Informační technologie ve výuce

Učitel češtiny a informační technologie IV

2013-05-05T19:39:00.000+02:00

Pokračování článku Učitel češtiny a informační technologie

Redaktor: Slíbil jste nám něco o tabletech.

Učitel: Ano. Ve výuce používám také tablet. Je možné jej propojit třeba s dataprojektorem a i při procházení třídou mohu dětem z tabletu promítat to, co potřebuji. Samozřejmě rád zapojuji hlavně děti. Na rozdíl od interaktivní tabule mohu při procházení třídou jen položit tablet před nějakého žáka a on doplní text, vybere správnou odpověď, dokreslí, přiřadí atd. Nezdržujeme se chozením k tabuli a ostatní žáci vidí vlastně totéž promítané dataprojektorem. Samozřejmě je ještě lepší, pokud je tabletů více a žáci mohou pracovat třeba ve skupinách. Používáme aplikace určené pro procvičování, ale i jiné, které slouží třeba k vytváření příběhů, knih, deníků. Různé aplikace lze používat i na chytrých telefonech, které mají žáci. Mnohé webové aplikace, které používáme, nabízejí i mobilní verze. Mnozí žáci mají vlastní tablet a stahují si aplikace, které používáme i pro domácí použití.

Redaktor: Stále mluvíte jen obecně o tabletu. Máte nějakou oblíbenou značku nebo alespoň operační systém tabletu?

Učitel: Proto jsem mluvil jen o tabletu obecně, abych se tomuto vyhnul. Ale na přímou otázku tedy přímá odpověď: Používám iPad. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodoval, jaký tablet zvolit, nabízel více free aplikací využitelných pro výuku. Možná jej časem předežene Android, ale myslím, že ta doba ještě nenastala.

Pokud se čtenáři chtějí dovědět něco více o tabletech a jejich použití ve výuce, doporučuji sledovat třeba iPadveškole, iSchool, iSEN. Ze zahraničních třeba Android4schools nebo iPad Apps for school. Ještě lepší je vypravit se na některou z akcí, třeba Učitelský summit, konferenci iCON EDU nebo Počítač ve škole. Všechny jmenované již letos proběhly, ale jistě se budou opakovat i příští rok. Uvidíte na vlastní oči, co je možné s tablety dělat, nebo si to přímo vyzkoušíte třeba při workshopu. Lze si objednat i různá školení.

Redaktor: Slíbil jste, že nám prozradíte, kde hledáte všechny ty zajímavé programy a aplikace.

Učitel: K aktivnímu vyhledávání samozřejmě používám internetový vyhledávač asi jako všichni ostatní. Ale v poslední době už ke mně většina těch aplikací přichází skoro sama.

Redaktor: Přichází sama? Můžete to vysvětlit?

Učitel: Ano, přichází sama. Vysvětlení je docela jednoduché. Způsobů, jak ke mně přicházejí, je hned několik. Předně používám RSS čtečku. Ohledně čtečky mne velmi zklamal Google. Zrušil totiž můj oblíbený Google Readers. Musel jsem tedy vyhledat jiný nástroj. Teď používám Feedly. Různých online čteček je samozřejmě mnoho.

Redaktor: Můžete čtenářům přiblížit, jak taková čtečka funguje?

Učitel: O RSS čtečkách určitě existuje řada jiných článků. Tak jen stručně. Když naleznete nějaký web, který uveřejňuje zajímavé články, přidáte si jej do své RSS čtečky. V seznamu se vám pak objeví názvy nových článků a můžete se rozhodnout, zda stojí za přečtení nebo ne. Zdroje můžete různě třídit, články jednoduše sdílet.

Redaktor: Co zařazujete do své čtečky?

Učitel: Sleduji moderní trendy ve vzdělávání. Ve čtečce mám například Spomocníka, Českou školu, Eduin. Kromě různých webů, které jsem již uváděl, tam mám i mnoho různých blogů učitelů. Většinou ale anglicky píšících autorů. Samozřejmě, že různé nápady nebo webové aplikace jsou použitelné i při výuce češtiny, ale mnohem lepší by bylo, kdyby existovalo více česky píšících autorů. Věřím, že mnoho učitelů českého jazyka s žáky využívá různé online nástroje. Ale málo o tom píší.

Redaktor: V čem je příčina, že čeští učitelé píší blogy tak málo?

Učitel: Myslím, že příčin je několik. Předně mají málo času. Jedná se o lidi velmi aktivní, kteří rádi objevují nové věci a raději promýšlí zajímavou hodinu pro žáky, než by o tom psali. Potom to může vypadat, že učitelů aktivně používajících technologie je málo, ale věřím, že tomu tak není. Další příčinou je to, že mají dojem, že vlastně nedělají nic závratného, o čem by bylo třeba psát. Vždyť se jen snaží učit žáky pro ně přitažlivým způsobem.
Mnoho z těchto aktivních učitelů lze potkat na sociálních sítích.

A právě sociální síť Google+ je dalším zdrojem, odkud čerpám. Zde je možné vyhledat třeba skupinu GEG Učte s námi, GEG Podřipsko nebo GEG ČR. Ve všech těchto skupinách najdete učitele, kteří mezi sebou sdílí různé nápady, odkazy a materiály pomocí sítě, ale setkávají se i offline. Plánují návštěvy různých zajímavých akcí zaměřených na vzdělávání.

Společně objevujeme nové aplikace, sdílíme postřehy a nápady na jejich využití v různých předmětech, učíme se navzájem. Když si nevím s něčím rady, položím dotaz a určitě se najde někdo, kdo ví, nebo začne se mnou hledat odpověď. Někdy stačí jedna věta a vznikne zajímavá akce.

Redaktor: Máte nějaké doporučení pro ty, kteří chtějí s využíváním technologií teprve začít?

Učitel: Nebát se začít. Nenechat se odradit případným neúspěchem. Najít si podobně zaměřené učitele. Myslet pozitivně. Učit se. Hledat, zkoušet, sdílet postřehy s ostatními.
Redaktor: Děkuji vám za rozhovor.

Učitel češtiny a informační technologie III

2013-04-28T11:07:00.000+02:00

Redaktor: Minule jste nám slíbil povídání o vlastní tvorbě žáků. Myslíte asi slohy?

Učitel: Nejen slohy. Dopřávám dětem radost z vlastního psaní velmi často. Nástup technologií mi velmi ulehčil práci. Většinu vlastních prací teď žáci píší elektronicky a ani netušíte, jaká je to úleva. Mnohdy jsem pracně luštil, co vlastně napsali. Také odpadla možnost ledabyle zapsané písmenko z vydávat za s a podobně. Nejprve jsem používal pro odevzdání domácích úkolů email, ale potom jsme si zřídili Google Apps a od té doby používám Google dokumenty.

Redaktor: Google dokumenty jste již několikrát zmínil. Opravdu jsou tak výhodné? V čem spatřujete jejich hlavní pozitiva?

Učitel: Lze je používat již od první třídy. Žáci nemusí mít vlastní email ani účet Google a přesto s nimi mohou pracovat. Stačí, když má účet učitel a nasdílí dokument tak, aby byly možné úpravy. Líbí se mi možnost přidávat komentáře, kterými sděluji žákům, co je na jejich práci zajímavé i to, co by mohli vylepšit. Samozřejmostí je možnost snadného předělání nevyhovující práce bez zbytečného několikanásobného přepisování textu. Ale to platí pro jakýkoli text psaný elektronicky. Při vlastní tvorbě by měla být využívána technika, která toto umožňuje. Vždyť kdo z nás dokáže naformulovat celý článek pěkně a stylisticky správně hned na poprvé? Pokud žáci píší text rukou, buď je plný škrtaného obsahu, nebo jej musí stále přepisovat. To mnoho z nich může odradit od jeho zlepšování. Dalším pozitivem je, že vše je zdarma. A to je pro školy jistě pozitivum nemalé. Určitě víme, jak peníze investovat efektivněji, než do něčeho, co můžeme mít zadarmo ve velmi dobré kvalitě.

Redaktor: Není právě ta kvalita to, co školy od tohoto řešení odrazuje? Často slýchám, že Google dokumenty nabízejí mnohem méně různých funkcí pro úpravu textu než třeba placené programy.

Učitel: Máte pravdu, že Google dokumenty neobsahují všechny roztodivné funkce, které nabízí třeba Microsoft Word. Ale upřímně: Kolik těch zvláštních funkcí s dětmi využíváme. Pravda, v začátcích mi také vadilo, že není možné některé funkce použít. Ale Google své produkty neustále vyvíjí a v současné době si troufnu tvrdit, že není skoro nic, co bychom s dětmi potřebovali dělat, a v Gogole dokumentech to nešlo. Skvělá je možnost spolupráce. Na školním časopise může spolupracovat několik žáků současně. Lze využít množství různých šablon.

Redaktor: Vypadá to, že Google používáte rád. Má i nějaká negativa?

Učitel: Negativa nehledám. Ale jsem přesvědčen, že by se našlo dost lidí, kteří by vám vyjmenovali dlouhý seznam negativ. Počínaje třeba tím, že při použití techniky se pak žáci nenaučí řádně psát rukou.

Redaktor: A vy v tom nespatřujete problém?

Učitel: Nutíte mě k odpovědi, kterou jsem takto veřejně publikovat nechtěl, ale když už na to došla řeč... Víte, já si myslím, že to naši žáci už nebudou ani moc potřebovat.

Redaktor: Myslím, že s vámi opravdu mnoho čtenářů nebude souhlasit.

Učitel: Ano, pro nás starší je to opravdu málo představitelné. Ale to jsme odbočili. Raději zmíním další klady: žáci si mohou komentovat i opravovat díla navzájem, mohou je hodnotit a na základě doporučení jednoduše předělávat. Pro mne a jistě i mnoho učitelů hlavně vyšších ročníků je pozitivní i to, že domácí úkol nelze zapomenout doma. Často se mi stávalo, že přišel žák, že úkol napsal, ale zapomněl doma. To se opravdu může stát. Kdo z nás nikdy nic nezapomněl? Jak ale rozlišit ty, kteří opravdu zapomněli, a ty, kteří se tím jen vymlouvají? Google dokumenty mi toto rozhodování usnadní. V nižších ročnících nasdílím dokument žákům sám, vidím potom, kdy pracovali, kolik času přibližně práci věnovali, zda se k textu vraceli a vylepšovali jej nebo jej napsali jen v rychlosti. Nelze jej zapomenout, protože je neustále dostupný online. Ve vyšších ročnících, kdy už žáci mají svůj účet, není problém, aby nasdíleli dokument třeba přímo v hodině.

Redaktor: Zmiňoval jste i blogy. Vaši žáci blogují?

Učitel: Blogují? Možná bych řekl spíše, že používají blog, pro prezentaci svých myšlenek, více nebo méně souvisejících s výukou. Používáme ve škole blogy pro žáky již na prvním stupni. K blogování žáků se hodí například Kidblog nebo Weebly, ale lze použít i české nástroje jako třeba Webnode. Žáci si od první třídy zvykají formulovat své myšlenky, sdílet je s ostatními, číst si, co napsali spolužáci. Stávají se odpovědnějšími. Něco jiného je napsat něco jen do sešitu nebo publikovat myšlenky veřejně na webu. Samozřejmě součástí výuky je i neustálá diskuze o správném chování na internetu.

Redaktor: Takže žáci používají blog i v jiných předmětech?

Učitel: Jistě. Ve všech předmětech mohou psát o tom, co je zaujalo, co pochopili, co by je zajímalo. Prezentovat své práce. Učitelé ostatních předmětů používají také mnoho online aplikací a žáci si mohou svá díla vložit na blog. A mnohdy se rádi zapojují i rodiče. Mohou vidět, co žáci ve škole dělají. Komentují různé příspěvky.

Redaktor: Používáte ještě jiné nástroje?

Učitel: Rádi vyprávíme příběhy (Storybird, Zooburst, Kerpoofstudio, StoryJumper) nebo vytváříme komiksy (Toondoo, Makebeliefscomix, Pixton). Většinu těchto aplikací zvládnou již žáci na prvním stupni. Žáci vymýšlejí příběhy a doplňují je různými obrázky nebo animacemi, případně i zvukem. Existuje mnoho dalších nástrojů pro storytelling, a tak si můžeme vyzkoušet mnoho různých typů. Vyprávění příběhů je možné použít i v dalších předmětech. Zajímavé je i použití Classtools. Třeba vytváření stránek spisovatelů nebo knižních hrdinů pomocí Fakebook, psaní rozhovorů mezi postavami pomocí SMS nebo použití animované knihy. Líbí se nám i Story Builder. Někdy zkoušíme psát příběhy podle Povídkáře. Náhodně vygenerované části příběhu děti rozvinou svojí fantazií. Zkušenější tvůrci mohou vyzkoušet třeba Inkle nebo publikovat svá díla na Blueworld nebo jiných webech určených pro začínající autory. Mnoho námětů pro tvorbu se žáky lze najít na webu Čtenářská gramotnost v sekci tvůrčí psaní. V poslední době pro vlastní tvorbu používáme i tablety a pro ně vytvořené speciální aplikace.

Redaktor: O tabletech a jejich využití ve škole se v poslední době hodně mluví. Jak je používáte v hodinách a kde berete všechny ty zajímavé weby a aplikace?

Učitel: Myslím, že to vydá ještě na jedno povídání.

Redaktor: Dobře. Budeme se těšit na další pokračování. Tentokrát o tabletech a zajímavých zdrojích.

Učitel češtiny a informační technologie II

2013-04-07T21:36:00.002+02:00

Pokračování článku Učitel češtiny a informační technologie

Redaktor: Minule jsme mluvili o různých materiálech a aplikacích na procvičování, které jsou dostupné na internetu. Co s těmi odkazy děláte, aby se vám nepoztrácely?

Učitel: Používám aplikace, které umožňují online ukládání záložek (Diigo, Delicious). Přidáním tagů lze odkazy velmi dobře organizovat a třeba i sdílet s ostatními. V některých aplikacích (Livebinders) lze přidávat i podrobnější popis, jak mají žáci s odkazem pracovat. Mnoho škol uvádí nejzajímavější odkazy na svých webových stránkách (ZŠ Na Beránku, ZŠ Tatenice).

Redaktor: Dnes by mne zajímalo, jestli používáte technologie i pro výuku čtení.

Učitel: To je spíš otázka pro učitele prvního stupně, ale myslím, že i při výuce čtení je možné s úspěchem používat technologie. Sice na češtinu asi neexistuje podobný web jako na angličtinu, ale nějaké možnosti se určitě najdou (Nauč se číst). Třeba by to mohl být vhodný námět do informatiky pro starší žáky. Připravit mladším spolužákům web plný procvičování čtení. V poslední době se ve školách objevují tablety. Ty nabízejí množství aplikací vhodných pro výuku čtení. Také můžeme použít různé online aplikace na zaznamenávání hlasu. Žáci čtou do mikrofonu, své čtení nahrávají a zpětně i znovu slyší, jak četli. Pokud máme několik počítačů ve třídě, je možné žáky rozdělit do skupin a dostane se tak na více čtenářů.

Redaktor: A věnují se čtení i žáci vyšších ročníků? Nebo je čtení jen pro prvňáčky?

Učitel: Určitě není jen pro prvňáčky. Naopak. Čtení různých textů prolíná celou školní docházkou. Ve vyšších ročnících rozvíjíme čtenářství, čtení s porozuměním a čtenářskou gramotnost. I pro rozvoj těchto dovedností najdeme množství materiálů (ZŠ Sloup, Rvp.cz, e-learningový kurz, weby učitelů, průřezová témata a čtenářství). Chci také čtenářům doporučit web Čtenářská gramotnost, kde nacházím mnoho inspirujících článků pro práci se žáky. Rozvoj čtenářské gramotnosti by určitě neměl zůstat jen na bedrech učitele českého jazyka, takže články o čtenářských strategiích jsou přínosné i pro učitele jiných předmětů. Další místo, které mne při hledání článků a materiálů pro tuto oblast nezklame, je portál Rvp.cz.

Redaktor: Ze všech stran slýcháme, že dnešní děti málo čtou. Můžete s tím jako učitel něco udělat? Jak přitáhnout děti ke čtení? Jde to vůbec?

Učitel: Snažím se o to. Stejně tak i moji kolegové. Musím mít přehled o knihách. Měl bych být schopen doporučit každému žákovi nějakou knihu, která by jej mohla "chytit". Pomáhá mi sledování knižních novinek nebo třeba web Čtesyrád. Svým žákům doporučuji i využívání čteček. Mnoho z nich do školy dojíždí a čtečka může být skvělým pomocníkem, protože nemusí nosit těžkou knihu a přesto mohou dlouhý čas v dopravním prostředku využít ke čtení. Mnohé knihy lze získat i zdarma. Pro seznámení s knihou můžeme dětem nabídnout ukázky z knih čtené známými osobnostmi.

V posledních letech vznikly různé projekty zaměřené na rozvoj čtenářství. Chtěl bych uvést třeba Celé Česko čte dětem, Rosteme s knihou nebo Čtení pomáhá. Pro děti atraktivní je i Noc s Andersenem. A právě při poslední noci, která proběhla 5.dubna, jsme měli možnost sledovat, jak je možné použít technologie i zde. Žáci a učitelé, kteří se zúčastnili Noci s Andersenem, se navzájem propojili pomocí hangoutu a navzájem si ukázali, co zajímavého při noci prožívali. Na internetu lze najít i další pěkné nápady, jak čtenářství prostupuje celou školou.

Žáci rádi používají sociální sítě. I ty nám mohou pomoci. Doporučuji jim využívat čtenářské sociální sítě, kde mohou sdílet své názory na přečtená díla, své pocity z četby, zaznamenávat přečtené knihy a setkávat se s dalšími čtenáři. I já jsem členem jedné z nich, takže mne tam žáci mohou potkat a vidět, co čtu.

Redaktor: Učitelé by měli jít ve čtení žákům příkladem?

Učitel: Každý učitel jistě čte a je vhodné, když to dá žákům najevo. Stejně tak by učitelé všech předmětů měli být schopni nabídnout žákům knihy, které jsou vhodné pro čtení v jejich předmětech. Na příklad ve fyzice Straka v říši entropie, Plus Minus Max nebo Příběhy Marka Veselého.

Redaktor: Když jsem chodil do školy, museli jsme povinně psát čtenářský deník. Musí jej psát i vaši žáci?

Učitel: I my si vytváříme čtenářské deníky, ale od dob, kdy jsem já navštěvoval školu se proměnily. Už to není jen sešit, obsahující název knihy, autora, pár vět o díle a případně obrázek. U nás používáme deník elektronický. Dříve vedený v Google dokumentech a v poslední době spíše žákovské blogy. Rád se nechávám inspirovat tím, co používají jinde. Našel jsem různé grafické organizéry, které přizpůsobuji českému čtenáři a které používáme pro čtenářský deník. Jsou lepší než jen prosté napsání obsahu knihy. Někteří žáci zkouší obsah okopírovat z různých webových stránek a dochází tak k některým nepříjemnostem a dohadům, zda je text původní. Samozřejmě, že okopírované dílo většinou odhalím, ale pokud použiji nějaký připravený organizér, žák je nucen knihu opravdu přečíst a doplnit vlastní myšlenky.

Redaktor: Zmínil jste využití Google dokumentů a blogů. To by mne zajímalo. Vaši žáci blogují?

Učitel: Ano. Ale o vlastní tvorbě žáků, blogování a využívání mnoha dalších tvůrčích aplikací bych vám pověděl příště.

Redaktor: Těším se, a jistě i naši čtenáři, na další setkání.

Učitel češtiny a informační technologie

2013-03-30T20:36:00.000+01:00

Rozhovor s učitelem českého jazyka

Redaktor: Pane učiteli, jak využíváte informační technologie?

Učitel: Jednoduchá odpověď: Hodně a skoro pořád. Ale to jste asi nechtěl slyšet. Možná bych to měl trochu rozvést...Asi myslíte jak je používám ve své profesi. Tak jdeme na to... Ale kde začít? Je toho tolik...

Redaktor: Začněte třeba od toho nejjednoduššího.

Učitel: Od nejjednoduššího? Myslím, že nejjednodušší je použít něco, co pro nás připravil někdo jiný - výukové programy, které má škola zakoupené a nainstalované na počítačích. Nabídka je poměrně velká: terasoft.cz, pachner.inshop.cz, ucebnice.fraus.cz, tobias-ucebnice.cz, www.ucimehrou.cz. Nemusím nikde nic hledat, stačí vědět, jaké programy škola vlastní. Občas se podívám, jestli třeba není nějaký nový, který by se hodil. Ale musí být opravdu dobrý, protože v poslední době mají výukové programy velkou konkurenci v podobě online aplikací.

Samozřejmě, že ne vždycky a ne všechno, je vhodné procvičovat pomocí výukových programů. Dalším krokem může být vyhledávání materiálů připravených jinými učiteli. Zde se nabízí využití různých úložišť. Takovými disponují například portál Rvp.cz (1.stupeň, 2.stupeň), Dumy.cz (1.stupeň, 2.stupeň), Veskole.cz, Sborovna.cz.

Redaktor: Vím, že školy teď tvoří spoustu materiálů samy. Používáte je také?

Učitel: V rámci EU Peníze školám vzniká množství DUMů, mají různou úroveň a protože neexistuje žádné centrální úložiště a je na každé škole, jak své práce prezentuje, je někdy obtížné je i objevit. Malá ukázka prezentací těchto materiálů na stránkách jednotlivých škol: ZŠ Žebrák, ZŠ Řehořova, ZŠ Mikulášovice, ZŠ Ostrov U Macochy. Vznikající materiály jsou různého typu. Od jednoduchých pracovních listů, přes prezentace o učivu, až po různá interaktivní online cvičení nebo návody, jak pro výuku využít třeba nějakou webovou aplikaci. Některé z nich jsou určené k práci na interaktivní tabuli. Máme tabule typu ActivBoard, takže jsem rád, že existuje online viewer i pro materiály na tabuli SMART, které si tak mohu prohlédnout a případně použít.

Redaktor: Hodnotíte projekt EU Peníze školám jako pozitivní?

Učitel: Pozitivní určitě je to, že školy dosáhly díky němu na další technické vybavení. Ne všechny asi investovaly peníze správným směrem, ale rozhodně se vybavení technikou zlepšilo. Dalším pozitivem je to, že se učitelé naučili při vytváření šablon s technologiemi pracovat. Tady si neodpustím malou poznámku, že doufám, že se pražští učitelé učí i bez projektu :).

Redaktor: Zmínil jste online cvičení. Jaké jsou jejich výhody?

Učitel: Poskytují žákům okamžitou zpětnou vazbu, podobně jako výukové programy, ale jsou dostupné online, takže je žáci mohou využívat i doma. Příkladem jsou různé testy, cvičení a diktáty.

Redaktor: Vytváříte také nějaké vlastní materiály?

Učitel: Ale samozřejmě. Sice ne v rámci výše zmíněného projektu, protože pražské školy tuto možnost nemají, ale tvořím je i tak. Ne vždy mi cizí materiály plně vyhovují. A vzhledem k rozdílné úrovni a obtížnosti nalezení, je to mnohdy i jednodušší. Mohu tak reagovat na to, co právě žákům dělá největší problémy. Připravuji různé pracovní listy, cvičení, prezentace, přehledy. V poslední době je žákům dávám nejen vytištěné, ale stále více i v podobě elektronické. Používám Google disk pro ukládání i tvorbu dokumentů. Rozhodně se nechci s nikým přít, jestli je to to nejlepší. Mně maximálně vyhovuje. Dokumenty mám uložené v cloudu, mohu je sdílet se žáky nebo třeba i rodiči, žáci vědí, co se učíme, i když nejsou přítomni ve vyučování. Možná Google dokumenty nedisponují různými vychytávkami jako Microsoft Office, ale pro potřebu učitele jsou naprosto dostatečné a hlavně jsou zdarma.

Redaktor: Preferujete tady programy, které školu finančně nezatíží?

Učitel: Proč by dnes měly školy utrácet peníze za drahé programy, když existuje množství jiných variant? Pokud z nějakého důvodu nevyhovuje cloudové řešení, určitě je mnohem lepší využít různé open kancelářské balíky (LibreOffice, Open office). Další program, který nic nestojí a dají se s ním vytvářet pěkná interaktivní cvičení, je třeba Hot Potatoes. Opravdu velikou oblast tvoří online aplikace, které se ani nemusí nikam instalovat a správce sítě s nimi nemá žádné starosti. Pro tvorbu testů používám většinou Google formuláře, na procvičování učiva Quizlet nebo StudyStack.

Redaktor: Tak vám děkuji za rozhovor.

Učitel: Ale pane redaktore, vždyť jsem teprve začal. Tohle byl jen úvod. Ještě jsme vůbec nemluvili o vlastní tvorbě žáků, o čtenářské gramotnosti, o budování vzdělávacího prostředí, o využívání sítí, tabletů...???

Redaktor: Tak budeme pokračovat příště, souhlasíte.

Učitel: Máte pravdu. Moc dlouhý článek by čtenáře mohl odradit. Těším se na příští setkání.

Český Digital Learning Day

2013-02-23T09:39:00.000+01:00

Historie a první ročník

Česká varianta mezinárodního Digital Learning Day vznikla v loňském roce. Podrobněji si o tom, jak se rodil první ročník, můžete přečíst v článku Kterak plánujeme DLD Pavlíny Hublové. Spojujícím prvkem celé akce bylo jídlo a hlavně využití digitálních technologií. Bylo zapojeno pět základních škol a jedno gymnázium. V určený den probíhala prezentace jednotlivých projektů pomocí videokonference, kde zástupci z řad žáků informovali ostatní o své práci. Cílem bylo inspirovat učitele a žáky k dalšímu využívání digitálních technologií ve výuce. Ukázky byly opravdu různorodé, jak se můžete přesvědčit ve wiky.

Chystá se Druhý český Digital Learning Day

Nese podtitul Den s panem Googlem a proběhne 6.3.2013. Úkolem všech, kteří se chtějí zúčastnit, je ukázat, jak ve výuce používají různé aplikace spojené s Googlem. Můžeme se těšit na Google Earth, použití prezentací a testů, tvorbu webu, SketchUp nebo využití map a blogů. Protože je tématem Google, společná prezentace proběhne formou hangoutu na síti Google plus.

I když oproti minulému roku došlo zatím k menšímu nárůstu počtu zúčastněných učitelů, byli bychom rádi, kdyby se zúčastnili i další. Určitě je mnoho z vás, kteří různé aplikace Google ve výuce používáte rozmanitým způsobem. Přijďte inspirovat ostatní. Těšíme se na vaše nápady.

Jak se zúčastnit?

Způsobů je hned několik:

1. Chtěli byste se zúčastnit se svojí ukázkou přímo videokonference? Spojte se s námi, nejlépe prostřednictvím komunity na Google plus, kde nám zanecháte krátkou zprávu.

2. Nevyhovuje vám termín? Můžete třeba natočit video nebo připravit prezentaci a odkaz s námi sdílet prostřednictvím sítě Google plus.

3. Google aplikace používáte, ale nechcete se přímo účastnit hangoutu nebo natáčet video?

Budeme moc rádi, když nám představíte svoje nápady prostřednictvím dotazníku, jehož výsledky si můžete prohlédnout v článku Druhý český Digital Learning Day - 6.3.2013.

4. Používáte Google aplikace hodně a tak je pro vás dotazník malý? Podělte se o své zkušenosti a nápady v diskuzi na metodickém portálu RVP.CZ, která se vyžitím Google aplikací zabývá.

5. Zatím Google aplikace nepoužíváte? Nechte se inspirovat. Můžete nás sledovat 6.3. od 11 hodin online nebo si později prohlédnout natočené video. Budeme velmi rádi, pokud nám poskytnete zpětnou vazbu formou komentářů.

Další informace a zprávy o průběhu i výsledcích Druhého českého Digital Learning Day můžete hledat na stránkách RVP.CZ nebo GEGČR.

Konference iCON Edu

2013-02-17T13:20:00.000+01:00

V sobotu jsem se zúčastnila konference iCON, která probíhala 15. a 16. února v prostorách Národní technické knihovny v Praze. Byla to historicky první česká konference pro příznivce značka Apple.

Pro učitele byla zajímavá hlavně její sekce nazvaná iCON Edu, která se věnovala využívání iPadů ve výuce.

Účast byla zdarma a byl o ni veliký zájem. Dostat se na tuto konferenci nebylo jednoduché, protože vstupenky byly rozdány již dávno před zahájením. Komu se to podařilo, určitě nelitoval. Měli jsme možnost zúčastnit se praktických workshopů, na kterých nám nadšení učitelé předváděli, jak je možné obohatit výuku pomocí iPadu.

O to, jak pracovat s iPadem v různých předmětech se s námi podělil Libor Klubal z Wichterlova gymnázia v Ostravě. Zaujaly mne různé aplikace na fyziku a matematiku. Například Algebra Touch. I když jste se na konferenci nedostali, můžete se o mnoha aplikacích dovědět ze stránek tohoto učitele.

Velmi inspirativní bylo i vystoupení Petry Boháčkové a Bohuslava Hory, kteří mimo jiné předvedli, že zapálení učitelé dokážou ve výuce úspěšně využít i aplikace, které nejsou primárně pro výuku určeny. Třeba Sock Puppets nebo Foldify. Setkání s rozšířenou realitou, o které jsme si mohli přečíst nedávno na stránkách Spomocníka, zanechá i v žácích určitě velký dojem. Bylo zajímavé vidět a slyšet, jak dávají tito učitelé různým aplikacím výukový smysl.

Již dopoledne mne zaujalo vystoupení Ivy Jelínkové a Lenky Říhové, kde nám ukázaly jak používají iPad pro výuku dětí s různými speciálními potřebami. Vidět na videích, jak mnohostranně iPad dětem pomáhá, bylo úžasné. Těšila jsem se na jejich odpolední workshop, kde jsme se proměnili v žáčky a vyzkoušeli si množství různých aplikací na iPadech zapůjčených jedním ze sponzorů akce. Obě přednášející se práci s iPady věnují již dva roky a poznatky, které shromažďují na svých stránkách iSEN, se jistě budou hodit nejen učitelům ze speciálních škol.

Konference byla velmi inspirativní. Všichni přednášející ukázali, že iPad je možné v rukách zapálených a nadšených učitelů proměnit v úžasný nástroj pro výuku. Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit a těším se na další podobná setkání.

Ověřování základních znalostí v matematice

2012-10-21T23:33:00.000+02:00

Sledování výsledků vzdělávání žáků při výuce matematiky je důležité nejen pro učitele, ale i pro samotné žáky. Jaké možnosti nám nabízejí moderní technologie? Podívejme se na některá online řešení. Žáci sami mohou ověřovat své výsledky pomocí různých jednoduchých her nebo i propracovanějších testů orientovaných na jednu oblast. Takové testy ve větším rozsahu nabízí například web XP Math nebo z českých třeba stránky ZŠ Dobřichovice, ZŠ Nýřany a další.

Kde mohou výsledky jednotlivých žáků sledovat i učitelé a využít je tak pro další práci se žákem? Na tomto blogu jsem psala již o webu Sumdog nebo o českých stránkách Problem Solving Tutor. Velmi dobře propracované prostředí pro sledování výsledků žáků nabízí dnes populární Khan Academy, které jsem zde věnovala článek v minulém roce. Od té doby došlo díky skupině dobrovolníků k vytvoření českého prostředí pod názvem Khanova škola, kde již v tuto chvíli najdete přeloženo dostatečné množství cvičení a videí.

Dnes chci ale upozornit ještě na další možnosti. ThatQuiz je web, na kterém po registraci můžete vytvořit třídu, přidat žáky a nastavit pro ně testy. Žáci se sami registrovat nemusí. Po vygenerování testu získáte odkaz, který můžete odeslat žákům i prostřednictvím webu. Je zde možné volit z opravdu velké nabídky různých nastavení. Samozřejmostí je možnost volby počtu příkladů, nastavení jejich obtížnosti i to, zda bude test omezen časem. Po vyplnění žák získá okamžitou zpětnou vazbu o tom, jak uspěl, a se správným řešením jeho chybných odpovědí. Celý test může projít zpětně znovu a zkontrolovat si, kde chyby udělal. Vyhodnocení testu je přístupné i pro učitele včetně podrobného přehledu i možnosti projít celý test žáka a podívat se na jeho odpovědi. S vyhodnocením lze dále pracovat, protože je možné je získat ve formě souboru, použitelného v libovolném tabulkovém procesoru.

Registrovat jako učitel se můžete i na českých stránkách Procvičuj. Rozdíl je v tom, že si nevytváříte třídu vy, ale je nutné, aby se do třídy zaregistrovali sami žáci. Možnosti nastavení jsou omezené, ale učitel i žák získávají podrobný přehled o odpovědích s vyhodnocením výsledku testu a s možností si celý test znovu prohlédnout.

On line možností, jak otestovat základní znalosti žáků v matematice stále přibývá. Samozřejmě, že nemohou v plné míře nahradit testy připravené učitelem, ale mohou nám velmi pomoci při ověřování základních poznatků, odhalení nedostatků ve znalostech a při individualizaci výuky. Řešení pomocí uvedených stránek je rychlé a přináší množství využitelných dat. Vyzkoušejme si některé z nich. A ušetřený čas, který získáme, můžeme využít na tvorbu aktivit zaměřených na vyšší patra Bloomovy taxonomie.

Chcete učit s námi?

2012-09-28T15:42:00.001+02:00

Školní rok začal už před měsícem a já jsem si uvědomila, že svůj blog nějak zanedbávám. Podnětů přicházejících z okolí, které bych chtěla realizovat a vyzkoušet je obrovské množství, a tak nezbývá tolik času na vlastní psaní. Ale jak jsme se učili v kurzu Vzdělávací technologie pro 21. století, své poznatky bychom měli sdílet s okolím.

Chci vám dnes přiblížit jednu malou skupinku učitelů, kteří si říkají Pepoušové a díky nimž není o podněty nouze. Často naše aktivity začínají naprosto nevinně. Díky jedné takové nevinné větičce vznikl i web Učte s námi, na kterém se vám můžeme představit pěkně pohromadě. Vznik webu hezky popsala Jitka Rambousková na svém blogu Co jsem vyzkoušela. Na webu najdete informace o každém z nás i přehled společných aktivit a také možnosti, jak se do společnosti Pepoušů zapojit. Nebojte se, nemusíte nikam chodit. Většina našich setkávání probíhá po internetu. Jsme z různých koutů, učíme jiné předměty, ale řešíme stejné otázky, máme společné problémy, jako většina z vás, učitelů, ale díky té rozmanitosti se odpovědi hledají lépe. Když něco nevím, obvykle se najde někdo, kdo stejný nebo podobný problém už řešil a ví. Píšeme články o tom, co se nám podařilo nebo i úplně nepovedlo, sbíráme a třídíme odkazy související s výukou, diskutujeme, sdílíme nápady a myšlenky, tvoříme weby a učíme se navzájem.

Učte s námi nebo se alespoň podívejte, co děláme. Třeba vás něco zaujme. Možná se "chytíte drápkem" tak, jako já asi před rokem a půl. Když se přidáte, můžete si být jisti, že o nápady, jak posunout výuku kousek dopředu, nebude nouze. A o to přece jde především. Těšíme se i na vaše podněty.

Jedno výročí

2012-04-22T13:32:00.003+02:00

Dnes jsem našla v Readeru zprávičku, že Spomocník slaví výročí. Již patnáct let se neúnavně snaží učitelům zprostředkovávat novinky a vývoj v oblasti moderních vzdělávacích technologií.

Potkala jsem se s ním před mnoha lety. Tehdy ještě sídlil na adrese Učitelský spomocník. Články mě zaujaly a začala jsem jej sledovat. Nejprve nahodile, ale později pravidelně. A když jsem pro sebe objevila Reader, stal se jednou z jeho prvních položek. Pokud jej do své četby zařadíte také, buďte si jisti, že získáte obrovského pomocníka, který vás bude posouvat na cestě za využívám technologií ve výuce. Články podněcují k diskuzi a proto se k nim vracím opakovaně, protože i v diskuzích je možné nalézt mnoho zajímavých myšlenek a názorů. Namátkou uvedu třeba dva z poslední doby Noste si vlastní přístroje! a Převrácená třída podle Dr. Lodge.

Zakladatelem Spomocníka je pan Bořivoj Brdička, neúnavný propagátor vzdělávacích technologií, jehož články tvoří osu, doplněnou články mnoha dalších autorů. Pokud se do některého textu začtete, zjistíte, že nabízí řadu odkazů na další a další články, ať už přímo na Spomocníkovi nebo jinde na webu, mnohé z nich i cizojazyčné, a tak je jen na vás, kam až se na své cestě za pochopením nějaké problematiky vydáte.

Chtěla bych touto cestou popřát Spomocníkovi a jeho zakladateli mnoho dalších podnětných článků a hlavně rozrůstající se počet jeho čtenářů, kteří budou myšlenky šířit dále.

Matematické hry Sumdog

2012-03-18T16:22:00.000+01:00

V poslední době se setkávám i na druhém stupni se žáky, kterým dělá problém násobilka nebo pamětné počítání do sta. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale myslím si, že tyto početní úkony by měl žák zvládat s přehledem a rychle i v době, kdy má v kapse mobil, který může posloužit jako kalkulačka. Ano může posloužit při výpočtu složitějších příkladů, ale tahat mobil z kapsy na výpočet 7x8 je přece jen trochu nemístné. Stejně jako tento příklad počítat půl minuty nebo i déle. Proto si myslím, že i v dnešní době má procvičování rychlého pamětného počítání své místo. Jak ale žákům digitálního věku toto drilové cvičení zpříjemnit? Pojďte se mnou vyzkoušet Sumdog.

Sumdog.com je web plný matematických her, které mohou žáci začít hrát v podstatě okamžitě. Po stisknutí "play" na úvodní stránce se dostanou na stránku přihlašovací, kde vyberou "play as guest" (hraj jako host) a mohou si dále vybírat hry a procvičované oblasti. Tato cesta ale není tou nejlepší. Takovýchto různých her na procvičování počítání je mnoho (např. výběr na stránkách ZŠ Na Beránku). Somdog ale nabízí více. Po registraci, která je zdarma, může žák pozorovat svůj postup, sbírat mince, vylepšovat svůj profil, získat nadstandartní levely her. Pokud jste rodič, pomozte svému dítěti s registrací nebo se zaregistrujte jako rodič. Pokud jste učitel, můžete z webu vytěžit ještě více.

Jak na to? Zaregistrujte se jako učitel a vyberte nebo zadejte svoji školu.

Po vytvoření účtu následuje vytvoření účtů žáků. Můžete je zadat ručně nebo importovat pomocí CSV souboru. Křestní jméno, příjmení, třída. Po zadání žáků se jim automaticky vygenerují přihlašovací údaje, které lze vytisknout a rozdat.

Poté lze již pro celou třídu nebo pro jednotlivé žáky vybírat procvičovanou látku nebo i typ her, které mohou používat.
V současné době je možné vybírat z devatenácti typů her procvičujících velké množství dovedností. Jsou rozloženy do deseti levelů. První je určen pro nejmenší školáky. Obsahuje například sčítání a odčítání do deseti. V desátém levelu najdeme i taková cvičení jako rozklad jednoduchého výrazu na součin.

Pokud si nebudete vědět s nějakým nastavením rady, doporučuji velmi dobře udělanou nápovědu, která obsahuje návody na jednotlivé činnosti učitele formou videí.

Žáci po přihlášení mohou vybrat v levém sloupečku procvičovanou oblast. V prostředním sloupečku si vyberou soupeře, pokud jim jako učitel předem nevybere vy, protože i toto je možné z učitelského účtu nastavit. Konečně v posledním, pravém sloupci, vybírají typ hry, pomocí které by si uvedenou látku chtěli procvičit.

Pro žáky obsahuje účet i mnoho dalších atraktivních prvků. Graficky mohou sledovat, které příklady jim jdou již opravdu rychle a které je ještě třeba stála procvičovat, sbírají za dokončené hry mince, kterými postupně zvyšují svůj rating. Za mince mohou potom také upravovat svoji postavičku v profilu. Toto vše, o čem jsem až dosud psala, je nabízeno zdarma.

Pokud máme učitelský účet zdarma, neuvidíme ale podrobné výsledky svých žáků (ve free verzi jou pouze dva). Pro podrobné výsledky je třeba použít placenou verzi. Cena je docela přijatelná a najdete ji zde.
Jestli tento článek malinko přispěje k lepší početní pohotovosti našich žáků, nebo alespoň k zamyšlení, jak jim podsunout početní aktivity pro ně přijatelným způsobem, budu ráda.

Online na myšlenkové mapy

2012-01-07T22:14:00.000+01:00

Ve výuce se stále více prosazuje využívání myšlenkových nebo pojmových map. Chcete-li se o myšlenkových mapách dovědět něco více, určitě navštivte web Myšlenkové mapy, kde najdete, jak je tvořit nebo k čemu se dají využívat. Pokud chcete vidět, jak myšlenkové mapy vypadají, určitě se podívejte na Mind map library nebo navštivte některý z odkazů uvedených v článku Michala Černého Kde hledat inspiraci pro myšlenkové mapy. Myšlenkovými mapami se zabývá také Inspiromat na Metodickém portálu Rvp a v článcích [1], [2] na webu WORKaholic BLOGuje Lukáše Bajera se můžete inspirovat při jejich použití ve výuce.

Protože jsou jsou ve škole stále ve větší a větší oblibě aplikace webu2.0, podívejme se, jak tedy na myšlenkové mapy online a pokud možno zdarma.

Bubbl - jednoduchá aplikace pro tvorbu myšlenkových map, jejíž použití je rychlé. Můžete pracovat bez registrace. Nabízí jednoduchá nastavení barvy a velikosti písma. Výslednou mapu si můžete uložit jako obrázek nebo rovnou vytisknout. Registrace je bezplatná a získáte navíc možnost svoji mapu si uložit online a kdykoli se k ní vracet, nebo také možnost vložit ji na svůj web. Bubbl umožňuje pouze vkládání textu.

MindMeister - registrace je zdarma a lze také využít přihlášení přes účet Googlu nebo Facebooku, který většina žáků, alespoň ve vyšších ročnících, má. Umožňuje vkládání obrázků z připravené galerie nebo z internetu. V neplacené verzi je nastavení spolupráce omezeno. Spolupracovat mohou buď všichni, kteří se na mapu dostanou, nebo nikdo. Ve výuce nám zřejmě toto vadit nebude, protože zapojení náhodného návštěvníka je značně nepravděpodobné a vždy po práci lze zase přenastavit práva. Mapu lze sdílet na web. Free verze je ovšem omezena jen na 3 mapy. Existují i aplikace pro Android a iPhone, které jsou zdarma.

Mindomo - stejně jako u MindMeister je registrace zdarma a také lze využít přihlášení přes účet Googlu nebo Facebooku. Umožňuje vkládat nejen obrázky z internetu a odkazy, ale i videa z Youtube. Pomocí emailu můžete přizvat ke spolupráci další tvůrce. Pokud používáte program Freemind, je možné soubory z tohoto programu importovat do aplikace Mindomo a následně upravovat. Výslednou mapu lze uložit (až 7 map ve free verzi), exportovat jako obrázek nebo přímo sdílet na web.

Slatebox - klady a zápory Slateboxu jsou uvedeny v PEPOUŠově nápadníku v článku

Spolupráce online - diagramy, myšlenkové mapy.

Wisemapping - aplikace k použití již na jedno kliknutí. Ihned lze začít pracovat. Bez registrace ale nelze mapu uložit, registrace je však zdarma a rychlá. Aplikace nabízí možnost exportu i do vektrového soubor. Je vhodná pro tvorbu textových myšlenkových map. Nelze přidávat obrázky, pouze přednastavené ikony nebo poznámky.

Mind42 - vyžaduje registraci, která je zdarma. Potom již můžete program plně využívat. Lze vkládat obrázky a odkazy a k tvorbě přizvat spolupracovníky. Výslednou mapu můžete exportovat ve formátech rtf, pdf, png, jpeg a nebo do souborů programu Free Mind. Lze ji také integrovat do vlastního webu.

Lucidchart - je aplikace, která také může sloužit k tvorbě myšlenkových map, ikdyž její využití je mnohem širší. Je určena pro tvorbu velkého množství různých diagramů (vývojové, organizační, Wennovy, mapy webových stránek), umožňuje výběr ze stovek různých tvarů, vytahování linií z jakéhokoli objektu, při vkládání vlastních obrázků podporuje metodu drag and drop. Export je možný jako obrázek.

Gliffy - aplikace podobně jako Lucidchart umožňuje nejen tvorbu myšlenkových map, ale mnoha dalších diagramů a schémat. Nabízí i možnost tvorby interiérového designu. Ve verzi pro vyzkoušení lze začít používat okamžitě bez jakékoli registrace.

Cacoo - aplikace, u které se musíte registrovat, ale opět lze využít účty Google a Facebook. Velmi příjemná je možnost nastavení češtiny. Stejně jako dvě předchozí aplikace má velké množství šablon, takže ji lze použít mnoha způsoby. Umožňuje export i ve formě obrázku. Dále nabízí i možnost online spolupráce a umístění výsledného díla na web. Ve free verzi je možné mít 25 listů v jediné složce a spolupracovat s 15 uživateli.

Glinkr - jednoduchá aplikace na tvorbu myšlenkových map. Lze omezeně vyzkoušet bez registrace, ta je ale jednoduchá a zdarma. Program je publikován pod licencí GPL3.

Comapping - i pro vyzkoušení je nutná registrace. Lze vkládat text a ikony. Nabízí velké množství různých typů exportu výsledné mapy včetně vektorového souboru nebo souboru programu Freemind.

Spiderscribe - Velmi pěkně vyhlížející aplikace, která je zatím, v beta verzi zdarma. Po jednoduché registraci, lze tvořit mapu, do které lze vkládat nejen text a obrázky, ale i celé textové soubory a mapová okénka.Lze přidávat spolupracovníky a publikovat na webu.

Text2mindmap - nástroj pro rychlou tvorbu jednoduchých myšlenkových map. Použitelný ihned, bez registrace. Oproti ostatním zde uvedeným aplikacím nevytváříte přímo myšlenkovou mapu, ale vlastně strukturovaný text, který známe například z textových editorů pod názvem seznam s odrážkami. Tento text se pak následně konvertuje do myšlenkové mapy. Aplikace nabízí jen velmi omezené možnosti nastavení a ovlivnění umístění textu. Mapu lze uložit jen jako obrázek. Nenabízí žádnou možnost sdílení a spolupráce online. Její uplatnění vidím hlavně v ukázce, jak myšlenková mapa vypadá. V případě, že již máme předem připravený strukturovaný text, je její vytvoření totiž otázkou sekund.

Slovní mraky

2011-12-06T17:50:00.001+01:00

Slovní mrak je zajímavé grafické zpracování nějakého textu, které je založeno na frekvenci jednotlivých slov. Při větším výskytu je slovo větší. Jednoduché slovní mraky se objevují na webových stránkách, kde jsou tvořeny nejčastěji vyhledávanými tagy. Používají se v prezentacích nebo reklamě a lze je s úspěchem využít i při výuce. Podívejme se třeba na Dreamstime nebo Google, jak mohou vypadat.

Pro tvorbu mraku lze volit v podstatě dvě cesty.

Vytvoříme mrak z existujícího textu. Například zde najdete mraky z projevů amerických prezidentů a tady mraky pohádkové. Druhou možností je vytvořit text tak, aby vznikl požadovaný mrak.

Jak word cloud vytvořit? Nebojte se, není nutné se pracně zabývat statistikou a zjišťovat frekvenci slov v textu ani zvládat složité grafické programy. Existují online aplikace, které toto vše vyřeší za vás.

Wordle - (http://www.wordle.net/) nabízí rychlé vytvoření mraku z textu nebo webové stránky. Není nutná registrace. Lze nastavit písmo, zvolit převládající orientaci slov a barevné ladění. Pokud chcete ovlivnit velikost slov, můžete je samozřejmě do textu nakopírovat a nebo použít pokročilé nastavení.

Tagxedo - (http://www.tagxedo.com/) umožňuje volit i tvar vzniklého slovního mraku.

WordItOut - (http://worditout.com/) generátor slovních mraků, který umožňuje velmi podrobné nastavování orientace, barvy, fontu i jednoduché ovlivnění velikosti slov. Není nutná registrace.

TagCrowd - (http://tagcrowd.com/) rychlá a jednoduchá tvorba slovního mraku bez nutnosti registrace. Velkou nevýhodou je, že nezvládá českou diakritiku.

Tagul - (http://tagul.com/) je nutná registrace. Ta je ale rychlá. Po zadání uživatelského jména a emailu vám přijde heslo pro přihlášení. Nebo lze využít přihlášení přes jiné účty, např Google, Facebook, Twitter a několik dalších. Celý mrak je možné velmi podrobně nastavovat. Při používání českého textu je důležité dát pozor na výběr fontu, protože jen některé z nabízených zvládají českou abecedu. K slovům tvořícím mrak, lze přidat odkazy na konkrétní stránky. Celý mrak můžeme poté vložit do blogu nebo do webové stránky.

ToCloud - (http://www.tocloud.com/) další generátor, který umožňuje tvorbu mraku z textu nebo webové stránky. Není nutná registrace.

WordShift - (http://wordsift.com/) tato aplikace nabízí kromě tvorby slovního mraku ještě několik dalších možností vizualizace textu. Její možnosti nejlépe poznáte na průvodním videu. Českou diakritiku zvládá jen částečně, protože nefunguje Visual Thesaurus, který pro anglické texty nabízí další zajímavé vizuální zpracování.

Word clouds for Kids - (http://www.abcya.com/word_clouds.htm) je primárně určený pro děti, ale v našich podmínkách použitelný jen částečně, protože nezvládá českou diakritiku.

Word Mosaic - (http://www.imagechef.com/ic/word_mosaic/) je aplikace vhodná spíše pro tvorbu mozaiky ze slov, ale i tak je zajímavá, hlavně možností použití různých tvarů, do kterých je text umístěn. Nabízí velké množství různých možností sdílení vytvořené mozaiky.

Slovní mrak určitě nepatří jen do češtiny. Jeho využití ve výuce může být rozmanité. Nechme se třeba inspirovat 52 zajímavými využitími Wordle od Toma Barretta nebo Pepoušovým nápadníkem.

GeoGebra je nejen geometrie

2011-11-27T14:01:00.001+01:00

Geogebra je volně šiřitelný matematický program. Lze jej využívat od první třídy až po vysokou školu. Již nejmenší žáky můžete pomocí GeoGebry seznamovat s různými geometrickými prvky. Lze velmi snadno měnit jejich velikost a polohu a tak žáky dovést k vyhledávání charakteristických vlastností těchto prvků.

Ale s Geogebrou mohou snadno pracovat i sami žáci. Pro menší je vhodné jednoduše skrýt všechna okna kromě rýsovacího.

Geogebra nemůže nahradit vlastní rýsování, které žáci také musí zvládnout, ale může velmi pomoci při hledání a pozorování různých vztahů. Například správně sestrojený čtverec zůstává čtvercem i když pohybujeme jeho vrcholem. Nesprávně sestrojený se při pohybu deformuje, ač se oba čtverce jevily na počátku jako stejné.

Na webu GeoGebry najdete možnost stažení programu, množství nahraných materiálů nebo můžete navštívit fórum. Pokud připravíte v programu nějaký materiál, můžete jej i na web nahrát a přidat jej tak do nabídky. Velmi přínosná je možnost spustit i online verzi programu. Nemusíte si tedy program instalovat a máte jej vždy po ruce.

Konstrukce v GeoGebře lze jednoduše vyexportovat jako webovou stránku a umístit na internet. Tak vniklo množství dostupného materiálu. I když většina není česky, u geometrických konstrukcí to vůbec nevadí.

Množství již vytvořených appletů najdete na mnoha dalších stránkách. Že je to program i pro střední školy se můžete přesvědčit na stránce gymnázia Na Vítězné Pláni, kde najdete opravdu rozsáhlou sbírku appletů. O širokém využití vás může přesvědčit i kanál GeoGebraChannel na YouTube.

Další materiály najdeme na webu I2geo případně na stránkách Geogebrawiki.

Samozřejmě, že lze soubory vytvořené v programu ukládat a následně znovu otevírat. Toho využívám například při zadávání školní nebo domácí práce. Žáci dostanou soubor se zadáním, otevřou jej v online aplikaci, provedou konstrukci a výsledný soubor zase uloží.

U složitějších konstrukcí ve vyšších ročnících jistě oceníme, že lze konstrukci procházet znovu po jednotlivých krocích. Žáci si mohou lépe ujasnit, kde udělali chybu nebo se zaměřit na místo, které úplně nepochopili.

V článku Jaroslava Zavadila zjistíte, že Geogebru nemusí používat jen matematici. Již na výše zmíněných stránkách najdete množství různých příkladů využití třeba pro fyziku. V tomto článku je představeno využití pro puzzle a zeměpis.

Nechci zatracovat podobný software, kterým je ve školách také používaná Cabri geometrie. Pro mě ale jednoznačně vyhrává Geogebra. Hlavně z těchto důvodů:

je Open Source - tedy pro školy přináší úsporu peněz a navíc ji mohou mít i žáci na svých počítačích doma, lze v ní zadávat případně i úkoly na domácí přípravu
nabízí i online verzi - takže je dostupná kdekoli pouze s využitím prohlížeče
velmi jednoduše se nastaví čeština
existuje velké množství dostupných materiálů

Další výhody jsou přehledně zpracovány v článku Dynamický matematický software Petra Švarce.

O GeoGebře bylo napsáno již mnoho různých článků. Věnoval se jí Učitelský Spomocník, blog Co jsem vyzkoušela Jitky Rambouskové i portál rvp.cz. V seminární práci Kristýny Stodolové najdete jednoduché návody pro práci s programem.

S GeoGebrou pracuji často a myslím, že stojí za to ji opět připomenout.

Intergeo

2011-11-27T10:43:00.001+01:00

Již jste slyšeli o projektu Intergeo? Jestli ne, trochu vám jej představím.

"Hlavním cílem projektu Intergeo je učinit digitální materiály pro výuku matematiky více přístupné, klasifikované a snadněji použitelné napříč celou Evropou" Toto se můžeme dočíst na úvodní stránce projektu.

Jsou zde shromažďovány materiály pro výuku matematiky. Převážnou většinu v současné době tvoří materiály pro geometrii. Můžeme je vyhledávat podle mnoha kritérií.

Materiály jsou vytvořené v různých matematických programech a samozřejmě nejzajímavější jsou pro nás ty, které lze použít bez instalace nebo dokonce koupě nějakého programu. Kromě jiných zde nalezneme tedy i materiály vytvořené v programech Geogebra a GEONExT.

Po registraci lze materiály i vkládat, vytvářet z nich kolekce, hodnotit nebo komentovat. Česká republika zde má svoje malé zastoupení v podobě skupiny I2GeoCZ a najdete zde i několik českých příspěvků. Projekt vznikl již v roce 2007, ale nedostal se do povědomí našich učitelů. Podle posledních vložených materiálů je ale vidět, že se nejedná o projekt úplně mrtvý, takže zřejmě můžeme očekávat další cizojazyčné příspěvky. Je škoda, že tento projekt není více známý. Vždyť většinu zde uvedených materálů lze použít bez jazykových bariér.

V současné době zde najdete přes tři tisíce různých příspěvků. Mnohé jsou zde umístěny jako spustitelný aplet, takže jsou použitelné nejen pro majitele placených softwarů, ale pro všechny návštěvníky.

Závěrečné shrnutí kurzu

2011-11-19T15:31:00.001+01:00

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Závěrečné shrnutí kurzu pro prezentaci:

&lt;p&gt;&amp;amp;amp;amp;lt;p&amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;Zaávěrečné shrnutí &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;br&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;/p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;/p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;/p&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;&amp;amp;amp;amp;lt;/p&amp;amp;amp;amp;gt;&lt;/p&gt;

Budoucnost vzdělávacích technologií

2011-11-13T18:22:00.001+01:00

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Jedu do školy a na tabletu si zobrazuji výsledky žáků ze včerejšího dne. Aplikace mi je vyhodnotí a nabídne studentův další postup. Vybírám pro každého čtyři nebo pět pro něj nejvhodnějších aktivit, které vedou ke splnění potřebného výukového cíle. Žáci si pak zvolí ty, které je nejvíce osloví. Nabídka aktivit je díky státní politice velká, protože stát tyto projekty podporuje. Aktivity mají většinou formu hry v pěkném grafickém prostředí, takže není výjimkou, že je někteří splní všechny.

Ve škole si nachystám vše potřebné na ranní blok fyziky. Žáci se připojí online a budou referovat, co zajímavého nalezli o využití Archimédova zákona v praxi, potom budou z domova předvádět připravené pokusy.

Ještě je ale čas, a tak se podívám do online diskusní skupiny deváťáků, kde se včera strhla debata nad zadanou prezentací, protože žáci ve skupinách diskutovali o využívání různých zdrojů energie a každá skupina obhajovala ten svůj jako nejlepší. Samozřejmě, že mě zajímá, jestli dospěli k nějakému řešení, ale jde mi také o vizualizaci příspěvků, protože mám dojem, že se Adam poslední dobou moc nezúčastňuje společných aktivit. Ještě se stačím zeptat rodičů na sociální síti, co se s ním děje. Dovídám se, že se mu ztratil jeho pes Andy. Napíši mu pár povzbudivých slov a už začíná fyzika. V druhém bloku mám s osmáky praktickou matematiku. Osmáci jsou dnes ve škole. Vím, že mají praktická cvičení z přírodopisu a potom se v matematice zaměříme na odvození obvodu kruhu. Cestou domů se na síti podívám, co ostatní kolegové objevili nového k výuce a pošlu odkaz na zajímavou aplikaci, kterou jsem našla já. Přihlásím se na online kurz o dalším rozvoji ve vzdělávání.

Najednou zjistím, že se mnou chce spojit Davidova matka:

David tedy nebude chodit do školy. Žije jen s matkou a ta často jezdí služebně do ciziny. David ale bude samozřejmě plnit online všechny zadávané úkoly tak, jako již mnohokrát před tím.

Když už jsem skoro před naším domem, dostávám informaci, že se Andy našel. Mám radost.

Doma zrovna syn hraje na počítači online nějakou výukovou hru na dějepis. Když jsem chodila do školy, dějepis mě moc nebavil, ale ta hra vypadá zajímavě. Zahraji si s ním.

Jeden obyčejný den učitele v roce 2016 se chýlí ke konci.

Pojmové zamyšlení nad sedmým týdnem

2011-11-13T12:48:00.001+01:00

(Miničlánek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Jaká by měla být vzdělávací politika státu pro 21. století?
Nabízím jen malý mráček pojmů, které by se asi měly objevit při přemýšlení o vzdělávací politice.

Představuji si, že by se nad těmito pojmy zamýšleli lidé zodpovědní za vzdělávací politiku státu.
Tak, jako se nad nimi zamýšlíme my, v kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století.

Na logiku s Tutorem

2011-11-11T20:42:00.001+01:00

Před nedávnou dobou jsem v elearningovém kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století narazila na zmínku o projektu Problem Solvig TUTOR a hned mě zaujal.

Projekt nabízí na svých stránkách možnost řešení řady různých logických a výukových úloh. Když jsem navštívila web Problem Solvig TUTOR, byla jsem hned na začátku mile překvapena jednoduchostí registrace. Stačí zadat jen Login a můžete začít.

Zatím zde najdete dvacet sad úloh. Každá sada obsahuje několik desítek jednotlivých problémů. Po vyřešení každé úlohy vám TUTOR nabídne další dvě úlohu s vyšší obtížností.

Lze si zvolit lehčí nebo těžší variantu a procházet celou sadou úloh postupně. Pokud ale chcete, je možné si vybrat přímo jakoukoli úlohu ve velmi přehledné nabídce, kde je jasně patrné, kterou úlohu jste již vyřešili, kterou jste začali, ale zatím nevyřešili, a kterou jste ještě neřešili vůbec.

Po zvládnutí úlohy se objeví přehledná statistika, která vám ukáže vaši pozici mezi ostatními řešiteli.

To není ale vše, co TUTOR nabízí. Pro učitele je zde ještě mnoho dalších funkcí, které je možné využít pro výuku. Žákům jsem doporučila při registraci vyplnit i heslo. Na své stránce osobních údajů jsem zaškrtla, že jsem učitel a vyplnila adresu školy. Potom jsem v sekci učitel jednoduše vytvořila skupiny pro své žáky. Učitel může vybrat jednotlivé sady, které chce žákům k řešení nabídnout. Ti se potom na své osobní stránce přihlásí k příslušné skupině. Například jsem vytvořila skupinu 7b a žák, který má patřit k této skupině, se na své osobní stránce přidá ke skupině s tímto označením. Toto přihlášení ke skupině se nastaví jen na počátku. V případě potřeby je možné jej zrušit a naopak žák může být přihlášen i k několika skupinám. Jedna například pro matematiku, jiná pro informatiku.

Učitel má potom k dispozici statistiky jednotlivých žáků. Má přehled o tom, jaké příklady vyřešili i o tom, jakou volí strategii, zda například postupují podle doporučeného pořadí nebo zda zkouší úlohy mnohem těžší. Také vidí porovnání žáka mezi ostatními ve skupině.
Ovládání celého webu je velmi intuitivní. Pokud si nevíte rady se správným nastavením, je zde přehledná stránka s nápovědou. Řešení úloh je připraveno tak, že se nejprve žáci seznámí s úlohou ve cvičném příkladu, aby lépe pochopili, co od nich problém vyžaduje.

Ve všech třídách, v kterých učím, bylo vidět, že žáky tyto logické úlohy zaujaly. Mnozí je řešili i mimo výuku a to byl jeden z cílů, proč jsem je s tímto webem seznámila. Chtěla jsem přesunout část vzdělávacích aktivit nenásilnou formou do volného času žáků. Je jisté, že se "nechytnou" všichni, ale teď mohu pozorovat, že se na stránky vracejí a přibývají jim další splněné úlohy. Až bude zájem opadat, vrátíme se k webu ve škole a přidáme si třeba další sadu úloh. Již v článku o projektu Khan Academy jsem psala, že stačí třeba malá zmínka, nenásilné připomenutí a opět se zvýší aktivita.

Problem Solving TUTOR je projekt, který určitě stojí za vyzkoušení a zařazení do výuky. Mně se moc líbí a těším se, že úloh bude přibývat a že se třeba objeví další podobné projekty, protože si myslím, že tímto směrem by se měla ubírat tvorba výukových aktivit v budoucnu, včetně toho, že použití je zdarma.
Nalákala jsem vás? Napište do komentářů, zda jste vyzkoušeli, jak jste spokojeni, případně jestli vás článek alespoň inspiroval k vyzkoušení TUTORA v budoucnu.

Elektroskop

2011-11-08T23:33:00.003+01:00

Před týdnem jsme se šesťáky vyráběli elektroskopy. Ptáte se, jak tahle činnost souvisí s blogem nazvaným Informační technologie ve výuce? Za chvilinku se k tomu dostanu. Po výrobě bylo samozřejmě nutné zjistit, jestli fungují. Fungují. Některé hned, některé po menších úpravách. Pořídili jsme důkaz. Děti si elektroskopy nafotily.

A kam s fotografiemi? Už před časem jsme s žáky zřídili žákovské blogy. Inspirovala mě Jitka Rambousková, která se svými deváťáky blogy již používá delší dobu, jak o tom píše i v článku Týden čtvrtý. Úkolem bylo k fotografii přidat i návod na výrobu. Podařilo se nám to? Podívejte se, jak svoje příspěvky zpracovali Dan, Dominik, Majda a Žofka.

Zatím se blogovat teprve učíme. Ještě stále se objevují zásadní chyby. Třeba často zapomínáme psát mezery za interpunkčními znaménky. Ne vždy využíváme kontrolu pravopisu, která by odhalila alespoň některé z pravopisných chyb. Ale psaní nás docela baví, a tak věřím, že se časem úroveň článků bude zlepšovat.

Hodnocení výukových výsledků a technologie

2011-10-30T13:35:00.000+01:00

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

V přednášce Petra Naske a v článcích Bořivoje Brdičky k tomuto týdnu jsou nastíněny možnosti hodnocení výukových výsledků pomocí technologií. Jsou zde uvedeny klady ale i úskalí, které toto hodnocení přináší.

V článku Skutečné možnosti využití daty řízeného školství je momo jiné uvedeno: "Primárním příjemcem výsledků musí být žák (student), pak učitel a teprve nakonec při zajištění etických pravidel též nadřízené orgány." S tím mohu jen a jen souhlasit. V první řadě by se měl žák (student) dovědět, jak pracuje, zda se danou problematiku naučil správně a zda jeho sebehodnocení odpovídá skutečnosti. Vede to ke zvýšení motivace žáka.

Osobně tedy přínos technologií v oblasti hodnocení vidím hlavně v tom, že se žák okamžitě dovídá výsledek svého snažení, nemusí čekat, až např. celá třída dokončí test a společně si jej zkontrolují (v tom lepším případě) nebo třeba i týden nebo déle než jej učitel opraví a oznámkuje v těch horších případech.

K okamžité zpětné vazbě žákům dochází například ve cvičeních z projektu Khan Academy, kterou s žáky používám a o které jsem psala v minulém článku. Různé statistiky a znázornění výsledků žáků může využít i učitel. Mohu tedy zjistit co procvičovali, kolik cvičení udělali i jak dlouho se práci věnovali. Mohu objevit i oblasti, které jim dělají problémy a látku jim třeba dovysvětlit. Myslím, že pokud by se peníze věnované na testování žáků, věnovaly na tvorbu takovýchto projektů, vedlo by to ke zlepšení výsledků vzdělávání více, než zmiňované testování.

Velkým lákadlem se pro mě stal další projekt zmiňovaný v přednášce: Problem Solving Tutor. Dosud jsem jej neznala. Po prvním "osahání" se mi velmi líbí a už se těším, že jej příští týden zařadím do výuky. Jsem si jistá, že zaujme i žáky.

Závěr: Asi je to jako s ohněm: testování a hodnocení výsledků vzdělávání pomocí technologií může být dobrý sluha, ale špatný pán. Posloužit může samotným žákům, ve zjištění co umí a jak jsou na tom v porovnání s ostatními. Vyhodnocení může díky technologii přicházet hned. Posloužit může učiteli, aby si uvědomil, kde má žák nějaké nedostatky, které otázky mu dělají problémy a případně jej nasměroval třeba na zopakování látky nebo mu danou oblast dovysvětlil. Může se ale také stát špatným pánem ve chvíli, kdy se na základě výsledků nějakých testů začne posuzovat kvalita škol bez ohledu na to, jací žáci např do těchto škol přicházejí a jaká je "přidaná hodnota" vzdělávání.

Matematika a Khan Academy

2011-10-27T13:14:00.001+02:00

Khan Academy je projekt, který nabízí na svých stránkách zdarma výuková videa a interaktivní cvičení. Chci vás seznámit s tím, jak jej využíváme v matematice.

Používáme hlavně interaktivní cvičení. Na stránkách Khan Academy je najdete v části nazvané PRACTICE.

Po otevření stránky se vám hned objeví "pavouček" s jednotlivými cvičeními. Pavouček může žáky provést od základů matematiky až po matematiku vysokoškolskou. I když lze využít nejjednodušší cestu - spustit cvičení a začít procvičovat, doporučuji se nejprve se žáky zaregistrovat. Lze to provést přímou registrací nebo přes účty na Google nebo Faceboku. Teprve po zaregistrování totiž můžete plně využít všechny možnosti, které tato cvičení nabízejí.

Když se žák přihlásí, jeho výsledky se uloží a při dalším přihlášení může pokračovat tam, kde skončil. Nejen ve stejném cvičení, ale dokonce na stejném příkladu, kde procvičování minule opustil. Po znovupřihlášení jsou splněná cvičení označená modře. Cvičení, která by měl nyní absolvovat, zeleně. Cvičení, která by si měl trochu zopakovat, oranžově a dosud nepoužitá cvičení šedě. Pro žáky je toto názorné zobrazení cvičení velmi přitažlivé a podporuje jejich učení. Dalším, pro žáky přitažlivým prvkem, je získávání odměny ve formě odznaků, čímž se řešení cvičení trochu přibližuje jejich oblíbeným počítačovým hrám. Také si mohou zobrazit různé druhy statistik.

A zde se zastavím u další velké výhody registrace. Pokud řeknete žákům, aby si vás v sekci COACH v oddíle Manage Coaches, přidali jako kouče, můžete jejich aktivity sledovat i vy. Máte potom k dispozici velké množství všelijakých statistik. Můžete sledovat práci třídy i jednotlivých žáků. Budete vědět, kdy procvičovali, kolik času procvičování věnovali, která cvičení mají hotová a dokonce třeba i kolik času jim zabral jednotlivý příklad. Toho lze velmi dobře využít při výuce.

Používám Khan Academy většinou tak, že zaregistrování a první seznámení uděláme ve škole. Další procvičování pak zadávám za domácí úkol, protože mohu vzhledem ke statistikám velmi dobře sledovat, zda byl úkol splněn. Některým žákům se prostředí tak zalíbí, že jsou ochotni procvičovat i nad rámec zadávaných úkolů. Po větě typu: "Všimla jsem si, Honzo, že jsi na Khan Akademy včera procvičoval a že jsi dokonce zvládl to, co se teď teprve začínáme učit," se vždy ve statistikách objeví dost žáků, kteří si něco procvičí, ikdyž to nebylo za domácí úkol. A to je určitě přínosné.

Dále zařazuji do hodin občas malé procvičení, protože při práci ve třídě na počítačích si všichni nejlépe uvědomí, jak jsou na tom v porovnání s ostatními.

Možná si říkáte, zda není problém s angličtinou. Je pravda, že slovní úlohy raději nechávám na řešení ve škole, kde si je společně přeložíme. Ale s ostatními si žáci snadno poradí pomocí předkladače. Takže se při matematických úlohách naučí i několik anglických slovíček.

Často žáci používají i videa, umístěná na stránkách Khan Academy, přestože jsou v angličtině. Uvedené postupy jsou natolik názorné, že jim většinou rozumí i beze slov.

Pokud jste Khan Academy nepoužívali, doufám, že vás můj článek inspiruje alespoň k jejímu vyzkoušení.

Teorie konektivismu a PLN

2011-10-23T13:16:00.001+02:00

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

V rámci kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století proběhlo v tomto týdnu online setkání se Stephenem Downesem. Přednáška byla samozřejmě v angličtině, takže jsem hned narazila na svůj dlouholetý problém: neznalost angličtiny. Tedy hlavně neschopnost dokonale porozumět mluvené přednášce. Snažila jsem se alespoň sledovat text. Zaujal mě rozdíl mezi kolaborací a kooperací a došla jsem k názoru, že mnoho aktivit označovaných jako kooperace by vlastně mělo být označováno slůvkem kolaborace. Samozřejmě, že není tak důležité označení samo o sobě, jako spíše to, na čem je ten který pojem založen. Rozdíly dobře vystihuje David Mikoláš ve svém článku Vzdělávání v prostředí počítačových sítí aneb Downesův svět konektivismu.

Vzhledem k neustálému nárůstu množství informací nemůže každý jedinec obsáhnout vše a tak v duchu konektivismu vytvářím kolem sebe svoje osobní vzdělávací prostředí (PLN). Neboli slovy pana Bořivoje Brdičky: Některé znalosti mám uloženy u svých přátel. Takže například neznalost angličtiny v případě, že se chci o konektivismu něco dovědět mohu částečně nahradit sledováním Spomocníka a hlavně pana Brdičky, který se ve svých článcích konektivismem zabývá. Samozřejmě, že pokud bych se chtěla dovědět všechny podrobnosti mohu se obrátit přímo ke zdroji, který lze najít na webu Stephena Downese.

Přemýšlím, co patří do mého PLN? Uvědomuji si, že už je to už strašně dávno, kdy jsem narazila na články Spomocníka. Tehdy ještě ani náznakem neexistoval portál rvp.cz, na kterém hledám materiály a sleduji diskuse nyní a na kterém má dnes i svoje místo zmiňovaný Spomocník.

Také jsem moc ráda, že jsem se, podobně jako píše Jitka Rambousková ve svém článku Týden pátý, mohla připojit ke skupině PEPOUŠů, učitelů, kteří jsou ochotni sdílet své nápady, zkušenosti, ale i starosti prostřednicvím blogů (např http://cojsemvyzkousela.posterous.com/), sociálních sítí, ale třeba i pomocí Google Wave na Pepošově vlnobití. Určitě doporučuji alespoň nahlédnout. Věřím, že zde najdete mnoho inspirace a zjistíte, že stojí za to, zahrnout je do svého PLN.

Mnoho dalších, česky píšících učitelů, jsem zatím nenalezla. Na sociálních sítích Twitter a Google+ sleduji i anglicky píšící autory. Další mám zařazeny ve svém Readeru (např. http://www.freetech4teachers.com, http://cyber-kap.blogspot.com, http://web20edu.com, http://teachpaperless.blogspot.com, http://edte.ch/blog Toma Barretta, kde mě zaujaly hlavně jeho Interesting Ways). Možná se divíte, že zahrnuji i anglicky píšící autory ač jsem v úvodu psala, že anglicky neumím. Skutečně neumím. Sledovat přednášku v angličtině nedokážu, ale přečíst si třeba článek o využití nějaké nové technologie není zase tak velký problém. Vždyť "některé znalosti mám uloženy u svých přátel" a nemusí to být vždy přátelé z masa a kostí. Takovým přítelem může být třeba i Google Translate. S jeho pomocí je možné textům porozumět.

Těším se, že budu třeba moci časem své osobní vzdělávací prostředí dále obohacovat hlavně o česky píšící autory.

Co jsme vyzkoušeli

2011-10-15T22:17:00.000+02:00

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

S žáky už jsme vyzkoušeli a dále využíváme množství aplikací webu 2.0. Tvorba nástěnky v Lino, se stala běžnou součástí výuky a používáme ji mnoha způsoby. Na pojmové a myšlenkové mapy jsme používali již několik aplikací (bubbl.us, mindomo, mindmeister). Sdílíme navzájem texty a prezentace v Google dokumentech. Využíváme je i na odevzdávání úkolů. Tvoříme plakáty v Glogsteru. Natáčeli jsme videa fyzikálních pokusů a následně je stříhali. Tvoříme slovní mraky ve Wordle. Pro lepší zapamatování vzorečků jsme vytvořili komiksy v Toondoo. Deváťáci připravili pro své mladší spolužáky výukové prezentace z matematiky. Právě připravujeme prezentace do fyziky v Prezi. Elektronicky odevzdávaným úkolům jsou žáci ochotni věnovat mnohem více času. Zapojili jsme se do meziškolního projektu, při kterém jsme používali další aplikace, třeba Voki.

Ale zatím jsme si práce vždy jen ukazovali ve třídě, občas nějaké protlačili na školní web. Už chvilku jsem si říkala, že bychom se mohli nějak "posunout". Zviditelnit práce, které splňují všechna kritéria a také naopak "zviditelnit" práce, které nevyhovují, protože jim tvůrce nevěnoval dostatek času. Možná by to mohlo být zajímavé i pro rodiče. Také by si mohli žáci komentovat své příspěvky navzájem. Začala jsem přemýšlet, zda by bylo vhodné třeba práce prezentovat formou blogů? Pořád jsem váhala. A pak jsem narazila na ten správný impuls. Ono to jde. Přečtěte si a podívejte se také. Je úžasné, co paní učitelka Jitka Rambousková se svými deváťáky zvládá.

Takže inspirace. Také mě napadá, že jsme ještě nevyzkoušeli webquest a nezapojili se do žádného etwinningu.

Mám letos šesťáky...

Ve čtvrtek jsme založili blogy...

Hry ve výuce matematiky a fyziky

2011-10-08T21:40:00.002+02:00

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Hry patří k životu a k životu dětí obzvlášť. S rozvojem digitálních technologií i hry digitální. Ale patří i do školy? Jsem přesvědčená, že zcela určitě ano. Vzhledem k tomu, že učím matematiku a fyziku, zajímám se hlavně o hry z této oblasti. Na výuku jednoduchého počítání existuje na internetu velké množství "mini" her, kde si žáci mohou procvičovat základní početní operace v pro ně příjemném a graficky pěkně zpracovaném prostředí. Již delší dobu sbírám odkazy na takové krátké minihry a soustřeďuji je na stránkách naší školy v sekci výukové materiály - matematika. Většina zde uvedených her je vhodná spíše pro první stupeň. Přesto se zde najde dost her, které zaujmou i nejstarší žáky základní školy. (např. Algebra vs. the Cockroaches - kde žáci hledají rovnici funkce znázorněné grafem)

Do rozvoje matematických dovedností patří i rozvoj logického myšlení. Všelijakých logických her lze najít na internetu velké množství. Mohou to být "zdigitalizované" hry deskové, jako třeba šachy, které lze ovšem s rozvojem digitálních technologií hrát i se soupeřem, který je na druhé straně zeměkoule. Nebo jsou to hry, které známe v papírové podobě - třeba SUDOKU. O něm jsem napsala krátký článek na webu pro žáky. Často používáme také různé geometrické hlavolamy - např. zápalkové, spojovačky nebo třeba tangram.

Hry zařazuji v hodině většinou jako zpestření v krátké ukázce. Žáci si zkusí, jak se hra hraje, a chvilku si hrají, ale nemají na hraní dostatek času... A tak si hru pustí doma, protože chtějí vyzkoušet, jestli se dostanou dál nebo budou mít větší skóre atd. Kdybych jim vytiskla třicet příkladů na papír za domácí úkol, určitě by se na mě dívali dost naštvaně. Při hře jich mnohdy spočítají mnohem více.

V čem je hra tak přitažlivá? Hry mají pěknou grafiku, poskytují odměny a je hned vidět výsledek, můžeme hrát s neznámým protivníkem nebo i s kamarádem, takže poskytují radost z vítězství někdy i z vítězství nad sebou - třeba u hlavolamů. Mnozí z mojich sedmáků berou jako hru třeba i cvičení na Khan Academy a jsou ochotní procvičovat matematiku i doma.

Ve fyzice používáme různé hry založené na směrování paprsků, hry využívající gravitaci, magnetismu nebo online napodobeniny hry Crayon Physics Deluxe třeba magic pen. Další fyzikální hry lze najít na webu physicsgames.
Teď, při psaní článku, jsem si uvědomila, že nemáme u nás na školním webu žádné hry zaměřené na fyziku. Že bych si šla ty odkazy utřídit?

Výsledek dotazníku

2011-10-05T23:06:00.001+02:00

Před časem jsem oslovila kolegy s krátký dotazníkem ohledně využívání IT technologií na naší škole.
Zde je výsledek:
1. Více jak polovina z těch, kteří odpověděli, má ve třídě alespoň jeden počítač.

Více jak polovina z těch, kteří odpověděli, má ve třídě alespoň jeden počítač.

2. Zde je vidět, k čemu se počítače ve třídě používají:

Jakým způsobem počítač ve třídě používáte?

ukazuji na něm žákům obrázky, texty, prezentace, videa			75%
vyhledávám na něm informace k otázkám, na které s dětmi narazíme při výuce			75%
žáci na něm vyhledávají informace			75%
žáci plní pomocí počítače ode mne připravený úkol (např napsat text, vypočítat příklad...atd)			38%
žáci na něm hrají o přestávkách hry			25%
žáci na něm o přestávkách surfují po internetu			0%
učím na něm žáky využívat různé aplikace			38%
žáci si pomocí počítače kreslí			38%
používáme na něm různé kooperativní online aplikace, u kterých se žáci vystřídají			0%
používáme na něm výukový software			50%

3. Odpověď na otázku Jak často využíváte se žáky počítačovou učebnu:
(Počítačové učebny máme ve škole dvě a nebývají nikdy plně obsazené)

4. V počítačové učebě se žási většinou věnují výukovým programům.

5. Zajímavé byly i odpovědi na otázku, co učitelům nejvíce brání ve větším využívání počítačové učebny:

NEMÁM POTŘEBU VYUŽÍVAT JI ČASTĚJI
Při našem způsobu výuky stačí tři počítače ve třídě - nemám tedy potřebu počítačovou učebnu využívat.
nic
ne vždy je volná
Nedostatek času.
nejspíš nic
moje osobní nastavení
"- čas a dobré vybavení třídy počítači"
Dříve to byly částečné obavy ze zvládnutí techniky, nyní už je to spíš jen malý počet hodin předmětu a pocit, že více hodin v učebně PC by mi nedovolilo látku probrat. Více využívám IA tabuli.
Málo času.
musím využívat i učebnici
Nic mi nebrání.
Nic
nic

6. 100% ano se objevilo u otázky, zda je opoužívání informačních technologií ve škole důležité.

7. Ve škole máme dvě učebny s interaktivní tabulí

8. Co nejvíc brání v dalším využíváním IT technologií ve výuce:

NEVÍM
Neznám všechny možnosti práce s nimi, tudíž s nimi ani neumím pořádně pracovat.
¨znalost práce s touto technologií
někdy časová náročnost na přípravu vlastních prezentací pro IT
Můj osobní vztah k informačním technologiím.
Snad vlastní lenost výuku na PC či IA tabuli dobře připravit...upřímně řečeno, dobrý pedagog zaujme děti vlastním výkladem a vyprávěním - je tam užší kontakt.
ve třídě mám jen 1 starý počítač bez dostatečného softwaru a bez připojení na internet.
- neznalost používání interaktivních učebnic Fraus M a Čj :-((
V podstatě mám pocit, že je to málo času.
nejistota
nemám výukové programy na interaktivní tabuli, jsou drahé
Nic.
Nic
nic

9. Potěšitelná byla odpověď na otázku, jestli by se učitelé chtěli seznámit s dalšími možnostmi využívání počítačů ve svých předmětech, protože většina odpověděla kladně.

10. Jako formu tohoto seznámení nejčastěji volili krátké (maximálně 20 minutové) školení s možnostáí vše si hned vyzkoušet.

Krátká (max 20min) školení jednou za čas s možností okamžitého vyzkoušení předkládaných možností.			92%
Jedno dlouhé školení, na kterém byste se dověděli pokud možno všechno a nic nezkoušeli.			8%
Emailem zasílané informace bez zpětné vazby, které si můžete přečíst kdykoli nebo vůbec			25%
Najdete si informace sami. Nic nepotřebujete.			0%

Uživatelé mohli vybrat více než jedno zaškrtávací políčko, takže procento může vzrůst na více než 100 %.

...takže jdu připravovat školeníčka....