Pozitivní myšlení

2021-09-20T23:13:00.003+02:00

Nejlevnější e-shop s CBD, CBG a CBN produkty

Je možné odpustit opravdu všechno?

2015-04-15T17:12:00.004+02:00

Ukradl vám někdy někdo něco? Stalo se vám někdy, že by vám známý nevrátil peníze? Zklamal vás někdo, komu jste důvěřovali? Byli jste někdy v životě podvedení? A už jste dotyčnému odpustili?

Odpouštíme, ale něco se prostě neodpouští

Většina z nás má naučené, že bychom lidem, kteří nám ublížili, kteří nás zklamali, nebo dokonce podvedli, měli odpouštět. Tento program je v nás tak silně zakořeněný, že poměrně často opravdu odpouštíme. Jinak bychom začali mít problém sami se sebou, že nejsme dost hodní na lidi kolem sebe. Pak se ale vyskytne i pár případů, kdy máme pocit, že na pocit křivdy máme nárok. A jsme přesvědčení, že některé věci se prostě a jednoduše neodpouští.

Na křivdu máme nárok

Souhlasím s tím, že na pocit křivdy máme často nárok. Proč bych ale měl cítit křivdu, když se mi s tímto pocitem žije hůř, než kdybych ho neměl? Proč bych měl cítit vůči někomu křivdu, když nepřispívá mému štěstí a naopak mě dělá nešťastného vždy, když vypluje na povrch? Snad jen proto, že mám potřebu sám sebe občas trestat. Nestačí mi, že mi někdo ublížil, já se v tom ještě klidně dál budu máchat…

Odpouštím, zbavuji se přítěže

Jedním z moc pěkných momentů v mém životě byla chvíle, kdy jsem si uvědomil, že odpuštění není akt vůči někomu, kdo mi ublížil. Odpuštění je odblokování mých vlastních negativních myšlenek, díky němuž můžu já sám žít šťastnější život. Vlastně se to vůbec netýká toho, komu právě odpouštím. Člověk, kterému odpouštím nejspíš vůbec netuší, že jsem doteď vůči němu cítil křivdu. Určitě na to nemyslí tak často jako já. A nejspíš je mu také jedno, jestli mu odpustím či nikoliv. Určitě to nijak zásadně neovlivní jeho život. Můj život to však ovlivní pořádně. Odpustit je jako odhodit těžké břímě, které bych jinak mohl nést na svých bedrech třeba po zbytek života!

Svou reakci si volíme sami

Když už vím, že odpuštění se netýká druhých, když vím, že odpouštím proto, abych sám byl šťastný, můžu pro sebe a svůj šťastný život udělat i něco navíc. Můžu přestat hodnotit, co je dobré a co špatné, kdo mi pomáhá a kdo ubližuje, kdo je přítel a kdo nepřítel. Můžu se začít radovat ze všeho, co mi život přinese a ze všech, které v životě poznám. Jde přeci o stejný princip. Radovat se z překážek je čistě o tom, že se mám rád, chci žít šťastný život. Když se mi něco nepovede, nebo mi někdo ublíží, mám plné právo se zlobit, naštvat se, nebo být zklamaný. Já ale mnohem radši poděkuji a budu dát žít šťastný život. Mám se totiž rád, tak dám přednost svému štěstí před využitím práva na zlobu, pocit křivdy či smutek.

Přijímám se i se svou zlobou

A co když se opravdu cítím naštvaný na lidi kolem sebe? Nevyčítám si to, stejně jako si nevyčítám výčitky, když už přijdou. Spíš se směji sám sobě. Přijde mi to totiž bláznivé rozhodnout se pro šťastný život a pak na někoho ukazovat prstem, jak je špatný. Nikdy se při kritice druhých necítím moc šťastný, tak proč to dělat?

Reakce je jen a jen na vás

Ať už se necháte mým článkem inspirovat, nebo budete řešit, kdo vám pomáhá, kdo škodí, komu odpustit a co je již neodpustitelné, zkuste si uvědomit, že můžete na jakoukoliv situaci zareagovat jakkoliv budete chtít. Jen jen na vás, jakou reakci zvolíte. Tak jako jsou lidi, kteří se naštvou za to, že se na ně usmějete, jsou lidi, kteří mají radost, když se na ně budete mračit. A věřím, že se shodneme, že ti druzí budou o dost šťastnější. ;-)

Je možné odpustit opravdu všechno?

Závěrem bych rád zodpověděl otázku z názvu článku. Odpustit je možné opravdu cokoliv. Chytrý člověk odpouští sám kvůli sobě. A ten, kdo je opravu moudrý, neodpouští vůbec. Moudrý člověk totiž nepotřebuje rozlišovat ušlechtilé skutky a způsobené křivdy, moudrý člověk žije bez křivd. Kdo si neuloží křivdu, nemusí pak řešit ani odpuštění, kdo neřeší odpuštění, má hodně dobré podmínky ke šťastnému životu.

E-shop s nejkvalitnějším konopím

Krásný příběh pro zamyšlení

2015-01-04T13:35:00.004+01:00

Žák se obrátil na svého učitele:

Jsi tak moudrý. Vždycky máš dobrou náladu, nikdy se nezlobíš. Pomoz mi, abych byl taky takový.

Učitel souhlasil. Uložil žákovi, aby si přinesl bramboru a průhledný pytel.

Když se na někoho rozzlobíš a budeš cítit hněv, řekl učitel, vezmi bramboru. Napiš na ni jméno člověka, se kterým ses nepohodl, a hoď bramboru do pytle.

A to je všechno? – ptal se žák udiveně.

Ne, odpověděl učitel. Musíš ten pytel neustále nosit s sebou. A pokaždé, když se na někoho rozzlobíš, musíš za něj do pytle přidat bramboru.

Žák poslechl. Uběhl nějaký čas. Pytel se zaplnil bramborami a byl už dost těžký. Bylo velmi nepohodlné nosit ho všude s sebou. Navíc ta brambora, kterou do něj dal hned na samém počátku, se začala kazit. Pokryla se odporným slizem. Jiné brambory klíčily a jiné hnily a vydávaly pronikavý zápach.

Žák šel za učitelem a řekl:

Už to nemůžu s sebou tahat. Za prvé je pytel moc těžký a za druhé se brambory zkazily. Navrhni mi něco jiného.

Ale učitel mu odpověděl:

Vždyť to samé se děje s tebou samotným. Jenom sis toho hned nevšiml. Skutky se mění ve zvyky a zvyky v charakter, který přináší nevábné nectnosti. Poskytl jsem ti možnost nezaujatě celý ten proces pozorovat. Pokaždé, když se ti bude zdát, že bys měl být dotčený, nebo když naopak sám někoho pohněváš, zamysli se, jestli máš takovou tíhu zapotřebí.

Zákon přitažlivosti II. část

2014-12-14T16:54:00.006+01:00

Spánek je velice důležitý pro vyvážení energie. Než usnete, není dobré myslet na negativní věci, protože jakmile se po ránu probudíte, dostáváte se do podobného stavu, jako jste byli před spaním. Takže nejlepší možnost je, že se usnutím zaměříte na pozitivní věci. Jakmile se ráno probudíte (a ráno má člověk největší šanci začít myslet pozitivně po celý den), začněte myslet tak, aby jste se po celý den cítili skvěle.
Vím, že když už nějaká negativní myšlenka přijde, že jen tak nejde zastavit, ale člověk má ze všech sil přijít na opačnou stranu, tedy k pozitivním věcem. Přeci jen jsme lidi a musíme něco dokázat. Buď musí trénovat, nebo se nesmí soustředit na tak ohromné skoky. Zkuste nejdříve reálnější krůček. Velký krok jen tak nikdo už nezvládne. Nemůže zvládnout otočit svojí náladu o sto procent.

www.cannaxtrade.cz

Zákon přitažlivosti I. část.

2014-12-14T16:48:00.001+01:00

Představte si, že naše myšlenky fungují, jako když někdo vynalezne nějakou věc, která funguje podle jeho přání. Všechno, co si skutečně přeje bez žádných negativních překážek, se mu splní.
Není to tak dlouho, co jsem byl negativním člověkem a nesnášel jsem celý život. Téměř každé ráno jsem si říkal, proč tu vůbec jsem. A tak dlouho to tak fungovalo, dokud toho nebylo dost. To znamená, že naše nepříjemnosti jsou k něčemu přeci jen dobré. Naštěstí tenhle negativní šok udeřil a od té doby se začalo vše postupně obracet. Díky této změně jsem objevil Tai-chi a když po pár měsících jeho síla tvrdě na mojí mysl začala účinkovat, tak se pozitivní myšlení ještě víc nakoplo. Poté jsem zařadil nevědomky do svého života i zákon přitažlivosti a to přidalo další grády. Ano, stačí si jen přát a vše se v našem životě uskuteční. To není pohádka, ale skutečná realita. Na to pozor. Časem zjistíte, že tomu opravdu tak je. Já, kdybych si to nepřál, nebudou změny tak rychlé. A občas to funguje, tak rychle, že ani nevíme, jak je to možné. Ano, jsem velký, je mi přes třicet a věřím na pohádky. A nejspíš větší, než si člověk vůbec myslí. Ale pozor, je nutné, pro svůj cíl také něco dělat a nikoliv jen stát a přát si.
Nikdy bych neuvažoval o tom, jak miluji svůj život, jak miluji vývojáře počítačů, nebo internetu, díky kterému se mohou dostat informace dál a dál. Záleží na ostatních lidech. Proto, pokud chcete i vy pomoci, sdílejte mé články dál. Ano, další pohádku si přeji. Aby se tyto informace dostaly dál a dál.
A jsme lidi. Bývaly doby, kdy jsem byl názoru, že číst jen nějaké knížky jen tak u každého nefunguje. Ale tohle je absolutní nesmysl. Funguje to naprosto u každého! Stoprocentně. Stačí jen pevně věřit a začít drobnými krůčky.
Spíše se mi to snažili namluvit ti, kteří to dotáhly k antidepresivům. Takže další věc. Nikdy, opakuji nikdy nedávejte na ty, kteří ničeho zatím nedosáhly.

autor Daniel Vacek alias Jay Dany Dee

E-shop a servis mobilních telefonů za bezkonkurenčně nejnižší ceny

Duševní bohatství I. díl

2014-12-09T18:20:00.001+01:00

Bohatý, nebo úspěšný chce být každý. Bylo to, je to a bude vždy, protože smyslem života je zkrátka pokračování v cestě za štěstím
Jenže málokdo si uvědomuje, že to správné bohatství není mimo nás, ale naopak je v každém z nás.
A dokud tak neučiní dosáhne bohatství a štěstí maximálně jen v hmotném světě ale takové může ze dne na den odejít. Člověk může mít spoustu peněz, pěknou vilu, hezké auto, ale uvnitř sebe se bude stále cítit, že to není ono a dřív, nebo později začne zápasit s problémy, ať jsou jakékoliv.

Ten největší boháč

Ten, kdo má bohatství uvnitř sebe, si teprve pak může říct, že patří k těm nejbohatším lidem. Takový člověk je šťastný i s tím co má, i když toho ve skutečnosti není mnoho a patří mezi ty ekonomicky slabší. Ten si pak může pískat. Může se mu naskytnout zdraví, může ho potkat kdykoliv jeho vytoužená láska a peníze k němu mohou také kdykoliv dorazit, pokud o to tedy bude stát. Většinou ale duševně srovnaní lidé o hmotné štěstí nestojí.
Ale aby se mu toto vnitřní štěstí splnilo, tak pod jednou podmínkou. Musí se zbavit všech špatných vlastností, které kdy měl. Teprve pak se začnou dít věci, o kterých nikdy nemluvil, že vůbec jsou možné.

A štěstí v nehmotném světě?

Je to jakési dosažení maximálního, bdělého vědomí a naprosté vnoření do přítomnosti. Tam, odkud pochází všechno ve vesmíru. Je to jen prostor a čas a nejspíš ani ten ne. Tam, kde člověk najde ten potřebný klid pro vyčištění svého mozku a začne si uvědomovat to, že tento stav je to největší bohatství, při kterém nejen zapomíná na všechny své starosti. V tomto okamžiku si člověk uvědomí, že nad nim nemá nic ani nikdo žádnou kontrolu. Ať to je strach, stres, ego, citové vazby a ani ten čas. Pouhé cítění přítomnosti mu může dodat tolik energie, že se bude cítit naprosto úžasně a navíc mu díky pravidelnému tréninku dodá sílu do uskutečnění svého snu. Na rozdíl od hmotného majetku, o toto bohatství jen tak přijít nemůže. Samozřejmě, že se občas stane to, že z toho víru štěstí na nějakou dobu vypadne, ale kdykoliv se do něj může zase vrátit. Je nutné také tento stav trénovat. Začátky jsou těžké, což je ve všem, ale pokud je při tomto stavu člověku dobře, pokud si tento stav chce opět zažít, má to nejsložitější za sebou.
A vzhledem k tomu, že tento stav dokonale vymazává váš mozek od všech té špíny, dovedete si vůbec představit, co by to znamenalo, kdyby jste se tak cítili v každém okamžiku? Při každé příležitosti? Můžete se tvářit vysmátí po celý den. Potkáváte lidi, které vůbec neznáte a s radostí je pozdravíte, nebo když odpočíváte, cítíte v sobě ohromné štěstí a někdy zažíváte dokonce i malý třes ze štěstí. Nepotřebujete alkohol, nepotřebujete antidepresiva, nepotřebujete žádnou berličku a je vám doslova jedno, co se kolem vás děje. Ať se třeba všichni staví na hlavu. Nemyslete si však, že to je totální flegmatismus, protože ten s tím nemá nic společného. Je to jen umění být v bdělém stavu a to nejlepší, co vás může v životě potkat.
Prostě jak známe: "klid v duši".

autor: Daniel Vacek alias Jay Dany Dee

www.cannaxtrade.cz

Duševní bohatství II.

2014-12-09T18:17:00.002+01:00

Běžnou populaci často, vlastně neustále ruší nějaké myšlenky, které přicházejí a odcházejí, jako na běžícím páse. Lidé si stěžují, jak je všechno dražší, jak vás naštval soused od vedle, jací jsou zloději ve vládě, atd, ale ve chvíli, kdy se začnete dostávat do tohoto víru, budete zjišťovat, že všechny tyhle civilizační problémy začnou postupně mizet a budou vám připadat absolutně zbytečné a nudné. Takže nepodceňujte přítomnost a soustřeďte se na ní. Postupně se ve vás tvořit myšlenka, že to je nejkrásnější, co může být. Protože být v přítomnosti je opravdu nádhera.
A až tělo pochopí, co to vlastně znamená ten bdělý stav, začnete se probouzet tak rychle, ani nebudete vědět, jak to přišlo. Když k tomu začnete sledovat všechny ty různé pozitivní citáty na internetu, postupně si budete zadávat nové vzorce do svého mozku, okamžitě zjistíte, kudy vede ta správná cesta ke štěstí.

Něco málo o tom, jak na to

Stačí jen pozorně pozorovat všechno kolem a absolutně se při tom uvolnit. Vypnout myšlenky, které vás denně bombardují, soustředit se jen na přítomnost, nebo na své tělo. Pokud se nějaká myšlenka objeví, nebojujte s ní, ani se jí nesnažte se jí zahnat, ani se jí nebraňte. Jen jí nechte plout a ona sama dřív, nebo později zmizí. Vynikající je, že tento stav můžete zažívat i za chůze. Jen to chce více tréninku. A pokud by jste pociťovaly, že je to pomalý proces, existuje spousta dalších metod jak toho dosáhnout rychleji, nebo snáze. Dopomoci vám k tomu může tai-chi, jóga, nebo čchi-kung. Dokonce i obyčejné protahovací cviky toho jsou schopny, protože těmito cviky nejen protahujete své tělo, ale posilujete tím i vnitřní energii člověka.
Nedávno jsem zjistil velice zajímavou věc. Je známo, že šamani byliny kouří. A opravdu něco na tom je. Protože pokud si nasbíráte a usušíte dejme tomu i obyčejný podběl, kopřivu, nebo jakýkoliv plevel na skládce a přidáte do cigarety (tím nechci nikoho nutit do kouření), tak bylina mysl uklidní dostatečně natolik, aby jste byli schopni se do takového stavu přiblížit trošičku víc. Tedy jednoduše řečeno vás uklidní. Příroda poskytuje tolik možností, tolik síly, že si to ani neumíme představit a přitom jí tak ničí.
Ale pokud jste nekuřáci, vyléčení kuřáci, nezkoušejte to a raději si zacvičte.
Běžně máme několik desítek tisíc myšlenek za den. Touto metodou je ale můžete snížit....o dost. Víte, kolik bychom tak ušetřili energie? Právě na boj proti negativním situacím, apod.
Takže vzhůru do toho. A pokud potřebujete radu, klidně se na mě obraťte.

autor: Daniel Vacek alias Jay Dany Dee

Sebeláska II

2014-12-02T19:47:00.004+01:00

Postupem svého učení zjišťuji, že největším utrpením ve světě je bezmoc, utrpení, deprese, které vznikají pouze tím, že lidé nevěří v to, že si svůj život dělají samy, svými myšlenkami a vůbec nepracují se svou myslí a se svou duší. S negativními emocemi, nebo se všemi těmi maskami, co nosívají, aby jim nikdo nemohl ublížit. Jenže tohle nemůžeme změnit z venčí, o což se lidé často zbytečně snaží, ale zevnitř. A pokud chceme pomáhat, zlepšovat situaci ve světě a v našem okolí, nepodaří se nám to, dokud se takto budeme chovat a věřit, že tělo není spojeno s myslí. Teprve pak od nás může plout ten pozitivní proud, který je stejně nakažlivý, jako negativní.

Jak jsem psal, málokdo si uvědomuje, že svůj život si tvoříme sami a tím pádem máme pocit, že o nás mohou rozhodovat druzí a že my za nic nemůžeme. Učí nás to od mala a slyšíme to všude. Pak chceme, aby nad námi měl neustále někdo moc a z toho důvodu zřizujeme různé vlády a náboženství. Doufáme, že nám tak bude dobře, že se o nás někdo postará a chceme, aby nám někdo neustále pomáhal a chránil. Ale když se nám poté něco nelíbí tak proti tomu sami bojujeme.

Od mala jsme učeni, že sobectví je špatné, že v uvozovkách neexistuje a nechceme o něm ani slyšet. Jakoby se nás to vůbec netýkalo, přitom je v každém. Je v celém vesmíru, v celém prostoru, v každém zvířeti, květině. Sobectví bylo, je a bude a bez něj bychom nemohli fungovat, ani se rozhodovat. Když však vidíme, jak se projeví u někoho trošičku víc, tak se zlobíme a vyvoláváme konflikty. Ale právě ti nejlepší, nejsilnější a nejúspěšnější lidé ho mají a umí ho dokonale využívat ve svůj prospěch. Lžeme si tedy sami sobě když mluvíme o tom, že neexistuje.

Když jsme byli batolata, sobectví se v nás přirozeně zrodilo. Hrdě a bez zábran jsme ho ukazovali celému světu do té doby, než nás na to začali upozorňovat rodiče. Dělali jsme to, co jsme chtěli, tím pádem jsme byli šťastni. Ale postupně jsme ho začali skrývat a bránit se mu. Byli jsme donuceni. Začali jsme proti němu bojovat a to způsobilo, že samo naše ego proti nám samotným začalo také bojovat. Začalo se bránit a ukazovat svojí falešnou, či špatnou tvář. Rodiče vždy chtěli, abychom udělali to, co chtěli oni a vychovali z nás tak přesnou kopii. Vlastně vychovávali sami sebe, přitom si mysleli a byli navyklí zase od svých rodičů, že sobectví neexistuje.

Pamatujete, jak říkávali, "je to pro tvé dobro", když jsme něco chtěli a při tom jsme pociťovali určitý druh zklamání, když nám to zakázali. Když jsme uposlechli, pochválili nás, když ne, tak naopak fyzicky trestali. A myslíte, že to je správné? Díky tomu se dnes bojíme udělat spoustu věcí, které bychom udělat chtěli, nebo dokonce měli. A dokud budeme mít tento vzorec uložen v naší paměti, stále nám bude něco říkat, že šťastni být nemůžeme, nemůžeme mít sebelásku, ani sebedůvěru a budeme toho názoru, že si věci nezasloužíme. Stále nám tak vnitřní a falešný hlas bude říkat: "Nechoď do toho. Je to pro tvé dobro, protože by se to nemuselo vyplatit." Dokud bude člověk názoru, že sobectví neexistuje, neposune si z místa, které ho tak pevně drží v kleštích. Takže nám neúmyslně lhali. A nejen nám, ale i sobě. My jsme si vsugerovaly, že zklamání, zákazy, utrpení, bolest je to správné a prospívá nám to. Ale nikdo přeci nemůže říct, co je pro nás dobré. Ani rodiče, ani nikdo. Jen my sami.

Možná jste se někdy sebe ptaly, proč spoustu lidí se sebou začne pracovat až tehdy, když se mu stane něco hrozného? Teda až přijde nějaký průser. Odpověď je jednoznačná. Máme se rádi až tehdy, kdy se stane právě nějaký ten nějaký průser. Teprve tehdy si začneme říkat: "Vyplatí se to", "jdi do toho!" "Není už pro tvé dobro být na místě, jako dřív a klidně tomu věnuj tolik času, kolik chceš. Vyprdni se na lidi, kteří ti v tom brání, protože nikdo nad tebou nemá moc, ani ti nikdo nepomůže. Jen ty sám."

Tyto vzorce máme v sobě tak zakódovaný, že máme strach ze všeho možného.
Co například strach z nedostatku peněz, nebo z krachu?
Lidé šetří přesto, že horší časy nemusí ani přijít. Ale už jen tak neuslyšíme, že šetří jen proto, že mají strach ze svého zklamání, nebo úspěchu.
Ale jak by toto někdo vysvětloval, že?

Odložili jste někdy něco jen proto, že jste měli něco důležitějšího na práci?
Neodkládejte to, pokud by jste se při tom cítili skvěle.

Chcete být lepším člověkem, ale obviňujete se, nebo se kritizujete?
Přečtěte si první díl sebelásky, kde zjistíš, jak se mít raději.

Pracujete na svém osobním rozvoji jen kvůli tomu, že vás někdo nutí?
Dělejte vše, co se vám zdá být dobré a uvědomte si, co jsem právě psal. Možná to je ten důvod.

DĚLEJTE VĚCI OD SVÉHO SRDCE, NIKOLIV PRO SVÉ UTRPENÍ A BOLEST. NENUŤTE SE A NENECHTE SE NUTIT OD OSTATNÍCH DO NĚČEHO, CO NECHCETE. AKORÁT SI PŘIDĚLÁVÁTE STAROSTI.

Pokud něco takového děláte zaktivujte si svého pozorovatele. To on vám pomůže intuitivně nalézt cestu, jak z toho.

Zkrátka dělejte vše pro své štěstí.

autor: Daniel Vacek alias Jay Dany Dee

Sebeláska I.

2014-12-01T20:55:00.006+01:00

Už jste se někdy podívali, kolik stránek "NENÁVIDÍM..." na facebooku existuje? Kolik lidí má nějaké emoční problémy, kolik lidí si chce výbíjet vztek na ostatních?
Nemá přeci cenu nenávidět druhé, když nemáme dostatečně rádi sami sebe a vztek tak roznášet po okolí.
Dříve jsem také nenáviděl kde koho a vadilo mi například, když měl někdo psa na volno, že někdo v autě jezdil jako blázen a nikoho nepustil, nebo jsem si myslel, že mají tak krásná auta jen proto, že kradou, což není vůbec pravda. Tedy většinou.
Někdo se jen snaží a jde si za svým cílem.
Kamarád mi říkal "Nejlepší je mít všechno na salámu." Jenže já ho buď neposlouchal, nebo to nechápal.
Pak jsem si postupně začal říkat: "Jednou budeš stát jako skála a nerozhodí tě nic." A dnes to je tak jeden problém z deseti.
Jen jsem se prostě snažil jít si za tím, co chci.
To je základ a zjistil jsem, že to může každý dokázat a že na tom není nic nadpřirozeného.

Lidstvo využívá jadernou energii, létá do kosmu, nalezlo spoustu fyzikálních teorií, ale pokud se chce vyšplhnout dál, pokud chce, aby všechny vynálezy, které kdy objevilo, byli zveřejněny pro dobro lidstva, musí nejprve duchovně, či duševně dospět. A že bychom už byli vývojově tak o sto let dopředu, o tom není pochyb.
Ale to se nikdy nestane, dokud si budou lidé navzájem závidět, stresovat se nebo nevyužívat svojí sebelásku, které je v každém z nás neuvěřitelné množství.
Teprve pak se bude mít každý dobře.
Ale získat sebelásku není zase tak složitá věc. Stačí, když začneme milovat sám sebe, více se zajímat o sebe a ne jen o druhé. Stačí hlavně, kdyby si lidé začali všímat více přítomnosti a prostoru kolem nás. Přírody, zvířat i lidí.
Ale pouze pozorovat, nikoliv se o ně starat. Jednoduše řečeno pozorovat střípky štěstí.

Ale vím o dalších věcech, které sebelásku přitáhnou.

Za prvé se přestaňte příliš kritizovat, nebo se nestrašte. Protože to vám sebevědomí moc nedodá.

Nejdůležitější je, aby jste byli šťastni, takže se pochvalte někdy za něco. Říká se, že samochvála smrdí, ale proč? Protože vadí ostatním, že jste udělali něco dobře? Oni ale si to mohou dovolit také přeci. A už to nemusí být váš problém, že to nezvládnou.

Pokud uděláte něco špatně, hlavně se nekritizujte, ale také je důležité se s tím smířit, odpustit si a nebránit se špatným věcem.

Přestaňte hlavně kritizovat ostatní, protože se jen nervujete a stejně toho moc nezměníte.

Není moc těžké myslet na těchto pár věci, takže honem do toho a začít s tím můžete hned a budu moc rád, když na to budete myslet denně. Časem si však zvyknete a pokud chcete víc a to je asi samozřejmé, brzy se výsledků můžete dočkat a vrhnout se do zákonu přitažlivosti s novým myšlením.

Ale musím se zmínit ještě o jedné věci. Pokud si člověk posílí v sobě sebelásku, musí dávat pozor, aby se neměl až příliš rád. Občas můžeme vidět, že sebeláska přerůstá a stává se z toho nezdravé ego, díky kterému už lidé opravdu hledí jen na sebe, nevšímají si ničeho kolem sebe. Na přírodu, ani na ostatní druhy, které tu s námi na planetě žijí.

Jinak vám držím palce, Dan

Pokračování o sebelásce v pokračování.

autor: Daniel Vacek alias Jay Dany Dee

www.cannaxtrade.cz

www

B-Joey - The Positive SymFUNy

2014-11-30T10:14:00.002+01:00

Včera mě oslovil fanoušek naší stránky Positive thinking-Pozitivní myšlení Jozef Bubnár (B-Joey)

a poprosil mě jestli bych nesdílel jeho tvorbu na stránkách, prý se snaží také myslet pozitivně a své pozitivní myšlení propaguje ve svých písních.

Co říkáte daří se mu to??? :-)))

Text a překlad písně:

JOZEF BUBNÁR (B-Joey) – The Positive SymFUNy

1. Oh man, why are you giving up your dreams that just haven´t been reached yet?

Oh man, why are you sleeping with the head running out of your bed?

Oh, couldn´t you make your life be positive? You shouldn´t waste your soul it wants to live…

Oh, man why are you breathing the poisons that make you sad?

Gap: Sometimes it's getting critical to stay alive, to pass the road full of traffic but no lights. Just try to ignore the limits and the stop signs, kick depression to the ass, well that´s right...

Chorus: SHOW THE WORLD , WE'RE NOT GONNA CRY.

(LET SERENITY RAISE YOUR MIND).

NO RULES, STAND UP AND TRY.

(LET THE SYMPHONY SOUND LOUD)

LA - la - loud (Oh-oh- ooooooh)

2. Oh man, try to be thankful for every day,

for having a chance to believe, love, smile and pray.

-------------------------------------------------------------

B-Joey – Pozitívna symfónia (preklad)

1. Hej človek, prečo sa stále vzdávaš svojich snov, ktoré ešte neboli dosiahnuté?

Hej človek, prečo spíš s hlavou, ktorá ti uteká preč z postele?

Nemohol by si už konečne svoj život spraviť pozitívnym?

Nenič už svoju dušu, ona chce žiť.

Aj keď je niekedy ťažké prežiť,

prejsť cez cestu bez svetiel s obrovskou premávkou,

jednoducho skús ignorovať svoje limity a značky STOP,

nakop depresiu do zadku, tak to pôjde ľahšie…

Refrén: Ukážme svetu, že nebudeme plakať !

(Nech pokoj ovládne našu myseľ)

Už žiadne pravidlá, postav sa a nevzdávaj sa !

(Nech táto symfónia znie hlasno)…

2. Hej človek, pokús sa byť vďačný za každý deň,

za to, že máš možnosť veriť, milovať, smiať a modliť sa…

E-shop mobilních telefonů za bezkonkurenčně nejnižší ceny

Úsměv a jeho síla

2014-11-29T21:35:00.002+01:00

E-shop konopí a CBD oleju za nejlepší ceny

EGO

2014-11-27T09:12:00.004+01:00

Vánoční slevy již začali

Využíváme svůj mozek naplno?

2014-11-26T19:06:00.005+01:00

V populární i akademické literatuře se mnohé popsalo, pokud jde o využívání mozkové kapacity lidského mozku. Často třeba můžeme slyšet mýtus, že člověk využívá pouze deset procent mozku, přičemž zbývajících devadesát procent je nám nedostupných, nepoužíváme množství funkcí, ke kterým nemáme přístup, nemáme možnosti jejich trénování apod.

Tyto výroky nejsou tak úplně přesné, vždyť třeba svalů máme více než 600, ale v danou chvíli nepoužíváme všechny, jiné používáme, když jedeme na kole, jiné, když sedíme, stojíme, když hrajeme tenis, smějeme se, otevíráme klíčem dveře apod. Můžeme říct, že v určitou chvíli využíváme větší množství svalů, jiné vůbec, nebo téměř vůbec, a jiné svaly, nebo skupiny svalů využíváme víc, nebo při dané aktivitě přednostně.

Při různých fyzických nebo duševních aktivitách na podobném principu funguje náš mozek, při hraní tenisu, jízdě na kole, usmívání se, otevírání dveří klíčem, ale třeba i řešení matematického úkolu, dešifrování výrazu tváře našeho partnera v komunikaci, vzpomínání si na dovolenou z minulého léta, tyto všechny aktivity v různé míře zapojují různé oblasti mozku, které se spojují buď s našimi schopnostmi souvisejícími s hrubou či jemnou motorikou, pamětí, emocemi, myšlením, usuzováním a spoustou různých dalších funkcí. V některém okamžiku se do činnosti víc zapojují některé jiné mozkové struktury, podle toho, co provádíme (jezdíme na kole, hrajeme tenis, kde musíme jak zapojovat různé druhy pohybu a motoriky, ale taky některé psychické funkce jako například pozornost, jindy víc využíváme naši paměť, představivost či myšlení, například při nějakém komplikovanějším matematickým, logickým či jiným úkolem, vyžadujícím zapojení kognitivních a intelektových funkcí.

Aktivitu těchto center prokazují i různé zobrazovací techniky jako je pozitronová emisní tomografie (PET) nebo funkční magnetická rezonance (fMRI) a jiné, které umožňují monitorovat aktivitu mozku v průběhu různých činností (při spánku, bdění, řešení náročného příkladu, poslechu hudby, dívání se na fotografie lidí, které máme rádi, nebo jsou nám (ne)sympatičtí. Tyto neurologické zobrazovací techniky umožňují znázornit aktivitu různých částí a struktur mozku – které podobně, jako u příkladu s kosterním svalstvem – se v různé míře zapojují do různých činností, a to podle prováděné aktivity (při spánku, bdění či bdělé pozornosti).

Náš mozek tedy využíváme pořád, a podle povahy dané činnosti v daný okamžik zapojujeme různé jeho struktury a oblasti, zatímco jiné jsou využívány okrajově nebo vůbec. Jindy naopak, právě tyto jsou pro danou aktivitu klíčové a v součinnosti s jinými nám umožňují optimální a funkční působení v našem životě. Mýtus o desetiprocentním využívání mozku se zvláště vztahuje na zapojení různých kognitivních schopností, avšak existují třeba lidé, u kterých jsou tyto schopnosti opravdu nadmíru rozvinuty, např. dokážou v mysli velice rychle provádět různé matematické operace, sčítat, odečítat nebo násobit zpaměti víceciferná čísla, nebo si zapamatovat ohromné množství informací, čísel či textu (jako se to vyskytuje někdy třeba u autismu - ale ne vždy!), avšak tito lidé často nejsou schopni obstát v běžném, praktickém nebo sociálním životě, neumějí fungovat v sociálních vztazích, neumějí odečítat „mezi řádky“ zejména, co se týká emocí, sociálních důsledků jednání, nebo třeba navzdory jejich kognitivním či intelektovým schopnostem nejsou natolik rozvinuty jejich motorické dovednosti, nejsou třeba natolik šikovní v běžných každodenních aktivitách, kde potřebujeme naši jemnou motoriku (např. při vaření, domácích nebo jakýchkoli praktických úkolech). Koho mozek pak tedy (podle tohoto desetiprocentního mýtu) funguje víc?

Tento mýtus se může spojovat s tím, že se nadsadily určité informace ohledně nervové soustavy a některá fakta, na kterých je založen a z nich vychází. V lidském mozku se odhaduje počet nervových buněk, neuronů, kolem 100 až 150 miliard. Při tak závratném počtu je neuronů pořád desetkrát méně než podpůrných buněk, tzv. neuroglie. Počet neuronů vzhledem k těmto gliovým buňkám je tedy zhruba 10 %. To však ani zdaleka neznamená, že toto desetiprocentní množství neuronů vzhledem ke gliovým buňkám vytváří pouze desetiprocentní využití mozku, naopak, právě neuroglie podporují činnost neuronů, takže je jejich aktivita lépe využívána.

E-shop mobilních telefonů za bezkonkurenčně nejnižší ceny

Přitáhněte si své sny

2014-11-26T18:35:00.002+01:00

Pokud si přejeme mít lepší, šťastný život, není to jen o neustálém vzdělávání pozitivního myšlení, hledání a otáčení vzorců, nebo meditování.
I když by se to mohlo zdát takhle jednodušší, stále k tomu potřebujeme nějaké úsilí.
Tento zákon přitažlivosti jsem použil při svém osobním rozvoji, kdy jsem před zhruba před 2,5 lety plný negace, stresu a depresí vyskočil z nešťastného vztahu.
Díky mému kamarádovi jsem přišel na to, jak se dokázat zvednout a začít tuto cestu.
Nyní mohu děkovat, že vlastně vztah skončil a přitáhl si život plný štěstí, bezstarostného života a nyní pomalu zjišťuji to, že může být ještě lepší a příjemnější.
Protože jakmile si člověk uvědomí, že úspěšné cesty vedou přes zklamání a utrpení, je na dobré cestě.

Spoustu lidí však neví, co doopravdy chtějí. Bojí se, že toho nedosáhnou a jak pak dokáže vlastně vesmír rozpoznat, co má naskytnout, když se neustále tím omezují?
A abychom tyto myšlenky odstranili, je potřeba se sám sebe zeptat:
"Je to skutečně tak, že toho nemohu dosáhnout?"
"Kde bych bez tohoto mohl být? Proč to tak už nedělám? Nemohu dovolit, aby mě to neustále brzdilo."
Pokud jsou ale lidé v bezpečí a pohodlí, tak se nikam nehrnou a to je ten problém. Raději si pak říkají, že bezpečnější je být při zemi, což slýchávám velmi, často.
Ale to není žádná výmluva.
Uvědomte si, že pokud člověk nemůže najít tu správnou cestu a neustále se vrací, tak je něco špatně a tělo nám jasně dává najevo, že to je špatná volba.

O smíření mluvím neustále. Ale ono to smíření je vlastně fyzikální zákon, který funguje v celém vesmíru.
Bez něj, bychom se nikdy nikam nedostali a je to stejné, jako když chceme udělat krok kupředu.
Takže nejprve se musíme smířit s tím, že jsme prostě takový a že máme určité nedostatky, jako egoismus, závist, nebo stres a oni samy postupně zmizí.
Tedy jakmile zapomene na určitou věc a necháme jí plavat. Tak se otevřou zcela nové dveře, kde se objeví způsob na náš starý problém.
POZOR: To však neznamená, že všechno necháme tak, jak je, což si spoustu lidí nejspíš bude myslet.

Dosud jsem byl názoru a hodně psychologů to tvrdí, že není dobré si klást velké cíle.
Ano, pokud na to člověk není duševně připraven a potýká se s negativními vlastnostmi, tak to je pro něj opravdu velice škodlivé, protože pokud by se mu určitá věc splnila a následně se něco pokazilo, člověka to lehce položí.
Takže nevěšme zase hlavu. On nás vesmír tím na druhou stranu chrání. A dokud budou, nic co by člověka mohlo položit, vám nedá.
Pokud to je však naopak, tak to je pro něj velice prospěšné a vlastně i zábavné.

Jakmile tedy máte nějaký nápad, který by jste chtěli zhmotnit, či zrealizovat, zaměřte se na pocity, protože už to je začátek přitahování. A jestli z toho budete mít dobrý pocit, jestli ucítíte dobrou náladu a radost k životu, je to to správné, protože naše pocity, jsou vytvářené našimi myšlenkami, které vytváří okolnosti a následky.

Jedno z nejdůležitějších věcí je mít pocit vděčnosti, která je jedním z nejvíce užitečných emocionálních stavů a buďte vděčni za vše dobré, co se ve vašem okolí naskytuje.
Tím můžeme přitahovat další věci, za které opět musíme být vděčni a další a další, až se z toho stane řeka, po které připluje váš sen.
Hlavně nepovažujme v životě vše za samozřejmé. Ani jídlo, nebo cokoliv jiného, co by vypadalo jako samozřejmost.
Takže zde vidíte, že zákon přitažlivosti není zase tak nadpřirozená schopnost.
Zkrátka si naplno všímejme svého těla a věci se splní.
Dávejme si ale velký pozor, kde a co sledujeme.
Nacházíme se v době, kde se lidská kultura soustředí hodně na to, co nemáme. Sledujeme to, co mají ostatní a věnujeme pozornost manipulačním médiím, které si rádi něco přidají a občas klamou.
Ve skutečnosti máme vše, co potřebujeme a je to pouze v nás.
POZOR však na to, že pokud se spokojíme s tím, co máme nyní, už se nemusíme dostat dál a zůstaneme kde jsme.
Takže kladení si cílů, je velmi důležité a opatrně stále vyšších.

Jakmile tohoto dosáhneme, nebrání nám nic, co by zastavilo touhu jít si za tím.
A všechno, za čím si jdeme, se postupně splní.

Můj úspěch jsem nejdříve přiřazoval k mému cvičení taichi, které člověka uklidňuje, ale může to být klidně i právě zákonem přitažlivosti.
Protože pokud člověk každý den myslí na určitý cíl, každý den si říká, že musí udělat to a to a tamhle se zlepšit a hlavně, že to udělá, naše myšlenka vyšle signál do vesmíru, kde se ta blahodárná energie nalézá a náš sen přitáhne.
Takže základem je mít velké úsilí k nějakému snu, či plánu.

Tyto články píšu proto, abych se s vámi podělil o ten příjemný pocit, kdy se člověk stane zcela jiným, lepším a šťastnějším. Abych vám ukázal, jak to funguje a hlavně že to skutečně funguje.
Moc si přeji pomoci těm, kterým to nejde, kteří si s tím lámou hlavu a na nic nepřechází, což je celkem časté.
Takže se mi nebojte ozvat a něco s tím společně provedeme.

autor: Daniel Vacek alias Jay Dany Dee

E-shop mobilních telefonů za bezkonkurenčně nejlevnější ceny

Ty to zvládneš!

2014-11-24T07:55:00.002+01:00

V životě jsou chvíle, kdy můžete mít pocit, že to, co se snažíte dosáhnout, nikdy nedokážete. Můžete cítit, že vzdát se a odejít je momentálně nejlepší možnost. Nicméně to nejste vy. Vždy můžete zavřít oči, nadechnout se a zkusit to znovu. Překonejte bolest, postavte se a rozbijte všechny pochybnosti!

Nemůže být náhoda, že v životě existuje odvaha, odhodlání a vytrvalost. Jsou zde proto, aby se v našich životech děly velké věci. Ať už se ve vašem životě děje cokoliv, zvládnete to! Máte v sobě něco speciálního. Máte v sobě velkolepost!

E-shop s konkurenčně nejlevnějšími cenami

Krásné moudro

2014-11-22T14:12:00.002+01:00

E-shop mobilních telefonů za bezkonkurenčně nejlevnější ceny!

Dalajláma

2014-11-19T16:40:00.001+01:00

E-shop mobilních telefonů za bezkonkurenčně nejlevnější ceny.

píseň pro anděla

2014-11-18T19:45:00.004+01:00

positive thinkig-pozitivní myšlení

www.novydisplej.cz

80% výsledků je z 20% činností

2014-11-17T14:13:00.002+01:00

80% vašich výsledků bude vycházet pouze z 20% vašich činností. Pravidelně se soustředit na jejich identifikaci je důležitější, než toho udělat hodně.
Mark Dzirasa

www.iphoneostrava.com

Život je tvrdý, ale spravedlivý učitel

2014-11-17T13:38:00.001+01:00

Říká se, že dříve, než se sami narodíme, si sami vybereme, kým nebo čím budeme a to vzhledem k našim životům předešlým. Všichni máme rádi výzvy a tak i bereme náš život. Podle stejného vzorce si vybíráme i svůj přítomný život a život se k nám tak chová.
Proto se nám často stávají tytéž příběhy a kladou ty stejné úkoly stále dokola. Je to proto, že jak jsem již řekl na začátku, sami si vybíráme svůj život a sami víme, co je pro nás dobré a hlavně, co jsme dělali naposledy nebo s čím jsme měli největší problémy a právě takové situace si předem také často sami na sebe chystáme. Není to proto, že bychom si sami rádi ubližovali, nebo snad dokonce uznávali nějaké praktiky mučení. Nýbrž proto, že sami víme, s čím jsme měli v minulém životě problémy a zatím se je nenaučili procházet se ctí a radostí. Ano, přesně tak bychom měli celý náš život prožívat. A tak se nám stávají stále ty stejné věci, případy stále a stále dokola , až do té chvíle, než sami pochopíme, jak je vlastně náš předtím nepřekonatelný úkol jednoduchý. Tím se zocelujeme a posouváme stále dále blíž a blíže evoluci.
Proto, Vás snažně prosím, i když sám nejlépe vím, jak těžké to někdy je, nedělejte stejnou chybu jako já a neodvracejte se od svých problémů, neboť si můžete býti na 1000 % jistí, že pokud to uděláte, vrátí se vám to pokaždé jako bumerang a vždy ještě s větší razancí a tvrdostí jak to umí pouze život. Prosím, berte svůj život jako učitele.
Učitele, který je pravda, mnohdy až přehnaně tvrdý, ale za to vždy spravedlivý a za tvou snahu tě vždy odmění. Ptáte se čím pak? Přeci dalším složitějším úkolem :))

Proto vám,přátelé, držím, při jejich skládání palečky a přeji ať jich za život dokážete splnit co nejvíce.

s láskou Deniska a Radek :-))

www.rozbitytelefon.cz

Paulo Coelho

2014-11-16T12:12:00.001+01:00

www.rozbitytelefon.cz

Andělský rozhovor aneb naše hodnoty!

2014-11-10T09:32:00.005+01:00

Kdo jsi?

– Anděl.
Jak jsi se sem dostal?
– Ne jak, ale proč. Jsem Anděl smrti. Přišel jsem pro tebe.
Cože, už? Tak brzo? Proč???
– Hloupá otázka. Prostě přišel tvůj čas a dost.
Ale já nechci!!! Chtěl jsem toho ještě tolik udělat!
– Co třeba?
– zeptal se Anděl a posadil se na židli.
Od nového roku mě povýšili! Chtěl jsem kupovat byt, nové auto. Plánoval jsem cestu do Indie! Mám ještě tolik plánů!!!

– To je hloupost. Všechny ty tvé materiální sny něco platí jenom v materiálním světě. Až tvá duše opustí tělo, úplně na ně zapomeneš. Navždycky.
Ale já nechci umřít tak brzo!!! Nemohl bys přijít později? Možná by se dalo nějak domluvit s tím nahoře, v nebi…? Přestanu kouřit! Přísahám!
– Nepokoušej se se mnou smlouvat, Člověče!, přísně se podíval Anděl.
Prosím ne!!!!!! Mám strach! Já nechci!
– Nikdo z vás nikdy nechce a vždycky se bojíte. Copak nechápeš, že ať dřív nebo později, stejně na to dojde? I kdybych přišel až za sto let, stejně nikdy nebudeš připraven!
Ale co se mnou bude? Vždyť… já jsem hřešil!
– Myslíš snad, že se mě to týká? To bylo tvé právo. Svoboda rozhodování. Na to jsi měl myslet dřív!
Chtěl jsem… Ale vždyť jsem nemohl vědět, že umřu tak brzo!
– Chachacha! Vy lidi jste přece jenom zábavní! – Anděl si sundal plášť a roztáhl křídla.

Ne! Nikam nejdu! Já… nestihl jsem ani založit rodinu! Nemám ani děti!!!
– Správně! Protože sis ani nenašel svou druhou polovici!
Nestihl jsem to!
– Ani jsi to nezkouše! – řekl s opovržením Anděl.
Bůh mi nikoho neposlal.
– Nežádal jsi ho o to! -blýskl Anděl očima.
Copak o to musím žádat? To jsem nevěděl!
– Nehraj mi tu komedii! Předevčírem jsi uměl Boha žádat, aby zastavil čas, abys stihl poradu! Copak je nějaká porada důležitější, než tvůj osud?
Máš pravdu, jsem hlupák! Ale mohl bych se přece ještě napravit! Nemůžu přece umřít jen tak, ani jsem se nestihl oženit a mít děti!

– Ale, ale, nějak jsi změnil priority! Nejdřív jsi mluvil o autu a Indii a teď o rodině a dětech, ušklíbl se Anděl.
Ale souhlasíš, ne, že to je to hlavní?
– Souhlasím. A co když nenajdeš tu svou druhou půlku? Co potom?
Najdu ji. Určitě! Budu hledat!
– Dost o tom pochybuji. Nevidíš si dál, než na špičku nosu! Celý tvůj život uteče v marném hledání. Budeš putovat od jedné ženské ke druhé a hledat svou polovici tam, kde ani být nemůže! Nakonec tě to znechutí, dáš se na pití, kamarádi se od tebe odvrátí, onemocníš a budeš proklínat den, kdy ses narodil.

Ale co mám tedy dělat?

– Když člověk někde zabloudí, vrací se zpátky na místo, ze kterého vyšel špatným směrem, aby našel tu správnou cestu — řekl Anděl s pohledem upřeným na sněhové vločky tančící za oknem.
Jasně, to je ono! To udělám! Už jsem to pochopil!!!
– Neříkej?
Vrátím se tam, kde jsem byl šťastný! Víš, já jsem byl kdysi hrozně zamilovaný… ještě na škole. Jmenovala se Kristýna. Měla krásné tmavé vlasy a oči. Běhala za ní spousta kolegů. A ona si vybrala mě! Říkala, že se do mě zamilovala na první pohled. Chodili jsme spolu po přednáškách do parku, kavárny, do knihovny… Celé hodiny jsme se líbali a nikoho jiného na světě jsme nepotřebovali! A když jsem si zlomil ruku, starala se o mě. Bylo to tak krásné! Když jsem měl nějaké starosti, věděl jsem, že na ni se můžu vždycky spolehnout – i kdybych jí docela obyčejně všechno jen vypověděl, hned se mi ulevilo!Jenže potom se mezi námi něco pokazilo. Nebo jsem prostě neměl dost síly vzít ji za ruku, abychom se společně postavili všem a všemu. Místo toho jsme se rozešli. Tak hloupě, tak dětsky jsme se rozešli! Přitom si pořád pamatuji, jak jsem sliboval, že ji budu vždycky mít rád. A co je nejsmutnější – mám ji pořád rád! Dřív jsme si aspoň telefonovali, ale skončilo i to. Já mám svůj život a ona tam svůj. Jak se asi dneska má? Nejspíš se už dávno vdala, našla si někoho, a ten ji nejspíš nosí na rukou, protože ona si to zaslouží. A je tak krásná! Rád bych jí zavolal. Prostě jen říct ahoj, zeptat se, jak se má, popřát k novému roku! Smím jí teď zavolat, dovolíš mi to?

V pokoji však už nikdo nebyl…

Poučení

Není … Jen si připomeňme!
Neměli bychom si život nechat proklouznout mezi prsty, ať je jakkoli křehký. Měli bychom se věnovat především těm, kdo nás mají rádi, svým nejbližším. Je-li nám souzeno zítra odejít, naše firma si velice rychle najde za nás náhradu. Jen pro rodinu, pro nejbližší přátele to bude opravdová ztráta. Jen oni si nás budou pamatovat celý svůj život. Mysleme na to – vždyť práci i tak věnujeme mnohem více času, než rodině!!!

..................život je příliš krátký, aby ho člověk celý věnoval práci............................

www.novydisplay.cz

5 lekcí pro dobrou náladu

2014-11-10T09:18:00.003+01:00

***Lekce 1

Muž vcházel do koupelny právě ve chvíli, kdy jeho žena se do sprchovala. V tom někdo zazvonil. Žena se honem zahalila do osušky a běžela otevřít.

Na prahu stál jejich soused Petr. Jak ji uviděl, Petr povídá: „Dám deset tisíc korun, když tu osušku rozmotáte.“

Žena se chvilku rozmýšlela, pak osušku rozvinula a stála před ním nahá. Soused jí dal deset tisíc a odešel. Žena se znovu zamotala do osušky a vrátila se do koupelny.

„Kdo to byl?“, ptá se manžel. „Petr“, odpověděla jeho žena, „soused.“

„No bezva“, povídá muž, „a neříkal něco o deseti tisících, co mi dluží?“…

Poučení: informujte akcionáře včas o poskytnutém úvěru, ať se nedostanete do nepříjemné situace :)

***Lekce 2

Kněz nabídl jeptišce, že ji sveze. Když sedla do auta, přehodila nohu přes nohu, až se jí odhalilo stehno. Kněz jenom horko těžko nezpůsobil havárii. Když srovnal auto na silnici, položil jeptišce na stehno ruku. Jeptiška se ptá: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz dal ruku pryč. Ale když zařadil, znovu ji položil na původní místo. Jeptiška opakuje: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz se omlouvá: „Odpusťte, sestro, tělo je slabé.“ Dojeli do kláštera. Jeptiška těžce vzdychne a vystoupí.

Kněz se vrátil do kostela a vyhledal Žalm 129. Stálo tam: „Jdi dále a hledej, směřuj výš a nalezneš štěstí.“

Poučení: znáte-li špatně svoji práci, mnohé možnosti rozvoje vám uniknou přímo před nosem.

***Lekce 3

Obchodní zástupce, asistentka a manažer jdou na oběd a po cestě najdou starou lampu. Utřou na ní prach – a objeví se Džin. Řekne: „Každému z vás vyplním jedno přání.“

„Já první, já první!“, volá asistentka. „Chci být teď hned na člunu na Bahamách a na nic nemyslet!“ Peng! – a zmizí.

“Teď já, teď já!“, hlásí se obchodní zástupce. „Chci na Havaj, válet se na pláži, masáž a bezednou zásobu piňa colady, a lásku svého života po boku!“ Peng! – a zmizí.

„Teď je řada na tobě“, říká Džin manažerovi. „Chci, aby se ti dva hned po obědě vrátili do kanceláře.“

Poučení: svého šéfa vždycky nechte mluvit prvního.

*** Lekce 4

Orel seděl na stromě, odpočíval a nic nedělal. Králíček ho uviděl a ptal se: „Můžu taky takhle sedět jako vy a nic nedělat?“ „Samozřejmě, proč ne“, odpověděl orel..

Králík se usadil pod stromem a odpočíval. Náhle se objevila liška, popadla králíka a sežrala ho.

Poučení: abyste mohli sedět a nic nedělat, musíte sedět velmi, velmi vysoko.

***Lekce 5

Stěžuje si krůta býkovi: „Tak ráda bych vyletěla až na vršek stromu, ale nemám na to dost síly!“„Tak proč se nenazobeš mého hnoje? Je v něm spousta živin!“, povídá býk. Krůta snědla kousek hnoje a to jí dodala sílu vyletět na první větev stromu. Další den, když zase něco sezobala, dostala se na další větev. A konečně čtvrtého dne se krůta hrdě usadila na samém vršku stromu. Tam si jí všiml farmář a sestřelil ji..

Poučení: umazat se hnusem vám může pomoci dostat se nahoru, ale rozhodně vás to tam neudrží.

www.iphoneostrava.com

Vzpomínky na krásné dětství aneb i vy můžete takové vzpomínky vytvořit

2014-11-10T09:07:00.003+01:00

Krásné vzpomínky na dětství s námi zůstávají po celý život.

První vločka na dlani, první mýdlová bublina, vůně vánoční jedličky, to jsou nedocenitelné okamžiky poznávání světa.

Díky kterým věcem můžete dětem vytvořit krásné a šťastné vzpomínky na dětství?

Pouštět prasátka.
Pozorovat, jak klíčí semínka.
Společně sjet z vysokého zasněženého kopce.
Zdobit společně stromeček.
Vykrajovat ozdoby z pomerančových slupek.
Vyprávět si každý večer pohádky, vymýšlet jejich konec.
Dívat se na hvězdy.
Potřásat tužkou skrytou v dlani, aby se zdálo, že je pružná.
Prorážet pramínkem vody dírky do ledu.
Házet "žabky" do vody.
Udělat si karamel na lžičce.
Opravovat auto, kolo.
Vystřihovat girlandy papírových lidiček.
Hrát stínové divadlo.
Vyrábět kreslený film na stránkách sešitu.
Zařídit si byt v krabici od lednice.
Plést věnečky.
Předvádět vulkanický výbuch.
Psát přes kopírák.
Vyrobit si stříkačky z plastových lahví a uspořádat bitvu.
Poslouchat, jak zpívají ptáci.
Házet po proudu klacíky, vyhrabávat kanály a stavět rybníčky.
Postavit si bunkr.
Zatřást stromovou větví, když pod ní dítě stojí – a zařídit tak listopad, sněžení, nebo dešťovou spršku.
Pozorovat východ a západ slunce,
Těšit se z fází Měsíce.
Pozorovat oblaky a hádat, čemu se podobají.
Vyrobit si větrník.
Poslouchat ptáčky a hádat o čem si povídají.
Svítit si potmě baterkou.
Vyrábět chobotnice z pampelišek a panenky ze šípků.
Chodit na ryby.
Nechávat otisky "anděla" ve sněhu.
Krmit ptáčky.
Vyrábět tajemství.
Stavět dům z nábytku.
Sedět u ohně, zpívat a opékat buřty na klacku.
Pouštět draka.
Chytit dítě za ruce a točit se s ním dokola.
Postavit hrad z písku. Zahrabat se do písku. Hrabat hlubokou studnu, abychom se dostali k vodě.
Sedět potmě, jen při svíčkách.
Dělat z vlasů se šamponem čertovské růžky.
Foukat do prázdné láhve.
Opakovat jedno slovo tolikrát, až se změní v jiné.
Vydávat vítězný pokřik Komančů.
Divit se, jak velký je náš stín a hrát s ním na honěnou.
Skočit doprostřed kaluže.
Psát mlékem tajné texty.
Uspořádat bouři ve sklenici vody.
Schovat poklad v kaši na talířku.
Domlouvat se znakovou řečí.
Učit se společně jezdit na kole, lyžovat....
Nalepovat si nosy z křidýlek javoru, nosit vyznamenání z lopuchu a náušnice z třešní.
Foukat do peříčka.
Vykrajovat formičkami cukroví.
Navlékat jahody na stéblo trávy.
Zpívat, malovat, hrát si.
Opravit oblíbenou hračku.
Pustit si písničky a tancovat a skákat na posteli.
Pouštět mýdlové bubliny.
Zdobit stromeček.
Pískat na píšťalku.
Poznávat tradice,pouštět lodičky ze skořápek.
Vyrobit domek pro panenky.
Vylézt na strom.
Hrát si na duchy.
Hrát na "schovku" v lese.
Vymýšlet si maškarní obleky a převlékat se.
Hovořit o snech.
Bubnovat na vlastnoručně vyrobený buben.
Pustit do nebe balónek.
Pečovat o zahrádku, pozorovat zvířátka dalekohledem.
Připravit dětský svátek.
Vyrábět krmítko pro ptáčky.
Pozorovat svět přes barevná sklíčka.
Malovat na zapocená okna.
Skákat do hromad shrabaného listí.
Začít oběd moučníkem.
Společně vařit, dělat dort.
Hrát si na indiány.

Je spousta maličkostí, které utkví v paměti, proto.... Dělejte se svými dětmi co nejvíce věcí společně, nechejte je zkoušet, prohlížet, zkoumat, poznávat....Nechte je občas udělat nepořádek....Budou rádi vzpomínat a vyprávět svým dětem, jak byli šťastní a budou se snažit, aby i jejich děti měli stejné vzpomínky.

Ať je dětství vašich dětí šťastné!

www.rozbitytelefon.cz

Jak se naučit vidět to, co je dobré

2014-11-10T08:41:00.003+01:00

Jeden mudrc poradil svému nespokojenému příteli:

***Prohlédni si dobře místnost, ve které jsme, a snaž se zapamatovat si všechny věci hnědé barvy.

V místnosti bylo dost hnědě zbarvených věcí, ale přítel si s tím rychle poradil. Mudrc ho však překvapil:

***Tak a teď zavři oči a řekni mi všechny modré předměty, které jsi viděl!

Přítele to zmátlo a rozzlobil se:

Ničeho modrého jsem si nevšiml, vždyť jsi mi přikázal, ať si zapamatuji všechny hnědé věci!

Na to mu mudrc odpověděl:

***Jen otevři oči a podívej se, je tu mnoho modrých věcí.

To byla naprostá pravda.

Mudrc pokračoval:

***Hledáš-li v místnosti jenom hnědé věci a v životě jen ty špatné, budeš si také jenom jich všímat a uvidíš jenom je. Uložíš si je do paměti a ony naplní tvůj život. Pamatuj, že hledáš-li jen to špatné, určitě to najdeš a dobrého nenalezneš nic.