Mrazák

Pajcka na Béňu

2012-01-23T21:44:00.006+01:00

Poslední týden jsem uzavíral třetí semestr, takže běhání šlo trochu stranou. Zato znám nazpaměť hradeckou dálnici, vypil jsem několik litrů kafe a (bohužel) viděl několik dílů Super drbny (ano, jezdím s Jančurou). A navíc jsem se naučil samé užitečné věci:

Správně poskládat předložky, až si budu v angličtině hledat práci: "I am writing to you with reference to your advertisment of 10th March 2011 in ... for the position of ..."

Už vím, že "Jedna racková jednotka je 1,75 palce (44.45 mm) a označuje se zkratkou „U“ (např. „1U“, „2U“, …). Udává výšku zařízení umisťovaného do racku nebo celkovou výšku racku." - zdravím do DTG:)

Odprostil jsem se od excelu a naprogramoval tréninkáč v Javě (což stačilo na zápočet a jeho modifikace pak na zkoušku). Dá se stáhnou tady: (spustitelný .jar, 15kb).

Umím zploštit seznam v prologu: zplosti([],[]). zplosti([H|T],L) :-zplosti(H,H1),zplosti(T,T1),append(H1,T1,L),!.zplosti(X,[X]). Např.:zplosti([[[a],b],[c,[d]]],X). =>; X=[a,b,c,d]. Nemá to nic společné ho s plošticemi, jenom to odstraní hranaté závorky. Fakt dobrý.

A nakonec jsem zaúčtoval přijatou a uhrazenou fakturu od dodavatele za materiál způsobem B. Ještě lepší.

Aby mi z toho nejeblo, musel jsem vypustit ventil. A jak jinak než pořádným laufem. Vybral jsem si Jilemnickou 50, která se jela na Benecku, kde jsou na laufy výjimečné kopce. Moje klasická technika a soupaže jsou totiž dost tristní, takže jsem doufal, že aspoň do kopců někoho udolám. Bylo kolem nuly a nikdo pořádně nevěděl, co namazat. Dokonce i ve stánku SWIX radili: "Kdo je dobrej, maže modrej." Dal jsem teda extráč, protože jsem nikdy nic jinýho nemazal, ale zkušeňák Pally mi poradil něco fialovýho, což nejdřív smekalo, pak namrzalo, ale nakonec jelo celkem dobře. Sice mě porazila ženská a Peciš, ale já jsem porazil 3 hodiny a bráchu, takže jak by teď řekli mladý - bylo to v cajku.

foto David H.

Rejdický Silvestr

2012-01-04T21:17:00.003+01:00

Na Silvestra jsme se na poslední chvíli rozhodli jet i s BerTou na BT akci do Rejdic, co zařizoval Švihák. A bylo to luxusní, jak je vidět z fotek na BT bloku. Nebyla to zase taková točba jako na Zdravotníku, ale i tak 170 kiláčků mi snad pomohlo shodit pneumatiku, co mi narostla za poslední měsíc. K tomu spousta piv a tabáčků, ale pořád jen zlomek toho, co předváděl Lebka s Hendym.

Taky jsme na Rejdické sjezdovce s Romčou plně otestovali Lyžokočárek. Berta si tak ve čtyřech měsících povodila pár penerů na prknech, ale bohužel to celé zaspala. Frčelo to parádně, jak je vidět na následujícím videjíčku (které samozřejmě nesahá ani po paty videím Ivuška na lyžích, Ivuška na lyžích II, Ivuška králíček a Ivuška jede).

Trocha byrokracie

2011-12-10T19:28:00.004+01:00

Protože je venku tma a hnusně a navíc mě zase chytla patička (takže Dany: do Brodu nepojedu), zastavil se mi přísun mapových rozborů. Tudíž dnes nabízím opět něco z metodické kuchyně.

Za pár let pobíhání mezi atlety jsem zjistil, že atletika má svá - někdy dost zvláštní - pravidla. První srážka s nepochopením přišla na MČR v krose, když jsme se rozklusávali podél trati a přitom povzbudili Dalibora na trati. Okamžitě nám vyhuboval nějaký funkcionář, že tohle se nesmí. Abych tedy nepodcenil situaci a nebyl pro neznalost diskvalifikován z letošního maratónu, naštudoval jsem si příručku. Jedná se o pravidla atletiky a je ke stažení zde. Samotný dokument má 200 stran (a to tam ještě nejsou všechny oddíly), ale naštestí silnice a krosů se týká jen malá část.

Takže na co jsem přišel:

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 8 a)
Voda a další vhodné občerstvení musí být k dispozici na startu a v cíli všech závodů.

Ještě se mi nestalo, že bych potkal občersvení na startu (kromě lampiónů).

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 9 d)
Občerstvení, které může být poskytnuto pořadatelem nebo je připraveno samotnými soutěžícími, musí být závodníkům podáno na stanicích, které si závodníci sami určí. Musí být umístěno tak, aby bylo závodníkům snadno přístupné nebo jim může být podáváno přímo do rukou pověřenými osobami. (...)

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 9 e)
Osoby pověřené předáváním občerstvení nesmějí vstoupit na trať nebo překážet závodníkům. Občerstvení mohou předat závodníkům buď zpoza stolu nebo z postavení nejvýše jeden metr před nebo vedle stolu.

Protože se maratón běžel na Olympu, byl jsem skoro pořadatel a mohl jsem tedy poveřit Romču, aby mi přímo do rukou podávala občerstvení. Stejně jako další běžci...

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 9: Při závodech na silnici smí závodník opustit silnici nebo dráhu se svolením rozhodčího a za jeho dozoru, pokud si odchodem z trati nezkrátí předepsanou vzdálenost.

To znamená, že když to na mě přijde, musím nejřív najít rozhodčího a s ním si dojít na Toiku. Ta ale nesmí být uvnitř zatáčky, protože tím bych si zkrátil trať. Na atletických závodech jsem zatím naštěstí nepotřeboval a na lampiónech jsem si vždycky beztrestně odskočil do hustníku. Bez rozhodčího.

A nejlepší na závěr:

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 3, pozn. 2:
Při vyměřování trati se doporučuje použít „koeficient zamezení zkrácení trati“ (tzv. SCP–faktor), aby se vyloučila možnost, že při pozdějším přeměřování trati se zjistí, že trať je kratší.

Prostě o-sparťani jsou nejčestnější.

Repre OB se příští rok chystá změřit síly s atlety, proto předpokládám, že únorová víkendovka bude zaměřena především na osvětu pravidel bavlny.

A ještě foto:

Pro Pápna: Tohle by brenďák Enervitu asi neviděl zrovna rád...
Pro atlety: Jen metr od stolu! A odskočit si jen s rozhodčím!

PS: A kupte si už konečně někdo ten Nový Mrazák levně :)

Rok mistráků

2011-12-04T19:01:00.004+01:00

Mikulášské intro: Dnes jsem se zúčastnil kultovního a nejkrosovějšího krosu - Mikulášského běhu na Bradech u Jičína (již 66. ročník!).Ten jsem si zamiloval v dobách, kdy nás vedl Tichus a jezdilo se na Brada točit s dorostencema. A pak taky s Prochorem v rámci soustředění Prahy. To už je ale dost dávno a od té doby se mi nepodařilo se zúčastnit. Na MB mě stihl totiž stejný syndrom jako na Velkun?ě - buď jsem měl prasečí mor nebo jsem byl intoxikován po Turmanovi, Ivanově párty v Hájích, o-plese a podobně. Letos jsem sice znovu absolvoval o-ples, ale byl jsem statečný (na rozdíl třeba od Vaska) a nastoupil jsem. A pěkně jsem se vytrápil. Začal jsem jak za mlada, ale nejdřív mě dostihly včerejší zelené s legendárním Barelem Boitkem (on pil čerta, ale na to jsem si netroufl) a pak po(s)tupně Pally a Klusy. Vyhrál Bet.eu a prodloužil tak orienťáckou šňůru na tomto závodě.

A teď k Mistrákům: mistrákem nazývá MČR Ivo Domanský, což je takový guru atletiky - podobně jako Béďa v OB. Protože jsem si dělal podrobnou statistiku ve svém nejúžasnějším tréninkové deníčku, zjistil jsem, že jsem se (skoro) zúčastnil rekordního počtu mistráků! Nebýt prasečího moru, absence sněhu a zrušení DT, bylo by to hned 20 zářezů. Béďa si sice stěžuje, že každý LOB je mistrák, ale oni se stejně nikdy víc než dva nejedou.

PS: Buznovi se nelíbí můj veselý zvířátkový design - ale podívejte se na jeho blok, no jak mohl vystudovat hradeckou informatiku, to opravdu nechápu :)

Lyžokočárek

2011-11-27T20:50:00.007+01:00

Aby mohla Berta na vejlet až napadne sníh, bylo potřeba upgradovat kočárek. Protože jste málo klikali na reklamy, chybělo mi zhruba 7 litrů na originální skiset. Proto jsem při nejbližší návštěvě chalupy s dílnou využil svůj talent a japonskou metodou Fu-šu-ju jsem vyrobil vlastní. Zadání znělo jasně: "Představovala bych si něco takového:"

Po dvou dnech jsem vylezl z dílny. Jak to vše probíhalo a co z toho nakonec bylo? Mrkněte na video:

Na kros do Senohrab jsem sice nejel, zato jsem se krásně vytrápil na Hendyho Koniášce:

Úpravy na bloku

2011-11-20T22:46:00.003+01:00

O prooodlouženém víkendu jsem měl možnost vymýšlet, jak vylepšit svůj blok. Nechal jsem si zpracovat důkladnou analýzu, ze které vyplývá, že 90% čtenářů má můj blok jako domovskou stránku (zbylých 10% neví, jak se to nastavuje), 80% čtenářů používá blok jako rozcestník a 70% má můj motiv jako tapetu (na záchodě).

Proto jsem přidal kolonku Akcí (vlevo), která se dělí na tři podsekce, jejichž význam je zřejmý. Vpravo jsem upravil seznam bloků, které jsem seřadil podle relevance (tj. podle hlasování na BENu - Olaf měl teda o hlas víc, ale Bet má novej blok, tak mu dávám šanci) a přihodil jsem Zhalyho (za krásný článek o 20 letém výročí lahváče) a Bášu (je to autorita). Dal bych i JJův blok, ale našel jsem jen nějaké torzo jak od Elišky Tupé. Taky jsem vyhodil miciny.cz, protože je krutě porážím v návštěvnosti.

Jestli máte nápad na další odkazy, změny nebo rovnou zrušení celého bloku, napište to do komentářů, případně pošlete na koresponďáku na: Studio Karamád, Jindřišská 16, tři jedničky padesát.

PS: a sorry za tu reklamu, ale potřebuju na pivo...

HULK cup

2011-11-17T09:55:00.004+01:00

Letešního HULKu jsem se prostě musel zúčasnit. Prostor závodou skloubil krásný letecký sprintový terén se sousedstvím atletické Mekky - Olympu. Navíc ve Stromovce se běhá desítky let Kerviho kolečko a kopce a ještě k tomu podzimní Pražský maratón. Genius loci prostě nedovolil vynechat.

Konkurence se sešla obrovská - reproši a exreproši z Pragovky, Jičína a Sparty, teoretici z Chrastu, mistr světa z Kamenice, legendární SILD team, anténkoví reproši,...

Pápn sice nemohl, ale i tak jsme postavili naši nejsilnější sestavu, ve které jsme kvůli pražským dopravním zácpám ještě těsně před startem dvakrát měnili pořadí.

Na prvním úseku šel nakonec Liška a rozběhl to famózně. Kousek za Betem, v kontaktu s bednou. Lorenc pojistil čtvrté místo a já tak vybíhal kousek za světovým rekordmanem v BT limitu Kodym a kapřím specialistou Flaškou. Na trojce už jsem měl oba, ale kontrola byla schovaná ve vykotlaném stromě, tak nám Kody malinko foukl. Na šestce jsem naběhl na vedleší farstu a foukl mi i Flaška. Naštěstí následovala ještě letečtější pasáž než doposud, včetně kontroly na startu Kerviho okruhu, kde jsem zase Flaškovi foukl já. Na desítce jsem zamával dráze na Olympu a začal stahovat Kodyho, kterému nedocházely síly, ale šťáva v baterkách. Na třináctce jsem ho měl 50 metrů před sebou, ale pak mě stáhla trať maratónu, čímž jsem si asi dvacet vteřin přidal a Kodyho už jsem nestáhl. Náš výkon tak stačil na krásné třetí místo. I když Liška už několikrát HULK vyhrál, pro mě to byl historický zápis. Omlouvám se, že jsem stejně jako na Velkun#ě nebyl na vyhlášení, protože Berta potřebovala pohoupat.

Brzy se můžete těšit na příběh o výrobě ski-kočárku. Betovic totiž byli tak hodní, že mě obdarovali pralyžemi z rodinného sklepa.

Přes tři kopce + grafy

2011-11-13T15:50:00.006+01:00

Velkun*a (Šéďova přezdívka Velké Kunratické) mi uzavřela sezónu 2011. Sice nevím, proč jsem se na ní zase přihlásil, ale stalo se. Je to totiž závod, který moc nemám rád. Důvodů je víc:

-jako malej jsem se vždycky na závod těšil, ale pak jsem onemocněl a bylo z toho prd
-jako větší jsem ji běhal po Turmanovi a buď mi bylo akorát blbě nebo jsem běžel v klackách, které se nasákly a padaly mi
-jako největší jsem chtěl na bednu, ale:
-minulý rok mě kvůli „pravidlům stejným pro všechny“ odmítli dát do elity (i když některé tam stejně dali), takže jsem běžel spíš slalom
-vždycky za kopcema vytuhnu, na což nejsem zvyklej
-vždycky mě porazej mílaři, na což nejsem zvědavej
-letos zdražili na 200,- (za 12´ minut práce nic moc, ale na druhou stranu to celkem chápu a navíc kupónky to vynahradily)

Nakonec jsem se přihlásil asi proto, že to je jediný kros, kde poběžím se Šéďou a Betem a hlavně je to tradice a mám to za barákem. No a taky proto, že jsem „postoupil“ do zkušenější kategorie 30-39 let a bláhově jsem si myslel, že když to pořadatelé rozdělují v přihláškách, budou to tak i vyhlašovat. Houby! To dělají jenom u žen, díky čemuž se některá může na bednu dostat hned 4x! (veteránka VK, ve své kategorii, celkově a ještě když běžela i přes Hrádek).

Letos to bylo celkem v pohodě, hodně mi pomohl start mezi elitou i to, že mě Bet doběhl až za třetím kopcem. Ale bohužel mi zase hned zmizel. I tak jsem s časem 12:09 spokojený. A ještě jsem se s odřenejma ušima vešel na bednu. Na Bořana a OK Toma to pořád nestačí, ale co bych taky chtěl – s maratónskou, HROBařskou a kočárkovou přípravou.

Liška běžel s kamerou - to jsem zvědavej, jestli z toho něco bude.

Takže ještě nějaké ty grafy z roku 2011:

A nějaké fotky v běhacím:

HROB v Pasekách

2011-11-06T21:29:00.003+01:00

V září jsem vymýšlel, co dělat ke konci sezóny. Maratón byl jasnej, zbývalo něco na listopad. A to se běhá HROB. A ve dvou. Řekl jsem bráchovi. Řekl že jo.

Teď je po závodě a tak nějak nevím, co o něm napsat.

V sobotu jsme prostě tak nějak běželi, běželi a ještě tři hodiny běželi a pak jsme byli v cíli. Žádné velké volby postupů, žádné záludné dohledávky, žádné fyzické nebo psychické problémy. Taková delší PZL.

V neděli jsme zase běželi, běželi a ještě čtyři hodiny běželi a pak jsme byli v cíli. Akorát jsme zvolili jednu ultramegadebilní obíhačku a hrozně nadávali v traverzech a mapa víc neseděla. A bylo to víc do kopce. Ale jinak zase jen delší výlet.

I přes takový nijaký pocit ze závodů musím pořadatelům poděkovat – za necelou pětistovku nám roznesli kontroly po celém podkrkonoší a zajistili perfektní zázemí s živou kapelou a tombolou. Vyhráli Bet se Šéďou, ale jsou pěkně trapný, protože oba trénujou (a Bet se tím navíc chlubí na svém eurobloku) a ještě jim nebylo 30. A tak se HROB neběhá. Narozdíl od třetích klacků.

Je statisticky dokázáno, že GPSka...

Sobota:
parametry v pokynech: 28,1km 1170m převýšení
naměřeno GPSkou: 35,7km 2024m nastoupáno, průměrné tempo 6:18/km

Neděle:
parametry v pokynech: 25,7km 1380m převýšení
naměřeno GPSkou: 36,2km 2550m nastoupáno, průměrné tempo 7:28/km

Metodický dopis

2011-10-29T17:24:00.011+02:00

Kdysi mi Rudla do komentáře k článku Vypráno napsal:

Ahoj, s oblibou čtu tvůj blog, ale v poslední době mi trošku chybí články, ktere nejsou jen srandicky, jako třeba ten o přípravě po tvym triumfu ve Zlíně. Zajímalo by mě, jak se teď připravuješ, kolik mapových treninků běhaš tydne atd.? Neplanujes nejaky metodicky dopis o svem treninku? diky Rudla

Abych Rudlovi a jemu podobným alespoň trochu vyhověl, pokusím se shrnout, jak jsem natrénoval na maratón. Ideální trénink to rozhodně nebyl, ale třeba to někomu poslouží jako inspirace nebo dobrej vtip.

Vycházel jsem z plánu Honzy Kervitcera, ten mi ho napsal v podstatě na míru podle mých běhacích možností (průběžné měsíční plány Kerteamu jsou zde).

15 – 8 týdnů do maratónu
-letní různorodé poběhání, cca 600km/2 měsíce

7 – 5 týdnů do maratónu
-prasečí mor, 11 dní vůbec nic nedělám, poslední 3 dny klušu

4 týdny do maratónu
-oprašuji „dvoukilák“ v Krčáku, kde jsem naposled běhal se Zdendulou asi před deseti lety
-zařazuji klasický asfalt - cyklostezka podél Vltavy a klasický lauf - TDJM podél Botiče

3 týdny do maratónu
-volnější týden, přípravu si zpestřuji lampióny v Bulharsku, v terénu zapojuji jiné svaly, takže aspoň vyléčím bolení svalů natažených z asfaltu

2 týdny do maratónu
-úterý až čtvrtek celkem drsný, pátek dávám volno a v sobotu si luxusně lížu novou cyklostezku v Jičíně (chtěl jsem jít na dráhu, abych věděl přesné tempo, ale hrála se tam pralesní liga)
-v neděli vynechávám klasickou Hruštici, protože abych se nezatavil, musel bych ji bežet pomaleji a to bych buď nevydržel nebo by mě to nebavilo a navíc bych nedostal žádné kapříky

týden do maratónu
-v pondělí mám jít ještě 4 dvoukiláky, ale na to nemám sílu, tak jen klušu
-v úterý 6 km v tempu maratónu – trápím se a nechápu, jak uběhnu v sobotu 7x tolik
-středa a pátek mám ještě klusat, ale moc se mi nechce a je tma a zima a říkám si, že poslední týden se už stejně nic nenažene
-v pátek mě navíc začne bolet šlacha pod kotníkem a sotva dojdu ze zastávky domů
-prostě čím hůř před závodem, tím líp při něm...

Po 15 letech jsem opustil papírovou formu tréninkového deníku a přešel jsem si excelovský. Protože byl Radovanův repre deník na mě moc složitý a obsáhlý, vytvořil jsem si vlastní - ke stáhnutí a použití tady: treninkac-mrazak2012.zip (443kB, obsahuje 2 .xls soubory - pro PC a lite pro mobil). Tedy už existují 2 důvody proč si pořídit chytrý telefon - můj deník a chytrý mapy!

Tak co, Rudlo, stačilo?

Maraton – napodruhé to vyšlo

2011-10-22T21:20:00.003+02:00

Maraton jsem si letos fakt chtěl zaběhnout. Na točení je míň a míň času a moje ego si chtělo do deníčku zapsat nějakej pěknej čas, dokud mi to ještě běhá. První letošní pokus nevyšel – to když jsem na BT soustředění dal vše do kvalifikačních štafet na mistrovství evropy v pivních a den nato dostal prasečí mor. Ani tentokrát jsem k tomu neměl daleko, protože se v Praze běžel BT limit (následován Žižkovským skorelaufem, Kaprem a nevím čím vším ještě – více na BTčku). Ale odolal jsem, a když se ještě den před závodem ohlásila patička, zahnal jsem ji Coxtralem a nastoupil na premiéru.

Poté, co jsem na začátku září přežil třítýdenní prasečí mor, měl jsem čtyři týdny na to, nalízat dostatek asfaltu. A to ještě poslední týden byl ladící (= nic se nedělá) a občas mě Berta nepustila. Týdenní kilometráž 100, 80 a 100 není na maraton úplně dostatečná, ale spoléhal jsem na zkušenosti z Posázavské stezky a na výhodu domácího prostředí.

Ze začátku nás běželo 6, tempo udával Brněnský démon Dan Orálek. Udával 3:30 na km, což bylo o 10 vteřin rychlejší, než jsem plánoval já. Řekl jsem si, že to zkusím vydržet do 20km a pak se uvidí – lepší než abych tady onanoval dvě a půl hodiny sám. Na 15km odpadli Vabroušek s Dražanem a za půlmaratonem to zabalil Serbessa s Minaříkem. Po 30km se mi DaO začal vzdalovat, ale mezičasy i nálada byly furt dobrý, tak jsem řezal dál. Na 23km a 33km jsem se naládoval Evervit gelem (poslední zásoby z MS) a pokud se mi na občerstvovačce podařilo proplést se lidma a nenarazit přitom na prázdnej kelímek, dal jsem si i trochu vody. Když do cíle zbývalo poslední kolo, nebyl přede mnou ani za mnou tři minuty nikdo a šlo jen o čas. Za vytrvalého povzbuzování trenéra a jeho ženy jsem v sobě nakonec ještě nějaké síly našel a doběhl za 2:29:24. V cíli jsem byl z gelů brutálně přeslazenej, jediná záchrana byla gambáčová jednička v blízké tenisové restauraci ihned po doběhu.

nová Romča - fandila, podávala gely a drandila s Berťičkou...

...zatímco já kroužil v mlze

Web závodu (ale tam snad ani nemá smysl chodit)
Výsledky
Článek na www.behy.cz
Reportáž na Kerteamu
Letošní tabulky (je to bída, takže jsem v TOP 10)

Příští týden bude ve Frankfurtu bojovat Sosák a další lidi z Kertamu - držim palce.

Luxusní sprintík za barákem

2011-09-28T21:10:00.003+02:00

Na svatého Václava připravila Pragovka sprint na největším českém sídlišti – Jižáku. Trať se nesla v duchu Penerů:

Jižní město, periferie
betonový lidi postavený na sebe
šedivý těsto, euforie
menší i větší panel to tu přežije...

Na start jsem si doklusal z postele za čtvrt hoďky. Někteří to měli ještě blíž a někdo (Danny) dokonce koukal na lampióny z ložnice. Závodní prostor jsem jakžtakž znal z Tour de Jižní město, ale výhoda to nebyla. Na sídlišti vyrostlo totiž nepřeberné množství keříčků, stromů, hřišťátek, schodů, plůtků, zídek a kontejnerů. Většinou se teda běželo panelák zleva zprava, ale muselo se furt koukat do mapy, jít plynule, ale přitom na krev. Prostě paráda.

Na jižním městě je spousta volnýho místa,
spousta volnejch ploch kde se můžeš realizovat,
na jižním městě tě spousta věcí čeká,
neptej se kolik je o'clock a zkoušej s tim něco udělat

Jako bonus nám kontroly hlídal vítěz Euromeetingu a aktuálně 12. nejlepší Evropan na klasice (Šéďa) a v cíli občerstvovali mistři světa v pseudoromantické disciplíně (Kládin s Bramborou). Ladit před SP ve Švajcu přijely Dana s Topinou. Fandila i Berta.

Ty vole,ty vole,vidim kolem sebe samý krabice,
nekonečný řady balkonů a ulice
špinavý od toho jak drolí se tvý panely, na kterejch celý město stojí
Zhulit se!
někomu připadá to jediný co vede ven, zmýlen buď pochválen nápadem
uzavřít barvu pod tlakem v plechovce
a vodejít se projít v noci mezi krabice

Poslední rychlost jsem šel před 18 dny na Mattoni desítce a od té doby jen smrkal a polykal medikamenty. Proto mě dost překvapilo, jak se mi šlo parádně. Asi když dojde na asfaltové dobrodružství, moje svaly vyhrabou poslední zbytky sil, aby si to hlava užila. Největší záludnosti na trati byly: zatarasený průchod (K2, +4“), zeď nezeď (K17, +8“) a kombinace přelezitelného plotu a nepřelezitelné zdi (K18, -1“). Nakonec jsem zvítězil hladce, neboť jsem porazil jednoho Hradce a jednoho z Hradce (vtip a rým zároveň, kdyby to někdo nepochopil).

Takže ještě jednou díky Pragovákům za progresivní přístup k pořádání lampiónů!

Web závodu.

Night two-girl-relay

2011-09-18T18:26:00.002+02:00

Kašílek se přehoupl v něco, co ani doktorka nebyla schopná identifakovat, proto mi nasadila antibiotika. Já ale moc dobře vím, že mě postihl prasečí mor. Každopádně jsem přišel o mistrák na klasice, na který jsem svědomitě trénoval na pětidenních a PPčkách. Asi aby mi to nebylo tolik líto, dostal Bet explozivní průjem a taky nejel.

Tudíž kromě sledování mezičasů (doufám, že to byl jen test a uživatelské rozhraní bude na svěťáky lepší) a přebalování nebylo do čeho píchnout, tak jsem našim dvěma závodnicím připravil další etapu do seriálu Home Sprint Cup. Zase se běželo v Předsíni, ale tentokrát to byl nočák s hromadným startem – velice romantická disciplína. Bez reflexů, aby to bylo těžší.

Obě závodnice odstartovaly a já stál na štaflích a vše natáčel kamerou. Červená čára jsou postupy Myši (zvířata mají červené oči, když na ně v noci posvítíte, to dá rozum), bílá je Berta (půjčil jsem jí Magicshine).

První dvě kontroly šly závodnice různé, ale rovnocenné postupy. Na třetí Berta neubrzdila kočárek a zajela až do ložnice, čehož využila Myš. Aby ji Berta neviděla v dohledávce, zavřela oči a běžela po hmatu (k tomu mají myši takové ty fousky, to dá rozum). Ujala se tedy vedení a už už to vypadalo, že náskok udrží, ale nervozita si vzala svou daň a Myš se totálně ztratila na pětku. Berta ji pohodlně předsvištěla a frčela na sedmičku, ale nechala v dohledávce a Myš svou ztrátu vymazala. Rozhodovalo se do cíle. Berta zvolila jistou obíhačku, čímž vyhrála závod, protože Myš našla cílovou krabičku až napotřetí.

Jinak v Bečově vyhrála suverénně Dana a v chlapech všem vypálil rybník Kody, který asi zrovna nemusel brousit tartan. Tak držím všem palce na svěťácích v Zanziku!

Home Sprint cup

2011-09-11T10:31:00.003+02:00

O víkendu jsem potřeboval dospávat, takže jsem oželel lampióny a potenciální třetí místo v Hummlovi a vyrazil aspoň na desítku po kočičích hlavách a hovínkách. Celý týden mě trápí kašílek, tak jsem osobák i prize money zavrhl a soustředil se, abych to aspoň nezkazil Žaket týmu. Podle pořadatelů jsem i přes nahlášených 32:30 měl startovat až ve třetí vlně, takže první závod byl dostat se alespoň pár metrů za Beta, který se rozcvičoval s černochama. Povedlo se, já vyrazil, vyšlápl pár kanálů, a do cíle spokojeně doběhl za 33:15.

Na neděli jsem nachystal domácí sprint. Do kategorie D2 (dámy do dvou let) se přihlásily dvě závodnice – Berta a Myš. Obě jsou zatím neregistrované a já jako jejich manažer zatím čekám ne nejvýhodnější finanční podmínky.

Trať vedla předsíní, rychlým, rovinatým terénem s řadou umělých objektů, podloubí a zdí. Byly zakázány boty s hřeby, což zvlášť Myš nesla velmi těžce, protože si musela zafačovat drápky. Trať postavil Mrazák na mapě Předsíň (1:10, mapový klíč MYŠŠOM, autor Mrazák) a líbily se. Byl to klasický městský, velmi rychlý sprint, chyby se dělaly z nekoncentrace jako přeběhnutí kontroly, odběhnutí špatným směrem apod., jinak se ztrácelo hlavně běžecky. Organizace opět klapala, počasí vyšlo - další z pěkných sprintů.

Sprint nakonec neměl vítěze – mladší ze závodnic (Berta) tak dlouho lovila signál na GPSce, až z toho usnula a nestihla start. Myš začala velmi dobře, na všech mezičasech vedla a v cíli měla nejlepší čas. Jenomže byla přistižena, jak si cestou na sedmou kontrolu odskočila do klece pro občerstvení. U klece však stáli pořadatelé (Romča) a Myš nekompromisně diskvalifikovali, protože klec byla kreslená jako nepřekonatelný plot (závodnice byly ještě před startem upozorněny na záludnosti mapového klíče).

mapa závodu

trať v reálu

Berťule na startu

Myš na divácké kontrole

Boskovice – Rysákova vrstevnice

2011-09-04T13:42:00.008+02:00

Na letošní spritový mistrák jsem odjížděl s přetěžkým úkolem – ve špatné formě obhájit titul. Osud se mě navíc pokusil ještě víc rozhodit tím, že na D1 zapálil dva kamiony a já tak o půl hodiny nestihl karanténu. Čekal jsem reptání od pořadatelů, ale místo toho mě hned odchytil Sopy a udělal se mnou interview pro televizi. V pořádku.

Trať vypadala podobně jako jsem si ji naplánoval podle základní mapy a smartmap: dvě kontroly v parku a pak městem s víceméně rovnocennými volbami. Důležité bylo zůstat v mapě a neztratit fyzické nasazení. Nakonec se mi šlo fyzicky nádherně, ale udělal jsem tři cca 10 vteřinové chyby – jednou jsem právě polevil v koncentraci a oběhl blok navíc, pak se nachytal na vnitřní roh zdi (viz. dále) a pak těsně před cílem (viz. dále). Postupy ze závodu na obpostupy.cz

Vnitřní roh

Občas si říkám, jestli by nestálo zato používat pro umístění kontroly tečku v mapě – jako to mají LOBáci. Přesná poloha kontroly se sice dá vyčíst z podpisů, ale na 20 vteřinovém postupu si sotva pohlídám kód, v lepším případě i přečtu roh zdi, ale který roh – to už je fakt loterie. Tak jsem radši naběhl nejdřív dolu s tím, že to bude menší ztráta, než kdybych nejdřív běžel nahoru a kontrola byla dole. Něco podobného se povedlo i Topině – bohužel to bylo na MS a chyba byla na dvě minuty...

Překonatelný plot

Na Rysákovy překonatelné ploty už jsem zvyklý z MS v Olomouci – metr a půl vysoké, v lepším případě bez tyčí nahoře a které by přeskočil akorát Bába, ostatní by si natrhli kušnu. Ani v Boskovicích Rysák nezklamal:

Vrstevnice ve schodech

Asi nejkontroverznější věc na mapě – tlustá vrstevnice přes schody. Na první pohled nešlo rozeznat, jestli to je sráz nebo červeně vyznačený zákaz. Pár vteřin jsem teda ztratil luštěním, pak jsem si řekl, že to asi vrstevnice bude, ale než riskovat závod, radši ztratím pár vteřin na obíhačce. Škoda, před tímhle postupem jsem ještě bojoval o stříbro...

Prostě Rysák si to u mě může vyžehlit jen tím, že konečně přemapuje Stromovku a uspořádá tam pro mě svěťák.

Ráno jsem šel do Toiek a asi v noci pořádně foukal vítr, protože dvě to neustály a skutálely se skrz celé letní kino a pěkně to tam pohnojily.

PPčka 2011

2011-08-24T09:49:00.004+02:00

Kdo se chtěl něco dozvědět z MS, kliknul nejdřív na Olafa, pak na Beta (případně obráceně), ale protože kluci mají konečně prázdniny, stejně všichni skončí tady. Jak známo, letos jsem MS vynechal (a ještě že tak, ale to je zase jiný příběh), ale otiskuju alespoň mapy z letošních PPček, které byly jako vždycky luxusní. Na TUR stránkách je vše včetně povedeného videa, o podrobnostech píše Báša.

Na rozdíl od MS se u nás (zatím?) za běhání s GPSkou s displejem nediská, takže stále sem můžu hrnout záznamy z tratí. I když proti tratím z MS (např. middle) je to o ničem, protože já se zaprvé neztrácím a za druhé ve skalách si signál lítá jak splašenej. Asi nejzajímavější je postup na čtyřku z Bajeříkovy klasiky, který jsem po docela dlouhém váhání brutální obíhačkou vyhrál.

Ještě perlička na závěr (shoda jmen je čistě náhodná:):
http://www.bory.cz/cs/piroda/pirodni-pamatky

Bohemia 2011

2011-08-07T17:57:00.006+02:00

Po příjemné zkušenosti z loňska jsem opět navštívil Miřejovice s cílem nalízat před pětidenníma trochu asfaltu do zásoby. Loni jsem dostal úpal, letos naopak chcalo a foukalo. Od půlky jsem navíc musel běžet s tílkem v ruce, protože se na mě přilepilo a já nemohl dýchat. S časem 1:11:15 jsem nadmíru spokojený - vzhledem k počasí a vzhledem k tomu že jsem to celé odtáh sám (mezičasy 16:42,16:32,17:00,17:21,3:40). Kdo si ujíždí na videu, tak tady je jedno přímo od pořadatelů.

Miřejovický půlmaraton 2011

Dva dny poté jsem se přesunul do Nového Boru na tradiční Bohemii. Původně jsem ji chtěl vyhrát, ale po první etapě jsem pochopil, že točit na dráze a asfaltu mě na brutální 75 minutové skalní klasiky úplně ideálně nepřipravilo. Nový cíl byl teda silově vytrvalostní příprava na podzimní lízání asfaltu.

I když jsem měl v etapách problém vejít se do první desíty, dva dílčí (nakonec hlavní) úspěchy jsem přece jen zaznamenal. Za prvé jsem vyhrál mikrosprint. Podle popisu disciplíny jsem myslel, že v tričku sesbírám na 100x100 metrech 20 kontrol a půjdu do Téčka. Nakonec z toho byl regulérní pětiminutový parkový sprint.

Mikrosprint na Bohemii 2011

No a druhý vrchol byly pivní štafety. O tom více na Beermentalu, za který jsem měl tu čest běžet, protože Lebku v Norsku opíchal boreliózní komár. Ve složení Já, Hóna a Hendy jsem navázal na šest let starý triumf ve složení Já, Pekka, Lála.

Mistři Evropy v pivních štafetách 2011

Pivní na Bohemii 2005

Abych Bohemii tak nějak po Béďovsku shrnul - perfektní zázemí, shromaždiště, organizace, propagace atd. Mapově i fyzicky hodně náročné tratě, které byly skvěle postavné. Kapka s Lebkou na startu, fandící Terezka na občerstvovačce, Mára s Béďou na věži, Vocas s foťákem, hubený Morče, Kapří kapela poslední večer, teplý Óčko, ještě teplejší Téčko a super diskotéka Za Kostelem - prostě paráda.

Po čase jsem vzal GPSku opět do lesa, takže nabízím své postupy ke koukání (do poslední etapy jsem kvůli křečím nenastoupil):

Bohemia 2011 - 1.etapa

Bohemia 2011 - 2.etapa

Bohemia 2011 - 3.etapa

Bohemia 2011 - 4.etapa

Czech Championship in brainless running (5000m on track)

2011-07-03T08:58:00.004+02:00

Protože nominačky jsou ve Francii a já jel podle rozpisu (ale loňského) do Itálie, připravil jsem se o možnost zničit si kotníky v půlce srpna na MS. Cestou domů jsem jel přes Brno, kde postavili nové modré voňavé mondo a kde zrovna probíhalo MČR na dráze. Nějakým zázrakem jsem prošel selekcí a mohl tedy startovat na 5000m.

Konkurence byla našlapaná, z čehož jsem byl trochu nervózní, protože poslední tréninky na dráze mi moc nadějí na lepší než poslední místo nedávaly. Ráno jsem si proto ještě dal nějaké kopce a v době kdy normálně chodím znaven klikáním spát (21:30) jsem se postavil na startovní čáru. Únavu jsem odstranil kofeinovou ampulí a hlad zahnal gelem Multipower (mimochodem nejhnusnější gel co znám, ale dostal jsem ho zadarmo...). Poprvé se mi stalo, že jsem byl na startu nejstarší, takže jsem si připadal jako Liška (že jsem nejmladší). Další neobvyklost na atletice je, že v době, kdy orienťáci sundávají šusťáky a začínají se rozcvičovat (25 minut před startem), atleti se už řadí na startu. Tam podle počasí buď dostanou úpal nebo vymrznou. A dělat Škorpila (močit těsně před startem na dráhu) se taky moc nedá (ale že se mi chtělo). Taková je královna sportu.

Se snem běžet pětku pod patnáct jsem rozloučil už před měsícem, když mi atletickou přípravu přerušily lampióny, vedro a kašílek. Z toho vyšel můj cíl byl neudělat ostudu (jít pod 15:40) a nebýt poslední. Plán začít první dva kilometry radši na jistotu po 3:05 vzal za své už po první dvoustovce a dvojku jsem probíhal za 5:59 na předposledním místě. Pak se trochu zpomalilo, někoho jsem i předběhl a v závěru mě ofinišoval vítězný Kocourek (14:06). Mně bohužel ještě jedno kolo zbývalo, ale i tak to stačilo na celkem slušných 15:22,69 - jen 3 setiny za letošním časem Adama Kouby a čtvrté místo od konce. Mohlo to být i o něco lepší, ale síly mi před závodem ubralo i to, že v Brně jezdí MHD jen do sedmi, takže jsem musel jít čtvrt hodiny pěšky od šaliny.

Mám tedy jeden nevyužitý limit. Pokud by ho chtěl odkoupit Eda (zatím nemá vůbec) nebo Bet (nedal ho o 15:50), za pět lahváčů je jejich.

Nominačky FRA

2011-07-01T12:25:00.003+02:00

Takže už jsem na místě a posílám teplé zprávy:

NEW: Výsledky middle

Bobák Chrobák 36:30
Kondom Eda 38:40
Midlo Bet 39:00
Vlk Bingo 45´
Půlkař Šéďa 45´
Tomáš Dlabaja 46´
Markus 50´
Helmut 51´

Hustý...

Doprava nominačky FRA

2011-06-28T08:28:00.002+02:00

Odjezd na nominačky do Francie od OBI Roztyly, Kodyho nabírám v Plzni a Murka v Boloni.

Koučovy seky

2011-06-20T21:24:00.006+02:00

Zase na mě přišla tvůrčí krize a na dlouhou dobu jsem se odmlčel. Dokonce i Hendy si stěžoval, že už ze zoufalství musí číst Žabiňácký blok. Týden jsem se totiž šrotil na mikroekonomii (děkuji Šéďovi za doučování) a samozřejmě točit. Čekalo mě totiž mistrák. Dodnes moc rád vzpomínám na finálovou trať middlu na MČR 2002 na Opičce.

Myslel jsem, že to bude takový normální závod, v kalendáři jsem ho neměl, protože nemám kalendář a nijak jsem se na něj nepřipravoval, spíše naopak, ve čtvrtek jsem na dráze ještě přitvrdil a v pátek se utěšoval, že do nedělního finále snad postoupím a nebude to tolik bolet...

Trať jsem nakonec nějak obkroužil, a protože je v Česku nepsaným pravidlem, že middle na 35´je moc romantický, takže se běhá zásadně přes 40´, měl jsem v lese o čem přemýšlet. A vzpomněl jsem si na historky z repre (jak jinak).

MS 2008 Česko - sprint kvalifikace

Na trati prostějovské kvalifikace jsem udělal asi tak 3" chyb a s přehledem se kvalifikoval. Kouč v cíli: "Mrázi, to mi spad kámen ze srdce". Nebylo se co divit, dostal jsem od něj důvěru běžet jeden z nejtěžších sprintů:

kliknutím na celou mapu

ME 2008 Lotyšsko - long kvalifikace

Tady jsem pochopil rozdíl mezi MS a ME. Zatímco nepostoupit do finále na MS je skoro ostuda, postoupit do finále na ME je leckdy veliký puoblém. Tenhle závod jsem šel bez chyby, a to jsem měl co dělat, aby se mi z těch vrstevnic nezamotala hlava. A Bet mi dal jen 15 vteřin! Přitom to na finále stačilo jen tak tak. V cíli jsem byl nadmíru spokojen, ale Radovan mě zase rozsekal: "Takže bez chyby Mrázi, jo? No tak to bude asi pěknej běžák, to nezkazí nikdo." Po závodě si ode mě půjčil mapu, kterou mi po hodině bloudění s omluvou vracel: "Teda Mrázi, ty ses fakt neztratil? Taková brutalita...".

kliknutím do RouteGadgetu

Nominačky na ME 2009 - někde na Moravě

Tenhle závod byl parádní běžák a chcalo a chcalo, prostě všechno mi hrálo do karet. Chybky by se nějaký našly, ale rval jsem to co se dalo a doufal v kvalifikaci na ME do Bulharska. V cíli jsem byl jeden z prvních, takže zevlující kouč s deštníkem se hned vyptával: "Tak jaká, Mrázi?" "Jo dobrý, skoro bez chyb, čas těsně nad 79´". Kouč na to: "No jo, myslel jsem si, že ty nejlepší to půjdou pod 75´". Asi nemusím dodávat, že jsem to za těch 79´vyhrál...

kliknutím do RouteGadgetu

Z kanálu na vyhlídku

2011-05-30T07:52:00.007+02:00

Letošní jarní sprintová sezóna se pro mě v neděli završila. K Aljošovi do Ústí nakonec nepojedu a nominačky jsou ve hvězdách, navíc ani nemám limit (leda bych to udělal podobně jako Bet a zprůměroval čas z trojky a desítky, pak by vyšlo 15:47).

V posledních 9 dnech jsem si udělal 4 sprintové zářezy, což by mě mohlo vynést do popředí JJ superrakningu, jestli to ještě existuje.

Pardubický sprint už rozebral Olaf. Půlku koně si nakonec odvezl Bet, kterej ale nechal pragovácký srdce doma, vynechal štafety a unavený neunavený vyhrál. Já jsem skončil až na 16. místě. Byl jsem teda dost zklamanej, ale jak psal Dany - budem lepší od závodu k závodu. Mapy s postupama na obpostupy.

Ve středu se pak konal Přebor Prahy ve sprintu na Pražačce. Výhodu měl akorát Šéďa, kterej to tam jako závodník z pořádajícího oddílu zase znal jak svý Cumulusy. My jsme tam sice před ...no ještě když Pápn chodil na gympl... lety každej tejden s Filipem Stárkem točili, ale zaprvý si to nepamatuju a zadruhý jsme neběhali s křovinořezem, takže jsme se do většiny prostoru závodu ani nepodívali. Ale sprint to byl, mapa seděla, bylo to blízko, na nový mapě, skvělý zázemí, občerstvení a ceny. Posledních 5 minut mi dělal tykadlo Holly, což mi pomohlo k obhajobě předloňského titulu těsně před Flaškou. Vyhrál Olaf, kterej to šel jen tréninkově a dopoledne ještě běhal kopce, takže mi dal jen minutu a půl.

Přebor Prahy na sprintu

Pro samý lamióny jsem skoro zapomněl lízat asfalt, proto jsem se v sobotu s Lubošem vydal na cyklostezku do Poděbrad na pořádnou českou desítku. Výpadek tempovýho tréninku byl znát, takže jsem měl co dělat, abych odolal náporu Milera a Peloucha. Nakonec to stačilo a já si za druhej flek a průměrnejch 32:50 odvezl dva kapříky (jo, byl to samozřejmě PZ) a čtyři kuželky z Postřižin. Sice bylo asi patnáct stupňů, ale to mi nezabránilo v Liškovatění a šel jsem si zaplavat s dračíma loděma.

Poslední dva sprinty se běžely v Mělníku v rámci PŽ (pozor, PŽ není PZ). Obě tratě mě moc mile překvapily. Byly trochu delší (skoro 20´), ale zato opravdu lahůdkový. Přesně to co od sprintu očekávám a jak by podle mě měl (aspoň v Česku) vypadat. Hodně běžeckej a na první pohled primitivní, ale přitom na každym postupu je co řešit, ať už zleva zprava, vyrovnané volby, nenápadné pasti, změna směru, krátké dlouhé postupy. Prostě sprint by měl bejt rychlej, vyrovnanej, mapa přehledná, měla by rozhodovat běžecká forma a několikavteřinový chyby, který se ale dělaj jen z nekoncentrace. V Pardubicích to bylo taky skoro ideální (tím nechci lézt Béďovi do zadku), ale mapa byla občas nečitelná. V Mělníku jsem si zase krásně zaasfaltil, nahonil ego a na mou počest mi nad soutokem postavili romantickou vyhlídku.

PŽ Mělník - ráno

PŽ Mělník - odpoledne (po svíčkový a Holbě)

PS: Postupy si do mapy nekreslim kvůli pozdější mapové přípravě. Aspoň to pořadatele donutí dávat mapy na www.obpostupy.cz

PPS: Omluvte pražskeeej sleeng, ale jsem přece Přeborník Praheee!

Jednou větou

2011-05-15T20:16:00.003+02:00

Aby mi neklesla návštěvnost, tak musim něco vypotit. Protože mám teď zkouškový plus mě zaměstnává rodina, klikání, krysa a točení, nemám vůbec náladu něco vymejšlet, takže píšu jen heslovitě.

-máme nové Sparťanské dresy a posily (Vořech, Tom) - kdo snad ještě nezaregistroval
-zkouška z angliny za jedna (praktikování na banketech se vyplatilo)
-krysa už je zdravá (přivřel jsem jí do myčky a tři dny nehejbala zadní nohou)
-byt je zkolaudovaný
-Romča úspěšně kyne
-moje hong-kongská čelovka byla vybrána do Bořanova hodnocení
-9. flek na MČR v půlmaratónu docela jde, ale zase jsem to nedal pod 70´ (70:15)
-kvůli rýmičce jsem neběžel ani MČR v maratonu ani MČR na 10km na dráze (takže už nezískám titul MČRholik)
-po nemoci a s bolavým krčíčkem jsem jel na Béčka do Mostku a na Opičku (nebo to byly Áčka?)
-v sobotu se mi běželo dobře, ale dostal jsem 10 minut a byl jsem nejhorší ze Sparty
-v neděli se mi běželo ještě líp, ale dostal jsem 5 minut a navíc mě porazili dva pragováci (už aby začaly sprinty)
-poprvé jsem přispěl na Facebook

Jestli se stalo ještě něco, tak to napište do komentářů.

Za odměnu přikládám motivační video pro MS ve Francii.

NEW! Splněné limity

2011-05-07T08:44:00.002+02:00

Minulý týden jsem udělal zkoušku z matiky. Počítal jsem ale diferenciální rovnice a určité integrály, žádné limity. Takže já jsem limity nesplnil. Zato reprezntace OB měla na pořadu další víkendovku na legendární chatě Orientka. A tam se limity plnily.

Zase teplé zprávy přímo od zdroje:

Všem natrh kušnu mlaďoch Vojta (15:13), za ním se srovnalo jádro repre Olaf (15:29), Bingo (15:36), Křivda roku (15:42) a uzavřel zase mlaďoch Víčko (15:49). Další už to nedali, ale vzhledem k tomu, že se k limitům leckdy stačí jen přiblížit a s ohledem na asfaltově nepřátelský terén na MS ve Francii to zas až tolik neznamená. Ještě baby - Dana 10:37 a Topča 10:40, za redakci gratuluji.

...no, nelízli byste si?

Sprint v Turnově

2011-04-10T20:03:00.004+02:00

Reprekamarádi odjeli beze mě do Švajcu na tamní mistrák. Abych nezahálel, střelil jsem si v pátek pět dvojek do tempa půlmaratónu a v sobotu jsem vyrazil na ještědský sprintový přebor do Turnova. Byl to můj první závod od podzimu, takže jsem si v pátek při balení zopakoval BU KA MA PO ČE PA ČI BO.

Závod samotný byl celkem pěkný, ale nic co bych nečekal. Stavitel vytáhl z terénu maximum - technické pasáže mezi paneláky, dlouhý přeběh a pár záludných voleb. Moc chyb se udělat nedalo, ale na volbách jsem si vylámal zuby. Schválně se otestujte, kterou variantu byste zvolili. Jenom připomínám, že v reálu jsem na rozhodnutí měl asi dvě vteřiny, do mapy mi foukal vítr a kapal pot a byl jsem pod tlakem z potvrzení role favorita závodu. To jenom na omluvu, proč jsem všechny volby zvolil špatně. I když se na mapu dívám teď po závodě, pořád mi volby připadají plus mínus rovnocené. Ve skutečnosti byl rozdíl ale propastný.

Fakta:
1-2
A:370m/12m
B:395m/14m (ztráta 10s)

9-10
A:1070m/22m (ztráta 30s)
B:970m/20m

14-15
A:280m/16m
B:350m/18m (ztráta 20s)

Dohromady mě špatné rozhodnutí stály kolem minuty, což by mi jindy rozhodně znemožnilo obhajobu loňského titulu. Ještě že jsem se vytrestal už takhle brzo a můžu zapracovat na mapové a mentální přípravě.