Tři koule

Fire with a riot - recenze

2012-01-02T19:41:00.001+01:00

Tuhle recenzi jsem původně psal pro to, abych jí vyvěsil na Hrej.cz, avšak někdo mě již předběhl, a já tak díky své blbosti psal text navíc. Radujte se, poklad z popelnice.

Také si tak rádi hrajete s ohněm? On je to sice dobrý sluha, ale zlý pán, což se nám může leckdy vymstít. Pro všechny domácí pyromany máme naštěstí jednu dobrou zprávu! Už žádné nešťastné nehody, propálené koberce a další zbytečnosti, tentokrát si můžete vesele hrát s vaším oblíbeným živlem v nové hře Fire with a riot.

Ta totiž kombinuje hrátky s plamenometem se zajímavým logickým konceptem. Vaším úkolem je totiž spálit vše, co se na dané obrazovce nalézá. Háček je však v tom, že vždy máte omezenou náplň v plamenometu, a tak musíte využívat toho, že oheň se dokáže šířit, což zde překvapivě dobře funguje.

Samozřejmě to nebudete mít nijak jednoduché. Čas od času se zde objeví například zahradní rozstřikovače, které vám milerádi vaše žhavé řádění překazí. Co se týče audiovizuální stránky, ta je vyvedena kompletně v oblíbeném pixel-artu. Neohromí, avšak ani neurazí, což je věc, kterou je dobré ocenit. Co ovšem velmi potěší, tím je hudba, o kterou se postaral člověk s přezdívkou PYESS. Hudební smyčka se nese na vlně raných arkádových her, a ke hře skvěle sedne.

Fire with a riot je inteligentní mix žánrů, po kterém určitě sáhněte a vyzkoušejte ho. Škoda, že neobsahuje víc úrovní, aspoň bychom z toho pálení a hromadného ničení měli delší radost.

7/10

99 Percent Bundle - tak trochu jiný balík her

2011-12-17T17:56:00.000+01:00

S balíky nezávislých her, které se jako přísavky drží konceptu "pay what you want", se letos roztrhl pytel. Tradiční Humble Bundle známe asi všichni, Lukáš tu minule psal i o dalším jménem Indie Royale, který taktéž stojí za povšimnutí. Dnes ale bude řeč o něčem krapet odlišném. Oproti relativně známým nezávislým studiím, jež tvoří malé studia, mnohdy i samotní lidé, o nichž třeba slyšíte vůbec poprvé. A jak už tvrdí popis samotného bundlu - "Naše hry nenajdete na obchodech jako je Desura nebo Steam, některé z her neviděli světlo světa krom autorovi webové stránky, ale věříme, že si je i tak dovedete užít. Zároveň doufáme, že populární forma v podobě "bundlu" je pomůže dostat mezi vás."

Už asi tušíte, co těch 99% značí - jsou to ti vývojáři, kteří bohužel vidět nejsou. A tak by možná bylo hezké, kdybychom jim dali šanci, nemyslíte? Bundle samotný obsahuje třináct kousků všerůzných žánrů, které určitě stojí minimálně za pozornost.

Cenu si můžete stanovit podle sebe. Netypicky začíná už na naprosté nule, nicméně možná byste měli nějakého toho kačáka do kasičky autorům přihodit. Tohle není Humble Bundle, u kterého posíláte peníze spíše ze zdvořilosti, tohle je nápad pár nadšenců, jak se prosadit. Tak proto. Rozhodně klukům ušatým držíme palce!

http://99bundle.com/

Killing Floor - ready for Christmas, dude?

2011-12-16T22:11:00.001+01:00

Perníček!

Zombáci jsou teďka v kurzu. Asi tak posledních dvacet let. Co hnije, to je cool. Multiplayerová řezničina Killing Floor, která sází na týmovou kooperaci proti nažhaveným zombies, je tu s námi už nějaký ten pátek. Rozhodně se však nejedná o ten typ titulu, na který by se autoři vykašlali druhý rok po vydání. Což si zaslouží nemalý potlesk. Každý rok je tahle oblíbená multiplayerovka oprašována, lije se do ní jeden update za druhým a ostatně jako rok předešlý, máme tu zase oblíbený Christmas Event.

Všichni potvoráci se nám převlékli do vánočního. Satan Klaus, soby, nemrtví v převleku za roztomilé elfí pomocníčky. Idylka. Do toho všeho vám hraje nekonečná smyčka zremixovaných Rolniček. Co víc si přát? Jestli stále čekáte na to, kdy vás omámí ten pomyslný Duch Vánoc, měli byste aktuální Killing Floor minimálně zkusit. Co na tom, že krev se na vánočním prostírání zrovna moc pěkně nevyjímá. Já se konečně naladil na tu správnou vánoční vlnu za rachotu střelby a ďábelského úpění!

Potěší přítomnost nové mapky Ice Cave a staronové fešandy z minulého roku Devil Santa´s Lair, které se vám jen tak neomrzí a jedno se jim musí nechat - jsou pro tuhle roční dobu jako dělané. Takže pokud hledáte nějakou (ne)typicky vánoční hru, Killing Floor s Christmas Eventem vám můžu s klidným srdcem milerád doporučit! Krom toho, že je to po těch letech pořád jedna z nejlepších zombie co-op akcí na scéně.

Proč se Indie Royale nedočká velkého úspěchu?

2011-11-13T00:03:00.004+01:00

Píše se 4. květen 2010. Byl právě spuštěn Humble Indie Bundle #1. Malá revoluce ve světě nezávislých her. Tržby přesáhly hranici milionu dolarů. Hráči se později dočkají dalších balíků, z "Humble Bundle" se stává pojem.

Není to tak dávno, co se rozjel podobný projekt. Má vznešené jméno Indie Royale, a já bych tu rád napsal hlavní rozdíly, díky kterým se nemůže tak masově rozšířit.

Socky nemá nikdo rád

Tím nejpodstatnějším rozdílem je systém placení. Bundle používá model "Zaplať kolik chceš", kdežto Royale "Dej víc, než průměr". Sympatičtější je mi první model. Jak jinak. Neznamená to, že jsem jim zaplatil cent, a pak šel hrát. Mohl jsem se rozhodnout, kolik zaplatím. Například u Voxatron Debut je nyní průměrná platba $5.25, takže se to celkem osvědčilo.

Royale začíná na nějaké částce, kterou musíte překonat. Každá koupě zvyšuje průměrnou platbu. Kdo dá víc než průměr, hry jsou jeho. Postupně se tedy průměrná platba zvyšuje, a kdo dřív přijde, ten míň platí. Nevím, zda to byla snaha odlišit se, nebo nápad, jak vydělat víc peněz. Každopádně to byl ten důvod, proč jsem nic nezaplatil a obešel se bez toho.

Éčka, sbírá éčka, v tom je ta léčka...

Poštovní adresu má Royale Bundle v Austrálii. Proč se tedy prodává v eurech? Vzhledem ke kurzu koruny jsou mi dolary mnohem sympatičtější. Určitě nebudu sám. Lze si to vysvětlovat buď tak, že se chtějí orientovat na evropský trh, nebo si chtějí zvětšit tržby. Tak či onak, výsledek je, že z toho fakt neskáču radostí do stropu.

Buďme trochu objektivní

Co se mi naopak líbí, je informace, kdy bude další bundle. Je celkem užitečné vědět, že se to bude opakovat, a hlavně kdy se to bude opakovat. Za to chválím. Otázka je, zda se organizátorům podaří nalákat tvůrce opravdu dobrých her, aby se tato akce dostala do většího podvědomí hráčské veřejnosti. Pokud se jim toto nepodaří, mohou doufat, že si udrží nynější zákazníky. Druhý Royale Bundle si v tuto chvíli koupilo 26 612 lidí. Uvidíme, jak se to vyvine.

Audio koutek aneb herní soundtracky #1 Jesper Kyd

2011-11-12T01:16:00.001+01:00

Tuto sérii článků budu zamýšlet jako takovou osvětu všem, ať už hry hrají, nehrají či hráli dřív, které zajímá hudba ve hrách, potažmo soundtracky. Protože takový kvalitní soundtrack je věc poměrně ojedinělá, avšak ne nevídaná. Oproti filmovému ekvivalentu je ten herní často zastiňován, přehlížen. A přitom vůbec není proč!

Jesper Kyd je dánský skladatel, který se tím přímo živí. Tedy tím, že skládá hudbu pro filmy a hry. A že mu to jde! Za svojí práci byl již mnohokrát oceněn. Skládat začal už jako mladík, když se prosadil na dánské demoscéně pro první Amigu. Již od velmi raného věku hraje na piáno, později se začal učit na akustickou kytaru, učil se noty, skládal skladby pro piano a zpíval ve sboru. Nejzajímavější je to, že většinu věcí se mladý Jesper naučil sám bez jakéhokoliv učitele.

Okolo čtrnácti let začne skládat hudbu pro ukázkové verze her a tímto začne působit na herní demoscéně tenkrát velmi oblíbené Amigy. Úspěchy na sebe nenechají dlouho čekat a už zanedlouho Jesper Kyd opouští demoscénu, aby se pokusil uchytit na dráze profesionálního herního skladatele. Spolu se svým starým známým, jenž s ním dříve pracoval, zakládají firmu Zyrinx a začínají pracovat na titulu Sub-Terraria pro Segu Genesis. Hra je úspěšně dokončena a v mnoha médiích a recenzích si vyslouží zvláštní uznání - právě kvůli hudbě.

Zyrinx oslavoval úspěch a Jesper a zbytek týmu se přestěhoval do Bostonu, aby zde začali pracovat na dalších jménech. Kyd dokončí muziku pro dvě vydané hry, pro další dvě zbývající se mu to už nepodaří, poněvadž jejich vydavatel zkrachuje a Zyrinx se záhy rozpouští.

Po zániku firmy se mnoho bývalých zaměstnanců rozhodne, že se vrátí do Dánska, aby zde založili IO Interactive. Jesper se však rozhodne jinak a přestěhuje se do New Yorku s tím, že se bude živit jako herní skladatel na volné noze. Rozhodl se však, že pro začátek bude skládat hudbu právě pro tituly IO Interactive.

V tuto chvíli začíná jeho nejslavnější období. Komponuje muziku pro druhé MDK od Bioware, slaví obrovské úspěchy s prvním Hitmanem a u Hitman 2: Silent Assassin si vysluhuje nespočet ocenění za svou takřka geniální hudbu. Už třeba kvůli tomu, že sountrack nahrává se 110 muzikanty Budapešťského orchestru a sboru. Stojí za všemi sountracky pro sérii Hitman, složil hudbu pro Freedom Fighters ale také pro multiplayerovou řež Unreal Tournament 3, sérii Assassins Creed a dalších titulů, spadajících pod křídla vydavatelství Ubisoft a Eidos.

V současnosti žije v Los Angeles, kde kupodivu pracuje na své první sólové prvotině s názvem Defronic, což popisuje jako album s filmovou-elektronickou muzikou. Tahle deska má vyjít v prosinci příštího roku a jen tak letmo odhaduju, že určitě bude o co stát.

Ale dost už bylo jeho životopisu, pojďme se zaposlouchat do jeho tvorby! A že je co poslouchat :).

Atom Zombie Smasher - i tak může vypadat apokalypsa

2011-11-11T22:20:00.006+01:00

Zombíci. Člověk by řekl, že to patří mezi ta největší klišé. Přesto se čas od času najde někdo, kdo vymyslí něco trochu nového. Příkladem za všechny budiž Plants vs. Zombies. Dnes si povíme o jiné nezávislé hře - Atom Zombie Smasher. Pokud jste si v minulosti koupili Humble Indie Bundle 3, tuto hru už vlastníte.

Dostanete se do role velitele žoldáků, kteří mají jasný úkol - evakuovat co nejvíce lidí, aby se nedostali do rukou nemrtvým. Příběh není to, co vás má oslnit. Tou stěžejní věcí je herní koncept, na kterém je Atom Zombie Smasher založen.

V každé lokaci máte několik prvků, které můžete ovládat. Helikoptéra, bomby, miny, zátarasy, snipeři, kanón, pěchota, a další. Ze začátku si tedy musíte dobře promyslet, kam co umístíte. K dispozici je část města, kterou zrovna musíte evakuovat. Na tu se díváte ze shora, takže máte plný přehled, co se kde děje a můžete se podle toho chovat.

To má samozřejmě vyšší cíl - zajistit celou oblast, jež zahrnuje všechny lokace. Na mapě je vidět, kdo kde vládne - jestli vy, vaši nepřátelé, nebo nikdo. Kdykoliv se na tuto mapu oblastní vrátíte, přičte se přírůstek obyvatelstva. Proto to nedoporučuji dělat vůbec, jelikož si tak jedině uškodíte. Celková populace lidí a těch, kteří dříve lidmi byli, se totiž sčítá a následně porovnává. Kdo jako první dosáhne 6 000 jedinců, vyhrál.

Game over...

Nachází se tu také systém vylepšení. Své bojové prvky můžete vylepšovat, když získají dostatek zkušeností. Zároveň ale lze vyvíjet nové vylepšení, pokud jste zachránili dostatek vědců. Jelikož to je strategie, každé vaše rozhodnutí se v budoucnu projeví.

Grafika je opravdu jednoduchá - jinak by to asi nešlo. Hudba i veškeré prezentace jsou vyvedeny ve stylu šedesátých let, v nichž se děj odehrává. Kdyby soundtrack měl více skladeb, rozhodně by to neuškodilo. Jedna písnička se po chvilce hraní může zprotivit.

Velkým kladem je velmi dobrá znovuhratelnost a to, že tahle strategie jen tak neomrzí. Jestli to v některé části opravdu zkazíte, doporučuji začít od znovu - s největší pravděpodobností to už bude jen horší.

Někdy mi vadila až deptající náročnost, způsobená časovým limitem. Takový pocit se však dostavil jen u několika úrovní, kvůli kterým jsem však prohrál. Je možné, že vám se to vůbec nestane, protože hodně záleží na předchozím průběhu hry.

Za předpokladu, že jste si koupili Humble Indie Bundle 3, neváhejte a instalujte. Hra samotná stojí na Steamu 9,99€, kde už bych takovou investici zvažoval - pro fandy nezávislých her to ale je solidní kandidát na koupi.

Super Star Shop - nejen levné parfémy a filmy

2011-03-20T17:57:00.000+01:00

Najít dneska dobrý e-shop, který vás neošidí, nabídne širokou nabídku produktů, jenž bude mít skladem, je v záplavě ostatních pseudo obchůdků nadlidský úkol. A přece jde najít místo, kde bude nakupování radost.Super Star Shop je přesně takovým obchodem.

Krom toho již funguje od roku 2004, tedy něco přes osm let a obsloužil více jak 100 000 lidí. A to doufám, hovoří za vše. Dlouholeté zkušenosti, ceny ušité na míru zákazníkovi a ochota kdykoliv pomoci. To jsou hlavní hesla tohoto obchodu.

Však i celý sortiment obchodu je velmi rozsáhlý. A za vypíchnutí by rozhodně stály super levné parfémy, jejichž výběr vás téměř ohromí. Vězte, lepší ceny vskutku nenajdete. Takže až budete shánět parfém, ať už pro sebe, nebo pro vaši drahou polovičku, určitě zabrouzdejte na Super Star Eshop. Můžu vám garantovat, že si určitě vyberete. A ještě k tomu ušetříte!

Ale nenechte se oklamat, tento internetový obchod se samozřejmě nezaměřuje jen na vonný sortiment. A krom parfémů zde naleznete i levné DVD filmy, bohatý výběr čajů a kávy a samozřejmě mnoho dalších věcí, včetně nějaké té elektroniky.

Určitě taktéž nebudu sám, kdo někdy marně hledal film na DVD s tím, že si ho koupí a stále nenecházel. Nebo nacházel, ale s přemrštěnou cenou. Tak tomu je, naštěstí, se Super Star Shopem konec. Stovky filmů skladem ihned k dodání a ještě budete mít po objednání ten hřejivý pocit, že jste nějakou tu korunu ušetřili.

Super Star shop naštěstí jde s dobou a nabízí široké množstství možností, jak objednávku zaplatit. Ať už zůstanete u tradiční dobírky a platby v hotovosti, nebo se rozhodnete objednávku zaplatit elektronicky. Podporován je i oblíbený platební kanál Paypal. Samozřejmostí je možnost platit kreditní kartou či přes platební kanály vašich bank.

Takže až příště budete hledat nějaký ten parfém, nebo se budete hledat horkou filmovou novinku na DVD, nezapomeňte do vašeho webového prohlížeče naťukat adresu superstarshop.cz. Rozhodně nebudete litovat.

Company of Heroes Online končí? Pravděpodobně ne!

2011-02-02T19:58:00.001+01:00

O Company of Heroes Online jsem psal již dříve. Jde o skvělou MMORTS hru, kterou si už nějaký ten rok užívali hráči v Číně a na listopad 2010 se dostala i mezi hráče z Evropy a US. Proběhlé 4 měsíce titul získával hráče po celém světě a vznikala mu i velká obliba. Ze začátku bylo vypouštěno velice mnoho opravných patchů, které velice často končili resetem všech charakterů ve hře. S postupem času se ale již tyto neduhy limitně blížily nule neboť chyb bylo ve hře stále méně a méně. Je proto docela zvláštní, že COHO oficiálně končí. A to i potom co si mohli hráči kupovat kódy na nákup nových zbraní a dalších itemů v oficiálních řetězcích Best Buy.

Fóra se začala horlivě plnit dotazy ne-li až útoky na vývojáře COHO, jak se mohou opovážit takovou skvělou jen tak zastavit. Samozřejmě ten konec je naprosto iracionální a nemá žádné rozumné opodstatnění – alespoň ne dokud se nad tím hlouběji nezamyslíte. Především COHO bylo od svého vypuštění do světa doposavaď oficiálně jen betaverzí. Hráči za “testing” hry neplatili a hráli čile zadarmo. Konec COHO tak nemusí být oficiálním koncem COHO jako spíše koncem COHO betaverze což je rozdíl. Argumentuje se však tím, že má Relic (to jest vývojáři tohoto titulu) představit úplně novou hru. Nová hra je ale jaksi tak nějak vycucaná z prstu – novou hru pravděpodobně nevydají, především proto, že v poslední době usilovně vyvíjeli datadisky a pilovali zmíněné COHO vydáváním nových patchů. Navíc by bylo naprosto nerozumné se zbavit tak silně vybudované infrastruktury a značky jakou COHO je a především, a to zejména, MMO vydělává konstantně zatímco tradiční tituly jaksi vydělávají za prvních pár měsíců. Zmíněná nová hra tak dle mě bude COHO se všemi datadisky a placené a to opět kompletně na internetu ve formě MMO hry. Že tomu všemu bude předcházet kompletní restart všech serverů (tedy výmazy všech hráčů i s nasbíranými Supply Points je docela jasné). Toť můj názor. Nebrečte – nové COHO bude ještě lepší a ještě masivnější. Nezmizí v propadlišti dějin.

Sběratelské figurky Guitar Hero za 15 Korun!

2011-01-26T16:44:00.001+01:00

Pokud si snad uděláte cestu do Levných knih, které jsou snad všude, určitě zpozorněte. Dostaly se tam i bůhvíproč hezké sběratelské figurky ke hře Guitar Hero. Za pouhopouhých 15 Kč. A to se vyplatí!

Nalézt tam můžeme punkera Johnnyho Napalma, kissáka Larse Ümlauta, rockera Axela Steela a týpka, který si říká God of Rock.

Figurky měří něco kolem patnácti centimetrů a jsou propracovány snad ve všech detailech. Občas jsem sice narazil na něco málo ne zcela nabarvených míst…ale – za patnáct korun? Čert to vem!

Taky jsem si musel udělat radost… A u počítače se krásně vyjímají. Takže skoro must have koupě :)!

Objednávat můžete i na webu Levných knih, jen jsem nepochopil, jak jim dáte vědět, kterou postavičku chcete… http://www.levneknihy.cz/DetailZbozi.aspx?z=80782

Dead Space 2 a řezání končetin v EA Czech

2011-01-15T19:22:00.001+01:00

Nemožné se stalo možným a já byl (ač jsem to vůbec neočekával), pozván na předváděčku nové hry od EA – na Dead Space 2. Inu, vrátil jsem se pln dojmů, s nimiž se tu s vámi neváhám podělit.

Vše proběhlo v české pobočce EA Czech, jež se nachází v Praze na Pankráci. Prvotní a asi nejtěžší úkol byl jednoznačný – najít budovu, v níž se to celé odehrává. Spolu s Micro-Icem a přítelem na telefonu aka Fiolou jsme to nakonec našli. Hurá! Achievement unlocked!

Poté už vše probíhalo jako po másle – představení, poznání několika herních novinářů, u kterých si člověk jako já řekne "aha, to je tenhle!", když je poprvé vidí naživo a ne jen skrz řádky psaného textu.

Krom samotné prezentace, v níž jsme se nedozvěděli nic moc nového. Přece jen – Dead Space 2 má v kapse ještě asi dost es, tak není důvod, proč je plýtvat ještě před vydáním. To, že se dějová linka bude odehrávat v rozlehlém vesmírném městě už většina fandů ví, stejně jako přislíbení vícero akce. Ale nebojte, na obtížnost normal to má stále být survival horror! A představeno bylo i pár nových zbraní.

Taková zbraň-nezbraň je gravity gun, s nímž jsme si užili dost srandy už v jedničce, ale zde má být notně vylepšen a fungovat na více předmětů. Dalším kvérem, co rozšíří arzenál je Javelin Gun, který nepřátele doslova přišpendlí ke zdi. Kdo hrál Painkillera a měl v ruce kůlomet, ten ví. A nakonec byla ještě přislíbena jakási vesmírná obdoba brokovnice. Porcování nekromorfů se zase posune a kousek dál!

Po prezentaci si všichni, kdo chtěli mohli zasednout k notebookům a zhostit se multiplayerového klání. Dead Space 2 totiž podporuje multiplayer 4vs4 hráči, přičemž jeden tým hraje za lidi a ten druhý, překvapivě za nekromorfy. Přičemž "nemrtvý" tým se snaží znemožnit splnění úkolu, o který usiluje ten lidský. Nekromorfové vylézají odevšad a lidský tým jim přistřihuje končetiny co to jde. Ve výsledku je to děsná legrace, která bavila snad všechny. Nejvíce (ne)oblíben byl nekromorf v podobě pobíhajícího malého dítěte. Až to někdo zahlásil stylem "Ode dneška se ze mě stal vrah malých dětí!". Jo a abych si trochu pohonil ego – párkrát jsem se v roli lidského masomlejnku dostal na vrchol tabulky! He.

Za zmínku taktéž stojí singlplayerová část, která byla rovněž k vyzkoušení. A stálo to za to. Hráč v roli Isaaca Clarka, jenž se zmítal v halucinacích pobíhal po vesmírné stanici. Jen tak bez obleku, přičemž odevšad na něj vyskakovali děsivý potvoráci. Děsivé. Ošahal jsem si taky gravity gun, se kterým to celé dostane grády. No není krásné, když nekromorfa probodnete povalující se ocelovou tyčí? No jasně že je!

Sečteno a podtrženo – předváděčka Dead Space 2 se velmi povedla. Jsem rád, že jsem se na ni dostal a také si odnesl fešné triko. Na samotnou hru se těším velice, protože podobné hry mně vždycky braly. A slušně mě to nakoplo k tomu, abych konečně dohrál první díl.

Sleva, slevička – těší moje očíčka #1

2010-12-15T12:46:00.003+01:00

Čas předvánoční = čas nákupů. A není tomu jinak ani v herním průmyslu. Tradiční digitální obchody s hrami zlevňují, seč mohou. Pojďme se tedy podívat na ty nejzajímavější nabídky!

Humble Indie Bundle #2

Kluci ušatí z Wolfire Games, kteří si pro nás letos v květnu přichystali balík Humble Indie Bundle plný nezávislých her, který jste si mohli koupit za vámi určenou cenu, se vrací! V ještě lepším složení než dříve! (viz. obrázek).

Neváhejte a přihoďte jim něco málo do prasátka za tyhle vypečené kousky a ještě vypečenější akci – akce trvá jen 6 dní!

Good Old Games

Ani ryšavé lišky v Polsku nespí. A zlevnili skoro..celý svůj katalog. A jak tvrdí ten epický banner – 290 her se dočkalo slevy 50%.

Výběr starých pecek je veliký a vybírat můžete ještě dlouho, protože narozdíl od Humble Bundle není tato akce tak hrozně časově omezená. Pravděpodobně potrvá ještě nějaký ten pátek – je přece vánoční.

Ale takový Jagged Alliance 2 za 5 éček?! Slint…

G2Play

O obchůdku G2Play jsem tu již v minulosti psal. Rozhodně se těm Asiatům dám důvěřovat, byť ceny jsou leckdy neskutečně nízké.

I oni napálili několik vln slev. Kdo hledá, najde tu svoji!

A Warcraft III Battlechest za dvě kila se mi už hřeje na harddisku. Nom nom nom!

Vytípané screeny z Battlefield 4 Free!

2010-12-13T22:15:00.001+01:00

Btw – dostal jsem se do uzavřeného betatestu, takže tu máte menší ochutnávku z prvních minut hraní (zatím je přístupná pouze jedna mapa).

Máme tě rádi, Microsofte...

2010-11-21T20:49:00.001+01:00

Microsoftí obchůdek občas nabídne vážně epickou slevu.
Třeba jako Age of Empires III za 10 centíků.

No jo, ale nebyl by to Microsoft...

kdyby se něco neposralo.

Tramtadadá - s českým Live ID si hru z Games for Windows nekoupíte. Bohužel. Ani když budete lhát a vydávat se za amíka, poněvadž vám to neuzná českou kreditku.

Šest skladeb z OST Mafia II zdarma ke stažení!

2010-11-15T20:09:00.001+01:00

Kluci ušatí z 2K se snad snaží napravit svoji pověst darmožroutů, kterým je všechno málo. Jejich nejnovější dáreček je ale obzvlášť vypečený a zpozornět by měli i ti, které druhá Mafie nechala chladnými.

2K v roli hodného strýčka vypustila do vod internetu šestici skladeb z orginálního orchestrálního soundtracku druhé Mafie. Všechny skladby zkomponoval slovenský skladatel Matúš Široký, jenž si zaslouží gentlemenskou poklonu. Vskutku, odvedl vynikající práci. A už “vyapgrejdovaná” Main theme z první Mafie vám dokáže rozproudit krev v žilách.

Tracklist:

Main Theme
Whiskey Heat
Enemy of The State
Follow That Car!
The End
Pause Theme (Bonus, který není součástí soundtracku)

Stahujte jako diví zde!

Super Mario Bros X – instalatér ruluje!

2010-11-14T18:43:00.001+01:00

Komunita hráčů, fanoušků a vůbec herních nadšenců, nikdy nespí. A podobnou nespavostí trpí i tým lidí, co má na triku freewarovou (po přečtení článku si tohle slovo přečtěte ještě jednou) předělávku původních Mario her (tedy 1,2,3 a World). Nejde o remake, nýbrž o plně nové a neokoukané dobrodružství světoznámého a všemi Japonci milovaného Maria. A nejen jeho.
Kromě něj si totiž můžete zaskákat třeba v kůži Peach, Luigia, Linka nebo Toada. Těch nintendofilních charakterů je tu celá hromada.

A aby toho nebylo málo, Super Mario Bros X nabízí dokonce i kooperativní hru (!!!) pro dva hráče a bojový mód, v němž si můžete na chvíli zkusit, jaké to je, když se ty roztomiloučké pixelartové postavičky pořádně poperou.

Ale to ještě není všechno! Ještě je tu level editor, podpora gamepadu a vůbec je tu materiálu, že si až říkáte, že by to vypadlo na her několik. O to víc je překvapivé, že je to celé zdarma.
Takže….

What are you waiting for?

Tuhle (více než) povedenou směsku stahujte na webu autorů zde. A pokud se chcete nejdřív podívat, jak to vypadá za běhu, učiňte tak zde.

Super Mario Bros X je ideální věc na dlouhé zimní večery, do chvil, kdy zavládne nuda…a tak podobně.

Qwiki - kratičká ukázka

2010-11-12T20:41:00.001+01:00

Company of Heroes Online–RTS pro všechny pravé stratégy

2010-10-25T22:57:00.004+02:00

Článek původně vyšel na Štěpánově osobním

Že strategií z druhé světové je hodně? A že her obecně z tohoto období je fakt přehnaně mnoho? Ano, rozhodně je a proto je potřeba vyčlenit jen ty dobré – ty originální a zajímavé. Oddělit ty všechny Medaly a Call of Duty, které více než originalitou zaujmou celkově spíše dynamikou a neustávající akcí a sází na již protřelé principy, které fungují. Ale nic neobjeveného nepřinášejí.

Company of Heroes je jiné a myslím, že už ho většina z vás bude třeba znát – byť třeba jen z doslechu. To co je na ní originální je především smysl pro detail. Nemluvím jen o grafice – ale o gameplay jako takovém. Kdo si potrpí na takové věci jako jak postavit pěchotu, aby měla dobré krytí v zákopech, jak zastřelit vojáka za kulometem aniž by decimoval celou vaši jednotku přehlušujícím střílením a ta ze strachu lehla na zem a vaše rozkazy ignorovala či se prostě rádi vyžíváte v upgradu tanků – rádi kupujete lepší plátování, kulomety, odstraňovače min a podobně a koukáte jak se z vašeho Shermana M4 stává doslova drtič všeho co mu přijde pod pás. Ale dejte si pozor aby vás někdo netrefil těžkým dělem do zadní strany, kde tradičně pancéřování moc není – stačí dvě tři rány a máte po svém vytuněném děťátku.

Jo – je to jiná strategie, jiná než ostatní – vcelku hodně podobná německé hře Panzers, která si nese také svůj vlastní dost obdobný gameplay a dost podobnou úchylnost zrovna na detail každého pohybu.

Jenže CoH je dospělejší – kusy lidského těla létající ve vzduchu po minometné palbě tu nejsou ničím neobvyklým a celé to prostředí je takové realističtější. Ne tak syté/saturované – spíše ala Saving Private Ryan a to je dobře. Umocní to zážitek ze hry.

Oproti tradiční hře se však online varianta v lecčems liší. Nabízí trochu jiné principy – krom toho, že je zdarma. Více se podobá MMO – pod jedním účtem si zakládáte různé postavy – vaše velitele, které pak “expíte” na vyšší level hraním zápasů. Za supply points, které během bojů získáte si pak kupujete různá vylepšení – lepší dohlednost konkrétních jednotek, vyšší pancéřování a mimo jiné hrdiny což jsou v podstatě normální jednotky s tím rozdílem, že se zlepšují v boji a přenášíte si mezi zápasy.
A za Commander Points si kupujete různé další bonusy jako bombardování, či vyložení hotového Tigera na mapu.

Ale přes tohle všechno je to především zatraceně strategická hra se smyslem pro detail a s úžasnou schopností vám naprosto zdevastovat nervy. Nehraje se totiž na počet – mnoho jednotek ve hře stejně zas jen tak nepostavíte – ale hraje se především na mazanost, na vychytralost a na schopnost zvolit správné jednotky na správný útok ve správném směru.
Že ještě Company of Heroes Online nehrajete? Tak si ho zadarmo stáhněte a můžeme zahrát společně v nějaké kooperaci.

Company of Heroes Online

Rozhovor s Filipem Štochlem

2010-10-23T17:24:00.000+02:00

Nejsem schizofrenní, tudíž nezpovídám sám sebe. Tohlencto interview se mnou spáchal Jarda Pešek z Brejnstormu. Klukům přeji mnoho úspěchů v dalším psaní a Vám alespoň příjemné čtení :).

Hratelnost se nevyplácí ignorovat. A ne: konzolové tituly na PC nepatří.

2010-10-20T18:50:00.002+02:00

O tom že Dan Vávra je tak trošku úchyl na příběh ve hrách se určitě nevplatí psát článek. O tom už bylo napsáno mnoho. A také o tom, že tento specifický rys si nese většina české pobočky 2K Czech. To je samozřejmě naprosto v pořádku, protože je všem známo, nebo v to doufám, že hry bez příběhu nebo jen s příběhem ala vycpávka nejsou tím pravým ořechovým. Na pořádný příběh si musíte sáhnout a prožít ho. Ve hře se dá tento zážitek umocnit o to více, že hráč by měl mít pocit, že ten příběh přímo aktivně žije. Inu ano – jakákoliv hra co má silný příběh má navrch, ale to samo o sobě rozhodně nestačí. Kritiky k Mafii 2 tu bylo převelice, ale nikdo nemůže zpochybňovat, že ta hra neměla silný příběh. Tedy až na ten naprosto špatný a nekoncovatý konec. Ale hra jako taková, sandboxová arkáda byla zábavná a jen tak si jezdit ve městě a terorizovat nebohé civilisty je přece zábava sama o sobě na dlouhé hodiny.

To co se tu ze sebe snažím dostat je to, že jsem měl možnost hrát i hru, která měla špičkový příběh, ale hra jako taková stála za prd a tento hrůzný zážitek mi stačil k tomu, abych jednoznačně konstatoval, že hra s příběhem a bez hratelnosti stojí za prd. Mluvím konkrétně o poněkud starším dílku Star Wars: Force Unleashed. Když se před pár lety teprve připravovalo, tak mi zdařilý hudební motiv a krásné flashové stránky naprosto uhranuli. Marketing líbezně masíroval každý závit mé fantasie, co jsem v hlavě měl. Vyrojovali se mi ty možnosti si tahat po scéně ty nebohé stormtroopery a mlátit s nimi od zdi ke zdi. Všechno vypadalo tak dokonale, tak pokrokově. Technologie DMM, která zajišťovala úžasnou fyziku lámajícího se dřeva, nebo kroutícího se železa byla jak kdybych měl onu bájnou vesmírnou sílu ve svých pařátách doopravdy. Stejně jsem si ale hru po vydání nezahrál a počkal jsem až doteď těsně před vydáním dvojky… S jedničkou jsem neměl žádné reálné zkušenosti. Trochu jsem na ní zapomněl – hlavně ale proto, že vyšla na Xbox, který kupodivu nemám a ani jsem se nechystal si ho koupit. Naděje mi svitla až s vydáním Ultimate Sith Edition. Říkám si “Wow – měl bych to prubnout”!

Jal jsem se hru ozkoušet a bohužel byl vzápětí náramně zklamán. První věc, kterou opravdu nemám rád, je menu bez myši. Zní to možná bizarně, ale já skutečně ze srdce nesnáším jakékoliv menu, kde není na výběr tlačítek možnost použít myš. Kolik času strávíte v menu překlepáváním, vybíráním položky a tak podobně… víte kam mířím. Je to špatnost nad špatnost. Považuju to za urážku kupujícího, když nikdo není schopen kvůli portu z konzole na PC udělat myš do menu. To se netýká jen Force Unleashed samozřejmě, ale třeba her od Codemasters jako DiRT, GRID nebo Operation Flashpoint: Dragon Rising. Prostě zlost dnešních her.

No co, spouštím úvodní level. Rána číslo dvě: Dlouhé žluté nápisy letící ve vesmíru upozorňující nás, že se na nás chystá další pecková epizoda z peckového světa Star Wars nejdou přeskočit. Nikdy jsem je neměl rád. Ani ve filmu a ani ve hrách, ale v naprosté většině šly přeskočit. Zde ne. Nevím proč… Chytám se za hlavu, uklidňuji se, že hra musí stát za to.

První mise se nese v duchu cesty Dartha Vadera k jakési chýši na Kashyyku. Na tom mě docela prudí více věcí. Vleče se – je nedynamická, je nezajímavá, je jen o sekání mečem a Vader prostě neumí běhat. Asi chce působit, že ho nic nerozhodí, ale tím zcela rozhodně rozhodil mě.

Nebudu plýtvat drahoceným vaším časem, protože pokud jste se dočetli až sem, tak víte jak ta hra pokračuje. Špatně se hraje, nepamatuje si přesnou pozici, kde jste skončili, když ji znovu zapnete a nemáte žádnou možnost se v misích všelijak vyblbnout. Jen chodíte, ničíte a jdete prakticky furt rovně, protože jinam vás nikdo stejně nepustí.

A zamčené dveře rozrážíte sílou což je cool!

Příběh je dobrý (působí jako zapomenutá kapitola celé ságy), ale bude vám stačit, když si pustíte všechny cutscény na YouTube, alespoň z té hry vyndáte to nejnudnější a sice právě tu hru.

Když chcete poslouchat hudbu, kupte si reproduktory, ne chrchlátka Zn: Já tomu rozumím

2010-10-18T18:51:00.001+02:00

Nikdy jsem moc dobře nepochopil tzv. audiofily, co se na nejmenovaných fórech dokáží zhádat do krve. Kvůli zvuku. Taky…kvůli čemu jinému. Ten je jim evidentně vším. Přítelkyní, láskou, nepochopitelnou můzou.

Honba za kvalitním zvukem postihne dříve či později každého, kdo má rád muziku. Je to jako běh na dlouho trať, která nemá konce. Vždycky se totiž najde někdo, kdo vám řekne, že vaše repráky/sluchátka/cokoliv stojí za prd a sám by si na nich nepustil ani hlasový záznam politické debaty.

Už ta myšlenka je celá špatná. Od základu. Celá. Hudbu totiž netvoří jen její kvalitní reprodukce. Jasně, mohutné basy, jásavé středy a ušitrhající výšky jsou fajn. A to je asi tak všechno. Pro mě kvalitní hudba se nerovná kvalitnímu přednesu. Prostě ne. Protože ať chci nebo nechci, stejně si těch pár chrchlajícíchm, šumících demáčů pustím. A je mi to úplně jedno.

Ono, když vás něco chytne, je jedno jestli se to line z tranzistoráku po babičce, nebo z repro soustavy za x tisíc. Samozřejmě, i já mám svůj “zvukový standart”, pod který bych se nerad snížil. Je jím pár “regálovek” od Sony. Žádná extra třída. Nic, s čím bych běhal po kamarádech a prsil se tím, jak mám super zvuk.

Prostě nemám rád ty podivíny, co vám na otázku “Který repro k PC do pětiset?” odvětí “nekupuj ty chrastidla, radši našetři na tyhle M-Audia!”.

Game Access: den druhý, krátké shrnutí

2010-10-03T21:08:00.001+02:00

Konference Game Access počínaje druhým dnem nabrala na obrátkách. Jela jedna přednáška za druhou a určitě se to nedalo stíhat všechno. Já jsem se snažil chodit hlavně na to, co bylo pro mě to nejzajímavější. To se mi celkem povedlo, ikdyž některé prezentace – zíííív, doslova uspávali.

Tři nejlepší prezentace celé GA:

post-mortem AlternativA
Začiatky slovenského Cauldronu
3D PC – best gaming experience

Post mortem české adventury AlternativA bylo velmi zajímavé. Poukazovalo na to, jak těžké je v několika málo lidech udělat hru. Je to vlastně takový očistec, kterým si každý vývojář musí projít, aby se odrazil ode dna a začal pracovat třeba na něčem větším. Super. Mimochodem, vývoj téhle adventury trval dlouhatánských šest let.

Zmapovaní herní historie slovenského Cauldronu bylo odprezentováno moc pěkně. Konečně se jen nečetly powerpointové slidy, ale došlo i na exkluzivní videomateriály a zajímavosti z vývoje jednotlivých her. Marián Ferko v roli přednášejícího odvedl dobrou práci.
Na konec jsem si nechal předváčku Nvidie. Konkrétně vlajkové technologie 3D Vision, kterou si všichni mohli vyzkoušet takřka na vlastní oči. Dozvěděli jsme se například, že zanedlouho bude běžné věci jako: 3D streaming flashových videí, 3D Blu-ray a nebo fotky ve 3D.

Nejlépe vypadající hra GA:

Rush´n´Attack: Ex patriot

Velmi dobře vypadající remake staré klasiky. Jedná se o 2.5D plošinovku ve stylu xboxového Shadow Complex. Hráč si může vybrat, zda zvolí cestu chronického kropiče, anebo se tajemnými komplexy bude plížit tiššeji než Sam Fisher. Za titulem stojí Vatra Games. Vycházet bude pro Xbox, PS3 a možná i PC (skrze Steam) již tento podzim, dle slov z jednoho vývojáře – za cca měsíc.

Nejhorší prezentace:

Lovecké hry Cauldrony

Tady to bylo jasné. Zmiňoval jsem se o tom už v článku k prvnímu dni. Bylo to tragické. Bylo to ošlivé. Bylo to tak blbé, až to bolelo.

Pár slov závěrem?

Tak, a je to. Nechtěl jsem se zbytečně rozepisovat, akorát by to odrazovalo. Navíc jsem ještě pořád utahaný z cesty Brno-Praha. Takže zase jen krátce:

Game Access byla vydařená akce. A za rok pojedu určitě znova. Jen to celé stojí a padá na přednáškách, což je pochopitelné. Stejně jako záběr celé akce, jenž se snaží zaujmout jak širokou veřejnost, tak zběhlé lidi z branže, programátory, game designéry atd. Občas to sice skřípalo a některé přednášky byly horší, ale celé to dohromady fungovalo. Jen by to pro příště chtělo trochu větší show. Ikdyž, “étrojka” to není. A nikdy nebude. Ale i tak – užili jsme si to. Tak příště repete!

Game Access: Osobní zážitky

2010-10-03T20:58:00.003+02:00

Nebudu to moc protahovat, tenhle článek napíšu v bodech, protože to bude asi nejlepší řešení. V Brně jsme si to řádně užili, pokud vás to zajímá, čtěte dál ;-)

Při příjezdu na konferenci je nutná registrace. Nahlásíte jméno, slečna ho vyškrtne ze seznamu a dostanete visačku. Šel jsem k prostřední slečně, zahlásil „Trefný“, což ona tázavě a pobaveně zopakovala. Jsem mírumilovný člověk, takže jsem to přešel s úsměvem. Co mě ale štvalo, bylo to, že kdykoliv jsme kolem registračního stolku prošel, všechny tři slečny se začaly řezat smíchy. Nakonec mi došlo, že to bude kvůli mému tričku.

Další den jsem byl pevně rozhodnut si je vyfotit. Někdy ve čtyři odpoledne jsem se konečně odhodlal a šel za nimi. Samozřejmě se začaly mile usmívat a slečna uprostřed se optala, co potřebuji. Zeptal jsem se, jestli bych si je mohl vyfotit. Byly překvapené, ale souhlasily. Šly víc k sobě, nahodily sexy úsměv a já mohl fotit.

Mně se obvykle třesou ruce, ale tohle nemělo obdoby. Bylo naprosto nemožné, abych vyfotil nerozmázlou fotku. Zachránil mě týpek, který jim tam přinesl chlebíčky a navrhl, že nás vyfotí on. Slečna uprostřed mi věnovala další milý úsměv a vyzval mě, ať jdu k nim. Chlápek nás vyblejsknul, já poděkoval a odešel.

Cestou po Dick Square nás zastavila holka s peticí Prý proto, aby Slovanská epopej zůstala na jižní Moravě a nestěhovala do Prahy. Chtěl jsem jí říct, že já z Prahy jsem, ale diplomaticky jsem zvolil odpověď, že petici podepsat nechci. Na pomoc jí přispěchala další holka, to už jsme odmítnout nemohli :-D Michal vyjednával že by za podpis dostal placku, na což mu druhá slečna odpověděla, že dostane milý úsměv.

Foťák měl u sebe zrovna Miner, takže jsem nemohl nabídnout, že bych si ten milý úsměv vyfotil. Cestou zpátky jsem byl stoprocentně odhodlaný odnést si její fotku. Všechno to ztroskotalo na tom, že si mě nepamatovala, protože po mně chtěla další podpis. Řekl jsem, že jsem jí to už podepsala že bych si ji chtěl vyfotit. Byla dost překvapená a chtěla vědět důvod. To jsem pro změnu nečekal já, navíc jsem žádný extra důvod neměl. Slušně a rezolutně mě odmítla, asi vypadám jako někdo, kdo dělá databázi aktivistů okolo Slovanské epopeje...

Když nás nějaká přednáška začala nudit, šli jsme se kouknout do Showroomu vývojářského studia Vatra Game a nVidie. V prvním zmiňovaném jsem si vyzkoušel arkádu Rush´N Attack, která má vyjít příští týden a o které byla jedna ze dvou prvních přednášek tento den. Řeknu vám, bylo to absolutně super! Byla to zároveň moje první zkušenost s Xboxem 360, což bylo ze začátku znát. Byl super pocit rozvalit se do křesla, vzít gamepad, hrát a přitom poslouchat vývojáře oné hry, který vám říká, jak sejmout kameru ze stropu a podobně.

V showroomu nVidie jsem si zase vyzkoušel Mafii II ve 3D a na třech monitorech, Cool záležitost, akorát jsem moc neviděl na klávesnici. Když už se showroom začal uklízet, já s Minerem jsme se tam na chvíli zastavili, ostatní kluci tam pomáhali. Následovalo focení s replikou Tommy gunu, další cool věc ten den.

P.S.: Ztratil jsem mp3ku. A taky doufám, že se vám článek líbil nebo byl zajímavý, protože jeho informační hodnotou si jsem značně nejistý...Fotky najdete na naší fejsbůk skupině, přiřadit si fotky k popisovaným situacím snad dokážete ;-)

Game Access: Starobrněnská ubytovna? Nikdy více!

2010-10-03T19:26:00.004+02:00

V pátek po našem příjezdu jsme zamířili do Hybešovy ulicem kde se Starobrněnská ubytovna nachází. Po zavolání na uvedená čísla (na recepci nikdo nebyl) jsme se dozvěděli nemilou zprávu - paní z recepce jela do prádelny, vrátí se za půl hodiny. Oukej, stává se, jdeme se projít. Když už bylo možné se ubytovat, paní si poněkud matečně myslela, že u nás na pokoji pro 4 lidi bude spát jakýsi Šantrůček. Několikrát jsme jí povysvětlili, pořád v pohodě.

Tuto ubytovnu jsem vybral proto, že má údajně wifi, což se poměrem k ceně zdálo být dobré. Ubytovali jsme se a vyrazili na Game Access společně s Ondrou Vaškem, se kterými jsme se seznámili před ubytovnou. Páteční Game Access jsme už popisovali, takže přejdu ke chvíli návratu na ubytovnu. Vyžádali jsme si heslo k hifi, ale k žádné síti nefungovalo. Naštvalo to jenom mě, protože kluci měli mobilní internet.

Samozřejmě jsme nešli spát hned, ale až po vložení článků, tedy kolem druhé ranní. V půl jedné na nás přišel jakýsi hlídač objektu, že řveme jak na lesy a ať se ztišíme. To fakt nebyla naše vina, jelikož zdi tam jsou asi z papíru. Ony zdi se také rozvibrují vždy, když projede šalina na ulici.

Až do tohohle bych to přešel s mávnutím ruky, ale to co následovalo? To by nasralo každého. Byli jsme zrovna na přednášce o 3D od nVidie, když Michalovi volal pořadatel, že volali z ubytovny, máme se vystěhovat. Opouštíme přednášku a rychle se blížíme k ubytovně. Sbalíme se a chceme odevzdat klíče, ale čeká nás malé překvapení. Měli jsme se vystěhovat do jedenácti, což nám nebylo řečeno. Bylo to prý v podmínkách, které nám nedal nikdo přečíst ani nám neřekl, kde je najdeme.

A teď to nejlepší: každý zaplatí „pokutu“ 230 Kč, tedy tolik, kolik jsme zaplatili za ubytování. Normální člověk by řekl, že jsme si nedobrovolně zaplatili další noc, ale ani to ne - pokoj je rezervovaný. Na to by je každý normální člověk poslal do prdele, ale v objektu měli bouchače, to jsme věděli už z noci. Ti zmrdi to asi praktikují častěji.

Shrňme si to: odešli jsme později, protože nám nikdo neřekl, kdy se máme vystěhovat. Kvůli tomu nás vosrali o 920. Nešla slíbená wifi, museli jsme čekat půl hodiny, vyjebali s námi, a to vše za bezkonkurenčních 460 korun za osobu! Takže rada na závěr: jestli budete někdy v Brně, spěte radši na lavičce než ve Starobrněnské ubytovně.

Game Access: Genetická zahrada II

2010-10-02T02:02:00.007+02:00

V pátek byla na programu přednáška Petra Kuby o jeho připravované Indie hře, která byla v pořadí čtvrtá ten den. Odlišovala se od ostatních hlavně tím, že přednáška se skládala převážně z hratelné ukázky občas doplněnou komentářem přednášejícího. Příběh se opět točí kolem Alexe Borna, který se vrátí do komplexu Genetická zahrada, aby pomohl profesoru Rostovovi.

První Genetická zahrada byla vytvořena do soutěže Velkýho chytráka, byla uvolněna freeware. Druhý díl bude mít kvalitnější zpracování, jak jsme se na Game Access mohli přesvědčit. Toto pokračování tedy už nebude zadarmo, ale za malou částku, jak bývá u indie her zvykem.

Jako propagace hry bude částečně IGF (můj report minulého ročníku čtěte zde), kvůli kterému se nyní pozastavil vývoj a usilovně se hra překládá do angličtiny. Společně se zaslanou hrou se ale musí zaplatit i registrační poplatek 1000$. Otázka je, zda se tato investice vrátí.

Druhá Genetická zahrada bude distribuována přes Steam, Petr Kuba ale ještě doufá v distribuci přes trafiky, jako to udělala Amanita design se svým Machinariem. Hra by měla vyjít zhruba v březnu 2011, zvědavcům a fanouškům hry je určeno demo, jenž by mělo být k dispozici v nejbližší době.

Game Access: den první

2010-10-02T01:47:00.000+02:00

Těžká práce blogera na brněnské ubytovně…

Včera, tedy v pátek, oficiálně začala konference Game Access v Brně. Potom, co Invex-Digitex upadl do zapomnění a GDS dostala pro letošek útlý seznam přednášejících, je to asi nejzajímavější akce v ČR, která se snaží oslovit hráče až v první řadě.
Na celou tu parádu jsem se vypravil spolu s Lukášem (také TK) a s dvěma dalšími správnými hochy. Do Brna jsme dorazili překvapivě včas. Dokonce jsme to vyhráli i s tím, že jsme měli moc hezkou stewardku v Student Agency autobuse :P. Počáteční bloudění v Brně jsme překonali, aniž bychom se zeptali jakéhokoliv domorodce! Následovalo už jen ubytování ve Starobrněnské ubytovně, a následná výprava na GA.
Teď již k samotné konferenci – v bodech, ať to odsejpá.

první na řadě bylo představení nezávislé party Sketch Games a jejich mobilních her. Vyvíjejí hlavně pro jablečné produkty, s nimiž jsou dostatečně flexibilní. Představila se nám spoj-tři minihra Afrika (něco něco, plný název si již nepamatuji). Afrika se v dohledné době dostane i do obchodů jako krabicovka na PC. Následovalo představení další malé hry Arkanoipad. Stále mi však nedochází, kdo bude tu PC předělávku hrát. Dosavadní tvorba Sketch Games se perfektně hodí na takový iPhone, když sedíte někde v MHD a nudíte se. Ale hrát to na PC? No, uvidíme uvidíme. Třeba z těch kluků jednou bude takový český Popcap :).
Druhým na seznamu byl projekt Miner Wars studia Keen Software Hause. Magalomanský vesmírný projekt, mnohokrát připodobňovaný Descentu, v němž se svou raketkou létaáé širým vesmírem, vesmírnými stanicemi a ničíte vše, co vám přletí před kokpit. Autoři mají s hrou možná až absurdní představy. Možná i kvůli tomu, že Miner Wars cpe kupředu Intel, s nímž uzavřeli partnerství. Ten bude jejich hru cpát do všech Atom-like zařízení, tedy alespoň demoverzi. Vývojáři chtějí titul vydat rovnou dvakrát – jednou single/multťák, podruhé jako plnohodnotné MMO. Problém je v tom, že celá hra je online a musí být online. Pokud není online, nezahrajete si ani single. Smůla. A já si to představoval jako ideální věc na chatu…
Lovecké hry týmu Cauldron. No. Ehm. Co k tomu říct? Přednášející celou přednášku doslova posral. Celý svůj čas k přednášení promrhal u zdlouhavého vysvětlování slidů o tom, jak funguje logická hra, jak musíte navrhovat jednotlivé levely bla bla bla bla. Když už tam bylo KONEČNĚ něco zajímavého, celou záležitost raději předčasně utnul. Bullshit. Ona i samotná hra za moc stát nebude. Zabíjení pravěkých dinosaurů, kteří jako štvanou zvěř vás uhánějí v džungli – WTF?!
Předposledním bodem na seznamu pátečního programu byl druhý díl Genetické zahrady. Z celé předváděčky jsem viděl jen kousek, tak raději nebudu soudit. Musel jsem se jít nutně někam najíst :), hlady jsem to skoro nevydržel. O Genetické zahradě II ví více Lukáš, ten vás co nevidět "bude informovat".
A poslední zářez? Povídání o historii Vatra Games a novém dílu Silent Hill. Ten se už nevyvíjí v Japonsku, ale expandoval k nám – do Čech. Hned zezačátku musím vytroubit fakt, že se jednalo o dost možná vůbec nejlepší přednášku včerejšího dne. Vatra Games je relativně nové studio, jemuž japonský hororový klenot doslova "spadl do klína". Bylo hezké vidět, jak se čeští tvůrci snaží zachytit atmosféru původních dílů. A vůbec – líbilo se mi, jak se zavedené série ujali. Ukázalo se pár screenů (dokonce ani pressáci nesměli fotit/natáčet – che che) a pustil se epický trailer. Skončilo se opravdu povedeným sledem otázek a odpovědí ("Bude tam ten UFO konec s pejskem?", "Hodláte se svést na vlně DLCček"?) a dalších perel.

Včerejší den budiž zaznamenán. Tak repete zítra! Jen tentokrát musím oběhnout víc svých virtuálních přátel.