Přestože se některé firmy tváří, že jde o převratnou novinku, faktem zůstává, že aloe je známá již více než 5000 let. Již gyptské královny Kleopatra a Nefertiti věřily v její blahodárné účinky na krásu, zdraví a dlouhý život. Zmínky o aloe můžeme objevit i ve svitcích ze starověké Číny, Indie nebo Arábie. Dokonce Kryštof Kolumbus se sebou bral tuto rostlinu na každou svou výpravu, protože pro něj byla „lékařem v květináči.“ Nejde tedy o žádný novodobý zázrak, ale o tisíciletími prověřenou tradici.

V dnešní době je známo přes tři sta různých druhů aloe a jen některé z nich jsou opravdu léčivé a zdraví prospěšné. Královnou mezi těmito sukulenty je především Aloe Vera Barbadensis Miller, jejíž gel obsahuje okolo dvě stě cenných biologických látek, z nichž ani jedna nemá nežádoucí vedlejší účinky.

Na co je aloe dobrá?
Napsat prostě “na všechno” by bylo možná příliš jednoduché, ale téměř pravdivé. V současnosti se vědci na celém světě snaží odhalit všechny možné pozitivní účinkypro naše tělo. Obecně se dají shrnout do “4Z”:
- Zbavení se kyselin
- Zbavení se odpadních látek
- Zbavení se tuků
- Zbavení se jedů

Aloe dokáže pročistit organismus toho, hojit rány, popáleniny, uleví od úpalu, zmírní akné nebo dá dopořádku metabolismus. Jedním z nejdůležitějších schopností je posilování imunitního systému, čímž umožní tělu bojovat s každodenním stresem a všudepřítomnými infekcemi. Aloe gely jsou navíc velice vhodné pro jedince, kteří trpí cévními problémy, protože nejen, že tento zázrak obnovuje jejich zdravou průchodnost, on dokonce napomáhá regeneraci tkáně a buněk, a tím zabezpečuje správné odplavování jedů a kyselin z těla.

O všech pozitivech aloe jsem se už dávno přesvědčila sama. Já si každé ráno naliju malého “panáka” gelu z aloe. Ano, tohle je jediný „panák,“ který si můžu dát po ránu s naprostým klidem! Aloe používám také na popáleniny, otoky nebo pohmožděniny. Nejen, že mi velice příjemně voní, ale ihned zklidňuje a ulevuje.

Kde sehnat aloe?
V obchodech se zdravou výživou, v lékárnách, na internetu či u poradců na výživu se můžeš setkat se spoustu různých výrobců aloe. Při nákupu těchto produktů však dbej pedevším na tyto kritéria:
1) Produkty by neměly být vyrobené z koncentrátů. Nejkvalitnější jsou vitální nápoje z tepelně neupraveného, čerstvého gelu. Informace o tom by měla být uvedena na obalu výrobku, případně se zeptej obsluhujícího personálu. Koncentráty nebo tepelně upravované gely totiž ztrácí na kvalitě i čistotě, a tím z nich vyprchávají cenné látky, kvůli kterým si aloe kupuješ.
2) Štáva by měla být získána pouze z čistého vnitřního gelu, rozhodně ne z celých listů. Ty totiž obsahují aloin, tedy látku, jež se používá  jako stimulující projímadlo.
3) Měla by sis vybírat také pouze takové výrobky, které obdržely certifikáty kvality a je u nich možné přesně zjistit původ (např. IASC, americká společnost kontrolující kvalitu bio podmínek, nebo německá pečeť kvality Fresenius).

Aloe rozhodně není jen tak nějaká módní záležitost, nýbrž léty prověřený lék na nejrůznější choroby. V dalším pokračování se budu zabývat vnějším užíváním Aloe.

Text: Kača M.
Zdroj: aloe-vera.aspone.cz/

Setkali jste se pohledem, nechtěně jste o sebe zavadili letmým dotekem a ty z něj šílíš! Pojďme se blíže podívat do “kuchyňky” psychologů a zjistit, zda jeho řeč těla může vypovídat o vzájemné přitažlovosti.

A) Dlouhý, upřený pohled do očí
Jako milostný signál: Intenzivní přímý oční kontakt trvající déle jak pět sekund rozhodně není přirozený. Zákonitě se za ním musí něco skrývat. Hraje si s tebou? Svádí tě?
B) Dotýká se pásku či kapes u kalhot
Jako milostný signál: Schovává si palce do předních kapes svých kalhot nebo je má ležerné zaháknuté do poutek na pásek? Tímto gestem se pánové podvědomě snaží svést pozornost na své intimní partie, což je jednoznačně součástí procesu svádění.
C) Křečovitý úsměv s pootevřenými ústy
Jako milostný signál: Pokud se kluk při rozhovoru s tebou usmívá tak, že jeho horní ret je roztažený více, zpod něj lehce vykukují zuby a celý úsměv působí spíše křečovitě než uvolněně a přirozeně, jedná se o zdvořilostní signál. Chce jím naznačit, že je mu tvá společnost sice příjemná, ale bohužel nesdílí stejné emoce, které v tu chvíli vyzařují z tebe. Jiskra na jeho straně pravděpodobně nepřeskočila.

D) Sedí si na dlaních
Jako milostný signál: Kluk, který při rozhovoru ukrývá své dlaně pod stehna, se pravděpodbně snaží ovládat a dává si před tebou velký pozor, co vypustí z úst. Může působit dokonce poněkud nervózně. Je to však znakem toho, že na tebe chce působit dobře. Proto se raději drží zpátky, aby tě náhodou něčím neurazil či nezkazil první dojem. Dej si ovšem pozor, zda před tebou neskrývá něco úmyslně!
E) Pozvednuté obočí
Jako milostný signál: Je antropologicky prokázáno, že jakmile se muž dostane do kontaktu s objektem svého zájmu, automaticky začne pracovat jeho mimika. Rychlé, mnohdy obtížně postřehnutelné pohyby obočím nahoru a dolů, jsou zřetelným signálem, že dotyčného nenecháváš chladným. Přirozený a uvolněný úsměv je pak důkazem, že se s tebou tvůj protějšek cítí příjemně.
F) Špičky jeho chodidel míří k sobě
Jako milostný signál: Jedná se o projev nejistoty. Očekáváš-li, že udělá první krok sám, možná se nedočkáš nikdy. Takový kluk totiž potřebuje ujistit, že u tebe má opravdu šanci, než se k něčemu rozhoupe. Proto mu dej svou náklonnost dostatečně najevo, případně buď aktivní sama. Jdi na to však chytře, pěkně pomalu a zlehka. Budeš-li příliš tlačit na pilu, může se zaleknout a ztáhnout se zpátky.

G) Stoj rozkročný
Jako milostný signál: Kluk stojící proti dívce, kterou vyhodnotil jako vhodnou partnerku, obvykle nevědomky klade chodidla dál od sebe, než je běžné, a pánev lehce povysune vpřed. Jedná se o jeden ze základních biologicky daných instinktů, o němž většina mužů ani neví.
H) Natažená dlaň
Jako milostný signál: Natažená ruka dlaní nahoru značí otevřenost a upřímnost. Kluk ti takto dává najevo, že před tebou nic neskrývá a zároveň k tobě cítí důvěru. Může se dokonce jednat o signál poukazující na jeho silné city k tobě a zájem o vážnější vztah.
I) Nakloněná hlava
Jako milostný signál: Pokud kluk při rozhovoru s tebou působí pozorně a naklání hlavu lehce stranou, buď si jistá, že mu rozhodně nejsi lhostejná. Zajímá ho, co říkáš, a určitě by tě rád poznal blíže.
J) Tělo ho prozradí
Jako milostný signál: Další z dočista primitivních věcí, kterou si obvykle neuvědomujeme. Nachází-li se náš idol někde poblíž, trup našeho těla nebo minimálně špičky chodidel podvědomě směřují k němu. Hlavu přitom můžeme směřovat úplně jinam, můžeme se bavit s lidma na úplně jiné straně, ovšem směr trupu naše maskování vyzradí.

Text a foto: Eliška R.
Model: Vít P.

S příchodem podzimu se obchody s oblečením zaplnily nejrůznějšími pletenými kousky. Pestrobarevné šály, uplé roláky, kabátky na velké knoflíky i sexy topy. Každá chytrá slečna ví, že zahalit se v zimě do teploučkého světříku rozhodně není žádná ostuda, nýbrž módní nutnost. Jemné tlumené odstíny dodají tvému stylu punc elegance, správně zvolený střih zalichotí tvé postavě a perfektně skryje kdejakou nedokonalost. A stačí špetka nápadů a díky doplňkům si i ten nejobyčejnejší svetřík můžeš vystylovat v naprosto unikátní trendy záležitost. Proto se připrav, vyrážíme na nákupy!

Naše tipy:

1. Pletený top s lodičkovým výstřihem, H&M
2. Fialový svetřík s krátkým rukávem a vyplétanem vzorem, s.Oliver
3. Heboučký zavinovací svetřík ve starorůžové, H&M
4. Světle fialové pletené šaty, H&M

5. Šedomodrý top s netopýřími rukávy, H&M
6. Jemně růžová vesta s rolákem, H&M
7. Extravagantní vlněné bolerko, H&M
8. Šedohnědý pletený kabátek s páskem, Esprit
9. Krátké purpurové bolerko bez rukávů, Esprit
10. Krémový kabátek s páskem a kapucí, Esprit
11. Zavinovací šedý svetřík s barevným vzorem, Time Out
12. Pletené návleky na ruce, s.Oliver

Text: Eliška R.
Foto: jeansclub.hu, archiv firem (H&M, Esprit, s.Oliver)

PILATES - OČ JDE?
Pilates je technika cvičení, při které se klade důraz především na správné dýchání, kontrolu nad vlastním tělem a přesnost pohybu. Cvičí se  i s pomůckami jako balón (overball), obruče (magic circles), populární jsou také tyče nebo pletené ručníkové copy, se kterými se výborně posilují paže.

HISTORIE PILATES
Tvůrcem tohoto druhu cvičení je Joseph Hubert Pilates. Již jako malý chlapec trpěl chronickým astmatem, křivicí, revmatickou horečkou a dalšími nemocemi, které mu oslabovaly tělo. Se svým postižením se však nehodlal smířit, naopak se ho rozhodl překonat. Díky silné vůli a chuti do života neustále hledal cestu ke zlepšení svého špatného zdravotního stavu. Začal sportovat. Zkoušel hlavně gymnastiku, silový trénink, šerm, box, plavání, potápění a lyžování. Soustavným a neúnavným úsilím vytvořil řadu cvičení pro nápravu svých zdravotních obtíží.¹ Pilates si “vychoval” sedm následovníků, kteří jeho umění šíří dodnes po celém světě. Patří mezi ně například Ron Fletcher, Bob Seed, Kathy Grant, Eve Genery a další.

Asi nejznámějším cvikem pilates je “stovka”. Nyní si popíšeme, jak na ni:

1. Lehni si zády na podložku. Ruce nech podél těla a pokrč nohy. Nezakláněj hlavu.
2. Zvedni hlavu, dívej se stále mezi kolena.
3. Bedra „vtlač“ do podložky, zvedni nohy stále pokrčené v kolenou, lýtka by měla být vodorovně s podložkou. Snaž se mít celou dobu zpevněné bříško a neprohýbat se v bedrech.
4. Zvedni paže z podložky (asi 10 cm) a začni s nimi hmitat ( jako bys jimi plácala o vodní hladinu), paže musí být celou dobu propnuté, jako by tě někdo tahal za prostředníčky
5. Zvedni nohy, šlapky směřují ke stropu.
6. Nepřestávej hmitat rukama a dbej na pravidelné dýchání (nádech-nádech-výdech-výdech).
7. Pokud máš pevné břicho a cítíš, že to zvládneš, spouštěj zvolna propnuté nohy směrem k podlaze. (břicho nesmí povolit a bedra se nesmí odlepit od podložky!).
8. Po chvíli se postupně vrať do výchozí pozice.

ROZHOVOR S INSTRUKTORKOU VANDOU BUBENOVOU
Cvičení nemusí působit složitě nebo náročně, ale je v něm skrytá síla. Samotnou mě opravdu ohromilo a uznávám, že se po cvičení cítím moc dobře. Tajemstvím úspěchu je však dobrý instruktor - naštěstí jsem natrefila na příjemnou olomouckou cvičitelku Vandu Bubenovou. Zúčastnila se workshopu přímo s Ronem Fletcherem, od něhož vlastní licenci, a na mém nadšení má nemalý podíl. Poprosila jsem ji proto, aby mi pro čtenářky Slečny zodpověděla pár otázek ohledně pilates.

Co Vás ke cvičení pilates přivedlo?
To vlastně ani nevím. Nebo si spíše neuvědomuji hlavní důvod, protože jich je hned několik - zranění a ukončení výkonnostního sportování. Hledala jsem něco obdobně smysluplného. Jako malá jsem říkala prarodičům, že vynaleznu injekci, aby tady byli co nejdéle. Pilates mi přijde jako úžasná “injekce” pro prodloužení plnohodnotného života.

Jak jste se dostala k jeho instruktorství?
Hledala jsem hlavně kvalitní kurz - měla jsem hodně cédéček a knih z USA , ale chtěla jsem něco více. Renata Sabongui (jedna z nejlepších tuzemských cvičitelek, pozn.red.) byla vytouženou kvalitou pro můj začátek.

Co je podle Vás na pilates nejlepší a proč?
Jeho celistvost! Upravitelnost pro každého, každý může pilates aplikovat podle toho, jak se cítí a kolik mu jeho tělo dovolí.

Berete pilates jako svoji práci, nebo je pro Vás stále především koníčkem?
Je to droga. Baví mě pozorovat lidi při pohybu, baví mě jejich vývoj. Hlavně mě těší, když poté přijdou a jsou noví, vyšší, štíhlejší a hlavně bez bolestí!

Existují nějaké druhy tohoto cvičení?
Druhy pilates? Každý cvičitel je sám o sobě druhem, proto i pilates každého cvičitele je jiným druhem. Berte to tak, že J. H. Pilates byl první, vytvořil jakýsi základ a udal směr, ale osobité styly různých cvičitelů se chtě nechtě v něčem odlišují.

Je pilates vhodné také pro těhotné?
“Těhu pilates” má svá specifika podobně jako pilates po porodu. Pokud je průběh těhotenství bez komplikací, sama na sobě jsem si vyzkoušela, že se dá cvičit téměř v plném rozsahu na základní úrovni. Pokaždé jsem cvičila až do osmého měsíce těhotenství a k ilates jsem se vrátila po šestinedělí.

Pokud tedy chceš něco udělat pro své tělo, neváhej a poohlédni se po kurzech v okolí. Třeba pilates osloví i tebe.

Použité zdroje:
1. http://www.pilatesvanda.wz.cz/Historie.html

Text a foto: Terezka

Na své si zde přijdou příznivkyně (i případní příznivci) různých stylů, od klasiky přes milovníky plastikových korálků po vyznavače přírodního a ethno stylu. Pokud nemáte jasnou představu o tom, co hledáte, můžete nad přebíráním perliček strávit i pár hodin. Najdete zde vše, co je k výrobě vlastních šperků potřeba. Kleště, drátky, stužky, řetízky, zapínání, háčky, kamínky, peříčka, sklíčka – vše přehledně vyskládáno na pultících a na stěnách.

Když se dostaví tvůrčí krize, lze se inspirovat šperky, které byly vyrobeny ze součástek dostupných v prodejně. A jestli si stále nevíte rady, prodavačka vám vysvětlí, k čemu které háčky a očka jsou a jak se používají, popřípadě si šperk podle vlastních představ můžete nechat sestavit přímo u odborníků. V nabídce jsou korálky různých typů, tvarů i velikostí – plastové, skleněné, hliněné, dřevěné, kovové, z polodrahokamů, korálů, kamenů i mušlí. Více o sortimentu najdete na internetové adrese http://www.korallo.cz.

Japonská sada aneb co zvládne každý

Nákupní košík:

tři japonské korálky
dva africké háčky na náušnice
tři nýty
řetízek
zapínání
očko na přívěšek
dva spojovací kroužky
štípačky a kleště
(přibližná výrobní cena: do 100 Kč)

Návod: Korálky protáhneme nýty, na konci vytvoříme kleštěmi očka, zbylý drát ustřihneme. Před úplným scvaknutím na očko navlečeme háček na náušnice, popř. očko na přívěšek. Očkem na přívěšek protáhneme řetízek, zkrácený do požadované délky. Na každý konec řetízku připevníme spojovací kroužek, na který připevníme zapínání. Souprava je hotová!

Trocha inspirace:

http://bijoux-gabriela.blog.cz/galerie/nausnice
http://www.fler.cz/zbozi?scid=4

Víš o podobných obchůdcích v dalších městech? Napiš do komentářů tip pro ostatní čtenářky :-)

Text a foto: Jitka

Nad čím bychom se však rozhodně měli pozastavit je fakt, že pro přijetí jakéhokoli rozhodnutí Evropské unie bude dle Lisabonské smlouvy třeba pouze souhlas padesáti pěti procent, což se rovná přibližně šedesáti pěti procentům obyvatel Unie. V překladu to znamená, že stačí souhlas čtyř větších států jako Německo, Velká Británie, Francie a Itálie a názory a připomínky ostatních, menších států mají smůlu. Toť další argument odpůrců.
Pro zajímavost však cituji komentář Lukáše Macka z jeho blogu Lisabonská smlouva – „Rada Evropské Unie bude tak jak tak rozhodovat do roku 2017 podle starých pravidel, a i po tomto roce budou velké země stejně potřebovat podporu minimálně deseti malých, aby bylo rozhodnutí přijato. Evropská unie se nedělí na tábor malých a velkých zemí a už vůbec nepraktikuje těsnou většinu nebo těsnou menšinu.“ (http://www.lisabonska-smlouva.eu/text/)

Prezident Klaus, na něhož se v poslední době upíral zrak snad celého kontinentu, je proslulým odpůrcem téměř všeho, co Evropskou unií zavání. Ve svém článku „Manuál k Lisabonské smlouvě pro začátečníky“ píše nejen o samotném důvodu vzniku Lisabonské smlouvy, ale také o „vadách“ nepřijaté Evropské ústavy. Oba dokumenty srovnával a prohlásil je za téměř identické. Proč ale Evropská ústava neuspěla a Lisabonská smlouva je momentálně ve stadiu schválení všemi státy?
Dále se Klaus rozepisuje o suverenitě, způsobu hlasování a především faktu, že touto smlouvou vzniká nový stát “Evropská unie” (podle článku má tato instituce již svou vlajku, hymnu, prezidenta – čili vše, co mají ostatní státy). Článek je zajímavý, ale místy složitý na pochopení. Proto jej Lukáš Macek doplnil o komentáře, které uvádějí názory pana Klause do kontrastu s názory člověka, který s Lisabonskou smlouvou souhlasí. (http://www.lisabonska-smlouva.eu/komentar-k-clanku-vaclava-klause-manual-k-lisabonske-smlouve-pro-zacatecniky/).

Dne 30. října 2009 přijal prezident Klaus rozhodnutí Evropské rady o výjimkách pro Českou republiku v Lisabonské smlouvě. Na svém webu klaus.cz uvedl poděkování a vyjádření k usnesení Evropské rady :

„S uspokojením jsem přijal rozhodnutí bruselského summitu Evropské unie z 29. a 30. října 2009, že Česká republika získala významnou výjimku z Lisabonské smlouvy. Pro Českou republiku tak Listina základních práv EU nebude platit. Děkuji touto cestou všem, kteří přispěli k nalezení řešení mé podmínky: premiéru Fischerovi a české vládě na straně jedné, představitelům dvaceti šesti zemí EU na straně druhé. Stejnou výjimku si před dvěma roky vyjednali Poláci a Britové. Naši vyjednavači tutéž výjimku – navzdory usnesení tehdejší vlády – prosadit neuměli či nechtěli. Řešení, které nejvyšší představitelé států EU přijali, zásadně posiluje ochranu České republiky před možným prolomením tzv. Benešových dekretů a snižuje riziko ohrožení právních jistot a vlastnických práv českých občanů. Neplatnost Listiny pro Českou republiku nevede ke snížení úrovně sociálních jistot našich občanů. Platnost Listiny by úroveň svobod našich občanů naopak snižovala. Ze všech těchto důvodů pokládám dosažený výsledek za maximální možný a žádné další podmínky k ratifikaci Lisabonské smlouvy vznášet nehodlám.“

Co to pro nás znamená? Také naše země podepíše Lisabonskou smlouvu (a tím přestane být černou ovcí evropské rodiny), která se stane platnou. Kdy, to ještě není jisté.
I přes nastudování spousty materiálů, článků a názorů však sama otevřeně přiznávám, že stále nemám jasný vlastní názor na tento dokument. Sama si však můžeš přečíst články na toto téma, zamyslet se nad aktuálními událostmi a vytvořit si svůj vlastní obrázek. A případně se o něj s námi podělit v komentářích :-)

Text: Kača M.
Foto: sxc.hu

Zdroje:
[1] Wikipedia – Lisabonská smlouva (http://cs.wikipedia.org/wiki/Lisabonsk%C3%A1_smlouva)
[2] Lisabonská smlouva, Lukáš Macek (http://www.lisabonska-smlouva.eu)
[3] Blog.idnes.cz, Lukáš Macek. Suverenita…nebo „suverenita?“ (http://lukasmacek.blog.idnes.cz/c/60408/Suverenita-nebo-suverenita.html)

Od listopadu jsme proto připravily plán na obnovu Slečny, jehož součástí bude mimo jiné i vytvoření zajímavějšího vzhledu stránek, nových rubrik a čtenářského klubu. Možná nám všem takto přibude spousta nových povinností, ale doufáme, že tato oběť bude stát skutečně za to. Odměnou za to nám budou vaše komentáře pod články, pochvaly i výtky. Těšíme se na ně!

S pozdravem

Eliška + Kača + Terezka + Jitka

Foto: dreamslife.com

KARTÁČOVAT? ANO, ALE PŘÍRODNĚ!
Každodenní kartáčování a styling si zákonitě vybere svou daň. Okrádá totiž vlasy o přirozené oleje, což vede k jejich oslabení a zvýšené lámavosti. Riziko poškození vlasů při česání však můžeš značně snížit tím, že plastový hřeben či kartáč vyměníš za jiný z přírodních materiálů – dřeva či štětin. Kartáč s opravdovými zvířecími štětinami je pro vlasy dokonce jako kondicionér. Maz tvořící se u kořínků vlasů rovnoměrně roztírá po celé vlasové délce a díky tomu budou tvé vlasy viditelně lesklejší. Štětiny jsou celkově k vlasům šetrnější, třebaže takový hřeben použiješ při rozčesávání ještě vlhkých vlasů.

VYHÝBEJ SE PŘÍPRAVKŮM S OBSAHEM ALKOHOLU
„Znečištění ovzduší, vlhko a alkohol prokazatelně způsobují absenci přirozeného lesku vlasů,“ tvrdí Arsen Gurgov, přední vlasový stylista newyorského salonu Louis Licardi. Bohužel většina tužidel a laků na vlasy alkohol obsahuje. Takové přípravky rozhodně nejsou vhodné pro vlasy suché a s narušenou strukturou. Pro zpevnění účesu si proto vybírej spíše vlasové krémy či šetrnější tužidla bez alkoholu (náš tip: Silné pěnové tužidlo pro ochranu vlasů Réell´e, Dm drogerie, 59 Kč). To platí i v případě vlasových lesků, některé z nich totiž alkohol obsahují rovněž. Takový přípravek sice dodá účesu na pohled lesk, ale ve skutečnosti k vlasům není šetrný a může mít dokonce podíl na jejich dalším vysušování.

ŠETRNĚJŠÍ MYTÍ
Přestože se majitelky mastnějších vlasů již druhý den po umytí potýkají se zplihlou kšticí, experti doporučují vlasy umývat jen několikrát týdně, nanejvýš obden. Arsen Gurgov svým klientkám doporučuje, pokud opravdu považují za nezbytné umývat si vlasy denně, aby si před použitím šamponu nejdříve vetřely do suchých konečků kondicionér. „Je dobré ho nechat chvíli působit. Poté si vlasy umyjte šamponem, aniž byste si předtím kondicionér smyly. Šampon pak vtírejte především ke kořínkům vlasů. Takový postup při mytí je ke konečkům, které jsou už tak jako tak namáhané, daleko šetrnější,“ vysvětluje.

OPLACHUJ ZÁSADNĚ STUDENOU!
Pokud necháváš na vlasech působit vyživující masku, je dobré vytvořit si na hlavě turban z ručníku nebo použít igelitovou čepici. Vlasy tak budou v teple, díky tomu se vlasové kutikuly pootevřou a do vlasů snadněji proniknou všechny prospěšné látky obsažené v přípravku. Při smývání vlasů však naopak použij studenou vodu, jejímž působením se kutikuly zavřou, vlas se vyhladí a tvůj účes bude krásně lesklý. Stejné účinky má i foukání vlasů studeným vzduchem!

ZATOČ S KREPATĚNÍM
Ve vlhkém počasí mají vlasy tendenci absorbovat mnohem více vlhkosti, což způsobí jejich zvlnění a krepatění. A takový účes potom rozhodně nevypadá upraveně a hezky leskle! Kadeřníci se shodují v tom, že větší sklon podlehnout vlhkosti z ovzduší mají vlasy, které předem nebyly dokonale suché. Chceš-li proto, aby ti účes vydržel co nejdéle, nikdy nevycházej ven třeba už jen s lehce vlhkými vlasy, vždy je dobře vyfénuj a až poté případně zfixuj stylingovými přípravky.

SILIKONY: ANO, ČI NE?
Ačkoliv zastánci přírodní kosmetiky silikony, uměle vyráběné chemické sloučeniny, obvykle odsuzují, jejich účinky pro lesklejší a silnější vlasy se bylinkami stejně zcela nahradit nedají. Přípravky s obsahem silikonů vlas „obalí“ neprůhledným filmem, který vlas vyhladí, tudíž bude na pohled lesklejší a na dotek o poznání hladší. Navíc chrání vlas před horkem nejen pražícího sluníčka, ale také při fénování, žehlení či kulmování. I zde však rozhodně platí, že méně je více. „Příliš mnoho silikonů vlasy zatíží, a tak budou vypadat zplihle a bez objemu,“ potvrzuje Tommy Buckett, mluvčí přední kosmetické firmy Kératése Paris produkující profesionální přípravky pro péči o vlasy. Sleduješ-li složení kosmetických výrobků, možná víš, že silikony (jejich koncovky jsou obvykle -icone) obsahuje naprostá většina běžně dostupných šamponů a kondicionerů (Pantene Pro-V, Avon, Elséve, Glis Kur,…). Není však silikon jako silikon. V levnějších přípravcích z drogerie je často až přemíra nesmývatelných silikonů, které na vlasech ulpívají, a na takto ošetřované vlasy pak špatně chytají jakékoliv barvy. V profesionálních vlasových přípravcích jsou nejčastěji silikony smývatelné, které není problém dostat z vlasů dolů.

IONIZACE!
Investice do přístrojů, jako je fén či vlasová žehlička, s ionizací, se skutečně vyplatí, přestože jsou cenově o něco dražší. Produkují volné negativní ionty, které na sebe vážou kapky vody. Vlasy jsou tak nejen rychleji dokonale suché, ale navíc přenádherně hladké a lesklé, nebudou elektrizovat a ani se krepatit.

Text. Eliška R.
Foto: Coutelle