eMozek.cz - Objev svůj pravý potenciál!

Proč dětem platit koníčky?

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 15 Sep 2016 12:39:00 +0200

Kolikrát je pro rodiče velice náročné platit svým dětem všechny ty jejich koníčky. Toto je hezký příběh, kdy se rodiče jednou šli podívat na své děti, co navštěvovali kroužek karate, kde se jich jejich známý zeptal, proč to dětem vůbec platí. Jejich odpověď je úžasná.

Rodiče se byli podívat na karate: Přítel se mě zeptal:
"Proč pořád platíš tolik peněz za to, že tvoje děti dělají karate?"
No, musím přiznat, že neplatím za karate pro své děti; Mně osobně je karate úplně jedno.
"Takže pokud neplatíš za karate, za co platíš?"

»Platím za tu dobu, kdy jsou moje děti tak unavené, že nezačnou kouřit.
»Platím, protože se moje děti naučí disciplíně.
»Platím, protože se moje děti učí starat o své tělo.
»Platím, protože se moje děti naučí pracovat s druhými a být dobrými spoluhráči.
»Platím, protože se moje děti učí zvládnout zklamání, když nedostanou pás, na který ony doufaly, že mají ale zjistí, že stále je třeba tvrdě pracovat.
»Platím, protože se moje děti naučí vytvářet si cíle a jich dosahovat.
»Platím, protože se mé děti naučí, že to trvá hodiny a hodiny a hodiny tvrdé práce a odborné přípravy k dosažení černého pásu, a že úspěch nepřijde přes noc.
"Platím za příležitost, kterou mají a až budou mít své děti, aby měly přátelství, které vydrží po celý život.

Mohl bych pokračovat dál a dál, ale zkrátka neplatím za karate; Platím za příležitosti, při kterých Karate v mých dětech rozvíjí vlastnosti, které jim budou sloužit po celý jejich život a dají jim příležitost pomáhat tvořit dobré životy druhých. A z toho, co jsem zatím viděl vím, že je to dobrá investice."

Kéž by měli všechny rodiče stejný přístup ke svým dětem.

Jak rozvíjíte vaše děti? Těším se na Vaše tipy v komentářích!

Sedm typů lásky

noreply@blogger.com (Unknown) — Fri, 2 Sep 2016 22:04:00 +0200

Sedm typů lásky aneb jak můžeme ignorovat nejdostupnější a potenciálně naplňující druhy lásky.

EROS

Eros je sexuální nebo vášnivá láska a svým pojetím je dnes bohužel nejvíce zaměňovaná za moderní chápání romantické lásky.

PHILIA

Charakteristickým znakem této lásky je sdílená dobrá vůle a náklonnost. Tento druh lásky známe jako přátelství (Philia) a je založené na dobrotě, což je spojeno nejen se vzájemným prospěchem, ale i dobrou společností, spolehlivostí a s důvěrou.

STORGE

Storge ("store-gae") nebo též familiární láska, která se hlavně týká lásky mezi rodiči a jejich dětmi. Lidé často v brzkých stádiích romantickém vztahu očekávají bezpodmínečnou lásku (Storge), ale nacházejí jen Eros, a mají-li štěstí, tak lásku ve formě Philia.

AGAPE

Agape je univerzální láskou, je láskou k cizím lidem, k přírodě nebo k Bohu. Jedná se o lásku ve formě altruismu, definovanou jako nezištnou starost o blaho ostatních v podobě lepší psychického i fyzického zdraví, stejně jako dlouhověkosti.

PRAGMA

Pragma je druh praktického lásky založené na rozumu či povinnosti a něčích dlouhodobějších zájmech. Sexuální přitažlivost zde hraje druhé housle. Mnoho vztahů, které začnou jako Eros nebo Ludus skončí jako různé kombinace forem Storge nebo právě Pragma.

PHILAUTIA

Philautia je sebeláska, která může mít zdravou nebo nezdravou formu Nezdravá sebeláska se podobá aroganci. Zdravá sebeláska se podobá sebeúctě s určuje náš vztah k sobě samým, k druhým a ke světu.

Mistr a žák: Co vídíš?

noreply@blogger.com (Unknown) — Tue, 2 Aug 2016 11:00:00 +0200

Mistr pozval svého žáka jedno odpoledne po meditaci na šálek zeleného čaje. Usadili se na rohože, mistr nalil čaj do misek, usrkl si pomalu ze své misky a zeptal se svého žáka:"Co vidíš?"

Žák se porozhlédl po místnosti a pravil: "Vidím tu stolek, šálky, konvici, rohože, podlahu, strop, dveře, okno a samozřejmě nás dva."

Mistr pokýval hlavou, opět si usrkl ze své misky čaje a zeptal se opět svého žáka : "Co ještě vidíš?"

Žák se zarazil, že se ho jeho mistr ptá na to samé, a po chvíli pozorování místrovi odpověděl: "Vedle těch věcí, co jsem zmínil, vidím ještě stíny stromů na stěnách, které se sem vkrádají oknem přes paprsky slunce, poletují i mouchu a malou škvíru pod dveřmi."

Mistr opět pokýval hlavou, opět si usrkl ze své misky čaje a po chvíli rozjímání se opět zeptal svého žáka na to samé: " A co ještě vidíš?"

Žák uchopil šálek čaje a zadíval se do něj. Nadechl se a po chvíli promluvil: "Vidím zlaté paprsky slunce odrážející se v čaji, na zdech ze stínů vystupující dvě tanečnice a strom, ..., vidím vaší moudrost, klid a rozvahu, se kterou tu se mnou promlouváte, vidím mou zvědavost a hlad po poznání."

Mistr pokýval hlavou, opět si usrkl ze své misky čaje a po chvíli rozjímání se opět zeptal svého žáka na to samé: " zavři oči, co vidíš?"

Žák zavřel oči a odpověděl svému mistrovi: "Vidím."

Na to mu jeho mistr odvětil: "Celý obraz vzniká z ničeho, kde nic jseš ty."

7 pravidel šťastného života

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 28 Jul 2016 14:29:00 +0200

Každý z nás chce mít šťastný život, mít okolo sebe lidi, kteří vás mají rádi, dělat, co vás baví a užívat si času, který nám byl dán. Zkuste se zamyslet nad těmito sedmi principy šťastného života, třeba vás inspirují. A když už budete na dně, třeba vás i nakopnout znova vsát.

7 pravidel šťastného života

Smiřte se se svou minulostí, aby vás nebrzdila od vaší budoucnosti.
Co si lidé myslí o Vás, se vás vůbec netýká.
Jedinou osobou, která řídí vaše štěstí, jste vy sami
Nesrovnávejte váš živost s životem někoho jiného, srovnávání je zlodějem radosti.
Čas vyléčí téměř všechno. Dej tomu více času.
Zastavte všechny ty myšlenky. Je v pořádku nemít na vše odpověď.
Smějte se. Nevyřešíte všechny problémy světa.

Jak mít více času?

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 24 Jul 2016 19:32:00 +0200

Jak se dnes s oblibou říká: Čaš sou peníze. A něco na tom doopravdy je. Nicméně téměř vždy, když nestíháme a máte toho až nad hlavu, si říkáme: "Kdybych měl/a více času..." Tak jak si udělat více času, když má den 24 hodin? Zde je pár tipů na to, jak si přes den udělat více času.

Jak si udělat přes den více času?

Dělejte méně věcí

Prodávejte svou hlavu ne svůj čas

Udělejte za den pouze jednu velkou věc

Nedlejte něco, jen abyste byli zaměstnaní

Buďte s lidmi, kteří si cení času

Předpokládejte, že věci budou trvat déle, než plánujete

Dejte více času tomu, abyste si mohli koupit čas

Myslete dopředu

Když odpočíváte, nesledujte čas

Rytířské devatero

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 19 May 2016 13:32:00 +0200

Rytířské ctnosti jsou zejména známé z dob trubadúrů, hradů a krásných dvorních dam. Nicméně i v dnešní uspěchané době mají svou morální hodnotu. Zamyslete se nad tímto devaterem středověkého rytíře. Které pravidlo ctíte vy?

Měj vždy na paměti, že slovo dělá nejen rytíře, ale i kmána, pachole či ženštinu.
Pravda a spravedlnost Ti musí ležet na srdci především, nikdá bys neměl váhati a otáleti, nýbrž meč svůj pro ně zvednouti.
Správný rytíř musí býti bohům svým a zemi své oddán tělem i duší.
Ztratí-li rytíř svou čest, není pro jeho ducha jiné záchrany než věčně blouditi v pekelných sídlech a nikdy klidu nenajíti.
Bližním svým a okolním pomáhej bez vidiny odměny či jiného užitku, Pán Tě za všelikou snahu odmění sám. K příteli se chovej přátelsky, nekálej naň pokud v neštěstí bude a nepřítele svého cti, bojuj s ním, ale nikdy jej neostouzej.
Přesvědčení Tvé a víra je to nejhodnotnější, což jsi mohl zploditi, proto je braň, ale pamatuj: V bludu setrvává pouze hloupé hovádko u cesty.
Pokud Ti tvůj představený zadá úkol, ber jej bez připomenutí a nářků, vždy jej dotáhni do konce.
Pamatuj „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“. Tajnosti naše nikomu nevyzraď. Jednej a konej vždy v pravou chvíli, aby toto vše k užitku bližního bylo a ne na jeho škodu.
V případě prohry či nezdaru nehledej své štěstí v mrzoutství či zlobě, neboť je třeba hleděti do budoucna s otevřeným hledím doufajíce, že se nepříznivý los osudu, kterýž Ti naším Pánem byl dán, otočiti ráčí.

Jsem asertivní? (online test)

noreply@blogger.com (Unknown) — Tue, 12 Apr 2016 08:43:00 +0200

Asertivita je dovednost, kterou potřebujeme každý den. Každý si s asertivitou spojí umění říct druhému ne. Nicméně je to víc, než jen to. Asertivní jednání je schopnost prosazovat jiný názor, stanovisko nebo zájem než zastávají ostatní. Jak jsem asertivní já? Udělejte si jednoduchý test.

Asertivita se považuje za důležitou komunikační dovednost. Umožňuje jasně vyjádřit a prosadit naše názory a myšlenky aniž bychom narušovali práva ostatních, tedy aniž bychom byli agresivní nebo direktivně něco druhému nařizovali.

Do češtiny se slovo asertivita překládá jako „sebejisté jednání“ nebo „zdravé sebeprosazování“, v cizích jazycích nabývá různých významů (v angličtině „to assert“ – tvrdit, prohlašovat, prosazovat se, ve francouzštině „assertion“ – tvrzení, výpověď a v latině „as-seró“ – přiřazovat, osvojovat, tvrdit). (WIKI)

Jsem asertivní?

Odpovězte na všechny otázky ANO nebo NE a sečtěte si na konci odpovědi. Vyhodnocení jej na konci tohoto testu.

Cítím se pohodlně, když potkávám nové lidi při různých sociálních aktivitách.
Umím říci "ne" bez toho, abych se cítil/a provinile nebo stísněně.
Umím vyjádřit silné pocity jako je zlost, frustrace nebo zklamání.
Snadno umím požádat druhé o pomoc nebo o informace.
Cítím se být schopen/a učit se novým věcem nebo provádět nové úkoly.
Umím si přiznat své chyby a převzít zodpovědnost za mé chyby.
Umím diskutovat o mém přesvědčení bez toho, abych odsuzoval ty, kteří se mnou nesouhlasí.
Umím ostatním vyjádřit můj upřímný názor, i když nesouhlasí.
Říkám druhým, když není jejich chování pro mě akceptovatelné.
Mohu mluvit sebejistě v situacích ve skupině.
Věřím tomu, že mé vlastní potřeby jsou stejně důležité jako druhých a měly by být brány v potaz.
Umím prosazovat mé přesvědčení, i když se mnou většina nesouhlasí.
Umím vyjádřit zlost nebo zklamání bez toho, abych obviňoval druhé.
Umím dobře delegovat úkoly na druhé.
Vnímám hodnotu vlastních zkušeností a vlastní moudrosti.

Tak kolikrát jste si odpověděli ano? Protože pouze Ano se v tomto testu počítají. Zde jsou výsledky, jak moc jste asertivní:

Více jak 10 ANO: Jste neustále asertivní a zvládáte pravděpodobně většinu situací dobře.
Méně jak 10 ANO: Naučit se pár technik jak být asertivní vás doslova nakopne, abyste si zvedli skóre.

Jak si dělat poznámky?

noreply@blogger.com (Unknown) — Wed, 6 Apr 2016 10:49:00 +0200

Proč si dělat při hodinách ve škole nebo při přednáškách a na kurzech poznámky? Poznámky si děláme proto, abychom jsme se nemuseli spoléhat pouze na naší paměť. Pokud si tedy dobře umíte dělat poznámky, můžete se více soustředit a lépe se soustředit na dané téma přednášky nebo daného kurzu. Jak si tedy dobře dělat poznámky?

Dobré poznámky též testují, jak dobře jste danému tématu porozuměli a zda víte, co je důležité a co ne.

Základní otázka: Psát rukou nebo do tabletu/počítače?

Zaznamenat si poznámky můžete třemi způsoby:

Psát si poznámky ručně na papír - toto je velice flexibilní způsob, jak si dělat poznámky. Btw. doporučuji pro lidi, kteří mají problém se soustředěním.

Dělat si poznámky do tabletu nebo do notebooku - Toto je dobrý způsob, když si potřebujete zaznamenat spousty informací a zvlášť když jej přednášející velice rychlý řečník.

Psát do tabletu/iPadu - Neztratíte takto jednoduše poznámky a tento způsob vám umožňuje větší flexibilitu a navíc můžete i psát klasický tištěný text, pokud potřebujete. Jednoduše to můžete kombinovat. Nicméně zvažte co v danou chvíli bude jednodušší. Navíc. Exportovat si poznámky do .pdfka je dobrá věc.

Z čeho byste si měli dělat poznámky?

Z věcí, co jsou na tabuli
Definice, klíčová slova a fráze
Výpočty
"Důležité" poznámky (Toto je "důležité"!)
Když uslyšíte u přednášejícího důraz v hlase/ v řeči těla
Příklady
Shrnutí/bilance

Poznámky ve stylu cornell + náčrty?

Tohle e zásadní otázka, že? Jaká je ta nejlepší metoda, jak si dělat poznámky? Zmínil bych asi dvě, které stojí za to:

Poznámky cornell - Tento způsob poznámek je hlavně o aktivním učení, samotný způsob poznámek vás nutí si poznámky procházet a vracet se k nim. A hlavně poznámky máte jasné a stručné.

Poznámky náčrty/ přehled - Tato metoda vás povzbuzuje, abyste hledali nové nápady + zaznamenávali si hlavní myšlenky. Jsou jasné, a tak můžete trávit méně času procházením. A samozřejmě jsou více organizované.

Tento způsob poznámek můžete použít na ...

Poznámkový blok, sešit/notebook
Laptop, iPad (EverNote, Google docs, atd)

Dobré návyky při psaní poznámek

Procházení poznámek - Je to takový náhled na přednášku.

Náhled společně s učebnicí - toto by nemělo zabrat více jak 15 minut max na danou kapitolu a mělo by to zahrnovat hlavní termíny/shrnutí + připravené otázky

Když pochybujete, poznamenejte si to - "Mám si to napsat?" Ano, pokud si to nezaznamenáte, už si na to pravděpodobně nevzpomenete. Raději více, než méně.

Buďte struční -

používejte zkratky
chytré jednoduché věty
je dobré znát styl výuky (jednoduše se zeptejte přednášejícího, zda takovéto poznámky jsou dostačující a dobré na tuto hodinu/téma přednášky)

Používejte dobrý systém - na zaznamenávání poznámek. Jak jsem již psal dobrý systém jej kombinace cornellu a náčrtek. Můžete si jej vytvořit sami z obyčejného sešitu.

Vypadá asi takto:

0) Na horní okraj patří nadpis

1) Sem si zaznamenáváte fráze, otázky, hlavní body

2) Detailní poznámky, hlavní myšlenky, můžete používat barvy pro různé odlišení (červenou - pro "tomu nerozumím", zelenou - pro to znám, atd). Jednoduše sem patří poznámky z dané přednášky/hodiny

3) Shrnutí

A co funguje Vám na poznámky?

Jak trénovat mozek, aby se soustředil?

noreply@blogger.com (Unknown) — Tue, 5 Apr 2016 09:30:00 +0200

Náš mozek je sám o sobě od přírody naučený v momentech, kdy je to nutné, plně pracovat soustředěný. To máme již od dob, kdy jsme byli jako lidé sběrači. Když cokoli děláme, existuje dnes z okolí tolik ruchů a vjemů, které nás od soustředění odvádějí, že kolikrát od dané činnosti odejdeme a následně to dopadne tak, že lítáme sem a tam a dané úkoly jsou v konečném důsledku odfláknuté a s chybami. Je to naše současná doba, která nám věci stěžuje vším možným od reklam, nadměrným hlukem a nebo i nesmyslným požadavkem multitaskingu. Jak tedy trénovat mozek, aby se soustředil?

Existují tři jednoduché způsoby, jak začít náš mozek učit soustředit se. Zde jsou:

Začněte poslouchat hudbu se sluchátky v uších

V jedné studii se zúčastnilo celkem 55 developerů této studie, kdy během práce poslouchali hudbu se sluchátky v uších. A výsledek? Hudba přinesla kvalitu do jejich práce. A jak to v mozku funguje? Hudba uvolňuje do mozku dopamin, který zlepšuje náladu. Když jste v lepší náladě, dokážete se lépe soustředit. Zkuste poslouchat hudbu i vy, pokud můžete a sami uvidíte, jaký to má na vás a na vaši efektivitu práce vliv.

Trénujte váš mozek jako sval

Stejně jako svalu ve vašem těle, snažte se napínat a procvičovat váš mozek každý den o trochu víc než předešlý den. Soustřeďte se i tím, že vypnete všechny možné připomínkovače, zavřete dveře do kanceláře, atd. a to dělejte každý den. Začněte s málem, třeba jen pár minut denně. Možná z vlastní zkušenosti doporučuji začít s meditacemi nebo s bojovým uměním měkkou pěstí (kupříkladu Tai Chi), což je dobrý a velice efektivní způsob, jak trénovat soustředění.

Kafe pijte obezřetně

Kofein v kávě stimuluje váš nervový systém a způsobuje, že jste více a více v pozoru jako alarm. Vaše neurotransmitery začnou "střílet" rychleji (tedy to jak se předávají ve vašem mozku informace) a hladina kyslíku ve vaší krvi se zvýší a vy začnete více přemýšlet a šrotovat. Překročíte-li denně 120 gramů kávy dokáže to ve vás aktivovat alarm pozornosti natolik, že to ve vás může vyvolat až úzkost, jak některé studie ukazují.

A co pomáhá vám? Jak trénujete Váš mozek Vy? Podělte se o vlastní zkušenosti v komentářích pod článkem!

Komunikace mezi dvěma mozky je díky pokroku v neurovědě již možná

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 6 Mar 2016 21:00:00 +0100

S časem se sci-fi stává méně fantazií a naopak přerůstá do reality našeho života. Jedním z překvapivých aspektů vědy je studium komunikace mezi dvěma mozky. Propojení myslí v praktickém využití, jak se zdá, je velmi reálné. Prostřednictvím testování zvířat a lidí výsledky ukázaly, že je to daleko jednodušší, než si možná myslíme.

Tento proces se nazývá BBI (Brain-to-Brain Interface) a věda již provedla studie se zvířaty (zvířecí mozek- zvířecí mozek), s lidmi ( mozek člověka - mozek člověka) a dokonce i rozhraní člověk se zvířetem!

Technický mozek

Jak tento funguje, můžete se ptát?

Mozek má nejen schopnost vysílat signály, může také působit i jako přijímač. Elektrické impulzy jsou doručeny do mozku prostřednictvím TMS (transkraniální magnetická stimulace), což je technika používaná pro vytvoření magnetického pole přes pokožku hlavy.

Toto magnetické pole způsobí v mozku elektrický impulz, a když se umístí na mozkovou motorickou kůru (cerebrální motorický kortex), mozkové spojení (synaptické spojení) se probudí. To je to, proč naše ruce a nohy mají schopnost se pohybovat!

Vědci se domnívají, že pokud tyto "cesty v mozku" mohou být aktivovány k vytvoření pohybu, pak uměle vytvořené "cesty v mozku" mohou být vytvořeny pro komunikaci mezi dvěma formami života. To ve skutečnosti není tak přitažené za vlasy, jak je patrné z demonstrace z roku 2013, s laboratorními potkany.

Dvojice krys, které byly propojené přes technologii BBI, dostali odměnu při provádění určitých úkolů. Určitý upgrade této studie ukazuje, že lidské bytosti dokázali kontrolovat dokonce i pohyb zvířat - když se krysí ocas hýbal sám díky lidskému myšlení.

Přenos z člověka na člověka dokázal být ještě více přesvědčivý. Použitím technologie BBI jeden subjekt testu pohyboval rukou jiné fyzické osoby, která hrála počítačovou hru, za použití pouze myšlenkových kanálů. Vědci plně věří, že síla myšlenky byla zodpovědná za tento jev. Páni!

Pochopení mozkových vln

Mozkové buňky mezi sebou komunikují a to je přesně to, jak funguje tento přenos. Tento proces se nazývá synaptická transmise (synaptický přenos). V synaptických přenosech mozkové buňky vysílají signály, které jsou brány jako elektrické vlny. Nejen elektronika funguje na elektrických vlnách, co?

Tento proces přenosu ovládá mnoho funkcí mozku, jako například: motorické funkce, paměť a vnímání. Souhrnně jsou tyto energetické impulsy nazývány "mozkové vlny".

Charakteristika mozkových vln

Mozkových vln se liší podle toho, co dělají, podle jejich kognitivních procesů. Když spíte, oscilace nebo vzestupy a pády mozkových vln se liší od doby, kdy jste vzhůru.

Na pochopení těchto mozkových vln se používá EEG. Tím, že se si obléknete přístroj v podobě "plavecké čepice s dráty", který je vybaven elektrodami, mohou vědci získat pohled na to, jak fungují mozkové vlny. Veškerá činnost mozku je pak zaznamenána do počítače k dalšímu studiu. EEG přístroje kupříkladu přispěly k mnoha vynikajícím vědeckým poznatkům, včetně základu technologie neurální protézy, která se používá k obnově poškozených funkcí mozku.

Technický pohled na tento pokus

Nejnovější úspěch byl proveden díky této technologie BBI předloni v srpnu. Testované osoby byly požádány, aby se pokusily vyslat zprávu z jedné země do druhé pomocí EEG přístroje, internetu a prostřednictvím technologie TMS. Jeden subjekt pokusu byl v Indii, druhý se nacházel ve Francii. Jednoduchá zpráva, které zněla "Dobrý den", v podstatě byla jasně přijata a přenesena do počítačového systému.

Původní signál byl poslán ve formě slov a ty byly následně převedeny do binární notace. Jinými slovy byl tento signál EEG převeden do 1 nebo 0, a pak převeden do robota TMS. Blikající světla od tohoto robota byly následně dekódovány do onoho pozdravu.

Převratné objevy, že?

Existují samozřejmě etické a morální otázky týkající se těchto studií. Je zřejmé, že jedním z nejdůležitějších pravidel těchto testů by bylo, že subjekt studií musí být plně vědom tohoto testování.

Další studium BBI stále častěji produkují úspěšné výsledky a mají potenciál v posunu komunikace mezi životními formami. Tyto studie mohou být také integrovány do oblasti psychologického výzkumu s důrazem na psychoterapii. Tyto pokroky mohou posunout robotiku při kolonizaci jiných planet, kdo ví!

Zdá se, že takovéto sci-fi technologie již nemusí být pouze fikcí.

Když hledáme cestu ven, naše dokonalá mysl nás zradí.

noreply@blogger.com (Unknown) — Sat, 5 Mar 2016 10:29:00 +0100

Když čelíme určitým výzvám a problémům - osobním, rodinným společenským, problémům naší planety - naše mysl vždy hledá perfektní řešení. Hledáme životního partnera a ne a ne ho najít, naše děti stále zlobí a neučí se a nás to trápí, trápí nás životní prostředí a jak se všude válčí, atd. Toto je tendence naší mysli, docílit něčeho, co je perfektní a dokonalé a ideální - ideální životní partner, hodné děti s jedničkami a všude mír bez válek. Zeptám se vás: Může být náš život perfektní?

Možná tato otázka je tím nejdůležitějším, na co bychom jsme se měli pouze ptát:

Je důležitější mít věci v životě hotové nebo perfektní?

Naše představivost je fantastický nástroj tvořivosti a nových možností. Díky představivosti jsme se my lidé s pokrokem dostali tam, kde nyní jsme. Na druhou stranu idealizování si představ je sebevražedný nástroj, který vede pouze ke krysímu závodu pachtění se za něčím, co nikdy existovat nebude. Tedy vlastně bude, pouze v naší perfektní a dokonalé mysli, v našich představách. A to je ta zrada.

Vnitřní boj dokonalé mysli

Tento nás vnitřní boj - že se snažíme mít vše v životě dokonalé - nám krade vše, čeho jsme v životě dosáhli, vše co v životě teď a tady máme. Neoceníme ani to, co můžeme skutečně dělat, co můžeme skutečně tvořit již s tím co máme. První nezdar, odmítnutí, vzdor okolí a okolností nás opět upne v mysli k jedinému - k našemu ideálu. Cítíme vysněný ideál a nedokonalost ve všem, co nám přijde pod ruku.

A tak se ohneme, zaslepíme se, zkroutíme, ustoupíme, naučíme se přetvařovat tak, abychom šli tou cestou dokonalé mysli. Začneme naší mysli sloužit. Ona je tu přeci pánem.

Když tedy ve své mysli uslyšíme myšlenky typu:

"Potřebuji auto, jako má soused nebo kolega, abych se mohl takto ukázat, tak mi stoupne sebevědomí a zamachruju!" Zkroutím se a ohnu se.
"Musím začít kouřit s kolegy, jinak nezapadnu do kolektivu a nebudou se se mnou bavit." Ustoupím a přetvařuji se
"Musím pilně pracovat a budu tu přes čas, šéf si toho všimne. Nejsem přeci tak dobrá jako má kolegyně Lenka. Vždyť můžu přijít o místo?" Jsem zaslepená a zkroutím se

Máte dvě cesty jak s vašimi myšlenkami naložit. Vydat se cestou opičí mysli, nebo cestou mysli vstupující do těla:

1) Zaneprázdněná opičí mysl

A co uděláme, když si nemůžeme dovolit takové auto, oblek, bydlení, dovolené, atd? Nebo naopak, když se budeme honit pouze za takovými věcmi? Když nás kolegové ani potom, co s nimi začneme kouřit nepřijmou do kolektivu? Ani když budeme trávit x hodin přes čas a budeme lézt kolegyni a šéfovi do zadnice? Necháme naší mysl pracovat, šrotovat, aby těchto věcí dosáhla a aby se za nimi jakkoli pachtila. A tomu se říká zaneprázdněná mysl, nebo též opičí mysl.

Hledáme řešení pro naši dokonalou mysl. Na takovéto cestě se pomalu a postupně sami ztrácíme, až sami vlastně ani nevíme, kdo vlastně sami jsme. Proč? Podřídili jsme se naší mysli, děláme vše co naše mysl chce, abychom dělali. Mysl bohužel nehledá řešení pro nás.

Perfektní člověk není opravdový a opravdový člověk není perfektní.

2) Mysl přicházející do těla

Mělo by to být zkrátka naopak: mysl má sloužit nám. Mysl má vstupovat do našeho těla, aby nám byla dobrým služebníkem a rádcem.

Naše mysl hledáme řešení pro nás. Vyvstanou - li v nás takovéto otázky, touhy a přání z daných situací, zdravý přístup mysli vstupující do těla jej položit si další otázky, proč tomu tak chceme, co nám to dá, kým se staneme, pokud těchto věcí dosáhneme a komu tím prospějeme. My se zeptáme a mysl nám odpoví. Dle toho se k takovéto touze mysli i postavíme a dle toho uděláme i následně rozhodnutí.

Zeptám se vás, kdo má plně situaci pod kontrolou? Opičí mysl nebo Mysl vstupující do těla? Kdo komu slouží? Možná tomu vzdorujete, že mysl nejste vy. Možná s tím teď nesouhlasíte, že mysl nejste vy sami. Nicméně ten, kdo může změnit názor není vaše mysl, jste to právě vy sami.

Je jedno kde jste nyní, vždy můžete začít.

Je normální a patří to do života, že budeme někdy ve stresu, že budeme mít problémy, že budeme cítit štěstí a radost, toužit po nedosažitelném. To vše jako celek je v pořádku. To vše není perfektní, ano. Tak to je a je to tak dokonale "hotové".

Ani naší mysli, hledající ve všem perfektní řešení se nikdy nezbavíme, bude tady vždy, v každé situaci, v každém těžkém i radostném momentě našeho života. Je pouze na nás, abychom ji plně poznávali a nacházeli společnou cestu vítěze.

Závěrem

Na závěr mám trochu filozofickou otázku: Je kámen dokonalá koule nebo dokonalý ovál? Ne, zajisté ne, i přesto je dokonalý a perfektní takový, jaký je.

Co je tedy nakonec pro vás v životě důležitější: mít věci perfektní nebo hotové? Pachtit se za něčím, co se nikdy nestane nebo si užít to co máte a čeho jste schopní dosáhnout a čeho jste již dosáhli?

Závislost na cukru: 10 denní detox těla a mozku

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 3 Mar 2016 08:47:00 +0100

Pokud sladkosti jsou je sladké, tak co je cukr? Cukr: cukrovka, rakovina, demence, deprese, akné, neplodnost, onemocnění srdce a závislost. To nezní příliš sladce, že? Průměrný Američan spotřebuje asi 69 kg cukru ročně. Průměrný Američan je muž vážící 89 kg a průměrná americká žena vážící 76kg. V roce 1960 vážil průměrný americký muž 76 kg a průměrná americká žena 63 kg. V Evropě je to podobné. Češi s Řeky patří v Evropě mezi nejtlustší národy. Což je děsivý posun. Jak se zbavit závislosti na cukru? Říkáte jak můžete být závislí? A že nejste závislí na cukru? Jste! Pozorně čtěte!

Ve studii provedené na Harvardu vědci zjistili, že zvýšený obsah hladiny cukru v mléčném koktejlu ("milkšejk") vede v mozku k produkci inzulínu a aktivaci "centra touhu po cukru". Při skenování mozku člověka, který zkonzumoval právě cukr, cukr rozzářil centra závislosti jako zábavní pyrotechnika na 31.12. rozzáří noční oblohu.

Tedy 69 kg cukru ročně je zhruba 22 lžiček denně. A děti konzumují každý den asi 34 lžiček cukru. Co z toho vyplývá? Téměř 1 ze 4 dospívajících dětí v USA má predispozice stát se diabetikem. Rafinovaný cukr a mouka způsobují záněty, zvyšují hladinu cukru v krvi, a nemají pro naše tělo žádnou výživnou hodnotu, kterou nemůžete dostat jinde.

10 denní detox těla a mozku: Velkých 10

600 lidí vyzkoušelo jídelníček Marka Hymana M. D. a ztratilo dohromady 1814 kg za 10 dní.

Kdy jste v poslední době ztratili přes 3 kila za méně než dva týdny? A jak tvrdě jste pracovali?

Tato jeho strava neslibuje žádné extra chutě, žádné umělé příchutě nebo nudnou dietu, tato dieta je bez strádání a trpění - jednoduše vás přeprogramuje v tom, jak myslíte na jídlo. Dr. Hyman vytvořili tuto dietu z potravin, které odstraňují závislost na potravinách plné návykového cukru tak, že restartuje vaše tělo, hlavně váš mozek a umožňují z jídelníčku snížit hladinu cukru tak, abyste získali zpět váš energický a zdravý život.

10-denní detox dieta bez cukru

Zde je top 10 velkých nápadů Marka Hymana M. D. pro detoxikaci těla a mozku od cukru a rafinovaných sacharidů, které budou fungovat ve vašem těle již za pouhých 10 dní.

1) Rozhodnout se podstoupit tento cukrový "detox"

Ve své knize, Mark Hyman uvádí soubor otázek, které vám pomohou zjistit, zda je potřeba tento detox podstoupit nebo ne. Pokud odpovíte ano na některou z otázek, tak "cukrový detox" vám pomůže se cítit lépe a bezbolestně i zhubnete.

2) Buďte drsní

Existuje jediný způsob, jak zastavit fyziologickou závislost: stačí zastavit. Alkoholik nemůže mít "jen jeden poslední drink" - trik, je mít absťák. Přestat jíst všechny formy cukru, všechny moučné výrobky, a všechna umělá sladidla - protože tyto cukry zpomalují metabolismus, zesilují touhu po cukru a ukládají tuk v těle. V ideálním případě, po dobu 10 dnů se vyhnete potravinám, které jsou v krabici, obalu, nebo v plechovce a které mají etiketu. Místo toho se upnete k reálným, celostním a živým, čerstvým potravinám.

3) Nepijte vaše kalorie

"Jakákoli forma tekutých kalorií v podobě cukru je horší než pevná strava s cukrem nebo moukou", říká Dr. Hyman. Je to jako rychlodráha pro cukr přímo do jater. Džusy, limonády, sportovní nápoje a slazené čaje a kávy jsou největším zdrojem cukru - tedy kalorií - ve stravě pro většinu lidí. Jedna slazená limonáda denně zvyšuje šanci, že vaše dítě bude obézní o 60 procent a u žen zvyšuje šanci pro diabetes 2. typu o 80 procent!

4) Proteinová síla

Protein pomáhá vyrovnávat rovnováhu krevního cukru a hladiny inzulínu tím, že je "bez karbohydrátů" zdrojem energie. Začněte den kupříkladu s proteinovým koktejlem. Použijte ořechy, semena, vejce, ryby, kuřecí maso, nebo masen (krmené trávou), abyste získali proteiny (bílkoviny) v každém jídle. Protein vám pomůže zůstat déle plnější, protože se rozkládá pomaleji, ale zároveň přináší energii, kterou potřebujeme. 4-6 dlaní - je průměrná velikost porce.

5) Neomezené (dobré) sacharidy

Věděli jste, že téměř všechna zelenina jsou karbohydráty (sacharidy)? Můžete jíst všechno, které chcete - jen ne ty se škrobem jako jsou brambory, sladké brambory, tykev nebo řepa. Ale nebojte se jíst co nejvíce zeleniny jako je brokolice, květák, kapusta, chřest, papriky, zelené fazole, houby, cuketa, rajčata, artyčoky; zkrátka všechno, co máte rádi po dobu 10 dnů.

6) Bojujte proti cukru tukem

Tuk vás nedělá tlustými, zasytí vás. A navíc vyrovnává hladinu cukru v krvi a je nezbytnou součástí vaší buněčné struktury. Dobré tuky v každém jídle, jako jsou ořechy a semena, extra panenský olivový olej, kokosové máslo, avokádo, a ryby jsou dobrým způsobem, jak udržet svou mysl pryč od cukru.

7) Připravte si "Záchranu pro případ nouze"

Asi se vám bude točit hlava z toho labyrintu fast-foodů a automatů na "jídlo", zvláště když vám klesne hladiny cukru v krvi. Potřebujete něco pro případ nouze. Mít vždy něco s sebou po celou dobu - plné bílkovin, dobrých tuků - tedy dobrou svačinu, takže abyste nikdy nemuseli dělat špatnou volbu nákupu "prasáren", je rozhodně dobrá věc. Zvažte tedy třeba toto mít vždy s sebou: Celozrnný chléb (ten prodávaný v kostkách) ořechové máslo, kokosové máslo, mandle, vlašské ořechy, dýňová semínka, kus lososa, krůtí maso nebo sardinky a neslazené divoké borůvky.

8) Vyměňte úzkost za uvolňující stres

Kortizol, stresový hormon, způsobuje hlad, způsobuje ukládání břišního tuku a může vést k cukrovce typu 2. Některé studie ukazují, že hluboké dýchání aktivuje "nerv vůle", který posouvá metabolismus z ukládání tuků do spalování tuků a rychle vás přesune z vaší napjatosti. Dr. Hyman doporučuje cvičení Pět hlubokých nádechů: "Jednoduše vytrvejte pět pomalu hlubokých nadechnutí - počítejte do pěti, vydechněte a opět počítejte do pěti. Pětkrát. To je všechno. Udělejte to před každým jídlem. Sledujte, co se děje!"

9) Uhaste záněty

Zánět je vyvolává nerovnováhu cukru v krvi, inzulinovou rezistenci a cukrovku 2. typu. Lepek a mléčné výrobky jsou dvě skryté hrozby v naší potravě, na které většina lidí trpí. Bohužel většina lidí touží po těchto alergenech. Může být těžké přestat kouřit, a to i za pouhých 10 dní, zkuste to a uvidíte, jak se vám zvýší energie a uleví se vám od těchto chutí.

10) Zdravý spánek

Ve některých studiích byli vysokoškoláci zbaveni jen 2 z doporučených 8 hodin každodenního spánku. To u nich vedlo k nárůstu hormonů hladu, snížení hormonů potlačujících chuť k jídlu a vedlo ke zvýšení obrovské touhy po rafinovaném cukru a sacharidech. Když nespíte, zkuste se podívat na svou denní dávku energie, zaručeně sáhnete po produktech s vysokou dávkou cukru, které vám dají dávku energie - nový impuls. Špatně. Spánek je nejlepší způsob jak zajistit, abyste drželi vaše cukrové chutě na uzdě.

Dovednost říkat NE může do vašeho života přinést rovnováhu

noreply@blogger.com (Unknown) — Tue, 1 Mar 2016 15:36:00 +0100

Když slyšíte slovo "sobecký", je to možná pro něčí uši až moc tvrdé. Ve skutečnosti, když to souvisí s prací, musíte holt ukázat svou skutečnou barvu. Existují v životě situace, kdy toto negativní přídavné jméno "sobecký" dělá divy. Pojďme nahlédnout do dynamiky chování z pohledu psychologie, z pohledu typu člověka "Jes-mena". I když to na první pohled vypadá zvláštně, že by mohlo být těžké občas říct "NE", může to být obzvláště těžké pro lidi, na kterých vám nejvíce záleží.

1. Naučte se slyšet NE

Perspektiva může být vždy různá - pracujete-li sami na sebe, budete si muset zvyknout slyšet slovo "ne", abyste prodali své zboží nebo služby. V běžném životě, každý z nás má být zodpovědný sám za sebe. Pokud se objeví další zátěž v podobě zodpovědnosti za někoho jiného, je někdy obtížné se toho držet.

Chce to zkušenost umět říci NE. Lidé, kteří jsou sociálně založení se s větší pravděpodobností setkávají s více lidmi a vezmou si kolikrát na sebe dodatečně další břemeno a odpovědnost, nicméně se jim kolikrát nepodaří dodržet onen závazek.

Být altruistický v pravém slova smyslu je dobrá věc. Nicméně to pokaždé selže, když s tím máte spojené zdrcující pocity, že nejste schopni zvládnout tyto nezvané závazky. Naopak, slyšíte-li NE od někoho blízkého nebo ke komu vzhlížíte (profesně nebo osobně), je to vždycky šok a zabolí to. Můžete mít nastavené ve vaší mysli očekávání k řešení problému, který je nicméně mimo váš rozsah osobních dovedností a znalostí a vyřeknete ANO, a myslíte si, že jste udělali dobrou věc, že se tak zavděčíte. To vše dělá věci jo obtížné, nicméně realistické.

Naučit se slyšet NE je zásadní věc, k tomu, abyste v životě netrpěli. Někdy více druhým více pomůžete tím, že je odmítnete, než že jim nabídnete pomocnou ruku.

2. Faktor prospěšnosti času

Problematika time managementu, tedy jak si sami ceníme vlastního času a schopností druhých splnit úkol v rámci jejich času, je důležitou součástí procesu našeho života. Je velmi obvyklé že sdílíme své úkoly v práci s druhými, že vytváříme sociální vazby a seznamujeme se s druhými lidmi. Pro náš úspěch potřebujeme efektivně využívat náš čas tak, aby jsme měli výsledky a tak, aby nás takto trávený čas hlavně bavil. Vždy zvažte možnosti a i možnost NE.

Je to váš čas! Používání jediné perspektivy ANO není zrovna ta schopnost, která vám pomůže zvládnout úkol v rámci konkrétních časového úseku, na kterém v konečném důsledku přeci záleží nejvíce. Každý má pouze 24 hodin, ať už jste politik, popelář nebo kněží.

Ceníte-li si vašeho času v něčím životě, vše funguje jak má. Umění upřednostnit, dát prioritu tomu správnému ve správný moment, a otevřená komunikace je klíčem k osobnímu úspěchu. Vaše vlastní práce vás a váš čas bude potřebovat, takže využijte oboje. Pokud vnímáte, že váš čas a ani vaše práce není zase tak prioritní, můžete věci delegovat nebo zadávat jej kolegům nebo partnerovi. To je též spojené s dovedností umět říci NE.

3. Říkat ne, a přesto být součástí hry

Lidem je za těžko říkat "NE", zvláště když vám záleží na těchto vztazích. To je choulostivá hra, protože existují situace, kdy budete muset říci NE, abyste si zachránili svou vlastní práci. Zde je ta tenká hranice mezi obratnou konverzací a postojem k tomu říkat NE, abyste si zachránili svou vlastní prdíznu. A v čem je ten trik? Ta kouzelná hranice je právě v tom, odlišit vaši práci a váš čas. Znamená to říci ANO na svou práci a říkat NE jiným povinnostem. Měkčí přístup "ne v tomto okamžiku a tady" je způsobem, jak umět odrážet požadavky z vašeho okolního prostředí. Toto je diplomatická odpověď, ano, protože i když tím ušetříte čas pro svou práci na vaše úkoly, slušně tím druhému neříkáte, že nemáte zájem; naopak tím dáváte najevo, že až budete mít čas, můžete se k tomu vrátit zpět a případně se tohoto úkolu ujmout.

4. Sdílení zdrojů

Když už se dostanete do situace mezi šéfem, vámi a vaším pracovním vytížením a vy nemůžete říci NE, pak jedinou možností je, že budete dřít. Nebo snad ne? Využijete-li veškeré dostupné IT a sdílené systémy chytře, zapojíte maximální automatizaci práce a případně delegujete věci (zapojíte i ostatní kolegy). Také si můžete vypůjčit příslušné údaje, materiály, knihy nebo zprávy, zatímco jste nepřítomni na vašich úkolech. Toto je chytrý způsob, jak být "altruistický" v kanceláři a ještě ukázat, že vám na tom záleží, i když vás o dané úkoly žádají lidé v době, kdy nejste k dispozici.

K dispozici máte "shared systémy", jako je Gmail, Google Disk, které používají cloudové služby na celém světě a které mohou být nesmírně nápomocné při další výměně informací. To je jeden ze způsobů využití vašeho času, který máte k dispozici a to s minimální podporou, aniž byste museli říct NE.

Je zřejmé, že lidé budou mít vždycky co dělat; pokud jim však nabídnete řešení, která částečně řeší jejich potřeby, bude postačovat, když nebudete mít zkrátka i času nazbyt.

Takže říkat NE může být snadné, že? Zapamatujte si však jednu hodně podstatnou věc: Nepoškozujte vztahy při dosahování vašich cílů tím, že půjdete přes mrtvoly. Střední cesta kompromisu je důležitá.

Překvapující fakta o levácích

noreply@blogger.com (Unknown) — Mon, 29 Feb 2016 20:04:00 +0100

Patříte mezi 10% leváků? Kde se vlastně vzali leváci? Byli tu odjakživa? Proč někteří lidé raději používají jejich levou ruku, než než jejich pravou? Zde jsou pro některé možná překvapivá fakta o levácích.

Proč někteří lidé raději používají jejich levou ruku, než než jejich pravou?

Nový výzkum publikovaný v Live Science potvrdil, že lidé byli převážně praváci již více než 500 tisíc let. Levorucí lidé tvoří 10 procent populace, tedy každý 10 člověk je levák. Nepochybně to dává leváky na kraj společnosti. I na tomto poli bylo provedeno hodně výzkumu. Proč tedy každý desátý člověk raději používá levou ruku, než než pravou? Vedle některých mozkových důkazů o rozdílech mezi leváky a praváky ukazují některé důkazy na to, že rozhodujícím faktorem zda bude vaše dítě levákem nebo pravákem je celá komplexních na sobě závislých faktoru sociálního prostředí a zděděných genů.

Zde jsou pro někoho možná překvapující fakta o levácích:

1. U levorukých lidé je větší pravděpodobnost, že se rozzlobí

Z výzkumu Life science vyplývá, že ať už jste levák nebo pravák, případně i když jsme obourucí, může to hodně vypovídat o tom, jak váš mozek zpracovává emoce. V této publikaci vyšlo najevo, že levorucí lidé jsou náchylnější k negativním emocím. Studie též ukazuje, že leváci mají větší nerovnováhu v aktivitách při zpracovávání emocí jak v levé, tak pravé straně mozku.

2. Být levák může určit váš zdravotní faktor

Studie zveřejněné v Pediatrics v roce 2010 uvádí, že leváci jsou více spojeni se zvýšeným rizikem dyslexie, ADHD a některých poruch nálady. Zatím ještě nebyl proveden výzkum, proč tomu tak je. Experti naznačují, že by to mohlo mít co do činění s úrovní struktury mozku a zda jedinec má jednu dominantní polovinu svého mozku nebo ne. Přibližně 30% leváků nemá jednu polovinu mozku větší než tu druhou, proto je více pravděpodobné, že budou následkem mohou být problémy s učením a jiné mozkové poruchy.

3. Levá strana se rovná tomu dobrému

Leváci spojují "levou stravu" jako dobrou věc, protože používají jejich levou ruku dominantně pro ty podstatné činnosti stejně jako praváci se svou pravou rukou. A protože leváci nemohou dělat tolik věcí s jejich pravou rukou, spojují si pravou stranu právě s tím "špatným". Poukazuje na to nedávná studie provedená Danielem Casasantem ze Stanfordské univerzity, která na toto poukázala. Casasant požádal účastníky tohoto výzkumu k tomu, aby vyndali rukou z krabice zebru, která reprezentovala ty "dobré věci" a pandu v druhé krabici, které reprezentovala ty "špatné věci". Levorucí lidé s větší pravděpodobností brali právě pandu pravou rukou a zebru levou rukou. toto poukazuje na to, že leváci si spojují se špatnými věcmi "pravou stranu".

4. Leváci jsou více kreativní

American Journal of Psychology publikoval článek, ve kterém bylo vysvětleno, že leváci jsou více kreativní, než praváci, pokud jde o určité tvůrčí úkoly. Divergentní myšlení, například, je jednou z oblastí, kde leváci vynikají ve srovnání s praváky. Kromě toho provedený výzkum Klubu leváků zjistil, že levorucí lidé s větší pravděpodobností budou následovat kariéru v umění, v hudbě, ve sportu a v informačních technologiích. To dokazuje, že dominantní levá strana je kreativnější.

Spousta studií studuje tuto oblast. Je velice zajímavé, jak něco tak jednoduchého jako je naše ruka, kterou píšeme, může ovlivnit naši osobnost, emoce a dokonce i naši kariéru.

Vy jste levák nebo pravák?

Antická verze "Matrixu": Platónova alegorie jeskyně

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 28 Feb 2016 16:40:00 +0100

Platón byl studentem a obhájcem Sokrata. Díky Platónovi máme významný zdroj informací právě o Sokratovi. Platón založil první vzdělávací instituci svého druhu tzv. - Akademii. I známý Aristoteles byl studentem této akademie. A co má tedy Platón společného s Neo, Trinity a Matrixem?

Platón (Řecky:.. Πλάτων, 427. - 347 př. nl) byl řecký filozof z Atén a je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v historii západní civilizace. Jeho nejznámější dílo je "Republika" - kniha, ve které psal o utopickém obrazu ideální společnosti, která by v ideálním případě fungovala pod vedením filozofů. Platón nám zanechal trvalou stopu pro rozvoj mnoha filozofů politiků a mudrců, kteří přišli po něm. Právě on je jeden z nejvlivnějších postav v průběhu vývoje moderní západní společnosti.

Co je Platónova alegorie jeskyně?

Platón kdysi prokázal své znalosti a svou moudrost v jeho tzv. Alegorii jeskyně. Tu naleznete v sedmé knize dialogu právě v dílu "Republika". Tato alegorie je docela živý příběh a slouží jako důležité obrazenství i pro dnešní dobu.

Zde je Platónova Alegorie jeskyně v grafickém znázornění:

Platón nás v této alegorii vybízí, abychom si představit jeskyni. V jeskyni jsou lidí, kteří jsou svázáni řetězy a koukají pouze na vnitřní stěnu jeskyně. Vzhledem k řetězům nemohou vidět nikoho kromě sebe ani nemohou vidět konec jeskyně, která je přímo za jejich zády. Jediným zdrojem světla v jeskyni je oheň. Mezi těmito lidmi v řetězech a ohněm je kryt, za nimiž stojí další lidé, kteří mají na práci jediné: chodí dokola. Prochází se dokola a nesou sochy lidí a zvířat z kamene a dřeva, atd.

Co by nastalo v případě, kdyby se takový člověk, který se vyprostil ze spárů řetězů a dostal se úplně ven z jeskyně, se snažil vysvětlit těm zbylým připoutaným, co se ve skutečnosti děje, tedy to, co je skutečnou pravdou a realitou?

Lidé, kteří jsou svázaní v řetězech pozorují prázdnou zeď před sebou. Tito lidé vidí jediné, protože oheň háže stíny jich samotných a i toho, co se děje za nimi. Někteří lidé za krytem mezi sebou mluví, zatímco jiní mlčí. Hlasy vytvářejí v jeskyni echo, zatímco stíny na tyčích tančí na zdi, což vyvolává v sedících lidech v řetězech dojem, jakoby stíny reálně mezi sebou mluvily. Vzhledem k tomu, že lidé v řetězech nemají nic jiného na práci s výjimkou toho, že mluví o stínech a pokouší se odhadnout, který ze stínů minulosti musí příští a v jakém pořadí. Ti, které jsou nejlepší na hádání jsou vyznamenáni a získají větší ohlas než ostatní.

Jaký je význam Alegorie jeskyně Platóna?

Platón nás srovnává s těmi, kteří jsou připoutáni ke stěně jeskyně. Poukazuje na to, že věříme a myslíme si, že vidíme realitu tím, že sleduje stíny na zdi. Platón říká, že bychom měli zvážit možnost uvolnit jednoho z lidí v řetězech, dovolit mu vstát a dovolit mu otočit se čelem světlu od východu z jeskyně.

Život ve tmě bez slunce by takovému "uvolněnému člověku z řetězů" způsobil velkou bolest v očích. Žádný takový člověka by neměl jasnou vizi toho okolního světa, bylo by to nemožné. Jestliže by si takový člověk zvykal na světlo a uviděl by, co se skutečně děje za krytem v jeskyni, okamžitě by došlo k odhalení klamu. Osvícení.

Platónovo podobenství o jeskyni slouží svému účelu i dnes; reprezentuje život jedince. Život učení se a získávání znalostí pomocí našich smyslů a způsoby, jak vše zachycujeme, nutkavostí s tělem a všechny věci materiální.

Vystoupení z jeskyně znamená, že duše stoupá do světa idejí. Toho je dosaženo tím, že se učí rozumem a vyjasněním iluzí myslí. Na konci této alegorie vyvstává jediná podstatná otázka:

Co by se stalo tomu, kdo se dostal ven z jeskyně a pozoroval Slunce?

Takovéto odhalení pravdy a reality by se pro ostatní dle Platóna zdálo nemožné a ostatní by takovéto "osvícení" považovali za bláznovství. Dokonce i kdyby se pokusil takový "osvícený" člověk učinit pokus uvolnit ostatní lidi z řetězů a vyvést je ven z jeskyně, vedlo by to pouze k zániku "osvíceného člověka".

Platón používal tuto metaforu, aby se zmínil o osudu svého mentora Sokrata, který byl obviněn a popraven Athéňany.

Nyní se pojďme přiblížit toto téma z jiného úhlu pohledu - z pohledu 21. století.

Je Platónova alegorie jeskyně stále aktuální v naší době?

Ano, samozřejmě, že ano. "Co bylo zase bude, co bylo uděláno bude opět provedeno; není nic nového pod sluncem."- Solomon

Otázku, kterou byste si měli položit je, zda jste ten člověk v řetězech, nebo ten, kdo "vidí" věci takové, jaké skutečně jsou. Nebo dokonce i když jste připoutáni ke zdi před vámi řetězy a libujete si v nádherných stínech po celou dobu života - měli byste to vědět, že?

Zde je ještě jiná otázka - chtěli byste to změnit? Chtěli byste mít odvahu udělat odvážný krok, abyste vyšli ze své komfortní zóny pohodlí?

Pro statečné a odvážné je vždy cesta ven z jeskyně. Není to tak jednoduché, jako když si Neo v Matrixu vzal pouze červenou pilulku, bohužel. Je to náročný proces změn a sebezdokonalování pro každého jednotlivce.

Prostřednictvím hodin strávených hledáním, učením, ověřováním a uvedením nově nabyté znalosti do praxe.

Všechny znalosti jsou k ničemu, pokud to není používán pro trvalou a cílevědomé praxi.

Prvním krokem je sebehodnocení a sebereflexe. Vidět a přijímat všechny poruchy a problémy něčího charakteru.
Druhým krokem je odloučení a vytrvalost. Odloučení a vytrvalost zdržet se víry v hmotné věci je druhý krok. Možná k zamyšlení je, že bychom si měli více cenit našich vztahů, než hmotných věcí. A samotné věci? Všechny věci by měli sloužit nám, ne mi jim, v opačném případě jsme otroky sami sebe. Nezapomínejte: Ne vše, co se třpytí, je zlato...
Třetí krokem je pokorná a laskavá perspektiva vůči všem živým tvorům a událostem. Šlechetnost se jeví jako důsledek.
Čtvrtým krokem je milovat každý okamžik existence a vše, co dělá ten okamžik jedinečný.
Pátý krok - nechám to na vás, abyste jej našli sami ...

Udělejte onen krok z "jeskyně" na světlo a nepřestávejte se snaží říkat ostatním, co jste zažili na vnější straně. Buďte tou změnou, a budete měnit svět kolem sebe!

5 varovných příznaků, že vás skutečně baví být nešťastný(á)

noreply@blogger.com (Unknown) — Sat, 27 Feb 2016 15:49:00 +0100

Štěstí je ve skutečnosti složitá emoce. Někteří lidé najdou štěstí v nejmenších věcech: když uvidí pěkný východ slunce, když uvidí smějícího člověka, někoho potěší, když někomu pomůžou nebo dokončí svůj seznam denních úkolů. Nicméně je tu jedna důležitá otázka: Každý, kdo prohlašuje, že prostě chce být šťastný(á), tak proč je to, že tolik lidí vlastně baví být nešťastný?

Emoce jsou "jedno", to znamená...

Jeden způsob, jak vysvětlit lidem, že se těší právě z neštěstí, je podívat se na situaci, se kterou si většina z nás může s neštěstím spojit: horory. Rádi se díváme na horory, i když v nás vyvolávají strach, což je nicméně určitý druh neštěstí. Andrade & Cohen (2007) provedli studii, ve které analyzovali, proč lidé rádi sledují právě horory. Dospěli k závěru, že lidé jsou schopni cítit pozitivní i negativní emoce ve stejnou dobu.

Psychologové používají tuto teorii obecného štěstí / neštěstí a vytvořili seznam pěti příznaků. Sami si můžete určit, zda se vás baví nebo nebaví být nešťastný.

Zde je oněch 5 příznaků, že vás vlastně baví být nešťastní:

1. Můžete najít důvody, proč být nešťastní

Možná jeden z nejběžnějších příznaků a také ten, který můžete přejít často bez povšimnutí. Dokonce i když všechno ve vašem životě probíhá dobře, lpíte na něčem z minulosti nebo vytváříte nějaký problém tam, kde vlastně žádný není. To může vést k tomu, že cítíte opět negativní emoce. Toto může být vnímat i v jemných formách. Dávejte příště pozor na své myšlenky, až se budete cítit smutně - děláte něco /vytváříte danou situaci účelně, takže si můžete vychutnat to, že jste nešťastní?

2. Máte potíže oslavit vaše dosažené cíle

Lidé, kteří si užívají být nešťastní, nemají tendenci cítit uspokojení, když dosáhnou svých cílů. Nebo pokud ano, tak jejich pozitivní emoce jsou velmi krátkého trvání, než dojdou k dalším starostem a pocitům neštěstí.

3. Prožíváte drsné časy, než se přes tyto těžkosti přenesete.

S tímto hodně lidí zápasí. Když je něco vyřčeno, co vám vadí, nemůžete to jen tak nechat odejít. Zadržování záště uvnitř sebe často naznačuje, že vás jednoduše baví být nešťastný(á), oproti lidem, kteří mají tendenci přenést se rychle přes negativní emoce a myšlenky. Pokud s tímto máte určitý vnitřní boj, jak to udělat, je to jasné znamení toho, že vás baví být nešťastný(á).

4. Hrajete oběť

Tento příznak může být obtížný, abyste jej určili sami na sobě, a to i pro hodně a plně sebe-uvědomělé jedince. Často se cítíte - jak si myslíte - jako ostatní lidé. Cítíte se, jako by oni a věci okolo vás byli mimo vaši kontrolu. Všichni ostatní a všechno okolo vás je zodpovědné za vaše problémy a neštěstí, spíše než vy sami za vlastní činy. Nevlastnit vše včetně vašeho jednání, když jste v negativní situaci, vám může ukázat, že nemáte rádi přebírat zodpovědnost sami za sebe a za své činy a proto raději zůstanete nešťastní.

5. Nespokojenost je druhou vaší přirozeností

Vy vždy najdete něco s čím budete nespokojeni, že? Dokonce i když věci jsou naprosto v pořádku a vy můžete dokonce dosáhnout některého z vašich cílů, budete cítit i tak silný pocit, že něco stále chybí, nebo že můžete udělat víc. To může znamenat, že jste spokojeni s tím, že jste nešťastní.

I když to může být pro vás těžké identifikovat na vás samotných určité chování, tak pokud budete mít stále pocit, že u sebe vnímáte některý z těchto příznaků, platí pro vás následující - něco s tím udělejte.

Čím dříve sami sobě přiznáte a přijmete toto nezdravé chování jako něco, co můžete zlepšovat a cvičit, tím dříve můžete provést změny směrem k tomu, abyste se cítili být šťastní.

Dejte nám vědět, jaké jsou vaše myšlenky na toto téma - přiznáte sami sobě některé z těchto příznaků?

Něco opravdu krásného se děje v tomto psím útulku

noreply@blogger.com (Unknown) — Fri, 26 Feb 2016 13:18:00 +0100

Bylo by hezké, kdyby každý mohl adoptovat z útulku jednoho psího mazlíčka, který hledá svůj domov a svou smečku. Zde dělají děti jinou dobrou věc - vyvedou vystrašené a bojácné mazlíčky z jejich studených nor ven na světlo. Inovativní nová myšlenka, tohoto psího útulku "Přátelé Programu Čtení" má již nyní velký dopad na zvířata v útulku, který se nachází v USA v Missouri.

Myšlenka je jednoduchá: Naučit děti číst psům jako kdyby jim bylo čteno od nepaměti z pohodlí domova. Čtením si tak děti ve svém věku učí většímu smyslu empatie a sociálnímu cítění.

"Chtěli jsme pomoci našim plachým a vystrašeným psům bez vynucení fyzické interakce tak, abychom viděli pozitivní efekt, který by takto s nimi strávený čas na ně mohl mít. Zahájili jsme program loni o Vánocích, a teď jej nabízíme jednou za měsíc." řekl programový ředitel z Humane Society of Missouri Job Klepacki.

A jak program "Přátelé Programu Čtení" funguje?

Děti ve věku 6 až 15 let se mohou on-line přihlásit do tohoto programu, jsou vyškoleni, jak číst řeč těla psa a jak zjistit, zda jsou jejich psí posluchači ve stresu nebo v úzkosti. Právě tyto psi jsou ti, co nejvíce potřebují zvláštní pozornost. A pozornost dětí, kteří s nimi tráví čas čtením napomáhá psům opět získávat důvěru ke člověku, kterou s předchozími majiteli úplně ztratili nebo která byla špatným zacházením hodně pochroumaná.

Mladí dobrovolníci docházejí na chovatelskou stanici, posedí se před kotec svého plachého psa s knihou a čtou mu - jednoduché gesto, kterým mohou děti ujít dlouhou cestu.

"V ideálním případě daný plachý a bojácný pes se dítěti přiblíží a projeví opět zájem o člověka. Je-li tomu tak, děti posilují toto psí chování tím, že jim takto po čtení hodí i pamlsek," řekl Klepacki.

Tento program má ještě jednu rovinu. "Co to také dělá, je, že se tato zvířata v programu dostanou na přední stranu v případě potenciální adopce. U takovýchto psů je více pravděpodobné, že si lidé z útulku psa vezmou a adopce bude schválena." Jakého pejska si upřímně vyberete vy? Psa, který je blíže interakci s člověkem, je přívětivý a veselý nebo spíše toho, který se skrývá v zadní části kotce a krčí se?

Hodně bázliví psi nejsou ti jediní, který mají prospěch z tohoto programu čtení. U hodně hyperaktivních psů tento program prokázal zlepšení jejich aktivity. Když děti čtou psům, psi to může skutečně uklidnit. "Je neuvěřitelné jakou odezvu a jaký efekt jsme viděli v těchto psů." řekl Klepacki.

Jakmile dítě dokončí výcvikový program 10 hodin, učí se pracovat se zvířaty pod kontrolou vychovatele, mohou pak se vrátit se svými rodiči a trávit čas sezením a čtením psů.

Takováto praxe je bezpochyby přínosem pro děti jako studenti, nicméně je zde něco ještě důležitějšího.

"Je to povzbuzující vidět děti rozvíjet své schopnosti empatii se zvířaty. Je to klidné, tiché cvičení. Vidí a rozpoznávají bázlivost u těchto zvířat, a vidí pozitivní vliv, které oni sami mohou mít na tato stvoření," řekl Klepacki. "To je nabádá, aby se na věci dívali z pohledu zvířat. To jim pomáhá lépe se spojit se zvířaty a lidmi v jejich životech."

Přesto, že byl program čtení psům teprve nedávno zahájen, Klepacki říká, že jeho úspěch v pomoci psům najít domov je bezesporný a děti jsou z tohoto programu doslova a do písmene nadšení.

Program hodlají v tomto centru brzy rozšířit i o kočky.

9 způsobů jak prodloužit délku telomerů a prodloužit si život

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 18 Feb 2016 12:52:00 +0100

Výzkum odhalil, že kratší délka biologických struktur na konci chromozómů se nazývá telomery a ty jsou spojeny nepřímo s umíráním a přímo s délkou našeho života, stejně jako mnoho nemocí souvisejících s věkem. Dobrou zprávou je, že některé výživa a určité faktory životního stylu jsou spojeny s délkou našich telomer. ak si tedy můžete udržet stejnou délku telomer a prodloužit si tím tedy život?

Co jsou to ty "telomery" a "telomeráza"?

Telomery jsou částí naší DNA, která jsou připojeny ke koncům každé z 46 lidských chromozomů v buňkách a telomeráza je jednoduše enzym, který má vše na svědomí. Dr. Elizabeth Blackburn, jeden ze tří nositelů Nobelovy ceny z roku 2009, našla právě spojení mezi kratší délkou telomer a rizikem diabetes, některých druhů rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění, deprese, demence a osteoartritidy. Možná to na první pohled tak nevypadá, že to má co do činění s dlouhověkostí, jenže má.

Znamená to tedy, že jsme bezmocné oběti těchto biologických tyranů v podobě telomer? Ne. I když se samotné struktury zkracují, jak člověk stárne, výzkum ukazuje, že když se zdržíme určitých praktik a zapojíme-li do života ty dobré návyky, můžeme ovlivnit právě délky telomer - naší dlouhověkost. Zde jsou některé faktory, které mohou zpomalit proces zkracování našich telomer.

1. Vést zdravý životní styl.

V roce 2008 eden vědec hodnotil účinky zdravého životního stylu na hladinu telomerázy. Co vlastně dělá telomeráza? Telomeráza je enzym, který hraje důležitou roli právě při udržování délky telomer. Bez odpovídající úrovně tohoto enzymu, telomery se postupně zkracují a tak dochází k našemu stárnutí.

Účastníci této studie byli požádáni, aby udělali několik změn svého životního stylu, včetně toho,aby jedli stravu hojnou na živé potraviny, ovoce a zeleninu, s nízkým obsahem rafinovaného cukru a tuku. Navíc pravidelně účastníci začali trochu se cvičením, s dechovými cvičeními a relaxačními technikami. A výsledek? Zdravých životní styl způsobuje, že hladina telomerázy vede ke zvýšení tohoto enzymu o neuvěřitelných 29 procent.

2. Vzít v potaz omezení kalorií.

Tato praxe může snížit přirozený proces zkracování telomer, ke kterému dochází v průběhu let, říká Dr. Theodore S. Piliszek z university v Londýně.

3. Vychutnejte si skleničku nealkoholického červeného vína denně.

Studie ukázala, že resveratrol 2011, součást červeného vína, zvyšuje obsah telomerázy, což zpožďuje zhoršování stavu buněk, jednoduše řečeno. Kromě toho, další studie z roku 2012 zjistila, že tato sloučenina "prodloužila životnost myší". Co to znamená? Sklenička denně (ne)alkoholického červeného vína by mohla být pro naší dlouhověkost prospěšná. A nepřehánět to o s tím alkoholickým vínem

4. Začlenit dostatek ryb do svého jídelníčku.

V roce 2010 studie publikovaná v JAMA zjistila, že u jedinců, kteří konzumovali vysokou úroveň omegy-3 (obsažná v rybách), se vyskytl nejpomalejší rychlost zkracování telomer. Na druhé straně u těch jedinců, kteří měli v sobě nejmenší úroveň omegy-3, měl nejrychlejší tempo zkracování telomery. Ve Střední Evropě je dost lokálních chutných ryb, nemusíte zůstat u platýze, tuňáka a lososa nebo sardinek.

5. Jezte tmavou čokoládu.

Některé studie naznačují, že polyfenoly obsažené v hořké čokoládě mohou též zpomalit zkracování telomer.

6. Pijte tři šálky čaje denně.

Čínská studie v roce 2009 zjistila, že ti, kteří pili tři šálky čaje denně měli významně delší telomery než ti, kteří pili jen malé množství čaje. A jaký čaj přesně pít? Zelený čaj. Zelený čaj má mnohem vyšší procento cenné živiny zvané polyfenoly, než černý čaj.

7. Zdržet kouření a konzumace alkoholu.

Kratší telomery korelují s oběma těmito praktikami.

8. Vypořádejte se stresem.

Některé výzkumy naznačují, že stres urychluje proces zkracování telomer. Praktiky, jako například masáže, cvičení a relaxačních technik mohou pomoci odčerpat úzkost a vnitřní tlak.

9. Zázračné doplňky stravy.

Na naší planetě existují místa, říká se jim "blue zones", kde se lidé dožívají v porovnání s ostatním okolím delšího, výrazně delšího věku. Vědci si dlouhou dobu pokládali otázku, proč. Jedním z důvodů je to, že nejen v těchto oblastech rostou bylinky, jako je Asitaba (Japonsko), Astragalus (Asie) nebo Moringa - Strom života (Afrika), které mohou podpořit vaši dlouhověkost.

Zdroje ke článku:
http://www.nutraingredients.com/Research/Tea-drinkers-may-have-younger-biological-age http://www.sciencedaily.com/releases/2012/11/121108141018
http://www.sciencedaily.com/releases/2011/11/111123133522 news-medical.net/health/Telomere-Lengthening
http://www.orthopedicsportsdoctor.com/2012/03/17/telomeres-resveratrol-and-anti-aging-studies-sports-medicine-physician-richmond-tx
http://extremelongevity.net/2012/06/15/resveratrol-found-to-reduce-senescence-and-activate-telomerase
http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=185234 http://www.antioxidantalley.com/blog/2009/12/30/dark-chocolates-effect-on-dna http://www.sciencedaily.com/releases/2012/05/120501134209

Jaromír Průša

šéfredaktor

Mé jméno je Jaromír Průša (@nacesteskoucem) a zabývám se profesně výkonnostním koučováním, lektorováním a profesionálním networkingem. Specializuje se zejména na exekutivní coaching, facilitaci workshopů a na profesionální business networking a též na blogování a psaní článků. Více se o něm dozvíte na www.jaromirprusa.com.

Jak si dělat méně starostí?

noreply@blogger.com (Unknown) — Tue, 2 Feb 2016 17:55:00 +0100

Každý to zná: problémy s usínáním, přemýšlení o všech možných věcech, které by se mohly pokazit v konkrétní situaci, sevřený žaludek až vředy, neschopnost se soustředit, atd. Pokud alespoň tušíte, o čem mluvím, pak víte, jak hrozné to může být: cítit se ustaraně a mít starosti. Okamžiky plné starostí nás vytáhnou z přítomného okamžiku a nutí nás, abychom začali živit mnohé katastrofálními scénáře, které se ve skutečnosti - ve většině případů - ani nestanou. Nicméně starosti mají obrovský vliv na naše zdraví, dlouhověkost a na lidi okolo nás. Tak jak mít méně starostí?

Na základě našich myšlenek se naše tělo dostane do úzkostného stavu a narušuje naši schopnost být v klidu, myslet racionálně, a být šťastní. Znepokojující je, že nám to nepomůže řešit reálné problémy, které mohou být v našem každodenním životě. Starosti v naší hlavě mají nad námi tu moc, že si představíme potenciální problémy jako reálné a to má za následek jediné: to, že o nich neodolatelně přemýšlíme bez smysluplného rozlišení co je reálné a co pouze vykonstruované představy plné obav a starostí, nicméně nereálné.

Vše je v naší hlavě, doslova a do písmene

Problém je v naší hlavě. Doslova a do písmene v naší hlavě. Náš mozek neví co se děje a ve skutečnosti se chová, jako kdyby ony katastrofické scénáře a události byly skutečné a docházelo k nim. V konečném důsledku stručně řečeno náš mozek nerozezná naší představu od vnější reality.

Poznejte a přijměte za své, že dělání si starostí je zbytečné a nepomůže vám to k ničemu, jen to z vás vysává energii a zbytečně vás to stresuje.
Vypozorujte, v jakých situacích si přesně děláte starosti a kdy to přesně děláte + dovolte si s tím přestat a pravidelně si to připomínejte.
Cvičte tuto meditaci všímavosti 5 až 30 minut denně, abyste se naučili, jak se zbavit myšlenek.
Udělejte si jasno mezi reálným problémem a děsivou představou scénáře, který může nastat.
Buďte sami se sebou trpěliví. Naučit se mít méně starostí zabere čas.

Proč máme obavy a starosti?

Pokud je dělání si starostí taková zbytečná ztráta času, tak proč to pak uděláme? Mnoho lidí používá "dělání si starostí" jako způsob, jak se vyrovnat nebo připravit na potenciálně špatné nebo neočekávané události. Náš mozek má tu moc a potenciál ukázat nám vše možné i nemožné. Díky tomu jsme se dostali do oblak a potažmo jako kosmonauti do vesmíru - díky naší představivosti.

Zbavit se úplně starostí?

To může být pro někoho děsivé a obtížné zbavit se tohoto kontrolního mechanizmu, který jste si v průběhu života vytvořili, zejména pokud používáte "dělání si starostí" většinu vašeho života. Nicméně smysl to má. Mějte na paměti, že starosti vám dávají iluzi kontroly a připravenosti. Takovéto chování ("dělání si starostí") jako řešení, které vás dostane z těžké situace a posune vás dál, doopravdy nefunguje. Efekt to má naopak opačný. Na konci dne na tom lidé nejsou o nic lépe, když si dělali starosti, než kdyby si starosti vůbec nedělali.

Jak si dělat méně starostí?

Mít méně starostí, i když někdy náročných, je možné s určitou prací a přípravou. Pojďme se podívat na některé ze způsobů, jak můžeme starosti zmírnit nebo úplně starosti odstranit.

1) Poznejte a přijměte za své, že dělání si starostí je zbytečné a nepomůže vám to k ničemu, jen to z vás vysává energii a zbytečně vás to stresuje.

V prvé řadě si sami přiznejte, že starosti vám nijak nepomůžou, ale spíše z vás jen vysají veškerou energie a pouze vás vystresují. Dovolte sami sobě v prvé řadě si dělat starosti. Připomínejte si pravidelně, že si nemusíte dělat starosti, abyste mohli žít produktivní, zdravý, a naplňující život.

2) Vypozorujte, v jakých situacích si přesně děláte starosti a kdy to přesně děláte + dovolte si s tím přestat a pravidelně si to připomínejte.

Za druhé budete muset začít si uvědomovat své vlastní myšlenky a všímat si, kdy si vlastně takové starosti děláte. Mnozí z nás tráví tolik času ztraceni ve svých myšlenkách, že si ani neuvědomují, co se okolo nich právě děje - ztrácí spojení s přítomným okamžikem. Nemůžete mít méně starostí a obav, pokud ani nechcete sami vědět, že to vůbec děláte. Staňte se sami sobě pozorovatelem. Začněte si všímat vlastních myšlenek a zkontrolujte sami sebe několikrát za hodinu nebo za den; co vám bude příjemné a přirozené. Zeptejte se sami sebe: "Jsem skutečně zaměřen na to, co právě dělám teď a tady v přítomném okamžiku?" Pokud ne, vezměte na vědomí, na co jste právě mysleli nebo co jste dělali, z čeho jste si dělali starosti.

3) Cvičte tuto meditaci všímavosti 5 až 30 minut denně, abyste se naučili, jak se zbavit myšlenek.

Následně přesuňte svou pozornost zpět do přítomného okamžiku. Je to dovednost, žádná tajemná síla nebo schopnost. Použijte jednoduchou SLLS techniku (článek: Bývalý sniper prozrazuje trik jak být neustále pozorný a soustředěný). Můžete si uvědomit, že si ty stejné starosti děláte opakovaně; postupem času to budete mít snazší a snazší. Určitý druh "meditace všímavosti" je skvělý způsob, jak rozvíjet tuto dovednost. To je praxe budování povědomí o vaší vnitřní zkušenosti. Účelem je přesměrovat vaši pozornost zpět do přítomného okamžiku.

4) Udělejte si jasno mezi reálným problémem a děsivou představou scénáře, který může nastat.

Čtvrtým krokem je, abyste se naučili rozeznat rozdíl mezi skutečným problém, který doopravdy ve skutečnosti existuje, a vaší představou scénáře, který ještě nenastal a možná nikdy ani nenastane.

Například pokud se sami nacházíte ve stavu starostí, že neodvádíte dostatečně dost dobrou práci a že váš šéf není spokojený se vaším výkonem, přestože žádné skutečné důkazy, že toto je realita, nemáte, pak je to s největší pravděpodobností pouhý strach a úplně zbytečná starost. Nicméně, až vám váš šéf řekne, že váš výkon byl podprůměrný a naznačí vám, že musíte provést některé změny, pak je to něco, co budete muset řešit a uplatnit vaše schopnosti řešení problémů.

5) Buďte sami se sebou trpěliví. Naučit se mít méně starostí zabere čas.

Jednoduchá technika, jak si začít být plně vědom/a tohoto rozdílu mezi skutečným problémem a představou scénáře, je si to napsat do tří sloupců. Zkuste napsat seznam svých starostí a problémů do prvého sloupce. Ve sloupci vedle nich si poznačte, zda se jedná o budoucí událost, která se ještě nestala, nebo zda se jedná o skutečný problém, který budete muset v blízké době řešit. V dalším sloupci uveďte, zda existuje něco, co můžete pro tuto současnou situaci udělat teď a tady, nebo zda byste měli nechat situaci plynout. Pokud jste se rozhodli nechat to plynout, pak si to sami sobě dovolte tak učinit. Pokud jste se rozhodli, že se jedná o problém, na kterém je třeba teď zapracovat, můžete nacvičovat některé techniky pro řešení problémů. Dále si zapište několik možných způsobů, jak řešit tento problém, buďte kreativní a myslete na více možností, jak je to možné vyřešit nebo posunout kupředu. Poté, projděte seznam a zapište výhody a nevýhody jednotlivých možností. Posledním krokem je, abyste zvolili možnost, která má největší výhody a která je nejhorší variantou. Nakonec si sestavíte jednoduchý plán. Teď jste vyřešili váš problém. Tato technika je zvláště užitečná večer předtím, než jdete spát, pokud si děláte starosti a máte sami potíže s usínáním kvůli obavám, které si děláte.

Budu rád, když do komentářích napíšete, zda a jak vám tato technika pomohla ve zvládání starostí a zda vnímáte to, že máte méně starostí.

A co funguje Vám, abyste neměli tolik starostí?

Jaromír Průša

šéfredaktor

Miyamoto Musashi: Kniha pěti kruhů - cesta samuraje

noreply@blogger.com (Unknown) — Fri, 29 Jan 2016 16:07:00 +0100

Miyamoto Musashi ( 1584 - 1645), také známý jako Shinmen Takezo byl nejen odborníkem na japonské bojové umění s meči, ale i mistr slova. Musashi, jak se mu jednoduše říkalo, se stal proslulý právě díky příběhům a díky rekordu 60 duelů v šermování, ve kterých zvítězil. Byl zakladatelem právě školy boje s mečem Hyoho Niten Ichi-ryu nebo Niten-ryu (cestě meče - kendó). V jeho posledních letech života proslul autorstvím Knihy pěti kruhů.

Samurajové jsou pro západní svět do určité míry ve stejném postavení jako středověcí rytíři, nicméně jsou kolikrát prezentováni jako bojovníci, kteří mají více tajemství, možná více mystiky a noblesnosti.

Přikázání samurajů: Kniha pěti kruhů

Kniha pěti kruhů je kniha o strategii, taktice, a o filozofii. Nicméně kouzlo a moudro životního boje má i v dnešních dnech.

Středověké dílo o cestě meče - kendó, jehož autorem je legendární japonský samuraj. Legendární šermíř Mijamoto Musaši se narodil ve středověkém Japonsku, právě usilujícím o zotavení z více než čtyř století vnitřních konfliktů, bojů a chaosu. Tradice vlády císařů jako absolutistických božských vládců ve 12. stol. prakticky zanikla, a ačkoliv i nadále každý následující císař zůstával oficiální hlavou země, jeho moc byla podstatně zredukována. Od té doby Japonsko prožívalo téměř nepřetržitou občanskou válku mezi provinčními knížaty, militantními mnišskými řády a tlupami loupežníků, bojujícími vzájemně o půdu a moc.

21 přikázání samuraje meče

Zde je základních 21 principů, na čem celá cesta samuraje je postavena.

Přijmi všechno pouze tak jak to je
Nevyhledávej potěšení pouze z důvody potřeby samotného potěšení
Nebuď závislý, za žádných okolností, pouze na částečném pocitu
O sobě samém smýšlej s lehkostí, o světě s hloubkou.
Po celý život se oprosti se od tužeb
Nikdy nelituj toho, cos udělal
Nikdy nežárli
Nikdy nebuď smutný, když tě někdo opustí
Vzdor a naříkání nejsou vhodné pro sebe samotného ani pro ostatní
Nenech se vést pocity chtíče ani lásky
Ve všech věcech neměj žádné preference
Buď lhostejný k místu kde žiješ
Nehoň se za chutěmi dobrého jídla
Nelpi na bohatství, které již nepotřebuješ
Nejednej dle obvyklých přesvědčení
Neshormažďuj zbraně nebo necvič nad míru toho, co je k užitku
Neobávej se smrti
Neusiluj o vlastnictví věcí nebo práv na stáří
Respektuj Buddhu a jiné bohy bez toho, abys spoléhal na jejich pomoc
Můžeš se vzdát svého vlastního těla, ale musíš hájit svou čest
Nikdy nesejdi z cesty

Modré rady do života, že?

Jaromír Průša

šéfredaktor

6 mocných otázek, které vám změní váš život

noreply@blogger.com (Unknown) — Mon, 4 Jan 2016 15:32:00 +0100

Pokaždé, když se dostaneme do bodu, že něco chceme změnit, musíme v prvé řadě najít odvahu vydat se novým směrem, dostaneme se na křižovatku. A je zcela zásadní zastavit se na této křižovatce, kde toužíme po změně a položit si ty správné otázky. Takže pokud právě stojíte na takovéto pomyslné křižovatce a chcete doopravdy změnit váš život, zkuste si položit těchto pár otázek.

6 mocných otázek, které vám změní váš život

Zde je oněch šest mocných otázek, šest otázek, které vás mohou dostat na tu vaši správnou cestu změny!

1) Kdo by brečel nejvíce na vašem pohřbu?

Možná brutální a zcela zásadní otázka. Komu na vás doopravdy záleží?

2) Dáváte váš drahocenný čas těm pravým lidem?

Nejcennější, co v životě máte, jsou vztahy. Vztahy vás dělají tím, kým jste, stojí za vaším štěstím a i zdravím.

3) Jaký odkaz zde po sobě chcete zanechat?

To je možná to, na co byste se měli v životě přesně zaměřit a nedávat čas tomu, co vám nyní stojí v cestě. Život máte pouze jeden,

4) Za co se postavíte, pokud by vás nikdo nesoudil?

Víra hory přenáší, věřte svému poslání, i kdyby jste byli sami.

5) Jak ukážete vděčnost ostatním za to, co jste již v životě dokázali?

Být vděčný je to, co nás posiluje. Buďte vděční za vše, co máte a za to co jste doposavad dokázali. Mnozí na světě nemají ani to.

6) Až vám bude 90, čeho si budete nejvíce z vašeho života cenit?

Ke konci života, každý člověk hodnotí celý život. Čeho byste litovali, kdybyste v životě nezažili?

Jaromír Průša

šéfredaktor

Ramiro Calle: Himalájské příběhy - Mudrci a hlupáci

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 3 Jan 2016 15:23:00 +0100

Zde je krátký příběh z knihy Ramino Calleho Himalájské příběhy, španělského mistra jógy. Uvedu jej zenovými slovy: "Každý je v každém zrcadlem, stejně jako mraky se odrážejí ve vodě a voda v mracích." Nechte inspirovat svou mysl a srdce moudrem krátkého příběhu.

Ramiro Calle: Himalájské příběhy - Mudrci a hlupáci

Mudrc se vydal na pouť. Prošel obcí, jejíž obyvatelé se chlubili tím, jak jsou zbožní a vnímaví. Když se dozvěděli, že k nim přišel mudrc, seběhli se, aby ho viděli na vlastní oči, a začali mu hned klást otázky: "Odkud přicházíš, velebný mudrci?" tázal se jeden.

"Nemám potuchy," odvětil poutník.

"A kam jdeš?" chtěl vědět další."

"Sám nevím."

"Co je dobro?" zeptal se jiný.

"Nevím," odpověděl mudrc.

"A zlo?" "Netuším."

Vesničané byli z těch odpovědí zmatení a začínali se trošku zlobit.

"Co je správné?"

"To, co se mi líbí," dal odpověď poutník.

"A co špatné?"

"Co se mi nelíbí."

Lidé už se zlobili, ale nevycházeli z údivu.

"Co je to moudrost?" otázal se jeden ze shromážděných.

"Co se mi hodí."

"A nevědomost?"

"Co mě nezajímá nebo čemu nerozumím."

V tu chvíli lidé ztratili trpělivost a zostra se na mudrce obořili.

Ale byl mezi nimi i jeden mladík, který se vmísil do hovoru a řekl jim: "Jste všichni hlupáci. To vy nemáte o ničem ani potuchy, jen slepě a mechanicky vykonáváte obřady. Mudrc vám jen sehrál roli obyčejných lidí. A vy jím pohrdáte, místo abyste si uvědomili, že právě takhle jednáte vy sami. Tak vlastně pohrdáte sami sebou."

Člověka často na ostatních zlobí právě to, co je v něm samém. Lakomce nejvíc rozzuří jiný lakomec, ješitného jiný ješita a závistivce zase závistivec.

Ramiro Calle: Himalájské příběhy, Moudrost duchovních mistrů, poustevníků a jogínů

Anotace ke knize: "Autor uskutečnil víc než dvacet cest po oblasti Himálaje a dalších částí Asie a sbíral příběhy tamní lidové tradice. Kniha Himálajské příběhy obsahuje stará vyprávění pocházející od duchovních mistrů, poustevníků a jogínů, kteří je už od dávných dob předávali svým žákům. Jsou v nich vyjádřeny životní pravdy a moudrosti, jež poskytují látku k zamyšlení. Jednotlivé příběhy ze života lidí a bajky jsou zakončeny moudrostí, naučením nebo úslovím. Příběhy vyslovují pravdy, které platily kdysi a platí i dnes. V krátkém komentáři na konci každého příběhu autor uvádí čtenáře k hlubšímu pochopení smyslu příběhu a nabízí možnost meditace nad jeho poselstvím."

Jaromír Průša

šéfredaktor

Rozdíl mezi náboženstvím a spiritualitou: Nepleťte si hrušky se švestkama!

noreply@blogger.com (Unknown) — Sat, 2 Jan 2016 18:56:00 +0100

Lidé si často pletou "náboženství", "duchovno" a nějaké "záhadné, nadpřirozené události". Kolikrát to motají všechno dohromady i v seriózních médiích. Někteří si dokonce o tomto tématu smýšlí jako o nějaké sektě. Proč? Je to z důvodu jejich nedostatku znalostí, možného strachu z manipulace a z podstaty převážně prázdného materiálního světa, ve kterém žijeme.

Začnete-li se kolem tohoto tématu pohybovat a budete se v prvé řadě snažit pochopit, o co vlastně skutečně jde, co vlastně spiritualita (duchovno) a náboženství je, přijdete k poznání, že to není nic tajemného nebo nadpřirozeného, ani se nejedná o nic, co je spojeno se sektou jakéhokoli druhu.

Nejprve se koukněme, co o náboženství a spiritualitě říká Wikipedie:

"Spiritualita (z lat. spiritualis, duchovní), česky duchovnost, hebrejsky ruchanijut, znamená životní praxi, způsob vnímání a osobního zacházení s tím, co člověka přesahuje." (zdroj: Wikipedia)

"Náboženství má společné rituály nebo bohoslužby, určité představy o světě a místě člověka v něm a většina náboženství vyžaduje i určitou morálku. Většina náboženství se chápe jako vztah k osobnímu Bohu nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu. Výkon bohoslužebných obřadů je často vázán na určitá posvátná místa (obětiště, chrámy) a časy (svátky), svěřen zvláště vybraným nebo pověřeným osobám, kněžím, a některá náboženství se společensky organizují jako církve." (zdroj: Wikipedia)

Zde je 7 základních rozdílů mezi náboženstvím a spiritualitou, které vám pomůže v prvé řadě pochopit, co to vlastně je a o co jde.

1) Náboženství vás nutí se klanět x Spiritualita vám dává volnost.

Náboženství vám řekne, abyste následovali ideologii a abyste poslouchali určitá pravidla. V opačném případě budete potrestáni (klasický příklad: půjdete do pekla). Spiritualita vám naopak umožňuje následovat vaše srdce a to, co cítíte, že je správné. To vám dává volnost a svobodu v tom, abyste se cítili opravdu volní. A volné myslím bez toho, abyste se klaněli čemukoli nebo komukoli, co s vámi nerezonuje. Je to všechno jen na vás , abyste si vybrali, co budete ctít natolik, aby to bylo pro vás "božské".

2) Náboženství vám ukazuje strach x Spiritualita vám ukáže, jak být statečný

Náboženství vám až moc přesně řekne, čeho se bát a jaké jsou následky. Spiritualita je o tom si být vědom důsledků. Nikdo nicméně po vás nechce, abyste se zaměřily na strach. Spiritualita nepodmiňuje lásku jako náboženství. Spiritualita vás učí čelit strachu a ukáže vám, jak se postavit čemukoli, jak se pohybovat v tom, co si myslíte, že je správné i přes důsledky, které mohou přijít. Ukáže vám, jak se chovat v lásce, a ne ze strachu k lásce, ukazuje vám, jak ovládat strach a použít z toho, to nejlepší.

3) Náboženství vám řekne pravdu x Spiritualita vám umožňuje ji objevovat

Náboženství vám jasně představí, co je správné si myslet, i to, co je správné. Spiritualita vám umožňuje, abyste pravdu objevovali sami a abyste ji pochopili svým vlastním jedinečným způsobem. To vám umožní spojit se vaším vyšším já, s vaší vlastní myslí a zjistit, co je pravda, protože pravda jako celek je stejná pro každého z nás. Takováto cesta vám umožní věřit své vlastní pravdě skrze své vlastní vnímání vašeho srdce. Ano, je jednodušší slepě věřit něčemu, co někdo již pojmenoval. Univerzálnost lásky netkví v definici pravdy, ale v jejím objevování. A objevovat pravdu můžeme pouze tehdy, nebudeme-li pravdě klást hranice a omezení pravidly.

4) Náboženství odděluje jednotlivá náboženství x Spiritualita náboženství spojuje

V našem světě existuje mnoho náboženství a všechna kážou, že jejich příběh je ten správný a pravdivý příběh. Spiritualita vidí pravdu ve všech z nich a spojuje je, protože pravda je stejná pro každého z nás i přes naše rozdíly a jedinečnosti. Spiritualita se zaměřuje na kvalitu božského poselství a nikoli na rozdíly v detailech příběhu a interpretace příběhu pravdy.

5) Náboženství vás dělá závislými x Spiritualita vás dělá nezávislými

Pouze pokud navštěvujete bohoslužby, náboženské události, teprve pak jste vnímáni jako ta správná náboženská osoba a jako někdo, kdo je hoden skutečného štěstí. Pravá spiritualita vám jasně ukazuje, že nepotřebujete být závislí na ničem a na nikom, abyste byli šťastní. Štěstí se vždy nachází pouze hluboko v nás samotných a jen my sami jsme za naše štěstí zodpovědní; ne modlitby a ani žádní náboženští hodnostáři. Je vždy tam, kde musíme být, nezískáte ho pouze tehdy, když se budete zúčastňovat náboženských akcích nebo když budete navštěvovat jakékoli místa a budovy. Božství je v nás, a to je důvod, proč jsme mu vždy hodni.

6) Náboženství uplatňuje tresty x Spiritualita uplatňuje kauzalitu (karmu)

Náboženství říká, že pokud nebudeme poslouchat určitá pravidla je trest, který nás čeká, která se spoléhá na naší víry. Spiritualita nám umožňuje pochopit, že každá akce má svou reakci a uvědomit si, že trest bude reakce našeho jednání pocházejících z akcí jsme si stanovili v pohybu. To se spoléhá pouze na základních sil vesmíru, a že to není nutné, abyste věřit v platnosti, aby to byla pravda.

7) V náboženství postupujete další cestu x Spiritualita vám umožňuje vytvářet si vlastní

Základem každého náboženství je příběh (interpretace příběhu), který vypráví o Bohu nebo o bozích, o jeho/jejich cestě k osvícení, a pravdě, že objevili pravdu. A celé náboženství je o tom, že budete následovat jeho /jejich kroky a instrukce. Duchovnost vám umožňuje projít si vlastní cestu osvícení a umožní vám odhalit pravdu a sledoval pravdu vaším vlastním způsobem, co vám vaše srdce říká, že je správné. Pravda je vždy stejná bez ohledu na to, jak se k ní dostanete.

Náboženství bez spirituality nebo spiritualita bez náboženství?

Každé náboženství jde cestou určité spirituality, cestou, jehož prostřednictvím se člověk stane součástí Boha. Detaily příběhu nejsou důležité, jednoduše každému člověku pomáhají odhalit pravdu.

Poselství, které sdílí pravdu, je to, co je důležité - božský kód lidského srdce, které rezonuje harmonicky skrze každého z nás. To je důvod, proč každé náboženství má něco pravdivého v tom, co je pravda.

Můžete žít spirituální život a nemusíte vyznávat jakékoli náboženství, nemusíte být součástí jakékoli církve nebo dokonce sekty. Jak říká můj 78letý životní mentor: "Nepotřebuji církev a ani náboženství jako prostředníka ve spojení s Bohem (univerzem, s přírodou, s vesmírem, Akashou, Gaiaou, atd.), mám přímou červenou linku."

Jaromír Průša

šéfredaktor

7 rad pro spokojený život stará tisíciletí

noreply@blogger.com (Unknown) — Sat, 2 Jan 2016 14:53:00 +0100

Existuje snad prastaré tajemství ke spokojenému životu? Když se kouknete napříč časem a na různá místa na Zemi, naleznete 7 tajů spokojeného života, které si předávali lidé od nepaměti. Je jedno z jaké kultury, náboženství, sociálního prostředí pocházeli, těchto 7 principů spokojeného života se předává z jedné generace na druhou již od nepaměti kdekoli na Zemi.

7 rad pro spokojený život stará tisíciletí

1) Dejte mír své minulosti,

aby to nerušilo vaši přítomnost.

2) Co si lidé myslí o Tobě,

se Tě netýká.

3) Čas vyléčí téměř cokoli.

Dej tomu čas.

4) Nikdo neřídí tvé štěstí,

kromě tebe.

5) Nesrovnávej tvůj životy s životy ostatních

a nesuď je. Nevíš, čím si sami prošli a o čem je jejich cesta.

6) Přestaň moc přemýšlet.

Je v pořádku nemít na vše odpověď. Odpovědi se objeví, když je nejméně čekáš.

7) Usmívej se a směj se.

Nejsi zodpovědný za všechny problémy světa.

Jaromír Průša

šéfredaktor

Zase novoroční předsevzetí... Chcete, aby to konečně fungovalo?

noreply@blogger.com (Unknown) — Sat, 26 Dec 2015 12:49:00 +0100

Že si nedáváte novoroční předsevzetí? Většina lidí rychle odmítne myšlenku novoročních předsevzetí. Možná si s novoročním předsevzetím spojíte vzpomínky na neúspěšné pokusy a naděje s něčím přestat, nebo něco konečně dokázat udělat. Jasně, každý to asi jednou prožil. A když vám řeknu, že "novoroční předsevzetí" na tom žádnou vinu nenese? Co když je to o samotných předsevzetích, která si vybíráte? Tak proč to letos konečně neudělat na Nový rok jinak?

Obecná předsevzetí se týkají hubnutí, vydělávat více peněz nebo toho, že chceme být více organizovaní a úspěšní v osobním nebo v profesním životě. Absolutně správné cíle, nicméně, jako taková - jako samotné předsevzetí - úplně na nic. Jak to myslím?

V momentě, kdy si dáte takovéto "rámcové" předsevzetí, které bude takto zcela obecné, okamžitě sklouznete k tomu, že se budete cítit neschopně. A to zrovna není nemusí být nejlepší způsob, jak dosáhnout změny, kterou chcete. A nadšení a energie na změnu je tu tam. Spíše jakoukoli takovou myšlenku na novoroční předsevzetí úplně zavrhnete.

Jak tedy na novoroční předsevzetí?

Každé předsevzetí, pokud už si ho chcete sami dát, musí v prvé řadě uznávat a ctít vaši vnitřní hodnotu. Pokud si tedy již chcete dávat letos nějaké to novoroční předsevzetí, dávejte si taková, která dají vlastní péči a sebelásku na první místo. Já vždycky klientům říkám: "Naučte se nejprve pracovat s tím, co je a co máte, pak budete neporazitelní." U novoročních předsevzetích platí to samé:

Abyste se tedy již při samotné představě novoročního předsevzetí cítili schopnější, optimističtější a více nadšení z oné budoucí verze vašeho já, dejte do vašeho předsevzetí vaše současné já, nikoli to vaše já, po kterém toužíte.
Možná budete chtít zhubnout, možná chcete vypadat lépe, možná budete chtít být více úspěšní, ať už máte předsevzetí jakékoli, zeptejte se sami sebe, jak jste spokojeni sami se sebou nyní? Jak vypadáte právě teď? Jak úspěšní se cítíte teď?
Je pravděpodobné, že to celé souvisí s nedostatkem vašeho sebepřijetí. To je ta část, která si zaslouží pozornost, to je ta část, která si v prvé řadě zaslouží vaši pozornost právě předsevzetím.

Namísto toho, aby se sami sebe ptali, zda neplníte vaše očekávání, zeptejte se sami sebe, co v tomto roce přesně chcete a najděte příležitosti, abyste se konečně dostali blíže k vašim cílům. Abyste z tohoto nadcházejícího roku mohli udělat svůj nejlepší rok, změňte jen váš přístup.

Zde je 10 tipů, které vám pomohou začít:

Buďte laskaví ke každému, koho potkáte - počínaje vámi.
Naučte se být v pohodě s neznámým. Čím více víry máte, tím bude váš život snazší.
Milujte své tělo bez ohledu na číslo na stupnici. Když se cítíte dobře uvnitř, projeví se to i na vnějšku.
Jezte více potravin, podle toho, jak se budete cítit, než dle toho jak budete vypadat.
Naslouchejte svému srdci. Vaše srdce ví, na co vaše hlava musí ještě přijít.
Buďte více ochotni přijmout, že věci končí. Konec je jediný způsob, jak se pustit do něčeho nového.
Přijměte fakt, že zavřené dveře jsou špatné dveře. Nějaké lepší se vám otevřou.
Začněte nazývat své sny "plány."
Věřte, že vše funguje ve váš prospěch. Vše je v pořádku.

Tak a dáte si letos novoroční předsevzetí? Zkuste to s těmito body a sami za měsíc, dva nebo půl roku uvidíte, kam jste s novoročním předsevzetím došli.

Jaromír Průša

šéfredaktor