Lipár

Vysoká koncentrace

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Sun, 22 Jan 2012 23:17:00 +0000

Ewald Murrer / Kateřina Rudčenková, vyfotografoval lipár.

Pokud jste nestihli sobotní hromadné čtení, které se pod názvem ...a déclaré poémes... konalo v café V lese, nemusíte tak úplně smutnit. V případě, že byste ho stihli, stejně byste si neměli kam sednout. V salónku, kde se čtení deceit básníků konalo, totiž bylo narváno tak, že i samotní autoři raději zůstali tam, kde si právě odložili zavazadlo a svršky. Nedalo se hnout.

Obsahově šlo o velmi vydatný koktejl. Borkovec, Gál, Hájek, Rudčenková, Murrer, Řehák, Straka, Špaček a já. Někteří dávali ochutnat z chystaných knih, jiní se vrátili ke starším textům. Našli se i tací, kteří je suveréně recitovali z hlavy.

Využil jsem nabídnuté možnosti a četl jako první. Jednak, aby mě nestačila ovládnout absolutní nervozita, ale taky z toho důvodu, abych mohl ostatní vystupující vyfotografovat. Ano, úhel pohledu na ten večer je poněkud strnulý, ale z toho rohu za dveřmi se opravdu nedalo hnout, čestné slovo.

Čerti

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 05 Dec 2011 19:47:00 +0000

Petr Halmay, vyfotografoval lipár.

S nemalou úlevou musím konstatovat, že čert dnes nepřišel, přestože neplním předsevzetí a přání a nepíšu ani zdaleka tak často, jak by se slušelo.

Ve zkratce tedy alespoň rekapituluji několik uplynulých týdnů.

Strhující večer věnovaný smrti Konstantina Biebla vedl David Voda. Literatura s příchutí thrilleru a husí kůže.

Host představil v Krásnejch ztrátách letošní Nejkrásnější české básně, které vybírali Jan Štolba a Petr Král. Na můj vkus trošku zmatené představení. Recitace Igora Bareše celý večer značně pozvedala. (O antologii mluvil před pár dny Petr Král v Liberatuře.)

V rámci série frastage představující současné české dramatiky četl svůj text Včera to spustili Roman Sikora. Přiznávám, že bez písní bych se obešel, jinak mi svébytný pohled na 17. listopad přišel vynikající.

Na polského autora Bartosze Konstrata jsem se vůbec nemohl soustředit, přestože si jeho texty z Antologie současné polské poezie pamatuji. Mrzí mě to.

Vystoupení Štěpána Noska u příležitosti vydání sbírky Na svobodě, které svým úvodem zahájil Petr Halmay, mě naopak pohltilo zcela. Sbírku doporučuji, i kdyby to mělo být jen pro občasné hořké pousmání.

Uff. To by mělo čerty na pár týdnů udržet za dveřmi.

Sklep

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Sun, 13 Nov 2011 19:45:00 +0000

Jan Měřička / Jaromír Typlt, vyfotografoval lipár.

Věci občas nejdou podle plánu, a přesto to může nakonec být dobře.

Na středu byl v café V lese ohlášený literární večer básníka Jaromíra Typlta a výtvarníka Jana Měřičky. Měli představit společnou práci na autorských knihách.

Ten samý večer se v podzemních prostorách kavárny ovšem shodou okolností konal také koncert. A začínal asi půl hodiny před plánovaným vystoupením Typlta Měřičky. Jediné vhodné a relativně zvukově izolované místo bylo v nedokončené kavárenské sklepní galerii.

Oba pánové tak výsledky společného snažení i svou vlastní tvorbu představili mezi holými zdmi, kde tou dobou ještě stálo kolečko, ležely pytle s cementem a kde byla pořádná zima a vlhko.

A bylo to úžasné.

Atmosféra byla naprosto jedinečná a zejména Měřičkova kniha Špitál mi naprosto učarovala. Pokud budete mít možnost vzít ji do ruky a nahlédnout dovnitř, neváhejte!

Bodyguard

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Thu, 10 Nov 2011 14:59:00 +0000

Před nedávnem jsem se zmiňoval o několika oblíbených podcastech. V rámci jednoho z nich jsem si nedávno vyslechl povídku Donalda Barthelmeho Concerning the Bodyguard - četl ji a mluvil o ní Salman Rushdie.

Tvoří ji prakticky jen samé otázky. A někde mezi nimi je ukrytý příběh.

Je jedno, jestli dáte přednost poslechu, nebo četbě, do krátících se podzimních dní ji prostě mohu vřele doporučit.

***

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Wed, 02 Nov 2011 09:06:00 +0000

Neznámí spolutvůrci
hlasy v hlavě
duchové ve stroji
nechávají stručné vzkazy

Mluvím jazyky
tvořím konečky prstů
Budiž světlo teplo milo

Chvála chvála chvála
pečlivě konstruovaná kritika
založená na faktech
nehmatatelných jako svět sám

Zaslechnout volání

Mládí

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Tue, 01 Nov 2011 15:07:00 +0000

Justyna Bargielska, vyfotografoval lipár.

Když se oceňovaná polská básnířka Justyna Bargielska před týdnem v café Fra smála přeromantizovanosti vlastních starších básní a průběžně se jejich čtením odbourávala, prostupoval mnou příjemný pocit uklidnění a jistoty. Ne, nejsem sám, kdo by spoustu svých starých textů raději už nikdy neviděl.

Nic to neubralo na síle její novější tvorbě, kterou v rámci večera představila. Přijměte pozvání k poslechu.

Justyna Bargielska, Café Fra 25. října 11 by fracz

Z hor

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Wed, 19 Oct 2011 15:23:00 +0000

Erik Jakub Groch, vyfotografoval lipár.

Pokora, klid. Síla ticha. Texty ze stavu mezi probouzením a bdělostí.

"Jako básníci jsme se dostali do nějakého patu, který vytváří autorskou izolaci. Snažím se z toho patu nějakým způsobem vymotat."

Slovenský básník Erik Jakub Groch podle vlastních slov tráví hodně času stranou od lidí v horách. Jeho večer v café Fra byl plný pomlk, které měly svůj smysl. "Ztratil jsem se v posledních letech sám sobě," svěřil se.

Nabito

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Tue, 18 Oct 2011 11:29:00 +0000

Adam Borzič, a photo by lipár on Flickr.

Letošní podzim v café Fra je do značné míry ve znamení zahraničních hostů. Vůbec první literární večer po letní pauze byl věnovaný slovenskému básníkovi Eriku Ondrejičkovi, před pár dny byl hostem kavárny francouzský autor Jacques Ancet a tento čtvrtek bude patřit čínskému překladateli a editorovi Long Dongovi. A to je teprve říjen.

Ovšem nejen Fra se stará o zajímavá literární setkání - spoustu dalších pozvánek najdete v kalendáři, a to včetně pořadů Domu čtení, pozoruhodné knižní oáze na hranici Vršovic a Strašnic.

Loudání se se čtečkou

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 05 Sep 2011 09:28:00 +0000

Někdo se loudá po psím
Originally uploaded by lipár.

Před pár dny se staly dvě skvělé věci zároveň. Jitka N. Srbová, známá především jako šéfredaktorka Almanachu Wagon, vydala v nakladatelství Dauphin svůj básnický debut Někdo se loudá po psím. A co víc, sbírka vychází nejen knižně, ale také elektronicky.

Co je na tom tak skvělého?

Jednak fakt, že Jitka spolu s kolegy z Wagonu vytahuje už několik let na světlo literární talenty, ale přitom na vlastní knihu ne a ne se dostat.

A pak je tu skutečnost, že už i poezie začíná být legálně k dispozici v podobě vhodné pro čtečky, tablety a počítače. Vzhledem k tomu, v jak nízkých nákladech se české sbírky tisknou, je to myslím jen a jen dobře.

(Básně se ostatně třeba na takovém iPhonu čtou mnohem příjemněji než romány.)

Mám za sebou zatím první dva oddíly z celkových čtyř, které sbírku tvoří. Některé z těch básní si ponesu dlouho.

Nástup

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 29 Aug 2011 12:05:00 +0000

café Mitte / Wallpaper
Originally uploaded by lipár.

Není krásnější část roku, než je nástup podzimu. Je teplo, ale ne moc. Svítí slunce, ale vítr přitom začíná dostatečně jasně dávat najevo, kdo tady má rozhodující hlas. Zahrádky jsou ještě otevřené, ale vydrží jen ti opravdu vytrvalí diskutéři.

Až poránu ucítíte, že na lehké boty už je opravdu příliš pokročilá roční doba. Že k tmavým brýlím bude lepší přihodit i šálu. Že je nezbytně nutné zakoupit nový zápisník, protože se čas láme a míchat hrušky s letními jablky dost dobře nelze. Pak se vydejte na dobrou kávu s knihou, kterou vám někdo doporučil. A pro jistotu i s deštníkem.

Mimochodem, nástup podzimu se ideální hodí také: k vylizování sklenic s marmeládou / medem / javorovým sirupem (pokud možno prstem), sledování filmů, které před kritiky neobstojí, pobíhání po trouchnivějících trámech vesnické kůlny a nakupování nábytku čistě kvůli chystaným dýchánkům s přáteli.

Na viděnou v kavárně!

Básníci stoupají i sestupují

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Wed, 29 Jun 2011 09:32:00 +0000

/Říp/
Originally uploaded by lipár.

O víkendu se už podruhé konal výstup básníků na Říp. Milan Děžinský, který celou výpravu připravil a zorganizoval, pro nás zvolil obtížnější jižní stranu. Nevypadalo to, že by kdokoli z víc jak tuctu literátů měl zásadnější problém kopec zdolat. Většina naopak trávila cestu družným hovorem - dokonalá poetická idyla.

(Mimochodem, pokud se k podobnému výstupu chystáte, vezměte si něco dobrého k jídlu a pití - okénko s občerstvením v turistické chatě je zoufale pomalé, čepuje "speciální" zelené pivo a nabízí v zásadě jen smažená jídla.)

Zpátky v Roudnici nad Labem už nás čekali v tamní Galerii moderního umění. Do autorského čtení se z výpravy zapojili Radek Fridrich (představil svou naprosto čerstvou knihu Krooa krooa), Jan Těsnohlídek ml., Josef Straka, Tomáš Čada, Martin Langer (jen pár dní před tím vystupoval v rámci cyklu Literární sklony), Martin David, Žaneta Lichtenbergová, Milan Šedivý a Patrik Linhart. (Něco málo je vidět na fotografiích.) O tom, že následná diskuze v nedaleké Zámecké restauraci byla výživná, by asi nikdo nepochyboval.

Celá ta básnická pospolitost se mi v hlavě podivně převrátila o dva dny později při vystoupení tureckého básníka Efeho Duyana ve Fra. Z odpovědí na otázky publika ten večer totiž vyplynulo mimo jiné následující: poezii čte dnes v Turecku hrstka intelektuálů, zejména literátů, básnické sbírky se pro sedmdesátimilionový národ vydávají v nákladu čtyř až pěti set kusů, básníci si často musí u nakladatelů vydání svých sbírek platit sami, přitom ovšem každý druhý Turek se (s ohledem na silnou poetickou tradici) považuje za básníka. Reakce? Vědoucí a chápající pomrkávání mezi Čechy.

Knihex

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 13 Jun 2011 13:33:00 +0000

Erik Lukavský
Originally uploaded by lipár.

Náplavka u Rašínova nábřeží, neděle dopoledne. Je chladno a prší. První ročník knižního jarmarku menších nakladatelství Knihex nezačíná vůbec dobře. Krom několika postav choulících se pod ochranou prodejních stánků tu zatím není ani noha.

Během dvou hodin je ale všechno jinak.

Slunko vysvitlo, pražané doobědvali a přicházejí, činorodě přelétávají od jednoho stánku k druhému. Tu nakupují u Hostu novou Radku Denemarkovou, tu u Sýpky přibírají komiks, i v Dauphinu si hledají úlovek. Brněnský Mad Apple se snaží konkurovat nabídce Fra: proti žlutému cideru stojí bukanýrky, rum, sušené krevety a gazpacho (o robotickém papouškovi nemluvě). Najednou je zkrátka všechno o poznání veselejší a živější (snad až na několik uhynulých hlodavců v řece).

Jak proběhl večerní křest komiksu Chyba (který se po krátkém hovoru s autory netroufám označovat jako adaptaci knihy Marka Šindelky), bohužel nemohu říct, kvůli rodinným povinnostem jsem musel Knihex opustit už odpoledne. Co jsem mohl, zachytil jsem alespoň na fotografiích.

Digitální Pustina

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Tue, 07 Jun 2011 12:00:00 +0000

Britské vydavatelství Faber and Faber vydalo Eliotovu Pustinu ve zcela nové podobě - jako samostatnou aplikaci pro iPad. Obsahuje nejen text, ale i zvukové nahrávky a videa. Podrobněji informuje Guardian:

Dočkáme se v dohledné době v Česku něčeho podobného? Využije třeba Český rozhlas svého bohatého zvukového archivu a spojí nahrávky s texty klasiků?

Strach z nástupu elektronických knih u nás pozvolna opadá, řekl bych - obchodů s nimi je stále více, majitelů čteček taktéž a s elektronickými edicemi se přidávají další a další vydavatelé (kupříkladu brněnský Host už takto nabízí několik svých úspěšných titulů, byť poezie je zatím zasotupená jen jednou knihou). O takto komplexní uchopení se ale v našich končinách, pokud vím, zatím nikdo nepokusil. Snad brzy.

The Waste Land je ke stažení na iTunes za 13,99 dolarů.

Svět knihy, totalita & revoluce

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Fri, 20 May 2011 09:25:00 +0000

Když jsem letos vyrážel na Výstaviště na veletrh Svět knihy, cítil jsem se poněkud zvláštně. Jednak v tom byla trocha studu, že jsem na téhle akci ještě nikdy nebyl, zároveň ale nemalá zvědavost a nervozita - čestným hostem totiž byla Saúdská arábie a tématem celého veletrhu arabská literatura jako taková.

Udělat hlavní hvězdou veletrhu zemi, kde se svoboda slova příliš nepraktikuje, zní opravdu zvláštně. Na druhou stranu bylo ovšem do veřejných debat pozváno několik autorek a autorů z arabských zemí, kterých se jarní revoluční vlna tak či onak dotkla nebo je dokonce přímo zasáhla. Ostatně v první větší upoutávce, na kterou jsem narazil v Liberatuře, mluvila Dana Kalinová o tom, že země s přísnějšími režimy se musejí připravit na nepříjemné otázky z publika, které během debat na festivalu zcela jistě zazní.

Přiznám se, že jsem na Světě knihy strávil pouze sobotní odpoledne a debaty jsem viděl pouze jednu, věnovanou ženským autorkám arabského knižního světa. (Krom toho, že jedna z autorek odmítla to, že by Západ měl jakkoli pomáhat s nápravou věcí v arabských zemích, jsem si z ní vlastně moc neodnesl.)

Mnohem zajímavější pro mě bylo večerní setkání s marockým (francouzsky píšícím) autorem Taharem Ben Jellounem. V kavárně Fra vystupoval spolu s překladateli jeho posledního česky vydaného románu Poslední přítel Erikem a Annou Lukavskými, o moderován a tlumočení se starala překladatelka Anežka Charvátová. Očividně unavený Ben Jelloun znatelně ožil ve chvíli, kdy Erik Lukavský začal líčit, jak se před lety na cestách velmi svébytným způsobem dostal k jeho knihám (z nedostatků financí je nejdříve vzal z knihkupectví, rychle pročetl, druhý den potají do knihkupectví vrátil a následně zaplatil a odnesl) a překládání z francouzštiny jako takovému. Večer pak sám zakončil poměrně dlouhým povídáním o svobodě a nutnosti změn, roli občana vůči státu i o přístupu Francie vůči bývalým koloniím a přistěhovalcům. (Ben Jelloun sám se poměrně významně angažuje nejen ve své domovině, ale i přímo ve Francii. Poslední přítel popisuje život dvou Maročanů na pozadí dramatických změn v Maroku v druhé polovině 20. století.) (Fotografie z večera)

Tahar Ben Jelloun, Café Fra 14. května 11 by fracz

Ale zpátky ke Světu knihy. Toho, že v době, kdy se arabské země bouří proti svým diktátorům, není právě vhodné zvát jako čestného hosta zemi, kde jsou lidská práva dlouhodobě potlačována, si po upozornění Index on Censorship všiml britský Guardian. Debata o tom, jestli takovéto chování podkopává arabské snahy o demokratizaci (navíc ze strany země, která si svým obdobím totality také prošla), nebo je naopak snahou o dialog podporuje (jak tvrdí organizátoři veletrhu), stále pokračuje, a to i na stránkách Guradianu.

Noci

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Fri, 13 May 2011 18:51:00 +0000

Untitled
Originally uploaded by lipár.

Rád chodím na Noc literatury. Stala se z toho za oněch tuším šest let hezká tradice: s kamarády vyrážíme vždycky alespoň ve třech. Přiznávám, při stanoveném tempu (čte se každou půlhodinu) a množství míst, na kterých se čte, člověku neutkví zdaleka všechny texty. Zůstanou buďto ty silnější, nebo ty zajímavěji podané.

Středeční Noc literatury se konala v Libni. "Hrabalovské", jak organizátoři neustále připomínali, přestože o tohoto klasika tu vůbec nešlo. Nutno ovšem uznat, že místa zvolená pro čtení, byla zajímavá: mimo jiné kostel, synagoga, sokolovna a policejní stanice.

Nejsilnější zážitky letošní noci? Jan Budař čte z detektivního románu v Grabově vile s živým hudebním doprovodem, Marek Vašut v Libeňském zámku pod bedlivým dohledem autora románu HHhH Laurenta Bineta a (pro mě vrcholný a zároveň závěrečný) Karel Dobrý čtoucí pod železnou koulí libeňského plynojemu v letecké kombinéze text o výcviku budoucího kosmonauta. Ostatně, podívejte se na fotografie.

Za rok zas.

Z vody a žáru

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Wed, 04 May 2011 23:28:00 +0000

Untitled
Originally uploaded by lipár.

Soudě z toho, co bylo v úterý možno slyšet v café Fra, dvojromán, který zanedlouho vyjde, utkala Radka Denemarková zčásti z vody a zčásti z žáru.

Kobold aneb Přebytky něhy. Přebytky lidí, jak se kniha jmenuje, působí z přečtené ukázky poměrně uhrančivě. Denemarková se pokoušela vysvětlit, jak jednu půlku psala tak, aby působila podobně jako vodní tok - zdánlivě klidný proud, kde se to důležité děje pod povrchem, zatímco druhou tvořila s cílem dosáhnout žhnutí, ostrosti a pálení. Jsem moc zvědavý, jaké budou reakce, až kniha vyjde.

Na Literární.cz je sice úplně jiná ukázka, ale i ta snad naznačí směr, kterým se text ubírá.

Z večeru ve Fra je ještě několik snímků.

Pohotová

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Wed, 27 Apr 2011 15:04:00 +0000

Untitled
Originally uploaded by lipár.

Jak vypadá duchapřítomný zásah ve chvíli, kdy vám na čtení nedorazí hlavní hvězda, tedy autor, nezvedá telefon, jeho kniha není po ruce a diváci netrpělivě poposedávají po židlích? Sáhnete po nejbližší knížce, kterou znáte, a začnete z ní číst.

Klobouk dolů před Karolínou Jirkalovou, která včera četbou ukázek z knížky Totální chaos Jeana-Clauda Izza zachránila večer, který by jinak vybouchl.

***

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 18 Apr 2011 15:00:00 +0000

Cizí město vyplavuje šepot
na každém rohu fontána
pravoslavný a katolický kostel bok proti boku

Ve vodě rozpuštěné vyčítání
je pocukrováno drobky z oplatek
stařeckou holí už se souboje nevedou

Přes propady a vrcholy ložená
šedivá deka se nechce dát prohlédnout
bradavky prsy Milešovka Říp

Oheň po slavnosti

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Fri, 15 Apr 2011 12:41:00 +0000

Untitled
Originally uploaded by lipár.

Když Kamil Bouška v úterý v zaplněném Fra představoval svou poslední sbírku Oheň po slavnosti, vzal si na pomoc několik hostů. Krom Adama Borziče a Petra Řeháka, kteří společně s Bouškou tvoří literární skupinu Fantasía, to byli ještě Ivan Štampach a Jakub Řehák.

Fantasía ve svém manifestu vyžaduje u básníků "nový patos" a Kamil Bouška ho ten večer svým přednesem nabízel plnými hrstmi. (Jestli je skrytý i v samotných textech si zatím netroufám říct, sbírka zatím čeká na přečtení doma na stole.)

Pro mě osobně byla ovšem paradoxně nejsilnější chvíle, kdy se slova chopil Jakub Řehák. Jeho překotný a emocemi nabitý text se valil neuvěřitelnou silou a nebyl jsem zdaleka jediný, kdo mu podlehl.

Snad vám fotografie prozradí o večeru, který se postupně přeměnil i v oslavu narozeninovou, ještě trochu víc.

3/5/2011: Fra právě zveřejnilo zvukový záznam z večera!

Kamil Bouška, Café Fra 12. dubna 11 by fracz

Bei Ling ve stínu Číny

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Fri, 15 Apr 2011 11:59:00 +0000

Bei Ling
Originally uploaded by lipár.

Začátkem dubna vystupoval v kavárně Fra Bei Ling, čínský básník, novinář, vydavatel a dizident. Jeho verše v překladech Zuzany Li, která ten večer zároveň tlumočila, četl Petr Borkovec, sám Bei Ling je vždy doprovázel texty v originále. Jenže o básně tu vlastně moc nešlo.

Většina dotazů z publika, a ten večer jich bylo opravdu hodně, totiž mířila spíš k čínské politice, režimu, disentu a samozřejmě i k nedávnemu zatčení Aj Wej-weje, se kterým se Bei Ling zná, ostatně stejně jako s loňským držitelem Nobelovy ceny Liou Siao-pem. Pravda, řeč přišla i na to, že se Bei Ling podílel na prvních překladech textů Václava Havla do čínštiny.

Čínské návštěvy jsou, zdá se, stále vzácností a možnosti zapříst hovor s někým, kdo má velmi přímou a osobní zkušenost s čínským režimem, je třeba využít. Loňské setkání s Yang Lianem bylo ovšem, alespoň pro mě, o poznání poetičtější.

(Atmosféru večera přiblíží několik fotografií.)

(Česká televize ve Fra natočila s Bei Lingem krátký rozhovor.)

Poslech

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 04 Apr 2011 20:32:00 +0000

Podcastů neposlouchám příliš mnoho, ale pár oblíbených přece jen mám. Nabízím několik z nich, které se tak či onak zabývají literaturou a stojí za poslech.

The Guardian Books Podcast je můj zcela nejoblíbenější. Přinejmenším jednou týdně nabízí Guardian okolo čtyřiceti minut většinou tématicky zaměřeného povídání o knihách, rozhovory s autory, reportáže z literárních festivalů i komentáře ke knižním cenám a žebříčkům. (Odnož v podobě loňského vánočního povídkového speciálu doporučuji taktéž.)

New Yorker: Fiction je série podcastů, v rámci které oslovený autor nebo autorka vybírají svůj oblíbený povídkový text z archivu časopisu New Yorker, v podcastu ho celý přečtou a na závěr o něm s moderátorem vedou rozhovor. Vychází jednou měsíčně.

Liberatura je pravidelný pořad Rádia Wave, který lze už několik měsíců poslouchat také jako podcast. Vždy jde o přibližně půlhodinové povídání moderátorky Karolíny Demelové s pozvaným autorem nebo autorkou, občas také někým z vydavatelství nebo festivalu. Ne vždy se sice rozhovor stoprocentně vydaří, ale když nic jiného, v samém závěru se aspoň dostane na knižní tipy.

Fra svůj podcast spustilo teprve nedávno a jedná se o nezkrácené záznamy kavárenských literárních večerů. Pokud nestihnete některé ze čtení navštívit osobně (program nejspolehlivěji najdete na jejich facebookové stránce), je tohle příjemný způsob, jak si ho v klidu a soukromí vyslechnout později.

Kam si chodíte pro své oblíbené podcasty?

Absence

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Tue, 29 Mar 2011 09:46:00 +0000

Kvůli cestování jsem bohužel přišel o pár zajímavých literárních večerů. Technika je naštěstí mocná a vyspělá. Přinejmenším čtení Taša Andjelkovského si můžete pustit ze zvukového záznamu a připomenout na fotografiích Jakuba Vysloužila.

Tašo Andjelkovski, Café Fra 17. března 11 by fracz

Internacionála

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 28 Mar 2011 15:35:00 +0000

Jaro ve Fra je opravdu mezinárodní. Obrazem připomínám alespoň čtení Julie Fiedorczuk a Zoë Skoulding.

***

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 28 Mar 2011 15:30:00 +0000

Kokpity polohovatelných křesel
bez překážek ke hvězdám
"A kam? Kam, panenky, kam?"
ulovit svého lovce
vyzrát & nepřezrát

Ta stejná hra o území
"Můžu reklamovat tenhle zákrok
a nebýt reklamovaná za jiný?"
Rozhodčího dávno poslali do kabin

***

noreply@blogger.com (Ondřej Lipár) — Mon, 28 Mar 2011 15:25:00 +0000

Fena klopí uši
Šourá se tiše ve stopách v písku
stočí se do klubka

Úplněk nasazuje náhubek
a trhá ze strany na stranu
doprostřed a zpátky
a stále dál