CREDO EXPERTO

Čtvrtý věk

noreply@blogger.com (George Hero) — Sat, 07 Jan 2012 01:35:29 PST

Televizní eseje Jádro vyšly v r. 2010 knižně a s novými nebo navazujícími poznatky.
Prof. MUDr. František Koukolík DrSc
Čtvrtý věk

Pro většinu dospělých lidí znamená stárnutí a stáří starost. A přechod do důchodu je pro většinu lidí propad životní úrovně, jestliže nejde jen o pokles. A kromě toho prudce stoupá riziko onemocnění a úmrtí.
Jak pravil jistý lékař: „Dámy a pánové, zjistil jsem, co je nejnebezpečnější povolání. Nejnebezpečnější povolání je důchodce." Na mysli měl rubriku, která se musí vyplňovat na úmrtních listech.

Stárnutí a stáří je vítaný strašák pro politiky průmyslově rozvinutých zemí. Do lidí vtloukají dvě poučky. Poučka první: Stárnoucí populace znamená obrovskou finanční, zdravotní a sociální zátěž. Poučka druhá: Mladí lidé budou muset živit rostoucí počet a podíl neschopných, žádostivých, nic netvořících a nic nedělajících starců. Obě poučky jsou polopravdy. Tím pádem jsou horší než lež.

Stárnutí je totiž trojí. Existuje takové to obyčejné stárnutí s lehkým opotřebováním a zapomínáním. Pak samozřejmě existuje stárnutí patologické doprovázené řadou nemocí včetně neurodegenerativních, například obávanou nemocí Alzheimerovou. Ale pak existuje podstatný podíl lidí, kteří stárnou úspěšně. To jsou oni velmi čilí, staří pánové a dámy, s velikým zájmem o svět, o sebe, o dění, kteří jakoby vůbec nestárnou.

Recept na úspěšné stárnutí je dvojí. Za něco odpovídají geny. Ale za většinu ona nudná životospráva. To znamená především trvalou rozumnou námahu tělesnou a duševní. Úspěšné stárnutí vůbec není mýtus. Dokázali to dánští vědci. Celé dlouhé roky a opakovaně vyšetřovali skupinu devadesát dva až stoletých lidí. A to ve čtyřech směrech. Zjišťovali, zda jsou soběstační, to jest, zda potřebují, nebo nepotřebují pečovatelku.

Zjišťovali, jak jim to myslí a také jejich tělesnou sílu. A zaměřili se i na to, na co se u nás, zejména u starých lidí, zapomíná, to jest na depresi -- chorobný smutek. A hle, zdravotní a sociální stav těchto velmi starých lidí se zhoršoval jen velmi, velmi pomalu. Takže žádnou zdravotní ani sociální zátěž aspoň v Dánsku nepředstavují. Mluvit proto o přestárlé a přežívající populaci, je nestoudnost.

Ale pozor, to, co jsem řekl, platí pro celý soubor. Mluvil jsem o velmi starých lidech, takže je jasné, že v průběhu dlouhodobého sledování mnozí z nich umřeli. To, co platí pro celý soubor, tedy nemusí nutně platit pro jedince. Na druhé straně budiž po právu řečeno, že neoliberální makroekonomové a jejich politici mají bytostnou radost z toho, když lidé, které systém jako takzvaně opotřebené vyvrhne, včas odejdou na věčnost. Odevzdají úspory, odevzdají byt, náklady -- nulové. Což se ovšem neoliberálních makroekonomů a jejich politiků osobně, můžeme-li soudit podle životopisů, netýká. Bývají na tom excelentně i v době, kdy už vůbec nevědí, jak se jmenují.

Prameny a další informace
Obecné prameny cs.wikipedia.org en.wikipedia.org
Náročnější Christensen K. et al.: Exceptional longevity does not result in excessive level of disability. Proc Natl Acad Sci USA 2008;105:13724-13729

Workholismus neboli závislost na práci

noreply@blogger.com (Pilny) — Sat, 07 Jan 2012 01:47:09 PST

Práce je součástí života každého člověka, potřebuje ji

Workholismus je závislost až na výjimky jako každá jiná. I tato způsobuje abstinenční příznaky v podobě nervozity, stresu, špatného spánku apod. Ovšem problém je v tom, že v případě závislosti na práci nelze naordinovat abstinenci. Práce je součástí života každého člověka, potřebuje ji. Kromě toho, že je také zdrojem obživy, práce naplňuje, obohacuje a pro zdravého a tvořivého člověka je tedy nezbytná.
Pokud je člověk workholikem, nedokáže práci vyhradit pouze určitý čas. Pracuje 12 i více hodin denně a potřebuje mít pocit, že má úplně všechny pracovní činnosti pod kontrolou. Řeší většinou pouze pracovní vztah a pracovní činnosti. Rodina se mu tím tak vzdaluje, ale to si neuvědomuje nebo nechce uvědomit. Není schopen řešit mimopracovní problémy či soustředit se na mimopracovní činnosti a aktivity.

Workholik má úplně převrácený žebříček hodnot. Na prvním místě je u něj práce a až teprve potom rodina. Naopak člověk, který o sobě tvrdí, že je workholik, jím většinou není. Například lidé, kteří se začali zabývat novou aktivitou, zapracovávají se na novém pracovišti nebo v nové roli, nebo i lidé, kteří si nedokážou zorganizovat práci, tráví prací či v zaměstnání dlouhé hodiny. Pokud má však člověk i jiné zájmy, na práci závislý není.
Workholik nezná volné víkendy, natož dovolené. Mobil má neustále u ruky. Takový životní styl se nutně podepisuje na jeho tělesném i duševním zdraví. Často se vyskytují bolesti hlavy a únava, vyšší riziko je i u srdečních onemocnění a dechových potíží. Imunitní systém je oslaben a projevuje se častým nachlazením, obtížemi týkající mi se pohybového systému a bolesti hlavy. Tito lidé mají vysoký krevní tlak, často více kouří a pijí a berou léky. Dalším problémem je často stravování.

Workholik mu nevěnuje žádnou pozornost. Prioritou je co nejkratší čas konzumace, aby ho jídlo nezdržovalo od práce. Druhým extrémem je zahánění stresu jídlem, tedy přejídání. V obou případech jsou téměř jistě důsledkem zažívací problémy.
Dalšími varovnými znaky je chování a psychika. Člověk častěji vybuchuje, je neklidný a příliš aktivní, trpí nespavostí, nesoustředěností, nedokáže se uvolnit a odpočívat. Není schopný projevit druhým náklonnost a ocenit je, chybí komunikace a často sklouzne k povrchním vztahům.

Na závěr si zkuste Psychologické testy.

Co musí umět expert v terénu

noreply@blogger.com (George Hero) — Thu, 08 Dec 2011 04:45:50 PST

Anna Kournikova

Professor Zuzana Derflerová Brázdová is the head of the Department of Preventive Medicine at the Faculty of Medicine, Masaryk University, where she focuses on nutritional assessment, development of methods of assessment, children's nutrition in emergency, public health nutrition, and food and nutrition policy. In the years 1999-2009 she participated in a number of national and international nutrition projects (e.g. WHO, International Red Cross, American Red Cross, UNICEF, ADRA) in areas of crisis from Russia, Asian post-Soviet countries, Nagorno Karabakh, Chechnya, Kosovo or Yemen, to Zimbabwe, Angola or Kenya. Her intensive work effort is balanced by her hobbies which include triathlon, skiing or baroque violoncello.

Poutavé vyprávění!

Plynové jezírko s oxygenoterapií

noreply@blogger.com (George Hero) — Mon, 28 Nov 2011 08:08:03 PST

originální bazének, kde hosté sedí po pás v přírodním CO2

Unikátní procedura. Mariino plynové jezírko s oxygenoterapií.
Při této jedinečné proceduře se využívá originální bazének, kde hosté sedí po pás v přírodním CO2, získávaném přímo z Mariina pramene. Procedura je kombinována s oxygenoterapií a doprovodnými relaxačními efekty. Tradiční postup procedury sahá až do roku 1905. Procedura zlepšuje prokrvení celého těla, zlepšuje saturaci hemoglobinu kyslíkem, což pomáhá k regeneraci buněk a tím vede k omezení procesů stárnutí (anti-aging efekt).

Mariánské Lázně, Lázeňství, Lázně, Prameny, Zdraví, Pobyty, Hotel

Zdroj: Pages G+

Kardiovaskulární zdraví. Příznaky a diagnostika uzávěru tepen u aterosklerózy

noreply@blogger.com (George Hero) — Mon, 21 Nov 2011 12:08:01 PST

Vyhodnocení EKG

Příznaky
Nástup aterosklerózy obvykle nedoprovází žádné příznaky až do kritického zúžení tepen nebo uzávěru. Jakmile tepna byla kriticky uzavřena (ucpána), mohou nastat následující příznaky:

Infarkt
bolest na hrudi (angina pectoris)
znecitlivění nebo slabost rukou nebo nohou
potíže s mluvením nebo nezřetelná řeč
svěšené svaly v obličeji
bolesti nohou při chůzi (intermitentní klaudikace)
erektilní dysfunkce (u mužů)

Rizikové faktory
Následující faktory, které jsou známé, při zvýšení výskytu (četnost výskytu) arteriosklerózy:

- Vysoký krevní tlak
- Vysoká hladina cholesterolu
- Cukrovka
- Obezita
- Kouření
- Rodinná anamnéza aneurysmatu nebo časných fázích onemocnění srdce

Prevence
Následující postupy vám pomohou při prevenci arteriosklerózy. Je důležité provést změny životního stylu tohoto typu postupně tak, aby byly udržitelné a mohly být prováděny s důsledností v dlouhodobém horizontu.

Přestat kouřit
Jíst zdravé potraviny
Pravidelně cvičte
Udržovat si zdravou váhu
Nižší spotřebu alkoholu
Vyhněte se chronické dehydrataci

Kardiovaskulární zdraví, včetně hladiny cholesterolu by měla být posouzena každoročně licencovaným lékařem.
Testy a diagnostika
Arterioskleróza může být zachycen během fyzické zkoušky provedené lékařem pomocí následujících metod:

Slabý nebo chybějící puls pod zúžením prostoru tepny
Snížení krevního tlaku v postižené končetině
Whooshing zvuky (bruits) uvnitř tepen (slyšet stetoskopem)
Známky pulsující výdutě (aneurysma), v oblasti břicha nebo za kolenem
Důkaz špatného hojení v oblasti rány, kde je omezený průtok krve

Jakmile je podezření, v diagnóze se může pokračovat přes následující prostředky:
Krevní testy
Laboratorní testy mohou být provedeny ke zjištění zvýšené hladiny cholesterolu a hladiny cukru v krvi, které mohou zvýšit riziko atheriosclerosis.
Doppler ultrazvuk

Rychlá záchranná služba

Zařízení využívá Doppler - ultrazvuk je schopen měřit krevní tlak na různých místech. Tato měření může pomoci lékaři při stanovení kritičnosti každého ucpání (blokády), stejně jako rychlost průtoku krve v tepnách.
Kotník-brachiální index
Tento test může určit, zda ateroskleróza je přítomná v tepnách co se nachází v nohou a chodidlech. Lékař bude porovnávat krevní tlak u kotníku s krevním tlakem na paži. Toto srovnání je známé jako kotník-brachiální index. Abnormální rozdíl (kotník-brachiální index) mohou naznačovat onemocnění periferních cév. Periferní cévní onemocnění je také známé jako periferních tepen (PAD), nebo periferních tepen okluzivní (uzávěr) choroby (PAOD). PVD zahrnuje všechny nemoci, které jsou způsobeny omezení nebo obstrukce velkých tepen na rukou a nohou. PVD je obvykle způsobeno aterosklerózou.
Elektrokardiogram (EKG)
EKG zaznamenává jak elektrické signály cestují přes srdce. EKG může odhalit důkaz předchozího infarktu, nebo ten, který právě probíhá.
Poznámka:
V organizmu člověka se tvoří dva druhy cholesterolu, o němž víme většinou to, že vytváří pláty v našich cévách, ucpává je a vede tak k ateroskleróze a dalším kardiovaskulárním onemocněním. Zatímco HDL cholesterol je ten hodný, LDL škodí tepnám, srdci i mozku. Jeho negativní účinky se dají snížit pomocí léků, ale zkuste to nejdřív změnou životního stylu. A pozor, vajíček se vzdat nemusíte, to byl jen vědecký omyl - rozhoduje celkový příjem živočišných tuků. Hladina krevního cholesterolu by měla by být nižší než 5 mmol/l, ideálně pak pod 4,5 mmol/l. Průměrná hladina LDL cholesterolu u nás je asi 3,5 mmol/l, ale měla by být nižší než 3 mmol/l. Cholesterol, kterého se tak snažíme vyvarovat, není však pouze škodlivý - je zapotřebí při tvorbě pohlavních a steroidních hormonů, k vytváření žluči, k přeměně vitaminu D, k růstu buněčných membrán a k izolaci nervů.
Cholesterol je pro naše tělo dokonce tak důležitý, že každá buňka je schopna jej syntetizovat, zvláště buňky jater, nadledvinek, kůže, zažívacího traktu, varlat a aorty. Navíc fanatické vyhýbání se potravinám s obsahem cholesterolu může vést k poruše jater, pohlavních orgánů a produkce hormonů.

Chřipka jako virové onemocnění obecně

noreply@blogger.com (Pilny) — Tue, 15 Nov 2011 04:12:01 PST

Chřipkový kmen H1N1 obrázek viru s kódováním

Chřipka obecně

Chřipka je onemocnění, které je virového původu, a proto na ni nezabírají žádná antibiotika. Chřipka patří k nejrozšířenějším sezónním onemocněním a postihla snad každého člověka. Postihuje dýchací ústrojí a projevuje se horečkou, bolestmi kloubů, únavou a také bolestmi v krku.
Střevní chřipka
Prasečí chřipka
Ptačí chřipka

Chřipka je onemocnění virového původu, které postihuje dýchací cesty. Toto onemocnění se přenáší kapénkovou cestou. Nejčastěji jsou postiženy malé děti a staří lidé.

Nedávno se u nás objevila ptačí a prasečí chřipka, která infikovala u nás řadu jedinců. Velmi důležitá je prevence, která spočívá především v očkování.
Chřipka je onemocnění virového původu, tudíž je vyvolána viry. Můžeme mít několik druhů chřipky.
Někteří lidé jsou ohroženi chřipkou více a někteří méně. Ti, kteří jsou ohroženi více, patří do tzv. rizikových skupin. Nejvíce jsou ohroženy malé děti a to do jednoho roku života a staří lidé nad 65 rok života.
Riziko a ohrožení:
- Pacienti s oslabeným imunitním systémem
- Pacienti po transplantaci
- Lidé pracující ve velkých kolektivech
- Děti v mateřských školkách, školních družinách
- Pacienti s chronickým onemocněním jater a ledvin
- Lidé s cukrovkou
- Lidé s onemocněním plic – astma

- velmi často ohrožení zdravotničtí pracovníci.

Chřipka se začíná projevovat zvýšenou teplotou, která později přechází na horečku, celkovou únavou, slabostí, zimnicí, třesavkou a dalšími obtížemi.
Mezi další příznaky chřipky patří rýma, bolest v krku, kašel, ztížené dýchání a také se může vyskytnout zácpa nebo průjem.

Základem léčby je klidový režim na lůžku, dostatek tekutin a léky od bolesti a horečky. Jelikož je chřipka virového původu, tak na ni nezabírají žádná antibiotika a léčba je pouze symptomatická, kdy se odstraňují jen příznaky.

The Droid RAZR by Motorola is 7.1mm thin

noreply@blogger.com (Pilny) — Tue, 15 Nov 2011 04:34:04 PST

Droid RAZR by Motorola

DROID RAZR od Motoroly, je nejtenčí smartphone 4G LTE na světě. Opravdový zázrak designu, tento smartphone balení sílu a chytrost v elegantním balení nabízí výhradně z Verizon Wireless. Měření 7.1 mm tenké, jsou vyrobeny z vláken KEVLAR pro sílu a Corning Gorilla Sklo pro odolnost proti poškrábání, DROID RAZR je připraven čelit prvky. Rychlostní limity jsou jen iluze s dual-core 1,2 GHz procesorem a Verizon Wireless 4G LTE. DROID RAZR zákazníci mohou očekávat, že trhat přes web s rychlostí až 10 krát rychlejší než 3G.

"DROID RAZR od Motoroly v sobě spojuje styl, výkon a moc 4G sítě Verizon Wireless LTE v jednom inovativním zařízení. Jedná se o dva kultovní značky, které symbolizují samostatně nejlepší dostupné technologie dnes. Tato kombinace poskytuje bezkonkurenční bezdrátový pro zákazníky. "

Nejen, že DROID RAZR Motorola má mysl-ohýbání 4,3-palcovým hyper-živé displej s více barev než většina HDTV LCD. Super moderní AMOLED displej s rozlišením QHD z krásných snímků a bezproblémové jednání, takže na cestách filmy a televizní pořady nenajdeme rozmazání, ať už zákazníků stream z Netflix nebo si pronajmout z Android Market. Jedná se o první smartphone schopný streaming filmů a televizních pořadů přes Netflix až do HD rozlišení.

DROID RAZR zákazníci mohou využít Super AMOLED displej a pokročilé 4G LTE rychlosti pro streamování videa s NFL Mobile, pouze z Verizon. Fanoušci se mohou zůstat až do dnešního dne plány zprávy a výsledky z jejich oblíbených týmů na cestách. NFL Mobile je obsažen v žádné další poplatky za 4G LTE zákazníky pro zbytek sezóny 2011.
Je-li špičkové vizuály jsou její krásu, aplikace na DROID RAZR je jeho mozek. Zadejte MotoCast, free Motorola aplikace, která umožňuje streamovat nebo stahovat hudbu, obrázky a další obsah z počítače do telefonu. Akce inteligentní aplikace umožňuje automatizaci každodenních úkolů a optimalizuje účinnost akumulátoru tím, že umožňuje zákazníkům vytvářet pravidla, jako například automatické nastavení, aby telefon v pracovní době nebo stmívání displeje v určitém stavu baterie. Revoluční WebTop aplikace umožňuje zákazníkům spojit zařízení samostatně prodávaného příslušenství, jako Lapdock 100 nebo HD stanice, uvolnění energie k úpravě dokumentů a prohlížení webu s plnou prohlížeče Firefox na větší obrazovce - to vše při nabíjení přístroje.
Další vlastnosti:
Powered by Android 2.3.5,
1GB RAM pro rychlé uživatelské rozhraní a multi-tasking
8-megapixelovým fotoaparátem s zadní 1080p snímání HD videa a technologii stabilizace obrazu pro ostré a jasné videa
Přední HD kamera pro video chat přes 4G LTE, 3G nebo Wi-Fi
4G LTE Mobile HotSpot schopný, takže zákazníci mohou sdílet 4G LTE rychlost až osmi Wi-Fi zařízeními
Odpuzující vodu nanocoating chrání telefon, a dokonce i vnitřní komponenty před každodenními rozlití
Vzdálené vymazání, pin lock a nejvyšší stupeň šifrování e-mailů, kalendáře a kontaktů, stejně jako hlas a video chat konference
Použijte Quickoffice pro prohlížet, vytvářet a upravovat aplikace Microsoft Word, Excel a PowerPoint dokumentů na svém mobilním zařízení odkudkoliv a kdykoliv
Bluetooth 4.0 nízkoenergetické
32 GB paměť: 16 GB na palubě a 16 GB microSD karta předinstalován (skutečná formátovaná kapacita je nižší)
Výkonný 1780 mAh akumulátor
Zdroj: hotcellularphone.com/motorola/, přeloženo pomocí Translator Google

Charakteristika neurologických poruch vědomí

noreply@blogger.com (George Hero) — Sun, 13 Nov 2011 01:04:53 PST

Není přítomna slovní, jazyková produkce a nejsou zn. jejího porozumění

Základní neurologická charakteristika poruch vědomí:

- porucha vědomí charakteru vigilního (pacient má otevřené oči, nefixuje, verbálně ani non-verbálně nekomunikuje) nebo hlubšího komatu
- porucha fyziologického rytmu spánku a bdění, chybění emočních reakcí
- abnormální postavení na končetinách (dekortikace, decerebrace; horní končetiny se nacházejí ve spastické flexi, dolní končetiny ve většině případů v extenzi a plantární flexi), motorické primitivní šablony
- porucha optomotoriky
- poruchy vegetativních funkcí (hyperhidróza, hypertermie, tachykardie, tachypnoe)
- reakce na stimuly z okolí probíhají reflektoricky, na úrovni mozkového kmene formou vegetativní dysregulace
- inkontinence moči a stolice
Klinický obraz:
Nevykazuje známky vědomí, uvědomování si sama sebe i svého okolí, bez interakce s okolím, ztráta emočních reakcí
Nepřítomnost záměrné, chtěné, reprodukovatelné behaviorální odpovědi na vizuální, sluchové, taktilní a bolestivé podněty
Není přítomna slovní, jazyková produkce a nejsou zn. jejího porozumění
Intermitentní bdělost je přítomna v rámci abnormální cyklu spánek-bdění
Přetrvává hypothalamická a kmenová autonomní aktivita
Kompletní inkontinence
Variabilní přítomnost míšních reflexů a reflexů hlavových nervů
-
Co se píše také na internetu: (Mohou lidé v kómatu odpovídat na otázky?)

Britští a belgičtí vědci zjistili, že s pacienty v kómatu lze navázat kontakt. O kómatu se mluví ve spojení s hlubokým bezvědomím, resp. těžkou formou ztráty vědomí. Jedním z jeho druhů je i tzv. vigilní (bdělé) kóma. Dosud se soudilo, že pacienti ve fázi bdělého kómatu nedisponují funkčním vědomím a na okolí reagují pouze reflexivně – jejich organismus žije, ale vědomí je mrtvé.

Evropští vědci teď zjistili, že tomu tak není a že lidé ve stavu bdělého kómatu mohou adekvátně vnímat realitu. Vyvinuli speciální přístroj složený z většího počtu přenosných elektroencefalografů, který dokáže velmi rychle skenovat a zobrazovat mozkové procesy. Prostřednictvím EEG skenování se jim podařilo navázat oboustranný kontakt s 16 pacienty ve vegetativním stavu v nemocnicích v Cambridge a v Lutychu. Požádali je, aby si představili, že mohou pohnout prsty na rukou a nohou, a oblasti mozku odpovědné za motoriku začaly okamžitě vykazovat specifickou aktivitu. Nemocní také správně odpověděli na jednoduché otázky vyžadující odpovědi „ano „ nebo „ne“.

Tyto EEG testy jsou jen začátek. Vědci jsou přesvědčeni, že v blízké budoucnosti bude možné vést s pacienty v hlubokém bezvědomí i složitější dialogy.

Zdroj: Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, Brno a procproto.cz

Žít je tak krásné ve svobodné zemi lze volně dýchat a smát se

noreply@blogger.com (George Hero) — Tue, 27 Sep 2011 11:16:12 PDT

Létali jsme hydroplánem viz další foto z výšky

Abychom volně žili a byli platní světu a nechali plynout své tužby a cíle k naplnění je potřebné pečovat o zdraví. Je to jedna z hodnot co nám umožní svobodně existovat a tvořit.

Co říká básník Ovidius, Proměny) ?
UNDE FAMES HOMINI VETITORUM TANTA CIBORUM EST Odkud se u lidí bere hlad po jídle zapovězeném
Jedná se o první vyhlášení zdrženlivosti v požívání masa zvířat vložené do úst filosofu Pýthagorovi. Srovnej přísloví: Zakázané ovoce nejvíce chutná.

Jsme civilizovaní a máme špatné návyky dobou, dětstvím, výchovou, rodinou a invalidní pedagogikou státu a ideologie.

Co dělat, jak rovnat návyky, měnit zvyky, aby podporovaly vyrovnaný zdravý život a bylo splněno to...že žít je krásné?
To je na přístupu každého jedince, rodiny, sociální struktury. Není to snadné, ale okolnosti donutí jednat.

Co jsou diety?
Jsou to berličky pro slabou vůli a rozhodnutí jednat. Sám se sebou. S rodinou. Zlepšit se. Něco umět a dokázat.
Když si nevíme rady zkusme něco, co může znamenat hodně. Když nic jiného, potrénuje naši vůli a osobní odvahu. Tak tedy...informace o paleo dietě...

Pár fotografií z cesty Kanada USA

Paleo strava je jedna z nejzajímavějších diet posledních let. Ačkoliv je to nový druh stravování, je založena na stravovacích návycích našich nejstarších předků "lovců-sběračů" z období paleolitu, což bylo vůbec nejdelší období v lidských dějinách. Paleolitičtí lidé se živili lovem divokých zvířat (ryby, ptáci, koně, jeleni, lesní sloni, bizoni a jiní tuři) a sběrem jedlých rostlin (zrna různých druhů, kořínky, plody, vejce, hmyz a malí plazi).

paleo diety

Filozofie paleo diety je v podstatě velmi jednoduchá:

Konzumovat potraviny, pro které bylo lidské tělo vyvinuto.

Paleolit trval 2 - 3 miliony let. Za posledních tisíc let se lidské geny nestihly změnit, zatímco naše stravovací návyky ano. Se vznikem zemědělství přibyly do našeho jídelníčku potraviny, které jsou pro náš metabolismus nevhodné. Patří sem například mléko, luštěniny, obilniny, rafinované oleje a cukry. Paleo dieta je založena na konzumaci ovoce, zeleniny, libového masa, ryb, mořských plodů a ořechů. Dieta je určena ke zvýšení výkonnosti a zlepšení celkového zdravotního stavu. V žádném případě není zaměřena na úbytek váhy, ačkoliv k němu u většiny lidí dojde.

Pohled z vyhlídkového letu na město -uhodnete?

Budete zdravější

Paleolitičtí lidé neznali artitidu, cukrovku, vysoký krevní tlak, onemocnění srdce, mrtvice, deprese, schizofrenii, rakovinu ani akné nebo obezitu. Civilizační choroby přišly právě se vznikem zemědělství. Díky paleo dietě můžete předejít mnoha chronickým a degenerativním chorobám, které vznikly v důsledku nesouladu naši genetické výbavy a našeho životního stylu.

Za pocit síly

Paleolit nebyl pouze o zdravé stravě, ale především o fyzické aktivitě, která byla v souladu s příjmem potravy. Zátěž našich předků byla extrémní, například při lovu divoké zvěře. Každý den ušli v průměru 19 km, což bylo doplněno výbušnými činnostmi a rychlým během, když byla spatřena kořist. Aby byl tedy účinek stoprocentní, je vhodné zařadit do každodenního života také Paleo trénink, který je zaměřený na celkovou kondici, sílu, rychlost, výbušnost a ohebnost.

Žít je tak krásné ve svobodné zemi

Za krásnější postavu

Kombinací Paleo diety a Paleo tréninku dosáhnete pevné postavy (tuky se promění ve svaly) a pravděpodobně také zhubnete. Díky vhodné stravě se zbavíte kožních onemocnění, jako je například akné. Budete se cítit lépe a sebevědomě.

Žít je tak krásné ve svobodné zemi lze volně dýchat a smát se...

Poznámka autora fotografií: ve zvětšení uvidíte pohled na město v kanadě z cesty po Kanadě a USA.
Jděte do toho, ať jste zdraví a můžete se do světa také podívat. Zdraví znamená i úspěch, práci a penízky.
Více fotografií na publikování dosud čeká, brzo si je najdete s použítím hledání vpravo nahoře na každé stránce!
Užijte si to přátelé...

Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti typy klinické hodnocení

noreply@blogger.com (Pilny) — Sat, 20 Aug 2011 13:55:24 PDT

Bolest u člověka:
Anatomie a fyziologie

Dráha bolesti je tříneuronová aferentní s četnými propojeními do jiných oblastí mozku – proto jsou bolestivé podněty spojeny s nepříjemnými pocity, aktivací sympatiku, parasympatiku, motorickou reakcí.
Bolest představuje signál nebezpečí, po kterém může následovat poškození tkáně. Může napomoci k lokalizaci chorobného procesu.

Nocicepce (vznik a přenos signálu o bolesti) je neurohumorální proces zahrnující vznik bolesti podrážděním nociceptorů, její vedení nervovými vlákny do mozku a její následné zpracování centrálním nervovým systémem
Bolest – je výsledkem zpracování tohoto bolestivého podnětu v centrálním nervovém systému, tedy vjem bolesti jako subjektivního pocitu (proto konečný vjem bolesti vždy záleží na zpracování v CNS a ne na charakteru původního podnětu)
Dráha bolesti
tříneuronová
První neuron – pseudounipolární buňka spinálního ganglia vede podnět od nociceptoru (receptor pro bolest)
nocicepční vlákna prvního neuronu vstupují do superficiální části zadních rohů míšních, kde stoupají a sestupují o několik segmentů výš a níž a vytvářejí synapse s neurony zadních rohů míšních – odtud převod na α–motoneurony v předních rozích míšních a reflexní motorická odpověď na bolestivý podnět

Druhý neuron – v zadních rozích míšních (Rexedovy zóny 1, 2, 3, 5, 6, 7), odtud:
-tractus spinothalamicus – rychlý přenos vzruchu do ventrální posterolaterální části talamu. Přenáší se ostrá, pronikavá bodavá bolest.
-tractus spinoreticularis – pomalý přenos vzruchu do retikulární formace a odtud třetím neuronem spoje do talamu (proto někdy v literatuře název dráhy tr. spinoreticulothalamicus). Vývojově starší dráha. Přenos pomalé, tupé, špatně lokalizovatelné bolesti.
-tractus spinoparabrachioamygdalaris a tractus spinoparabrachiohypothalamicus – spoje do limbického systému, ovlivňují emoční složku bolesti
Třetí neuron resp. čtvrtý neuron – přepojení z talamu do somatosenzorické kůry a asociačních korových oblastí

Bolest představuje signál nebezpečí, po kterém může následovat poškození

Analýza informací z periferie a eferentními vlákny je uskutečněna motorická nebo jiná odpověď. Centrální řízení umožňuje modifikaci bolesti.

Nociceptory (receptory pro bolest)
volná nervová zakončení – za normálních okolností tzv. mlčící receptory (silent receptors) citlivá na změny pH, zvýšenou extracelulární koncentraci drasených iontů, prostaglandiny E2 a E1, leukotrieny, histamin, substance P
polymodální nociceptory – krom citlivosti na bolest jsou citlivé i k vjemům jako je chlad, teplo a mechanické podněty. Jsou to Ruffiniho tělíska, Krauseho tělíska, proprioreceptory
vysokoprahové nociceptory – za normálních okolností vnímají hmat, tlak, tah a vibrace. Jsou to Vater-Paciniho tělíska, Merckelovy disky a Meissnerova tělíska

Nervová vlákna pro vedení bolesti
Vlákna A δ – slabě myelinizovaná vedou vzruch rychlostí 5–30 m/s. Vedou ostrou dobře ohraničenou bolest.
Nemyelinizovaná vlákna C – jejich volná zakončení patří mezi polynodální receptory. Vedou vzruchy pomalu rychlostí 0,5–2 m/s a zprostředkují vedení hluboké špatně diskriminované difúzní bolesti
Vlákna Aα/Aβ – silně myelinizovaná, zprostředkují vedení taktilních podnětů rychlostí 30–70 m/s

Bolest z vysokoprahových a polynodálních receptorů může být vedena i jinými typy vláken.

Bolest na úrovni míchy
v míše je bolest uspořádána do Rexedových zón. Zóna 1, 2, 3 – povrchová kožní a akutní bolest. Rexedova zóna 5, 6, 7, 8, 10 pro hlubokou viscerální bolest.
vedení bolesti je regulováno – tlumeno – tzv. vrátkovým mechanismem, který dovolí průchod jenom omezenému počtu vzruchů.
Regulace bolesti na centrální úrovni
přímá stimulace některých oblastí mozku
sestupná kontrola ke spinálním neuronům
analgézie navozená opioidy
endogenní opioidní peptity

Typy bolesti
akutní – trvání sekundy až týdny, maximálně však do tří měsíců
vznik úrazovým mechanismem, operačním výkonem, chorobou
působí jako silný stresor a vyvolává vyplavení katecholaminů, stresových hormonů; katabolismus a pokles imunity.
je doprovázena vegetativními příznaky jako jsou: tachykardie, tachypnoe, mydriáza, pocení, retence moči, zpomalení peristaltiky, hyperglykémie.
chronická – trvá déle než 3 měsíce a přetrvává i po odstranění vyvolávajícího podnětu nebo zhojení tkáňového poškození
zhoršuje kvalitu života, vede k fyzickému a psychickému strádání
povrchová bolest – ostrá, dobře lokalizovatelná. Lokalizace závisí na množství aferentních vláken v dané oblasti (viz senzitivní Homunkulus)
hluboká somatická a viscerální bolest – tupý charakter, delší trvání, rozsah je špatně difúzní, špatně ohraničitelný. Může se projikovat do různých částí těla – přenesená bolest – v rámci Headových zón. Je patrná vegetativní reakce a hyperestézie.
kořenová bolest – vzniká iritací zadních míšních kořenů a z nich vystupujících nervů. Bolest zachvacuje celou inervační oblast postiženého nervu (areae radiculares)
Fantomová bolest – je pociťována v amputované části těla. Reagující neurony mají změněný práh citlivosti a vzniká v nich množství podnětů, které jsou v CNS interpretovány jako bolest.

Předoperační mytí rukou a oblečení lékaře

Kauzalgie – poškození tkáně nebo nervů, které bolestivě stimuluje neuron v zadních rozích míšních a přenáší bolestivé podněty dále do vyšších mozkových center. Normálně nebolestivé podněty pak mohou vyvolat bolestivou reakci. Bolest může být provázena hyperalgézií a hyperestézií, vazomotorickým a trofickým poškozením dané oblasti. (viz posttraumatická neuralgie, Sudeckova analgodystrofie)
Neuralgie – bolestivé pocity šířící se podél kraniálních a spinálních nervů. Ostrá bolest může být vyvolána traumatem, infekčním procesem.

Klinické hodnocení intenzity bolesti

Pro bolest jako subjektivní vjem neexistuje žádné její objektivní měření. Každé měření bolesti je proto závislé na vnímání bolesti pacientem – tzn., že je individuální pro každého pacienta.
Slovní hodnocení
0 = žádná bolest
1 = malá bolest
2 = střední bolest
3 = silná bolest
4 = nesnesitelná bolest
Vizuální analogová stupnice – hodnotí bolest na stupnici od žádné bolesti po nesnesitelnou bolest.
Numerická stupnice – koreluje s analogovou stupnicí 0 – bez bolesti až 10 – nesnesitelná bolest.

Terapie stručný přehled

Léčba bolesti zavisí na síle bolesti uváděné pacientem – je proto pro každého pacienta individuální. Bolest se léčí nejčastěji medikamentózně, ale existují i jiné způsoby terapie jako například chirurgická léčba nebo i alternativní prostředky jako například akupunktura.

Léčiva používaná při terapii bolesti
Neopiátová analgetika
Opiáty
Lokální anestetika (katetrové techniky)

Schéma terapie bolesti dle WHO:
Stupeň 1 – Neopiátová analgetika (Paracetamol, Metamizol)
Stupeň 2 – Středně silný opiát + Neopiátové analgetikum (Tramadol, Codein) + Neopiátová analgetika
Stupeň 3 – Silný opiát + Neopiátové analgetikum (Morfin, Oxycodon) + Neopiátová analgetika

Zdroj: znalostní databáze, cs.wikipedia.org, autor je lékař

Poznámka autorů: psáno a publikováno pro ty co považují doktory mediciny za hlupáky a označují je jako lazebníky a jiné šamany
Toto musí znát už medik na lékařské fakultě.

Schopnost zvládat problémy každodenního života

noreply@blogger.com (Pilny) — Fri, 19 Aug 2011 13:32:55 PDT

Zdraví je podle mne schopnost zvládat problémy každodenního života

Není vše o lásce. Život přináší i mnohé starosti, řešení problémů...

Oficiální definice zdraví zní, že je to stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Jenže kdo to dnes má?“ ptá se. „Zdraví je podle mne schopnost zvládat problémy každodenního života. Pokud člověk má vůli je zvládat, je zdravý. Pokud však život už zvládat nemůže, nemá moc, začne být nemocný.“ MUDr Jan Hnízdil

O nedostatku draslíku v organizmu člověka

noreply@blogger.com (Pilny) — Wed, 17 Aug 2011 12:00:26 PDT

Nedostatek minerálů? Recese u krmelce.

Přátelé, tento článek cituje text s jehož obsahem se nelze úplně ztotožnit, ovšem některé myšlenky a postřehy nelze jednoduše pominout a stojí za úvahu. Úplně všechno co je psáno, ale nelze akceptovat.
Udělejte si představu sami. Obrázky jsou tedy k tématu trochu kontraverznímu přiměřeně postaveny. Jde nám o dobrou mysl ne o poškození zdraví manipulací s vámi...text je vyloženě publikační a trochu senzační.

Cituji z poznámky na Facebooku:
Úmyslné zanedbání přísunu draslíku vyvolává u člověka zhoubná onemocnění a vydává ho napospas stovkám vysoce lukrativních "léčebných kúr" Titulek by možná mohl v čtenáři vzbudit dojem, že nějaká chamtivá nadnárodní farmaceutická firma uvalila opět jakési zvěrstvo na na ubohé domorodce v nějaké daleké zemi třetího světa, ale tak to není. Zdaleka největší počet úmrtí a trvalé invalidity z nedostatku draslíku se vyskytuje v Americe, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a v několika dalších západních zemích. Jak vznikly tyto poměry, které jsou od té doby pečlivě zachovávány, je velmi dlouhý a často spletitý příběh, takže pokud chceme mít reálnou šanci porozumět jejich smrtícím důsledkům musíme začít odpočátku.

Napřed si musíme povědět něco o tom, co je draslík a kolik ho naše tělo každodenně potřebuje aby zůstalo zdravé, a co se stane, když kritickou rezervu draslíku v našem těle nedopatřením či vědomě vyčerpáme. Na rozdíl od toxického sodíku [obsaženého ve stolní soli], je draslík podstatný pro naše zdraví. Draslík je přítomen ve všech buňkách a je rozhodující pro kardiovaskulární a nervové funkce, regulaci přenosu živin do buněk a uvolňování svalové energie. Tento zázračný prvek kromě toho reguluje vodní bilanci, napomáhá rekuperativním silám a pomáhá při revmatických či artritických stavech odváděním kyselin z kloubů, čímž uvolnuje jejich ztuhlost.

Draslík KCl je současně naprosto nezbytný pro vylučování, působí jako přirozený znecitlivovač bolestí, reguluje křeče, bolesti hlavy a migrény a urychluje léčbu řezných, tržných a jiných poranění. Kvůli své velmi vysoké elektrochemické aktivitě je draslík neustále v koloběhu, takže ho k doplnění každodenní ztráty potřebujeme velké množství. Když například cvičíme a potíme se, vylučujeme draslík v moči. Když jsme z různých jiných důvodů pod extrémním stresem, mohou se ztráty draslíku okamžitě ztrojnásobit. Ale jak zdůraznil odborník na výživu Adelle Davis, největší problémy v draslíkovém hospodářství působí toxický sodík.

"Osoby, které jedí větší množství NaCl [sodíkové] soli vylučují devětkrát více draslíku, než lidé s omezenou spotřebou soli. Dobrovolníci udržovaní na dietě chudé na draslík v sobě shromáždili tolik soli, že se u nich projevil vysoký krevní tlak." Jasné vědecké důkazy prokazují, že kdyby nás matka příroda úplně připravila o draslík, nežili bychom déle než tři týdny. Ale v mnoha případech by to bylo milosrdné ulehčení, srovnáme-li to s nekonečně bolestivějším a mnohem pomalejším umíráním vyvolaným dlouhodobým nedostatkem draslíku, což je patrně metoda preferovaná FDA a AMA.

V laboratoři

Uměle vyvolaný nedostatek draslíku

Svědomití vědci souhlasí s denní potřebou draslíku, která u dospělého člověka leží v průměru mezi 3200 a 4100 miligramy, přičemž průměrný dnešní přísun draslíku potravním řetězcem, například u Američanů, činí pouhých 1500 až 2100 miligramů denně, což reprezentuje průměrný každodenní deficit 1850 miligramů. Lidé očividně mohou přežívat i při takto surově ochuzené hladině, protože Američané se dožívají okolo 70 let, než je nakonec tento základní nedostatek draslíku udolá a zemřou.

Často ve velkých bolestech, sužovaní množstvím přímo souvisejících chorob včetně artritidy, prořídnutí kostí (osteroporézy), hypertenze (vysokého krevního tlaku), angíny, mrtvice atd. Je vědecky nezpochybnitelné, že by všichni mohli žít déle a méně trpět bolestmi, kdyby každý den obdrželi nezbytné množství draslíku, což je úkol, jehož by se americká FDA měla chopit jako John Wayne, statečně spěchající na pomoc. Bohužel, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv to nedělá a ani neudělá kvůli trvalému tlaku lobby nadnárodních farmaceutických koncernů. Přestože má plný a neomezený přístup ke skutečným vědeckým údajům poskytujícím pevný důkaz o takřka epidemickém nedostatku draslíku, FDA se vědomě vyvarovala specifikovat "doporučený dietní rozptyl" [RDA], zatímco souběžně protlačila zákon omezující obsah draslíku ve všech alternativních léčebných přípravcích na pouhých 100 miligramů. Toto je první vodítko k tomu, abychom pochopili proč tak snadno onemocníme, abychom pak za miliardy dolarů ochotně spolykali spoustu neužitečných ale "patentovaných léků". Uvědomte si, že jen abyste vyrovnali úroveň průměrného denního deficitu 1850 miligramů draslíku, museli byste spolykat přinejmenším 19 pilulek příslušného "potravinového doplňku", což si asi žádný obyčejný člověk nemůže dlouhodobě dovolit.

Za účelem udržet své lékaře v linii, vypustily FDA i AMA o draslíku do oběhu několik skutečně děsivých historek. Nejběžnější z nich říká, že draslík "reaguje" s jedním ze širokého okruhu syntetických farmaceutických léčiv, což mnohdy vede k úmrtí pacienta. To je skutečně pravda, jenže osudnou smrtící reakci vyvolává právě ta nejmenovaná toxická syntetická "medicína", a ne přirozený draslík, tak podstatný pro naše zdraví. Pak ještě kolují pověsti, že při přijetí "přílišného množství" draslíku můžete zemřít na zástavu srdce, jako v případě exekuce smrtící injekcí. V nadměrném množství vás může zabít téměř cokoli, včetně obyčejné vody a vzduchu, zejména je-li to aplikováno příliš rychle nebo nesprávným způsobem. Když byl Timothy McVeigh připoután popruhy k lehátku a usmrcen, třetí chemikálií zavedenou do jeho žíly bylo 50 mililitrů koncentrovaného chloridu draselného, který nakonec zastavil jeho srdce. Jestliže budete dost pitomí abyste si to doma vyzkoušeli, zemřete právě tak rychle… Abychom toto záměrné šíření hrůz z úst mluvčích FDA a AMA dostali do správné perspektivy, je nezbytné vysvětlit oč jde.

Racionální strava natural jídelna

Normální cestou jíž draslík vstupuje do těla jsou ústa. Buď ve formě jídla, anebo třeba jako roztok vytvořený ze 100% vodního roztoku chloridu draselného, vmíseného do ovocné šťávy. Jakmile draslík projde zažívacím ústrojím, buňky si extrahují jen tolik, kolik ho potřebují a přebytečný draslík opustí tělo, zčásti jako pevný odpad, ale většina přes ledviny jako moč. To je normální a dokonalý biochemický proces, který tělo velmi dobře zvládne samo, aniž by potřebovalo asistenci doktorů. Nicméně, pokud vstříknete draslík přímo do žíly, obejdete tělesné biochemické bezpečnostní postupy a srdce se zastaví. Přesně totéž lze říct o koncentrované kyselině solné, trvale přítomné v našich žaludcích za účelem strávení potravy, ale neschopné nám ublížit právě kvůli důmyslné tělesné biochemické ochraně. Ale kdybyste si tutéž koncentrovanou kyselinu solnou ze žaludku zavedli přímo do žíly, zemřeli byste ještě rychleji než po injekci draslíku. Doktoři vás mohou vyděsit jen tehdy, když jím dovolíte aby vás strašili, a pokud jde o draslík nepochybně získáte větší sebedůvěru, až prozkoumáme mimořádný případ indiánů Yanomami z Jižní Ameriky. Yanomami měli to štěstí, že po staletí unikali pozornosti západní lékařské "vědy" a vyhýbají se jí i dnes. Tito fascinující lidé nejí prakticky vůbec žádný sodík [stolní sůl], ale všichni dospělí každý den zkonzumují okolo 8500 miligramů draslíku. Jsou neuvěřitelně fit a nemají ani ponětí o jakési artritidě, osteroporéze, vysokém tlaku, angíně či mrtvici. K Yanomami se ještě vrátíme později. Draslíkový deficit a nemoci Téměř všechny "nemoci" jimiž dnes trpíme mohou být opřeny o dveře draslíkového deficitu, přestože to hordy farmaceutických a lékařských obhájců nepochybně odmítnou prohlašováním, že lékařský "výzkum" již "dávno prokázal", že prostý nedostatek nemůže být příčinou stavů ohrožujících život. Je to mrzuté, protože tato obhajoba může být ihned rozdrcena historickými fakty, zaznamenanými dávno předtím, než se nadnárodní farmaceutické koncerny rozhodly využít našich těl jako soukromého hřiště ve prospěch svých akcionářů. Kurděje vyvolává výhradně nedostatek vitamínu C, a jsou tedy předvídatelně rychle vyléčitelné podáváním velkého množství vitamínu C. Jsou zde tisíce zdokumentovaných případů, zejména v britské Royal Navy, jejíž námořníci vešli ve známost jako "citrusáci" kvůli obrovskému množství citrusů, které jim na základě trpkých zkušeností bezplatně poskytovala Admirality. Křivice je méně známá choroba, vyvolaná nedostatkem vitamínu D, rychle korigovatelná velkorysým užíváním vitaminu D a vápníku. Ač to může být pro moderní farmaceutické prodavače a doktory matoucí, tato strohá fakta jsou v historických záznamech kde je může vidět každý. Takže, proč neuznat následky nedostatku draslíku? Začátek konce získávání nezbytných minerálů z ovoce a zeleniny přišel uprostřed 19. století, když německý chemik baron Justus von Liebig analyzoval lidský a rostlinný popel a určil, že dusík, fosfor a draslík [NPK] jsou všechny prvky, které rostliny potřebují k životu. Tvrdil, že když rostliny budou krmeny synteticky, farmáři je mohou donutit růst k podpoře lidského zdraví. Von Liebig se tudíž stal praotcem syntetického hnojiva, obratem zplozeného superfosfátu, otce všech ošidných umělých hnojiv. Ačkoli NPK a superfosfát skutečně mohou vytvořit syntetické půdní prostředí, postačující k podnícení růstu rostlin, výsledné plody a zelenina mají vždy vážný nedostatek stopových prvků, některé dokonce neobsahují vůbec žádné. Baron von Liebig s hrůzou sledoval nedostatky způsobené jeho vynálezem a před smrtí odvolal svá tvrzení. Jenže to už bylo příliš pozdě. Mezitím už se totiž věci pohotově ujali silní investoři. V tandemu s poklesem obsahu draslíku v ovoci a zelenině v průběhu 19. století přišel ještě další, dokonce ještě mnohem větší problém. Až do té doby byla sůl jakéhokoli druhu na většině kontinentů natolik vzácná, že byla nejednou v historii užívána jako platidlo. Většina soli, sylvínu, jinak známého jako chlorid draselný, putovala velbloudími karavanami do Evropy, Asie a po Africe po trasách dlouhých tisíce mil. Podél obchodních cest byly rozmístěny velké hroudy sylvínu sloužící k lizu soumarům, kteří si takto obnovovali elektrolyt ztracený pocením a námahou. Když pak železnice otevřela Ameriku od východu na západ, začali obchodníci přepravovat obrovská množství levné soli, produkované v obrovských pánvích na obou pobřežích. Naneštěstí pro Američany to byla sůl z mořské vody, pozůstávající z 98.8% z chloridu sodného, oblíbence ryb ale smrtelného nepřítele člověka. A tak se stalo, že západní člověk za méně než sedmdesát let téměř úplně nahradil zdravý draslík nezdravým sodíkem.

Chybně nastavené tabulky.
Ne dříve než na počátku 20. století začala "lékařská věda" za použití úhrnných dat celé populace určovat to, co považovala za zdravou "normální" úroveň krevního tlaku, sérum potassium a tak dále. Problém spočívá v tom, že "lékařská věda" tehdy už měla co do činění s vážně poškozenými lidskými bytostmi, vystavenými pustošivým účinkům sodíku po téměř padesát let. Takže stav, který se americkému lékařskému "výzkumu" na počátku 20. století jevil jako normální, by vyděsil nejen Yanomami, ale i příslušníky jakéhokoli jiného nativního kmene před sto lety. Ale protože americká medicína vykročila špatnou nohou, a už jí to zůstalo, pozvolna vybudovala obrovskou pyramidu z mýtů, postavenou na neznalosti a fatálně špatném chápání biochemie. Vzdor největšímu úsilí horlivých zelenáčů farmaceutické a lékařské "vědy", snažících se tyto problémy obecně bagatelizovat, bylo od roku 1930 většině Američanů jasné, že s jejich půdou, plodinami a obecně rychle se zhoršujícím zdravím vážně není něco v nepořádku. Po druhém zasedání 74. Kongresu v roce 1936, publikoval Senát Spojených států dokument #264, který opravdu položil na stůl problém jemuž čelila výživa Američanů. Další doslovné výtahy z dokumentu 264 jsou na konci článku, ale k danému tématu jsou zde tři nejdůležitější odstavce. "Okolnost, že potraviny [plody, zelenina a obilniny], které nyní sklízíme z milionů akrů země, již neobsahují dostatek jistých minerálů takže nám hrozí vyhladovění - bez ohledu na to, kolik toho sníme - je alarmující. Nikdo dnes nemůže sníst dostatek plodů a zeleniny k doplnění tělesného systému nerosty potřebnými k dokonalému zdraví, protože jeho žaludek není dost velký, aby se tam vešly."

Bezcenná strava
"Skutečnost je taková, že hodnota naší stravy se enormně změnila, a některé z pěstovaných plodin už nemají hodnotu jídla… Naše tělesná pohoda je přímo závislá na minerálech, které přijímáme do svého systému, více než na kaloriích či vitamínech nebo precizních podílech škrobů, proteinů či uhlohydrátů, které konzumujeme." "Je špatné, když od našich vůdčích autorit slyšíme, že 99% Američanů trpí nedostatkem minerálů, a že výrazný nedostatek kteréhokoliv z těchto důležitých minerálů ve skutečnosti má za následek nemoci. Stačí libovolné narušení rovnováhy, libovolný významný nedostatek jednoho nebo jiného prvku, jakkoli mikroskopický může tělesný požadavek být, a my onemocníme, trpíme a zkracujeme si životy." Takže americká vláda si už před šedesáti osmi lety byla plně vědoma potíží jimž lidé čelili, ale lékařské bratrstvo v naškrobených bílých pláštích neudělalo absolutně nic, aby pomohlo. Ve skutečnosti "lékařská věda" a jí podřízení doktoři, pohánění stále kupředu přehnanými finančními požadavky farmaceutických akcionářů, postavili realitu na hlavu a pokračovali v soustavném podkopávání toho mála dobrého zdraví veřejnosti, které ještě zbylo. Učení doktoři publikovali práce o rovnováze "draslík-sodík potřebné pro člověka", a přitom stačilo jen rychle zaskočit do téměř libovolné indiánské rezervace, aby jejich absurdní prohlášení byla vyvrácena v několika sekundách. Čím dál víc sodíku nacházelo cestu do každého představitelného druhu jídla, a krevní tlaky se začaly prudce zvyšovat. Okolo roku 1940 začaly získávat navrch relativně nové nemoci, jako artritida, vysoký tlak a angína, což vyvolalo doslova rázovou vlnu nákladných "patentovaných léčiv" na pomoc proti problémům s "novou chorobou".
100% úspěšná léčba
Hrstka bystrých doktorů tehdy rozpoznala skutečnou příčinu problému a začala dávat svým pacientům masivní dávky draslíku (mezi 5000 až 20 000 miligramy denně) aby dostala jejich krevní tlak zpět do normálu a zprostila je problémů s angínou a dalšími srdečními potížemi. Tyto léčby byly ve skutečnosti stoprocentně úspěšné, jenže nad používáním základního prvku, které nemohlo být farmaceutickými společnostmi patentováno, se brzy zatáhly mraky a lékařské výzkumné granty na toto poli začaly podivuhodně vysychat. Koncem šedesátých let byl tento výzkum už zcela udušen, jak lze vyčíst z prací uvedených ve (skromných) odkazech na konci článku. Nadnárodní farmaceutické koncerny poté vynaložily mnoho sil a tlak na lékařské bratrstvo rostl. Poskytovaly budoucím lékařům všemožnou "pomoci" v období jejich univerzitního studia, hojná stipendia a výzkumné granty. Obojí jim v podstatě pomohlo v tom, aby lékaři "viděli věci správně", což samozřejmě znamená, že odpovědí na všechny nemoci jsou pouze výnosné léky. Když pak stále víc doktorů prodávalo svým pacientům stále větší kvanta léků, zisky farmaceutických společnosti prudce vzrostly, což na druhou stranu dovolilo rozšíření požitků pro doktory, včetně "školení a seminářů" v přepychových hotelích a golfových komplexech, společně s dalšími rozličnými formami diskrétního uplácení. V sedmdesátých letech byly všechny smysluplné zmínky o vážném nedostatku minerálů odstraněny z osnov a studenti medicíny byli učeni, že pacienti mohou snadno získat všechny potřebné minerály ze stravy bohaté na ovoce a zeleninu, ačkoli jejich přednášející věděli, že je to obrovská lež. Projevy deficitu, jako křeče, artritida, řídnutí kostí, vysoký tlak, angína, mrtvice, atd., se staly "nemocemi", které mohly být ošetřeny skutečně oslňující sadou ve vesele zbarvených krabičkách zabalených a navýsost ziskových farmaceutických drog.

To všechno je samozřejmě děsivá iluze, ale show musí pokračovat. Jak jedovatý sodík stále více vytlačoval zdravý draslík, začal z toho plynoucí draslíkový deficit vyvolávat tvrdnutí kardiovaskulárního systému, a "primární hypertenze" (vysoký krevní tlak "neznámého" původu) se dostala na pořad dne. Úmrtí na angínu, mrtvici a infarkt dramaticky přibývalo společně se stresem, protože jedno přiživuje druhé. Kvůli nedostatku místa, se tento článek dotýká účinků nedostatku draslíku na kardiovaskulární systém jen povrchně. Také další přímo související hrůzy, jako artritida, řídnutí kostí, cukrovka atd., budou muset počkat na jindy. Moderní lékařská "věda" se opět pokouší bagatelizovat kritickou a často smrtící nerovnováhu mezi sodíkem a draslíkem pomocí prohnaně navrženého teoretického modelu, známého jako "draslíkové čerpadlo", v němž je nejnovějším lékařským pojmem slovo "vyváženost". Cituji z jednoho odborného lékařského článku: "Draslík je čerpán do buňky aktivním transportním systémem, což je doprovázeno čerpáním sodíku ven z buňky. Preferenční prostorové oddělení sodíku a draslíku v buňce biologickou membránou je důležité pro udržování osmotické rovnováhy." Jaképak osmotické rovnováhy? Příklad Yanomami a dalších kmenů ukazuje, že starověký člověk jedovatý sodík vůbec nepotřeboval! A všem, kromě několika duševně chorých kreténů, musí být jasné, že draslíková pumpa není nic jiného, než záchranný jednosměrný biochemický ochranný mechanizmus určený k tomu, aby dostal jedovatý sodík ven z buněk ještě předtím, než způsobí jejich zmrzačení a předčasnou smrt. Kromě toho, že celková hladina sodíku je u Yanomami vzhledem k jeho příjmu neuvěřitelně nízká, zjistili výzkumníci, kteří vyšetřili více než 10 000 těchto veselých lidí, přímou souvztažnost mezi kritickým zvýšením přísunu sodíku a zvýšeným krevním tlakem. "… u 10 079 účastníků byla pozorována vysoce významná statistická příbuznost mezi vyměšováním sodíku a systolickým krevním tlakem. Čím vyšší bylo vyměšování sodíku v moči [a proto tedy i přísunu sodíku], tím vyšší byl i krevní tlak." Krátké, ale jasné a výstižné. Čtenář by si měl zapamatovat, že normální krevní tlak indiánů Yanomami se drží v průměru na 95/60 a s věkem nestoupá. Zkuste to porovnat s "normálním" krevním tlakem 120/80 (podle AMA), který pak postupně narůstá protože přijímáte v potravě stále další a další sodík, a proto ztrácíte více draslíku zatímco stárnete. Zastánci moderní medicíny samozřejmě budou tvrdit, že je to tak proto, že jsme civilizovanější a vyvinutější a tudíž "odlišní", ale budte ujištěni, že to je jen patetický blábol. Jediný podstatný rozdíl mezi Yanomami a Američany nebo Australany, je v tom, že Yanomami jsou doslova napumpovaní zdraví prospěšným draslíkem, zatímco my jsme plní jedovatého sodíku. Výzkumníci také zaznamenali, že další výhody pro Yanomami souvisí s tím, že neznají obezitu. "Váha dospělých jedinců v industrializovaném zemích roste s věkem. Váha indiánů Yanomami se s věkem nezvyšuje." Krátké, ale k věci. Někdo mi připomínal, abych na svůj nákupní seznam potíží souvisejících s nedostatkem draslíku přidal i "otylost". Západní dámy s mírným problémem s hmotností by raději měly odolat pokušení sbalit kufry a pádit k horním tokům řeky Orinoko. Yanomami manželé jsou hákliví na protokol a nemají rádi, když se domácí paní odkrade do křoví na kvaltovku s jedním z mladých hejsků. Jestliže ji přistihne v podobné situaci, může manželka očekávat, že jí manžel vpálí ostrý lovecký šíp do masité části zadku… K zabití to nestačí, ale je to dost, aby si pak několik týdnů nemohla lehnout na záda… Někteří to nazývají "barbarským" chováním, zatímco jiní míní, že to může neobyčejně posílit jednotu domácnosti. A ó ano, ještě než zapomenu, oblíbená večeře je žába na rožni. Abyste dokázali, že jakákoli zjištění ohledně Yanomami a draslíku se týkají i západní rasy, lékařská "věda" pochopitelně vyžaduje použití západních pokusných králíků pro "kontrolní srovnávací testy". Sám jsem jedním z těchto králíků, ačkoli můj test jsem přísně kontroloval jen sám, bez nestranného lékařského pozorovatele. To znamená, že mé svědectví je přinejmenším velmi pochybné a asi by mi neměl nikdo věřit.

Úplně na rovinu - dlabu na to, ale tyto informace možná mohou být užitečné někomu kdo buď už má kardiovaskulární problémy nebo má vážný zájem se jim kdykoli v budoucnu vyhnout.

Jak na vysoký tlak Více než 25 let jsem trpěl "primární hypertenzí", jinými slovy vysokým krevním tlakem, který lékařské bratrstvo neumí vysvětlit. V tohmto období mi asi osm různých lékařů předepsalo ohromující paletu "patentovaných léků", ale zatímco žádný z nich nedokázal trvale redukovat můj krevní tlak, ve dvou pozoruhodných případech vyvolal lék "špatnou reakci", která shodila můj krevní tlak tak nízko a tak náhle, že má manželka málem mohla pozvat faráře. Nikdy za celých těch 25 let žádného z mnoha doktorů nenapadlo, že by možná nebylo marné nechat změřit hladinu elektrolytu v mém krevním séru, za účelem kontroly deficitu draslíku. Jak jste jistě očekávali, zkušenost mne postupně naučila držet se hodně daleko z dosahu příslušníků lékařské profese. Boj s "angínou" Koncem roku 2003 se u mne začaly ukazovat klasické příznaky "angíny", která se v příštích šesti týdnech rapidně vyvinula v "nestabilní angínu", učebnicový případ zahrnující "crescendo" vzorec bolestí v hrudníku a zádech, které trvaly mnohem déle, než u běžné "angíny". Vše doprovázela akutní dušnost, zvláště po sebemenší námaze nebo po pozření byť sporého jídla s uhlohydráty. Skutečnost, že lékařská profese nezná příčinu téhle "angíny" mne rozzuřila, protože všechno, co se na této planetě děje má i svou příčinu. Mé základní znalosti chemie naznačovaly, že bych mohl trpět předávkováním sodíkem, a tak, ačkoli jsem měl extrémní bolesti a byl tehdy stěží při vědomí, se mi podařilo připojit k internetu a udělat několik základních hledání přes Google. Z jediného odkazu k předávkování sodíkem, který jsem nalezl, vyplynulo, že byl vyvolán rozličnými syntetickými drogami, takže jsem obrátil schéma hledání a místa toho zkoušel "nedostatek draslíku". A pak jsem objevil symptomy své lékařské "angíny" - přesně srovnané a zveřejněné osobou trpící akutním nedostatkem draslíku. Ta informace nebyla sama o sobě moc překvapující. Na první pohled, jsem odhalil základní příčinu lékařské "angíny", jíž byly nedávno přičteny zásluhy za každoroční prodej patentovaných syntetických "léčiv" v objemu více než miliardy dolarů. Problém byl v tom, že jsem nevěděl jak dál. V Austrálii jsem byl odkázán na 100 miligramů draslíku v pilulkách potravinového doplňku, nebo na produkt s názvem "Slow K" dostupný v některých lékárnách. Slow K je v podstatě pomalu působící 600-miligramová hrudka chloridu draselného. "Neletální" dávka draslíku je podávána spíš pod přímou kontrolou pilulky, mimo kontrolu adresáta. Jenže tato hrudka soli je biochemicky "vysoce aktivní", takže jakmile se rozpustí cukrové obložení vnějšku pilulky nerozpuštěná sůl se obnaží a může vstoupit do přímého kontaktu s choulostivou vnitřní tkání. Podle mého mlhavého názoru by to mohlo snadno způsobit nějakou perforaci nebo vyvolat nádor. Bylo mi jasné, že to, co potřebuji je průmyslové balení draslíku ve volné formě 100% rozpustné ve vodě, což by dovolilo nejprve rozpustit draslík ve vodě a ovocné šťávě a takto zabezpečit, že později žádná "aktivní" sůl nemůže zapříčinit nesnáze v mém zažívacím ústrojí. Nakonec jsem se spokojil s kilogramem soli chloridu draselného třídy AR [analytické reagens] z velkoobchodu chemikáliemi, který naštěstí dosud není pod přímou kontrolou americké FDA nebo australské AMA. V tomto stádiu jsem často měl takové bolesti, že jsem udělal vlastní exekutivní rozhodnutí přikročit k vážnému pokusu užít minimálně 50 gramů, čili 50 000 miligramů draslíku představujícího asi pětinu z celkových 250 gramů, které by měl mít dospělý mužský v těle. Prostý selský rozum naznačoval, že tak akutní nedostatek s extrémními symptomy, jimiž jsem trpěl, lze jen stěží připsat pouze malému snížení, ale spíš úbytku podstatné části draslíku, a řečeno na rovinu chtěl jsem zastavit zdrcující bolesti dříve, než dostanou šanci akcelerovat do fatální mrtvice nebo infarktu. S tímto na mysli jsem rozpustil 4 gramy [4000 miligramů] chloridu draselného ve vodě a džusu, hodně pomalu polykal a pak pochmurně dodržoval opakování tohoto procesu každých osm hodin. Po asi pěti dnech [čili 60 000 miligramech] zmizela většina bolestí, ale stále jsem ještě nebyl schopen opravdu souvislého uvažování. Tak to vydrželo až do doby než jsem se dostal přes značku 110 000 mg. Pak se mé schopnosti opravdu vrátily, ačkoli jsem byl předtím tak vyčerpaný, že jsem nemohl psát ani používat počítač. Podle podmínek stanovených FDA jsem v deseti dnech pozvolna spolykal 68,2 gramů rozpuštěného draslíku [68 200 miligramů], neboli 68x maximální množství povolené americkým zákonem. Mělo by se ale poznamenat, že toto číslo prezentuje jen pět dnů při maximálním množství podávaném licencovanými americkými doktory hypertenzním pacientům v roce 1940 ještě předtím, než bylo financování jejich výzkumu z mystických důvodů neočekávaně staženo. V kontextu se vzpomínkami na nedávný stav se mi to, co jsem udělal, nejeví jako neodůvodněné. Na konci desetidenního období všechny příznaky "labilní angíny", bolesti a bezdechost úplně vymizely a spolu s nimi i většina stavů "primární hypertenze" které mne sužovaly víc než 25 let. Dnes beru denní udržovací dávku 2000 miligramů draslíku [3200 miligramů soli chloridu draselného třídy AR], plus 200 miligramů magnesium orotate k minimalizování ztrát.

Draslík je přirozený minerál
Kdyby se lékaři náhodou rozhodli prskat, že nezákonně "poskytuji lékařské rady bez licence", nic takového nedělám. Draslík je především přirozeně se vyskytující minerál, neodmyslitelný v naší stravě pro udržení normálního života, který má na rozdíl od blafů z "lékařského" košíku v potravě pevné místo. Za druhé neexistuje způsob, jakým by nějaká vládní agentura mohla odhodlaným lidem bránit v získání chloridu draselného. Tento materiál je vyráběn ve velkém a využíván ve stovkách aplikací. Jsou různé způsoby jak draslík získat, zejména v Americe dnes je celá paleta produktů "bez soli", v nichž je mořská sůl většinou jednoduše nahrazena chloridem draselným. Ovoce a zelenina pěstovaná podle striktních zásad organického střídání na řádně udržované půdě bude pravděpodobně obsahovat významná množství draslíku, ač je velmi obtížné si to ověřit. Ačkoli mám znalosti potřebné k testování draslíku v řadě různých substancí, postrádám laboratorní vybavení abych to mohl dělat důsledně.

Nakonec poznámka: pokuste se neuvěřit reklamnímu braku, který se vám snaží namluvit, že banán má nejvyšší známý obsah draslíku, protože to je lež. Kdyby s ním rostl bok po boku na vhodné půdě, je v prostém bramboru čtyřikrát tolik draslíku než v banánu, při stejném váhovém množství. To by mohlo vyvolat trpký úsměv na tváři mnoha Irů, jejichž předkové před více než stoletím byli v Irsku nuceni žít na "bídné bramborové stravě". Skutečností je, že brambory bohaté na draslík daly Irům ohromnou sílu a výdrž, kterou potřebovali při stavbě mostů a pokládání železnice na polovině cesty kolem světa. Když se krátce ohlédnu na indiány Yanomami, není těžké vidět proč. Citace a další odkazy Doslovné nezkrácené výtažky z 2. zasedání 74. Kongresu, senátní dokument #264, 1936: "Víte, že většina z nás dnes trpí v důsledku jistých nebezpečných stravovacích chyb, které nemohou být vyléčeny dokud nebude ve vyčerpané půdě, z níž pochází naše potrava obnovena správná rovnováha minerálů?"

"Okolnost, že potraviny [plody, zelenina a obilniny], které nyní jsou sklízeny z milionů akrů země, již neobsahují dostatek jistých minerálů takže nám hrozí vyhladovění - bez ohledu na to, kolik toho sníme, je alarmující. Nikdo dnes nemůže sníst dostatek plodů a zeleniny k doplnění tělesného systému nerosty potřebnými k dokonalému zdraví, protože jeho žaludek není dost velký, aby se tam vešly." "Skutečnost je taková, že hodnota naší stravy se enormně změnila, a některé z pěstovaných plodin už nemají hodnotu jídla.

Naše tělesná pohoda je přímo závislá na minerálech, které přijímáme do svého systému než na kaloriích či vitamínech nebo přesném podílu škrobů, proteinů či uhlohydrátů, které konzumujeme." "Tento objev je jedním z nejposlednějších a nejdůležitějších příspěvků vědy k problematice lidského zdraví." "To, co se zde říká o minerálech je nové a naprosto překvapující. Vskutku, poznání významu minerálů v potravě je tak čerstvé, že o tom učebnice nutriční dietetiky obsahují jen velice málo. Nicméně je to něco, co se týká nás všech, a čím více se tím probíráme tím více nás to děsí." "Možná si myslíte, a jak by ne, že mrkev je prostě mrkev - a pokud jde o jídlo, je tamta stejně tak dobrá jako tahleta, tak co? Ale tak to není; mrkev může vypadat a chutnat jako jiná a přesto v ní bude scházet specifický nerostný prvek potřebný pro náš tělesný systém, a který mrkev podle přepokladu obsahuje."

"Laboratorní zkoušky prokázaly, že plody, zelenina, zrniny, vejce, a dokonce i mléko a maso dnes nejsou tím, čím byly před několika generacemi (což nepochybně vysvětluje, proč naši předci prospívali při výběru jídel, s nimiž bychom dnes vyhladověli!)" "Vyvážená a plně výživná strava nesestává pouze z mnoha kalorií nebo určitých vitamínů či stálého podílu škrobů, proteinů a uhlohydrátů. Dnes víme, že naše strava musí navíc obsahovat příměsi minerálních solí." "Je špatné, když se od našich vůdčích autorit dovídáme, že 99% Američanů trpí nedostatkem minerálů, a že výrazný nedostatek kteréhokoliv z těchto důležitých minerálů ve skutečnosti má za následek nemoci. Libovolné narušení rovnováhy, libovolný významný nedostatek jednoho nebo jiného prvku, jakkoli mikroskopický může tělesný požadavek být, a my onemocníme, trpíme a zkracujeme si životy." "Víme, že vitamíny jsou soubory v potravě nepostradatelných chemických substancí, a že každý z nich má svůj význam pro normální funkci některé ze speciálních struktur v našem těle. Důsledkem každé avitaminózy jsou tělesné poruchy a choroby.

Obvykle však není chápáno, že vitamíny pouze kontrolují dotaci minerálů v těle a v nepřítomnosti těchto minerálů nemají žádnou funkci. Při nedostatku vitamínů tělesný systém může některé minerály použít, ale při nedostatku minerálů nejsou vitamíny samy o sobě k ničemu." Joe Vialls, 30. Ledna 2004

Co to jsou afty cheilitis stomatitis infekční koutky

noreply@blogger.com (Pilny) — Tue, 26 Jul 2011 07:46:35 PDT

Afty na jazyku

Afty jsou drobné bolestivé vřídky na ústní sliznici. Uprostřed mívají bílou či nažloutlou barvu, okolí vřídku bývá zarudlé. Afty častěji postihují ženy než muže a to převážně do věku 30 let. Tvoří se zpravidla na dásních a jazyku. Velikost aftů bývá různá, obvykle v rozmezí 1 milimetru až 1 centimetru. Afty se tvoří buď ve shlucích nebo samostatně. Z jednoho vřídku jich může vzniknout celý shluk, který pak bývá rozeset po celých ústech. Míra bolestivosti vřídků často závisí na jejich umístění.
Afty se objevují náhle a převážně mizí do tří týdnů. Bolest bývá intenzivní a pálivá. Převážně afty na jazyku bývají velmi nepříjemné a omezují člověka při jídle a mluvení. Výskyt aft se projevuje buď jako ojedinělý zánět, který se čas od času opakuje, nebo se v některých případech může jednat o stomatitidu, tzv. nakažlivý aftózní zánět sliznice.

Někdy bývá toto onemocnění provázeno zduřením podčelistních mízních uzlin nebo horečkou. Afty se většinou zahojí bez jizvy během deseti dnů. Velké afty někdy nemizí celé týdny a často zanechávají jizvy. Afty mají sklon se vracet dvakrát až třikrát během roku.
Cheilitis - zánět rtu, živější červeň rtů, edém, pityriaziformní deskvamace, exkoriace až mokvání a ragády
- vlivy exogenní - fyzkální, chemické, infekční
cheilitis actinica - vlivem UV záření
- časté jsou cheilitidy způsobené olizováním rtů v zimě
- chemikálie - cheilitidy iritační (arteficiální), někdy mohou vzniknout traumatické cheilitidy
po neopatrném zubním ošetření
- na složky rtěnky, protézy, dýmky, cigarety, žvýkačky...
- bez odhalení kontaktního alergenu nelze napravit...
Anguli infectiosi - kandidózy, pyodermie, avitaminózy

cheilitis glandularis - vývojová anomálie, hypertrofie mukózních žlázek na vnitřní ploše
dolního rtu, vývody - vzhled červených papulek - cheilitis gl. simplex (nemoc
Baelzeho), pro hlubokou se užívá pojem nemoc Volkmanova - prekancerózy

cheilitis granulomatosa - horní ret, zduření, měkké, nebolestivé, histo - granulomatózní zánět
tuberkuloidní struktury (někdy součást Melkerson-Rosenthalova sy)

Stomatitis aphtosa
- jedno z nějčastějších onemocnění ústní dutiny
- etiologie není zcela jasná, snad porucha imunitních reakcí. byl pozorován vliv menstruace a fyz.chem. faktorů
- drobné, silně bolestivé, eroze s bělavě žlutým nebo šedavým fibrinoidním povlakem, obklopen živě červeným dvorcem
- vznikají prasknutím intraepiteliálního puchýřku
- spontánní zhojení do 2 týdnů

Bolesti a další potíže spojené s afty lze podstatně zmírnit tím, že je potíráme léčivými roztoky či gely s dezinfekčními a analgetickými účinky. Jedním z nejúčinnějších přípravků je Mundisal gel, který začíná působit do dvou až tří minut po aplikaci a jeho účinek vydrží až tři hodiny.

Při onemocnění afty je důležité, abyste nestrhávali bílý povlak ze vřídků. Neměli byste také jíst nic, co dráždí sliznici, především kořeněná nebo kyselá jídla. Přechodně si můžete ulevit také tím, že si dopřejete zmrzlinu nebo přiložíte na vřídek kostku ledu.

Mundisan gel Složení:
Léčivá látka: 1 g gelu obsahuje 87,1 mg cholini salicylas. Pomocné látky: Cetalkonium chlorid, hydroxypropylmethylcelulóza, glycerol, ethanol, anýzová silice, levomenthol, natrium cyklamát, čištěná voda.
Indikační skupina
Stomatologikum, antiflogistikum.
Charakteristika
Po nanesení na postižené místo se Mundisal gel rychle vstřebává ze sliznice a velmi účinně tlumí bolest. Útlum bolesti se dostaví 2-3 minuty po nanesení na bolestivé místo a působí po dobu 2-3 hodin. Mundisal gel neobsahuje cukr a na sliznici je velmi dobře snášen.
Indikace Mundisal gel se používá při bolestech, zánětech, podráždění, poranění nebo vředech v ústní dutině, nosu či hltanu. Přípravek je možné použít i při prořezávání zubů. Mundisal gel mohou používat dospělí, mladiství i děti.
Kontraindikace
Mundisal gel se nesmí používat při přecitlivělosti na léčivou látku nebo kteroukoliv pomocnou látku nebo na salicyláty. V období těhotenství a kojení by se měl přípravek používat s opatrností a podle pokynů lékaře.
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky přípravku nejsou známy. Pokud dojde k výskytu jakékoliv nežádoucí reakce, poraďte se ihned s lékařem.
Interakce Nejsou známy.
Dávkování
Pokud lékař neurčí jinak, čistým prstem naneste asi 0,5-1cm dlouhý proužek gelu na postižené místo na sliznici a lehce vmasírujte. Gel se může nanášet 3-4x denně před jídlem a před spaním. Pokud to intenzita bolestivosti vyžaduje, můžete léčbu opakovat každé 2-3 hodiny.

BLOGERWEBSITE: Nemoci ledvin a jejich příznaky obecně

noreply@blogger.com (George Hero) — Thu, 30 Jun 2011 13:42:08 PDT

Poškození hypoxie ledvin - hypertenze

BLOGERWEBSITE: Nemoci ledvin a jejich příznaky obecně
ONEMOCNĚNÍ LEDVIN
Příznaky: často se stává, že pacient i v pokročilém stadiu onemocnění ledvin nemusí pozorovat žádné zvláštní obtíže. Je dobré si uvědomit, že onemocnění ledvin nebolí a proto se mu také říká "tiché" onemocnění.
Následující přehled uvádí nejčastější možné příznaky, které mohou s onemocněním ledvin souviset
a které je nutno vyšetřit:

- přibírání na hmotnosti v důsledku zadržování tekutin v těle (otoky očních víček, kotníků);
- bolest v bederní krajině, zvláště je-li doprovázena teplotou nebo změnou barvy moči (infekce, kameny, prasklá cysta);
- tvorba pěny v moči (může být důsledkem vylučování bílkoviny do moči);
- tmavá moč (červená, červenohnědá, růžová);
- příliš velké množství moči (zvláště v noci);
- příliš malé množství moči (je-li moči méně než půl litru za den, znamená to těžké poškození funkce ledvin);
- svalová slabost, ztráta chuti k jídlu, svědivka, svalové křeče, změna barvy kůže.

Necháváte si pravidelně měřit krevní tlak?

Omezení solení jako prevence nemoci není vědecky podloženo

noreply@blogger.com (Pilny) — Fri, 27 May 2011 12:55:57 PDT

Profesor Jan A. Staessen, MD, PhD

Doporučení omezit solení pro prevenci všech možných neduhů nemá jednoznačné vědecké důkazy. Jan A. Staessen, MD, PhD, of the University of Leuven in Belgium and colleagues, raises questions regarding whether population-wide sodium restriction will actually lower cardiovascular risks. (Image: University of Leuven)

Zejména kardiaci a lidé s hypertenzí a otoky končetin nesměli solit. Teď už se to mění. Pacienti v nemocnici jedli neslaná jídla a nebylo jim o moc líp. Tak nejedli. Výživa tím jistě utrpěla. Obzvláště u starých nemocných. To nebylo dobré pro pohodu ani psychiku a ani správou výživu. Blíkovinná a minerální karence. Dávaly se infuse posle biochemických rozborů. Farmakoterapie to doplnila pokažením žaludku nalačno tvrdými tabletkami léků.

Konzumovat minimum soli může škodit stejně, jako nadměrné solení. A možná ještě víc - lidé, kteří solili nejméně, umírali na choroby srdce nečastěji.

Ti, kdo konzumovali více soli, než lékaři v současnosti doporučují, dokonce neměli ani vyšší krevní tlak, jak prokázala studie.

Ze zkoumaného vzorku 3 681 zdravých lidí mladších 60 let, jich šest procent utrpělo srdeční infarkt, mrtvici nebo jinou kardiovaskulární chorobu. Lidé, kteří jedli soli nejméně, umírali na infarkt o 56 procent častěji. Do analýzy byly přitom zahrnuty další rizikové faktory: obezita, hladina cholesterolu v krvi, kouření, diabetes atd.

„Osoby, které konzumovaly nejméně soli, asi malou lžičku denně, nevykazují žádné zdravotní výhody ve srovnání s osobami, které konzumovaly soli nejvíce. Ve skutečnosti ti, kteří konzumovali soli nejméně, umírali na choroby srdce nejčastěji,“ tvrdí profesor Jan Staessen z leuvenské univerzity.

Sůl je nezbytná pro naše zdraví. Její přiměřené množství, cca 5 g denně, zabezpečuje všechny životně důležité tělesné funkce, normální činnost nervů a svalů, aktivizuje řadu enzymů i produkci žaludečních šťáv.

Při nedostatku soli je ohroženo trávení cukrů, klesá krevní tlak, můžete pociťovat zvýšenou ranní únavu a dokonce i neuralgii.
„Naše studie nepodporuje generalizované omezení příjmu soli v populaci,“ uzavřel výzkumy z leuvenské univerzity profesor Staessen.

Že by nadměrné solení způsobovalo ledvinové kameny, vysoký tlak, potíže s játry nebo mělo přímou souvislost s otékáním končetin, není dokázáno. Je pravda, že dostatečné množství soli získáme z potravin, aniž bychom museli dosolovat, na druhou stranu zdravé tělo se jejího nadbytečného množství dokáže rychle zbavit – jde však o energeticky velmi náročné a složité pochody. Je jen spekulace, zda je tím organizmus nějak přetěžován.
Nadbytek sodíku (salámy s dusičnanem sodným nebo draselným - urychlení zrání uzenin)
Podrobně v doplnění níže...
Dusičnany se na naší Zemi vyskytují zcela přirozeně, v posledních desítiletích se však jejich výskyt v přírodě uměle zvýšil díky přímým zásahům člověka (zvýšené osídlení krajiny, chemizace zemědělství). Konzumace dusičnanů v malém množství není pro člověka zdravotně nebezpečná. Příjem vyššího množství dusičnanů z vody nebo potravin však může vést u člověka k vyšší produkci dusitanů v zažívacím traktu a po jejich sloučení se sekundárními aminy i k tvorbě karcinogenních nitrosaminů. Vyšší konzumace dusičnanů může mít negativní vliv také na trávení a vstřebávání živin, metabolizmus vitaminu A, funkci štítné žlázy, poruchy činnosti mozku a srdce. Závažným projevem vyššího příjmu dusičnanů u kojenců může být vznik dusičnanové alimentární methemoglobinémie. Významným zdrojem dusičnanů může být pitná voda (zvláště soukromé nekontrolované zdroje), dále zelenina, konzervované potraviny, maso, ryby, uzeniny a tvrdé sýry.

Nadbytkem sodíku z průmyslově vyráběné potravy dochází v organizmu k významnému porušení přirozené rovnováhy dvou prvků. Osoby, které jedí hodně kuchyňské soli, vylučují až devětkrát více draslíku, než lidé s její omezenou spotřebou.

Nedostatek draslíku pak podle některých teorií zřejmě vede k civilizačním nemocem, jako je artritida či osteoporóza.
Proto může být vhodné zkusit používat místo kuchyňské soli (NaCl) zdravější draselnou sůl s 90% KCl.
Poznámka: Konečně zdravá studie! Vždyť i to hovado ve chlévě potřebuje k životu sůl. Lidé buďme rozumní a solme. Samozřejmě normálně!
Poznámka II. Zdroj dusitanů:
Hlavním potravinovým zdrojem dusitanů jsou masné a rybí výrobky a sýry, do nichž se tyto látky záměrně přidávají jako potravinová aditiva (dusitan sodný a draselný má označení E 250, 249, dusičnan sodný a draselný má označení E 251, E 252 – viz solení masa). Výše přípustného přídavku resp. zbytkové množství dusičnanů a je stanovena ve vyhlášce 304/2004.
Dodržování předpisů je soustavně kontrolováno.

Zdroj: autor je lékař, a-z slovník, Jan A. Staessen, MD, PhD, professor of medicine at the University of Leuven in Belgium
Questioning the Benefits of Salt Restriction

Kodex a netiketa na internetu

noreply@blogger.com (George Hero) — Sun, 22 May 2011 21:48:58 PDT

chovej se přátelsky slušně a pozitivně

Poznámka k debatě o přátelství na facebooku a netu vůbec. Netiketa je etiketa (pravidla slušného chování) na internetu.

Pravidelně se na Facebooku vyvalí názory, co se snaží zpochybnit pozitivní vztahy člověka, přitom víme, že tam existují přátelské vazby silné a to i láska.

Člověk je stejný, ať chodí po ulici, nebo sedí u počítače je to pořád ten samý výběr různých existencí, patologií a osobnostních poruch...ale u počítače se někteří cítí anonymní..proto je tu staré desatero etikety na netu! Co tu vybleješ si servery pamatují trvale, na rozdíl od opilce ráno. Jsou tu skvělí a čistí lidé, osobnosti, a jsou tu i psychopatické osobnosti. Z této komunikace vychází také mnoho dobrých kontaktů, záleží na samých lidech. Internet toho kdo chce především učí...je plný informací pozitivních i negativních. Veškeré lidské vlastnosti se tu prezentují, tak jako v běžném životě. Paměť internetu je větší a trvalá, každé špatné vyjádření, dokonce slovo co uletí vyhledávače najdou uloženy. Jaká je diagnostika...o tom píšu, je snažší než v běžném životě, tady se odhalí i skryté vady charakteru znalému uživateli co si dovede přeložit pár ujetých slov textu. Spolehni se na vlastní dobré vlohy a chovej se přátelsky slušně a pozitivně.Tak praví desatero počítačové netikety.

Zadejte si do vyhledávače slovo netiketa sami. Nebo na vysvětlení čtěte:

Netiketa je sbírka pravidel a zásad, která by se měla dodržovat v internetovém světě. Slovo netiketa je odvozeno z anglického net (= síť; častá zkratka pro internet) a slova etiketa.

Mnoho lidí si myslí, že při vstupu do internetového světa mají naprostou anonymitu. Což je velký omyl – téměř vždycky se dá pomocí různých metod internetový uživatel vystopovat. Většina uživatelů si to neuvědomuje, takže permanentně vstupuje do nebezpečí tím, že na chatech nebo diskuzích ostatní uživatele urážejí, vysmívají se jim nebo se o nich vyjadřují vulgárně. Z těchto konfliktů pak vznikají tzv. flame war, které mnohdy přerostou v osobní hackerské spory, ohrožující počítače všech účastníků.

Je třeba si uvědomit, že v internetovém světě bychom se měli chovat podobně jako ve světě reálném, tedy jako civilizovaní lidé. Za tím účelem existuje netiketa, pravidla slušného chování na Internetu.

1. Nezapomínejte, že na druhém konci jsou lidé a ne počítač. To, co napíšete do počítače, byste možná dotyčnému nikdy neřekli do očí.
2. Dodržujte obvyklá pravidla slušnosti normálního života. Co je nevhodné v obvyklém životě, je samozřejmě nevhodné i na internetu.
3. Zjistěte si taktně, s kým mluvíte. Internet je přístupný lidem z celého světa, a v každé zemi platí jiná morálka. Co je dovolené na americkém chatu, nemusí být dovolené na arabském, a to platí o všech podobných skupinách. Politika, náboženství a podobné problémy by proto měly být diskutovány s maximálním taktem a v mezích slušnosti.
4. Berte ohled na druhé. Ne každý má tak dobré internetové připojení jako vy. Někteří se připojují z domu přes vytáčené připojení a draze za to platí. Neposílejte proto zbytečně velké e-mailové zprávy a posíláte-li přílohy, komprimujte je. Při posílání velkých obrázků např. na diskusní server využívejte funkci náhledu obrázku.
5. Je vhodné psát s diakritikou. Vyvarujete se tak nedorozumění. Nekomolte rodnou řeč. Toto je obzvlášť důležité, protože se jinak dopustíte faux-pas. Pokud jste z nějakého důvodu nuceni psát bez diakritiky, snažte se používat správný pravopis. Nebuďte grobián, nezveřejňujte nepravdivé, nebo i pravdivé, ale choulostivé informace.
6. Pomáhejte v diskuzích. Pokud má někdo v diskuzi nějaký problém, odpovězte mu, pokud znáte odpověď. Někdo jiný zase pomůže vám. Platí zásada: „Napřed poslouchej, pak piš.“
7. Respektujte soukromí jiných. Pokud vám omylem přišla zpráva, která vám nepatří, je vhodné ji smazat a taktně upozornit odesilatele na jeho chybu.
8. Nezneužívejte svou moc či své vědomosti. Pokud jste správce serveru, máte sice přístup k poště ostatních, ale nemusíte ji neustále kontrolovat jenom tak z nudy, a pokud umíte hackovat, nemusíte to pořád zkoušet.
9. Odpouštějte ostatním chyby. I vy je děláte. Nevysmívejte se jim a nenadávejte za ně.
10. Nešiřte hoaxy. Zahlcují internet. Pokud vám přijde hoax, zdvořile upozorněte jeho odesilatele, že takové jednání je nevhodné.
11. Nerozesílejte spam a reklamu.
12. Neporušujte autorská práva.

Ze všeho nejhorší je ovšem ta lidská hloupost (stupidita) Co a jak a proč toto existuje na světě najdete hledáním vpravo nahoře na stránce případně z odkazu zde. Skupinová hloupost vysvětlení je tady.

Životní krédo: Láska Úsměv Pohlazení Partnerství

noreply@blogger.com (George Hero) — Sun, 01 May 2011 12:41:45 PDT

Láska není koukat se zamilovaně na sebe

Životní krédo: Láska Úsměv Pohlazení Partnerství: "Lidé se potkávají a zamilují se do sebe, protože si mají co říct, co dát, fyzická sympatie, mají stejný pohled na dění okolo sebe. Otázkou zůstává, jak dlouho jim toto vydrží. Pokud je vše založeno jen na sexu, vzhledu, pobavení a společenském životě, asi to dlouho nevydrží. Vztah dvou lidí je trvalý tehdy, když chtějí dávat a nečekají, že to dostanou zpět. Samozřejmě, vždy riskují, že jim to partner nevrátí. Ale on nemá tu povinnost. Stejně jako ji nemáte vy. Vztah dvou lidí začíná vždy stejně, ale málokdo si uvědomuje, že za krátkou chvíli (relativně k životu) se musí pěstovat, vážit si ho. Vědět, že každý máme své chyby a tolerovat se."

Láska není koukat se zamilovaně na sebe, ale dívat se společně stejným směrem. Do každého vztahu jsem šla naplno i když vím, že to může na konci bolet. Ale pokud to neudělám, nebudu nikdy vědět, že ten vedle mě je ten pravý. Nechci partnera vlastnit, přeju si, aby se mnou byl dobrovolně, uvědoměle a rád. Mám ráda co dělá on, i když tomu nerozumím , zajímám se o to, co dělá partner a čemu já nerozumím, zkusím se nechat vést jeho cestou a rozhodnu se, zda mi to vyhovuje a totéž můžu předpokládat od partnera, ale nevyžaduju to. A vůbec to neznamená, že musí být den co den vedle mě.

Láska nemá hranice a mít někoho v srdci mě obohacuje stejně když jsme spolu, jako když je měsíc na druhém konci světa. Těžko se o tom dá mluvit, těžko se dá bolavému srdíčku, které se cítí zrazeno vysvětlit, že je to vlastně dobře... Je třeba pochopit, proč žijeme svůj život, je třeba zůstat sví, a kde je psáno, že když teď jsem na pokraji chuti žít, mě zítra nečeká ten pravý pohodový život, kde teprve poznám, že láska je skromná, obyčejná, nenáročná, kdy mi stačí dotek ruky, myšlenka že někde je člověk, který mě má rád a i když si v něčem neporozumíme, vždy se na něj mohu spolehnout.

Více čtěte z pokračování odkazu nahoře nebo jděte sem.

NINIVEWEBSITE: Si hoc superaveris, crede cetera faciliora esse futura (fore)

noreply@blogger.com (George Hero) — Sat, 30 Apr 2011 03:37:22 PDT

NINIVEWEBSITE: Si hoc superaveris, crede cetera faciliora esse futura (fore): "Jestliže překonáš toto, věř, že ostatní věci budou snadnější.

Osobnostní patologie :

Afektivní labilita – dlouhodobá citová odpověď na podnět je nepřiměřená, přecitlivělost, podrážděnost, snadné propuknutí zlosti;
Úzkostnost – nerozhodnost, snadno vznikající pocit viny, dlouhé a neplodné přemítání nad maličkostmi;
Surovost – egocentrismus, pohrdání okolím, využívání druhých lidí, neodpovědnost ve vztahu k druhým lidem, nedostatečná nebo žádná schopnost vcítit se do pocitů jiných lidí, nejsou výčitky svědomí, sadistické rysy;
Poruchy poznávání – jedinec má pocit, jako by se skutečnosti, jichž je účastníkem nebo svědkem, týkaly někoho jiného;" ....
Celý článek pokračuje z odkazu...zde

Porucha osobnosti se obvykle projeví v období puberty a dospívání, a přetrvává prakticky celý život. Poruchou osobnosti trpí v celosvětovém průměru asi 8-10% populace. Což znamená, že by v ČR mohlo být okolo 1 milionu lidí s touto poruchou. Společně s touto poruchou se mohou objevit i jiné psychické potíže jako jsou úzkosti, deprese, sklony k zneužívání alkoholu či drog, nebo závislost na nich, tendence k sebepoškozování, pokusy o sebevraždu, psychosomatické potíže (zdravotní potíže bez jasného tělesného původu), depersonalizace a derealizace, i přechodné psychotické stavy.

GDX test v diagnostice a léčbě glaukomu

noreply@blogger.com (George Hero) — Thu, 28 Apr 2011 07:29:45 PDT

Zeiss Humphrey GDx VCC Fiber Analyzer

Zeiss Humphrey GDx VCC Fiber Analyzer
GDX test je relativně nový test, který prokázal svou užitečnost v diagnostice a léčbě glaukomu . GDX je nástroj, který využívá laser pro stanovení tloušťky vrstvy nervových vláken. Starší glaukomové testy soustředěné kolem měření nitroočního tlaku nebo měření o tom, že zelený zákal má na své celkové zorné pole. Ačkoliv jsou tyto testy jsou velmi důležité při léčbě zeleného zákalu a řízení léčby, by bylo užitečné pro měření nebo testování rané jaké škody může způsobit glaukom do vrstvy nervových vláken v zadní části oka.

Vrstvu nervových vláken se skládá z milionů jednotlivých vláken s názvem "axony", které obklopují zrakového nervu a šíří se přes sítnici . U mnoha pacientů s glaukomem, může být značný vrstvu nervových vláken poškození již došlo v době žádné ztráty zraku je si všiml. Glaukom je známý jako "zloděje zraku", protože mnozí pacienti nejsou vědomi, že mají problém, dokud významný vidění bylo ztraceno.

GDX používá typ laserového skenování polarimetru měřit tloušťku vrstvy nervových vláken. Postup je bezbolestný . Tloušťka vrstvy nervových vláken je pak ve srovnání s vrstvou nervových vláken normálních očí. GDX mapy nervových vláken a porovnává je s databází zdravých, glaukomu-bez pacientů. Ztenčení vláken ukazuje na glaukom. Tyto informace jsou pak k dispozici svého lékaře v podobě obrázků, grafů a statistické údaje ukazují, že pravděpodobnost glaukomu.

Zkouška GDX je zvláště silný v včasné odhalení jako studie ukazují, že více než 50% osob s glaukomem není vědom, že si ji. Je také velmi užitečný pro správu glaukomu v průběhu let, protože zjistí, velmi malé změny ve srovnání s předchozími data GDX. Tato informace je užitečná pro lékaře tak, že on nebo ona může rozhodnout, jestli opravdu nemáte glaukom, nebo by měl být považován za "glaukom podezřelý." Zatímco nervových vláken analýzy jako samostatný test nedělá pro definitivní diagnózu glaukomu, poskytuje svým lékařem s daty, která přispěje k vaší celkové případu tak, že lepší rozhodnutí může být o vaší léčbě.

Zdroj: Devine, Norma. "Chat HighlightsGDx nervových vláken Analyzer . " Glaukom služeb nadace pro prevenci slepoty, 23 Aug 2000.
.....
Skenovací laserové zařízení je k dispozici pro klinické použití. Laser Diagnostické Technologies Inc, založená tady, nedávno vydala GDX (u glaukomu diagnóza) glaukomem snímací systém, třetí generaci svého nervových vláken Analyzer (NFA). Stejně jako NFA, GDX je konfokální laserový skenovací ophthalmoscope s integrovaným polarimetrem. Oba přístroje měří tloušťku vrstvy nervových vláken sítnice.

A i když oba nástroje používají skenovací laserové technologie, klíčové zlepšení, která dělá GDX praktické pro klinické použití je databáze obsahující bilaterální sítnice-nervových vláken-měření na stovky zdravých jedinců, řekl Dennis J. Philpot, LDT viceprezident prodeje a marketingu . Databázi automaticky porovnává pacienta skenuje s normál uzavřeno na věk, rasu a pohlaví, pak se vytváří barevný výtisk výsledkůskenovací laserové zařízení je k dispozici pro klinické použití. Laser Diagnostické Technologies Inc, založená tady, nedávno vydala GDX (u glaukomu diagnóza) glaukomem snímací systém, třetí generaci svého nervových vláken Analyzer (NFA). Stejně jako NFA, GDX je konfokální laserový skenovací ophthalmoscope s integrovaným polarimetrem. Oba přístroje měří tloušťku vrstvy nervových vláken sítnice.

GDX a používání NFA polarizovaného laserového paprsku k měření sítnice-nervových vláken--vrstvy. Obě verze přímý laserový paprsek přes nervová vlákna, která rozdělí světlo do dvou paralelních paprsků cestování při různých rychlostech. Změna v rychlosti jako paprsky vyplývají z nervové tkáně koreluje vlákno-vrstvy. GDX obrázky pouze nervová vlákna, algoritmus zabudovaný do softwaru odečte cévy z hodnocení.

V obou přístrojů, může laser je citlivost na minutové změny v nervových-tloušťka vláken odhalit poškození před tím, než mohou být detekovány konvenčními prostředky. "Lidé s glaukomem nebo oční hypertenzí Zdá se, že abnormální nervové vlákno--tloušťky vrstev. GDX zdá schopny identifikovat poškození pacientů, u kterých jsme žádný jiný způsob, jak odhalit to. Můj odhad je, abychom mohli identifikovat pacienty před tím, než vůbec mít vizuální pole ztráta, "řekl Neil T. Choplin, MD, předseda Oční klinika u San Diego námořní Medical Center. "Viděli jsme abnormální nervové vlákno-parametrů v oční hypertenzí a pacientů s normální zorné pole, takže můžeme být identifikace poškození mnohem dříve."

GDX může také být užitečné pro následující progresi onemocnění. V glaukomu pacientů re-naskenovaných po roce, "přístroje ukázaly, že ztráta nervových vláken, která odpovídá zorné pole bylo zhoršení."

AMICUS: Kontrola vědomí a destruktivní náboženské kulty znaky závislosti

noreply@blogger.com (George Hero) — Sat, 23 Apr 2011 12:39:42 PDT

AMICUS: Kontrola vědomí a destruktivní náboženské kulty znaky závislosti: "Vývoj je takový, že mocenské náboženské struktury islamistů a islamistických teroristů stále se pokouší stavět kulturní bariery (Taliban, muslimské terostické skupiny jako Al-Kajda.)
Tak vzniká náboženská závislost. Dost dobrý prostředek k ovládání lidí a to i těch, co mají pokrokové myšlení. Často ideologie deprivantů na vysokých náboženských postech stále umývá a přesměrovává mozky závislých.
Náboženská závislost, není posedlost. Je to jako závislost na drogách (chemická). Nejde tedy o projevy duševní choroby (hysterie, poruchy osobnosti, jiné disociativní stavy) jen někdy jsou duševní choroby přítomny. Jsou ale nápadně vyvinuty a okolí je zpozoruje i v náboženské komunitě.
Tato závislost je spíše obranný psychologický mechanismus, co snižuje míru stresu, napětí a úzkost. Každá tato závislost je nástrojem deprivantů, kteří ty nebohé ovečky obratně ovládají.
Jaké jsou příznaky závislosti náboženské?
Podle amerického psychologa a kněze (Paschal Baute) jsou to tyto znaky:"

Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace Narcistická porucha osobnosti

noreply@blogger.com (George Hero) — Sun, 17 Apr 2011 08:10:11 PDT

Mustang je volný a svobodný LIFE scan Google

Sociálně úspěšní deprivanti (psychopaté) mívají některé znaky poruch osobnosti. K pochopení deprivantů je nutné jejich delší sledování z blízkosti. Masmediální obraz je dokonale zavádějící. V masmediích mají své lidi, případně je zcela kontrolují.

Narcistická porucha osobnosti

Fantasie o neomezeném úspěchu, moci, kráse, talentu.
Pocit privilegovanosti, velké nároky.
Přemrštěný pocit osobní důležitosti.
S druhými lidmi primárně zachází jako s posluchači, kteří jsou svědky jeho/jejího významu, krásy, oslnivosti.
Snaží se být centrem pozornosti.
Od sebe očekává dokonalost, například ve vzezření, výkonu.
Sklon k aroganci, nadutosti, přehlížení.
Fantazie o ideální, dokonalé lásce.
Sklon k přesvědčení, že mu druzí lidé závidí.
Osobní pocit závisti.
Sklon k soutěživosti (vědomý i nevědomý)
Chybějí bližší přátelé a vztahy.
Bývá pocit, že ve vztahu k druhým lidem neprojevuje své pravé já, sklon k falši a prolhanosti.
Pocit, že život nemá smysl.
Pocit porušené nebo změněné představy o vlastním těle, cítí se nepřitažlivý/á, groteskní, znechucující.
Pocit nudy a prázdnoty.
Na kritiku reaguje zuřivostí a pocitem ponížení.
Obava z vazby v dlouhodobé lásce.
Cítí se jako vyvrženec, jako že ve skutečnosti nikam nepatří.
Malá schopnost vcítit se (empatie), neschopnost pochopit pocity a potřeby druhých lidí, pokud nesouzní s potřebami a pocity jeho/jejími.
Snaží se získat moc a vliv na druhé lidi (jak v dobrém tak v destruktivním slova smyslu).
Je sebekritický, na sebe klade nerealisticky náročná měřítka, nesnáší vlastní lidské chyby.
Má pocit, že jiný významný člověk má dokonalou, téměř magickou schopnost porozumět jeho nejniternějším myšlenkám a pocitům.

Tak je to už na vás miláčkové, diagnostiku si postupně přebírejte sami, uvidíte co je na scéně deprivantů. Ale jejich fotografie sem nedám. Co s tím?

Áá, potrefené husy už kejhají....

Zdroj: Matějček, Bubleová, Kovařík Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace. Praha : Psychiatrické centrum, 1997

Lékařsky expertní náhled do manipulace

noreply@blogger.com (George Hero) — Fri, 18 Mar 2011 06:08:24 PDT

Od Jana Hnízdila
Manuál zvídavého občana.

Psychiatr Robert Hare a psycholog Paul Babiak, autoři knihy "Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce.", zjistili, že mezi manažery a politiky je mnohem vyšší procento nebezpečných psychopatů, než mezi vězni ve federálních věznicích. To by teprve koukali u nás. Každý rozumí tomu, že se může narodit člověk bez ruky nebo s nějakou tělesnou vadou. Málokdo ale chápe, že se může narodit člověk s poškozeným charakterem. Nebo i bez něj. Když se dostane do vysoké funkce, je zle. Není síly, jak ho odstranit. Demokratický společenský systém na to vůbec nepamatuje. Nad chováním řady našich politiků, nad jejich projekty jako třeba olympiáda v Praze, Opencard, Pandury, Gripeny nebo lyžařský šampionát v Liberci, zůstává rozum stát. Mají jediné vysvětlení. Zrodily se v mozcích charakterových invalidů. K jejich odhalení poslouží modifikovaný test francouzské psycholožky Isabelle Nazare-Aga, autorky knihy „Nenechte sebou manipulovat. Aneb jak rozpoznat manipulaci a jak se jí bránit.“. Za každou shodu s následujícími dvaceti příklady chování přičtěte na vrub sledovaného politika jeden bod.

1. Dává okázale najevo svoje znalosti, rád ohromuje množstvím publikací, sečtělostí, citacemi a odkazy. Sází na nedostatečné znalosti druhých, snaží se vzbudit dojem, že „má navrch“.

2. Je sebestředný. Obklopuje se výlučně lidmi nejistými a bezmezně oddanými. Přestože tvrdí pravý opak, názory ostatních jej nezajímají, jejich práva, potřeby a problémy nevnímá.

3. Jeho osobní integrita a růst jsou nerozlučně spojené s ponižováním ostatních. Pokud o někom hovoří, pak ironicky, s despektem. Je jako topící se člověk, jenž strhává pod vodu svého zachránce. Jeho vztahy připomínají nepřetržitý boj. Nemá žádné skutečné přátele.

4. U druhých dokáže vyvolat pocit viny i za sebemenší pochybení. Používá přitom zdánlivě logické argumenty a morální zásady, jimiž se účelově ohání. Sám pocit viny nezná. Je bezchybný.

5. Zdvořilosti, ohleduplnosti a slušnosti druhých využívá k dosažení vlastních cílů. Snaží se zmocnit toho, co nemůže mít: jejich dobrých vlastností, nadání a úspěchů. Zodpovědný a slušný člověk se snadno stává jeho kořistí.

6. Nepřetržitě kritizuje. Nikdo si nemůže být jistý, že unikne jeho útokům. Dokonalost neexistuje a on je od toho, aby na to druhé upozorňoval. Terčem kritiky se mohou stát i malichernosti, které s jeho odborností nijak nesouvisejí.

7. Pokud nevycházejí jeho plány, zbavuje se odpovědnosti, svaluje vinu na druhé. Prohlašuje, že se stal obětí spiknutí neschopných, omezených a líných.

8. Pokud má udělat nějaké jasné a jemu nepříjemné rozhodnutí, neučiní tak otevřeně. Raději se stáhne do pozadí, aby se za čas mohl stát jeho hlasitým kritikem.

9. V případě úspěchu nezapomene zdůraznit , že na něm má zásluhu především on. Pochvala a povzbuzení spolupracovníků jsou mu cizí.

10. Trvá na okamžitých odpovědích na svoje otázky. Druhým dává neustále najevo, že musejí být dokonalí, nesmějí měnit názor, musejí všechno vědět. Vlastní názory, chování a pocity přitom pružně mění.

11. Je mistrem v umění lhát. Jestliže jej na rozpor upozorníte, kategoricky popře, že by změnil názor a ještě vás obviní, že jste jej špatně pochopili. Pravděpodobně si ani neuvědomuje, jak často lže. Neznamená to ovšem, že si to neuvědomuje nikdy.

12. Forma je pro něj důležitější než obsah. Zakládá si na svém vzhledu, kondici a vnějším efektu.

13. Nesnáší, aby kdokoliv žertoval na jeho účet, kritizoval jej, nebo mu dokonce něco odmítl. Dokáže popírat i zřejmá fakta. Kritika v něm vyvolává nejistotu a úzkost, které pak zakrývá jedovatými a uštěpačnými poznámkami .

14. Jestliže mu docházejí argumenty, uchyluje se k teatrálním posměšným gestům a opovržlivým grimasám.

15. Je mistrem v používání „dvojité vazby“ (double bind). Jde o paradoxní komunikaci, při níž jsou dvě navzájem si odporující zprávy vysloveny tak, že když vyhovíte jedné, nevyhovíte druhé. Vyčítá vám například, že jste v oboru nevzdělaní a když se od něj chcete dozvědět víc, odpoví : „To je zbytečné, stejně byste to nepochopil.“. Ať uděláte cokoliv, je z vás hlupák.

16. S diskuzí souhlasí jen tehdy, pokud je si jistý, že z ní vyjde jako vítěz. Jestliže se dostane do úzkých, odejde, nebo neomaleně změní téma rozhovoru. Ve strachu z prohry neváhá sáhnout ani ke skrytým hrozbám.

17. Svoje žádosti neformuluje jasně, ale raději oklikou, tak , aby na základě vynucené odpovědi druhého mohl dospět k závěru sám.

18. Vadí mu lidé v okolí, kteří si dobře rozumějí. Rozeštvává je. Nesoulad a podezíravost se přitom šíří plíživě. Bývá těžké určit, odkud vlastně přicházejí.

19. Vyhýbá se přímému kontaktu, vzkazy nechává vyřizovat „svými“ lidmi. Místo osobního rozhovoru raději telefonuje, píše nebo komunikuje prostřednictvím médií.

20. Přestože není v obvyklém slova smyslu stranický, straní, rozděluje, aby snadněji panoval.

Ilustrační foto: October festival Bavorsko

Hodnocení :

Pět a méně bodů shody:
Ve veřejném životě může působit, aniž by byl bezprostřední hrozbou pro svoje okolí. Jeho excesy v chování jsou spíše ojedinělé a náhodné. Je schopen podřídit své zájmy celku. V podmínkách fungující občanské společnosti je reálná šance na jeho uzdravení.

Patnáct a více bodů shody:
Jde o nebezpečného manipulátora s těžkou osobnostní, charakterovou, poruchou. Pro působení ve veřejném životě je naprosto nevhodný. Má ničivý vliv na mezilidské vztahy a fungování týmu. Celek vždy podřizuje svým zájmům. Účinná léčba neexistuje. Je třeba jej izolovat, zabránit mu, aby ohrožoval sám sebe a svoje okolí.

Zdroj a autor diagnostiky: MUDr Jan Hnízdil Internista a rehabilitační lékař (*1958), autor či spoluautor publikací „Bolesti zad, mýty a realita.“, „Jak vyrobit pacienta.“, „Artróza v komplexním přístupu.“, „Jak léčit nemoc šílené medicíny.“, „Doping aneb zákulisí vrcholového sportu.“ a dalších. Věnuje se komplexní, psychosomatické medicíně.

Emoce chování Informace Geny

noreply@blogger.com (George Hero) — Sun, 13 Mar 2011 01:36:08 PST

Enya

Smrt dogmatu
(úryvek z knihy Epigenetická medicína)

Počet genů lidského chromozomu nemůže obsahovat všechny informace nezbytné pro vytvoření funkčního lidského těla; je také nedostatečné, pokud má vysvětlit genetický kód struktury (a tím spíše její fungování) tak složitého orgánu, jako je mozek, nebo posuzujeme-li enormní množství neuronových spojení v našem těle. Dva vědci to vyjadřují následovně: „Majíce na paměti, že informace obsažené v lidském genomu musí zajišťovat rozvoj všech dalších struktur těla a nejen mozku, nepředstavuje toto více, než fragment požadované informace pro detailní strukturování kteréhokoliv z významných cerebrálních modulů a především ne strukturování mozku jako celku.“

Projekt lidského genomu se zezačátku soustřeďoval na katalogizaci všech genů v lidském těle. Na počátku devadesátých let očekávali první badatelé, že jich objeví alespoň 120 000, minimum, které podle jejich projektů, by bylo nezbytné pro kodifikaci všech charakteristik tak komplexního organismu, jako je lidská bytost. Naše tělo vyrábí zhruba 100 000 bílkovin, stavebních prvků buněk, jež musí být všechny vytvářeny za absolutně přesné koordinace, aby byl život udržen. Na počátku Projektu lidského těla bylo hypotézou práce, že existuje jeden gen, který by nesl projekt vytváření každého z oněch 100 000 bílkovin, plus dalších 20 000 regulačních genů, jejichž funkcí by bylo dirigování celé složité bílkovinné organizace.

Čím více projekt postupoval, tím více se předpoklady o počtu genů redukovaly. Když byla katalogizace u konce, mapování ukázalo, že lidský genom je složený z pouhých 23 688 genů. Otázky vzešlé z tohoto nízkého počtu genů jsou následující: jestliže všechny informace požadované pro konstrukci a údržbu lidské bytosti – nebo jen jednoho jeho velkého orgánu, jako je mozek – nejsou obsažené v genech, odkud pocházejí? A kdo řídí komplexní organizaci té spousty systémů jednotlivých orgánů?

Ústřední bod výzkumu se tedy prozatím přesunul z katalogizace genů na reprezentaci toho, jak fungují v kontextu celého organismu, jenž se nachází ve „stavu systematické kooperace, v níž každá část ví, co dělá jiná část; každý atom, molekula, buňka a tkáň je schopná se zúčastnit požadované akce.“

Nedostatek genů s informacemi postačujícími pro vytvoření a ovládání těla představuje jen jeden z slabých bodů Ústředního dogmatu. Dalším je fakt, že geny mohou být aktivovány a deaktivovány jak z vnitřního prostředí tak z vnějšího prostředí těla.
Vědci se učí více o procesu toho, jak se geny zapínají a vypínají, a jaké jsou faktory, jež aktivaci a dezaktivaci ovlivňují. Na našich pevných discích by mohlo být přítomna spousta informací a v daném okamžiku se může stát, že jich použijeme jen část. Kromě toho by tato data mohla být také modifikována, jako když opravujeme dopis, než jej odešleme příteli. Jedním z faktorů, jež mají vliv na to, které geny budou aktivní, je naše zkušenost, skutečnost absolutně nekompatibilní s doktrínou genetického determinismu.

A dokonce i naše zkušenosti jsou jen jednou částí obrazu. My sbíráme skutky a zkušenosti a potom jim připisujeme určitý význam, jenž velmi často jsou z mentálního, emotivního a spirituálního úhlu pohledu stejně důležité jako samotné skutky genetické aktivace. Objevujeme, že geny pracují s naším plným vědomím. Věda objevuje, že s pouhou výbavou fixní série genů v našich chromosomech je naše subjektivní zkušenost a způsob, jakým ji zpracováváme, velmi významná pro to, který gen bude aktivován.

Emoce a chování modelují mozek a souběžně stimulují formování neurálních cest, jež mohou posilovat stará schémata, nebo vytvářet schémata nová. Tak, jako se rozšiřují silnice (nezbytnost při zvýšení provozu), tak i při významném zvýšení myšlenek, nebo když je určitá akce praktikována intenzívním způsobem, roste počet neuronů, které tělo vyžaduje pro zpracování těchto informací. Stejným způsobem, jako se zvyšuje muskulární hmota proporcionálně s fyzickým cvičením, tak se zvyšují i dimenze neuronových svazků, když jsou tyto tratě používány častěji. ( To neznáte? Kde se jezdí, tam se dláždí. pozn.)

Dokonce i myšlenky, které formulujeme, kvalita našeho vědomí zvyšují tok informací podél neurálních cestiček. Podle Ernesta Rossiho: „Dalo by se říci, že význam je kontinuálně modulován komplexním a dynamickým polem molekul – kurýrů, které bez přestání čtou, přeskupují a přesyntetizovávají neuronové sítě ve schématech kontinuální přeměny.“ Abych to řekl synteticky - slovy jiného pionýra na poli medicíny: „víra se stává biologií“ našich hormonálních, neuronových, genetických a elektromagnetických systémů i všech komplexních interakcích, které z nich vyplývají.

Poznámka autora: teď přemýšlejte, vyhledejte informace, na toto aby jste znali genetiku nebo byli absolventy mediciny (případně vědec z oboru). Text byl upraven pro snažší pochopení čtenářů. Většinu z vás zajímá spíše hudba, bulvární zpravodajství nebo půllitr piva a opečené klobásy. Není se co divit. Autor epigenetické mediciny vytvořil argumentaci, ke které lze mít výhrady i pochybnosti, zda to je vůbec vědecké zpracování, filosofické nebo jakási astrologie! Rozhodně je to nový pohled na věc a zřejmě hypotetický...kdo máte zájem, přečtěte, vyhledejte si víc na webu.

Literatura (zdroj) ke studiu:

Epigenetic Medicine and the New Biology of Intention by Dawson Church
Foundation for Epigenetic Medicine

František Ringo Čech o korupci a tunelech ve společnosti

noreply@blogger.com (George Hero) — Wed, 25 May 2011 01:55:03 PDT

Prachy...prachy...peníze a Ringo

Ringo neví, že je zapnutá kamera a od srdce, pravdivě a sympaticky nadává na poměry v parlamentu, ODS a ve společnosti, jak je poznal jako poslanec za sociální demokracii v letech 1996 až 1998.
IGOR: Našel jsem to teď při probírce archivu. Ringa jsem se dovolil, souhlasí. Natočili jsme to totiž bez jeho vědomí, když si verbálně ulevil při četbě novin v salónku, kam jsme ho pozvali kvůli natáčení pro dokument o „Miki Volkovi, rokenrolovém králi". Kameraman Miloš Kabyl si dělal kompozici a nenápadně sepnul kameru. Ringo to opravdu neví. Baví mne a je mi sympatické, jak odložil masku baviče a od srdce řekl, co si myslí. Navíc, takhle to vypadalo v roce 1997! Jak to asi VYPADÁ DNES! -- Vnímám to jako velmi aktuální příspěvek do diskuse, abychom se u nás, v naší krásné zemi, už konečně probudili! A díky Ringovi za tuhle pasáž i dodatečný souhlas ke zveřejnění.

Voda a organismus člověka pokračování

noreply@blogger.com (Pilny) — Tue, 22 Feb 2011 07:32:16 PST

Pomoc při dehydrataci

Pokračování...o vodě
....Dr. B: Je to desetimiliardový průmysl. Existuje zpráva, že tyto statiny, léky snižující hladinu cholesterolu, ve skutečnosti způsobují amnézii. Jinými slovy, mozek zcela ztratí představu o tom, co se děje. Tato zpráva byla zveřejněna vynikajícím lékařem. Byl lékařem u letectva a je výzkumníkem v NASA. Ví, o čem mluví. Sám měl tento problém.

Mike: Právě jsem se chtěl vyjádřit k počtu nežádoucích účinků, které byly zaznamenány při užívání statinů. Někteří lidé trpí extrémní bolestí svalů. Zdá se, že amnézie, kterou jste zmínil, je velmi častým nežádoucím účinkem. Avšak právě vyšla studie, viděl jsem to dnes ráno, která říká, že borůvky obsahují fytoživiny, které prokazatelně snižují hladinu takzvaného mastného cholesterolu LDL silněji než statiny.

....Dr. B: Je to zajímavé, protože, když tělo zvýší hladinu produkce cholesterolu, dělá to v rámci nouzové situace. V normálním stavu má cholesterol v těle vytvořit buněčné membrány, mozkové buňky, izolace nervů a samozřejmě hormony a vitamin D. Takže to jsou základní součásti, které cholesterol v těle vytváří. Nikdy bychom neměli zasahovat do cholesterolu, aniž bychom věděli, proč začalo tělo zvyšovat jeho hladinu.

Mike: Mám pro Vás otázku o vodě – spousta lidí si myslí, že se hydratují, když konzumují nealkoholické nápoje, mléko nebo Gatorade, nebo všechny ty ostatní nápoje…

....Dr. B: Gatorade je možná v pořádku, ale obsahuje cukr, což není nijak zvlášť dobré pro lidi, kteří by dokonce mohli dostat hypoglykemii, nebo by to mohlo způsobit sekreci inzulínu. Tato sekrece inzulínu vyvolá pocit většího hladu a vede k přejídání. Ale pití Gatorade je v pořádku, když jste uprostřed golfové hry a slouží vám jako dočasný sportovní nápoj. Okamžitě vám poskytne trochu minerálních látek, které jste pravděpodobně ztratili pocením. Ale nic nenahrazuje vodu – vůbec nic. Žádný nápoj – žádná káva, žádný čaj, žádné alkoholické nápoje. Ani ovocné šťávy. Každý z nich má svůj vlastní program. Vaše tělo je zvyklé na tekutinu, která žádný program nemá, protože tělo závisí na svobodě této tekutiny, vody, protože v těle jsou dva druhy vody. Je zde již používaná a zaměstnaná voda, která není vhodná pro nové funkce. Tělo potřebuje vodu novou, či volnou, k tomu, aby mohlo nové funkce vykonávat. Když dáte tělu nápoje obsahující cukr nebo kofein, tyto dvě látky mají v těle svůj vlastní chemický program. Maří účel potřeby vody.

Mike: Hovoříte zde také o nealkoholických nápojích…

....Dr. B: Mluvím o nealkoholických nápojích, limonádách, kávě obsahující kofein, nebo o čaji. Také mluvím o alkoholu, protože alkohol vlastně zastavuje nouzové systémy přívodu vody do důležitých buněk, jako jsou například buňky mozkové. V procesu reverzní osmózy Vaše tělo filtruje a vstřikuje vodu do buněk, tomu říkám reverzní osmóza. A k tomu musí zvýšit krevní tlak, aby mohlo překonat osmotický tah vody ven z buněk, a opětovně vstříknou vodu do buněk. To je důvod, proč se u nás při dehydrataci objevuje vysoký krevní tlak. A tento proces reverzní osmózy je zastaven alkoholem. Alkohol zastavuje filtrační systém.

Mike: Dovolte mi začít tuto další část tím, že Vás požádám o vysvětlení vztahu mezi konzumací vody a chronickým onemocněním. Existuje mnoho nemocí, které zmiňujete ve svých knihách, které se vztahují k dehydrataci. Zajímalo by mě, zda byste mohl dát našim čtenářům krátký výčet toho, o jaká závažná onemocnění se jedná a proč se zhoršují, nebo jsou podporovány chronickou dehydratací.

....Dr. B: Nedávné údaje ukázaly, že léky na předpis, ačkoliv používané v souladu s pokyny lékařů, zabíjí více než 106.000 lidí a 2 milióny lidí jsou z nich více nemocní, než před jejich užitím. A pak je tu další skupina, která umírá na špatné recepty, chybné recepty. Takže asi 250.000 lidí zemře na problémy souvisejícími s léky a léčivy. To v zemi dělá z užívání léků zabijáka číslo tři - chráněného a licencovaného vraha. Srdeční onemocnění zabíjí asi 700 nebo 800.000, rakovina zabíjí asi 500.000, léky zabíjí 250.000 lidí.

Mike: Takže je fér říct, že léčiva, tak, jak je dodává moderní medicína, jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí v této zemi.

....Dr. B: Určitě, a jsou k ničemu, protože většina léků, které lidé používají, zakrývá příznaky a komplikace dehydratace v lidském těle. Lidský organismus projevuje dehydrataci řadou symptomů a příznaků – jinými slovy, mozek vnímá dehydrataci či únavu během dne, nebo hned ráno, když chcete vstát z postele a jste unavení - to je známka dehydratace. Pak hněv, rychlá reakce, deprese, to všechno jsou známky dehydratace, když má mozek velmi málo energie z vody na to, aby se s informací vyrovnal, nebo jednal. To jsou některé postřehnutelné známky dehydratace. Pak má tělo svůj program pro zvládání sucha, což jsou alergie, hypertenze, diabetes, a také onemocnění imunitního systému.

Mike: Chtěl bych, abyste trochu více rozvedl téma astmatu a představu, že tělo řídí svou dodávku vody záměrně tak, že produkuje symptomy, které se nazývají astma.

....Dr. B: Ano, víte, řízení sucha znamená, že musíte zalepit díry, kudy se voda z těla ztrácí. Voda je nejcennější komoditou uvnitř Vašeho těla, a pokud se do něj nedostává dostatečné množství a více vody mizí, tak je to pro Vaše tělo špatná situace. Vtip v designu Vašeho těla je v tom, že se nastartuje program řízení sucha a pak se objeví alergie, které jsou známkou dehydratace, protože systém, který reguluje vyvážení vody v těle, potlačuje v této energeticky náročné situaci imunitní systém. Pak dostanete astma. Dýcháním ztrácíme každý den asi litr vody. V podstatě, povrchové napětí v alveolech plic produkuje kontrakce těchto malých membrán, a vzduch je vytlačen. A v tomto procesu voda odchází spolu se vzduchem. Tak ztratíte dýcháním asi litr vody. Ten potřebujeme doplnit. Když jej nedoplníme, tak tělo svírá průdušky a ucpává díry. Tomu říkáme snížené proudění vzduchu v plicích v důsledku dehydratace a označili jsme to pojmem astma. Velmi rychle, v řádu několika málo hodin se dýchání stává zcela normální. Inhalátory již nebude potřeba. A když jsem kontaktoval NIH a toto všechno jim vysvětlil, muž, který to měl na starost, řekl, že vůbec nechápu, o co tady jde. Chtěl bránit svůj subjektivní názor, a tak tyto informace ignoroval, i když jsem šel za Clintonem, prezidentem Clintonem a požádal ho, aby zasáhl a vrátil zpátky dech těmto dětem. NIH byl ale vůči užívání léků neoblomný. Vlastně mi napsali a oznámili, že jsou spokojeni s tím, jak je astma léčeno. Tak taková je situace. 17 milionů dětí v Americe by se mohlo během několika dnů uzdravit, kdyby každý v této zemi začal s astmatiky komunikovat a říkal: voda je to, co byste si měli vzít. Dokážete si představit tak jednoduché řešení?

Mike: Ano. Ano, dokážu. A existuje mnoho takových řešení, která jsou k dispozici k léčbě velkého počtu chronických onemocnění, stejně, jako jste zde popisoval. Samozřejmě, myslím si, že by byl farmaceutický průmysl zděšen, kdyby se tyto informace rozšířily.

.....Dr. B: Ano, no, protože to, co říkám, je naprosto proti businessu. A nemluvíme tady o několika set tisících dolarů, ale o několika miliardách dolarů ročně. Neměli bychom čekat, až budeme mít žízeň, protože voda je hlavním zdrojem energie. Do doby, než dostanete žízeň, ztratíte energii z vody, kterou jste měli vypít dříve, než jste dostali žízeň. Takže pokud nedovolíte, aby benzínová nádrž Vašeho automobilu vyschla, než zastavíte a natankujete, proč byste měli dovolit, aby Vaše tělo dostalo žízeň, než si ve stánku u silnice koupíte nějakou vodu? Za prvé, lidé by nikdy neměli dovolit, aby dostali žízeň – měli by pít po celý den. Průměrný člověk potřebuje dva litry vody denně. Průměrný člověk ve skutečnosti potřebuje čtyři litry vody denně, ale dva litry musíme dodat. Další dva litry dostáváme z metabolismu jídla a obsahu vody v potravinách. Potřebujeme toto množství vody k výrobě alespoň dvou litrů moči. Proto, aby se nezatěžovaly ledviny. Když pijeme dostatečné množství vody tak, že je moč bezbarvá, je to dobré znamení.

Mike: Pro farmaceutický průmysl je existence onemocnění obchodní otázkou, protože, přiznejme si, farmaceutický průmysl je pro-ziskové odvětví. Zisky jsou vždy na prvním místě, a přinejmenším já jsem přesvědčen, a zdá se, že Vy také, že každá léčba, která konkuruje těmto ziskům, je minimalizována, opomíjena nebo otevřeně napadena.

.....Dr. B: Ano, nedávno byla v televizi jedna reklama. Bylo to velmi zajímavé – zpočátku jsem si to neuvědomoval, ale nyní vím, že hovořila ke mně. Jinými slovy, byla to reklama proti mým tvrzením. Protože já jsem řekl, že pálení žáhy je známkou dehydratace v lidském těle a měli byste pít vodu. Chlápek v reklamě přijde a sedne si k baru a říká: „Dejte mi sklenici vody, to pálení žáhy mě zabíjí.“ Nebo tak něco. A ta žena za barem říká: „Pálení žáhy voda nevyléčí – tento lék ano.“ Tak vidíte, takto farmaceutický průmysl bojuje s informacemi, které jsem zveřejnil. Ale přesto, lidé, kteří zjistili, že voda mohla vyléčit jejich pálení žáhy, jsou chytřejší než lidé, kteří kupují ten reklamní kousek.

Mike: Vypadá to jako by byly ve Spojených státech téměř dvě odlišné skupiny lidí. Existují lidé, kteří jsou závislí na mnoha lécích, aby jimi vyléčili všechno, každý symptom, který mají. Mění chemii svého těla a mozku pomocí léků. A pak tady jsou ti, kteří se sami vzdělávají o skutečných příčinách zdraví. Pijí vodu, vyhýbají se přísadám v potravinách, cvičí – zdá se, jako by mezi těmito dvěma skupinami existovala propast, která se zvětšuje.

.....Dr. B: Určitě. To je důvod, proč došlo k oživení alternativní medicíny a stále více lidí jí dává přednost před konvenční medicínou. Víte, za posledních 10 let jsem prodal nejméně přes 600.000 výtisků mé knihy Your Body's Many Cries for Water (Mnohá volání Vašeho těla po vodě). A tak jsem za posledních 10 let měl několik tisíc rozhovorů v rozhlase. Informace se dostávají do rukou veřejnosti, a tak musí přirozeně farmaceutický průmysl zvýšit svou reklamu, aby tyto informace anuloval. To je důvod, proč tato reklama vznikla – a vlastně je jednou z mnoha. Každopádně, mluvili jsme o programech řízení sucha v těle. Hypertenze je další z těchto problémů. Když není v těle dost vody, nebo když se tělo stává dehydratované, pochází 66% ztráty vody z nitra buněk. 26% je z prostředí kolem buněk a pouze 8% se ztrácí z cévního systému. Ale cévní systém je pružný – stahuje se a uvolňuje, takže nezjistíte problém, který se děje uvnitř buněk Vašeho těla testováním krve, které probíhá při tak velkém množství stavů. Kdyby lidé pili vodu v pravidelných intervalech a přijímali dostatek soli a minerálů pro rozšíření kapilárních lůžek, hypertenze by zcela zmizela. Existuje 60 milionů Američanů, kteří si neuvědomují, že hypertenze je vlastně jedním z projevů programů řízení sucha v těle, kdy tělo zahájí proces reverzní osmózy, aby dodalo vodu dovnitř těchto buněk, které trpí z 66% nedostatkem vody. Farmaceutický průmysl a lékaři arogantně a nevědomě léčí hypertenzi diuretiky.

Mike: Rád bych, abyste pohovořil o tom, jak se lidé mohou dozvědět, kdy potřebují pít vodu. Protože ve své knize píšete o tom, jak některé známky dehydratace, klasické příznaky, nemusí být jedinými známkami. Také byste nám mohl říct, kolik by měl průměrný člověk vypít?

.....Dr. B: Za prvé a především, nečekejte, až dostanete žízeň, protože to je chyba. Bohužel, Národní akademie věd a někteří další donedávna lidem říkali, počkejte, až dostanete žízeň, což je hlavní chyba, kterou jsme zdědili před 100 lety od člověka jménem Walter Bradford Cannon. V té době žil Francouz, který říkal, že dehydratace nebo žízeň je obecný pocit a že bychom ji měli studovat a Walter Bradford Cannon řekl: ne, žízeň je jen otázkou sucha v ústech. Když je sucho v ústech, máme žízeň, což je arogantní prohlášení, a bohužel západní medicína se tím řídí. To je důvod, proč máme nemocný systém péče. Od věku 20 let se postupně, nepozorovaně, stáváme dehydratovaní, aniž bychom o tom věděli. Ztrácíme naše vnímání žízně. Když se dostaneme do věku 70 let, můžeme být naprosto a viditelně žízniví, a přesto nerozpoznáme potřebu pít vodu, i když by byla voda položena vedle nás. Toto bylo děláno jako experiment. Vědec požádal skupinu starších lidí, aby po dobu 24 hodin nepili vodu. O to stejné požádal skupinu mladých lidí. Po 24 hodinách, když byla voda k dispozici, starší lidé nepoznali, že mají žízeň.

Mike: I po 24 hodinách bez vody?

.....Dr. B: Ano. Dokonce, i když byla voda postavena vedle nich, někteří po ní nesáhli. Ale mladí lidé vodu pili a napravili tuto dehydrataci. Toto je velký problém a důvod, proč je tolik starších lidí naší společnosti nemocných, protože jsou zcela dehydrovaní a nepoznají to. Takže, čekání na žízeň znamená zemřít předčasně a velmi bolestně. To je vlastně název článku, který jsem zveřejnil na svých internetových stránkách, a také na NAFHIM, Národní asociace pro čestnost v medicíně. Za prvé, lidé by nikdy neměli dovolit, aby dostali žízeň – měli by pít po celý den. Proto, aby se nezatěžovaly ledviny. Když pijeme dostatečné množství vody tak, že je moč bezbarvá, je to dobré znamení. Když moč zežloutne, znamená to, že se tělo začíná dehydratovat a když zoranžoví, pak je tělo skutečně dehydratováno a některé části těla touto dehydratací trpí.

Mike: Existují další podobné jednoduché příznaky, kterým mohou lidé věnovat pozornost?

......Dr. B: Kůže – je-li kůže hezká, uvolněná a hladká, pak jsme hydratovaní. Pokud bude zmuchlaná a seschlá, znamená to dehydrataci. Krabatý povrch na obličeji starších lidí je známkou dehydratace. Krůtí krček pod bradou je známkou dehydratace. Takže, když má tělo nedostatek vody a podávají se mu na to léky, tato osoba přirozeně zemře, protože léčba umlčuje mnohá volání těla po vodě, ale nenapravuje dehydrataci. Takže musíme chápat tyto příznaky dehydratace. Určil jsem, proč jsou tyto tři nemoci vlastně větvemi jediného stromu a každá přirozeně produkuje jiný problém v různých věkových skupinách, ale všechny souvisí se stavy, které se v průběhu času vyskytují v důsledku dehydratace. Čas je podstatný – když se postupně stáváme dehydratovanými, začnou vysušené buňky transformovat. Vysvětlil jsem, jak dehydratace potlačuje imunitní systém, přímo či nepřímo, a tak dochází k většině onemocnění, včetně rakoviny.

Mike: Tak teď tady máme další otázku, která lidi zajímá - když jdou na jídlo do restaurace, je tu obrovské množství ekonomického tlaku z hlediska řetězců restaurací, nebo majitelů restaurací, aby jim podávali něco jiného, než vodu. Vzpomínám si, že jednou proběhla nějaká kampaň v řetězci restaurací Olive Graden. Kampaň byla nazvána Just Say No to H2O (Řekněte vodě ne), a odměňovali číšníky za to, že si lidé koupili nealkoholické nápoje místo toho, aby pili vodu.

.....Dr. B: To proto, že všichni jdou po rychlých dolarech, a to i na úkor zdraví někoho jiného. Tyto restaurace se neliší od farmaceutického průmyslu, když propagují něco, co tělo nepotřebuje. Samozřejmě, že nevědí, nedělají to vědomě. Nikdo je nemůže vinit. Je to špatným vzděláním, a myslí si, že tyto nealkoholické nápoje jsou synonymem vody. Ve skutečnosti, z hodně dětí, které pijí limonády, se stanou „hlupáci“, ale jakmile jim tyto limonády vezmete, jejich známky se ohromně zlepší – z trojek a čtyřek se stala dvojka. Protože něco v kofeinu potlačuje enzymy z tvorby paměti. A to je přesně to, protože kofein je toxická chemická látka – je to chemická válka. Cokoliv, co by ji snědlo, by ztratilo své umění maskování, ostražitost, dobrou reakci, dobrou odezvu a stalo by se snadnou kořistí pro predátory vlastního potravního řetězce.

Mike: Ano, kofein je technicky insekticid.

.....Dr. B: Kofein je technicky insekticid. Také morfin a kokain. Jedná se o stejnou skupinu léků – neurotoxických látek.???

Mike: Je ještě něco, čeho by si naši posluchači měli být vědomi, nebo by měli dělat pro posílení svého zdraví prostřednictvím informací, které zpřístupňujete?

....Dr. B: Ano, mohou zůstat v kontaktu. Mohou pravidelně navštěvovat mé internetové stránky, na kterých publikujeme informace a dopisy, které si vyměňujeme, a tak dále. Mohou se stát součástí hnutí pro zavedení čestnosti zpět do medicíny. Protože, když jsou to mladí lidé, mají před sebou mnoho let, a bohužel mohou být v nečestné formě lékařské praxe zranitelní.

Mike: Tato stránka je…

....Dr. B: http://www.watercure.com/.

Mike: A ta druhá je http://www.nafhim.org/ ?

.....Dr. B: Ano, ale z http://www.watercure.com/ mají možnost přejít i na tuto druhou stránku. Tyto informace jsou zdarma, jsou to nejnovější informace v oblasti lékařské vědy, je to budoucnost vědecké medicíny, je to základ budoucí vědecké medicíny, a mohou je využívat zdarma. Jediné, co musí udělat, je, začít být zvědavý, jak se učit. A informace jsou psané tak jednoduchým jazykem, že je pochopí kdokoliv. Nepoužívám žargon. Používám velmi jednoduchou angličtinu, abych vysvětlil složité problémy.

VODY JE MÁLO, VAŽME SI JÍ: Více než miliarda lidí na světě nemá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody. Nejhorší je situace v subsaharské Africe, kde má přístup k nezávadné pitné vodě pouze 56% obyvatel. V absolutních číslech je problém největší v Asii - jen v Číně se jedná o 300 milionů obyvatel. "Ve většině měst - vyjma subsaharské Afriky - jsou k dispozici relativně dobré zdroje, zato na venkově je kvalita vody problematická celosvětově. Nekvalitní voda má spolu s nedostatečným hygienickým zázemím zásadní dopady na zdraví lidí v rozvojových zemích. Výrazně se podepisuje na vysoké dětské úmrtnosti: Podle WHO umře ročně 1,5 milionu dětí v důsledku průjmových onemocnění - ta jsou ve většině případů způsobena právě závadnou vodou nebo chybějící sanitací. Důsledky jsou však mnohem širší - například řada dětí musí každodenně nosit vodu ze vzdálených nádrží, a proto se jim nedostane plnohodnotného vzdělání. Jindy tuto práci zastávají ženy, kterým zase nezbývá čas na jinou - výdělečnou - činnost. Zajištění pitné vody a základní hygieny pro všechny lidi na světě do roku 2015 je jeden z Rozvojových cílů tisíciletí. Podle všeho se však nepovede ho splnit - při současném tempu zlepšování situace by v Africe byl naplněn až v roce 2076[4]. Dostatečný přístup k pitné vodě se definuje jako dostupnost nejméně 20 litrů vody na osobu a den ze zdroje vzdáleného do 1 km od místa bydliště.

Proč pít vodu z vodovodu? Je zdravá, obsahuje přirozené vyvážené látky. Podléhá přísné kontrole. Ročně každá vodárenská společnost odebere několik tisíc vzorků a provede desetitisíce analýz. Voda z kohoutku vždy splňuje limity dané vyhláškou MZd. ČR č. 252/2004 Sb. v platném znění. Ve vodě z kohoutku je sledováno na 100 ukazatelů kvality vody, některé jsou i nad rámec vyhláškou stanovených povinných ukazatelů. U vody z kohoutku je kontrolován celý proces výroby a distribuce pitné vody, včetně kontroly přímo na kohoutku u spotřebitelů. Neobsahuje bakterie a jiné škodlivé látky. Voda z kohoutku v ČR zcela vyhovuje evropským standardům. Víte, co pijete - vodárenské společnosti zveřejňují úplný rozsah parametrů kvality vody z kohoutku, výsledky rozborů najdete na internetových stránkách společností, v zákaznických centrech či v informačních materiálech. (Veolia)