Rodný dům Milana Kundery

Odpověď – pravda, jen z jednoho zdroje a neověřená – zní: na Purkyňově 6, v Králově poli.

Takže až se budete cpát hovězím v Haciendě Mexicaně nebo házet špizku holky na Dobráku, vzpomeňte si, že se přes ulici narodil spisovatel čtený a obdivovaný po celém světě.

Zavál vás osud na pár hodin do Brna? Inspirujte se k procházce, při které vám nic neuteče.

„Klasické“ turistické cíle

Tyhle čtyři památky jsou symboly Brna — pokud vás aspoň trochu zajímá historie, navštivte je. Stihnete to za odpoledne.

Hrad Špilberk (stránky, mapa)

Špilberk od Petrova

Hrad založený ve 13. století láká na expozici ve vězení-kasematech, časté výstavy a kulturní akce a taky na rozhlednu. Obklopuje ho krásný svažitý anglický park a místo hlavně na jaře a na podzim láká k procházce.

Katedrála sv. Petra a Pavla (stránky, mapa)

Petrov ze Špilberku

Druhá z dominant Brna. Svatostánek tu funguje už od 12. století, i když věže mu vyrostly teprve před sto lety. Na jednu z nich můžete vystoupat a prohlédnout si město z pořádné výšky.

Stará radnice (mapa)

Stará brněnská radnice z Průchodní ulice

Domov slavných brněnských symbolů: „draka“ a kola. Obě dvě pamětihodnosti jsou hned v průchodu radnice a nemusíte za jejich zhlédnutí platit žádné vstupné. Přímo vedle nich najdete Turistické informační centrum, kde si můžete vyzvednout plánky, koupit pohledy a vůbec najít pomoc.

Všimněte si, že jedna z fiál nad portálem radnice je zakřivená. Pověst říká, že to bylo kvůli opilému mistru staviteli, kterého se podřízení tak báli, že postavili portál přesně podle jeho opilecké kresby. Ve skutečnosti se ale zakřivené fiály objevují na více stavbách — jde o vědomou relativizaci středověkých hodnot a myšlenkový posun k renesanci (nejsem tak chytrej, to Wikipedie).

V průchodu během turistické sezony najdete i mincmistra, který vám za pár desetikorun vyrazí pamětní minci z Brna. Skvělý suvenýr!

Slavné brněnské kolo a brněnský drak. Kolo podle pověsti Jiří Birk vyrobil za dopoledne a odpoledne ho dokoulel od rakouských hranic až do Brna. Drak (ve skutečnosti krokodýl) podle legendy terorizoval obyvatele kdesi v Líšni.

Vila Tugendhat (stránky, mapa)

Vila Tugendhat je ceněná hlavně pro skvělý interiér, ladící se zahradou. Z ulice její krásu nedoceníte.

Funkcionalistická památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Uvádím ji jen pro úplnost — ještě několik let se bude rekonstruovat a návštěvníci do ní teď nesmí.

Je zbytečné cestovat do Černých polí, abyste se na ni podívali zvenku — z ulice vypadá jako větší garáž, krásná je ze zahrady a samozřejmě taky uvnitř. Opravený interér si užijete nejdřív v roce 2014.

Muzea a galerie

Jste na umění? Pak si nenechejte ujít tyhle body:

Moravská galerie

Uměleckoprůmyslové muzeum na Husově ulici

Nejvýznamnější galerie ve městě spravuje pět budov, z toho čtyři v Brně: Uměleckoprůmyslové muzeum na Husově 14, Pražákův palác na Husově 18 a Místodržitelský palác na Moravském náměstí. K tomu připočtěte Jurkovičovu vilu, která se ovšem rekonstruuje.

Moravské zemské muzeum (stránky)

Budova MZM na Zelném trhu

Jedno z největších muzeí v Česku má hned několik expozic. Na Zelném trhu si můžete v Dietrichsteinský paláci a Biskupském dvoře prohlédnout přírodovědné expozice. Na Kobližné v Paláci šlechtičen je etnografická pobočka se zajímavými výstavami, které osloví cestovatele a dobrodruhy. A nakonec za Výstavištěm najdete v paláci Anthropos expozici pravěku, včetně slavného mamuta a kopie sošky Věštonické venuše.

Technické muzeum (stránky, mapa)

Za technikou musíte jet chvíli z centra (tramvají č. 13), ale hlavně velcí a malí kluci tu projížďku ocení. V muzeu si můžete prohlédnout řadu aut, starých přístrojů a inspirovat se skvělým designem. Je tu i ulička věnovaná starým řemeslům, takže si na svoje přijde celá rodina.

Netradiční turistické cíle

Tahle krásná místa v nudných turistických průvodcích nenajdete:

Dělnické kolonie

Střechy Písečníku

Z centra dojdete za půl hodiny pěšky do Kamenné kolonie, tzv. Kamenky. Myslím, že to je nejkrásnější a nejpoetičtější místo v Brně. Trochu z ruky je pak Diviška a Písečník.

„Nehaňba“ špulící zadek k radnici (mapa)

Prdelatý andělíček na jižní části fasády kostela sv. Jakuba

Na fasádě kostela sv. Jakuba v centru města můžete najít „andělíčka“, který špulí prdelku směrem ke staré radnici.

Podle pověsti jde o projev řevnivosti dvou stavitelů, faktem ale je, že jde o vcelku běžný středověký architektonický prvek.

Vyhlídka z Domu pánů z Lipé (mapa)

Na střeše krásného domu na náměstí Svobody je vyhlídková terasa, ze které se za malý poplatek můžete pokochat celým Brnem.

Kašna na náměstí Svobody (mapa)

Kašna v létě přitahuje děti — šplíchá z ní osvěžující voda.

Hostinec „U Bláhovky“ (fotogalerie, mapa)

V Brně je sice spousta skvělých hospod, ale tahle zrovna má kultovní status — kvůli dobré plzni a skvělé atmosféře. Bláhovka je maličká, takže v teplých měsících tu navečer pije pivo až padesátka lidí přímo na ulici!

Pasáž Alfa (stránky, mapa)

Do obří funkcionalistické meziválečné stavby v centru se vyplatí zajít z několika důvodů. Je to jeden ze symbolů architektonicky nejzajímavější éry Brna. Posedět tu můžete v kavárně Švanda, kam chodí divadelníci, v dražší kavárně Alfa anebo v čokoládovně. A navíc tu můžete koupit suvenýry z Brna — kromě čokoládovny tu je třeba lahůdkářství a taky pomalu kultovní obchod s kořením a dochucovadly U Sindibáda.

Kapucínské náměstí

Kapucínská krypta

Čím jste vy, byli jsme i my, čím jsme my, budete i vy — to je mrazivé poselství napsané v prostorách kapucínské krypty s vysušenými mrtvolami. Více informací o náměstí i o hrobce najdete na webu Moje Brno.

Kde se najíst?

V Brně žije několik zajímavých menšin, takže je příhodné najíst se v některé z restaurací, kde jejich příslušníci vaří. Podívejte se na seznam levných cizokrajných jídelen.

Taky si můžete prostudovat články se štítkem „restaurace“.

Jakou budu potřebovat jízdenku?

Pokud vystoupíte na hlavním nádraží nebo zaparkujete kdekoliv v okolí centra, samotné centrum s památkami obejdete pohodlně pěšky, z jednoho jeho konce (nádraží) na druhý (Česká nebo Špilberk) je to 10-15 minut procházkovou chůzí.

Střechy Písečníku

Nejnuzejší a nejchudobnější čtvrt Brna, kde lidé žili v chatrčích poskládaných z nepotřebného materiálu – taková byla nouzová kolonie písečník, ze které se doteď ještě pár domků zachovalo. Pro obyvatele Lesné nebo Černých Polí to je zajímavý tip na nedělní procházku.

Tahle barabizna je jedním z mých vysněných míst pro bydlení v Brně.

Písečník (také zvaný „Džungle“) vyrostl za první republiky za městem v opuštěném pískovcovém lomu. Oproti Kamenné kolonii nebo Divišově kolonii šlo skutečně o „nouzovku“ – doteď jsou tu zachované stavby z překližky, vlnitého plechu a dalších neuvěřitelných materiálů. Z několika desítek domů postupně ubrala výstavba železnice, zásadní ránu ale dostal až v posledních 10 letech, kdy mezi původními chatrčemi – a na jejich místech – vyrůstají ohyzdné rodinné domy, které se do kolonie vůbec nehodí.

Vrak, který tu ještě před pár lety stával. Bohužel už skončil na smetišti.

Původní duch Písečníku se vytrácí, pořád ho ale můžete zachytit. Pospěšte si.

Mapa

Zvětšit mapu

Strmá Liliová ulice v Divišově kolonii

Hned vedle sídliště Lesná se nachází jedno z nejpoetičtějších míst Brna, kterému se také přezdívá „Šanghaj“. Divišova kolonie (taky „Divišova čtvrt“) je shluk miniaturních dělnických domků, které jsou nalepené na sebe na stráni nad železnicí na Tišnov. Skutečně připomínají asijské město nebo vlaštovčí hnízdo.

„Diviška“ vyrostla ve 20. letech, postavili si ji dělníci z nedaleké Královopolské strojírny. V roce 1929 zde stálo 154 domků (zdroj: K. Kuča: Brno, s. 336).

Dům diamantové cesty - právě rostoucí buddhistický svatostánek

Podobně jako u nedalekého Písečníku, i tady novostavby dost zásadně narušují ráz místa. Okolo původní Divišky, a částečně i na jejím místě, vyrůstají nevzhledné rodinné domy.

Obludné novostavby vytlačují původní miniaturní domky

Za zmínku stojí poetické názvy ulic v Divišově kolonii:Dřínová, Hvozdíková, Kalinová, Kosatcová, Liliová, Narcisová, Trtílkova, Zvonková a samozřejmě Divišova.

Mapa

Zvětšit mapu

Tentokrát sice neprozkoumáme oficiální čtvrt s vlastní radnicí – přesto jsou Cejl a Zábrdovice pojmy známé pro každého Brňáka. Proč?

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, navržený a postavený Giovanni Pietro Tencallou v 17. století

Čtvrti byly domovem nejchudších dělníků a galerky, ale v poslední době procházejí zajímavou přeměnou na luxusní rezidence. Nicméně přezdívka „brněnský Bronx“ zůstává.

Obě čtvrti leží východně od centra, na břehu řeky Svitavy. „Cejl“ je oficiálně pouze názvem jediné ulice (bulváru vedoucího z Malinovského náměstí směrem k Černým polím), ale běžně se tak označuje celá oblast mezi ulicemi Milady Horákové, Koliště, Křenovou a řekou Svitavou. „Zábrdovice“ se nacházejí zhruba mezi východním břehem Svitavy, Lazaretní a Olomouckou ulicí.

Výhody bydlení na Cejlu a v Zábrdovicích

• Nízké nájmy.
• 10 minut pěšky do centra.
• Živá čtvrt plná zajímavé industriální architektury.
• Rostoucí hodnota nemovitostí a hodně originálních možností bydlení – právě tady se staví první brněnské lofty.
• Vede tudy cyklostezka podél řeky Svitavy.

Nevýhody bydlení na Cejlu a v Zábrdovicích

• Vyšší kriminalita.
• Hluk a prach.
• Chybí tu skutečně dobré restaurace a kluby.

Nakupování a služby

Je tu jen jeden supermarket – Interspar uprostřed Cejlu.

Nevím o žádné doporučeníhodné restauraci, jsou tu hlavně levné hospody a kasina. Pokud se chcete bavit, zkuste alternativní klub Mýdlo na Traubově ulici, už roky populární mezi hipstery a dalšími alternativními dušemi.

Cejl je jedním z mála brněnských bulvárů.

Zeptal jsem se mluvčí městské policie, Denisy Kapitančikové, jak je to na Cejlu s kriminalitou. Odpověděla:

Je pravdou, že ulice Cejl patří k těm, kde velmi často dochází k nejrůznější trestné činnosti a páchání přestupků. Nedá se však říct, že pouze tato ulice je tou problematickou. K dalším takovým patří i ulice Tkalcovská, Vranovská, Bratislavská,Životského, tj. v městské části Zábrdovice a Husovice.

K nejčastějším typům kriminality patří: vykrádání zaparkovaných aut, krádeže řetízků, přepadávání a loupeže přímo na ulici ( krádeže mobilů, peněženek, dámských kabelek), vykrádání bytů, případy toxikomanů…

Nejčastější přestupky, které strážníci řeší jsou: znečišťování veřejného prostranství, neoprávněné zábory veřejného prostranství, rušení nočního klidu,zakládání černých skládek, odhozené použité stříkačky.

Jak se bránit těmto jevům- posílili jsme kamerový systém – aktivita radnice Brno-střed a Brno-sever.Jednak se dá okamžitě chytit pachatele a vyslat na místo hlídky. Dále mají strážníci v denních i nočních úkolech kontroly problematických míst.

Anděl namalovaný dětmi na chodník před zábrdovickým kostelem.

Zamilujete si Cejl a Zábrdovice, pokud…

• …jste tolerantní a svobodomyslný člověk, kterému nevadí hluk a děti kakající uprostřed ulice.
• …studujete a nemáte moc peněz na nájem a hromadnou dopravu.
• …jste pankáč, hipster nebo beatnik.

Cejl a Zábrdovice budete nesnášet, jestliže…

• …o vás neplatí nic výše uvedené.

Mapa

Zvětšit mapu

Odkazy

• Šedesátka Romů se rvala v centru Brna, jeden z nich měl samopal
• „Cejl není místo, kam se jde člověk jen tak projít,“ míní socioložka Souralová
• Dolní a Horní Cejl na Wikipedii
• Cejl na Encyklopedii města Brna

Pokud máte rádi pivo a umíte trochu anglicky, stáhněte si Kapesní průvodce pivem v Brně ze sesterského webu Brno Now – najdete v něm víc než 35 tipů na dobré hospody v Brně, včetně mnoha ne moc známých.

Ohlédnutí za posledním rokem je děsivé – strávil jsem dobrých 100 večerů v hospodách. Ať je to aspoň k něčemu dobré, podělím se o tipy na nejlepší točená piva. Berte to jako krajně autorský příspěvek a pokud s něčím v článku nesouhlasíte, nebojte se podělit o vlastní tipy v komentářích!

Betlém

Troufám si Betlém nazvat hospodou roku. Mají tu vynikající dalešické pivo, moc chutnou (i když drahou) kuchyni a legrační pravidlo, které vám dovolí pít po zavíračce, jen s 20% přirážkou.

Betlém na Krkoškově ulici

Jednou jsme jen tak, zadarmo, dostali s kamarádem k pátému pivu mísu poctivých škvarků.

Zvětšit mapu

Bláhovka

Legendární oldchoolová hospoda s pravděpodobně nejlepší točenou plzní v Brně. Když přijdete po jedné odpoledne, obvykle musíte pít ve stoje, a když to nestihnete před třetí, nejspíš vás čeká stejný osud, jako tucty dalších – vychutnáte si svou plzeň na ulici před hospodou. Toto místo má skutečně neuvěřitelnou atmosféru a pokud jste v Brně déle než jeden den, nesmíte si ho nechat ujít.

Zvětšit mapu

PUXpub

Nedávno otevřený podnik na Jaselské ulici nabízí každý týden jiné pivo. Někdy si můžete dát poličku, někdy žebětínského richarda, jindy opata. Speciální pochvalu si zaslouží příjemná obsluha.

Zvětšit mapu

Zelená kočka

Znovu dalešice, tentokrát ve středu města. Na Zelené kočce se mi nejvíc líbí velká letní zahrádka, supr kuchyně a skvělá obsluha.

Retro interiér Zelené kočky.

Zvětšit mapu

Pegas

Tady dostanete vyhlášené na místě vařené (!) pivo. Bohužel zážitek pravidelně ničí arogantní tupani z řad číšníků.

Pegas na Jakubské ulici

Zvětšit mapu

Veselá vačice

Pravidelně tu nabízejí dudáka, ale na čepu mají spoustu dalších dobrých piv. Občas dostanete i mou milovanou poličku.

Zvětšit mapu

Pivovar Starobrno

Nejsem velký fanda Starobrna, ale když už na ně jdu, tak určitě do pivovaru. Překvapí opravdu dobrá kuchyně, i když ceny jsou vcelku vysoké.

Sýrové závitky v pivovarské restauraci

Zvětšit mapu

Hluchá zmije

Nekuřácká hospoda v Černých Polích možná bude brzo podobně legendární jako Bláhovka.

Zvětšit mapu

U srdcí

Undergroundový klub v Králově Poli, doupě starých hipíků a mladých huličů. Atmosféra zaručena a silný dudák taky.

Zvětšit mapu

Domácí club Gurmán

Vskutku rodinná hospůdka v domku na Lesné uspokojí chutě poličkou a pelhřimovským poutníkem.

Kamarád Ondra se sklenkou Poutníka

Zvětšit mapu

Kde jste si v roce 2009 pochutnali na pivu vy?

Pochlubte se ostatním v komentářích!

Kamenka ve 30. letech. Zdroj: Encyklopedie města Brna

Kamenná kolonie (nebo taky „Kamenka“) byla postavena nelegálně ve 30. letech chudými dělníky v opuštěném kamenolomu. Od 60. nebo 70. let sem přichází bydlet umělci a bohémové, díky kterým se z Kamenné kolonie stala jednoznačně nejpoetičtější a nejmagičtější část Brna.

Kamenná kolonie není samostatnou městskou částí, patří pod radnici Brno-střed. Nachází se nad břehem Svratky naproti Výstavišti. V kolonii jsou tři uličky a několik tuctů opravdu miniaturních domků, mezi kterými mají některé otylejší osoby problém projít. Díky chaotickému uspořádání se Kamence říká také „vrabčí hnízdo“.

Kamenná kolonie dnes

Výhody bydlení v Kamenné kolonii

• Jde o nádherné místo s neopakovatelným geniem loci.
• S trochou štěstí zapadnete do komunity svobodomyslných, zajímavých lidí.

Nevýhody

• Pozemky pod většinou domků stále patří městu
• Není snadné si tu najít nájem, čtvrt je opravdu malá a je o ni zájem.
• Kamenka je schovaná v lese – ne temném a hlubokém, ale stejně některým lidem nemusí být příjemné vracet se sem v noci.
• Žádné obchody nebo služby, kromě Duck baru a veterináře.

Friedensreich Hundertwasser, Antoni Gaudí a Přemek Podlaha se tu kdysi společně opili a tvořili.

Kamennou kolonii by měl aspoň jednou v životě navštívit každý Brňák. Projít se uličkami, popřemýšlet nad dějinami 20. století a pak si dát pivo v Duck baru, který byl mimochodem v MF DNES před rokem vyhlášen za nejlepší hospodu Brna (což rozhodně není, ale i tak je to tam fajn.

Do Kamenky se dostanete po cyklostezce na břehu Svratky nebo pěšky z Vídeňské ulice. Je to opravdu krásný nedělní výlet.

Starý fiat a škodovka v Kamence.

Mapa

Zvětšit mapu

Doplnění k historii Kamenky

Pár týdnů po publikování článku mi přišel zajímavý mail od Evy Heinlové:

Píšete, že od šedesátých let se do Kamenky začali stěhovat umělci a bohémové. Není to pravdou, prvním „novousedlíkem“ byl Pavel Medek /nyní v Řecku, Athény/, v roce 1975. Druhými byl Igor a Eva Heinlovi – r.1976, ve stejném roce se nastěhoval Ivan Smýkal a Ing.Petr Čapek.

Nejlepší doba Kamenky ovšem trvala od již zmíněné druhé poloviny 70.let do konce 80.let, je jen těžko popsatelné, jak Kamenka žila – v naprosté pohodě, důvěře a přátelství, vzájemná pomoc byla samozřejmostí. Někteří původní obyvatelé se na nás přistěhovalce nedívali zrovna s přátelstvím, ale časem se vše srovnalo. Nebydlím v Kamence od r.1988, hodně přistěhovalých lidí se odstěhovalo kolem r.1990 /+ pár let/, dost jich zůstalo, včetně jejich dětí. Změnu žití v Kamence včetně přistěhování jiných lidí nese s sebou samozřejmě i jiný způsob života – škoda.

Odkazy

• Panoramatická fotografie
• Článek o historii kolonie a galerie
• Obrázky z horního okraje starého lomu
• Fotografie z ulic Kamenky

Jsem velký fanda vegetariánských jídel, ale pro jedno z masa bych se utloukl: pro kebab.

Kebab označuje řadu pokrmů ve středomořské, středoasijské, jihoasijské a některých afrických národních kuchyní. Skládá se z pečeného nebo grilovaného masa na špejli.Wikipedia

V Brně je celá řada stánků s kebabem, přičemž některým je lepší se vyhnout, některé jsou v pohodě, ale jeden je opravdu skvělý: Antalya Döner Kebap na Štefánikově ulici, hned vedle klubu Fléda.

Antalya Döner Kebap se při cestě kolem Flédy nedá přehlédnout.

Kdykoliv jsem tu měl kebab, byl připravený ze šťavnatého čerstvého masa. Můžete si vybrat kuřecí, hovězí nebo vegetariánskou variantu (nevím, jak chutná ta poslední, vegetariánský kebab ve mě nevzbuzuje zvědavost). Pochoutka se prodává ve třech velikostech – střední stojí 70 Kč.

Můžete si vybrat ze tří polev – bylinkové, česnekové a kořeněné. Když mluvíme o koření – pokud si troufáte, nechtejte si nasypat na kebab koření „turbo“. V tom případě je ale lepší koupit si osvěžující turecký kefírový nápoj ayran (25 Kč).

Není snadné otevřít pusu tak doširoka. Ale stojí to za pokus!

Líbí se mi usměvaví a přátelští Turci, kteří tu vaří a obsluhují. Jen škoda, že už sundali ze zdi cool plakát tureckého režiséra Yılmaze Güneye. Sbohem, Yılmazi – a vám všem afiyet olsun! (Dobrou chuť!)

Mapa

Zvětšit mapu