1) Popište své podnikání mojí mámě

BillApp.cz je online webový nástroj pro vydávání a správu faktur, výdajů a s tím spojených věcí. Je určen pro lidi, kteří nechtějí nebo neumějí pracovat se složitými účetnímy systémy, ale chtějí mít přehled o finaních svého podnikání.

2) Jak to funguje?

K získání vlastního účtu se stačí zdarma zaregistrovat, tím si vytvoříte vlastní agendu a hned s ní můžete začít pracovat.

3) Jak vyděláte peníze?

Formou placených tarifů. Tarify jsou odstupňované především podle počtu výtvářených faktur a výdajů za měsíc. Základní tarif nabízíme zdarma, vyzkoušet si to tedy může opravdu kdokoliv.

4) Jaké je vaše pozadí?

V oboru se pochybujeme zhruba 8 let a webovými technologiemi se zabýváme zhruba poslední 3 roky. Celou naši tvorbu stavíme okolo agilních metodik a technologie Ruby On Rails. Mimo jiné provozujeme webhosting Zologicka.cz.

5) Kolik máte uživatelů a jaký je váš cíl v tomto směru za 12 měsíců?

V současné době máme zaregistrovány řádově desítky uživatelů. Do 12 měsíců bychom rádi dosáhli zhruba na 1 000 zaregistrovaných uživatelů.

6) Je součástí vašeho produktu/služby personalizace a sdílení/doporučování? …Jak?

Personalizaci máme vyřešenou na úrovni nastavení Vaší agendy. Například vytvářené faktury můžete opatřit vlastním logem.

7) Vyjmenujte vaši nejpřímější konkurenci.

Konkurence na českém trhu v této oblasti je minimální, pokud tedy nepočítáme desktopové aplikace, kterým se rovnat v žádném případě nechceme, naopak chceme se odlišit, a nebýt těžkopádnou dektopovou aplikací. Nicméně jsme si vědomi, že v současné době nově vzniká pár produktů v podobném rozsahu jako BillApp.cz.

8) Jaká je vaše největší výzva?

Prosadit se na českém trhu a stát se vážnou alternativou nepřehledných a mamutích účetních systému.

9) Jaké tech firmy nebo webové myslitele stojí za to sledovat?

-

10) Kam se chcete se startupem posunout v pěti letech?

Chceme si zachovat malý, flexibilní tým spolehlivých lidí a zabývat se pouze projekty, které nás osloví.

• http://www.billapp.cz

Na koľko percent z odoslaných mailov dostanete odpoveď? Koľko percent z Vašich e-mailov vyvolá záujem o Vaše služby, produkty? Koľko z Vašich e-mailov splní svoj účel? U mňa je to číslo naozaj vysoké. Prešiel som si však obdobím, kedy som rozmýšľal, či mi funguje mailový účet alebo či adresát existuje… Potom som prišiel na niekoľko dôležitých poznatkov, ktoré zásadne zmenili moju e-mailovú komunikáciu. O niektoré z nich sa rád podelím:

Nikoho nezaujímate

Myslíte si, že Vaša firma niekoho zaujíma? Myslíte si dokonca, že niekto rovnako zaneprázdnený ako Vy bude čítať viac ako 50 slov o Vašej firme a Vašich úspechoch alebo o tom, aký je Váš plán dobrý a originálny? Nie! Jediné čo ľudí zaujíma sú oni sami. Nie Vaša firma, produkty alebo webová stránka. Ak im chcete niečo ponúknuť, nekúpia to lebo ste lídrom na trhu a ani preto, že máte dlhoročné skúsenosti. To zaujíma len a len Vás. Preto to píšete. Všetci ostatní chcú vedieť, čo získajú oni. Zaujíma ich, čo im to prinesie. Čo získajú a koľko peňazí vďaka Vám zarobia. Keci o sebe si nechajte pre seba. Píšte pre iných a píšte o ich potrebách. Zabudnite na svoje ego a do popredia postavte klienta, kupujúceho alebo adresáta pošty.

Vzbuďte záujem, túžbu mať alebo vlastniť

Predstavte si situáciu, že Vás práve oslovil telefónom neznámi zástupca firmy a má záujem o vytvorenie webových stránok. Žiada Vás o zaslanie cenovej ponuky a popis poskytovaných služieb. Čo urobíte? Zrejme napíšete o tom, ako ste dobrí a že ponúkate niečo podobné ako toto: “kompletné vytvorenie webových stránok, grafický návrh v PSD, programovanie PHP a JavaScript, XHTML+CSS, vlastné CMS” a v drvivej väčšine prípadov odpoveď nedostanete. Je to logické.

Klient nemá záujem o všemožné skratky, ktoré používate a ktorými si dokazujete svoju odbornosť. V skutočnosti ho ani nezaujíma čo dokážete. Chce počuť niečo úplne iné. Chce počuť, aký bude dôležitý ak bude Vašu web stránku vlastniť. Chce vedieť, že to, čo bude mať on je niečo prémiové a konkurencia sa nebude ani približovať. Chce vedieť koľko návštev mu prinesie Vaša reklamná agentúra a koľko peňazí tak môže zarobiť. Práve vtedy bude ochotný zaplatiť oveľa viac, ako za Vaše super validné CSS a XHTML.

Ponúkajte diamanty

Ak ste niekedy nakupovali akýkoľvek luxusný tovar – či už je to drahé auto alebo luxusné oblečenie či šperky, zrejme ste sa stretli s prístupom, ktorý Vás priam omámil a posledné, na čo ste mysleli bolo šetrenie peňazí. Ak chcete úspešne jednať s ľuďmi napríklad aj prostredníctvom e-mailu, mali by ste im dať pocítiť, že pre Vás znamenajú naozaj veľa. Mali by sa cítiť dôležití pri čítaní práve tej vašej správy.

Je jedno či sa jedná o výmenu odkazov alebo žiadosť o zaslanie podkladov ohľadom nového projektu. Pri všetkých spomenutých radách však platí základné pravidlo – buď úprimný!

Musíte to myslieť vážne a nepretvarovať sa. Akákoľvek falošnosť sa odhalí rýchlo a Vaša dobrá povesť je preč. Jednajte s ľudmi tak, aby o Vás rozprávali ostatným a chválili sa, na akého človeka narazili. Vždy sa na vec pozerajte jeho očami a predstavte si seba, v jeho situácii. Píšte osobne, pokiaľ máte takú možnosť. Nikdy by Vaša správa nemala vyzerať ako strojový newsletter bez autora. Prečo ste do predmetu zadali “akciová ponuka na jeseň” a nie napr. “Výhodná ponuka pre pána Ing. Petra Malého”?

Vzbuďte zvedavosť

Ak ste už vyložili všetky karty na stôl, Váš projekt odoslali investorovi so všetkým, čo sa ho týka a forma správy je nudná, zvyšujete pravdepodobnosť, že zapadne niekde v archíve medzi ostatným nazujímavým bordelom. Ak sa Vám však podarí vzbudiť zvedavosť, jednu zo základných ľudských vlastností, zrejme sa dočkáte ďalšej správy a máte stále možnosť dosiahnuť svoj cieľ. Môžete reagovať.

Veľmi málo ľudí bude mať záujem financovať Váš projekt, sponzorovať Vaše aktivity a podobne. Ale naozaj každý je zvedavý! Predstavte si seba v úlohe investora a práve ste prečítali mail plný informácii o funkciách a možnostiach, plánoch a cieľoch a nakonci bude veta typu “Prípadne Vám môžem zaslať aj teoretickú analýzu príjmov z plánovaných rozšírení”. Čo vidíte? Ďalšie peniaze. Chcete vedieť viac a odpoviete. Samozrejme, ako som už písal, musí to byť pravda!

Ak sa budete držať týchto jednoduchých pravidiel, výsledok sa dostaví určite. Je jedno o koho sa jedná a čo chcete dosiahnuť. Vaše správy budú čítané s radosťou a stanete sa obľúbeným autorom inboxu kľudne aj s 500 správami denne. Sám tieto pravidlá dodržujem a viem, že mi zarobili už veľa peňazí.

Máte svoje tipy a triky? Viete úspešne písať e-maily, ktoré predávajú? Pridajte svoj postreh do diskusie!

U první z nich by “hrozila kanibalizace některých vlastních internetových aktivit” (Nova.cz a Tn.cz) a “Prima zase bojuje s hrozící ztrátou, takže na akvizici ztrátové Stream.cz by zřejmě neměla prostředky“. Alespoň podle Týdeníku EURO a jeho zdrojů.

• V internetové komunitě již delší dobu koluje informace, že projekt Stream.cz, tak jak je nyní nastaven, prodělává. A to i na provozní bázi. Proto majitelé hledají někoho třetího, s kým by se spojili, a současnou finanční zátěž rozložili na více subjektů.
  
• Ztráta Stream.cz se pohybuje v desítkách milionů korun ročně a oba akcionáři tam pálí poměrně velké peníze.
• Ačkoli vztahy Lukačoviče a Petany nejsou ideální, ani jeden nemá zájem Stream.cz dlouhodobě dotovat mnohamilionovými sumami.

Podle informací týdeníku EURO dokonce mezi majiteli Stream.cz existuje dohoda, kdy “ztrátu videoportálu sanuje každý rok jeden z akcionářů“. Letošní ztráty tedy údajně půjdou “z kapsy” Miloše Petany, což jeden ze zdrojů Eura doplňuje:

Pro něj je situace vážnější, nemá za zády tak silnou firmu jako Lukačovič. Ale ani ten nehodlá v internetové televizi pálit další peníze, i když to pro Seznam.cz nepředstavuje takovou zátěž jako pro Petanu.

Z reportu Eura snadno nabydete dojmu, že situace ve Streamu je téměř před-krachová. Tak hrozné to nebude. Ve srovnání s americkými (rozuměno mezinárodními) weby na sdílení videa se Stream podařilo postavit za relativně málo peněz. Projekt který odstartoval na jaře 2007, byl už na podzim téhož roku dostatečně atraktivní pro vstup Seznamu. Původně 100% vlastník Petana tehdy prodal polovinu Streamu za 22 milionů korun.

„Tato televize chtěla být svou nabídkou vždy mimo hlavní proud a to se jí povedlo. V současné době se však skokově proměňuje tak, aby vyšla vstříc uživatelům Seznamu,“ komentoval tou dobou důsledky vstupu Seznamu Miloš Petana, a Stream představil poměrně ambiciózní plány na sdílení výdělků z reklamy s autory klipů atd.

Později dění kolem serveru na první pohled utichlo, ale návštěvnost serveru nejen díky propagaci Seznamem vytrvale rostla, aktuálně je Stream už velmi blízko 2 milionů RU měsíčně (srovnej např. s čísly serveru Vimeo).  Přes 7,5 tisíce fanoušků na Facebooku je na české poměry také slušný výsledek. Nedávno Stream také uvedl ve spolupráci s O2 hudební sekci, podpořenou smlouvami na hudební klipy, což dává tušit, že Stream temná budoucnost v žádném případě nečeká.

Druhá věc je, že video servery v současné době ještě jejich provozovatelé neumějí docela dobře zpeněžit. Týká se to především uživatelsky generovaného obsahu – a to obecně, nejen ve videu. Stream je v tomto směru ale v poměrně výhodné pozici, protože povaha jeho obsahu je (nebo přinejmenším v momentě kdy se to vyplatí by mohla být) bližší například serveru Hulu, než třeba YouTube, se kterým je Stream tak často srovnáván.

Přestože brand reklama si o video vyloženě říká, je jasné, že jak se budou postupně rozpočty brand inzerentů přesouvat na internet, hodnota profesionálního/prémiového obsahu (o něco) stoupne. Nad uživatelskými videi sice strávíme poměrně hodně času, uživatelsky generovaný obsah ale inzrentům (značek) stále přináší mnohá rizika.

Jako právník jsem se na kauze žádným způsobem nepodílel a nemám žádné profesní ani osobní vazby se stranami sporu nebo jinou v případu zainteresovanou osobou. Případ mě zaujal především díky výrazné medializaci a díky hrubým nepřesnostem obsažených v článku pana Fránka způsobilých vyvolat u veřejnosti mylné představy, které bych se rád pokusil uvést svým článkem na pravou míru.

Pan Fránek si kritiku veřejnosti za svůj článek na aktualne.cz jistě zaslouží. Ve svém článku nepřesně a zavádějícím způsobem informuje o něčem, čemu patrně nerozumí nebo neměl čas porozumět. Jeho závěr, že webová stránka není podle názoru Ústavního soudu autorským dílem, když ve svém článku uvedl:

„Sporná webová prezentace i podle ústavních soudců není autorským dílem ve smyslu zákona. “Tedy není to jedinečný výsledek tvůrčí duševní činnosti,” uvedli soudci.“ (zdroj: Okopírovat web konkurenci se smí. A bez placení, Tomáš Fránek, http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id=649308),

naznačuje jistou nedbalost v oblasti studia podkladů k článku, tedy soudních rozhodnutí, a zároveň neznalost samotného právního řádu, když se autor domnívá, že Ústavní soud rozhoduje o tom, zda něco je či není autorským dílem. Ve zbytku hodnocení kvality článku odkazuji na výše zmíněné články pánů Dočekala a Malého.

Odpověď na otázku zda je či není legální zkopírovat cizí web bez placení, podle mého názoru zní:

Ano, je to legální, ALE POUZE ZA PŘEDPOKLADU, že okopírováním nedojde k porušení autorských nebo jiných chráněných práv autora internetové prezentace, provozovatele internetové prezentace, autora publikovaného obsahu nebo porušení zvláštního práva pořizovatele databáze.

K samotným okolnostem případu lze ve stručnosti uvést pouze následující.

Pan Střílek se jako provozovatel internetového obchodu gsmstore.cz žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal zaplacení částky 60.929,- Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení žalované strany, které vzniklo tím, že žalovaná strana užívala jeho autorské dílo bez potřebné licence.

Se svou žalobou pan Střílek u Krajského soudu neuspěl a neuspěl ani se svým odvoláním proti tomuto rozhodnutí, které podal u Vrchního soudu v Praze.

Podle rozhodnutí odvolacího Vrchního soudu v Praze (3 Co 46/2005-151) bylo podstatou neúspěchu pana Střílka nikoliv to, že by soudy prvního a druhého stupně rozhodly, že jeho internetová prezentace není počítačovým programem a tedy chráněným autorským dílem, ale fakt, že se panu Střílkovi nepodařilo prokázat tvrzení, že on sám je autorem počítačového programu k předmětné internetové prezentaci. Dodávám, že v odůvodnění například zaznělo, že pan Střílek nebyl schopen soudu předložit počítačový program „ve smyslově vnímatelné podobě“ tedy zřejmě např. v podobě zdrojového kódu.

Vrchní soud dále ve svém odůvodnění uvedl:  „že pokud se pan Střílek domnívá, že v případě předmětné internetové prezentace jde o „jiné“ dílo chráněné autorským zákonem (nikoli tedy o počítačový program, pozn. autora), nemůže tomu tak být, neboť není (a ani nemůže být) jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti, kterou předpokládá generální klauzule, týkající se pojmových znaků autorského díla uvedených v § 2 odst. 1 autorského zákona vzhledem k tomu, že to, co je obsahem předmětné internetové prezentace (vyobrazení seznamu mobilních přístrojů spolu s fotografiemi a technickými popisy), skýtá jen minimální tvůrčí prostor, který však v daném případě ani nebyl využit“.

Vrchní soud dospěl k závěru, že vyobrazení seznamu zboží formou zobrazení fotografií spolu s technickým popisem ve formátu, v jakém jsou zobrazovány nabídky zboží na mnoha jiných internetových obchodech, nedosahuje v tomto konkrétním případě tvůrčího rozměru, a tudíž na vyobrazení nelze pohlížet jako na autorské dílo. Pro upřesnění dodávám, že žalobce nežádal autorskoprávní ochranu samotných fotografií nebo použitých textů, protože ty patrně nebyly výsledkem jeho tvůrčí činnost, ale pouze převzatými podklady od výrobců zboží.

Rozhodnutí spolu s odůvodněním Vrchního soudu, ve znění jak bylo uvedeno v rozsudku dovolacího Nejvyššího soudu (30 Cdo 376/2007), je rozhodně zajímavé z pohledu aplikace autorského práva, nicméně je nutné mít stále na paměti, že se týká pouze případu gsmstore.cz a nelze tedy z něho činit obecné závěry. Rozhodnutí pouze poukazuje na fakt, že pan Střílek nebyl schopen prokázat, že je autorem počítačového programu internetové prezentace a nepodařilo se mu soud přesvědčit o svém tvrzení, že vyobrazení nabídky zboží na jeho stránkách je jiným dílem chráněným autorským zákonem.

Na základě veřejně dostupných materiálů, považuji postup soudů v případě pana Střílky za správný a hlavním důvodem jeho neúspěchu spatřuji v neunesení důkazního břemene k tvrzení, že je autorem předmětného počítačového programu.  Za takové situace nemohl ve sporu bohužel uspět a obávám se, že jeho odhodlání řešit svůj případ na evropské úrovni nebude o moc úspěšnější.

Pro úplnost dodávám, že ústavní stížnost pana Střílka podaná k Ústavnímu soudu po neúspěšném dovolání k Nejvyššímu soudu po té, co jeho případ projednaly soudy první i druhé instance, byla Ústavním soudem odmítnuta z důvodu nedostatku ústavněprávního rozměru. Pan Střílek si sice formálně stěžoval na porušení ústavního práva na spravedlivý proces, ve skutečnosti však pouze napadal způsob dokazování, který je ovšem výhradně věcí civilních soudů. V podrobnostech znění usnesení Ústavního soudu (III. ÚS 433/09 ze dne 15. 09. 2009).

Závěrem bych ještě jednou rád zdůraznil, že případ pana Střílky skutečně nemění nic na tom, že internetová prezentace může být chráněným autorským dílem, může být počítačovým programem, může tvořit dílo souborné, jednotlivé obsahové části zveřejněné v prezentaci mohou být chráněným dílem, a že např. internetový obchod může být chráněn zvláštním právem pořizovatele databáze.

Případ je pouze ukázkou jednoho z mnoha (možná zbytečně) prohraných autorskoprávních sporů. Co se nedá však panu Střílkovi upřít, je dovednost, s jakou případ dokázal prostřednictvím aktuálne.cz medializovat. Možná, že zvýšený zájem o jeho obchod přinese nakonec obchodu větší zisk než v soudním sporu požadované bezdůvodné obohacení. Budeme držet palce.

Václav Schovánek
http://www.vs05.net

Autor je advokát zabývající se problematikou autorských práv a ICT

1) Popište své podnikání mojí mámě

Do podnikání na internetu se čím dál tím víc hrnou lidé, co se na internetu moc neorientují a neznají všechna jeho zákoutí. Těm bychom rádi pomohli v jejich začátcích a nasměrovali je správným směrem. Pokud si otevírají svůj eshop, tak bychom jim rádi pomohli se začátky, pokud si zakládají webovou stránku, tak jim zase rádi pomůžeme postavit takovou stránku, která jim přinese i zisk a ne jen náklady.

2) Jak to funguje?

V magazínu jsou publikované články ze všech oborů internetového podnikání – z marketingu, optimalizace webů, programování, webdesignu, nebo například informace o tom, jak správně zpeněžit web.

3) Jak vyděláte peníze?

Z reklamních bannerů a tvorby stránek (www.cybergenics.cz) a eshopů (www.shoptet.cz) pro naše čtenáře.

4) Jaké je vaše pozadí?

Firma Cybergenics s.r.o. s pětiletou zkušeností v oblasti tvorby stránek a eshopů a s teamem šesti zaměstnanců a dvojnásobným počtem externistů

5) Kolik máte uživatelů a jaký je váš cíl v tomto směru za 12 měsíců?

Webzurnal.cz navštěvuje po necelých dvou měsících cca 200 lidí denně a RSS odebíra cca 50 lidí. Našim cílem je dosáhnout do roka návštěvnost 1200-1500 UIP denně

6) Je součástí vašeho produktu/služby personalizace a sdílení/doporučování? …Jak?

Zaměřujeme se na propagaci pomocí sociálních sítí (Facebook a Twitter)

7) Vyjmenujte vaši nejpřímější konkurenci.

cca desítka českých blogů zaměřených na SEO a emarketing a samozřejmě fórum Webtrh.cz

8) Jaká je vaše největší výzva?

Stát se autoritou pro lidi, kteří to s internetovým podnikáním myslí vážně

9) Jaké tech firmy nebo webové myslitele stojí za to sledovat?

webtrh.cz
Smashing Magazine
Domeček z karet

10) Kam se chcete se startupem posunout v pěti letech?

Chceme se stát leaderem v poskytování rad a informací o interentovém podnikání v ČR a SR

• http://webzurnal.cz

Tři až šest měsíců v jednom z nejuznávanějších podnikatelských inkubátorů světa, v kalifornském PlugandPlayTechCenter, mohou díky agentuře CzechInvest zdarma získat slibné české podnikatelské nápady. Projekt českého Technologického akcelerátoru dnes ve dvě hodiny ráno našeho času CzechInvest představil přímo v sídle inkubátoru v kalifornském městě Sunnyvale. Slavnostně se tu otevřelo i nové zahraniční zastoupení agentury.

Technologický akcelerátor CzechInvestu je určen především firmám v oblastech IT, biotech a green tech (”zelené technologie”). Podle Lenky Kučerové, která je ředitelkou zahraničního zastoupení agentury CzechInvest pro západní pobřeží USA je ideálním kandidátem pro Technologický akcelerátor “začínající česká firma, nebo případně i zavedená společnost, která má jedinečný nápad na nové podnikání; prostor v inkubátoru mohou získat i zajímavé univerzitní aktivity.“

Otevření akcelerátoru se účastnila také Michaela Romanová z OnTheRoad a do tiskové zprávy se dostalo i její shrnutí možných přínosů této aktivity CzechInvestu.

Být ve Spojených státech nám výrazně ulehčuje hledání kontaktů na klíčové lidi. Vynikajícím příkladem je už zakladatel PlugandPlayTechCenter Saeed Amidi. Jednou se na tenise potkal se zajímavým člověkem z tehdy začínající společnosti PayPal. Investoval několik tisíc dolarů, a když pak PayPal převzala za 1,5 miliardy dolarů eBay, vydělal miliony. Tohle jsou věci, které se asi můžou stát jen zde.

CzechInvest předběžně počítá s podporou zhruba 10 firem ročně, ideálně budou v Kalifornii vždy dvě začínající společnosti, jedna zavedená firma a jedna univerzitní iniciativa. Na velké oslavy tohoto počinu CzechInvestu je zatím příliš brzy, vývoj kolem Technického akcelerátoru ale budeme na BuzzMagu bedlivě sledovat. Ostatně, “podrobná pravidla pro Technologický akcelerátor včetně postupu pro výběr kandidátů plánuje CzechInvest zveřejnit během následujícího čtvrtletí.

Co si o počinu CzechInvestu myslíte? Mají české startupy šanci uspět v USA?

1. Mikro-seed

   (0 – 100 000 USD)

   První 3 až 6 měsíců života strartupu můžeme považovat za inkubační fázi. V této době jde do startupu minimum peněz, většinou jej financují sami zakladaté, často “žijí” v inkubátorech, případně zakladatelé získají menší objem peněz od příbuzných, známých nebo byznys andělů. V této době byste měli svůj produkt nebo službu dostat do fáze, kdy můžete říct: “Funguje to”. Pro další rozvoj je důležité si v této fázi nastavit metriky, podle kterých budete sledovat, jak je váš startup úspěšný. Budete tak schopni demonstrovat svůj koncept investorům v další fázi financování.

2. Seed

   (100 – 1 000 000 USD)

   Vaše služba nebo produkt (nějak) funguje a je třeba se dostat do stavu kdy to funguje dobře (it doesn’t suck). Zatímco v počáteční fázi startupu dělají všichni všechno a využíváte sítě freelancerů a partnerů, v “seed” fázi přichází správný čas na přemýšlení nad organizační strukturou firmy a následné najmutí klíčových lidí. Jestliže jste v inkubační fázi tvořili, teď je čas na vylepšování a měření. Peníze pro tuto fázi byste měli hledat u inkubátorů, byznys andělů a v dnešním finančním klimatu možná také u menších venture fondů.

3. Kolo A, B

   (1 – 5 mil. USD)

   Dalších 12 – 18 měsíců máte na to, aby jste se dostali s pomocí peněž investorů do fáze, kdy máte nadšené zákazníky, kteří své nadšení šíří v okruhu svých známých. Vaše úsilí se přesune na marketing a škálování. Je čas potvrdit trh, optimalizovat procesy a začít přemýšlet nad možnostmi exitu. V dalších kolech financování by už váš startup mohl být zajímavý pro venture firmy.

Článek vychází z prezentace Startup 2.0: A Silicon Valley Success Story, jejíž autor Dave McClure patří mezi lidi, kteří dorazí do Prahy v rámci “turné” Geeks On A Plane. Pro bližší informace o pražské zastávce GOAP a jejích aktérech sledujte BuzzMag. Startupům také velmi doporučujeme podat přihlášku do soutěže startup konference Incubator2, za kterou stojí BuzzMag a partneři ;)

Další videa z TC50 najdete na Facebook stránce BuzzMagu.

Kromě v titulku zmiňovaného srovnání s WebExpem Praha se dozvíte jaké startupy si Michala na TC50 nejvíc získaly, ale také co jej na TechCrunch50 nejvíc překvapilo.

Dnes/zítra můžete OnTheRoad držet palce a sledovat jejich trip v pravém sloupci na BuzzMagu, nebo přímo na adrese techcrunch50.ontheroad.to. Užijte si video.

Startup konference Incubator 2 – 8. 10. Klub ROXY Praha, Dlouhá 33

1.  Financujete své zákazníky. Většina SaaS firem funguje na bázi předplatného (obvykle není žádá velká platba předem).  Výsledkem je, že náklady na prodej a marketing jsou nabité od začátku, ale příjmy přicházejí až po čase. To vytváří problémy s  cash-flow.  Čím víc vaše prodeje rostou, tím větší jsou mezery v cash-flow.  To je důvod, proč rychle rostoucí SaaS společnosti často navyšují velký objem kapitálu. Moje marketing-softwarová společnost je příkladem.

2.  Máte operační náklady. V byznyse softwaru baleného do smršťovací fólie jste prodávali CD/DVD (nebo jste váš software dali ke stažení). Byly u toho jen velmi malé náklady na infrastrukturu. Abyste mohli dodávat software jako službu, potřebujete investovat do infrastruktury – včetně lidí na udržení jejího chodu. Hodně pomáhají služby jako Amazon EC2 (ve smyslu flexibility škálování), nicméně ani tak se nevyhnete potřebě mít lidi na obsluhu této infrastruktury. U startupů může být cena lidské práce na řízení IT zaměstnanců podstatná (protože tým je opravdu malý). Tedy, přestože hardware a infrastruktura jsou levné, řídit to všechno může zabrat pro strartup podstatnou část času.

3.  Vyplatí se znát svůj trychtýř: Mezi ústřední pohon vašeho podnikání bude patřit to, jak porozumíte tvaru svého marketingového/prodejního trychtýře. Které kanály přivádějí do vašeho trychtýře finanční příležitosti? Jaký je konverzní poměr náhodného návštěvníka aby vyzkoušel? Zkoušení ku prodeji? Koupě ku nadšený zákazník? Jak SaaS startup roste, lze hodně vytěžit pochopením tvaru vašeho trychtýře a odstraněním “děr” (tedy kde vám uniká bysnys)? Například, pokud se registruje hodně lidí na testovací verzi, ale pouze omezené množství se konvertuje na platící zákazníky, musíte se ponořit do toho, jaké jsou vzorce používání na počátku. Logují se k vám lidé vůbec? Pokud ano, kde se zasekávají? Odstraňte tření, které brání, aby zákazníci dostávali hodnotu a vy se tak dostali k nějakým příjmům. Udělejte to na všech fázích vašeho trychtýře (zaměřte se nejdřív na jednoduché věci).

4.  Mamontujte do svého podnikání tlačítka a ciferníky: Jedna z nejlepších věcí na SaaS podnikání je, že máte mnoho aspektů podnikání, které můžete ještě vylepšovat (mezi příklady patří ceny, balení/vychytávky, trvání testovací verze). Je častým pokušením vylepšovat a optimalizovat obchod příliš brzy. V prvních dnech je klíčové namontovat tlačítka a ciferníky a budovat šablony, abyste mohli co nejvíce měřit, jak jen to jde (aniž byste z toho zešíleli). Vypracujte se na efektivního experimentátora (např. Můžu zmáčknout tohle tlačítko a zjistit, že to má takový účinek). Jak je to s většinou experimentů, neměňte příliš mnoho věcí najednou (i když si myslíte, že několika různých věcí budou mít všechny pozitivní dopad). Důvod je jednoduchý: Pokud změníte více než jednu věc, nezjistíte co se opravdu ve skutečnosti stalo. Pokud nemáte spousty referenčních bodů, jsou jednoduché testy obvykle lepší.

5.  Važte si dohlednosti: Jedna z největších výhod SaaS firem je, že často operují v kratším cyklu zpětné vazby. Jednáte ve dnech/týdnech/měsících, ne v kvartálech/letech/celoživotně. To znamená, že když se začnou dít špatné věci (jak mnozí zažili na počátku současné ekonomické krize), všimnete si toho dříve. Což je vážně skvělá věc. Něco jako řídit rychlé auto. Dobré brzdy vám dovolí jet rychleji (protože víte, že můžete zpomalit, pokud to podmínky vyžadují). Leč, dobrá dohlednost pomáhá taktéž – můžete lépe vidět co se kolem vás děje a co se chystá. Síťový efekt je, že je sníženo riziko při rychlejší jízdě.

Jack DeNeut, který je v komunitě geeků známý jak díky zprostředkování už dvou pražských TechCrunch srazů, tak díky prvnímu českému lokálnímu vyhledávači Nelso.com, si totiž v poslední době pohrával právě s integrací firemních Twitter účtů.

Díky Jackovi tak máte možnost nahlédnout do poměrně zajímavých dat, která nikde jinde nenajdete. Čísla vycházejí z databáze více než 2 000 firem ze Spojených Států, které používají Twitter. Databáze je to o to zajímavější, že je prostá účtů typu “Dostaňte tisíce followerů každý den”, ale jedná se o skutečné firmy, které můžete navštívit na jejich fyzické adrese. Nelso sleduje firmy a živnostníky ve více než 100 kategoriích, od restaurací a barů, přes zubaře a instalatéry až po prodejny knih, zastoupeny jsou jak malá města, tak metropole. Vyhledávat v této databázi můžete na adrese tweet.nelso.com, nebo se podívat na interaktivní mapu.

Databáze Nelsa zahrnuje také neziskové organizace, jako třeba ZOO v San Diegu

Cíl pro který ZOO v San Diegu Zoo používá Twitter je stejný jako u kteréhokoli podnikání pro profit – propagovat své produkty a služby, a (doufajícně) zapojit se do dialogu se svými minulými i budoucími zákazníky.

Pojďme se podívat, co zajímavého přinesla analýza dat z Nelso.com.

Úroveň aktivity a opuštění účtů

Poměrně velká část firem (18%) během posledních 30 dní nepublikovala žádnou aktualizaci. Firem které neposlali aktualizaci během posledních 14 dní je 28 %, stejně tak neudělalo 37 % firem během posledního týdne.

Protože některé ze “žádný příspěvek během posledních 14 dní” účtů nejsou ani měsíc staré, myslíme, že je bezpečné říct, že alespoň 20 % byznys účtů v naší vzorové sadě bylo opuštěno.

Dvacet procent je poměrně vysoké číslo, pokud ale ze vzorku odebereme neaktivní účty, potom polovina zbývajících účtů je aktualizována více než 2x denně, měsíční průměr je 32,6 tweetů. Na blogu Nelso najdete seznam velmi aktivních firemních Twitter účtů.

Zapojování publika

Ze všech tweetů amerických firem za posledních 30 dnů:

• 19.6 % byly přímé dopovědi uživateli Twitteru (tedy začíná na ‘@’)
• 51.6 % byly buď přímá odpověd, nebo obsahovaly referenci na jiného Twitter uživatele (užitím syntaxe ‘@example’)
• 33% všech tweetů od firem obsahovalo odkaz

Followeři

Průměrný firemní Twitter účet měl 2 526 followerů, toto číslo samožřejmě “napumpovalo” především pár obřích účtů. Median je 446 a přes polovinu firem má méně než 500 followerů.

U účtů, které nebyly aktualizovány během posledních 30 dní je median 224, zatímco u během posledních 30 dnů aktualizovaných účtů je to 542.

Máte startup? Vložte vlastní elevator pitch.

1) Popište své podnikání mojí mámě

Online tržiště s hypotékami honzovahypoteka.cz

Nová finanční služba honzovahypoteka.cz jako první v Česku nabízí skutečně objektivní srovnání hypoték a možnost výběru té nejvýhodnější. Zájemce o úvěr zadá svoji poptávku přes internet a najednou tak osloví všechny poskytovatele hypoték na trhu. V řádu hodin pak žadatel dostává nabídky na míru.

Nezávislost portálu vychází z faktu, že za ním nestojí žádná banka, hypoteční broker, ani poradce. Striktní neutralita, narozdíl od existujících projektů, zaručuje skutečně tržní prostředí.

2) Jak to funguje?

Zájemce o hypotéku zadá jednoduchou anonymní poptávku, na kterou vzápětí chodí nabídky od poradců, makléřů i bank. Tyto nabídky nejsou pouze orientační, ale odpovídají skutečnému požadavku uživatele. Na podmínky nabídky se tak může skutečně spolehnout. S vybraným poradcem se pak klient spojí a hypotéku uzavře.

Zpětná vazba na služby poskytovatelů pak zaručuje kontrolu kvality práce poradců.

3) Jak vyděláte peníze?

Zadání poptávky a nabídky je bezplatné. Portál generuje zisk od poskytovatelů, kteří skrze systém získají zákazníka.

4) Jaké je vaše pozadí?

Za serverem honzovahypoteka.cz stojí Jakub Havrlant, ředitel úspěšného realitního tržiště bezrealitky.cz, a Jiří Paták, odstupující ředitel významného hypotečního brokera.

5) Kolik máte uživatelů a jaký je váš cíl v tomto směru za 12 měsíců?

Za první týden fungování máme přes 1000 registrovaných uživatelů. Našim cílem je přidat každý měsíc 2000 – 3000.

6) Je součástí vašeho produktu/služby personalizace a sdílení/doporučování? …Jak?

Ano, hlavním cílem portálu je zprůhlednit a profesionalizovat český hypoteční trh. Neprůhlednost podmínek úvěrů, přílišný počet poradců a produktů způsobuje, že se spotřebitel jen těžko na trhu hypoték orientuje. Honzovahypoteka.cz v tomto směru přinese změnu.

Nabídky mají pevné parametry a práci poradců a bank uživatelé sami hodnotí. Produkty jsou tak lehce srovnatelné a žadatelé o hypotéku si mohou vybrat skutečné profesionály.

7) Vyjmenujte vaši nejpřímější konkurenci.

Přímá konkurence na trhu není.

8) Jaká je vaše největší výzva?

Největší výzvou je oddělit skutečné profesionály od nekvalitních poradců a bankéřů.

9) Jaké tech firmy nebo webové myslitele stojí za to sledovat?

bezrealitky.cz
miton.cz

10) Kam se chcete se startupem posunout v pěti letech?

Dosáhnout dominantního postavení mezi hypotečními online platformami

• www.honzovahypoteka.cz

Přes předvídaný pokles výdajů “do internetu” by měl tento kanál posílit své zastoupení v mediálním mixu na 17,6 % z letošních 15,9 procent, což není vzhledem k dramatičtějšímu šetření u tradičních kanálů žádnou záhadou.

Více už níže uvedené tabulky, které zahrnují standardní mediální výdaje a bartery v jejich čisté hodnotě. Hodnoty jsou kalkulovány před odečtením agenturní provize a čísla nezahrnují self-promotion médií.

Mediální výdaje v miliardách Kč

Meziroční růst

Podíly komunikačních kanálů

Zdroj: OMD kalkulace a odhady 08/2009.

Máte startup? Vložte vlastní elevator pitch.

1) Popište své podnikání mojí mámě

Moderní on-line kuchařka s širokým výběrem chutných receptů s fotografiemi, souborem koření a bylinek z celého světa, kulinářským magazínem, slovníčkem, diskusním fórem a mnoho dalších důležitých rad, triků a informací.

2) Jak to funguje?

Uživatel má možnost vkládat, komentovat recepty, rady a triky, hodnotit je, sdílet své názory s dalšími uživateli.

3) Jak vyděláte peníze?

Na začátku hodláme využít reklamu zobrazovanou na našem webu. Po získání pravidelných návštěvníků jim nabídneme zpoplatněné premium účty s výhodami. A průběžně hodláme navazovat spolupráci s blogy/e-shopy zabývající se vařením a jídlem.

4) Jaké je vaše pozadí?

Vývojařský tým zkušených programátorů pracující v Ruby on Rails spolupracující s týmem testerů. Dále se podílí několik redaktorů, kteří mají na starosti obsahovou část.

5) Kolik máte uživatelů a jaký je váš cíl v tomto směru za 12 měsíců?

Od nedávného spuštění máme přirozeným budováním návštěvnosti zatím desítky návštěvníků denně, ale pilně pracujeme na jejich zvýšení a vybudování řádné komunity. Do konce roku 2009 by jejich počet měl stoupnout přes 5000 denně.

6) Je součástí vašeho produktu/služby personalizace a sdílení/doporučování? …Jak?

Každý uživatel po registraci získá svou profilou stránku, kde jsou základní informace o něm. Má možnost budovat si svou identitu, psát blog, vytvářet si své „kuchařky“ – soubory receptů. Dále mohou uživatelé označovat recepty jako oblíbené a hlasovat. U každého receptu je uveden odkaz na jeho tvůrce, čili každým receptem podporuje uživatel svůj profil. Je zde i systém přátel podobně jako třeba na Facebooku.

7) Vyjmenujte vaši nejpřímější konkurenci.

Obecně všechny portály zabývající se recepty a vařením, konkrétně třeba www.recepty.cz nebo www.labuznik.com

8) Jaká je vaše největší výzva?

Vytvořit navštěvovaný a oblíbený portál, kam se budou lidé vracet pokaždé, když budou něco vařit. Dále získat provozem portálu dostatek financí na to, abychom mohli např. natáčet videa s profesionálními kuchaři a dále zkvalitňovat poskytované služby.

9) Jaké tech firmy nebo webové myslitele stojí za to sledovat?

Google, Facebook, 37signals, Apple

10) Kam se chcete se startupem posunout v pěti letech?

Vybudovat návštěvnost a navázat spolupráci s profesionálními kuchaři pro natáčení videí a publikování jejich receptů.

• http://www.srecepty.cz/

16. až 18. září se v Bratislavě sejdou sociální inovátoři, geekové, designéři, specialisté v oblasti marketingu a podnikání z celé Střední a Východní Evropy aby během tří dnů přeměnit té nejlepší nápady do podoby fungující internetové služby, která pomůže vyřešit nějaký konkrétní sociální problém.

Hlavním cílem Social Innovation Camp je využit dnešní možnosti internetu nejen pro zábavu, ale a pro to aby něco vylepšit v našem okolí a podnítit občanskou aktivitu lidí.

První Social Innovation Camp se uskutečnil dubnu 2008 v Londýnu. Během Campu byli vybrané šest projektů, které z čerstvých nápadů se přeměnili do podoby účinných modelů. Dva projekty bylo  oceněné porotou a dostali nejvyšší cenu: Enabled by Design – portál pro lidí které kvůli svému zranění nebo postižení potřebují upravit design nějaké věci kolem sobě, a Visiting Prisons – portál, který by měl pomoct rodinám vězňů zvládat rozloučení se svými příbuznými.

Jaké ještě projekty se zrodily z Social Innovation Campu?

The Good Gym – pomáhá lidem nasměrovat jejích fyzickou energii v pozitivním směru, tak že integruje každodenní cvičení sportujících lidí z návštěvy osamělých starších lidí.

Useful Visits – platforma pro ti,které během svých zahraničních cest jsou ochotní pomáhat na různých dobrovolných akcích.

MyPolice – stránka, na které občané mohou hodnotit práci policie a navrhovat postupy pro jeji vylepšeni.

Wee Day Out –  online databáze toalet, které mají bezbariérový přístup.

Ty nejlepší nápady pro Social Innovation Camp jsou takové, které:

• pomocí webu mohou přinést nějakou sociální změnu a umožní lidem dělat prostředí kolem sebe lepší
• vytvoří technologie, která bude užitečná pro všechny, nejen pro geeky
• neopakují to co už existuje a aktivně se používá – mělo by to byt inovační řešení pro nové nebo jíž existující problémy
• týkají se Česka, ale by mohli byt aplikované  a v jiných zemích

Nemusí to byt už hotový rozjetý projekt, ale spíš koncept, který během tří dnů zdokonalí a přemění  v plnohodnotnou internetovou službu.

Jak můžete se zapojit do Social Innovation Campu:

1. Pošlete svůj nápad

Z těch nápadu, které budou odeslání porota výběre té, které s jejích pohlednu mají největší potenciál aby vytvořit sociální změnu a které nejvíce prospějí od zúčastnění Social Innovation Campu. Všechny vybrané nápady budou umístěné online.

2. Zúčastněte se Social Innovation Campu v Bratislavě

Když váš nápad nebyl vybrán, nebo když nechcete v první řadě poskytnout nějaký nápad, můžete se stejné zúčastnit SICampu. Důležitý je každý člověk. Svou účastí pomůžete vylepšit nápady jiných.

3. Povězte o SICampu svým známým, které mají dobré nápady nebo umístěte odkaz na SICamp ve svým blogu.

Hlavní podmínka účasti – možnost komunikace v angličtině. Více informací naleznete na http://sicamp-cee.net/ . Hlavní organizátoři jsou Transition Online (sídlí v Praze) a Trust for Civic Society in Central and Eastern Europe (CEE Trust).