<?xml version='1.0' encoding='UTF-8'?><rss xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/" xmlns:blogger="http://schemas.google.com/blogger/2008" xmlns:georss="http://www.georss.org/georss" xmlns:gd="http://schemas.google.com/g/2005" xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0" version="2.0"><channel><atom:id>tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138</atom:id><lastBuildDate>Wed, 26 Feb 2025 18:08:54 +0000</lastBuildDate><category>Osobně</category><category>Polemika</category><category>Poučník</category><category>Reklamní kuchyň</category><category>Kampaně</category><category>Víkendové čtení</category><category>Značky</category><title>Šedé sako</title><description></description><link>http://sedesako.blogspot.com/</link><managingEditor>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</managingEditor><generator>Blogger</generator><openSearch:totalResults>22</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>25</openSearch:itemsPerPage><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-1421220446452654331</guid><pubDate>Thu, 03 Sep 2015 18:07:00 +0000</pubDate><atom:updated>2015-09-04T15:35:32.221+02:00</atom:updated><title>Rozumem strach z čertů nezaženeš</title><atom:summary type="text">Dneska vám docela seriózně zkusím popsat většinu předvídatelných omylů a hloupostí, na které v současných (i budoucích) diskusích o imigraci narazíte. Dokonce vám prozradím, co budou za rok, za dva, možná i za deset dělat politici, novináři a všichni ostatní. Jakmile tohle imigrantské tóčo začalo, v hlavě se mi totiž rozblikaly kontrolky: To přeci znám už z univerzity! Tento společenský jev má </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2015/09/rozumem-strach-z-certu-nezazenes.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH4Ev7XOJzZJHzkRZXUDBaqlvdeyEjrn1O5bXe1rfX40L1yA9pB3OrVhwBkyOOwiie27-P1jKZoM18_K0JRIBRDoDRUISoxwrXzABQUt5TzeH5ytUVeGrkQg0G_avjm8p9GSOCt1lTb3k/s72-c/apr_33-SAman.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-5486711616463663286</guid><pubDate>Tue, 11 Mar 2014 12:13:00 +0000</pubDate><atom:updated>2014-06-30T13:02:39.253+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Poučník</category><title>O pět tisíc let dlouhé historii počítačů 3: Stroje</title><atom:summary type="text">Říkáme jim stále počítače, i když už dávno je počítání pro ně pouze „vedlejšák“. Naše současná práce s nimi stále vychází z konceptů vyvinutých před čtyřiceti až padesáti lety. Je čas na nového Alcuina z Yorku? Nebo Alduse Manutia? Anebo nás tentokráte brzdí už něco jiného, starého statisíce, nebo spíše miliony let v našich hlavách? O tom všem ve třetí a závěrečné části eseje.  &amp;nbsp; &amp;nbsp; Na </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2014/03/o-pet-tisic-let-dlouhe-historii.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl0xl9jdQjHfG_66Yn7c15CAER0E2KhJb7hPSOYQSFagV_GEmQ01Q1pa3HaFva_Gag52QM5z_ymJpjwF7CY3MIhWqt1KbH1p2HMzhhVm1zoba08zGhrvBrsnt6X5bZVJLxxiXMBWoyn4I/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-8191896355089572621</guid><pubDate>Mon, 09 Apr 2012 13:12:00 +0000</pubDate><atom:updated>2012-04-10T10:09:04.486+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Poučník</category><title>O pět tisíc let dlouhé historii počítačů 2: Kniha</title><atom:summary type="text">Putování po tom, jak se lidstvo pokouší už stovky tisíc let dostat abstraktní obsah svých hlav do fyzického světa, jsme posledně ukončili u vzniku písma. Moc paralel se světem počítačů tam ještě nebylo. V této části to už bude jinak. Dozvíte se třebas, že existovaly jakési knižní sálové počítače. A že první test User Experience se odehrál koncem patnáctého století v Benátkách…      V minulé části</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2012/04/o-pet-tisic-let-dlouhe-historii.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPv-dNRJyvCOS5bTPIWOa9YUrFHi3LKh7u7qFRhyByO6Dcq-Z3u6pXVUgh5IMmMFpoF4Gh7K4eKBUdN5EaQpL-r_QKUCtTtLw4WhaQg2rYdoaagwQ4mHysYPQ2m9i5hGOEGUH8T8K58yg/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>4</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-1598222935741830509</guid><pubDate>Fri, 23 Mar 2012 07:38:00 +0000</pubDate><atom:updated>2012-04-09T16:30:32.394+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Poučník</category><title>O pět tisíc let dlouhé historii počítačů 1: Písmo</title><atom:summary type="text">V poslední době se vyrojily nekonečné diskuse kolem “post-PC éry”, všichni šílí kolem tabletů, čteček e-knih a podobně. Je tohle opravdu ta konečná, úžasná vše-už-teď-měnící revoluce? Anebo jenom další kolo v tisíciletí trvajícím hledání možností ukrytých v našich hlavách? Tak se na to podívejme přes směs historie, kognitivní psychologie a ano, i špetku tajemných ingrediencí Applu.  A nebudu se s</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2012/03/o-pet-tisic-let-dlouhe-historii.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgh3SOjtl_yQT7lj__ahJN5cIBzYS-90TNUeAm-nVsvLrXg_PpzdvW3klT264OeuwWkIwfTXOd0QCOCMyTJNsQWwCtpwZCH_GW5GI11wIJfswZoE3ZZaX1bicsGYTn5q_3P70of2DEQKc/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-1145017705680981185</guid><pubDate>Mon, 12 Mar 2012 18:12:00 +0000</pubDate><atom:updated>2012-03-12T20:22:34.957+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Osobně</category><title>Kterak mi ignoranti zachovali Aristotela</title><atom:summary type="text">Koupil jsem si dneska knížku, kterou jsem sháněl od studentských let. V antikvariátu. Dokonce se mi zdálo, že na mě antikvářka se svým mile intelektuálským kukučem za silnějšími brýlemi snad i mrkla. Jde totiž o klasiku z nejklasičtějších: Aristotelovu Rétoriku. Tato vyšla v roce 1948. A je to na ní vidět.  Míru mé posedlosti tímto titulem asi nejlépe popíše fakt, že jsem ji dneska u ranního kafe</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2012/03/kterak-mi-ignoranti-zachovali.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5tnJW9jIvFJ3YGGfdwM3BI73CZbTQRz_8QaiSiRsEjsplUjiHszc9AQzpxsk3GGkOoiBX412UwfYbyBJmTjn3GfjrGjdSp52Xq5RIcnJQrDBbYdl5njbJlFpGU8ocZNFGBAJDG2IbwJ8/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>3</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-2638784763479169216</guid><pubDate>Fri, 24 Feb 2012 12:58:00 +0000</pubDate><atom:updated>2012-02-24T17:52:44.843+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Polemika</category><title>Jeden Václavek povídal…</title><atom:summary type="text">Pokud jste se včera dívali na Hyde Park s Petrem Václavkem a s reklamou moc nekamarádíte, čtěte prosím dál. Důvod je prostý: ač vám televize tvrdila, že jde o specialistu na komunikace či nedej bože reklamu, není to pravda. Stejně tam mohla být kterákoliv paní z ulice, coby něco na to téma povídala. Pominu drobnosti z jeho životopisu (20 let v reklamě – od devatenácti, fakt? Zanechal významnou </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2012/02/jeden-vaclavek-povidal.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg36oJVsvLP_qN0rPdiS-S6VgrtQnSwl5a_UjTKtObRUuPw3yrbQfDHWgPZbXptLStDcgbho6n0_sN6RRQ6Irto-Y2c5Yf3YucF8JZHeDSQLLk5Y8NmXPrHzH9kTW2eQNXeNZjhYw36omQ/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>31</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-1989383596568537823</guid><pubDate>Sun, 21 Aug 2011 06:20:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-22T07:34:27.190+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Osobně</category><title>Omluvonávnada</title><atom:summary type="text">Jak jste asi včera zaznamenali, Kachny a marketéři se párkrát zatvářily, že jsem je znovu publikoval. Tak ne. To jsem jenom upravoval starší příspěvky do nového vzhledu Šedého saka – no a Kachny se vzbouřily: že prý nechtějí pouze upravit (se zachováním statistik a komentářů), ale že prý chtějí zase ven. Už jsem je umravnil, takže se omlouvám a ohlašuji konec podobných experimentů. Ovšem dobrá </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2011/08/omluvonavnada.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWJJjTW012Cq-u37TLSMGmw612JxOsPT8DuK8UuG15hfwyB2CrfmgmpdTDvYxPTY-oVbuu9VIcZd_JYBkluR_31mNrEX713tpLkDalfWyM6gc_diG_r4ZmAPxNmf1mvRejaJ9pq9Rhygw/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-701780797445648226</guid><pubDate>Thu, 04 Nov 2010 09:35:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T12:37:56.105+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Polemika</category><title>Vážené reklamní zdravotnictví!</title><atom:summary type="text">Jsem enfant terrible. Proto mám rád rebely. A je jedno, zda tahají směrem kupředu, bokem, anebo spíše přes obecnou rozjuchanost nějakou módou, zůstávají u země (můj případ). Takže v principu jste mě svou kauzou s Vilémem Rubešem pobavili. Ale současně (když jsem si o vás něco nastudoval) jste mě rozčarovali. Vysvětlím:

Nechápete značkyVaši značku jsem musel hledat. Na Facebooku (ať už vám slouží</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2010/11/vazene-reklamni-zdravotnictvi.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZ2cnDtepbjPo3B-9kg2JPP_owxADiUuSOZ3dwEuAFja05yt3kbVIonOmQiHCzCnPaOtzX3rZ2pApID8lS_Rk12WnB7papWJzEjBPo9ZhsVzOAUoOJnnAkMqLNYVig1mL6ov5mclfOsrM/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>11</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-3340490420729878744</guid><pubDate>Sun, 24 Oct 2010 08:46:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T12:55:49.345+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Polemika</category><title>Google/Apple TV a revoluce? Pche!</title><atom:summary type="text">Už hodnou chvíli pozoruji “revoluční kvas” kolem těchto dvou služeb. A nemohu si pomoct, to neustálé ochkání a achkání mi připadá trochu směšné. Jednak proto, že ve skutečnosti nejde o nic převratného. Ale jako mnohem důležitější považuji ignorování toho, jak funguje trh s filmy. Ten český zvlášť.      Ono by se to vlastně dalo shodit ze stolu asi třemi poznámkami:     Na českém trhu nelze </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2010/10/googleapple-tv-revoluce-pche.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2rTVaLcYjuD6WT4MdmTZiw0vQeItAWeXnQsQ0M4RLwemg8ei8oNiKPM4nHj29ciFeboizta_LtP664bVaMqwcx3Vkelty6vRiybhBI3XeTnjxewylKfKLepVIJaMCNNKrysb0gCmkyCs/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>3</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-7984226407131491821</guid><pubDate>Mon, 18 Oct 2010 09:42:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T12:58:47.822+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Poučník</category><title>Skutečné Česko a sociální sítě</title><atom:summary type="text">Přiznám se zcela bezostyšně k inspiraci, která mě přivedla k následujícím řádkům. Byl to Daniel Dočekal svou poslední revizí internetových dat. Strefil se totiž do mé podivné úchylky: U nedělních kafí se jenom tak vrtám v číslech.      Už před dvěma týdny (pro některé lidi na Facebooku šokujíce v šest ráno) jsem se dobral následujícího obrázku:    To rudé jsou reálně žijící obyvatelé ČR v dané </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2010/10/skutecne-cesko-socialni-site.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibW-c-oXJFYgxc3BbxKuPGeFzovLUdXINAg_3L4zwqdZ2yCuDPKJEuhIIoJR14BaZA4XFF0iYHLFHFlbreG9BtBE-yCnXm6KTctMhzLfTnWN8zkVHmPFCuHfl11_oqNR0-Cr2r_bl_nfg/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>19</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-5171884278010033236</guid><pubDate>Mon, 23 Aug 2010 07:12:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:09:56.421+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Poučník</category><title>O strategických kachnách a marketérech v zeleném</title><atom:summary type="text">Nedávno jsem se ocitl ve zvláštní situaci. Já, ošlehaný stratég a vizionář jsem byl za krátkozrakého tupce. Protentokrát jsem totiž musel hájit rychlost a jednoduchost. Je to vize a strategie? Jistěže je!

Svou alergii na klišé z agenturních “rychlokurzů geniality” jsem nikdy neskrýval. V těch se brandami, strategiemi, vizemi a “out-of-boxy” háže lopatami. Ne, není to nic specificky českého. </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2010/08/o-strategickych-kachnach-marketerech-v.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-377747565851329965</guid><pubDate>Mon, 15 Mar 2010 11:11:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:11:49.037+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Osobně</category><title>Dvě nezadržitelná osobní rýpnutí</title><atom:summary type="text">Nejde to – tyhle dvě zprávy ze Strategie prostě komentovat MUSÍM. Ono - už dlouho jsem promítal, jestli neudělat přehled rozuzlení všech otevřených kauz, o kterých jsem kdy psal. Připadalo mi to ale blbý. V 90% případů jsem totiž měl pravdu ;-) . Tak alespoň rozuzlení dvou, o kterých jsem nepsal…
Zpráva č. 1: Grunt odchází z NovyTohle má pro mou maličkost osobitou příchuť. Byl jsem totiž externím</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2010/03/dve-nezadrzitelna-osobni-rypnuti.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-8474851544555515647</guid><pubDate>Fri, 29 Jan 2010 12:12:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:13:52.039+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Víkendové čtení</category><title>Víkendové čtení: O chudých debilech a síťových trakařistech</title><atom:summary type="text">Univerzálnost a rozšíření počítačů už způsobily zvlčení různých řemesel. Za všechny zmíním typografii. Umění, které bylo kdysi chráněné hradbou složitého písmolijectví, drahé sazby a ještě dražšího tisku. Dneska se už typografie víceméně dopouštíme všichni. Jak se zdá, nejnovějším adeptem na zvulgárnění v širokých lidových masách je nejspíše sociologie.Dostal se mi totiž do rukou výsledek jednoho</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2010/01/vikendove-cteni-o-chudych-debilech.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvvv03HzYZS01CaFAjUcRuxLe8KALH7nmJi7c0bZ45VWsWgTI1oGuA48fJexi9-n7IHXT0LJcmEfVPCqYls_zAJx_nTrNAlval3CWQY-hZSlvY9pq5oz41gceyMNvOeO19Sr0U6_GJra4/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>2</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-1951864034344521681</guid><pubDate>Wed, 27 Jan 2010 22:51:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:14:13.672+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Osobně</category><title>Úvaha o troubech</title><atom:summary type="text">Přiznám se, nelíbí se mi autorské statistiky mého starého, ani mého nového blogu. Někdy jakoby ten Volney (P.L.) píše a někdy ne. Jenomže mou častou brzdou jsou troubové. Kvůli nim část článků končí v šuplíku. Co si počít s troubama?
Popravdě – nevím. Nemohu přeci polemizovat s něčím, na co neodkážu. Když to udělám, je po anonymitě. Přitom, osobně mi ti lidé mnohokráte nevadí. Vidím na každém i </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2010/01/uvaha-o-troubech.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><thr:total>3</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-7060066887745665264</guid><pubDate>Mon, 21 Dec 2009 09:34:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:16:49.283+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Polemika</category><title>Antidabingovači, jděte už do arschloch, asshole, cul, nebo v žopu – jak je ctěná libost…</title><atom:summary type="text">Máloco mě tak spolehlivě nadzvedne, jako občasné výkřiky typu “dabing oblbuje”, “stop dabingu”, “nechceme dabing” a pod. Možná by zde stačilo zmínit, že většina “antidabingovačů” co znám osobně paradoxně neumí v cizím jazyku ceknout - nejenom kdyby bylo záhodno, ale ani když se to vyloženě očekává. A pak se dočtu, jak je pohoršuje dabing…

Jenomže celá tato aktivita je dle mého zvrhlá i z </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2009/12/antidabingovaci-jdete-uz-do-arschloch.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><thr:total>25</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-1106408993884202610</guid><pubDate>Mon, 30 Nov 2009 12:13:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:16:05.234+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Značky</category><title>Růž na praseti a 10 dalších mýtů o značkách</title><atom:summary type="text">V situaci, kdy člověk pomalu neví co bude zítra se všude množí radilové. A nejoblíbenější jsou pak rychlokurzy geniality typu: 10 věcí, které vám zachrání NĚCO, 9 aktivit, které vám vydělají peníze v sociálních sítích, 8 věcí, které musí dělat firma v krizi… Přidám se.&amp;nbsp;

Ale tak trochu po svém. Bez velkého mazání nebo vysvětlování vám řeknu pouze to, co vaše značka určitě není:
Není to vaše </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2009/11/ruz-na-praseti-10-dalsich-mytu-o.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-6608158242388113946</guid><pubDate>Wed, 18 Nov 2009 09:00:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:20:28.436+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Reklamní kuchyň</category><title>Revoluce? Na českém reklamním rybníčku možná první vlnky.</title><atom:summary type="text">Vždycky mě uchvacoval rozpor mezi kvazi-světovostí zdejší reklamní komunity (včetně specifické ad-ingliš) a doslova izolacionistickým přístupem k tomu, co se v tomto oboru děje ve světě. Odborná média se alespoň občas dopustí zprávičky. Včera kvůli výročí všichni mluvili o převratech a revolucích. Nasadím si tedy dneska i já jakobínskou čepičku a vnesu do těch čísílek pár zajímavých souvislostí.
</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2009/11/revoluce-na-ceskem-reklamnim-rybnicku.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7cZkgASkIVKXWvzoqYxnxIdk2YJaLQe8W25KR3gj9CwDrA9eDhfgKCUZB4IWoysY6Vkmm_Zue2FpjqMZFZAZKQxqgL6CFwKLM0YR_Z7RUypWZRlb8OB1VZP00dmnODyTY0eg4N3fc_Eo/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-5995017338983879343</guid><pubDate>Wed, 11 Nov 2009 00:53:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-11-11T09:01:33.241+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Kampaně</category><title>Co je Moje jednička?</title><atom:summary type="text">Přiznám se, když jsem tuhle kampaň viděl prvně, nadzvedla mě ze židle:  &amp;nbsp; Co to chce jakože být? S řetězci toho mám hodně za sebou – a každý přeci ví, že jediné atributy, které u nich ze zákazníkova hlediska stojí za zmínku jsou:  Ceny (Teď salám za tolik a za tolik…)  Sortiment (Vodku tabletnaju&amp;nbsp; nemáme, ale… atd.)  Služby (U nás nečekáte a pod.)  Tonalita (jsme zlatí, příjemní, </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2009/11/co-je-moje-jednicka.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-7235488812237296895</guid><pubDate>Fri, 06 Nov 2009 11:29:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:21:19.723+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Reklamní kuchyň</category><title>Proč se o Facebooku zatím vyjadřuji opatrně</title><atom:summary type="text">Mohl bych vlastně odpovědět jednou větou. Protože jsem tohle viděl už tolikrát… Zkrátka, on-line svět je z principu neloajální.
Stačí si vzpomenout na pád dotcomů v roce 2000. Kde je dneska konec takovým eToys s miliony zákazníků? Kdo si dneska vzpomene na mailing-listy, newsgroups, IRC chat? To všechno přeci už dávno umožňovalo socializaci. Nakonec – už v hluboce předinternetových dobách zde byl</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2009/11/proc-se-o-facebooku-zatim-vyjadruji.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1l6paZfN4ooPVPsldEsycPOB_dpYjVojDI6cu6ARt8R6ZJKsP6OxFwgdp4kU_SZ2EWJ1iSgeyd8lgSI-JMtMNgodggFSAj0BSrVAYDWXI82mEl-pLOVWHm1BQSwnYd0d0rGAUH2a0XR8/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-4660531424040136198</guid><pubDate>Fri, 06 Nov 2009 11:27:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:21:54.978+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Polemika</category><title>Mám nový úlovek: Kvantově-neuronální blábolizmus</title><atom:summary type="text">Obvykle sbírám příspěvky do svého marketingového bludária (od slova blud) pouze na internetu – ale to spíše pouze pro pobavení. Méně mne pobaví, když něco podobného přetiskne odborné periodikum. Smutný prim v tomhle ohledu drží Marketing&amp;amp;Media – naposled třebas popřením Nobelovky. Bratrský Trend Marketing se zatím držel. Do posledního čísla 10/2009. Pod titulkem Zákazníkův mozek na </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2009/11/mam-novy-ulovek-kvantove-neuronalni.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigtiJ9LWocodQVupLNiI5IH78Gdftib3m9X8fD0fmjv153yFRg8CXsZKefVg6_l_r84IHCZM1ajzjOh1784W3SNrQ3DglUgn-bD3wW14-OOKIszdXvK_GvtqBpHKal00Ix-PwWT15O_x4/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>13</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-6661677398597970179</guid><pubDate>Mon, 02 Nov 2009 19:50:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-11-11T01:45:16.536+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Osobně</category><title>Několik málo zdejších zásad</title><atom:summary type="text">Ani za celá ta léta Volneye si někteří lidé nevšimli zásad, které jsem přísně dodržoval. A tak je radši pojmenuji, aby někdo snad nebyl překvapený:  Nemám rád hloupou reklamu. Nevadí mi rutina a do jisté míry ani klišé. Co mi vadí je abstrakce od toho, komu a čemu reklama slouží. Pokud někdo vytvoří paskvil, je mi srdečně jedno, pod jakým praporem tak udělal – zda umění, nekonformnosti, špatného </atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2009/11/nekolik-malo-zdejsich-zasad.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-1946248057367572138.post-4697080104289422336</guid><pubDate>Mon, 02 Nov 2009 19:44:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-08-20T13:22:28.934+02:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Reklamní kuchyň</category><title>O mužích a ženách na odvážných reklamních strojích</title><atom:summary type="text">Kdo mne četl už na Půovi ví, že otázka krize reklamního průmyslu zdaleka není mé nové téma. Kdysi jsem dokonce Martina Charváta propral jako typickou “starou agenturní strukturu”. Řekl něco ne zrovna chytrého.
Ke cti mu slouží věcnost diskuse, kterou jsme to nakonec rozsekli. Neodkazuji na to (hledejte, když chcete) - totiž o něco později jsem se za svou nabroušenou klávesnici i zastyděl. To když</atom:summary><link>http://sedesako.blogspot.com/2009/11/o-muzich-zenach-na-odvaznych-reklamnich.html</link><author>noreply@blogger.com (Peter Lelovič)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm1iEVQuDoEQ8nJlh0TVZDlRqMBUtW685onDASnXOconRZowj1yaGlvQuBUD3qL1Bj5j0rCw016RihBy6fnFp-9ENCr2rCgGI_aNBp9lud2nhtqXwt2xx6a_-KFmS95xp6CtAl4IJf76U/s72-c?imgmax=800" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item></channel></rss>