SLOVO v překladu

Jan 20, 1 – 10moje dlouholetá záhada

2012-04-09T22:02:00.000+02:00

Kdo tohle místo evangelia podle Jana čte řekne si možná, jakápak záhada, ten popis uložení látek v hrobě je důkazem, že Ježíš v hrobě nezůstal protože vstal z mrtvých. Dnes už to takhle mohu bez potíží napsat také a přesto ještě včera (ano na Hod Boží velikonoční L.P. 2012) jsem si takovým výkladem tohoto místa jist nebyl.
Marie z Magdaly přijde ke hrobu, aby vykonala co se nestihlo při chvatném pohřbívání Ježíšova těla před začínajícím svátkem. Ke svému údivu vidí, že hrobový kámen je odvalen. Chvatně se obrátí a spěchá, aby o tom vyrozuměla Petra a další, aby jim řekla: "Vzali Pána z hrobu a nevíme kam ho dali!" Petr nemešká a s dalším učedníkem spěchají ke hrobu. Ten druhý učedník, který s Petrem běžel jej předběhl a vidí, že hrob je skutečně otevřený. Nakloní se do něj a vidí tam ležící plátna, do hrobu však nevstupuje, čeká na Petrův příchod. Ten do hrobu vstupí a spatří ležící plátna a svinutou roušku ležící opodál . Za Petrem vstupuje do hrobu i druhý učedník. Evangelista píše:"..uviděl a uvěřil."
A já se celé roky ptám: "Co uviděl?" a přijímám odpověď, že plátna a složenou roušku. Problém pro mě po celé roky spočívá v otázce , čemu ten druhý učedník uvěřil? Žádný z českých překladů, kterými disponuji na to nedává odpověď. Jen moderní překlad Slovo na cestu jednoznačně tvrdí: "...všechno si prohlédl a uvěřil, že Ježíš vstal z mrtvých." Pak stejně jako ostatní české překlady dodává: "Až dosud to totiž, stejně jako ostatní nechápal." Co se podle autorů překladu SNC stalo, že podle nich bylo druhému učedníkovi vše jasné? S ohledem na kontext vyprávění jsem se přikláněl k tomu, že druhý učedník prostě přijal za své to co říkala Marie Magdalská, že někdo Ježíšovo tělo z hrobu prostě odnesl. Nic mi nepomáhalo zamítnout tuhle interpretaci poukazování různých komentářů na fakt, že plátna a rouška byly na místě ponechány uspořádané a ne v nějakém chaosu. Když přešel čas kdy se tohle evangelní místo četlo, nechal jsem tuto otázku být nezodpovězenu až zase nastal čas a tohle místo si žádalo své čtení a rozvažování. Kritický čas nadešel i letos. Co s tím? Od roku 2000 mám v knihovně a podle potřeby beru do rukou římskokatolický MISÁL na každý den liturgického roku. Teprve letos po 12 letech jsem pozorně přečetl nejen vlastní evangelní text Jan 20,1 - 9 určený ke čtení v den slavnosti, ale i jemu bezprostředně předcházející komentář. V něm jsem nalezl slova řešící můj letitý problém. Stojí tam napsáno: Zanechané pruhy plátna, které obmotávaly Kristovo tělo (Jan 19,40), vyjadřují, že Kristus byl osvobozen z pout smrti (Ž 18,5nn.20;Ž 116,3-6). "Hrob nebyl ani prázdný, ani plný. Stal se poselstvím" (Duplatier). Proto milovaný učedník uviděl a uvěřil, že Ježíš přemohl smrt. Teprve tato víra mu otevřela Písmo (v.9; Lk24,44-45).
pozn.Tučné zdůraznění citace učiněno mnou.

Spisování o víře: Evangelista Jan má ve svém převážně teologickém te...

2012-03-27T14:23:00.001+02:00

Myslím, že tahle úvaha náleží i sem do místa určeného k upozornění na různé překladové variace. Protože jen tento překlad SNC měl v sobě tu "moc", abych mohl něco pro sebe sama nového "objevit".
Spisování o víře: Evangelista Jan má ve svém převážně teologickém te...: Evangelista Jan má ve svém převážně teologickém textu vyprávění o Lazarovi, který onemocněl a posléze zemřel. Víme, že Lazar měl dvě sestry...

Počítačový program potvrdil mnohost autorů bible - Magazín ČeskéNoviny.cz

2011-07-15T20:19:00.001+02:00

Počítačový program potvrdil mnohost autorů bible - Magazín ČeskéNoviny.cz

Tak tenhle zajímavý článek myslím patří právě na tento blog.

Hranice interpretace

2011-05-28T17:42:00.000+02:00

Dnes chci poukázat na to, že "volnost" překladů biblických textů má své hranice. Jistě, každý překlad je svého druhu interpretací kodikovaného textu z něhož většina českých překladů vychází. Existuje v této oblasti svoboda, která by měla ale ctít kam až lze jít na straně jedné či co vypustit na straně druhé. Dnes ukazuji příklad toho jaký je výsledek, když se nerespektuje ona druhá část. Jde o oddíl z Izajáše 43,24b.25.
KP: Zaměstknal jsi mne hříchy svými a obtížils mne nepravostmi svými. Já, já sám shlazuji přestoupení tvá pro sebe, a na hříchy tvé nevzpomínám.
EP: Jenom svými hříchy chtěls mě nutit k službě, svými nepravostmi jsi mě obtěžoval. Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu.
B21: Zatos mě svými hříchy unavil, obtížil mě svými vinami! Já, já sám kvůli sobě smažu tvé přestupky a nevzpomenu na tvůj hřích.
ČSP: Avšak svými hříchy jsi mne nutil ti sloužit, unavoval jsi mne svými proviněními. Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu.
Jeruzalémská bible: Ale svými hříchy jsi ze mne udělal otroka, unavil jsi mě svými proviněními. A já, já z ohledu na sebe smazávám tvé zločiny a už nebudu vzpomínat na tvá provinění.
Řmk. liturg. př.: Ale unavoval jsi mě svými hříchy, obtěžoval jsi mě svými nepravostmi. A přece já, já jsem to, který vymazávám kvůli sobě tvé nepravosti, nevzpomenu na tvé hříchy.
Slovo na cestu: Naložili jste však na má bedra vaše nepravosti a vyčerpávali jste mne svou opovážlivostí. Já však vaše provinění dokonale smažu a navždy na vaše nepravosti zapomenu.
Je to zřejmé, všechny uvedené překlady víceméně identicky uvádějí důvod, pohnutku Božího jednání v záležitosti odpuštění. Jen překladatelé SNC tuhle závažnou skutečnost přecházejí bez jediného náznaku tohoto jednání Hospodinova. SNC se usiluje o to co nejsrozumitelněji dnešním čtenáři přiblížit biblické poselství a myslím, že se mu to daří. Opomenutí těchto několika slov je však z mého,pohledu závažný nedostatek.

Roh, oči a uši.

2011-05-26T21:12:00.000+02:00

Titulek zní na první čtení asi nesourodě ale s těmito výrazy je možné se setkat v 11. a 12. verši žalmu 92., pravda ne ve všech překladech, které tu sleduji.
Kraličtí čtou: Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen bude olejem novým. I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají ušima svýma uslyším.
Bible 21. stol.: Můj roh však pozvedneš jako roh buvolí, čerstvým olejem mě pokropíš. Uvidím pád těch, kdo mě špehují, o zkáze bídáků, kteří mě napadají, uslyším!
EP: Můj roh však vyvýšil jako roh jednorožce, olej nejčistší jsi na mne vylil. Moje oko shlíží na ty, kdo proti mně sočí, moje uši slyší o zlovolných útočnících.
ČSP: Vyvýšil jsi můj roh jako roh divokého tura, natřel jsem se čerstvým olejem. Mé oko uvidí ty, kdo na mě číhají, mé uši uslyší o zlovolnících, kteří proti mně povstávají.
Jeruzalémská bible: Dáváš mi zdatnost býka, čerstvý olej na mne vyléváš; mé oko uvidělo ty, kdo po mně slídili, mé ucho uslyšelo ničemníky.
Řmk liturg. překlad: Mně však jsi dal buvolí sílu, pomazals mě nejčistším olejem. Mé oko s pohrdáním hledí na mé nepřátele, mé uši s radostí slyší o osudu mých protivníků.
A nakonec jak tyto verše čte překlad Slovo na cestu: Já však mám v tobě nadlidskou sílu, ty sis mne vyvolil a tys mi požehnal. Mé oko přezírá ty, kdo mě osočují, už slyším, jak padli moji protivníci.
I na tak malém prostoru jako jsou tyto dva verše žalmu je patrný rozdíl v přístupu k tomu jakou podobu dostane překládaný text. Jistě tu hraje svoji důležitou roli spiritualita těch kdo překládají, nepochybně i konkrétní záměr s nímž právě ten svůj překlad udělali. Markantní je rozdíl mezi ČSP a ostatními, když tento překlad jediný čte, že modlitebník sám se potře olejem. Že by si sám žehnal? Pravda, ČSP uvádí v poznámkách, že někteří emendují (ve slovníku cizích slov k tomuto výrazu píší: oprava porušeného nebo nečitelného místa v rukopise) na 2. osobu: pomazal jsi mě. Ještě zajímavější je jak rozhodně mluví žalmista v Řmk liturg. př. a vlastně i v překladu Slovo na cestu o tom jak vnímá to co potkalo jeho nepřátele a protivníky.

Různé pohledy na jednání Hospodinovo

2011-04-27T10:54:00.000+02:00

Čtu v knize proroka Izajáše v 54. kapitole verše 7 a 8. Hesla JB, která mě k tomuto místu přivedla uvádějí znění podle Českého studijního překladu verš 7. a já přidám ještě verš 8. protože spolu souvisí: Na malou chvíli jsem tě opustil, ale ve velikém slitování tě shromáždím. V návalu rozhořčení jsem před tebou na chvíli skryl svou tvář, avšak ve věčném milosrdenství se nad tebou slituji, praví tvůj vykupitel Hospodin.
Překladatelé Bible21 čtou poněkud jinak, mírněji: Opustil jsem tě na kratičkou chvilku, v nesmírném slitování tě však přivinu. Když mě na chvilku zloba přemohla, skryl jsem před tebou svoji tvář, ve věčné lásce se však nad tebou slituji, říká tvůj vykupitel, Hospodin.
Kraličtí toto místo čtou až něžně: Na maličkou chvilku propustil jsem tě, ale v slitování převelikém shromáždím tě. V maličkém hněvě skryl jsem tvář svou na maličko před tebou, ale v milosrdenství věčném slituji se nad tebou, praví vykupitel tvůj Hospodin.
Jeruzalémský překlad už používá trochu silnější výraz: Na krátký okamžik jsem tě opustil, pojalo mě nesmírné slitování a opět se s tebou spojím. Překypoval jsem na okamžik rozlíceností a skryl jsem před tebou tvář. Ve věčné lásce jsem se nad tebou slitoval, říká Jahve tvůj vykupitel.
Ekumenický překlad tohle místo čte zcela rozhodně: Na maličký okamžik jsem tě opustil, avšak shromáždím tě v převelikém slitování. V návalu rozlícení skryl jsem před tebou na okamžik svoji tvář, avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval, praví Hospodin, tvůj vykupitel.
Dost podobně hovoří Řmk liturgický překlad: Na maličkou chvilku jsem tě opustil, avšak s velkým slitováním se tě znovu ujmu. Ve výbuchu hněvu jsem skryl na chvíli před tebou svou tvář; ve věčné lásce se však nad tebou slituji – praví Hospodin tvůj vykupitel.
Zcela střízlivě a věcně tohle místo čte letos Biblickou společností vydaný překlad SLOVO NA CESTU: Vzdal jsem se tě jen na okamžik, ale o to více se slituji a přivedu tě zpět. Rozhněval jsem se a na chvíli se od tebe odvrátil, ale kvůli své věčné laskavosti nad tebou se slituji, neboť jsem tvůj Hospodin a vysvoboditel.
Ve Výkladech ke Starému zákonu (Karmelitáni 1998) se k tomuto místu píše, že na lid Boží se snesl nával a rozlícení Pánova hněvu. Je tam také zajímavý odkaz na Žalm 102,11. Tam v hodnocení Božího hněvu a jeho reakci na neposlušnost lidu není žádný markantní rozdíl, žádné změkčení. Všichni se shodují v tom, že se Hospodin na modlitebníka rozhněval a z výšky jej srazil na zem.

Choloustivá mužská situace

2011-04-04T10:46:00.001+02:00

Četl jsem si ve 24. kapitole 1. Samuelovi a přišel jsem ke 4. verši kde se píše:
Kralický překlad – I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla jeskyně, do níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho seděli po stranách v té jeskyni.
B21 – Cestou přišel k ovčím ohradám; byla tam jeskyně a Saul zašel dovnitř, aby si ulevil. V zadních koutech seděl David se svými muži.
EP – Došel až k ohradám pro stáda, které byly při cestě; byla tam jeskyně. Saul do ní vstoupil, aby vykonal potřebu. V odlehlém koutu jeskyně však seděl David se svými muži.
ČSP – Když došel k ovčím ohradám u cesty, byla tam jeskyně. Saul do ní vstoupil, aby si ulevil (zahalil své nohy). David se svými muži seděl vzadu v jeskyni.
Jeruzalémský překlad – Přišel k ohradám pro ovce, které jsou poblíž cesty: byla tam jeskyně, kam Saul odešel, aby si zakryl nohy. Uvnitř té jeskyně seděli David a jeho muži.
Když jsem tento verš četl tak jsem v něm zprvu nic zajímavého nenacházel až na tu skutečnost, že se tu popisuje jedna ze situací kdy David měl Saula, chtěl-li by toho využít, zcela ve své moci ale nezneužil toho. Teprve když jsem v ČSP našel variantu různočtení – zahalil své nohy – zbystřil jsem. No a Jeruzalémský překlad mě již přivedl k dalšímu hledání. Tak jsem se dostal k vyprávění knihy Soudců 3,15-26 k epizodě vyprávějící o Ehudovi. Píše se tam, že tento syn Benjamínce Gery byl levák. Právě po něm Izraelci poslali svůj povinný dar moábskému králi Eglonovi jehož byli vazaly. Ehud se rozhodl Izrael od tohoto nepřítele osvobodit. Vyrobil si krátký dvojsečný meč, který si připásal pod oděv k pravému stehnu. Takto připraven k akci přinesl dar tlusťochovi Eglonovi. Po předání daru Ehud propustil svůj doprovod, sám se však vrátil do gilgálského Pesilim kde vyhledal krále Eglona. "Mám pro tebe, králi, něco tajného," řekl mu. Eglon vykázal všechny kolemstojící ven. Seděl o samotě v chládku svého střešního pokoje. Ehud k němu přistoupil se slovy: "Mám pro tebe Boží slovo!" Král povstal z křesla ale v tom Ehud levicí tasil od pravého stehna meč a vrazil ho Eglonovi do břicha. Meč pronikl Eglonovým tělem a vyšel z něho ven zadem. Ehud poté vyšel ven záchodem a dveře střešního pokoje za sebou zavřel na zástrčku. Eglonovi nic netušící služebníci viděli sice , že dveře pokoje jsou zavřené na zástrčku, předpokládali však, že jejich pán koná ve chladné komůrce svoji potřebu. Nějakou dobu tam nesměle přešlapovali až posléze místnost otevřeli, aby tam nelezli svého pána již bez známek života.
Odtud pochází onen eufemismus, že Saul "zahalil své nohy" či, že Saul "si zakryl nohy".

Poslouchat nebo naslouchat, je v tom rozdíl?

2011-03-03T19:22:00.000+01:00

Na Českém rozhlase 6 se vždy v úterý večer v 19:30 vysílá genderově zaměřený pořad Hovory na bělidle. Jedním z jeho sloganů, který zaznívá v průběhu pořadu zní takto: " Babička uměla mnohé vyřešit tím, že uměla poslouchat."Vždycky když tahle slova slyším "tahají mě za vlasy", protože kontext zřetelně říká, že babička v tomto případě prostě naslouchala.
Tenhle příklad mi vytanul na mysli při čtení Izajáš 55,3. Dnes uváděné citace, tentokrát ze šesti českých překladů, se potýkají s podobným problémem správného, či vhodného použití toho kterého výrazu.
Kralický překlad– Nakloňte ucha svého, a poďte ke mně, poslechněte, a budeť živa duše vaše.
Ekumenický překlad – Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi!
Bible 21 – Nakloňte ucho a pojďte ke mně, poslouchejte a živi budete.
Český studijní překlad – Nakloňte ucho a přijďte ke mně, poslouchejte a vaše duše ožije.
Jeruzalémský překlad – Nakloňte ucho a přijďte ke mně, slyšte, a budete žít!
Římskokatolický liturgický překlad – Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život!
Všechny uvedené překlady začínají stejně: "Nakloňte ucho...", rozumím tomu tak, že je to výzva k naslouchání, slyšení, pozornosti k tomu co se říká. Po slyšení by mělo následovat rozhodnutí pro uposlechnutí nebo odmítnutí. Proto následuje výzva, která je nejvýstižněji vyjádřena u kralických, kteří čtou: "poslechněte". V podobném smyslu čtou v Bibli 21, ČSP a Římskokatolickém překladu: "poslouchejte". Naproti tomu v EP a v Jeruzalémské bibli mi jejich "slyšte" zní jaksi hluše, když vlastně opakuje to co bylo již řečeno v úvodu verše oním "nakloňte ucho".

Četba v Heslech JB..

2011-02-17T21:36:00.000+01:00

si žádá větší pozornost a hledání kontextu, protože jinak může být i zavádějící. Tak v úterý 8.2.2011 ke mně zazněla strohá věta, oznamující, že "Člověk nesmí klesat na mysli." Interpretace EP nabízí čtenáři jakousi zevšeobecňující informaci, než jej napadne nalézt si ono místo v Bibli a číst je zasazené do celku vyprávění. Ostatní překlady i v tom jednom verši neopomíjejí kontext a tak brání použití verše jaksi nadčasově. Jistě nejde tu o kdovíjakou zajímavost ani tu snad nehrozí ona dezinterpretace, přesto mě to zaujalo a zařazuji tento verš do mojí galerie zajímavostí biblických překladů do češtiny.

Bible 21 "Ať se toho Filištína nikdo neleká!" řekl David Saulovi. "Tvůj služebník půjde a bude se s ním bít."
Kralický překlad – I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti a Filištínským tímto.
Ekumenický překlad: David Saulovi řekl: "Člověk nesmí klesat na mysli. Tvůj služebník půjde s tím Pelištejcem bojovat."
Český studijní překlad: David řekl Saulovi: Ať kvůli němu nikdo neklesá na mysli. Tvůj otrok půjde a bude bojovat s tímto Pelištejcem.
Jeruzalémská bible: David řekl Saulovi: "Ať kvůli němu nikdo neztrácí odvahu. Tvůj služebník půjde a bude se s tím Filšťanem bít."

Dnes z Galatským 3,28

2011-01-24T10:57:00.000+01:00

Dnešní pořadí textů je pokusem o časovou chronologii na straně jedné a na straně druhé je v tom pokus o jakousi gradaci toho co mám na mysli.
Kralický překlad: Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všichni vy jedno jste v Kristu.
Ekumenický překlad: Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
Český studijní překlad: Již není Žid ani Řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
Jeruzalémský překlad: Není tu ani Žid, ani Řek, není tu ani otrok, ani svobodný člověk, není tu ani muž, ani žena; neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
Bible 21: Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, ani otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jsou jedno v Kristu Ježíši.
Kraličtí, ČSP i Jeruzalémský překlad jsou zajedno v tom, že prostě už nejsou, jakoby neexistovali Židé, Řekové, otroci, svobodní, muži či ženy. Je to hodně blízké dnes docela rozšířenému termínu unifikace. Ekumenický překlad to už jen vysvětluje když tvrdí, že už není rozdíl mezi národností, společenským postavením a pohlavím. Je v tom něco socialistického, ne-li komunistického. Každopádně je tu, ať vědomě či nevědomky popírána individualita člověka, jeho osobnosti. Nabízí se myšlenka, že je tu popírán sám řád stvoření o němž Stvořitel říká, když se podívá na své dílo, že je dobré. Tak nejblíže tomuto Stvořitelovu záměru i výroku se mi jeví překlad Bible 21. stol., který nemá tendenci popírat zmiňované rozdíly, které přece nadále přetrvávají ( když jediná skutečná a smysluplná změna se děje v postavení otroka jehož pánem je křesťan, který pod mocí evangelia je ochoten dát mu svobodu).
Napadlo mě, že by tu mohla být snad vznesena námitka vycházející z Matouše 22,30, ale to myslím každý soudný čtenář či posluchač je schopen rozpoznat, že jde o zcela jiný příběh.

Žalm 17. verš 3.

2011-01-14T11:15:00.000+01:00

Bible 21.stol. : Zkoumals mé srdce, v noci s´ mě prověřil, tříbils mě a nenalezl nic. Myšlením ani ústy jsem nezhřešil, tak jak to lidé běžně dělají.
Český studijní překlad: Zkoumal jsi mé srdce, navštěvovals mě v noci, tříbils mě, nic jsi nenalezl. Mé záměry nepřecházejí má ústa.
Jeruzalémský překlad: Zkoumáš mé srdce, za noci mě navštěvuješ, zkoušíš mě a nic nenalézáš, není ve mně reptání: nijak nezhřešila má ústa po způsobu lidí.
Kralický překlad: Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mě zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím,nepředstíhá úst mých.
Ekumenický překlad: Zkoumal jsi mé srdce, dozíral jsi v noci, tříbil jsi mě, nic ti neuniklo, ani úmysl, jenž nepřešel mi přes rty.
Římskokatolický žaltář: Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm, nenalezneš na mně nepravosti. Má ústa se neprohřešila, jak lidé mají ve zvyku.
Kdo se to tu modlí? Kdo se tu tak vysoko hodnotí?
Jen ČSP, když čte "Mé záměry nepřecházejí má ústa" a KP, který čte: "to, což myslím, nepředstíhá úst mých" zdá se, korespondují s tím co říká B21 "tak jak to lidé běžně dělají".
Jinak je to řeč bezhříšného člověka a který takový mezi lidmi byl a je? List Židům zná jen jednoho, Ježíše Nazaretského. Právě o něm list Židům v 5,7 říká: "V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby... a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu." V Řmk žaltáři pak k veršům tohoto žalmu lze číst toto: "Jen když je někdo žárem Božího pohledu přetaven, t.j. proměněn, lze s Biblí mluvit o člověku spravedlivém."

Příkladem barvitosti češtiny...

2011-01-05T10:40:00.000+01:00

jsou dnešní ukázky překladů z Izajáše 54,8. Dnes jsem ještě přidal řmk liturgický překlad, volba jeho výraziva je gradací.
Zdá se , že nejmírněji se vyjadřuje Český studijní překlad, když čte: "V návalu rozhořčení jsem před tebou na chvíli skryl svou tvář, avšak ve věčném milosrdenství se nad tebou slituji, praví tvůj vykupitel Hospodin." Hned za ním řadím překlad B21.stol., když jsem přitom na vážkách zda tento překlad není ještě mírnější: "Když mě na chvilku zloba přemohla, skryl jsem před tebou svoji tvář, ve věčné lásce se však nad tebou slituji, říká tvůj vykupitel, Hospodin." Kraličtí sice mluví o hněvu ale velmi zmírňují údernost tohoto výrazu použitím zdrobněliny: "V maličkém hněvě skryl jsem tvář svou na maličko před tebou, ale v milosrdenství věčném slituji se nad tebou, praví vykupitel tvůj Hospodin." Jeruzalémký překlad a ekumenický překlad jsou si dost blízké, první z nich čte: "Překypoval jsem na okamžik rozlíceností a skryl jsem před tebou tvář. Ve věčné lásce jsem se nad tebou slitoval, říká Jahve, tvůj vykupitel." V EP pak čteme: "V návalu rozlícení skryl jsem před tebou na okamžik svoji tvář, avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval, praví Hospodin, tvůj vykupitel." Nejemotivněji mluví již zmiňovaný římskokatolický liturgický překlad: "Ve výbuchu hněvu jsem skryl na chvíli před tebou svou tvář; ve věčné lásce se však nad tebou slituji – praví Hospodin, tvůj vykupitel."

Slovo vánoční aneb, jak to bylo s Ježíšovým narozením...

2010-12-16T17:14:00.000+01:00

Jak ono to tehdy bylo doopravdy? Tahle otázka není všetečná ani škodolibá, víra se prostě ptá. Konec konců ptala se i Maria matka Ježíšova, jak to uvádí Lukáš ve svém "Zvěstování". O odpověď prosme, nededukujme a přitom se nezbavujme rozumu, byl nám přece Stvořitelem dán do vínku. Jedno je nepochybně pochopitelné a srozumitelné, že Bůh se k nám lidem sklonil, sestoupil dolů, teologie pro to má výraz kenose, který nám přibližuje list Filipským 2,6–11.
Dnes čteme ale v Matoušovi 1,18 a 1,25
Bible 21: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi, ale předtím, než se vzali, se ukázalo, že je těhotná z Ducha svatého.
Nespal (Josef) s ní ale až do doby, kdy porodila syna, jemuž dal jméno Ježíš.
Český studijní překlad: S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi. Dříve než se sešli, zjistilo se, že je těhotná z Ducha svatého.
Ale (Josef) nepoznal ji, dokud neporodila svého prvorozeného syna. A dal mu jméno Ježíš.
Jeruzalémský překlad: Ke zrození Ježíše Krista pak došlo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Než spolu začali žít, ukázalo se, že je těhotná působením Ducha svatého.
...a nepoznal ji (Josef) až do dne, kdy porodila syna, a dal mu jméno Ježíš.
Ekumenický překlad: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
Ale nežili spolu dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš.
Kralický překlad: Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria zasnoubena byla Jozefovi, poprvé než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého.
Ale (Josef) nepoznal ji, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.

O pravém opaku...

2010-12-08T10:11:00.000+01:00

Jistě znáte úsloví, že zdání klame. Klame právě proto, že jde jen o zdání a ne o skutečnost, tam míří dnešní výběr z knihy Přísloví 17,28: Kralický překlad čte: "Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své za moudrého." B21 : "I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumě vypadají ústa zavřená." V EP se dočítáme, že: "I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného." Téměř identicky čte tento verš čte ČSP: "I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného." Konečně Jeruzalémská bible s jistým podivením říká: "Ba i blázna, když mlčí, pokládají za moudrého, za rozumného toho, kdo zavírá své rty."
Do třetice o mluvení až příště, hezký den.

O mnohém mluvení...

2010-12-02T15:54:00.000+01:00

Kdysi, ano před několika desítkami let (opravdu už jsem dost dlouho na světě), jsem v radiu poslouchal hru nesoucí název Galileo Galilei. Z ní mi do dnešních dnů utkvěla v paměti tato věta jednoho z protagonistů: "Neplýtvej slovy ženo a veď mne!" Touhle myšlenkou uvádím dnešní sadu překladových verzí z knihy Přísloví vztahující se k mnohomluvnosti a k tomu čím člověku hrozí, nebo jak jej může v očích druhých charakterizovat.
Kralický překlad čte v Př 10,19 "Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest."
Ekumenický překlad říká, že "mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty je prozíravý."
V Bibli 21.stol. můžeme zase číst: "Záplava slov se bez hříchu neobejde, rozumný drží svůj jazyk na uzdě."
Český studijní překlad: "Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá rty své, je rozumný."
A konečně v překladu Jeruzalémské bible nalezneme toto: "Nadbytek slov se neobejde bez urážky; chytrý je kdo zadržuje své rty."

Kniha Přísloví 19,1

2010-11-26T14:28:00.000+01:00

Ke hledání jiných znění tohoto verše mě přiměl překlad, který nabízí Bible 21.stol. Krátce a jadrně se tam říká: "Lepší chudý poctivec, než prolhaný pitomec." Ten "pitomec" mě zarazil, přišel mi nějak nevhodný pro takovou knihu jakou je Bible. Tak jsem hledal jak to vyřešili jinde a tady je výsledek.
Kralický překlad: "Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen."
Ekum.př. : "Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák."
ČSP: "Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, kdo má proradné rty a je hlupák."
Jeruz. př.: "Lepší chudák, jenž si vede poctivě, než muž záludných rtů, jenž je pouhý hlupák.

Až to někdo budete příležitostně číst napište v komentáři, které z těch pěti znění vám zní výstižně a přitom i libozvučně?! Děkuji.

Znamení spravedlivého soudu Božího

2010-11-25T09:46:00.000+01:00

V Českém studijním překladu čteme ve 2. listu Tesalonickým v první kapitole tato slova: "Je to jistým znamením spravedlivého soudu Božího, abyste byli uznáni hodnými Božího království, pro něž také trpíte, pokud je spravedlivé u Boha to, aby těm, kteří vás sužují, odplatil soužením, a vám, kteří jste v soužení (odplatil, moje vsuvka), úlevou spolu s námi,..." v eschatu při druhém příchodu Kristově.
Především ona žlutě zdůrazněná část textu mě přiměla, abych nahlédl do dalších překladů tohoto místa.
Začnu Kralickým překladem: "Poněvadž spravedlivé jest u Boha, aby zase odplaceno bylo těm, kteříž vás ssužují..."
Ekumenický překlad: "A je spravedlivé, že Bůh všem, kteří vás utiskují, odplatí útiskem..."
Jeruzalémská bible: Neboť důsledkem Boží spravedlnosti bude právě to, že odplatí soužením těm, kteří vám je způsobují..."
B21.stol.: "Bůh je spravedlivý: těm, kdo vás trápí, bude odplaceno trápením..."
Žilkův přkl.: "Jest spravedlivo u Boha odplatiti vašim utiskovatelům útiskem..."
Colův přkl. : "Neboť je přece spravedlivé, aby Bůh odplatil soužením sužovatelům..."
Řmk liturgický přkl. : "Bude to přece projev Boží spravedlnosti, když vašim sužovatelům odplatí soužením..."
Když všechny ty ostatní překlady pročítám, uhodí mě do očí zřejmá projekce lidského myšlení do myšlení a jednání Božího. Jistě, lze říci, že se tu vychází z jakési zkušenosti víry, skoro bych řekl, že je tu jinou formou napsáno to co říká jedno přísloví o Božích soudech nad lidskými činy. Řečeno ještě ostřeji, lidské přání je tu otcem myšlenky. Studijní překlad se této zkratky vyvaroval. Jistě v odkazech, které nás uvádějí do biblického kontextu, nacházíme myšlenku o Boží odplatě. Samotný text se ale drží napomenutí, že nemáme do svých rukou, do své vůle brát vyřknutí soudu ani nad svými zřejmými nepřáteli. Je tu dáván prostor pro nezávislou Boží milost, pro možnost nepřátel jít do sebe a činit pokání. Je to překlad v Duchu Kristově.
Přeji hezký den.

Proč tenhle název?

2010-11-24T21:01:00.001+01:00

V křesťanských kruzích se občas vede debata, někteří to vnímají jako spor, o tom jak vnímat biblické poselství. Někteří trvají na tom, že text Bible je třeba přijímat v doslovném znění, jsou přesvědčeni, že litera Bible je autentické Boží slovo. Jsem přesvědčen, že je tomu poněkud jinak. Vede mě k tomu empiricky zřejmý fakt existence různých například českých překladů. Přiznávám, že neovládám řečtinu Nového Zákona ani hebrejštinu, proto jsem zcela odkázán na český překlad Bible. Nahlížím při denní četbě biblických textů do 5 překladů Starého Zákona a do 8 překladů Nového Zákona. Zjistil jsem, alespoň z mého pohledu pozoruhodnou skutečnost, že někdy jsou překlady téhož místa dosti rozdílné. Nevidím v tom pro sebe nějaké pohoršení, naopak. Proto jsem se rozhodl založit tento blog na jehož ploše budu příležitostně, alespoň z mého úhlu pohledu zajímavé variace překladu jednoho a téhož biblického oddílu. Snad tě to milý náhodný čtenáři také zaujme.