Střecha nad hlavou

2010-03-03T16:29:00.005+01:00

Neteče voda

Známe to nejspíš všichni, když to trvá chvíli, nevadí. Když jsem v plné parádě ve sprše namydlen a šampón na hlavě, začíná ta pravá psina. Znamená to navléknout alespoň trenky, odsunout betonové víko od studny, najít třímetrový klacek, poklepat jím na malou černou krabičku o rozměrech 10x6cm a poslouchat, zda čerpadlo začne vrnět. Tento postup se opakuje každou minutu a půl, poslední pokusy již bez trenýrek, divadlo to pro sousedy, aneb úchyl u studny zadnici bílou na nás špulí.
Pojďme k příčině.
Beru vodu z vrtané studny, cca 25 metrů hluboké, průměr vrtu 15cm. Čerpací sestava je víceméně klasická - ponorka čerpadlo, tlaková nádoba, tlakový spínač, domovní rozvody. Všechno funguje, čerpadlo čerpá statečně (je to Grundfos, ale vím, že Sigma je levnější a taky to jede), tlaková nádoba je válcová, "darling" z Dukly Trutnov. Zrada zatím vždy byla v tlakovém spínači TSA sploečnosti OEZ. Abych to uvedl na pravou míru, vůbec netvrdím, že tento spínač je špatný od nepaměti. Jenom jsem zjistil, že se nesnoubí TSA OEZ spínač, jeho poloha ve studni a vlhko, což jsou věci, kterých jsem se měl vyvarovat, ale ve studni je to celkem obvyklé. Ke všemu jsem si tuto sestavu nechal namontovat "odborníkem" a to byla chyba. Nyní, když se začínají chyby provalovat se učím a učím, jak to mělo být.
Popíšu závadu č.1:
Zmiňovaný spínač TSA od OEZ je napojen na T-kus přímo na trubku s vodou. Na jedné straně T-kusu je nádoba, nadruhou stranu jde trubka od čerpadla, touto trubkou proudí voda oběma směry, jak ze studny do nádoby, tak z nádoby do domu. Viz obrázek, ale na tom ani tolik nesejde, důležité je, že je spínač ovládán přímo tlakem vody. Spínač je čistě mechanická záležitost, dvě pružiny na nastavení spínacích a vypínacích tlaků, přes pákový mechanismus je pohyb konců pružin přenášen na samotné kontakty pro spínání čerpadla. Sepnutí a rozepnutí musí proběhnout co nejrychleji, aby kontakty nehořely moc dlouho a tím pádem to vydrželo aspoň rok v provozu bez výměny. Relativně rychlého přepnutí je dosaženo umístěním malé pružinky, která "čeká do posledního okamžiku a pak to celé překlopí". Jinak se to popsat nedá, přiložím obrázky, možná i video.

Pružinka je uložena kluzně v kusu umělé hmoty, celé je to opatláno bílou vazelínou a když je to nové, klouže to krásně a taky krásně přepíná. Vlhkem pružina zrezne, neklouže, nepřeklápí a čerpadlo při poklesu tlaku nesepne. Ze začátku stačí do spínače bouchnout, jelikož je celý převodní systém těsně před sepnutím, stačí mu to k sepnutí. Časem už nestačí ani pořádný žduchanec, ani promazání, je potřeba celý spínač vyměnit.
Teď popíšu závadu č.2:
Voda tlačí přes oddělovací membránu spínače na pružiny a spínač vesele spíná a rozepíná. Ačkoliv se v návodu píše, že spínač montovat v jakékoliv poloze dovoleno jest, některé polohy jeví se lepšími býti. Drobný píseček, když se dostane do prostoru pod membránu způsobí, že se při poklesu tlaku pružina nemůže roztáhnout plně a tím nedojde k sepnutí spínače.

Je to jako kdyby v potrubí byl pořád dostatečný tlak. Kus šutru to celé jednoduše blokuje. Mám spínač umístěn vzhůru nohama, což znamená, že jakýkoliv kamínek, co se dostane do prostoru pod membránu už nemá šanci vypadnout.

Takže lessons learned z nahých návštěv studny:

spínač a tlaková nádoba by měly být někde v suchu, nejlépe uvnitř domu, pokud to nejde, tak:
spínač umístit na tlakovou nádobu, aby měřil tlak vzduchu v nádobě nikoliv na vod, pokud to nejde
alespoň jej umístit hlavou vzhůru, tj víčkem nahoru, zmenší se tím šance na zanesení pískem
nádoba poskytuje ze svého objemu pouze 1/4 na vodu, zbytek je tlakový vzduch, moje nádoba 50l dá tedy maximálně 12,5l vody, pak sepne čerpadlo a doplní vodu
nový spínač TSA OEZ stojí cca 380,-Kč
nádoba je malá a to jsme zatím v domě jenom dva. Měli bychom mít alespoň 100litrů, potom čerpadlo tak často nemusí spínat.
tlak v nádobě při vypuštěné vodě musí být 2atmosféry, jinak spínač často spíná a ničí se
spínač se dá rozebrat, kamínek odstranit a jede se dál. Když to uděláte 25x po sobě, jste mistry v lezení do studny a rozborky spínače TSA OEZ
voda je v tlakové nádobě v gumovém vaku, okolo je vzduch. Myslel jsem,že je to obráceně
občas se neumýt ještě nikoho nezabilo

Zdar všem, obrázky dodám o víkendu.
Ferda

Terasa, prkna a zahnutý vrták

2007-10-19T21:42:00.000+01:00

Předně díky za povzbuzení a věrnost. Semlelo mě to, přiznám se bez mučení a nemám nic na řádnou omluvu. Potřeboval jsem oddech. Dům, práce, zdraví, trochu i snad dočasně menší zájem o tento blog, všechno se podepsalo na výpadku v mém psaní. Ostatně prý je to klasická nemoc všech blogů, něco jako dětské příušnice.
Pořád bydlím a o to jde. Valí se to na mě, ale říkám si, že nebudu spěchat, stejně není kam. Jsem teď plně vytížen budováním terasy, o tom se dnes rozepíši.
Základní údaje: materiál - tvrdé, odolné dřevo, rozměr 30m2, rovná plocha, bez viditelných šroubů. Posledního si prosím všimněte - nechci koukat každé ráno na 720 děr a šroubů, chci pouze krásný hladký povrch. A tím jsem si to zavařil.
Jistě každý zná tropická prkna s názvy bangkirai, merbau, teak, bambus a milión dalších. Jsou (na moji peněženku) proklatě drahá, ale hezká. Možná je to poslední dobou i trochu módní záležitost, v tom případě se tedy svezu na vlně, snad to není takový hřích, třeba hip-hop a techno jsem vynechal, tak si to vynahradím na prknech z tropů. Co mě na těchto dřevinách, konkrétně merbau, nejvíce zaujalo, je její tvrdost. Je totiž o dost tvrdší než dub a jiné evropské dřeviny. Doufám tedy,že vydrží i nějaké to posouvání žídlí a stolů a grilů. V neposlední řadě se mi líbí i červenohnědá barva.
No a co, terasa,a co má být? Řeknete si určitě. Není to obyčejná terase, co je zajímavé, je to způsob, jakým jsou prkna uchycena. Klasický a montérům naprosto přirozený způsob je montáž pomocí vrutů shora. To má jednu zásadní nevýhodu, hlavičky vrutů,ač z nerez oceli a zapuštěny, jsou vidět.... Celkem to dělá asi 720 děr a hlaviček na celé ploše terasy a celá krása hladkého tropického dřeva je v tahu. Vypadá to potom jako ponýtovaná bunda punk-rockera. Ani tmel nepomůže, je prostě vidět a časem se stejně vydrolí. Jediná šance byla, a pořád je, šroubovat to zespodu.
Začnu ovšem popořadě, jak to všechno probíhalo. Přemítal jsem dlouho o výšce terasy vzhledem k okolní rovině a k eventuelním schodům ze dveří domu. Nakonec to dopadlo takto: při vycházení z jakýchkolí dveří na terasu nesmí být schod, tím pádem vznikne schod na okrajích terasy, který se odstraní návozem hlíny. Viz fotogrie, které řeknou víc jak tisíc slov.

Jelikož přede dveřmi chybí asi 40cm, bylo potřeba navozit kolečkem asi 10 kubiků hlíny pro vyrovnání, nakonec přišel štěrk. Pod prkna je potřeba vyrobit rošt. Rošt je posazen na betonové bobky, celkem je bobků asi 24, jsou dělány z betonové mazaniny. Když je bobek čerstvý, obtisknu do něj roštovou lať a zase ji vyndám. Až beton zatuhne, lať si sedne jako prdel na hrnec. Samozřejmě, že největší problém je udržet rovinu, hadicová vodováha na chvíli byla má jediná přítelkyně. Na tyto základní latě přijdou kontralatě, rozteč 0.5m. Zkoušel jsem větší,ale prkna se prohýbala. Zase odkazuji na foto.

Přišel den montáže prvního prkna. Toto prkno bylo zároveň nejsložitější na přichycení. Je těsně u zdi domu a druhým okrajem přesně nad paralelní latí. Postup byl tedy následující:
1) vyber rovné prkno 4.1m
2) zhotov šablonu pro díry v kontra latích a prknech
3) pomocí šablony vyvrtej díry v kontralatích a prknech
4) do každé kontra latě vyvrtej díru průměru 6mm na značku podle šablony
5) do prkna díru průmeru 3mm na značku podle šablony
6) doufej, že díry jsou přesně nad sebou
7) polož prkno, podrhabej se pod nejspodnější latí a zaveď vrut do díry
8) vezmi malou ráčnu a zašroubuj vrut, pokud se chytne závitem do díry v prkně..

První 2 prkna u zdi (9m) jsem dělal 6 hodin. Další byla jednodušší na montáž, ale jenom trochu. Nejdřív se předvrtají díry do latě, prkno se stahovákama přitáhne k latím a zespoda se navrtá skrz diru v lati. Jenže pod latí je málo místa, vrtačka se tam nevejde. Musel jsem sehnat adaptér - zárohák a i tak je to o milimetry a občas musím hrabat důlek v hlíně, abych se vešel. Už jsem zlomil asi 7 vrtáků, ruce mám odřené od štěrku a to jsem teprve v polovině terasy. Aby to nebylo tak easÿ, prkna nejsou rovná, nýbrž zahnutá jako šavle. Musím použít minimálně 2 stahováky na koncích, mezery mezi prknama vymezit podložkama, zapřít se v sedě a nohama tlačit do prkna, přítelka utahuje svěrku, nemám ruce dlouhé 2 metry... Má to neuvěřitelný napnelismus, doufám, že to časem přejde a neskončí to ustřihnutými vruty.

Jsem ovšem přesvědčen, že celá ta námaha za to stojí. Ostatně, práce šlechtí. Teším, se, až si v létě na terase sednu, uvídím jenom západ slunce, hladký povrch prken a budu popíjet neskutečně dobré červené víno, jako teď při psaní těchto řádků.
Díky za ohlasy a trpělivost
Ferda

Prosím, pokud píšete dotazy k předchozím článkům, pište je vždy pod článek poslední, jinak bych musel pokaždé procházet všechny předchozí články a prohlížet,zda není nějaký dotaz či komentář. Rád odpovím na všechny slušné otázky, díky.F

Trubky, teplo a pyr plazivy

2007-08-15T08:00:00.000+01:00

Vazeni, zatim jsem s tlustyma trubkama neuspel. Kdo nevi o co jde, viz predchozi clanek. Podle vseho je pravo na me strane, ale tandem starosta & vice-starosta porad brani sve pozice. Minule zastupitelstvo se usneslo na tom, ze obec bude vybirat poplatky za pripojeni k obecni kanalizaci. Suma 25kKc byla stanovena metodou strelby od boku s tim,ze to je jeste suma, kterou kdyz vyplaznete, nemusite nutne pojit hlady a zaroven to je poznat v obecni pokladne. Muze si za ni pani matrikarka na obecnim urade treba poridit notebook s WiFi, 1GB RAM, neco HDD, LAN 100MBit, DVD, se snimacem otisku prstu a hrat na nem v pracovni dobe Solitaire.
Budu tedy bojovat, i kdyz si tim zadelavam na povesti vzpurneho a neposlusneho privandrovalce, jak uz ostatne na vsi prosakuje.
Dale pokracuji popisem rozvodu tepleho vzduchu po dome. Uz vite, jak jsem nakupoval a natahoval izolovane trubky, ktere budou v zime rozvadet teply vzduch od krbu po celem dome. Cela vec se da vyuzit i v prechodnych obdobich na jare a na podzim, kdy slunce trochu sviti, ale uz je sychravo a teploty kolem 15C. Muj dum je dobre izolovany, coz je krasa v zime, drzi teplo uvnitr, krasa v lete, venku 35C a uvnitr 23C,ale pro prechodne obdobi to neni ono. Nechce se mi zapinat topeni pres den, kdyz jsem pryc, krb taky nemuze horet. Napadlo me neco jineho. Vzdy, kdyz se vysoukam na pudu, je tam hodne teplo. Dokonce i kdyz je venku docela zima, cela strecha funguje jako ohromny solarni kolektor. Tasky jsou tmave a slunicko do nich pere o sto sest. Nedalo mi to a vylepsil jsem rozvod tepleho vzduchu o jednu vzduchovou vyhybku a kus neizolovane roury typu harmonika. Pred hlavni filtr je nyni umistena vyhybka, kterou se urcuje,zda teply vzduch ma byt nasavan od krbu ci od teple strechy. Nasoska od strechy je umistena primo pod hrebenem strechy, pro jistotu je na konci umisten jeste filtr proti ruzne haveti. Takze cesta energie a vzduchu je nasledujici: slunce - strecha - vzduch pod strechou - trubka - vyhybka - filtr - ventilator - vyduchy v mistnostech
Prvni pokusy probihaly v lete, bylo opravdu horko, nemelo to zadny vyznam jeste pritapet, ale neodolal jsem. Zapnul jsem ventilator a nameril rekordni teplotu 49C na vyduchu v mistnostech. Je jasne, ze na podzim to bude o hodne min, bude stacit bohate 30C. K tomu dam pod hreben strechy termostat, ktery zapne ventilator pouze pri urcite teplote a pri poklesu pod 25C zase vypne. Uvidime, pokud to bude alespon trochu fungovat, kazdy teplotni stupen navic je dobry.
Pomalu se ze me, cloveka narozeneho a ve velkomeste vyrostleho, stava kopac, zahradnik, truhlar, studnar. Prichazim na to ,ze boj s plevelem je bojem vecnym, pyr plazivy uz neni jenom pojem z vyjmenovanych slov, ale konkretni skudce. Nekolikrat jsem se pristihl, jak prijedu z prace, zaparkuju auto a aniz bych shodil kancelarsky ubor, zacnu rvat ze zeme tucty exemplaru pyru plaziveho i s koreny. Taky jsem se naucil pouzivat neselektivni herbicid, prodavany pod jmenem Roundup. Nici spolehlive vsechno zelene. Je ale drahy, nasel jsem cesky ekvivalent, obsahuje stejnou aktivni latku - glyfosat. Stoji tretinu co Roundup a svete div se, cesky chytac kusu gumy do rukavice by mohl vypravet, jmenuje se Dominator.
Priste o zahrade, stavbe kamenne zidky a terase ze dreva.
Diky za prizen,
F.

Tlusté trubky

2007-07-09T07:10:00.000+01:00

Přijde mi to pomalu jako zaklínadlo. Všude to čtu, když pro zábavu procházím inzeráty na pozemky. Píšou tam, jak je všechno "kompletně zasíťováno", "připraveno k realizaci", stačí jenom napojit moje trubky na veřejné a je to. Taková větší dialýza.
Tentokráte chystám role obrátit a využiji toho, že mnoho z Vás má vlastní zkušenosti se stavbou obydlí. Stačí, když mi nakonec přidáte komentář jako odpovědi na mé otázky. Nejdříve však načrtnu o co jde.
V mé obci se rozšiřuje kanalizace. Někde už byla dlouho, většinou v centru. Směrem k okrajům obce to vypadá asi jako všude jinde. Septiky netěsní, hovnocuc u sousedů nevidíte, co je rok dlouhý a že je tam rozvětvená rodinka! Asi jedou v nějakém úsporném režimu, nejedí, nevylučují, neperou a sebe nemyjou. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Spíše to bude tím septikem, který je děravý jako řešeto nebo vesele přetéká a vytéká, studny ostatních zamořuje miliardami e.coli a podobnou faunou. Nejsem fandou přetékající nádrže na fekálie. Těšil jsem se tedy na to, až firma dotáhne za obecní a dotované z EU (rozuměj z našich daní přerozdělené) peníze ty božské trubky až někam do blízkosti mého domu. Těšil jsem se více jak dva roky. Udělali z části vsi regulérní tankodrom, střídavě pracovali a střídavě vydírali další peníze. Když bylo léto a hezky, nikde je nebylo vidět, chtěli více peněz, tak to zabalili. Potom kutali a asfaltovali za hustého sněžení i začátkem prosince. Zaházeli ty roury a zmizeli. Ke mně se neprokopali ani náhodou. Prý to jde pomalu, protože kopou v šutrech a skále. A vůbec, když budou kopat ve skále, nezbydou peníze a kanalizace bude kratší. Na jaře všechny trubky v hlavní cestě praskly, silnice se propadala, všechno vykopali a znova.
Jednoho dne se objevili v blízkosti mého domu a začali kopat revizní šachtu. Na nic jsem nečekal, vzal den volna, koupil příslušné připojovací trubky, zavolal bagr. Můj bagr vykopal za mé peníze 50m výkopu hlubokého až 2,5metru, spustil jsem se dolu a poskládal trubky. Práce na dva dny. S vedoucím údernické čety jsem domluvil, že moji trubku vetknou do obecní megatrubky a splaškovod bude. Časem zprovoznili i přečerpávací stanici v nejnižším bodě a tak nějak se rozneslo, že už to funguje.
Je jasné, že budu platit stočné. Nemám námitek, to je normální. Mám však platit ještě další poplatek, říkám mu výpalné, jelikož podobný rocketeering jsem dlouho nezažil. Spolu s přihláškou k platbě stočného jsem dostal do ruky "Dohodu o úhradě příspěvku" a "Dohodu o uznání dluhu". A dostal jsem i poštou výzvu, abych urychleně vrátil podepsané papíry! Dohoda spočívá v tom, že vezmu 25tisíc čechokreditů a předám je obci. Druhá dohoda je past, když ji podepíšu, musím to zaplatit. A za co? Prý za přípojku. Stavil jsem se za místostarostou, po telefonu to prostě nešlo, úplný kafemlejnek. Popíši vám svůj rozhovor:
já: K čemu jsou ty dohody a proč mám platit a za co?
vice-starosta: všichni zaplatili, jste jedinej, je to za přípojku (klasický nátlak, jseš jediný vzdorující, vzdej to)
já: jak za přípojku, já po vás nic nechtěl, svých 50 metrů jsem si postavil, stálo mě to 60tisíc...
vs: minulé zastupitelstvo odhlasovalo, že za připojení se bude vybírat 25tis.Kč
já: a za co? za nějakou práci? pro připojení podle zákona č. 274/2001 nesmíte klást žádnou finanční podmínku. já dokonce nechci ani žádnou dotaci na ten svůj kus na mém pozemku, na rozdíl od jiných. Tak to funguje v jiných obcích. Obecní část platí obec, já svůj kus na pozemku.
vs: Tak to není za připojení, ale za ten kus od obecní trubky k vašemu pozemku.
já: Děláte si legraci? 25tisíc za ten 1 metr, co jsem si ke všemu udělal sám?
vs: to je solidarita s ostatními, někdo to má delší
já: jak delší? u mě už platím 50 metrů. Jsem dost solidární, když kouknu na výplatní pásku, to mám mlhu před očima z těch daní a odvodů... A vůbec, nutíte mi dohodu o úhradě příspěvku, příspěvek je dobrovolný , ne?
vs: no, žádná sankce tam není, ale musíte to uhradit, to odhlasovalo zastupitelstvo
A tak pořád dokola......
Takže mé otázky na vás, vážení:

Máte někdo podobnou zkušenost?
Je nějaká rozumná obrana?
Když zastupitelstvo odhlasuje, budu platit i opravu asfaltu v obci?
Kolik jste platili za kanalizaci, dostali jste dotaci i na výkop a trubky na vašem pozemku?

Díky za rady,
F

Teplo z krbu

2007-06-18T15:11:00.001+01:00

Nemám bednu, televizi či jak se tomu časožroutu říká. Měl jsem ji dost dlouho, sežrala mi tolik volného času, že jsem ji při stěhování jednoduše nechal na ulici. Zmizela rychle, s tím jsem počítal. Místo bedny mám krb. Při pohledu na krb se mi totiž nestalo, abych se rozezlil nad zprávami o plýtvání našich daní nebo abych strávil hodiny nad přiblblým filmem. Krb je určen primárně k topení, pohyblivé plameny jsou jakýsi bonus. A taky si trochu hraju na frajera, když se mě někdo zeptá zda jsem v bedně zase viděl toho nabubřence Paroubka nebo další díl vékávéček, řeknu: "Já nemám bednu, mám krb". Tolik vyvalených očí jste ještě neviděli, lidé se mě ptají, jak můžu existovat, odpovídám, že mám krb, plameny a víno.
Při návrhu topení jsem počítal s tím, že hlavní zdroj tepla budou kabely v podlaze a krb bude vypomáhat při největších mrazech. Po nějaké době mi ovšem přišlo škoda nevyužít teplo, které krb vyrábí i když právě nepanují mrazy třeskuté. Toho tepla je totiž na jednu místnost více než dost. Jenže otevřené dveře pro cirkulaci tepla a vzduchu zdaleka nestačí, teplo se v místnosti převaluje až moc líně.
Začal jsem se proto zabývat rozvodem teplého vzduchu po domě. Není to nic nového, princip je jednoduchý. Teplý vzduch se nasaje do izolované trubky, prožene přes filtr, rozdělí výhybkama do místností a studený se vrací ke krbu. A tak pořád dokola. Násos teplého vzduchu je přímo nad krbem, poté je vzduch veden izolovanou rourou na půdu do filtru, ventilátoru, poté k rozbočkám a vyúsťuje do místností. Výduchy v místnostech jsou co nejdále od dveří. Dobré by bylo mít výduchy na úrovni podlahy, teplý vzduch by krásně stoupal a prohřál místnost odspoda. Zkusím to udělat tak, že prokutám díry vestavěnou skříní, dám tam svislou trubku nebo hliníkovou "harmoniku" a vzduch tak dostanu na úroveň podlahy.
Důležité je mít rozvodné roury dobře izolované, vedu je totiž půdou, kde je v zimě o malinko tepleji než venku, takže pod nulou. Koupil jsem je nakonec u firmy elektrodesign.cz, včetně axiálního ventilátoru, T-kusů a talířových výduchů. Hlavní roura má vnitřní průměr 150mm. Odbočky jsou tenčí, 125mm. Je to harmonika, ve stlačeném stavu je v krabici 1m dlouhé, když to člověk rozbalí, připadá si jako kouzelník, tahá, tahá až vytahne 10metrů. Úplně jsem se smál a nevěřil. Nemohl jsem se dočkat a začal dělat pokusy, jak vidíte na fotkách.

Byla to zkouška nasávaní vzduchu přímo za krbovou vložkou, teplý vzduch proudil do chodby.
Uvnitř té kouzelné roury je hliníková harmonika, okolo parozábrana, potom izolace z minerální vaty, nakonec vnější obal. Parozábrana je opravdu důležitá, zkoumal jsem to v zimě při plném provozu, když jsem potřeboval přidat odbočku. Vody ve formě kapek až potůčků tam kondenzuje hodně, nebýt toho igelitu, vata by všechno nacucla a izolace by byla k ničemu.
Vzduch musí být dopravován ventilátorem. Koupil jsem typ TD 500, má přepínaní nízkých a vysokých otáček, průtok 400m3/hod, snese až 60C, což je až dost. Problém byl s přebytečným výkonem a průvanem. Nízké otáčky znamenají pořád neskutečný vichr, nechal jsem si proto navinout trafo a napájím ventilátor podle potřeby 120-180V místo 220V. Při těchto otáčkách není motor vůbec slyšet a přitom dostatečně funí. Napadlo mě to celé ještě trochu vylepšit, příště uvidíte jak.
F

Zamyšlení nad řemeslníky

2007-06-06T20:14:00.000+01:00

Při sklence červeného jsem s přáteli rozebíral otázku řemeslník a život. Je až s podivem, jak se příběhy podobají. Pomalu je to téma k zamyšlení. Už vůbec nemohu slyšet rčení "zlaté české ručičky". Ba co víc, na mém obličeji se při vyslovení slova řemeslník objeví kyselý škleb. A ani se nehodlám omlouvat slušným řemeslnickým jedincům, nemám sil, oni to jistě pochopí, jich se to netýká.
Množina stavebních řemesel je donekonečna opakující se základna, a sice: zedník, podavač zedníkův, obkladač, instalatér vodník, elektrikář, tesař, pokrývač, zahradník a jejich podmnožiny jako: malíř, krbař, studnovrtař, štukatér, fasádní odborník. Měl jsem tu čest potkat všechny. To, že svoji práci udělají dobře a za rozumnou cenu, tj. s rozumným ziskem, mi přijde naprosto přirozené. Všechny ostatní varianty bez milosti posílám odkud přišly.
Jedinou páku, kterou zákazník na řemeslníka má, je odměna, v podobě nějakých peněz, třeba čechokreditů. Jsou samozřejmě borci, kteří nereagují ani na tyto standardní směnné mechanismy, na ty jsme krátcí. Proberu nyní několik svých zkušeností, lze z nich prostým způsobem udělat pravidla, pokud to někdo uzná za vhodné. Předpokládám, že zákazník se v penězích netopí a netapetuje jimi, to by celou situaci posouvalo jinam a není to můj případ. Takže zkušenosti, skoropravidla:

Nikdy neplatit nic předem. Nikdy zde znamená nekompromisní zápor, nic na způsob ženského "teď ne, snaž se chlape a možná uvidíme". Nikdy je nikdy. Pokud uděláte výjimku, zbavujete se možnost věci ovlivňovat. To je váš konec.
Jsou zde oblíbené řemeslníkovy fígle, jako: Nebyla by nějaká "záložka"? Nebyla. Udělejte práci, kterou jsme si domluvili v kvalitě i kvantitě, potom bude dohodnutá částka proplacena.
Nebo: Nemáme na matroš, dejte xx Kč dopředu. Nic nedám. Přivezte matroš, jakmile ho tu začnete zpracovávat, zaplatím jej. Pokud bude zpracován podle domluvy!
Zvláště větší firmy musí nakoupit ze svého, drobní živnostníci mohou být vzati na dočasnou milost, ale nutno kontrolovat.
Nenechte se ukolébat. Jeden den dělají dobře, změknete, potom dáte "záložku", přijdete odpoledne kontrolovat práci a nikde nikdo, v horším případě matroš pryč.
Dejte nám něco na benzín. Řemeslník, co nemá na benzín, je totální looser a nechť odejde po svých a mého domu se ani nedotkne.
Když nezaplatíte předem, nebudem pracovat. Správně, v tom případě u mě pracovat nebudete, běžte do řiti. Toto se mi stalo několikrát, ze začátku má člověk zábrany, ale když si to potom spočítáte, jste na sebe hrdí, že jste nepodlehli vydírání.

Výše uvedené body existují v nekonečně variacích. Samozřejmě jsem se proti nim provinil. Naštěstí "pouze" s jednotkami tisíc Kč, o které jsem zákonitě přišel. Stejně mě to štvalo. Jak stavba pokračovala, učil jsem se být nekompromisní. Další příklad. Partička, co dělala fasádu, udělala kus. Poté slíbila pokračování v úterý ráno, od 9. hodiny. Vzal jsem si volno, čekal, potom volal, nepřišli, až druhý den. Kousl jsem to, ale při vyúčtování nakonec, jsem strhl 2000,- za jeden den dovolené a 14567886 zničených mozkových buněk stresem. Kdybyste viděli jejich ksichty a slyšeli argumenty, nevěřili byste.
Samostatné téma si zaslouží výše odměn řemeslníků. Chápu, že když je převis poptávky veliký, cena roste. Ale je na nás, zvážit, zda částky za práci přijmeme či nikoliv a zda přemrštěnou cenu akceptujeme. To lze pouze v případě, že dostanu špičkovou službu, ke které je potřeba extra drahé vybavení, a ne pouze lžíce a vodováha. Totiž, pokud celkovou sumu za obdrženou službu vydělíme počtem hodin, které řemeslník dílu věnoval a vyjde mi přes 500 Kč za hodinu, je něco špatně. To je suma, kterou si začínající doktor vydělá za celý perný den, a to zachraňuje životy a zdraví. Jsem proti těmto vydřidušským praktikám a podporovat je nehodlám.
Nakonec, spěcháme opravdu tolik, že když nebude obklad naší koupelny hotov dnes, tak se zboří svět?
F.

Hřejivé dráty v podlaze

2007-05-29T13:07:00.000+01:00

Jak jsem již vyjevil minule, tvrdou soutěž o to, jak bude teplo dopraveno do místností vyhrála elektřina. V odporových drátech se přemění na teplo, přes beton a dlažbu nakonec ohřeje i mé končetiny a vzduch v místnosti. Samozřejmě, že jsem měl pochyby. Povídaček o výhodách jiných postupů najdete mezi lidmi a hlavně na netu nespočet. Takže z toho je akorát guláš. Nechal jsem si pro jistotu udělat nabídku na instalaci kabelů od firmy co pokládá Devi kabely. Cena se i s prací a DPH dostala ke 130 tis.Kč, což mě taky dostalo. Nepochopil jsem to. Celkový příkon dělal něco kolem 11kW (s velkou rezervou a kvůli přijatelným rozestupům kabelů). Práce by stála přibližně polovinu, tj. asi 60 tis. Kč. Zkušení borci by to měli za den, dva, výdělek více než obstojný. Já to dát nechtěl. Jsem zdatný a elektrice rozumím, nakoupil jsem tedy kabely sám a položil taktéž sám. Trvalo mi to asi víkend a to jsem různě experimentoval a přemýšlel co a jak, jelikož všechno je jednou poprvé.
Vrátím se nejdříve ke struktuře podlahy, téma jest to dosti diskutované. Odspoda k povrchu je to u mě takto:

Základová deska
Asfaltová lepenka
Tepelná izolace z polystyrenu - 10cm
Igelit, proti zatékání betonu
Beton, tuším 6-7cm, s kari sítí uvnitř
Lepidlo + dlažba nebo
Netkaná textílie, slaboulinká (žádný mirelon či jiná tepelná izolace!), plovoucí lamino podlaha

Po obvodě každé místnosti je mirelonový pásek 6mm. Podlaha je tedy plovoucí, betonová deska není spojena se zdmi místností, může se roztahovat a smršťovat. Polystyren jsem volil tlustý 10cm, dle mých propočtů je to minimum a není to tak drahé. Je to pěnový polystyren na izolaci podlah, označení "Z". Fasádní rozhodně nepoužívat, má menší hustotu a podlaha si potom sedne víc, než je zdrávo. Extrudovaný polystyren je pekelně drahý, snad kdo nemá centimetry nazbyt, použije 5cm extrudovaného místo 10cm pěnového, se stejným výsledkem.
Samotné kabely je možno buďto vetknout přímo do betonu nebo až do lepidla pod dlažbu. Jako správný střelec jsem samozřejmě udělal obě varianty. V menších pokojících jsem na poslední chvíli připevňoval kabely přímo na kari síť, zedník s chrličem betonu mě už kopal z místnosti, jen jsem přeměřil odpor a už se beton valil na podlahu a všechno pohltil. Ani foto jsem nestačil udělat. Když jsem je viděl, jak chlápek bagančaty drtí moje pečlivě přivázané topné drátky, teplo domova, dělalo se mi mdlo. Kupodivu všechny vydržely, odpor se při dalším měření nezměnil a topí to. Tato varianta se nazývá akumulační. Celkem po právu. Náběh je skutečně pozvolný, z mých měření vyplynulo, že podlaha se ohřívá o 1 stupeň za hodinu. Ale zase krásně dlouho drží teplo.
K tomu měření. Do betonu jsem si dal "husí krky", do nich teplotní čidla a vše zpracovával na PC. Nechal jsem to tam takhle jednou přes noc, okna zavřená, dveře taktéž. Ráno přijdu, počítač v prdeli, monitor taky, dráty uštípané, nářadí pryč, !boty!! pryč. Jednoduše mě vykradli, byla smůla, že tam byl ten počítač a monitor a nářadí, museli být překvapení, když našli počítač na staveništi. Ale data už jsem předtím stačil zpracovat, takže aspoň něco. I když jsem skřípal zuby. Floydi říkali, že každou 3. stavbu někdo vykrade. Moc mi nepomohli, aspoň byli slušní.
Druhá varianta je položit dráty do lepidla pod dlažbu. Ve skutečnosti to znamená připevnit dráty na podkladní beton, zamatlat je lepidlem a na to dát dlažbu. Na přichycení drátů se používá pásek z měkkého plechu, má vylisované "háčky", které se nadzvednou, pod ně přijde drát a zase se zaklapnou. Tím drát drží. Problém je v uchycení těch pásků na podkladní beton. Zkoušel jsem je lepit pistolí na umělohmotné tyčinky, co se teplem roztaví. Ani náhodou, hmota nedrží na betonu. Tak silikon- taky nic. Potom stavební cementové lepidlo - pomalé, špinavé a nedrží v tenké vrstvě. Nejlepší byly 5mm krátké, tvrzené hřebíčky do betonu. Normální hřebík se vůbec nechytá, nevleze do betonu ani milimetr, musí být tvrzený. Drát se potom postupně rozmotává z kluba, upevňuje do pásků a je to. Klubo nesmíte rozmotat předem, 100 metrů drátu se začne chovat jako živý had. Stalo se mi to, vznikla ohromná motanice a ve dvou lidech jsme to velmi pomalinku, 2 hodiny rozmotávali.
Na položené dráty přijde cca 7-8mm flexibilního lepidla, pytel no-name flexi lepidla stál v Bauhausu 210Kč. Musí být flexibilní, jinak to popraská, až se zatopí. Na mokré lepidlo hned dlažba. Nevýhoda je v množství spotřebovaného lepidla. Je ho tam větší tloušťka, kvůli kabelům, dlaždice se pracněji pokládají. Ještě jednu variantu jsem zkusil, bohužel až na malém kousku na závěr. Kabely zatřít levnou betonovou mazaninou a až na tu dát tenkou vrstvu lepidla pro dlažbu. Taky to funguje a je to levné. Obě tyto varianty mají mnohem rychlejší náběh při zatopení než varianta akumulační. Rozteč kabelů jsem volil 10-15cm, když je to víc už poznám, kde kabel není, podle studenější dlažby.
Hodně jsem se strachoval o to, jak udělat dilatační spáry. Spáry v betonu udělala firma pod každým prahem a poté asi každých 40m čtverečních. Jelikož je můj obývák velký cca 75m2, zkoumal jsem, zda dělat i dilatační spáry v dlažbě, respektive zda přiznat spáry v betonu a promítnout je i do dlažby. Všude jsou k mání různé údaje, jako maximálně 5m na délku a 8 m úhlopříčka bez spáry a podobně. Risknul jsem to a dilatační spáry nemám. Ale mám flexibilní spárovačku! A to mi nikde nikdo neřekl, až jsem narazil na jednoho chlápka, co byl hodně sdílný a zkušený a toto byla rada nad zlato. Flexibilní spárovačka je trochu dražší, ale ne o tolik a nemusím mít šílenou dilatační spáru přes celou cimru.
Všechny okruhy jsou v pořádku, topí to. Za minulý rok 2005-2006 jsem za elektřinu zaplatil 22tis.Kč. Elektřinou topím, vařím, peru, svítím, ohřívám vodu, občas zatopím dřevem v krbu, nutno připočítat ještě 2000 Kč za dřevo. Docela jsem se krotil s topením, takže když nebudu takový skrblík, počítám, že do 30tisíc Kč za rok se vejdu se vším všudy.
Příště o krbu a rozvodech teplého vzduchu.
F.

Aby teplo bylo

2007-05-22T07:22:00.000+01:00

Myslím, že katastrofických historek už na tomto blogu bylo dost, stavba domu může určitě probíhat i v klidu a pohodě. Když to urychlím, předchozí průšvih s popraskanými příčkami stavební firma bezplatně opravila. Izolaci jsem nechal strhnout a předělat, dozor jsem si dělal sám, stál jsem dělníkovi za zadkem a nenechal ho minutu bez dozoru. Jednou jsem to udělal a lepenku přepálil a potom zase nedovařil, donutil jsem ho to strhnout a předělat.
Dům rostl, blížil se okamžik, kdy jsem měl mít jasno, jak se bude v domě topit. V úvahu přicházelo několik variant a kombinací:

Klasické teplovodní radiátor - ohřev plynem, dřevem, elektrikou
Podlahové topení teplovodní - ohřev plynem, elektrikou, tepelným čerpadlem, dřevem
Podlahové topení s elektrickými kabely
Vytápění teplým vzduchem, tepelný rekuperační výměník, rozvod teplého vzduchu

Hlavním závažíčkem na vahách je cena. Jak pořizovací, tak cena energií, tj. plynu, elektriky, dřeva. Kdybych věděl, jak budou vypadat ceny energií za několik let, založím konzultanskou firmu, vydělám neskutečné peníze a odfrčím do Tramtárie. Není tomu tak, pouze tiše předpokládám, že plyn a elektřina půjdou ruku v ruce a budou na tom plus minus autobus stejně.
Počítal jsem jako šílenec, pročítal diskuse na netu plné reklam na to či ono, až jsem se rozhodl. Přesto, že mám plynovou trubku v budníku na pozemku, vyhrály elektrické topné kabely. Povím vám proč. Dle mého názoru je předností několik.

Pořizovací cena
Nulové náklady na údržbu během provozu
Pokládka svépomocí
Ovládání a regulace oddělené pro každou místnost
Absence plynového kotle někde v domě
Možnost využít nízký 20 hodinový tarif za elektřinu na praní a ostatní el.spotřebiče

Když jsem si nechal spočítat náklady na podlahové teplovodní topení s plynovým kotlem, šplhalo se to hravě ke 200 tisícům čechokreditů. A to prosím za žádné velké vychytávky. Topné elektrické kabely mě stály 10x méně, bez regulace. Tedy 20tisíc Kč, pro celý dům. Celkový příkon kabelů je něco víc než tepelná ztráta domu, asi 10kW.
Na českém trhu jsou soupeři Devi, Fenix group a ještě tuším Kablo Kladno. Devi pokládá každý druhý, tvrdí jak je to supr, je to drahé. Já koupil Fenix, bylo to levnější a tak nějak sympatičtější. Na obrázcích je vidět, jak probíhalo pokládaní kabelů na podlahu.

Jsem otevřen jakékoliv diskusi na téma topení, máte-li dotazy, napište je do komentáře, odpovím.
Příště popíši celý způsob pokládání kabelů, strukturu podlahy a nějaké vychytávky, které vám v obchodě s kabely nepoví.
F

Půl roku navíc

2007-05-14T07:16:00.000+01:00

Praskliny rostly každým dnem, mé obavy o dům, peněženku a zdraví také. Několik nocí jsem moc nespal, je to špatný pocit, když dům ještě ani nestojí a už zase skoro padá.
Největší obavy jsem měl o obvodové zdivo. Zprvu to totiž vypadalo na sesouvající se základy. Jako kdyby si jedna stěna domu sedala více než ostatní. Vzduchem už létaly technologie na záchranu základů, jako třeba paralelní základové pasy a další. Skoro jako při narovnávání věže v Pise. Naštěstí jich nebylo potřeba, a Italové se ještě taky neshodli jak tu věž zachránit před pádem. Postupně se ukazovalo, že celé je to dílo zmrzlé vody v základové desce. Nebo pod ní nebo obojí, to už se asi nikdy nedozvím. Konzultoval jsem problém s několika odborníky, ale většinou šli po sedajících základech, moji teorii s ledem a vypouklou deskou nikdy ještě neviděli a moc se jim do toho nechtělo. Z čehož jsem ale moc radost neměl, i když jsem rád první a mnohokrát experimentuji.
Taky jsem začínal mít pochybnosti o tom, zda jsem se přeci jenom nepřecenil a zda projekt nemělo vidět víc odborníků, zda to celé neměla stavět firma na klíč. Výčitky a chmurné myšlenky mě sužovaly půl roku, dokud se neoteplilo, někdy během dubna už bylo radostněji.
Pukliny se opět uzavřely. Samozřejmě nesrostly, to by bylo příliš, ale z centimetrů se opět stal milimetr. To znamenalo jediné - led roztál a vypouklá deska se srovnala. Zde je seznam příčin a chyb, které mě stály 6 měsíců zdržení stavby a kolik života díky přepjatým nervům, to se neodvážím spekulovat.

Deska nestačila vyzrát
Pokládka lepenky následovala brzo po betonování, voda z betonu zůstala v desce
Lepenka byla pokládána v celých pásech, před stavbou příček
Tím pádem v ní dělníci nadělali mnoho děr, pršelo, voda se dostala pod lepenku
Lepenka byla špatně přivařena k podkladu, resp. téměř vůbec - pokladače zmrskat a stavební firmu taktéž
Byla vcelku tuhá zima, i -20C, deska dokonale promrzla i s vodou a začala se vydouvat
Byl jsem nedostatečně drsný na stavební firmu. Měl jsem chtít pokládku lepenky pod příčky a dodatečné izolování nakonec

Negací výše uvedených bodů se dostáváme k tomu, co dělat, aby se podobná věc nestala. Důležitý je poslední bod. Pro firmu je nejjednodušší položit to celé najednou. Budou argumentovat tím, že případné díry najdou a zavaří, zazáplatují. Nenajdou, malé díry v tom prachu a bordelu nenajdou nikdy. Ty se ozvou, až to bude nejmíň potřeba - jako vlhká podlaha či zvýšené množství radonu v domě. Lepenku je třeba přilepit pořádně, dobře prohřát plamenem, asfalt skoro teče, v celé šířce pokládky, ale neškvaří se. To u mě nikdy neproběhlo, při následné opravě jsem lepenku sroloval skoro jako starý koberec.
Prohlédněte si obrázky ledových krystalků pod lepenkou. Když se začaly objevovat na lepence puchýře, nevydržel jsem, vzal sekyru a několik jich rozsekal. Našel jsem led a vodu, co by za to na Marsu dali...

Příště o tom, jak probíhala oprava, a více radostných okamžiků.
F.

Špatný sen

2007-05-01T17:05:00.000+01:00

Ze špatného snu se probouzíme s hrůzou v očích a propoceni skrz naskrz. Stačí většinou trochu se otřepat a nějak znovu usnout. Já to měl se stavbou jinak.
Taky jsem měl tenkrát v mrazivém prosinci v očích smutek a Alenka v říši divů by pro mě nebyla soupeř. V minulém díle jsem stručně popsal česko-ukrajinskou technologii zrychlené pokládky izolační lepenky na základovou desku. Práce kvapná, málo platná, zákonitě přinesla své plody zkázy.
Hrubá stavba byla jakž, takž hotova, střecha seděla, kde měla, okna a vchodové dveře zatím nahrazovala prkna. Venku tenkrát kvalitně mrzlo, -20C nebylo výjimkou. Kombinace voda, beton a mráz tudíž mohla ukázat svoji sílu.
Při pravidelné obhlídce jsem nejdříve narazil na tlustší vlasovou trhlinu v ytongové příčce. Radost jsem z toho neměl, ale byl jsem varován, že ytong praská, tak jsem jenom pokrčil rameny a odešel. Příští den už mi začínalo docházet, že něco je špatně. Trhlina se zvětšila na několik milimetrů a ke všemu jsem našel další trhliny a posuny i v jiných příčkách. Třetí den už to bylo k pláči - na obrázku je vidět nápis u trhliny a kóta 1.2cm, ale to už bylo mnohem více..
Trhliny široké tak, že jimi šlo prostrčit prsty, izolační lepenka Ibalgit na podlaze napjatá a občas prasklá, obraz zkázy to byl. Příčka u komína se taky hnula, viz foto.
Celé příčky byly nadzvednuty o centimetr i více.

Obvodové zdi naštěstí přežily bez úhony, moje psychika ovšem dostávala neskutečně zabrat. Hlavou mi začaly lítat všemožné spekulace kolik to bude stát, kdo to opraví, kdy to opraví, kolik jsem vyhodil peněz, jak mě to zdrží.
Každopádně byl prosinec, mráz a do jara daleko. Měl jsem tedy dostatek času o všem popřemýšlet a doufat, že to půjde spravit.
Příště popíšu proč se tak stalo, co dělat, aby se člověk nedostal do podobné situace a jaké to všechno mělo následky.
F.

Zaděláno na průšvih

2007-04-23T07:13:00.000+01:00

Bylo v okamžiku, kdy stavební firma začala s betonováním slavné základové desky. Beton sice byl původu českého, ale následná manipulace již spadala do kompetence Olegů a Vasilů. Nemám nic proti pracovní síle z východu, pravdou je, že bez nich by pěkná kopa českých "nezaměstnaných" měla příležitost něco dělat, rozuměj pracovat rukama. A to by jaksi nešlo, protože komu by potom šly sociální dávky, co my ostatní platíme?
Naši východní přátelé z UKR to nejspíš myslí dobře. Nastřádají peníze, koupí jízdenku z Užhorodu do Prahy na Florenc a dopraví se do vysněných Čech, aby pomohli svým rodinám. Vezou si s sebou své dovednosti, ale i zvyky. Jeden ze zvyků říká: "Stačí když pracuješ, kvalitu vem čert". Jeden pracant měl na starosti izolaci mé základové desky asfaltovou lepenkou. Pozoroval jsem ho naprosto neskrytě, sedíce na tvárnici, tři metry od něho. Stejně to nepomohlo. Nezbytná proprieta je cígo z ukr-trávy v dělníkově kušně, ze kterého pořád potahoval. K tomu hořákem nahříval roli lepenky, pravou nohou do ní vždy čutnul, když uznal za vhodné, role se pohnula a trochu se přilepila na podklad. Druhá vrstva šla křížem, technologie pokládky nedoznala změn. Na obrázku vidíte výsledek.

Nezdálo se mi to, sehnal jsem si předpis, jaksprávně pokládat lepenku, nechcete-li v obýváku pěstovat "champignons de couche" či jiné houby a nosit protiradonovou masku. Takže:

Deska musí nějakou dobu zrát a vysychat - u mě to trvalo tak týden a lepili lepenku. Týden je málo.
Asfalt na lepence nutno hořákem dokonale rozvnoměrně roztavit, ale nespálit.
Zvláštní péči nutno věnovat švům, musí přesahovat předešlý pás alespoň o 10 centimetrů, potřebují dokonale spojit s podkladem nebo spodní vrstvou. To se nestalo.

Nesplnění výše uvedených bodů vedlo zákonitě k zadělání na velký, převeliký průser, jak bude detailně popisováno a ilustrováno příště.
Chápu čtenářské žádosti o obrázky a náčrty, jsou kořením každého zápisníku. Zde tedy přikládám půdorys mé haciendy, připomínám, že je to přízemní dům.
Oproti nákresu se trochu změnila koupelna, umyvadla jsem umístil pod okno. Vedle mísy příjde pisoár. Ano, čtete správně, jedná se o urinál, ještě lépe o klasickou mušli. Má poklop, je v rozumné výšce a tím pádem prkénko na míse může zůstat vždy dole! Pánové, není to vstřícný krok k našim přítelkám, ženám a milenkám? Již nikdy více nebudou stresovány nesklopeným prkénkem a budou mít mnohem větší prostor k vytváření domácí pohody. No a ten pocit, máte něco svého....
F

Je to jenom blog, ale mám jej rád

2007-04-19T18:33:00.000+01:00

Je čtvrtek, slunečno, popíjím víno, prohlížím návštěvnost tohoto blogu, mám radost z Vašich komentářů a z počtu shlédnutí blogu během předešlých dní.
Musím trochu ozřejmit časové souslednosti v celém příběhu a zároveň přidám pár dalších informací.

To, že budu psát blog o stavbě domu jsem si řekl už dávno, ale až nyní, když je situace stabilizována jsem se k tomu cítil připraven.
Stavba domu je již z velké části hotova, chybí detaily a velký detail tj. zahrada & spol.
Z toho plyne, že blog je psán retrospektivně, čtenář je seznámen s výsledkem a vracíme se na místo činu v čase minulém.
Má to několik výhod. Psaní během stavby by postrádalo vtip a nadhled. Člověk má co dělat se stavbou samotnou, se svým zaměstnáním a zápisky zákonitě odrážejí aktuální náladu. Což může být cíl, ale já zvolil jinou cestu. Ke všemu s časovým odstupem získávám více zkušeností a mám příležitosti porovnávat a hodnotit s chladnou hlavou. A trochu se projevuje i tendence myslet spíše na humorné příběhy.
Hodlám ovšem plynule navázat na činnosti, které ještě v domě chybí a zároveň přidám i postřehy naprosto aktuální, pokud se naskytnou.
Všechno, co zde popisuji je pravda, věci se staly nebo právě dějí. Nic nepřibarvuji ani v nejmenším. K mému údivu si některé situace pamatuji téměř doslova.
Připravuji fórum nebo diskusi chcete-li. Témata budou věnována stavbě domu.
Pokud budou mé síly stačit, chtěl bych odpovídat na Vaše komentáře a dotazy.

Na závěr děkuji za Vaše komentáře, je to jedna z věcí, které mi dělají velkou radost a tím mě motivují k dalšímu psaní. Počet shlédnutí blogu od 15.února 2007 šplhá již k 10000. To jen díky Vám. Má hypoteční kasička v podobě sponzorovaných odkazů taktéž zaznamenala zájem, vypadá to, že se mi celý blog na konci roku odmění lahvinkou dobrého vína a steaku v domě u krbu.
Ještě jednou děkuji a těším se na další světlé zítřky.
F

Ale to se tak dělá!

2007-04-16T07:06:00.000+01:00

Slavnostní výkop tedy proběhl, práce se rozbíhaly. Ovšem když jsem viděl bagristu, začal jsem mít trochu obavy o to zda hloubka základových pasů 1m bude dodržena. Požádal jsem tedy mistra, aby mi zavolali, než budou pasy plnit betonem. To se samozřejmě nestalo. Přijel jsem z vlastní nedočkavosti shlédnout začátky stavby a už z dáli se na mě zubily šedé betonové pruhy základových pasů.
V oblasti, kde stojí dům se dá naměřit i -20C v zimě a to mě nenechalo chladným. Nechci, aby se půlka domu vlivem zimy zvedla a celé to popraskalo. Ztropil jsem menší scénu a donutil bagristu, aby odkopal zeminu na dvou místech. Pas měl hloubku něco kolem 95cm, čímž jsem se trochu uklidnil. Ale bylo to pro mě první varování. Na můj dotaz, proč nezavolali, když jsme byli domluveni, pouze krčili rameny a říkali: "Přijel mix, tak to tam prdnul..".
Tahle cesta nesplněných domluv a slibů se táhne jako hnusná, mastná ušmudlaná nit celou dobu, co probíhá stavba. Začalo mi docházet, proč slyšívám okolo sebe tolik nářků nad stavbou domu. Dovolím si menší filozofování. Nenacházím více důvodů, proč tomu tak je, než následující:

Po stavebních pracech je velká poptávka. Když firma či řemeslník přijde o zakázku, plynule se ještě téhož dne přesune jinam a páchá další škodu. V podstatě o nic nepřichází. Pojmy jako hrdost a radost z dobře odvedené práce, stavovská čest, držení slibů a domluv? To všechno hravě smázne mamon. Šustění bankovek dělá z lidí ještě horší lidi. Zvířata na prachy dlabou.
Oni to prostě někteří ani neumějí. Slavná Gaussova křivka platí pro řemeslníky i chirurgy. Oni si myslí, že je to dobře. Stačí jim, že to někde dělali stejně a dostali zaplaceno, tak to chtějí zopáknout.

Ve scénáři poté přichází na řadu neskutečná hláška, dalo by se říci univerzální, jak obranná, tak přípravna na útok. Tato věta, vypuštěná z úst řemeslníka zní: "Ale to je normální, tak se to běžně dělá pane domácí!". A já na to po první zkušenosti odpovídám nekompromisně "Možná to tak děláte vy, ale je to špatně, a u mě to dělat takto nebudete!"
Další varianty kontra hlášek a jejich účinky v praxi samozřejmě zanedlouho zveřejním, to si nemohu nechat pro sebe. Začíná být slunečno, přeji všem druhům ve zbrani hodně štěstí a dobré nervy při stavbě Vašich hradů.
F

Bagry na startu

2007-04-10T07:19:00.000+01:00

Dalo mi to trochu práce a stálo to nějaký ten čas. Myslím tím rozhodnutí, z jakého materiálu se bude stavět a jak to bude vypadat. Nadchnul jsem se pro přízemní domek. Jako vždy, je tu několik věcí pro a několik proti. Proti je hlavně větší tepelná ztráta, větší rozměr základové desky. Pro - je to bez schodů, výtahu, šplhacích tyčí a podobných elevačních pomůcek. A vůbec se mi nižší domek víc líbí. Co se týče peněz, asi to vyjde na stejno.
Se stavebním materiálem to taky šlo rychle. Vyhrál Ytong, před porothermem & spol; bronz bral beton a podobné skořepiny. Různě jsem projel desítky diskusí na netu, ale z toho by se jeden pos... Jak už jsem nastínil, je to věčný boj mezi dřevem, dutou cihlou, pórobetonem a betonem.
Chtěl jsem dobrou tepelnou izolaci, bez tepelných mostů a po propočtech mi vyšlo, že Ytong 37,5cm šířky splňuje tak akorát normu. Když se k tomu přidá 10cm polystyren, je to docela slušný výsledný tepelný odpor. Strop je ze sádrokartonu, nad tím parozábrana a nad ní na latích 25cm čedičové vaty. Ta parozábrana je opravdu důležitá, stejně tak jako způsob a preciznost jejího pospojování. Dělal jsem teď v zimě díru do stropu, kvůli odvětrání z WC a mezi sádráčem a igelitem=parozábranou je taková vlhkost, že kondenzuje v kapkách na igelitu. Kdyby tam igelit nebyl, asi by z vaty byl za chvíli mokrý žmolek. Ytong má jednu nevýhodu, a sice nasává vodu víc než já víno po večerech. Tedy když k tomu má příležitost. To se týká především detailu spodního soklu, v místě kde tvárnice ytongu stojí na základové desce. Tvárnice musí být alespoň 15cm nad okolním terénem, aby neměly šanci nasávat vodu a vlhkost. Nákres detailu ukážu v dalších dílech, nic složitého.
Přízemní domek je rozlehlejší než patrový, zabere taky víc pozemku. Můj pozemek je mírně svažitý, asi 1 výškový metr na 10 metrů délky v největším stoupání. Pokud má být základová deska rovná, bude tedy buď mírně zaříznutá do svahu nebo bude na jednom konci docela schod, asi 1 m vysoký.

Udělal jsem kompromis, trochu zářez, trochu schod. To jste měli vidět to lomení rukama mého známého stavaře, když viděl základovou desku. "Barák máš utopenej, to je pěkná blbost....". Nemyslím si to. Kdybych zářez neudělal, na druhém konci by byl hup, že by z něj mohla startovat letadla jak z jediné ruské letadlové lodi Kuzněcov.

Než jsem odstartoval rýpací a zemní práce, poskakoval jsem po pozemku s teodolitem, pásmem, tyčema a zapichoval jsem značky do rohů budoucí základové desky. Nakonec jsem se rozhodl, bagr se zakousl do hlíny a mě se zmocnil divný pocit, bylo mi trochu úzko...Teď už to jede, takhle sis to vymyslel, je to tvoje odpovědnost, tvoje peníze, hlavu vzhůru kámo!
F.

Dřevo, cihla, pórobeton a vzdušné zámky

2007-04-01T18:14:00.000+01:00

Rady a doporučení chytráků stojících okolo začínajícího stavebníka

Ze dřeva si nic nestav, nic to nevydrží a blbě se to prodává.
Cihla, to je tradice, jedině cihla, nic jinýho nebrat!
Postav to z Ytongu, izoluje to, je to lehký, rychle tp přibejvá.
Hele, normálně bednění až do stropu, do toho železo a vylejt to betonem.

Jistě pánové, postavím asi 6 domů, na těch si to vyzkouším a pak uvidíme. Nepostavím, to je jasné, nemám na to peníze ani náladu. Takže jak z toho ven? Byl jsem svědkem stavby domu mých drahých rodičů. Strašně se jim zalíbila rychlost s jakou vyroste dřevostavba. Měli v ruce katalog největšího výrobce dřevostaveb u nás, RD Rýmařov, z kterého vybrali dům. Udělali základovou desku a pak to jelo neskutečně rychle. Prostě skládačka.
Já dřevo mám rád, ale montované domky už tolik ne. Nicméně, stejně jsem se nechal přemluvit od rodičů, je to paráda, mi říkali. Tak jo, vybral jsem si na netu model Kubis za 2MKč vč. DPH, následovala schůzka s prodejcem. Tušíte správně, ze 2Mkč se stalo lusknutím prstu 2,8MKč...Trochu jsem to čekal, ale 100kKč za dopravu skládačky na místo mě přeci jenom překvapilo. No nic, zaplatil jsem 30kKč za projekt, ten jsem dostal a začali jsme jednat o základové desce. Ta taky samozřejmě není v ceně. Deska měla mít rozměry cca 10x8m, úplně rovná, žádné záludnosti. Prý mi to spočítají a dají vědět.
Dali, cena stanovena na 230kKč. Mají to chytře uděláno, prodejce montovaných dřevodomků má nejspíš bagr, chlapa co občas bagru šéfuje a telefonní číslo do nejbližší betonárky. Takže vám rovnou nabídne, že desku samozřejmě udělá, žádný problém. Cena desky přišla za 3 dny a smálo se na mě oněch 230kKč. To já už se tolik nesmál. Jedu za prodejcem, říkám, že budu platit 3MKč za dům, tak 230k za kus betonu je docela úlet, ne? Tak prej, že dostanu slevu. Sleva byla revoluční, rovných 7kKč, takže místo 230kKč to mělo dělat 223kKč. Chvíli jsem přemítal, co dál, pak jsem se zeptal, zda je to konečné slovo, prý ano. Tak jsem řekl, že to je silná káva, smlouvu před podpisem jsem roztrhal, zvedl se a odcházel. Prodejce ještě chvíli polykal vzduch, ale už neslevil ani o korunu. Tím pádem jsem vyhodil do luftu 30kKč za projekt. Teď s ním můžu zatopit.
Nechci, aby předcházející řádky vyzněly jako kritika dřevostaveb RD Rýmařov. To bych jim křivdil, rodičové jsou nadmíru spokojeni, a pravda je, že kvalita provedení, řemesla a všechny detaily jsou hodně, hodně dobré. To říkám teď, po zkušenostech s vlastní stavbou.
Dostal jsem se tedy do kruhu. Projekt na hov.., 30 litrů v pr.... a nic z toho. Vlastně mé ztráty už byly 90kKč, jelikož jsem ještě předtím naivně naletěl a nechal si zpracovat jiný projekt od mé "známé". Mělo to být skoro za hubičku a vyklubalo se z toho 60 kKč, ten projekt se ukázal později jako nedělatelný, nikdy bych tu ohromnou stavbu nebyl schopen splatit. Podrobněji tuto smutnou kapitolku vylíčím v nějakém specielním článku na tomto blogu.
Stojím si tedy na svém pozemku, sousedovic stavba roste, u mě ani kopnuto. Dal jsem zdvořilostní řeč s majitelem firmy, co stavěla sousedovic dům.
On povídá: "Tak, co, kdy začínáte stavět?".
Já: "Nevím, trochu se mi to zamotalo, nevidím to moc růžově"
On: "No tak si nakreslete, co chcete mít a já vám to postavím"
Já: "Hm, to je pravda, z tohoto konce jsem to ještě nezkusil, proč ne.."

Domluvili jsme si projížďku po okolí, abych viděl, čeho je jeho firma schopná a jak vypadají příbytky, co budují. Velmi se mi zalíbil jeden rozestavěný přízemní domek, cena taky docela slušná, začínal jsem se pomalu vidět ve svém obýváku u krbu. Představy se mi honily hlavou jedna za druhou, teď už to jenom dát na papír.
Stáhnul jsem nějakou demo verzi stavařského CADu a začal kreslit. Po všech eskapádách s předchozími projekty jsem se rozhodl, že to opravdu nakreslím sám. Budu-li se držet pravidla Keep It Stupid and Simple, musí to přeci vyjít!
Příště chystám první obrázky, díky za vaše komentáře a prohlídky Hypoteční kasičky.
Ferda

Co to vlastně chci?

2007-03-25T21:39:00.000+01:00

Od finančních anabází je důležité odskočit si tam, kde to všechno začalo. Z 87 důvodů, proč si stavíme dům, je ten můj důvod relativně prostý. Chci mít něco, co mi patří. K tomu ještě potřebuji, aby se tomu dalo říkat bydlo a mně se líbilo v tom přebývat. Jiná možnost je podnájem, jenže bych si připadal, že házím peníze do kanálu. I když určitě se najdou tací, co řeknou, že za naspořené peníze lze místo stavby domu bydlet v podnájmu, peníze investovat jinak a opět něco vydělat a tak pořád dokola. Nevím, v mých úvahách jsem se nakonec přiklonil ke stavbě, zdálo se mi to jednodušše výhodnější.
Začínal jsem dlouho a na zelené louce. Neměl jsem žádnou zkušenost. Nevěděl jsem, jak dlouho může trvat vyřízení stavebního povolení. První lhůty říkaly něco kolem půl roku. Zdálo se mi to naprosto mimozemské, úplně mimo normální život, plánuji si mejdany tak na týden dopředu... Nikdy jsem nemusel shánět tolik papírů a obíhat tolik míst, kde by mi znuděný úředník obtiskl štempl na bumážku. Jedna z věcí, nad kterou dodnes kroutím řepou, je získání potvrzení, že na pozemku nejsou vojenské dráty či jiná komunikační věc patřící našim provozovatelům půjčených orlolvů-Gripenů, armádě ČR. Okopíroval jsem si mapku pozemku v několika exemplářích a vyrazil na příslušné stanoviště. Dole ve vrátnici mě bdělé oko vrátného zmerčilo, byl jsem donucen přiznat totožnost tasením OP a zápisem do ušmudlaného sešitu. V další fázi mě ženština za mřížovanými dveřmi nejprve proškolila, že mé domněnky o razítku a několika minutách na úřadě jsou liché. Vypadalo to beznadějně, už jsem viděl, jak jedu pro další papíry a to se mi nechtělo. Nasadil jsem výraz úplného debila a hňupa, nechal si všechno vysvětlit, žena se mě optala, zda na pozemku opravdu nic není (měl jsem za to, že to vědi oni) a berana tam práskla. Zas jeden papír v p....
Časem jsem přišel na několik věcí. Je to skoro fuk, co na tom papíru je.

Hlavně, že je tam razítko. Necpi se do žádných šíleností, zvol naprosté minimum, to dodej na úřad.
Když chtějí nějakou blbost, zaúkoluj je, ať ti to popíšou co vlastně chtějí , zkus nějakou alternativu, ptej se, která vyhláška mi to přikazuje, ptej se zda to opravdu musí být. Kličkuj.
Žádej je o "pomoc", mám zkušenosti specielně s ženami na úřadech, že to alespoň v některých vzbudí opatrovnické city a najdou nějakou cestu, jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Když vidí chlapa, jak v tom plave, nabudou pocitu důležitosti, ego stoupá, uspokojení roste, je to skoro jako v posteli a nakonec se nechají obměkčit.

Ale je to někdy náročné, jak na čas , tak na nervy, to se musí nechat. Příště začnu popisovat samotnou stavbu, úředničiny se ještě užijem.
F

Je to jenom handl - smlouvej co to jde

2007-03-19T09:04:00.000+01:00

Tentokráte se chystám zreprodukovat finální dialog mezi úřednicí KB a mnou. Telefonicky jsem si domluvil schůzku, dostavil se na hypoteční centrum a všechno začalo nanovo. S jednou výjimkou, měl jsem již trochu zkušeností a znalostí z jednání ve Spořitelně. Taky mi doteklo, že není tak úplně nutné se sebou nechat vláčet jakoukoli postavičkou za přepážkou. A to nejdůležitější, neměl jsem co ztratit. Ve Spořce smlouva před podpisem, toť taktéž pádný argument na případné nesmyslné návrhy "protivníka".
Mělo to ovšem jednu vlastnost, která nečekaně zchladila moji nažhavenost na boj. Za stolkem, naproti mně seděla starší dáma, typ mamina od rodiny, která toho evidentně měla nad hlavu, ke všemu se chovala celkem příjemně. To se potom člověku ani nechce být moc drsný. Neodporovala zezačátku mým požadavkům a námitkám, chytře nasadila strategii přeskakující gramofonové jehly, jak je naučili na školeních. Tudíž jsem si později připadal, že mluvím do dubu. A taky bylo nade vše jasné, že jakákoli pružnost z její strany nepřipadá v úvahu. Někde v hlavě měla hranici danou interními nařízeními a přes to nejel vlak.
Slíbený dialog vypadal asi takto, ořezán o formální úvod:
KB: Takže mi to tu vychází na 3,9%
já: Ale to je mi k ničemu, s Vaší kolegyní jsme se domluvili, že to bude minimálně za 3,3%
KB: Opravdu, ale to já nemůžu, takhle to vychází, bych se musela zeptat
já: Jistě, počkám, jděte se prosím zeptat
- odchází se zeptat nadřízené
KB: Bychom Vám mohli výjimečně udělat nabídku na 3.5%
já: To se mi nevyplatí. Musel bych u Vás dělat kolečko se všemi papíry, mám smlouvu u konkurence před podpisem, nejsem papírový masochista
KB: Máte pravdu, ještě se zeptám jednou - odchází za matkou představenou
KB: Tak tedy jsme Vám to snížily na 3,29%, to je absolutní minimum, fix 3 roky.
já: Dobře dejme se do papírování. Mám zde snad všechny papíry, včetně odhadu rozestavěné nemovitosti, co ještě potřebuji, abychom to podepsali?
KB: To vypadá dobře, máte všechno, ale ten odhad musíte mít od našeho odhadce
já: Nenene, ten odhad je od soudního znalce, podívejte, kulatý štempl, všechny náležitosti, stálo mě to několik tisíc, tyhle plky s obrázkama mého domu.
KB: Ne, musíte mít odhadce z našeho seznamu. Mají jinou metodiku.
já: Nerozumím. To přeci nehraje, soudní znalci by měli mít metodiku takovou, aby došli k minimálně rozdílným cenám. (je mi jasné, že mají metodiku nalinkovanou od KB)
KB: To já nevím, musíte mít našeho odhadce
já: To je dalších 7 kKč za další totožný odhad, k tomu ten Váš poplatek za uzavření smlouvy 0.8% z úvěru ( hned na začátku tě oškubeme o 12kKč, perverzní poplatek). To se mi vůbec nelíbí.
KB: S tím poplatkem se dojdu zeptat, možná bychom ho mohli snížit - odchází
KB: (přichází, září jako Slunce na nebi) - poplatek Vám snižujeme na 3 kKč, ze 12kKč, berete tedy?
já: dobrá, to je rozumná řeč, dejme se do toho

Co z toho plyne? Smlouvejte, tlačte dolů, smlouvejte, nenechejte se válcovat, čtěte diskusní fóra, ptejte se v bance na všechno, smlouvejte, tlačte. Co nestlačíte teď, budete roky tvrdě platit ze své kapsy.
F

Banka roku

2007-03-10T10:43:00.000+01:00

Vídám tenhle úchvatný nápis, kde se banka holedbá jak je dobrá, dost často. Jasně, řeč je o KB. Mám u nich účet dobrých 11 let. Uf, to je doba, mě napadá jestli není čas na změnu..Celých 11 let u nich shromažďuji své zlaťáky. Úrok mizernej, to by jeden zaplakal, ale lepší než doma v matraci. Celých 11 let mají neskutečnej přehled, kolik mi chodí na konto, kolik čerpám, k tomu je sponzoruju poplatkama za příchozí platbu, poplatkama za vedení konta, poplatkama za výpisy, poplatkama za položky, poplatkama za karty,poplatkama za elektronické bankovnictví. Nechápu, je jich tolik, jsou tak nic neříkající a ze své podstaty drzé, že nemám slov. Je to jasný jako facka, provařili miliardy na masokombinátu fotbalového bosse, zasponzorovali neskutečně Baraka Alona (snad nekomolím jméno toho podvodníka), něco si musí manažerská suita rozdělit aby měli na domečky 10x větší než já, takže je to jasný. Celých 11 let mají nejlepší statistiku o mých financích, asi lepší než já sám.
Kontrolní otázka - myslíte, že mi vyšli nějak extra vstříc?
První pokus dopadl tristně, bylo to před léty, šel jsem na pobočku, dostal jsem něco mezi dostatečně a nedostatečně, jako když to nevyjde ve škole při zkoušení z občanské nauky, tzn. cca 4,7% úrok, fixace tuším 3 roky. Tak jsem vypadl jak kulovej blesk. Druhý pokus se odehrál celkem náhodou. Ve Spořce už byla připravena smlouva k podpisu, úrok 3,6, fixace 3 roky. Jenom ten limit na kreditce jsem musel změnit z 90kKč na 80kKč. Takže výlet na pobočku KB, vysvětluji mé "osobní bankéřce" o co jde, ona nechápe, proč snižuju z 80 na 90, ptá se, říkám hypotéka v tom má prsty.
KB: Proč si probůh nevemete hypotéku u nás, je to přeci skvělé!
já: vzal bych si, ale úrok ,co jste mi nabídli by měl být trestný, blíží se lichvě.
KB: Kdepak, náš přístup se mění, budete nadšen.
já: Nemá to cenu, už mám smlouvu k podpisu u Spořky.
KB: Dáme Vám stejný či lepší úrok, podmínky taky lepší (lítá mi hlavou něco jako "Fíc pruchů, fíc ádidas")
já v duchu: spořka dává 3.6, chtěj 3.2 a uvidíš
já: no tak to zkusme, kolik bude u Vás úrok? U Spořky mám 3.4 (ubírám 0.2), musíte jít pod to, jinak to nemá cenu.
KB: Tady máte spojení na naší centrálu, tam to s Vámi vyřídí

Nebudu to napínat, skončilo to na 3.29%, fix 3 roky.
Ale nebylo to vůbec easy peasy, lemon squeezy. Jak to probíhalo a samozřejmě, kolik mě to stálo, napíšu zase příště.
Vaše komentáře se množí, hypoteční kasička taky funguje, díky, dává mi to motivaci psát dál.
Ferda

Hypoteční kolečko

2007-03-05T16:17:00.000+01:00

Vypadalo to tak nějak bez háčků. Vyplním lejstra, donesu lejstra a bude to. Takže, aby bylo jasno, kolik toho bylo: Výpis z katastru - pozemek + rozestavěná stavba, to znamená nechat zapsat rozestavěnou stavbu, nechat zaměřit = vysolit 5kKč geometrovi. Dojet na katastr, vystát frontu, zapsat. Dodat odhad ceny. Ne jen tak od někoho, dáme Vám seznam odhadců a vy si vyberete. OK, volám 18!! odhadcům, nikdo nemá čas, nejdřív za měsíc, měsíc a půl. Prdel. Úkon spočívá v tom, že se dostaví na místo, vyfotí to za 15 minut a odjede. V kanceláři pověří učedníka, aby vybral posudek na podobnou barabiznu v okolí, udělal copy&paste a je hotovo. Chci být odhadcem... Všichni chtěj stejně peněz, jsou domluvení přes svoji komoru. Kartel jako vyšitej tyhle komory.
Další doklady - stavební povolení, výpisy z účtů, potvrzení o příjmech od zaměstnavatele, potvrzení od zaměstnavatele, že mě nabonzuje, až mě vyhodí nebo sníží plat. Na další už si ani nechci vzpomenout.
Měl jsem plno zpráv o tom, jak fungují řemeslníci, jsem docela zručný, chtěl jsem si hodně věcí udělat sám. Ptám se v ČSOB, jak a co mi proplatí. Proplatíme, každý měsíc jednu fakturu zdarma a další účty za materiál a faktury za 150Kč/kus!!! Není to krása? Říkají mi tím: Banka ti to proplatí, ale prudit nás nebudeš kámo, my chcem tvoje prachy a úroky, jinak tě nechcem vidět. To mě docela namíchlo.
Šel jsem do Spořky, měl jsem představu o výši částky, době splatnosti i fixace i o úroku. Na můj dotaz, kolik účtů a za co (materiál nebo jenom práce?) můžu předkládat jsem dostal uspokojivou odpověď, a sice "Kolik budete chtít, zdarma". Nastal ovšem další zádrhel.
ČS: Pane, máte nějakou kreditní kartu?
já: Ano, mám nějaký kus plastu, co mi vnutili v bance. Nikdy jsem to nepoužil.
ČS: A koukám , že máte dokonce DVĚ karty. Tak to si musíte snížit výši kreditu, který můžete čerpat.
já: Jak snížit? a proč? Jak víte o mých kartách vydaných v jiné bance?
ČS: Vy si můžete na kartu půjčit 90kKč a to byste potom taky nemusel mít na splátku našeho úvěru. Snižte si tu výši úvěru na kartě na 80kKč!
ja: Snížit z 90 na 80? Děláte si legraci?
ČS: Neděláme, takhle nám to tady systém spočítal,jinak nedostanete úvěr
já: Tak jo, co mám s váma dělat.... Jak to bude , až skončí fixace úrokové sazby, jaký dostanu úrok? Bude se dohadovat?
ČS: Nikdy nedostanete úrok jako noví zákazníci.
já: Aha, takže jakmile ptáčka lapnete, oškubete ho jak to jde,co? Jsem unešen . Nashledanou.
Normální všivárna. Ke klientovi, jenž platí, se už budou chovat hůř, než k těm, co lítaj venku. Krásná filozofie. Ale mně nevoní. Jenže co mám dělat, jdu snížit limit na kartě do mojí pobočky KB. A o tom příště.

Úkol je jasný - procenta dolů

2007-02-27T14:55:00.000+01:00

Nechápu reklamy na hypotéky, smíchy se prohýbám, když to vidím. Nebo chápu, ale neříkám tomu reklamy, jsou to sprosté výmysly, polopravdy, účelové klamy, podmíněná cukrátka a kdovíco ještě jiného.
Počáteční podmínky jsou jasné. Aby člověk mohl jakžtak kvalitně fungovat a přitom platit měsíční splátky, vyšlo mi to na maximální půjčku kolem 1,5Mkč. Doba splácení někde v nedohlednu, 15-20 let, měsíční splátka tak do 10kKč. Doufám. Na začátek procházím internetové diskuse. Velmi užitečné, sice náročné na čas, ale vyplatí se. Skryté naháněče hypotečních domů poznáte za chvíli a snadno. Nakonec mi z toho vypadla Top 3. Spořka, Komerčka a ČMHB. Ještě jsem zavítal do GE Money. Tam jsem zabrousil jako první. Jejich reklama klamala něčím jako "1% na rok..". U přepážky mě uvítal borec, po několika dotazech na plat, účel, výši úvěru a další drobnosti z něho vypadlo něco kolem 5% při fixaci asi na 3 roky. Už se nepamatuji přesně. Byla to rána, tenkrát jsem si to zapsal a odfrčel, nadávajíce ještě večer u láhve vína. Byli naprosto nepružní, prostě ber nebo vypadni. Komerční banku jsem zkoušel už před nějakým časem, mám u nich běžný účet a přesto mě úrokem a podmínkami nenadchli, šel jsem tedy do megaústavu - České spořitelny. Měl jsem zprávy od známé, která vyřizovala úvěr. Byla spokojena s rychlostí a jednáním, proč to nezkusit.
Palác maj pěknej, samej mramor, asi jim to nese, to peněžnictví. Slečna ve věku 25-30 se ujímá své práce, chrlí na mojí hlavu tunu údajů, dává mi formuláře, ptám se na úroky a fixace, píšu na kus papíru a už jsem propuštěn, další pán na holení. Docela rychlost, asi je placená podle počtu podepsaných smluv. To chápu. Pořád lepší než u GE Money bank. Studuji materály a jsem rozhodnut se poptat ještě někde u konkurence.
F

All you need is....money

2007-02-20T15:18:00.000+01:00

Rozhodnutí tedy padlo. Dům bude postaven. Otázkou zůstává za kolik. Toť samozřejmě jest kompromis mezi tím, co bych chtěl mít a na co mám. Jedna nesporná výhoda a do začátku injekce tu byla, a sice pozemek. Trochu se poštěstilo - předkové něco měli, komunisti jim to sebrali a když šli komanči od válu, nějaký zlomek původních pozemků se v restituci podařilo získat. Lepší než drátem do voka, chtělo by se říct. Ovšem pořád lze při stavbě domu utopit nekonečné množství prostředků. Něco jsem za léta v práci našetřil, zbytek doplatím z hypotéky. Takže kolik to nakonec bude stát? Tolik, abych na to ještě měl a abych se cítil spokojen. Začnu tím, že použiji vlastní peníze, něco postavím, pak na to dostanu hypotéku a dostavím zbytek. Hledáním na netu, debatami se známými a ostatními stavebníky jsem se dostával do neskutečného zamotance možností a nástrah. Dostávalo se mi rad typu: vezmi si úvěr ze stavebního spoření a máš to bez hypotéky...jenže na úvěr ze SS potřebuji ručitele, možná bych i někoho sehnal, jenže mu musí být méně než 55 let. Sežeňte mi člověka, co se mi zaručí na melouna a půl jenom tak na xicht a bude relativně mlád! Prostě pro mě nemožné. Už jsem začínal být alergický na všechny reklamy a lživé nabídky. Někde na druhé straně billboardu stojí aaa fontem velikosti 1.5 podmínky do kterých se určitě nevejdete. Nic není tak skvělé, jak reklama hlásá. Nakonec vyhrála hypotéka. Ale byl to mazec. Jak a na co vlastně, bude v příštím článku.
Ferda

Proč

2007-02-16T14:40:00.000+01:00

Můžu spát pod mostem. Můžu spát v kanálech. Můžu spát v seníku. Ale tak nějak se mi nechce. Asi zvyk od malička, vždy jsem měl kde spát. A říkali jsme tomu být doma... Takže být doma je i ta postel, ne zrovna pod mostem.
Když jsem byl menší a mladší, tak jsem to nezkoumal. Bydlí se s rodiči. Když mi bylo tak 20, taky jsem to nezkoumal, ale 1) bylo mi to vysvětleno 2) bydlet s rodiči lze jen v krajním případě, jak notoricky známo
Tak jsme s bráchou bydleli v podnájmu. Docela sranda. Dvě postele, předsíň, vařič a umývadlo v předsíni, bojler, wavky.... Dostatek vína a lahváčů byl základ, jako studenti jsme se náramně bavili. Celé to koštovalo tuším 3kKč, takže pohoda.
Pak bydlení s přítelkou. Jiný podnájem, rok v zahradním domečku. Pohoda taktéž, ale v zimě vypnuli vodu, izolace mizerná, takže večer naložit do kamen a ráno pára od úst.
Pak další podnájmy, pořád dokola, někdy s menší obměnou.
Nakonec jsem začal počítat, kolik mě ta legrace stojí a vyšlo mi, že když si místo toho postavím dům, budu na tom snad i líp. A tak tedy proto.....