NINIMEMORY

CESTIČKA K DOMOVU. VERŠE O DOMOVĚ. DEN PRO TEBE

noreply@blogger.com (Unknown) — Tue, 20 Apr 2021 06:59:00 +0200

Den pro tebe - Něco se stalo...!?

Cestička k domovu,
známě se vine, hezčí je,
krásnější, než
všechny jiné...

a kdybych ve světě Bůh ví kam zašel,
tu cestu k domovu vždycky bych našel
i kdybych ve světě smutně se míval
na téhle cestičce, vždy bych si zpíval...

Nevidím důvod, proč bych měl žádat o důvěru?

noreply@blogger.com (Unknown) — Fri, 16 Apr 2021 21:00:00 +0200

"Nevidím důvod, proč bych měl žádat o důvěru"
Tenkrát na západě

(Andrej Babiš:
- k dnešnímu dni v Česku zemřelo přes 28.000 lidí na covid, což je nejvíce na počet obyvatel na světě;
- vláda nezvládla a nezvládá boj s epidemií čínského viru. Její rozhodnutí jsou chaotická a nepředvídatelná;
- nákup ochranných pomůcek byl chaotický, netransparentní a v mnoha případech výrazně předražený. Některé pomůcky a testy byly a jsou nefunkční;
-vláda se dopustila hrubých chyb při zajišťování a nákupech vakcín;
-premiér nekompetentně zasahuje do rozhodování o protiepidemických opatření, lavíruje s použitím neschválených a neotestovaných vakcín;
- vláda na nejdelší dobu v Evropě uzavřela školy pro děti;
- dnes máme třetí nejdražší cenu za státní dluh v EU (po Maďarsku a Rumunsku);
- vláda nezvládla pomoc malým a středním podnikatelům;
-za této vlády dramaticky přibylo státních úředníků, ale výkon státní správy se nezměnil, nebo spíš se zhoršil;
- není řešen bezprecedentní střet zájmů premiéra Babiše;
-evropské dotace jsou často používány na nesmysly a u důležitých věcí finance chybí;
- Česká republika provozuje chaotickou zahraniční politiku;
- vláda podcenila nástup a průběh kůrovcové kalamity;
-vláda hazarduje s bezpečností země při přípravě dostavby JE Dukovany;
- vládní politika se pouští do dobrodružných pokusů spolupracovat s totalitními a polo totalitními státy. Jediným výsledkem jsou zbytečné problémy doma a v zahraničí (viz Čína);
- vláda neplní závazek věnovat 2% HDP na obranu;
- vláda nemá žádnou představu, jak stabilizovat veřejné finance;
- vláda není schopna předložit a prosadit penzijní reformu;
- vláda selhává při digitalizaci veřejné správy;
- ani 8 roků hnutí ANO nestačilo k předložení nového funkčního stavebního zákona;
- vláda není schopna připravit zemi na přechod k uhlíkově neutrální ekonomice;
- je zbytečné opakovat evergreeny o neschopnosti rychleji budovat novou dopravní infrastrukturu, digitální sítě nových generací, srovnat a zpřehlednit hospodářské prostředí, odbyrokratizovat státní správu....
SPOLEČNĚ S PREMIÉREM BABIŠEM NEVIDÍ DŮVOD PRO ZPOCHYBNĚNÍ DŮVĚRY TÉTO VLÁDĚ CCA 25% VOLIČŮ ANO A PŘÍZNIVCI DALŠÍCH STRAN A HNUTÍ.
(nemám tím na mysli oprávněnou diskuzi o způsobu, jak rychle a bezpečně dospět k co nejrychlejšímu ukončení tohoto velmi nepodařeného volebního období).

František Laudat

Sociální sítě

Chile - Atacama, cestování, Amerika, Poušť, Puna de Atacama, Jižní Amerika

noreply@blogger.com (Unknown) — Wed, 11 Jul 2018 15:20:00 +0200

Chile - poušť ATACAMA

Atacama, zvaná také Puna de Atacama, je nejsušší poušť na Zemi,

která se nachází v Jižní Americe. Poušť se táhne na 1 000 km okolo Pacifiku od jižní hranice horského státu Peru až do centrálních oblastí Chile.

Atacama svým vzhledem připomíná povrch Marsu. Poušť je zcela vyprahlá a dosahuje rozlohy 100 tisíc kilometrů čtverečních. Táhne se okolo Pacifiku od jižní hranice Peru až do centrálních oblastí Chile. Dosahuje nadmořské výšky 5 tisíc metrů a vzhledem k tomu, že ji kryjí vysokohorské štíty, zde skoro vůbec neprší.

Léto a lesní plody a co takhle dát si lívance? Recepty jsou všude u strejdy Google...

noreply@blogger.com (Unknown) — Mon, 9 Jul 2018 07:10:00 +0200

Lívance s borůvkami a jogurtem - vás rozmazlí!

ŘEKA A LABUTĚ...Mně se líbí ten děj u řeky, je jedinečný a je jedno jaký sklo má fotograf-nejspíš mobilní...

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 8 Jul 2018 16:44:00 +0200

Řeka a krmení labutí

Chtěli byste víc? Potom zkuste dobrý web tady!

Cesta pro lásku, Historie našeho mládí, Krásné je žít, Ostrov, Příroda a my, Řeka

Přeřadila na „R“ jako raketa.

noreply@blogger.com (Unknown) — Wed, 7 Feb 2018 10:51:00 +0100

Vtip na cestu....bez komentáře

DOBRÝ VTIP na cestu.

„Miláčku jak jsi mohla na dálnici z Liberce do Prahy úplně vyráglovat motor u nového auta?!“

„Víš, když už jsem jela 160 km/hod na pětku, tak jsem přeřadila na „R“ jako raketa.“

DONALD TRUMP. Projev o stavu americké unie byl − velmi dobrý. Srovnávat s Milošem to jde taky - dozvíte se bonmoty a budete se smát nakřivo!

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 1 Feb 2018 16:13:00 +0100

Donald Trump

Projev o stavu americké unie byl − velmi zajímavý

Ano, v zásadě takový, jaký měl ideálně být, tedy s důrazem na optimismus, sounáležitost a americkou výjimečnost.
Trump chce investovat do infrastruktury, nabídnout dvěma milionům ilegálních imigrantů možnost dostat občanství a vyvíjet "maximální tlak" na Severní Koreu.

Na podzim se v USA konají kongresové volby.

#Prezident, Amerika, Donald Trump, Den pro tebe, Dobrý vtip, Fotogalerie celebrity, Krásné je žít, Paměť, Tenkrát na západě

Vivaldi Summer Presto. Rajská hudba. Umění Anne Sophie Mutter. Vivaldi.

noreply@blogger.com (Unknown) — Tue, 30 Jan 2018 20:07:00 +0100

Vivaldi Summer Presto Rajská hudba. Umění Anne Sophie Mutter. Vivaldi.

JEN KRÁSY PŘÍRODY...TY JEDLÉ HOUBIČKY HŘIBY A LES

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 26 Oct 2017 22:24:00 +0200

HŘIB KOVÁŘ

POVEDLY SE DO KRÁSY HŘIBY SMRKOVÉ

The Mysteries of Laura. Seriál online - The Mysteries of Laura (Případy pro Lauru)

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 3 Sep 2017 09:19:00 +0200

Seriál online - The Mysteries of Laura (Případy pro Lauru)

A JE TO TADY!

Detektivka má dobrý děj a Laura je nejen chytrá a předvede dobrý výkon! ….

Seriál vhodný na vaše pocuchané nervy....

Měsíční jahody. V předjaří zasejete a v létě již sklízíte odměnu, která postupně dozrává až do podzimu. Jahody, Zahrada, Květinové štěstí

noreply@blogger.com (Zdenka Sidonie) — Sat, 29 Apr 2017 12:07:00 +0200

Měsíční jahody

Ze semen se pěstují takzvané měsíční jahody

Starší odrůda Rujana plodí celý rok, její plody jsou voňavé a sladké skoro jako plané lesní jahůdky. Jsou však také jen o trochu větší. Nároční zahrádkáři (i labužníci) proto ocení i novější odrůdu středně velkých, výtečných jahod, které lze rovněž vypěstovat ze semen – jmenuje se Temptation.

Jahody se sejí v únoru a březnu

Pokud semínka vysejete v únoru, nejpozději počátkem března, vyroste do června silná sadba, která bude plodit časně.

Měsíční jahody si můžete snadno vypěstovat i v květináči na balkóně či terase, nebo dokonce za oknem. Pro tento způsob je zvláště Temptation ideální, protože plodí rychle. V předjaří zasejete a v létě již sklízíte odměnu, která postupně dozrává až do podzimu. Pokud včasný termín nestihnete, vysévat můžete až do června, ale rostliny budou pravděpodobně plodit až v dalším roce.

Život je tak barevný a nevyzpytatelný! #Krásné je žít, Zaláskujte se, Vzpomínky, Fotografie, Historie našeho mládí, Lavičky, Svoboda je štěstí.

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 16 Apr 2017 10:54:00 +0200

Život je tak barevný a nevyzpytatelný!

Lidé mají obecně nechuť dělat změny, avšak když už někdo změnu učiní, bývá spokojen

Přikláníte se k názoru, že změny se člověk nemá bát, nebo se lidé bojí oprávněně, protože změna může být i horšímu....

Víte, nemyslím si, že to platí vždycky tak, jak říkáte. Někdo má nechuť udělat změnu, někdo je plný odhodlání změnit se, někdo ví i jak, někdo jiný neví; někdo, když v životě změnu udělá, je pak spokojenější, ale někdo jiný zjistí, že si nepomohl. Jistěže jsou i změny k horšímu. Pořád riskujeme.

Život je tak barevný a nevyzpytatelný!

Nedá se postavit na náměstí a začít kázat: Nebojte se udělat změnu, budete spokojeni!

#Krásné je žít, Zaláskujte se, Vzpomínky, Fotografie, Historie našeho mládí, Lavičky, Svoboda je štěstí

Příroda a zdraví, Dobré jídlo. Jídlo a výživa. Kuchařské umění v Česku. Hovězí roláda a šťouchaný brambor.

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 20 Nov 2016 11:16:00 +0100

Hovězí roláda, šťouchaný brambor

Twist a historie našeho mládí

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 1 Sep 2016 11:56:00 +0200

Twist

Cestování Kanada USA Když je potřeba letíme!

noreply@blogger.com (Unknown) — Wed, 17 Aug 2016 13:07:00 +0200

Co jsme viděli při cestě

Na cestách. Tentokrát do Kanady a USA Prohlížejte dobré fotografie ve zvětšení!

noreply@blogger.com (Unknown) — Mon, 25 Jul 2016 20:41:00 +0200

Na cestách Kanada

Kanada - USA

Fernando Lopez Lindo para o coração e para a alma. Krásná hudba pro srdce i duši.

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 3 Mar 2016 16:36:00 +0100

Fernando Lopez

Stres není jednoznačně škodlivý a v boji o biologické přežití byl naprosto nezbytný. Protože je však určen k záchraně holého života, vybírá si také velkou daň.

noreply@blogger.com (Unknown) — Wed, 10 Feb 2016 13:29:00 +0100

MUDr Radkin Honzák

Máme stejnou genetickou výbavu, jakou měl paleolitický člověk, který se pohyboval původně po savanách, živil se listím, bobulemi, žouželí, občas něco ulovil a jak dokazují archeologické nálezy, nepohrdl ani mršinami. Byl urostlý, v průměru 170 cm vysoký a protože živočišnou potravu pojídal s kostmi, byl i dobře zavápněný. Patrně netrpěl žádnými civilizačními neduhy a již před 15 000 roky se začal přátelit se psy, jejichž přítomnost a přízeň mu dodnes zvyšuje plazmatické koncentrace hormonu důvěry - oxytocinu.

Pak přišel neolit s vynálezem zásob, pěstováním kulturních plodin a pastevectvím, vytvářením větších aglomerací v úrodných oblastech (až do jejich „vybydlení“ s nutností hledat nové lokality) a v důsledku toho i s komplikovanějším sociálním rozčleněním. Pěstování obilí vyhubilo velkou část populace trpící závažnou formou lepkové intolerance, války, hladomory, epidemie, klimatické změny a přírodní katastrofy si také vybraly svou daň. Za prozatím nejasných okolností Cromagnonský člověk vymazal z knihy živých neandrtálce. Lidstvo přežilo několik nepříznivých období, kdy se počet jeho příslušníků pohyboval na hranici možného vyhynutí, nicméně díky své agresivitě, inteligenci a schopnosti adaptace posléze zaplevelilo celou Zemi.
Začalo také žít v podmínkách, pro které nebylo stvořeno. Napadá mě ryze akademická otázka, zda vyšší výskyt depresí v polárních oblastech s nepřirozeným světelným režimem, nemohl být vlastně modelem první civilizační choroby.
Protože: o čem jsou civilizační choroby? Podle mne o tom, že člověk, který sám sebe pyšně označil za tuplovaně rozumného (Homo sapiens, sapiens), žije v rozporu se svým fyziologickým nastavením, se svou přirozeností, se svými reálnými možnostmi, z velké části determinovanými geneticky, a to až za hranicí schopnosti přizpůsobit se. To platí jak o nadměrném přísunu čehokoli nutného a potřebného, tak o jeho nedostatku. Navíc si tohoto rozporu nemusí být vědom.

Zatímco člověk byl docela dobře vybaven k tomu, aby vzdoroval nepříznivým biologickým podmínkách (vyplývá to jednoznačně ze skutečnosti, že je zatím všechny přežil), je otázkou, jak dalece je připraven a schopen čelit psychosociálním tlakům a k nim přistupujícím biologickým zátěžím, které si sám připravuje (např. přelet přes časová pásma). Všechny tyto okolnosti se pokoušely od nepaměti regulovat nejrůznější mytologické, náboženské, filozofické, či právní systémy se svými výklady, kodexy a vymáhanými předpisy. Vesměs marně.

Jako celostně biopsychosociálně uvažující psychiatr neodděluji „tělo a duši“, takže za civilizační problém považuji nejen neurotické obtíže, ale také třeba obezitu a její zrcadlový obraz, mentální anorexii, protože ačkoli neolit nepamatuji, neboť jsem se narodil trochu později, jsem přesvědčen, že tyto problémy se tehdy nevyskytovaly; dnes se na jejich řešení psychiatrie podílí a nikdo nepochybuje, že mezi psychosomatické civilizační choroby patří. Na druhé straně už naprosto bezpečně vím, že během druhé světové války, kdy byl podstatně omezen přísun potravy, v našich zemích významně poklesl výskyt obezity i cukrovky. Dokonce ani mentálních anorexií nebylo tolik.

Pokud se týče „velké psychiatrie“ zaměřené na psychózy, mám za to, že v této oblasti se civilizace žádným výraznějším způsobem nepodepsala, o čemž svědčí výsledky discipliny označované jako transkulturální psychiatrie, jež se rozvíjí více než jedno století. Původně se jednalo o sběr kuriozit a přední psychiatři, když se nasytili na domácí scéně, jezdili sledovat, jak vypadá fenomén šílenství jinde ve světě. Objevili tak mnoho podivuhodných klinických projevů, od amoku, přes koro, hexe, spells, windigo, negi-negi, dhat, piblokto, susto, latah a další. Nicméně od 60. let minulého století Ari Kiev jako první mapoval svět křížem krážem a konstatoval, že přes rozdílné etnické, klimatické, ekonomické, sociální a další podmínky, schizofrenie se vyskytuje ve všech sledovaných oblastech přibližně u 1 % populace a melancholie (tak se tenkrát označovala těžká depresivní porucha) u 6 %.

Jestliže byla v 70. letech v USA zjištěna schizofrenie u 4 % pacientů, byla to jen a jen chyba diagnostiky, která se od té doby zásadním způsobem zpřesnila (jen pro ilustraci, v jednom výzkumném projektu z té doby byla schizofrenie definována určitými příznaky s poněkud surrealistickým dodatkem: …a na její diagnóze se shodnou tři zkušení psychiatři). Ve vztahu k narůstající dlouhověkosti přibývá demencí, což je a ještě více bude velký problém. Ostatní psychické poruchy byly dílem místního folklóru, který byl lokálně dost stabilní, místo od místa se však významně lišil. Výkladový model se však shodoval: jednalo se většinou o reakce na nezvládnutý stres, které se manifestovaly poruchami vnímání, prožívání a chování, jež přerostly tolerovaný sociální rámec té které kultury. Tedy také o civilizační choroby.

K bouřlivým a dramatickým projevům staré egyptské a posléze starověké, středověké a moderní evropské civilizace patřila hysterie, popsaná již v papyru Kahun (přibližně 1800 př. Kr.): „žena, ač čivy zdravé má, nevidí, ač údy zdravé má, pohnouti jimi nemůže“. To byly hysterické obrny, jak senzorické, tak motorické. Završením a korunou klinického obrazu byl velký hysterický záchvat podobající se epileptickému grand mal s tonicko klonickými křečemi, s tím rozdílem oproti skutečnému, že postižená osoba se ani nepomočila, ani nepokousala, ale končila vypjatá v „opistotonu“ (hysterický oblouk) opřená o podložku jen patami a zátylkem. Egyptští lékaři připisovali tento stav děloze, která se utrhla ze svého místa a putuje po těle, kde způsobuje všechny obtíže.
Tuto koncepci převzala také antika, která poruše podle dělohy (hysteron) také dala jméno. Nejběžnější léčebné postupy spočívaly ve vykuřování dělohy (ještě na konci 19. století se prodávaly pesary pro domácí vykuřování), doporučování různých typů životosprávy, ale především sexuálního života a těhotenství. Omočil si i Platón, který rozhodl, že „děloha je zvíře, které si přeje být oplodněno“.
Středověk s návratem k démonologii usoudil, že pacientky jsou posedlé ďáblem a spolehlivým prostředkem k jeho vymítání byla vaginální soulož. V Itálii dokonce existovaly mužské mnišské řády, které to měly v popisu práce, což za epidemií této poruchy, muselo být náročné povolání. Doba osvícenská považovala tyto příznaky za poruchu morálky, teprve francouzský neurolog Charcot stanovil diagnostické rozdíly mezi epileptickým a hysterickým záchvatem a jeho žák, Sigmund Freud, došel k závěru, že se jedná o potlačené sexuální trauma a léčil je svou metodou - psychoanalýzou. Vždy se však jednalo o zřetelnou psychickou či psychosomatickou manifestaci diskomfortu, frustrace, traumatizace, nepohody a dalších subjektivně nepříjemných pocitů a emocí. To už není o biologii, ale o psychosociální oblasti.

V době, kdy jsem studoval, patřila diferenciální diagnóza mezi epilepsií a hysterií do základu pregraduálního studia a když jsem nastoupil do psychiatrické léčebny, vídal jsem čerstvé případy hysterie několikrát týdně. Kromě uvedené symptomatologie se objevovala ještě pestrá paleta nejrůznějších tělesných bolestí bez příslušného organického nálezu, několikrát jsem narazil na pacientku s „falešným těhotenstvím“ (falešnou březost mohou mít také mohou mít chovné fenky psů, které tak dokazují, jak se „sblížily“ s člověkem), vesměs šlo však o dramatické prezentace, přehánění emočních projevů a manipulační tendence. Pokud jde o femininum uváděné v těchto souvislostech, je to o většině; nicméně muži touto poruchou trpěli také, to věděl již Galenos. Cum grano salis lze sumárně říci, že se jedná o osoby, které nezvládly problémy svého života a řešily je podvědomě „útěkem do nemoci“.

Tato „choroba-nechoroba“ v posledních dvaceti letech téměř zcela vymizela, spolu s ní také dramatické průběhy nejrůznějších kuriózních nemocí (což transkulturální psychiatři přisuzují nastupující globalizaci) a vše se rozplizlo do obrazu lehkých a ne zcela jasných, mdlých a nemastných - neslaných depresí, jejichž prevalence se odhaduje na 18 % (oproti 6 % těch skutečně těžkých) a především do skupiny „somatizačních (funkčních) poruch“, kdy pacienti si stěžují na nejrůznější obtíže, pro které lékaři marně hledají jakýkoli organický podklad. Těchto nemocných je přibližně 25 % v čekárnách praktických lékařů, u gastroenterologů je jich plná polovina (již Franz Alexander napsal, že břicho je nejzvučnější rezonanční deskou emocí) a v rámci dualistického modelu medicíny - nemoc je porucha provozu „rozumného stroje“ - se dožadují dalších vyšetření, které by tuto poruchu odhalily, přestože skutečná příčina leží především v psychosociální oblasti, ale do jejího řešení se nikomu nechce.

Krutým příkladem skutečné civilizační nemoci je stresový infarkt, který namodelovali již před padesáti roky u primátů vědci v Suchumi, který shrnuji s omluvou za antropomorfickou terminologii a určitou simplifikaci. Primáti žijí v tlupě, která má čitelné sociální uspořádání: v čele stojí „král“, nejzdatnější samec, který tlupu vede a má všechna práva. Nikdo se nedotkne potravy dříve než on, totéž platí o jeho vztazích k samicím a ostatních privilegiích. Také agrese se šíří shora dolů. Na krále se tlačí skupina „šlechticů“ pretendujících na trůn a na periferii je „proletariát“ - skupina nejohroženější ztrátami v boji a nedostatkem potravy. Vyroste-li některý ze šlechticů natolik, že si troufne na vedení, vyzve krále na rituální souboj. Vítěz bere vše, poražený se zařadí mezi šlechtu. Vědci vzali krále a umístili ho do malé klícky, kde musel sledovat, jak „nespravedlivě“ se zmocnil jeho nástupce trůnu, zatímco on přišel o všechny výsady. Polovina takto ponížených vůdců dostala infarkt, část z nich na něj zemřela.

To je příběh o ztrátě statutu, ztrátě moci. V přírodních podmínkách se podobná situace pochopitelně neodehrává, v komplikované lidské společnosti však patří mezi běžné. Přitom nemusí jít vždy jen o „moc“, přestože ta patří mezi vysoko ceněné kvality. Jde o celý hodnotový systém a o míře lpění na jeho jednotlivých prvcích. Další prioritou bývá majetek, a to, co není většinou vědomě doceňováno, co však má svou vysokou cenu, jsou mezilidské vztahy. Člověk byl stvořen do smečky a kvalitní vztahy jsou základem jeho sociální pohody a jistoty.

Vedoucí pseudofilozofií současné společnosti je bezbřehý konzum (o tom, jak je to ve skutečnosti s jeho limity, je také současná krize). Skutečný smysl života se kamsi vytrácí. Nasazení při honbě za dosažením stanovených cílů a výsledků a naopak frustrace při jejich nedostatku či ztrátě, může přesáhnout limit fyziologických mezí a z pouhého zrychlení tempa a následného zklamání přerůst až do stresové reakce. Stres není jednoznačně škodlivý a v boji o biologické přežití byl naprosto nezbytný. Protože je však určen k záchraně holého života, vybírá si také velkou daň. Je především metabolicky nesmírně náročný, přetěžuje určité řízené systémy a naopak vypíná ty, které nejsou bezprostředně významné pro boj nebo útěk, nebo pro přežití za krajně nepříznivých okolností, především imunitu. A tak, co bylo výhodné v boji s medvědem, je jednoznačně škodlivé, honím-li se do úpadu za dosažením kariéry, peněz, luxusního zboží, zájezdu na Maledivy, mezitím si naruším základní mezilidské vztahy a nakonec jsem zklamán z výsledků, jež neodpovídají mým původním představám.

Klinický obraz a vyústění nemocí se odvíjí od přetěžovaných systémů. Permanentní adrenergní aktivace zrychluje srdeční akci, zvyšuje krevní tlak i agregabilitu destiček, zhoršuje spánek, což se odrazí ve zhoršení denního výkonu a nutnosti je překonávat s větším úsilím, event. dopingem a původně vratné změny v systému se zvolna fixují. Klasický hypertonik z ulice přichází k praktickému lékaři, když ho začne bolet hlava - a to už se hodnoty jeho TK pohybují v pásmu vysoko nad normu, ani jeho koronární řečiště nebývá v optimálním stavu. Celostní přístup by měl spočívat nejen v aplikaci příslušných farmak, ale také v probrání a úpravě životního stylu. Do toho si však pravý workholik mluvit nedá. Analogické problémy vyvstávají při nefyziologické převaze parasympatiku a ty se pak odrážejí především v trávícím systému.

Shora zmíněná obezita s následným rozvojem diabetu II. typu patří k typickým psychosomatickým civilizačním neduhům. Nejde totiž jen o prostou skutečnost, že máme dostatek energetických zdrojů, ale především o skutečnost, že s nimi neumíme zdravě nakládat. Nehoruji pro návrat k bobulím a žouželi, děsí mě však agresivní reklamní kampaň na sladkosti cílená již na děti, které se podle ní bez svého oblíbeného BLEBLEBLE nemohou přece obejít. Přičteme-li k tomu nedostatek pohybu a vysedávání u monitorů, není se co divit, že nám roste generace osteoporotických tlouštíků, z nichž část se v pubertě rozhodne pro opačný extrém a začne hladovět. To je výsostně psychosomatická problematika, která tu ještě před půlstoletím nebyla.

Schéma všech problémů je přehledné a srozumitelné:
- nepohoda v psychosociální oblasti vyvolává negativní emoce (a zde je nutno si uvědomit, že emoce jsou biologické procesy se svým specifickým odrazem ve vědomí ve formě pocitů). Objevují se tak první symptomy diskomfortu. Regulace může sloužit k úpravě stavu, častěji však k silovému, většinou zkratkovému, překonávání problému. Aktivace řídících systémů vyvolává tělesné reakce, které mohou být už interpretovány jako chorobné příznaky (tachykardie, zvýšené svalové napětí ústící až do cefalgií a bolestí dolních zad), což mobilizuje úzkostnou odpověď, která celý cyklus zpětnovazebně posíluje. Místo úpravy životosprávy nastupuje cesta za rychlým, ale zároveň nejrizikovějším řešením: samoléčba nejčastěji ve formě „sousedské výpomoci“ nějakým anxiolytikem. Druhým krokem je vyhledání lékařské pomoci. Praktický lékař nemá čas, ani erudici na rozplétání klubka psychosociální problematiky a tak místo toho, aby se zaměřil na nemocného, začne „léčit nemoc“. Když jsme nabídli výcvik v psychosomatice praktickým lékařům, dozvěděli jsme se, že jej nepotřebují, protože absolvovali minimum z psychiatrie. Ale psychiatrie tyto problémy bohužel většinou neřeší.

Kromě hamižnosti, lenosti a nadměrnému konzumu je další příčinou civilizačních poruch rozbití přirozeného biorytmu. Antické Řecko rozlišovaly dva typy času: Chronos, rovnoměrně plynoucí kupředu a Kairos, „čas k něčemu“. Byly dny Apollónské a dny Dionýské. Snad ještě výstižněji a přitom poeticky zachytil tuto skutečnost autor knihy Kazatel. Po celá tisíciletí člověk ve dne pracoval a v noci spal, rok byl rozdělen do smysluplných cyklů harmonizujících s přírodním děním. Třeba Lucky (13. prosince), které za zpěvu nenáročného textu: „Jdu, jdu, jdu, noci upiju“, obcházely všechna stavení, byly jakési kontrolorky a jestliže našly někde neuklizený kolovrat, rozbily jej a přízi potrhaly. Kolovrat měl stát již na půdě a doba měla být vyhrazena duchovní přípravě na Vánoce. Dnes nám Vánoce začínají v obchodních řetězcích již v září a za stálého bombardování Rolničkami tam můžeme nakupovat až do tří do rána.

Žárovka převrátila naše noci v jasné dny (a tak trochu s Orwellem: v místa, kde není stínů) a další požehnání zvané virtuální realita umožnilo, že v tuto dobu nemusíme jen pracovat, ale můžeme se přímo nezřízeně bavit. Na světelný smog si nestěžují jen astronomové, ale také lidé s křehčí strukturou spánku. Na druhé straně, sleduji-li spánkový režim svých pacientů, docházím k závěru, že člověk skutečně vydrží víc než zvíře, jen mu dát příležitost. Přelety časových pásem poznamenávají zdraví leteckého personálu a podle slavných Parkinsonových zákonů lze tak bezpečně hubit také stárnoucí šéfy. A není jenom jet-lag, stačí pomatené převážení téhož zboží z jednoho konce Evropy na druhý, počet těžce zraněných a mrtvých na silnicích není statisticky zanedbatelný.
Z ničím nekroceného hedonismu vyrůstá u nás v posledních dvou dekádách rozsáhlý a zatím vůbec neřešený problém: drogová scéna (vznešeně: závislost na psychotropních látkách). Její regulace patří více do sociální sféry, nicméně její následky těžce odnáší medicína. Ale to je téma na samostatné pojednání.

Lidská práva jsou vzácná komodita. Prosadí-li jejich zastánci další bezbřehé rozšiřování „práva na všechno“ bez odpovídajících povinností, lze při lidské chamtivosti očekávat jednosměrný vývoj směřující k uspokojování nikoli Aristotelských potřeb, ale stále narůstajících přání, jejichž uspokojování bude čím dál, tím problematičtější. Špatné sociální zakotvení v neúplných nebo šíleně kombinovaných rodinách je ideálním podhoubím patologie. Z části neuspokojených se stanou anarchisté nebo extrémisté, nepřizpůsobiví občané, členové sekt, nebo „nemocní civilizačními chorobami“. Sociologicky tento vývoj popsala až do konečných fází ve slavné oberlinské přednášce Hannah Arendtová. Po pádu přirozené autority přichází ke slovu demokratická společná shoda, pokud se neudrží, nastává anarchie přecházející v násilí a tuto situaci pak řeší diktatura se svými jednoduchými recepty na všechno. Z tohoto rámce se medicína nevyvlékne, ale dobře jí tam rozhodně nebude (viz program T44 spočívající v likvidaci „méněcenných“ osob německými lékaři, nebo sovětské zavírání disidentů do blázinců).

Nemá-li medicína bezbranně přihlížet a pasivně se tak podílet na sociální degeneraci, jejímž jedním symptomem jsou i civilizační choroby, měla by se postavit mimo konzumní proud dirigovaný farmaceutickými společnosti a jasně a nekompromisně vymezit, co do její kompetence patří, a co ne (například implantace silikonů by nemusela patřit mezi život zachraňující výkony!). Jinak nezbývá, než souhlasit s myšlenkou, že už jen nějaký Bůh to může zachránit.

Zdroj: Osobní příspěvek autora MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Tradiční česká vánoční koleda - text: Jak jsi krásné, neviňátko, vprostřed bídy nebožátko.

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 29 Nov 2015 20:05:00 +0100

Koledy

Tradiční česká vánoční koleda - text:

Jak jsi krásné, neviňátko, vprostřed bídy nebožátko.
Před tebou padáme, dary své skládáme
Já ti nesu dvě kožičky, by zahřály tvé nožičky.
Já zas trochu mlíčka, by kvetla tvá líčka.
Já ti nesu veselého, beránka ze stáda svého, s ním si můžeš hráti, libě žertovati.
A co mi ti nuzní dáme? Darovat ti co nemáme, my ti zadudáme, písně zazpíváme.
Pastuškové mu dudají, zvuky dud se rozléhají, slavně dudy dují, všichni prozpěvují.

Chtíc, aby spal, tak zpívala, synáčkovi; matka jež ponocovala, miláčkovi; text a vánoční koledy Mix!

noreply@blogger.com (Unknown) — Sun, 29 Nov 2015 12:05:00 +0100

Pohádkové narození....Ježíšek

Tradiční česká vánoční koleda - text:

Chtíc, aby spal, tak zpívala, synáčkovi;
matka jež ponocovala, miláčkovi;
nynej rozkošné děťátko, synu boží.
Nynej, nynej, nemluvňátko, světa zboží.

Dřímej,to matky žádost je, holubičko
v tobě se duše raduje, ó, perličko!
Nebesa chválu pějí tvou, slávu a čest,
velebí tebe každý tvor, tisíce hvězd.

Ó fialo, ó lilium, ó růže má,
nynej, vonné konvalium, zahrádko má.
Ó loutno má, ó labuť má, můj slavíčku!
Nynej, líbezná harfo má, cymbáličku.

Vosa útočná má žluté tělo a černě pruhovaný zadeček s tečkami. Vosa je všežravec, živí se šťávou z přezrálého ovoce, sladkými rostlinnými šťávami.

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 12 Nov 2015 05:17:00 +0100

Vosa útočná - prohlížejte ve zvětšení!

Vosa útočná

je v dospělosti 13-19 milimetrů dlouhá (dělnice v rozmezí 10-15 milimetrů,
zatímco královna až 19 milimetrů), na štítku má tři černé skvrny, jako všechny druhy Vespula má kusadla hned pod očima.
Záměna tohoto druhu připadá v úvahu pouze s velice podobnou vosou obecnou.
Oba druhy jednoduše odlišíme podle kresby na čelním štítku. Vosa útočná má na žlutém podkladu čelního štítku zpravidla tři oddělené černé skvrny, na rozdíl od vosy obecné, která má na žlutém podkladu čelního štítku protáhlou rozšiřující se černou skvrnu.

Vosa útočná se vyskytuje v Evropě, severní Africe, části Asie s mírným podnebním klimatem až po Střední Asii, Indii a Čínu. Zavlečena byla do Severní i Jižní Ameriky, jižní Afriky, do Austrálie i na Nový Zéland.
Vosa útočná je hojná v polích na okrajích lesů, v zahradách, dutých stromech ale i v budovách. Jedná se o hojný druh vyskytující se od dubna až do podzimního měsíce října.

Buduje si pod zemí veliká hnízda. V kolonii bývá až několik tisíc jedinců. Velké hnízdo z kartonu bývá nejčastěji v zemi, někdy pod střechou. Pokud má dostatečný prostor, je hnízdo kulovitého tvaru, někdy až metr v průměru. Své larvy živí hmyzem, ale zálibu mají ve sladkých látkách, kvůli kterým hojně navštěvují lidské příbytky.

Vosa útočná se živí sladkou šťávou z ovoce, nektarem apod., pro vývoj plodu však chytá hlavně hmyz. Při podráždění je velmi útočná a napadá každého vetřelce.

Zdroj:chovzvirat.cz

Cestování. Jordánsko skalní skulptury. Petra.

noreply@blogger.com (Zdenka Sidonie) — Fri, 31 Jul 2015 22:39:00 +0200

Poblíž Vádí Rum

Skalní masiv u Petra

Cestování a fotografie. Chile - Atacama.

noreply@blogger.com (Unknown) — Mon, 20 Jul 2015 10:55:00 +0200

Chile - Atacama

Stvořil Bůh ratolest...děkuji, děkuji...děkuji za slabost...jež pokoře mne učí...

noreply@blogger.com (Unknown) — Thu, 25 Jun 2015 21:33:00 +0200

Noci už ubývá císař se usmívá...Salomee, netanči nechceš-li...

Pokračujeme ==> ...Stvořil Bůh ratolest...děkuji, děkuji...děkuji za slabost...jež pokoře mne učí...

Cestování po světě širokém. Korsika a panorama z Korsiky.

noreply@blogger.com (Unknown) — Wed, 17 Jun 2015 23:00:00 +0200

Korsika

Panorama z Korsiky