Už i v Královéhradeckém kraji se rozhodli aktivně postavit proti stoupajícímu znečišťování ovzduší . Pro fyzické osoby, které žijí v této oblasti, schválili takzvanou kotlíkovou dotaci.
Tato dotace je určena na výměnu malých kotlů na tuhá paliva v rodinných domcích nebo bytových jednotkách za nízko emisní tepelné zdroje na tuhá nebo plynná paliva.
Vedení Královehradeckého kraje chystá informační stánek pro občany na výstavě Teplárenské dny 2014.
„Dotace je určena pro místní obyvatele, kteří jsou vlastníky domků nebo bytových jednotek. Z našeho rozpočtu uvolníme 10 milionů korun, částku doplní stejná suma z Ministerstva životního prostředí. Aktuálně pracujeme na odsouhlasení pravidel a podmínek mezi subjekty a předpokládáme, že v květnu vyhlásíme výzvu k předkládání žádostí o dotaci,“ vysvětluje aktuální průběh schvalování Jan Tippner, radní Královéhradeckého kraje.
O kotlíkové dotace je samozřejmě ze strany občanů velký zájem. Například v Moravskoslezském kraji již probíhá čtvrtá vlna.
Kraj bude včas informovat starosty i občany
Vedení kraje připravilo informační stánek pro občany kraje v rámci konference a výstavy Teplárenské dny 2014, která se bude konat od 15. do 17. dubna v královéhradeckém Aldisu.
Stánek bude umístěn v prostoru výstavy, kde budou mít občané možnost prozkoumat i druhy kotlů, jejich funkčnost a energetické výhody. Vstup na výstavu je zdarma.
„Zařazením tematiky kotlů a kotlíkové dotace do programu Teplárenských dnů jsme chtěli reagovat na aktuální situaci v oblasti vytápění domácností. Občané mohou žádat o 2 druhy dotací, jednak o kotlíkovou přímo pro Královéhradecký kraj, tak i v rámci Zelené úsporám. Chceme využít tematicky zaměřené výstavy jako prostoru, kde bude veřejnost mít možnost zjistit vše potřebné k poskytnutí dotace a zároveň se něco dozvědět o kotlích jako takových,“ zdůrazňuje Adéla Trávníčková, jednatelka pořadatelské agentury.
Starostové se podrobnosti ke kotlíkové dotaci dozví v průběhu Energetického fóra Teplárenských dnů. Bude zde zařazena přednáška k možnostem využití těchto dotací pro občany.
Ve Wroclawi v obchodním centru Galerie Dominikanska se uskutečnila prezentace České republiky s cílem představit novinky a přilákat do země Poláky, kteří zatím do Česka necestovali. Miroslava Chaloupská, která zastupovala Svazek Krkonoše, uvedla: „Obchodní centrum za plného provozu je zajímavým místem k prezentaci. Lidé chodí nakupovat, ale mimoděk se zastaví i ve výstavní části. Cimbálová muzika a divácké soutěže o víkendové pobyty jsou lákadlem, aby jich přišlo co nejvíce. Letošní prezentaci využilo sedm subjektů z Krkonoš, včetně firmy Rautis s ukázkami výroby vánočních perliček, takže bylo české pohoří dostatečně zastoupeno.“
Sportovní veletrh pro všechny
Mezinárodní sportovní veletrh SPORT Life patří mezi nejvýznamnější sportovní akce svého druhu ve střední Evropě. Letos se v Brně na Výstavišti uskutečnil ve dnech 7. – 10. 11. 2013. Ve stánku „Česko jede“ se prostřednictvím Královéhradeckého kraje, resp. Svazku Krkonoše, mohly představit i nejvyšší české hory. Veletrh nabídl ucelenou podobu prezentace sportovního vybavení jak pro aktivní, tak i pro zájmové sportovce. Z pohledu Svazku Krkonoše je zacílen na zájmovou skupinu mladých lidí, která hory často navštěvuje. SPORT Life tradičně provázel bohatý doprovodný program, kterého se pravidelně účastní také přední české i světové osobnosti ze světa sportu.
„Horské středisko u Vltavy“ na Rašínově nábřeží
Třetího ročníku festivalu zimních radovánek Aprés Ski na pražské náplavce u Vltavy, konaného v sobotu 12. a neděli 13. října 2013, zaměřeného na rodiny s dětmi, se účastnil i Svazek Krkonoše s nabídkou sportovních a turistických příležitostí. Program tu byl opravdu pestrý. Lyžaři, prknaři, běžkaři, sjezdaři, sáňkaři, bobisté, stavitelé sněhuláků, profesionální i amatérští koulovači, prostě milovníci zimních radovánek si v programu Après Ski 2013 našli každý to své. Zahraniční i tuzemská horská střediska nabídla služby pro nadcházející zimní sezónu. Nechyběly nové lyže, snowboardy a další nezbytné zimní vybavení, vystavovatelé představili i novou zimní módu. Alena Slachová, která zastupovala Svazek Krkonoše, doplnila: „Festival byl příjemným místem pro strávení víkendu. Je dobře, že na takové akci Krkonoše nechyběly. Akce nabídla příznivcům aktivní trávení zimního volného času a k tomu mají nejvyšší české hory hodně co nabídnout.“
Listopad 2013, Dáša Palátková
Další informace o aktuálním dění z turistického regionu Krkonoše a ze života Svazku Krkonoše najdete na: www.krkonose.eu, www.svazek.krkonose.eu, www.rozvoj.krkonose.eu a také na facebookovém profilu: www.facebook.com/Krkonose.eu
Hlavní problém je zřejmě v tom, že se občané domnívají, že mají politikové špatnou zpětnou vazbu.
Výsledek účasti na krajských a senátních volbách by však naopak mohl naznačovat, že jsou všichni spokojeni a volby tedy ani nepovažují za důležité. Jako by tam nahoru vzkazovali: “Dělejte to tak dál…!”
Ne všichni jsou však spokojeni s tím, jak to je, a někteří volají po změně. Jde ale o změnu, kterou ve volebních programech politických stran nenajdeme.
Snad proto se nyní studenti a mladí rodiče zorganizovali a pod taktovkou Lukáše Mikuly, jednoho z hlavních iniciátorů projektu BuddyJet (http://www.buddyjet.com/) se rozhodli uspořádat pozitivní demonstraci.
Konala se dne 24. října od 15.00 v Hradci Králové. V úterý pak hodlají uspořádat podobnou demonstraci v Brně, další prý budou následovat.
Lukáš Mikula říká: „Vývoj společnosti směřuje k našemu vzájemnému odcizování. Mechanismy nastaveného systému vedou k tomu, že se lidé stali závislí na drahých komerčních službách. Mnoho Čechů si je ale dovolit nemůže. A navíc, velký podíl ze zisku putuje do zahraničí. Jedním z řešení je lokalizace takových služeb, které si lidé mohou obstarat ve svém okolí.“
BuddyJet.cz – Svět bez peněz
Akci bylo možné pojmout jako propagaci systému BuddyJet, který má být jedním z projektů, jež by měl vést ke světu bez peněz.
Další iniciátor akce BuddyJet Pavel Beneš řekl, že výměna služeb za peníze je obvyklá, avšak vede k tomu, že se člověk stává jejich otrokem. Chtějí proto ostatním ukázat, že to jde i bez peněz.
Smyslem projektu je zkontaktovat lidi z blízkého okolí, kteří si mohou být navzájem prospěšní.
„Potřebujete například odvést na letiště nebo posekat trávník? Váš soused nemá zrovna co na práci, a tak se Vám rád nabídne. Můžete mu zaplatit, dohodnout se na protislužbě nebo mu nabídnout něco z vlastních zdrojů.
Společnost je dnes zvyklá na finanční vyrovnání, BuddyJet však umožňuje i jiné způsoby,“
hovoří s nadšením o smyslu projektu Lukáš Mikula, přičemž dodává, že dalším cílem je vytvořit určitý okruh lidí, kteří nebudou závislí na drahých komerčních službách ani na svévolném rozhodování státu v poskytování sociálních služeb.
Připadá nám, že by mohlo jít o originální a snad i funkční segment občanské společnosti.
Zajímalo nás tedy, jak se na takový pokus o snahu vytvořit svět bez peněz dívají představitelé politických stran v našem okolí a jestli nezvažují takový projekt podpořit
Položili jsme jim tedy všem stejnou otázku:
Připadá vám možnost existence světa bez peněz reálná? Je systém výměnných služeb cesta, kterou byste rádi podporovali, nebo jde z vašeho pohledu o slepou uličku?
Žádná z oslovených stran (dokonce ani KSČM!) se nevyjádřila, lze tedy předpokládat, že o svět bez peněz zřejmě neusilují.
]]>Angličtina, jakožto hlavní mezinárodní jazyk, je v současné době považována za samozřejmost. Na toho, kdo neovládá alespoň její základy, je velice často nahlíženo jako na outsidera – dokonce i děti ve školkách ovládají pár základních slovíček či vět.
Nesmíme však zapomínat na to, že svět během posledních dvou až tří desítek let udělal obrovský pokrok, a to nejen co se nových technologií týče. Otevřel se lidem, kteří tak mohli mnohem snadněji pronikat do cizích kultur a jejich dění. Ti z nich, kteří se do této doby narodili, jsou na tom svým způsobem lépe, čímž mám na mysli fakt, že je pro ně mnohem jednodušší seznamovat se s čímkoliv novým, což dříve nebylo vůbec snadné (a pro nás Čechy především). Výborným příkladem je právě znalost cizích jazyků.
Stále jsou tací, ke kterým angličtina nepronikla za celý jejich život, a kteří tuto neznalost velmi často považují za handicap. Učebnice jsou dobré pro zdokonalování anglické gramatiky, to však bohužel není to jediné, co k ovládání angličtiny potřebujete.Velký podíl ve výuce tvoří samozřejmě slovní zásoba, ale komu se dnes chce kupovat desítky slovníků? Dobrou možností, jak zlepšovat své jazykové dovednosti, jsou online aplikace. Já jsem se tentokrát zaměřila na aplikaci Anglická slovíčka systematicky a efektivně (http://www.anglicka-slovicka.net).
Ať už jste pro angličtinu zapálení, chcete si vylepšit dosavadní znalost slovní zásoby či prozatím neznáte vůbec nic, přijdete si na své ve všech případech. Stránka nabízí využívání základních funkcí a tréninků bez jakékoliv registrace, pro zpřístupnění dalších možností je již vyžadována. Obě verze jsou proto vhodné spíše pro laiky, v jejichž zájmu je začít úplně od píky.
Neregistrovaný uživatel má k dispozici pouze omezené množství výukových materiálů, a proto je registrace dobrou volbou pro ty, kteří se chtějí naučit více. Pro pokročilejší mluvčí je tu pak možnost využití zpoplatněné plné verze (účet PRO a VIP), která v sobě zahrnuje všechny dostupné funkce (například osobní tréninkový plán, který uživateli nabízí sledovat vlastní pokrok a úspěšnost) a tréninkové režimy.
Velkou výhodou této webové aplikace je její přehlednost, která by dle mého názoru měla být u jakékoliv webové stránky vždy prioritou. Každá položka v menu je stručně a jasně vysvětlena, orientace na webu je též snadná. Při volbě tréninku (u registrovaného uživatele) máte na výběr z mnoha dostupných možností, jednotlivé lekce si můžete upravit dle svého gusta (například si zvolit cíl daného tréninku – zda chcete mít omezený počet otázek či chcete dosáhnout konkrétní úspěšnosti) a po jejich splnění lze využít možnosti nahlédnout do svých průběžných statistik.
Pokud bych měla něco této webové aplikaci vytknout, bylo by to asi určení obtížnosti, kdy u frázových sloves mi základní obtížnost připadala jako pro pokročilé, zatímco obtížnost pro pokročilé už mi připadala hodně náročná. To je však do značné míry subjektivní pocit, takže jsem jej do hodnocení nezahrnula.
Celkový dojem z aplikace mám dobrý a těm, co mají zájem pracovat na rozšíření svých jazykových znalostí, ji tedy mohu s klidným srdcem doporučit.
Hodnocení:
„To je co? Myslíme si, že to je kvůli volbám, aby se nespokojení lidé nesrocovali.“ Vím, nebo alespoň doufám, že muž žertuje.
Ve skutečnosti prý statik zjistil, že neudržovaná lávka je v dezolátním stavu. Vzhledem k tomu, že statik doporučil omezit její nosnost, město již konalo. Dalo na místo výstražnou cedulku zakazující shromažďování osob na lávce.
Zatížení lávky by nemělo překročit 140 kg/m2. Důvod, proč lávka nebyla po dlouhá léta udržována, není zatím známý. Jisté však je, že podobná situace byla s mostem u Kary. Ten je však již opravený.
Podle starosty města Ivana Adamce se lávka, ačkoliv je dost frekventovaná, teprve nyní zařadí do plánu rekonstrukce. Lávek je hodně a město se je snaží opravovat nebo vyměnit.
Je otázkou, zda je možné provádět na mostech průběžnou rekonstrukci. Většinou jsme svědky toho, že mosty a lávky jsou v provozu tak dlouho, dokud statik nezjistí špatný stav.
Teprve budoucnost nám ukáže, zda dostaneme lávku uplně novou, nebo proběhne pouze rekonstrukce. Osobně bych byl pro nějakou rekonstrukci a lávku si ponechal jako turistickou atrakci.
Ilustrační obrázek: Nicholas A. Tonelli
Daniel Rada se například domnívá, že od ustanovení průzkumného území k těžbě samotného břidlicového plynu vede velmi složitá a komplikovaná cesta.
Daniel Rada si nyní nedovede představit, že by na na úrovni územních plánů jednotlivých obcí docházelo k snadným změnám, které by těžbu povolovaly. Daniel Rada také varuje před „siláckými“ výroky proti těžbě břidlicového plynu a nabádá k zájmu o podmínky a rizika stanovení průzkumného území v trutnovském regionu. Upozorňuje, že je důležité, jakým způsobem by průzkumné vrty byly prováděny, kolik by jich bylo a v jaké blízkosti obydlených částí měst a že by bylo dobré znát rizika, která by mohla taková činnost mít na kvalitu spodních vod. Daniel Rada se nyní domnívá, že takové informace prozatím nejsou k dispozici.
Těžko odhadnout, co si Daniel Rada vlastně o celé záležitosti myslí. Rozhodně se chtěl v této záležitosti vyjádřit už proto, že jde o problém, který je pro obyvatele našeho regionu klíčový.
Daniel Rada je člen Občanské demokratické strany, zastupitel města Trutnov a kandidát do krajských voleb v roce 2012.
]]>
Obuv vyrobená z Duflexu
[adsenseyu5]
I proto se někdy obuv DUX nazývá rehabilitační a balanční. Ve své ordinaci ji doporučuje například trutnovská rehabilitační lékařka MUDr. Šidáková. Zeptali jsme se, proč vlastně: “Měla jsem možnost poznat různé způsoby řešení bolesti plosek a nejlepší výsledky mám s obuví DUX. Domnívám se, že je to proto, že splňuje dvě základní podmínky. Za prvé je měkká a pružná a za druhé obsahuje balanční plochu, která udržuje aktivitu plosky při chůzi. Pokud bych to měla shrnout, dá se říci, že při nošení obuvi DUX ploska našich chodidel posiluje a zároveň také relaxuje. To je výjimečná schopnost této obuvi.” Vyjimečný byl i přístup zakladatele značky Chung-shi Michaela Ertla. Ten v roce 2001 značku Chung-shi, která obuv Dux vyrábí založil. Jeho záměrem bylo přenést asijské metody a koncepty duševní a fyzické rovnováhy, do našich evropských podmínek. Ve chvíli kdy bylo Georgem B. Boedeckerem nastartováno šílenství okolo plastických dřeváků Crocs, bylo pro Chung-shi nejdůležitějším aspektem to, z čeho bude obuv vyráběna. Nešlo v prvním případě o cenu, ale o funkčnost a zdravotní nezávadnost. To splnil Duflex. Díky tomu, že značka Chung-shi myslí na zákazníky jako na své partnery, dostávají tito kvalitní výrobek, s cenou o 20% nižší než konkurence. ]]>
Podle nezávislého auditu, který si nechala udělat firma Apple, jsou čínští dělníci nuceni odpracovat týdně až šedesát hodin. Pokud by neměli o takový intenzivní pracovní proces zájem, za branami továren jsou nedozírné lány náhradníků, kteří o podmínkách, které dělníci Foxconnu nyní mají, zatím jenom sní.
Čína prochází obrovskou proměnou a situace, která je tu právě nyní, nebude trvat věčně. Dělníci se budou dožadovat vyšších mezd a levná pracovní síla začne pomalu ale jistě mizet. Ale to už budou velké firmy zaměstnávat někoho jiného, někde úplně jinde.
[adsenseyu5]
]]>
Na hotovosti se v domě našlo 12000 dolarů. Walter Samasko však nezanechal žádnou poslední vůli. Kdo tedy zdědí všechno to bohatství?
[adsenseyu2]
druhá sudička, ta „zlá“, sice souhlasila, ale do jeho osudu vložila nekonečnou touhu po alkoholu. A tak vznikla osobitá postava Romana Skamene, který – pokud mu v žilách nekoluje příliš alkoholu – dokáže i se svou malou postavou s přehledem zahrát jakoukoliv roli, vážnou, tragickou nebo komickou.
Princ a chuďas byla role, která Romana uvedla do širokého povědomí. Na tu dobu dodnes nostalgicky vzpomíná a vše co
následovalo potom, už hodnotí jako cestu dolů.
Ačkoliv si to Roman velmi přál, na konzervatoř jej nikdy nepřijali. Přesto se herectvím živí už více než třicet let. Roman nebyl nikdy v žádném stálém divadelním angažmá. Jeho rozevlátá povaha a sklon k alkoholu je zřejmě na vině, že na herectví hleděl spíše jako na zdroj obživy, než na způsob seberealizace.
Jeho poslední vzedmutí nastalo v roli majora Borovičky, ve filmu Tankový prapor(91). Od té doby se vyskytuje již pouze v komerčních, značně zoufalých pokusech českých tvůrců, jako jsou Nahota na prodej, Trhala fialky dynamitem, Nebát se a nakrást a Ještě větší blbec než jsme doufali.
Legendární je jeho podnikatelské období, které jej srazilo doslova na kolena a během něhož se objevoval v bulvárních médiích především jako odstrašující případ, kam až může kdysi slavný herec klesnout. Ale stále svůj boj s alkoholem nevzdával. Postavil se svému osudovému prokletí čelem a s pomocí „podnikatelů“ z podsvětí se začal pomalu navracet z hranic zapomnění. Začal se snažit o zájezdová šou a podařilo se mu vykoupit zpět chalupu, o kterou
málem díky dluhům přišel.
Nějaký čas účinkoval ve Směšném divadle Luďka Soboty, ale alkohol opět rychle dobyl ztracené pozice a Sobota se s Romanem musel rozloučit.
„Dal jsem mu několikrát šanci, nechopil se jí, tak jsme se, kvůli divákům i
kolegům v souboru, rozešli. Naštval mě na nejvyšší míru, ještě víc zklamal. Prostě s ním nemohu pracovat,“
Říká Luděk Sobota.
Roman si bohužel neuvědomil, že ztrácí půdu pod nohama. Svůj odchod z divadla zdůvodňoval tím, že jej to už nebavilo, a že mu chyběl pocit svobody.
Paradoxně alkohol je v jeho případě tím největším nepřítelem jeho svobody. Ačkoliv by byl mezi fil
maři o Romana zájem, nikdo si jej nedovolí angažovat do filmu na větší roli. Roman to však nepřikládá na vrub své nespolehlivosti. Myslí si, že doba je těžká, a proto o něj není zájem…
„Je to jako kdybyste se chtěli na něčem dohodnout s otrokem, přičemž hlavní slovo má otrokář, v jeho případě chlast. A s tím se nedomluvíte.“
Tvrdí jeden z jeho kolegů. Naposled se Roman Skamene dostal do médií jakožto představitel do němoty zpitého turisty na turecké riviéře, kde upadl do komatu přímo na baru .
Přes to všechno zůstává Roman Skamene v našich srdcích stále tím, čím byl. Občas chuďas, občas princ. Byla to role, která jej pronásleduje celý život. Jednou je chuďas, který sedí ve čtvrté cenové skupině a vzpomíná na svou bývalou slávu a jindy, když za ním zabloudí nějaký redaktor z bulvárního plátku, je zase tím princem, žoviálním, dobrosrdečným a přátelským.
Štěstí je věcí názoru. Roman Skamene se nestal hereckým králem své generace, i když k tomu měl předpoklady. Naproti tomu král Edward IV, kterého si měl možnost zahrát ve filmu Princ a chuďas, se nedožil ani sedmnáctého roku. Přejme tedy Romanovi, aby se dožil alespoň devadesátin. Herecká filmografie
