिन अनुरोध गरेकोले मात्र यहाँ स्थान दिएको हो |) &lt;/div&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/B6fn2B3gcU8" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/1284238064826032498/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/10/blog-post.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/1284238064826032498?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/1284238064826032498?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/B6fn2B3gcU8/blog-post.html" title="कथा भित्र हराएकी पात्र " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/10/blog-post.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CkMMRHg9eip7ImA9WhJbE0k.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-4734496110638638886</id><published>2012-09-23T00:29:00.003+05:30</published><updated>2012-09-23T00:31:25.662+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-09-23T00:31:25.662+05:30</app:edited><title>टेनग्राम पजल </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
एक बर्ष अघि भृकुटीमण्डपमा भइरहेको हस्तकला महोत्सबमा एकजना साथिसँग घुम्ने क्रममा त्यो साथीले मलाइ एउटा काठको बाकस भित्र ७ वटा काठका टुक्रा भएको बस्तु किन्न सिफारिस गरेको थियो |उसको अनुरोधमा मैले त्यो बस्तु किने र घरमा ल्याएँ | तर ल्याएर खोल्ने बित्तिकै एउटा आपत आइलाग्यो | बाकसबाट त्यहाँ भएका सबै काठका टुक्रा बाहिर आए तर राख्ने उपाय भएन | निकै मेहनत पछि लगभग २ घन्टा लगाएर सबै भित्र राख्न सफल भएँ | त्यसपछि मेरो रवाफ नै अर्कै भयो |सबैलाई त्यो देखाउन भन्ने र मिलाएर बाकस भित्र राख्न भन्ने | सबैको उस्तै समस्या थियो कसैले पनि एकै चोटीमा भित्र राख्न सक्ने स्थिती थिएन |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
हो त्यति बेला मैले किनेको बस्तुको नाम हो टेनग्राम | चीनमा उत्पत्ति भएको यो पजल साच्चिकै रमाइलो छ | समय गएको नी थाहा नहुने र एकाग्रता समेत बढ्ने हुनाले मलाई चाहिँ यो निकै मन पर्छ | तर भनेको बेला काठबाट बनेको टेनग्राम पाउन नसकिने हुनाले कागज प्रयोग गरि समेत यसलाई बनाउन र प्रयोग गर्न सकिन्छ | जसको लागी यो भिडियोको सहायता लिन सक्नुहुन्छ | यो भिडियोमा कागजलाइ कसरि टेनग्राम पजल बनाउने भनेर देखाइएको छ |&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;iframe allowfullscreen="allowfullscreen" frameborder="0" height="315" src="http://www.youtube.com/embed/bFcCfNIuQQ8" width="420"&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;
अब टेनग्राम बनिसकेपछि यसबाट थुप्रै आकृति बनाउन सकिन्छ जुन नै टेनग्राम पजल हुने गर्दछन | नेटमा हेर्नुभो भने हजारौं त्यस्ता आकृति भेटिने गर्दछन |केहि आकृति म डेमोको रुपमा यहाँ राखेको छु |
&lt;br /&gt;
&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;
&lt;a href="http://1.bp.blogspot.com/-XHIrGw1nqB8/UF4KWXYPipI/AAAAAAAABV0/8bZOWhe3ThM/s1600/tangrams.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="200" src="http://1.bp.blogspot.com/-XHIrGw1nqB8/UF4KWXYPipI/AAAAAAAABV0/8bZOWhe3ThM/s200/tangrams.jpg" width="158" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
अघि बनाएका कागजका टुक्राबाट यो चित्रमा देखाएका जस्तै आकृति बनाउने प्रयास गर्नुहोस | तर कुनै पनि टुक्रालाई बाँकी राख्न पाउनुहुने छैन | मलाइ बिश्वास छ तपाइँलाइ यो पजल मन पर्ने छ &lt;/div&gt;
(इमेज साभार http://collincreekcommunity.org/the-missing-piece)&lt;br /&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/2hmpXCfbT9c" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/4734496110638638886/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/09/blog-post_23.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4734496110638638886?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/4734496110638638886?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/2hmpXCfbT9c/blog-post_23.html" title="टेनग्राम पजल " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://img.youtube.com/vi/bFcCfNIuQQ8/default.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/09/blog-post_23.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;DkIAQ3k4fyp7ImA9WhJVGEo.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-8628257012975208564</id><published>2012-09-06T01:17:00.001+05:30</published><updated>2012-09-06T01:19:02.737+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-09-06T01:19:02.737+05:30</app:edited><title>लेख्ने कुरामा भएको कन्फ्युजन</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div align="justify"&gt;
तपाइँ विज्ञानको बिद्यार्थी हुनुहुन्छ भने सम्भबत fn, rxn जस्ता सब्द सँग पक्कै परिचित हुनुहुन्छ होला | तर आफ्नो बिषय बाहिरको कुरामा समेत लेख्ने बेला यही सब्द लेख्न पुग्नुभो भने कस्तो महसुस गर्नुहुन्छ? विज्ञानका समिकरणहरुलाइ छोटो तथा छरितो बनाउन प्रयोग हुने यस्ता सब्द हरु सम्भबत अन्य बिधाका बिद्यार्थीहरुले बुझ्दैनन होला | तर पनि लागेको बानी त हो कता बाट आइहाल्छ र लेखिहालिन्छ |&lt;/div&gt;
&lt;div align="justify"&gt;
त्यस्तै अर्को समस्या हो च्याट तथा सोसल नेटवर्कमा प्रयोग हुने शर्टकट की हरुको कमाल | त्यहाँ because लेख्न परे coz,&amp;nbsp; how are you लेख्न परे hw r u? , हुँदा हुँदा कतिपय साथीहरु अंग्रेजीका सब्द हरुको सबै भवेल हटाएर समेत लेख्छन | यसले समेत हाम्रो लेखन सैली यति बदलिएको छ कि कुनै मानिसलाई तुरुन्तै एप्लिकेसन लेख्न दिने हो भने यस्तै शर्टकर्टले भरिदिन्छन |&lt;/div&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div align="justify"&gt;
तर यहाँ मैले लेख्न खोजेको चाहिँ आफ्नै पिडाको बारेमा हो | मलाइ प्रीति अथवा अरु नेपाली फन्ट सिक्ने रहर कहिले पनि भएन |&amp;nbsp; त्यसैले सुरुदेखि नै म रोमन टु युनिकोडको प्रयोग गर्ने गर्थे तर त्यसको चर्को पिडा चाहिँ मलाइ सुद्ध अंग्रेजी लेख्दा परेको छ | त्यसको प्रमाण हेर्नुस यदी मैले नेपालीमा ल्यापटप टाइप गर्नु परे युनिकोडमा lyaaptap हान्नु पर्छ&amp;nbsp; जसले गर्दा कहिलेकाहीं अंग्रेजीमा लेख्नु पर्दा निकै समस्या पर्छ | अरु त के कुरागर्नु यही &lt;/div&gt;
&lt;a href="http://lh5.ggpht.com/-SbLUcPkIAgM/UEesXFqFbnI/AAAAAAAABVE/SjpB_XJ2krc/s1600-h/laptop%25255B4%25255D.png"&gt;&lt;img alt="laptop" border="0" height="68" src="http://lh3.ggpht.com/-vtIkE10BYaA/UEesY3oY2vI/AAAAAAAABVM/P1icNsxn7Ew/laptop_thumb%25255B2%25255D.png?imgmax=800" style="border-bottom: 0px; border-left: 0px; border-right: 0px; border-top: 0px; display: inline;" title="laptop" width="365" /&gt;&lt;/a&gt;युनिकोड को स्पेलिंग unicode हुन्छ तर यसलाई युनिकोडमा लेख्न yunikod लेख्नु पर्छ | यस्ता थुप्रै सब्द छन जसले युनिकोड मा लेख्दा र सुद्ध अंग्रेजीमा लेख्दा कन्फ्युज बनाउछन | &lt;br /&gt;
र मेरो हकमा भन्दा माथिका सबै समस्याबाट पिडित मान्छे मा हुँ | त्यसैले म नाथेले कसरि सुद्ध लेख्न सक्नु | &lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/x8ki2iz4IBI" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/8628257012975208564/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/09/blog-post.html#comment-form" title="3 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/8628257012975208564?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/8628257012975208564?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/x8ki2iz4IBI/blog-post.html" title="लेख्ने कुरामा भएको कन्फ्युजन" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://lh3.ggpht.com/-vtIkE10BYaA/UEesY3oY2vI/AAAAAAAABVM/P1icNsxn7Ew/s72-c/laptop_thumb%25255B2%25255D.png?imgmax=800" height="72" width="72" /><thr:total>3</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/09/blog-post.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;A0ADQ3o-cSp7ImA9WhJWEU4.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-5948090743848923378</id><published>2012-08-16T23:26:00.000+05:30</published><updated>2012-08-16T23:26:12.459+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-08-16T23:26:12.459+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="funny" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepali" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepal" /><title>सामाजिक संजाल को प्रभाब </title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
धेरै समय नै भैसक्यो होला साथिहरुसँग लामो यात्रामा घुम्न नगएको | दुइ बर्ष अघिसम्म साथीहरुसँग जसरि भेटघाट रमाइलो गरिन्थ्यो अहिले त्यो आधा भन्दा कम भइसक्यो | तर तिनै साथिहरुसँग  कुरा हुन्छ तर प्रत्यक्ष हैन सामाजिक संजालमा | यसका केहि प्रत्यक्ष फाइदा पनि छन् र बेफाइदा पनि | तर संसार भौतिक रुपले सानो भइसकेको छ भने भर्चुअल संसार भने दिनदिनै बिस्तार हुँदै छ | त्यहि भएर नै होला साथि हरु सँग कुरा गर्न बस्दा पनि मोबाइलको किप्याड बिजी नै भएको हुन्छ | एकै चोटी थुप्रै ठाउँमा भएका साथि हरु सँग कुरा भएको हुन्छ | तर समग्रमा हेर्दा सामाजिक संजालले सामाजिक सम्बन्ध नै कमजोर बनाउँदै छ कि भन्ने मेरो बुझाइ छ |तर यसको पुस्टि गर्न अरुको उदाहरण किन दिने भनेर आफैले फेसबुकमा एकजना साथिसँग कुरा गर्दै गर्दा आफै भिडियो क्याप्चर गरेको थिएँ जसको एउटा अंश यहाँ राखेको छु | हरेक सब्दमा म यसरि भुलेको रहेछु सायद देख्नेले मलाइ मनोरोगी भन्छन होला | तर पनि सामाजिक संजालले पारेको प्रभावको यो एउटा सशक्त प्रमाण हो&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;iframe allowfullscreen="allowfullscreen" frameborder="0" height="315" src="http://www.youtube.com/embed/ImoX5mwzPS0" width="420"&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/P3J94mqsmWg" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/5948090743848923378/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/blog-post_16.html#comment-form" title="4 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/5948090743848923378?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/5948090743848923378?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/P3J94mqsmWg/blog-post_16.html" title="सामाजिक संजाल को प्रभाब " /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://img.youtube.com/vi/ImoX5mwzPS0/default.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>4</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/blog-post_16.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;D0cBSXgzeip7ImA9WhJXGU4.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-897801823405552901</id><published>2012-08-14T14:34:00.002+05:30</published><updated>2012-08-14T14:34:18.682+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-08-14T14:34:18.682+05:30</app:edited><title>Was Jesus a Buddist monk?</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
Christianity is the largest religion in the religion in the basis of the number of followers. Almost 33 percent of the world follow Christianity. And the founder of this religion was Jesus Christ. It is believed that he was crucified. Also it is believed that God raised him&amp;nbsp; from the dead. But if we study Bible minutely we can find many events are missing. We can not know that what was Jesus doing in his teenage life. Some claims he was practicing meditation. And some claims that he arrived India because India was the center of education at that time.&amp;nbsp; And some books claims that he was not dead from crucified but he ran away from there and lived his life as a Buddhist monk. I found one documentary from BBC about this topic. I think this video will be useful to understand this topic more clearly so I'm sharing this video in this post.&lt;script type="text/javascript"&gt;&lt;!--
google_ad_client = "ca-pub-8236047994750465";
/* 468x60, created 05/02/10 */
google_ad_slot = "8593036457";
google_ad_width = 468;
google_ad_height = 60;
//--&gt;
&lt;/script&gt;&lt;iframe width="420" height="315" src="http://www.youtube.com/embed/-YbUEZfJJaQ" frameborder="0" allowfullscreen&gt;&lt;/iframe&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Life_of_Jesus_in_the_New_Testament#cite_note-74"&gt;&lt;span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/G1nYA6JMoxQ" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/897801823405552901/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/was-jesus-buddist-monk.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/897801823405552901?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/897801823405552901?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/G1nYA6JMoxQ/was-jesus-buddist-monk.html" title="Was Jesus a Buddist monk?" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://img.youtube.com/vi/-YbUEZfJJaQ/default.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/was-jesus-buddist-monk.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CEQMR3k6cCp7ImA9WhJXGE0.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-7717571839483039173</id><published>2012-08-13T01:36:00.001+05:30</published><updated>2012-08-13T01:43:06.718+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-08-13T01:43:06.718+05:30</app:edited><title>Know the data of your keyboard usage</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;
&lt;a href="http://1.bp.blogspot.com/-mVMJ2V2wSew/UCgMOwlVrBI/AAAAAAAABUA/Vdq_aawiguY/s1600/250px-QWERTY_keyboard.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"&gt;&lt;img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-mVMJ2V2wSew/UCgMOwlVrBI/AAAAAAAABUA/Vdq_aawiguY/s1600/250px-QWERTY_keyboard.jpg" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
Do you know how many times you press the key in keyboard of your computer? And do you have any idea about your mouse usage? You may have never thought about this things. But this is possible. Some software can track your usage of keyboard and mouse and give you the exact result. One of the easy tool for this is Whatpulse. This is an application that works online and track your data of keyboard usage. To use this you need to install this application in your computer. To download this application Click &lt;a href="https://whatpulse.org/" target="_blank"&gt;Here&lt;/a&gt;.&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;script type="text/javascript"&gt;&lt;!--
google_ad_client = "ca-pub-8236047994750465";
/* 468x60, created 05/02/10 */
google_ad_slot = "8593036457";
google_ad_width = 468;
google_ad_height = 60;
//--&gt;
&lt;/script&gt;
&lt;script type="text/javascript"
src="http://pagead2.googlesyndication.com/pagead/show_ads.js"&gt;
&lt;/script&gt;After successfully installing it in your computer you have to create an account and this can be done for free. Then the application will run in the background. To know the data of your keyboard usage visit the &lt;a href="https://whatpulse.org/" target="_blank"&gt;site&lt;/a&gt; and click on computers tab. There you can see your data of keyboard usage. &lt;/div&gt;
For some interesting fact about keyboard usage view this video &lt;iframe allowfullscreen="allowfullscreen" frameborder="0" height="315" src="http://www.youtube.com/embed/pPXxhgdtcXs" width="560"&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
Image source &lt;a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Computer_keyboard"&gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Computer_keyboard&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/1EtlWPNCuwk" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/7717571839483039173/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/know-data-of-your-keyboard-usage.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/7717571839483039173?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/7717571839483039173?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/1EtlWPNCuwk/know-data-of-your-keyboard-usage.html" title="Know the data of your keyboard usage" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://1.bp.blogspot.com/-mVMJ2V2wSew/UCgMOwlVrBI/AAAAAAAABUA/Vdq_aawiguY/s72-c/250px-QWERTY_keyboard.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/know-data-of-your-keyboard-usage.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;DEIBSHw4cCp7ImA9WhJXEEo.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-2339745177342790187</id><published>2012-08-04T16:05:00.002+05:30</published><updated>2012-08-04T16:05:59.238+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-08-04T16:05:59.238+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="SOCIETY" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="article" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="TWITTER" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepal" /><title>टुइटरका फेक हरुको कुरा</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
केहि समय अघिदेखि नेपालीहरु टुइटरमा छिर्ने प्रक्रिया निकै बढेको छ | तर यही प्रक्रिया सँगै टुइटरमा निकै बिकृति समेत बढेको देखिएको छ | यसै सन्धर्भमा केहि समय अघि केहि मेरा मित्रहरुले टुइटरको बारेमा भनेको कुरा सम्झिन्छु | उनीहरुले भनेका थिए कि टुइटर यस्तो फोरम हो जहाँ जे लेखेपनि हुन्छ | अहिले ती साथिहरु बिस्तारै बिस्तारै टुइटर प्रवेश गर्दै छन |&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
केहि समय अघि लूट भन्ने फिल्मको पृथक धारले बजार ततायो तर नेपाली फिल्म बजारमा नमिठो संदेश समेत छोडेर गयो | त्यो हो छाडा सब्द राख्ने हो भने नेपाली फिल्म चल्छन | त्यसले अहिले नेपाली फिल्मलाइ पारेको प्रभाब सबैलाई थाहा नै छ | यो कुराको चर्चा मैले यहाँ किन गरेको भने केहि टुइटर प्रयोगकर्ताको टुइट सबैको चासोको बिषय बन्ने गर्थ्यो | उहाँहरुको पृथक सैलीको टुइट धेरैको आकर्षण अहिले पनि छ | धेरै मान्छेको बुझाइमा टुइटर त्यस्तै सब्द लेख्ने माध्यम मात्र हो भन्ने छ | तर उहाँलाई के थाहा छैन भने त्यस्तो पृथक टुइट गर्ने लगभग सबैको ब्लग छ र अन्य सोसल मिडियामा समेत त्यहि युजरनेमबाटनै उपस्थिति छ | साथै अन्य माध्यममा पनि उहाँहरुको&amp;nbsp; लेख्ने सैलीमा&amp;nbsp; केहि फरक छैन | यसरि हेर्दा त्यो युजरनेम उहाँहरुको भर्चुअल संसारको उपस्थिति समेत हो |&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
तर उहाँहरुको टुइटले के नकारात्मक असर पार्यो भने टुइटमा नबप्रबेशी मित्रहरु फेक नामबाट उपास्थिति जनाउन लाग्नुभयो | आफ्नो नाम बाट सिधै आउदा जुन कुरा लेख्न सकिदैन त्यो कुरा छद्मनाम बाट प्रस्तुत गर्न सकिन्छ भन्ने उहाँहरुको बिश्वास रह्यो | त्यसैले अहिले छद्म नामधारी टुइटेको बाढी नै आएको छ | तर उहाँहरु आफुसँग सम्बन्धित व्यक्तिगत&amp;nbsp; जानकारी टुइटरमा दिनुहुन्न | कारण उहाँहरु आफ्नो जानकारी लुकाउन चाहनुहुन्छ |&amp;nbsp; उहाँहरुको फेसबुक एकाउन्ट छ त्यहाँ भलाद्मी पारामा बस्नुहुन्छ | ब्लग लेख्ने हरु पनि ब्लगमा विद्वान बिस्लेशक देखिनुहुन्छ होला | तर टुइटरमा चाहिँ फरक तरिकाले आउनुहुन्छ | मनोविज्ञानले सायद यसलाई मल्टिपल पर्सनालिटी डिसअर्डर भन्छ क्यारे | जहाँ एकै मान्छे को दुइ प्रकार को चरित्र देखिने गर्छ | छद्म टुइटे मित्रहरु लाइ आफु यो समस्यामा नभएको भन्ने भान होला तर जुन टुइट तपाइँहरु रमाइलोको लागी गर्दै हुनुहुन्छ त्यो तपाइँको सबकन्सस माइन्डमा भएको विकृत कुरा हो भनेर बुझ्नुहोला | त्यसैले विभिन्न सोसल मिडियामा विभिन्न तरिकाले आउने सैलि मनोरोग को प्रमाण हो | त्यसैले उपचार खोज्नुहोला | मेरो सुझाब |&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/NpjkAR8ABjU" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/2339745177342790187/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/blog-post.html#comment-form" title="4 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/2339745177342790187?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/2339745177342790187?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/NpjkAR8ABjU/blog-post.html" title="टुइटरका फेक हरुको कुरा" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>4</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/08/blog-post.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;Dk4CR3Y8fSp7ImA9WhBRFEo.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-8053969173899956439</id><published>2012-07-27T01:05:00.001+05:30</published><updated>2013-03-05T14:46:06.875+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-03-05T14:46:06.875+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="article" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="nepali" /><title>रगत चाहिएमा</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
रगत कुनै बेला पनि कसैलाई पनि चाहिन सक्छ। तर भनेको बेला रगत नपाएको खन्डमा मानिसको ज्यान पनी जान सक्छ। त्यही कुरा बुझेर केही स्वयमसेवक संस्था र ब्यक्तीहरुले सामाजिक सन्जाल प्रयोग गर्दै चाहिएको बेला रगत उपलब्ध गराउन प्रयास गर्ने गरेका छन। धेरैलाई ति सन्जालको ज्ञान नहुन सक्छ। त्यसैले मैले यो पोस्टमा मैले भेटेजती जानकारी दिने प्रयास गरेको छु। &lt;br /&gt;
अन्लाइनबाट नै रक्तदाताको जानकारी लिन चाहनुहुन्छ भने ब्लड डोनर्स एसोसिएसनले रक्तदाताको अनलाइन जानकारी दिने गरेको छ। त्यस्को लागि&lt;a href="http://www.bloodmembers.com/"&gt; http://www.bloodmembers.com/&lt;/a&gt; भिजिट गर्नुहोला। यो साइटमा रक्तदाताको जानकारी रगत समुह अनुसार राखिएको छ। साथै तपाईं रक्तदानमा इच्छुक हुनुहुन्छ भने त्यहाँ आफ्नी जानकारी छोड्न नि सक्नुहुन्छ।&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
त्यस्तै रक्तदानमा सकृय फेसबुक समुह हो युथ फर ब्लड नेपाल। बिशेष गरी बिराटनगर बाट सुरु भएको यो समुह अहिले देशका प्रमुख शहरमा सकृय छ भने यसमा आबद्ध स्वयमसेवी रक्तदाता हरु जुनसुकै बेला रक्तदान गर्न तयार हुने गर्छन्। यो ग्रुपमा समावेस हुन &lt;a href="https://www.facebook.com/groups/youthforblood/"&gt;https://www.facebook.com/groups/youthforblood/&lt;/a&gt;&amp;nbsp; मा गएर जोडीन सक्नुहुन्छ भने यसै समुहको पेज&amp;nbsp; &lt;a href="https://www.facebook.com/youthforblood?ref=ts"&gt;https://www.facebook.com/youthforblood?ref=ts&lt;/a&gt; बाट पनि जोडीन सक्नुहुन्छ। साथै यो समूहले आफ्नो twitter एकाउन्ट नी चलाएको छ तपाइँ twitter चलाउनुहुन्छ भने&amp;nbsp; &lt;a href="https://twitter.com/youthforblood" target="_blank"&gt;@youthforblood &lt;/a&gt;फलो गरेर यो समूह सँग जोडिन सक्नुहुन्छ |&amp;nbsp; &lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
आइ ब्लड नेपाल सामाजिक संजालमा सक्रिय समुह हो | फेसबुक तथा ट्वीटरमा प्रभाबकारी तरिकाले आफ्नो संदेश पुर्याइरहेको यो समूहलाइ फेसबुकमा &lt;a href="https://www.facebook.com/groups/iblood/"&gt;यो लिंक https://www.facebook.com/groups/iblood/&lt;/a&gt; मा भेट्न सक्नुहुन्छ भने ट्वीटरमा &lt;a href="https://twitter.com/ibloodnepal" target="_blank"&gt;@ibloodnepal&lt;/a&gt; फलो गरेर रगतको आवस्यकता बारे जानकारी लिन र दिन सक्नुहुन्छ |&lt;br /&gt;
संकल्प&amp;nbsp; नेपाल पोखरामा कार्यरत समूह हो र यसले पोखरा बाट आफ्नो कार्यक्षेत्र बिस्तार गर्दै छ | तर निकट भबिश्यमा यो समुह देश भरि जाने लक्ष्य लिएको छ | यो समुह संग जोडिनको लागी &lt;a href="http://blood.sankalpanepal.org/"&gt;http://blood.sankalpanepal.org/&lt;/a&gt; मा जान सक्नुहुन्छ &lt;br /&gt;
त्यस्तै फेसबुकमा सकृय रहेका केही समुह छन। जस्ले आफ्नो प्रभाबकारीता सिद्ध गर्न अझै बाँकी नै छ तर भबिस्यमा राम्रो गर्ने आशा गर्न सकिन्छ। मैले भेटे सम्मका समुह हरु&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
लाई यहाँ प्रस्तुत गर्दै छु।&amp;nbsp;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
इमर्जेन्सी ब्लड निडेड नेपाल : &lt;a href="https://www.facebook.com/groups/246272658818310/"&gt;https://www.facebook.com/groups/246272658818310/&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
ब्लड ग्रुप नेपाल : &lt;a href="https://www.facebook.com/groups/nepalblooddonation/"&gt;https://www.facebook.com/groups/nepalblooddonation/&lt;/a&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
यदी तपाईं भारतमा हुनुहुन्छ भने यो ग्रुप निकै उपयोगी हुने देखिन्छ&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;a href="https://www.facebook.com/groups/drvijaykumark/"&gt;https://www.facebook.com/groups/drvijaykumark/&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;
त्यस्तै&amp;nbsp; &lt;a class="twitter-hashtag pretty-link" data-query-source="hashtag_click" href="https://twitter.com/#%21/search/%23DonateBlood" title="#DonateBlood"&gt;&lt;s&gt;#&lt;/s&gt;&lt;b&gt;DonateBlood&lt;/b&gt;&lt;/a&gt; ह्यास ट्याग गरेर पनि रगत चाहिएको जान्कारि गराउन सक्नुहुन्छ | त्यस्तै अर्को एकाउन्ट &lt;a href="https://twitter.com/BloodHelp1" target="_blank"&gt;@BloodHelp1&lt;/a&gt; फलो गरेर तथा मेन्सन गरेर पनि रगत चाहिएको जानकारी दिन तथा लिन सक्नुहुन्छ | &lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
मैले फेसबुकमा अरु &amp;nbsp; ग्रुप र टुइटरमा अरु&amp;nbsp; ह्यास ट्याग पनी&amp;nbsp;छन भन्ने सुनेको छु तर मैले अहिले सम्म जानकारी पाएको छैन। तपाईंसँग जानकारी छ भने कृपया कमेन्टमा लेखिदिनु होल। म पोस्टमा समावेस गर्ने छु।&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/Nfl7S_QCRZM" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/8053969173899956439/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/blog-post_27.html#comment-form" title="2 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/8053969173899956439?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/8053969173899956439?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/Nfl7S_QCRZM/blog-post_27.html" title="रगत चाहिएमा" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>2</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/blog-post_27.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;DkcFRns6cCp7ImA9WhJRGU0.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-2660127772799993851</id><published>2012-07-22T02:10:00.000+05:30</published><updated>2012-07-22T02:23:37.518+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-07-22T02:23:37.518+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="article" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="english" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="physics" /><title>Scilab: Better application for Numerical computing</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
There are too many softwares which are useful for numerical calculation but most of them are not free. They have high price and most of the student from developing country can not afford them. But don't worry. There are some useful tools which will provide you a better platform to learn numerical computing. Here I'm talking about a Scilab. Scilab is open source software so you can use it freely.&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
There is an article about Scilab in &lt;a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Scilab" target="_blank"&gt;Wikipedia.&amp;nbsp; &lt;/a&gt;In this article Scilab is introduced as&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;u&gt;&lt;i&gt;&lt;b&gt;Scilab&lt;/b&gt; is an open source, cross-platform numerical computational package and a high-level, numerically oriented programming language. It can be used for signal processing, statistical analysis, image enhancement, fluid dynamics simulations, numerical optimization, and modeling and simulation of explicit and implicit dynamical systems. MATLAB code, which is similar in syntax, can be converted to Scilab. Scilab is one of several open source alternatives to MATLAB.&lt;/i&gt;&lt;/u&gt; &lt;/div&gt;&lt;script type="text/javascript"&gt;&lt;!--
google_ad_client = "ca-pub-8236047994750465";
/* 468x60, created 05/02/10 */
google_ad_slot = "8593036457";
google_ad_width = 468;
google_ad_height = 60;
//--&gt;
&lt;/script&gt;
&lt;script type="text/javascript"
src="http://pagead2.googlesyndication.com/pagead/show_ads.js"&gt;
&lt;/script&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
I have tried Scilab. It is different from Matlab which is another software for scientific computing. Main benefit of&amp;nbsp; &lt;br /&gt;
Scilab is it is free software.Once you learn Scilab there will be not difficult to learn Matlab because both are numerically oriented programming language. There are some basic difference between Matlab and Scilab. You can read &lt;a href="http://www-irma.u-strasbg.fr/%7Esonnen/SCILAB_HELP/matlabvsscilab_html.htm" target="_blank"&gt;here &lt;/a&gt;about the differience. &lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
You must be interested about using Scilab right now. You can download it freely from here.&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;a href="http://www.scilab.org/products/scilab/download" target="_blank"&gt;Download Scilab&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
In beginning there will be difficult to use Scilab. You may need help about it.&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
You can search&amp;nbsp; for manual and tutorial. Scilab itself provide a manual. You can download it from here.&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;a href="http://www.google.com/url?sa=t&amp;amp;rct=j&amp;amp;q=&amp;amp;esrc=s&amp;amp;source=web&amp;amp;cd=2&amp;amp;ved=0CFEQFjAB&amp;amp;url=http%3A%2F%2Fwww.scilab.org%2Fcontrib%2Fdownload.php%3FfileID%3D871%26attachFileName%3D&amp;amp;ei=rhILUMjeOonJrQeru7DICA&amp;amp;usg=AFQjCNGuFi6vBHiQHHz_WolIuYu0_FnIVg&amp;amp;sig2=d5-wTm0HH9BJ5naolSy40g" target="_blank"&gt;Scilab Tutotial&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
I hope this article will help you to understand about Scilab and you will enjoy numerical computing software.&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/S-HWQLsGV38" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/2660127772799993851/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/scilab-better-application-for-numerical.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/2660127772799993851?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/2660127772799993851?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/S-HWQLsGV38/scilab-better-application-for-numerical.html" title="Scilab: Better application for Numerical computing" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/scilab-better-application-for-numerical.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CUYGQno6fSp7ImA9WhJREUs.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-1858404689488813900</id><published>2012-07-13T12:35:00.001+05:30</published><updated>2012-07-13T12:35:23.415+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-07-13T12:35:23.415+05:30</app:edited><title>विकाशानन्दका केही गलत व्याख्यान</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
डा योगी विकाशानन्द जो मलाई अध्यात्मको बाटोमा पाइला चाल्न सिकाउने ब्यक्ती हुन। म मात्र हैन थुप्रै नेपाली युवाहरुलाई अध्यात्मको साथ साथै जीवन दर्शन सिकाउने ब्यक्ती समेत विकाशानन्द हुन। तर बोल्ने क्रममा उनले केही गलत तथ्य प्रस्तुत गर्ने गरेका छन। बिशेष गरी बिज्ञानको व्याख्यान गर्ने क्रममा उनले त्यस्ता धेरै गलत तथ्य प्रस्तुत गर्ने गरेका छन। म यहाँ उनले धेरै पटक प्रस्तुत गरेका दुई तथ्यको बारेमा लेख्दै छु। &lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
विकाशानन्दले आइनस्टाइनको मास इनर्जी सम्बन्धलाई सधैं गलत तरिकाले प्रस्तुत गर्ने गर्छन। मास इनर्जी सम्बन्ध अनुसार हरेक बस्तुमा अनन्त शक्ती सन्चित हुने गर्छ। जसलाई E=mc2 सम्बन्धले बताउने गर्दछ। यस्को अर्थ के हो भने कुनै पदार्थको मास m छ भने त्यसमा त्यस्को मासलाई प्रकाशको गतीको&amp;nbsp; स्क्वाएरसँग गुणा गरेर आउने&amp;nbsp;&amp;nbsp; परिमाण बराबर को शक्ती सन्चित हुने गर्दछ। तर&amp;nbsp; विकाशानन्दले भन्छन कुनै बस्तुलाई प्रकाशको गतीमा फाल्ने हो भने असिमित शक्ती आउने गर्दछ। शायद विकाशानन्दले बुझेका छैनन कि केही रेस्ट मास सुन्य भएका पदार्थ बाहेक अरु पदार्थलाई प्रकाशको गतीमा पठाउन असम्भब छ। तर उनले यो तथ्यलाई एक पटक हैन पटक पटक दोहोराउने गर्दछन। &lt;br /&gt;अर्को उनको गलत व्याख्यान हो चिमको बारेमा। एडिसनले चिम बनाउनु अघी सम्म चिम बल्नु असम्भब मानिन्थ्यो। त्यो कुरा ठीक हो। तर विकाशानन्दले भन्छन चिम बल्नु बैज्ञानीक रुपमा अहिले नि असम्भब कुरा हो किनकी चिम भित्र अक्सिजन हुँदैन। र अक्सिजन नभएको ठाउँमा आगो बल्न सम्भब हुँदैन। तर चिम बल्ने मेकानिज्म साधारण आगो बल्ने प्रकृया भन्दा फरक हो भनेर विकाशानन्दले बुझेका छैनन या बुझेका भए पनि आफ्नो प्रबचनलाई सुन्दर बनाउन त्यसलाई गलत तरिकाले व्याख्या गर्ने गर्दछन। &lt;br /&gt;यो त केही उदाहरण हुन। यस्ता तर्क प्रबचन सुन्दर त बनाउलान तर त्यसले स्रोतामा जाने सन्देश गलत हुने गर्छ। त्यसैले विकाशानन्द जस्ता सम्मानित गुरुले तर्क गर्दा त्यस्को गहिराइ बुझेर तर्क गर्दा उचित होला कि। &lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/BClAWH8hlJU" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/1858404689488813900/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/blog-post.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/1858404689488813900?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/1858404689488813900?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/BClAWH8hlJU/blog-post.html" title="विकाशानन्दका केही गलत व्याख्यान" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/blog-post.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;DU8HRHo8fyp7ImA9WhJREE8.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-3172529697768929131</id><published>2012-07-11T22:55:00.002+05:30</published><updated>2012-07-11T23:00:35.477+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-07-11T23:00:35.477+05:30</app:edited><title>MATLAB tutorial for beginners</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
Most of the students find hard to learn MATLAB. This is because to use MATLAB we must habe basic programming knowledge. But many students do not show interest on programming before they have to use for further research project. When they show interest on it there may not be a teacher who can guide them to use MATLAB. There are plenty of books and material provided in online and you must have it in your computer too. But that material may not be sufficient to start using MATLAB because without demo some tools seems confusing.&amp;nbsp; Here is a video which will help you to understand the tools used in MATLAB. After understanding all these tips you can use your book or tutorial easily and be expert in MATLAB.&amp;nbsp; &lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;iframe width="560" height="315" src="http://www.youtube.com/embed/7bnVx34yQf4" frameborder="0" allowfullscreen&gt;&lt;/iframe&gt;&lt;br /&gt;
I hope you will enjoy this Video and enjoy MATLAB. If you need books related with MATLAB you can contact me. I will send you in your mail. 
ENJOY MATLAB AND SHARE YOUR EXPERIENCE.&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/gwaDIGdziCw" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/3172529697768929131/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/matlab-tutorial-for-beginners.html#comment-form" title="3 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/3172529697768929131?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/3172529697768929131?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/gwaDIGdziCw/matlab-tutorial-for-beginners.html" title="MATLAB tutorial for beginners" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://img.youtube.com/vi/7bnVx34yQf4/default.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>3</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/matlab-tutorial-for-beginners.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;C0AAQH46eyp7ImA9WhJSFU8.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-6948836809019956343</id><published>2012-07-06T02:14:00.000+05:30</published><updated>2012-07-06T02:25:41.013+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-07-06T02:25:41.013+05:30</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="english" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="astronomy" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="science" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="interesting" /><title>Some applications that helps to understand basic astronomy</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
In developing country like in Nepal there is very few opportunity to perform the scientific experiments. Students mostly depend on theoretical knowledge. But there are some online applications that will help students to understand the deep meaning of physics easily. In this post I am going to provide some online application and one useful software that will help to understand basic astronomy easily.&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
To understand the basic concept of astronomy &lt;b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;The Nebraska Astronomy Applet Project &lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;have launched an online applet. Where we can see the rotation of earth and moon around the sun but it from the reference from the earth. Another tool is to study seasons. We can easily see how the revolution of earth around sun cause change in season. Similarly there are others applications also. Where you can observe many astronomical events easily.&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span style="font-size: small;"&gt;To use these tools just go to this link&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;a href="http://astro.unl.edu/naap/" target="_blank"&gt;&lt;b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;The Nebraska Astronomy Applet Project&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/a&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;script type="text/javascript"&gt;
&lt;!--
google_ad_client = "ca-pub-8236047994750465";
/* 468x60, created 05/02/10 */
google_ad_slot = "8593036457";
google_ad_width = 468;
google_ad_height = 60;
//--&gt;
&lt;/script&gt;
&lt;script src="http://pagead2.googlesyndication.com/pagead/show_ads.js" type="text/javascript"&gt;
&lt;/script&gt;
&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;In the right sidebar you will see some contents. Choose one which you want to see and click on that. Than new will be opened. On that window click on the image than the application will be started. On that application find the "start animation" tab and click on it. Now you can enjoy the online animated view of your desired field of astronomy.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span style="font-size: small;"&gt;And if you are too much interested about planets and stars but can't identify them then there is a software that may help you. This software's name is Stellarium and you can use it in Windows and in Linux too. But in Linux you have to download it from the software list but in windows you have to download it. So here is the link for download Stellarium&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;a href="http://sourceforge.net/projects/stellarium/files/Stellarium-win32/0.11.3/stellarium-0.11.3-win32.exe/download" target="_blank"&gt;Download Stallerium&amp;nbsp;&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span style="font-size: small;"&gt;Download and install it. You can choose own place from the setting and enjoy the view. If you get some trouble in using it you can leave comment or directly contact me.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: justify;"&gt;
&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/OFt-DXgItEk" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/6948836809019956343/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/some-applications-that-helps-to.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/6948836809019956343?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/6948836809019956343?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/OFt-DXgItEk/some-applications-that-helps-to.html" title="Some applications that helps to understand basic astronomy" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>0</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/07/some-applications-that-helps-to.html</feedburner:origLink></entry><entry gd:etag="W/&quot;CUYHRnkycSp7ImA9WhJTGUg.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-19817629.post-932803941632251377</id><published>2012-06-29T12:24:00.003+05:30</published><updated>2012-06-29T12:28:57.799+05:30</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-06-29T12:28:57.799+05:30</app:edited><title>मणी हराएको गाउँ</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
शायद यो कबिता अहिले पुरानो बनिसकेको  छ र अप्रासङ्गिक भएको छ। तर आज कोठा सफा गर्ने क्रममा भेटिएको पुरानो कापीमा यो कबिता देख्दा पोस्ट नगरि बस्न सकिन। माओबादीबाट हत्या गरेका अर्घाखाँची केरुङ्गाका राममणी ज्ञवालीलाई सम्झेर यो कबिता लेखीएको थियो शायद २०६० सालतिर। र पहिलो पटक ९ बर्ष पछी यसलाई जस्ताको तस्तै यहाँ पोस्ट गर्दै छु&lt;br /&gt;
अध्यारो निस्कपट कालरात्रीमा&lt;br /&gt;
उज्यालोको आशाको किरण बन्दै&lt;br /&gt;
तमाम गाउँबासिको अगाध आस्था बन्दै&lt;br /&gt;
निरन्तर चमचम चम्किरहेको मणी&lt;br /&gt;
त्यो मणी 

खोसियो मध्यरातमा&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
सटासुटु लुटियो&lt;br /&gt;
कसैले थाहा समेत पाएन&lt;br /&gt;
जब आभास भयो 

उसको उज्यालो रोकिएको छ&lt;br /&gt;
त्यतिबेला त्यो मणी लुटीइसकेको थियो&lt;br /&gt;
आफ्ना अगाध प्रेमका मिठा किरण 

गाउँबासीको हितमा छोड्दै&lt;br /&gt;
आफ्ना सबै गुण 

सबैलाई समान रुपमा बाड्दा बाड्दै&lt;br /&gt;
थाहै नपाई हरायो&lt;br /&gt;
यसरी गाउँ को एउटा सम्पत्ति हरायो&lt;br /&gt;
यसरी गाउँ को एउटा छहारि  हरायो&lt;br /&gt;
यसरी गाउँ को एउटा मणी  हरायो&lt;br /&gt;
यसरी हराउदै छन&lt;br /&gt;
देशका एक एक गाउँ ले&lt;br /&gt;
एक एक मणी हरु&lt;br /&gt;
यसरी गाउँ उज्यालो बिहिन बन्दै&lt;br /&gt;
र अध्यारो कालरात्री मा गुम्सिदै&lt;br /&gt;
हराइरहेछन मणीहरु&lt;br /&gt;
हराइरहेछन राममणी हरु&lt;/div&gt;&lt;img src="http://feeds.feedburner.com/~r/AsISeeTheWorld/~4/ySS3x4_LIiQ" height="1" width="1"/&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://maheshsagar.blogspot.com/feeds/932803941632251377/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://maheshsagar.blogspot.com/2012/06/blog-post_29.html#comment-form" title="5 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/932803941632251377?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/19817629/posts/default/932803941632251377?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://feedproxy.google.com/~r/AsISeeTheWorld/~3/ySS3x4_LIiQ/blog-post_29.html" title="मणी हराएको गाउँ" /><author><name>Mahesh Sagar Khanal</name><uri>https://plus.google.com/116064707514305201163</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-treep8UaGDw/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABS8/_TdZ7pAPBKk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>5</thr:total><gd:extendedProperty name="commentSource" value="1" /><gd:extendedProperty name="commentModerationMode" value="FILTERED_POSTMOD" /><feedburner:origLink>http://maheshsagar.blogspot.com/2012/06/blog-post_29.html</feedburner:origLink></entry></feed>
