Zrcadlo

Vrbětice: Jak to (asi) bylo

2021-04-29T22:45:00.001+02:00

Aby toho nebylo málo, když nás média oblažují jobovkami o koronaviru, ještě přibyly zprávy o útoku zvlčilých ruských teroristů.

Po spoustě let od události přišel zázračný objev našich hrdinných zpravodajců.

Nalijme si čistého vína.

Na každý keř v parku míří kamery kontrolující, zda tam někdo nemočí či nesouloží.

A my se dozvídáme, že není jisté, zda se jisté osoby pohybovaly v muničním skladu a zda tam tropily rutiku.

Tohle ať říkají zvířeti žeroucímu seno.

Daleko pravděpodobnější variantou je, že už tehdá se vědělo, co a jak.

Byla informována místa nejvyšší, které ovšem dospěly k rozhodnutí kvůli světového míru a klidu na práci vše ututlat.

Uplynula spousta vody.

A naši udatní spojenci v rámci globálních hrátek pohrozili, že buď s tím vyjdeme na světlo my nebo to udělají oni a my budeme za echt idioty.

Inu, nezbylo než prásknout do koní. Slavnostně jsme tudíž vybalili velký objev.

Ovšem pak bylo potřeba zařadit zpátečku.

Byznysové vazby okruhu lidí kolem prezidenta a premiéra zavelely k ústupu.

Narušení vztahů a bu bu bu lze přežít. Hospodářské sankce a embargo na konkrétní produkty, to už je jiný level.

Teď se třepou ti, co byli tehdá informováni, aby se to neprovalilo.

Putinovi je vše fuk. Zastavit ho může jen smrt.

Demokracie 21 - Nedomyšleno

2021-03-04T21:39:00.005+01:00

Určitě jste slyšeli o projektu miliardáře Karla Janečka, který chce zlepšit demokracii.

Pod hlavičkou Demokracie 21 navrhuje změnu volebních systémů tak, aby měl každý volič více než jeden hlas. Třeba 3 hlasy a třeba i jeden záporný.

Má to přinést sjednocení rozdělené společnosti, ukončit úspěchy populistů a najít cestu k rozumnému konsenzu.

Ve světě již bylo v místním rozhodování o nejrůznějších záležitostech vyzkoušeno. U nás došlo třeba k modelování variant u přímé volby prezidenta.

Představíme-li si to v praxi u voleb do Poslanecké sněmovny, navrch budou mít ti, kdo co možná nejméně vadí. Dáte hlas svému favoritovi a další pak těm, které nemusíte, ale kteří ujdou.

Dopad na strany se silnými a vyhraněnými osobnostmi je jasný.

Na reformy nebo zásadní kroky tudíž můžeme zapomenout. Hlavní bude nikoho nenaštvat a zůstat druhou či třetí variantou pro co možná nejširší spektrum lidí.

Otázkou je, co by nasazení Demokracie 21 udělalo s účastí u uren. Velká část voličů totiž nemění své preference, jak ostatně můžeme aktuálně vidět u hnutí ANO, které se pořád pohybuje kolem 25 procent. Chtěli by skalní příznivci podpořit i někoho jiného? V tomto případě koho? Mám za to, že mnozí by hodili hlas KSČM a SPD.

Hlavní slabina Demokracie 21 je ovšem jinde.

Karel Janeček předpokládá, že bude-li jeho systém zaveden, všichni ho s pokorou přijmou. Kampaně budou slušnější, prim bude hrát spolupráce.

A to je kardinální omyl.

Staré struktury se budou snažit udržet jakýmikoli prostředky u moci. Vzniknou tudíž strany (kandidáti u senátních a prezidentských voleb), kteří budou dělat křoví těm hlavním. ANO 1, ANO 2, ANO 3.Pod jinými jmény, ale s tím samým zadáním: sebrat všechny hlasy skalních voličů.

Žádná změna, spousta starostí.

Demokracie 21 proto nikdy nepřekročí hranici experimentu. Bude tu a tam využívána u malých rozhodnutí a Karel Janeček si bude užívat pozici sociálního reformátora.

Kdo si hraje, nezlobí.

Vyjádření Karla Janečka zde a v návazných tweetech.

Jarní prázdniny

2021-02-26T20:14:00.001+01:00

Čerstvý článek bude ve čtvrtek 4. března.

Forever - Odpočinkový krimiseriál

2021-02-19T21:28:00.003+01:00

Když má člověk 2 malé děti, ne každý večer má náladu na hlubokomyslná umělecká díla.

V poslední době jsme si oblíbili odpočinkový krimiseriál Forever. Natáčel se v letech 2014 - 2015.

Když jsem na něj narazil, nejdřív jsem nebyl dvakrát unešený.

Hlavní hrdina je totiž nesmrtelný, což zrovna originalitou neoplývá. Navíc tento byl tento motiv skvěle zpracován v legendárním Highlanderovi s Christopherem Lambertem a Seanem Connerym, kde atmosféru umocňovala hudba od skupiny Queen.

Nicméně jsme dali seriálu Forever šanci.

Byl by dobrý i kdyby hlavní postava nebyla superhrdinou.

Zápletky jsou celkem slušné, což nebývá, je-li něco postaveno na 1 výrazném člověku, tak časté. Viz seriál Lucifer.

I vedlejší role jsou dobře obsazeny a napsány.

Až na jiskření mezi hlavním hrdinou a nejvýraznější policistkou scházejí klišé. Kolega policistky je inteligentní a drsný. Pravá ruka hrdiny není směšný blb. Šéfová neřve a má rozum.

Co bych vytknul, jsou flashbacky do desítky a stovky let vzdálené minulosti. Klidně mohly být vynechány. Působí rušivě a lacině.

Na druhou stranu podivný motiv se synem starším než otec celkem funguje.

Jiní nesmrtelní jsou zmiňováni pouze okrajově a je to dobře.

Bohužel už se blížíme ke konci, zbývá nám pár epizod z natočených 22. Další série se neplánují.

Jste-li odpůrci titulků, pod názvem Nesmrteľný je možno sehnat se slovenským dabingem.

Bez zavřených hranic to nepůjde

2021-02-12T21:16:00.002+01:00

Jsou to ale záhady.

Opatření nefungují. Celý národ úpí. A čísla pořád špatná. Onehdá jsem četl průzkum, dle kterého 46 procent lidí na opatření kašle.

A kam se poděla tradiční chřipková epidemie? Že by přes roušky nepronikla, zatímco zvlčilý koronavirus profrčí? Jestli spíš nebude důvodem, že v buňkách nemůže sídlit víc virů najednou.

I pokud bychom byli všichni maximálně vzorní, neměli bychom vyhráno.

Představme si to.

Tvrdé uzavření všeho třeba na 14 dní.

Nákaza zmizí. V ČR všichni zdraví.

Všechno můžeme spustit. Příležitost k oslavě.

Pár týdnů klid. Pak zase rozjezd. A zanedlouho v tom zase lítáme.

Proč?

Protože by k nám nemoc doputovala ze zahraničí. Dokud nebude koronavirus globálně vymýcený a my zůstaneme otevřeni světu, sami si nepomůžeme.

Zachytil jsem, že Izrael zvažoval uzavření hranic. Zda k tomu opravdu došlo, jsem se již nedopátral

Celebrity nás zásobují fotkami z atraktivních destinací, kam na čas utekly z české mizérie. Lidé pendlují za prací, za nákupy, byznysem, rekreací.

Když u nás bylo před časem diskutováno uzavření hranic, zdvihla se proti tomu obří vlna odporu. Obránci svobody vylezli na barikády. Když už nemůžeme skoro nic, ať si aspoň užijeme cestování.

Podivná logika.

Zavřeme tisíce provozoven. Dětem zakážeme školu, spoustě živnostníků podnikání. Skuhráme, ale na demonstracích se schází (třeba v porovnání s protivládními protesty) komické množství lidí.

Ale když jde o zarýglování hranic, jsme hystericky proti.

Pokud nezabere očkování či zázračné léky, stejně se tomu nevyhneme. Ostatně třeba z Německa se ozývají hlasy vybízející k nevpouštění Čechů.

Plácáme se v tom. Než udělat rázný řez, raději sáhodlouhé a marné pytlíkování.

Celí my.

Tyranie (chytrých) mobilů

2021-02-05T11:29:00.000+01:00

Média stále tepou do zemí, kde není svoboda.

Chápeme-li svobodu jako možnost volby, kdy (v rámci slušnosti a zdravého rozumu) žádná z variant není společností sankcionována, jsme na tom čím dál hůř.

Nemám na mysli jen trestná komanda na sociálních sítích, která nemilosrdně sejmou každého s pomýleným názorem.

Jde mi o malé tyrany, které nosí muži po kapsách a ženy v kabelkách.

Kdo tuhle krabičku nevlastní, stává se disidentem.

Běžný slušný lid pro ně těžko hledá přívětivého slova.

Kolegyně se onehdá setkala s živlem, který nevlastnil mobil. Počastovala ho mnoha peprnými výrazy, debil patřil mezi ty milejší.

Ovšem dnes již nestačí mít tuto krabičku.

Musíte disponovat tím správných přístrojem. Chytrým.

Takovým, v němž odťukáte spoustu různých souhlasů. A pak o vás placička, internetoví giganti a všemožní poskytovatelé vědí všechno.

Pokud myslíte, že teď jste za vodou, mýlíte se.

Abyste mohli normálně fungovat (třeba platit), musíte si ještě (nyní již u některých bank) povinně stáhnout tu jedinou správnou nejbezpečnější aplikaci.

Zatím sice schází záplava zpráv o lidech, kterým byl vykraden účet, anžto danými aplikacemi nedisponovali, ale jistota je jistota.

Samozřejmě jde především o dobro.

Stejně jako šlo o dobro, když lidé dali souhlas se sdílením své polohy, aby zastavili šíření nakažlivé choroby. Jak to dopadlo, víme.

Jak dopadne snaha o na 100% bezpečné internetové bankovnictví, také víme.

Milujeme skuhrání, jak je hrozné to či ono.

Nechceme svobodu.

Nemáme ji.

Oranžové léto - Pohodový film k zamyšlení

2021-01-29T13:40:00.004+01:00

Dnes volně navážu na článek Jak vidláci z USA zničili lepší svět.

Budu psát o filmu Oranžové léto, který také pojednává o komunitě Oshových příznivců a jejich střetu s vesanama. Naštěstí jde o dobrosrdečné Bavory, takže se vše odehrává ve výrazně méně vypjaté atmosféře.

Vyprávění je ztvárněno z pohledu hlavních dětských hrdinů, kteří (po tom, co vyrostli) napsali scénář.

O ději moc neprozradím.

Zaměřím se na momenty, které mě přiměly k nejednomu zamyšlení.

Ačkoli Osho opakovaně říkal, ať ho následovníci neposlouchají a dělají si, co chtějí, je zřejmé, že i lidé ve svobodomyslné komunitě milují pravidla a potřebují vedení. Brát všechny jako sobě rovné je zřejmě proti přirozenosti. A prudiči vyžadující dodržování toho či onoho se vyskytují všude.

Zajímavým momentem byla společná výchova dětí. V plné nahotě se ukázalo, že o cizí potomstvo se obzvlášť bezdětní nechtějí starat. Si to vemte podle sebe. Utečete před světem, chcete meditovat a rozvíjet se. A u toho vás otravují cizí haranti.

Děti potřebují konformitu. Protisystémové rebelantsví přichází obvykle až v pubertě. Mít kamarády, hrát si, být součástí širšího společenství, které se na ně nedívá skrz prsty. To chtějí.

Věnovat spoustu času a energie seberozvoji je sice hezké, ale uniká-li člověku to nejpodstatnější, co ví (téměř) každý, jde o marnou snahu. Hezky to ukazuje příběh maminky hlavních hrdinů.

Promiskuita je (prý) zábavná, ale většina lidí není stavěna na to, aby svou lásku (plus minus rovnoměrně) rozprostřeli mezi více osob.

I když to podle předchozích řádků může vypadat, že je film Oranžové léto drásající psychologickou sondou, právě naopak.

Jde o film laskavý, milý, vtipný, prozářený sluncem. Ačkoli pojednává o zásadních tématech.

Určitě si pusťte. A třeba napište do diskuse, jak se vám líbil.

Bude tohle na furt?

2021-01-21T19:56:00.005+01:00

Otázka, kterou si klademe všichni.

Pokud je nemoc přirozeného původu, odpověď je jasná. Stejně jako všechny předchozí epidemie dřív nebo později skončí.

Jestli nás návrat k běžné existenci jen tak nečeká, je zřejmé, že virus někdo vytvořil uměle, aby rozložil svobodnou společnost. Takoví zlouni mohou se svým dílem nakládat, jak chtějí, a přizpůsobovat ho, aby nešla nalézt fungující obrana.

Po tom, co jsem mazaně odpověděl na otázku z nadpisu, dovolte mi zamyšlení nad 3 aspekty nastalé situace.

Státy jako rukojmí

Co se děje, je fackou do tváře všem vyznavačům neviditelné ruky trhu.

Státy v rámci euroamerického protoru pustily ze svého zřetele tak strategickou oblast, jako je výzkum léků.

Nyní jsou v roli prosebníků. Soukromé firmy rozhodují kolik vakcín, komu a za jakých podmínek dodají. Výrobu nestíhají, sliby neplní.

A na světě není síla, která by je donutila, aby přestaly své supertajné receptury syslit a aby nabídly ke koupi licenci každému, kdo je schopen očkovací látku produkovat.

Nadnárodní organizace jako EU selhávají, zbyla jen prázdná slova. Každý sám za sebe.

Zástupci OSN, která dlouhodobě proslula svou akceschopností, raději nevystrkávají nos ze svých nor. Mediálně OSN neexistuje.

Je-li situace tak vážná, opravdu se nenajde nikdo, kdo bouchne do stolu?

Nejbohatší se smějí

Zisky nejbohatších hezky kynou.

Dostali to sežrat ti dobře situovaní, kteří jsou na dosah prostého lidu a kterým se nejvíce závidí, protože za své služby či produkci (prý) nezaslouženě pobírají až moc velký peníz.

Řeč je samozřejmě (mimo jiné) o umělcích a vlastnících hospod.

Patří jim to, řeknou si mnozí, když se tito snaží bojovat o svá práva a potažmo o zachování svobody pro všechny.

Mladí mlčí

Co dělají ti, kteří vždycky, bylo-li třeba, nastartovali rebelii?

Čumí do svých placiček a mlčí.

Školství bez nároků a brutální marketingová masáž přinášejí ovoce. Studenti se propadli do naprosté pasivity. V době, kdy jim technologie umožňují globálně propojovat protestní akce, se zabývají egoisticky sami sebou.

Je jim naprosto fuk, že babička nebo dědeček umřou, protože farmaceutické firmy odmítají prodat licence k výrobě vakcín komukoli, kdo je schopen vyrobit.

Je jim fuk, že státy kašlou na své občany.

Je jim fuk všechno.

Obec pronajme hospodu. Jít do toho?

2021-01-07T21:38:00.001+01:00

Zaslechl jsem hlášení místního rozhlasu. Obecní úřad nabízí k pronájmu hospodu včetně zařízení a vybavení. O ceně taktně pomlčeli, kdo má zájem, nechť kontaktuje starostku.

Do zmíněné hospody jsem párkrát nakoukl. Nejde o žádný pajzl, vypadá slušně. Leč dlouhodobě je prý ve ztrátě a koronavirus jí zasadil poslední ránu.

Přiznávám, kdybych se topil v penězích, pořídil bych si restauraci.

Nepatřím mezi ty, kdo podobným podnikům přinášejí obživu. Ale rád zajdu tak dvakrát do měsíce, posedím, popiju a je-li možnost něco normálního sníst, také jídlo dám.

Hodně mi tento rituál chybí. Naposled jsem byl v září.

Mám poměrně jasnou představu, jak by měla hospoda na vesnici, kde schází turistický ruch, fungovat.

Čistota a příjemná obsluha je samozřejmostí jako všude jinde.

Dál bych se zaměřil na jednoduchost. Žádné stovky nápojů a desítky jídel. Dobré pivo, základní sortiment značkového alka a nealka, pár obyčejných jídel.

U piva bych šel do levnější značky, která má velkou marketingovou podporu a získává si stále větší oblibu. Točil bych dvanáctku Radegast. Desítku bych nechal na výběru štamgastů.

Nabízel bych hezky vypečené špekáčky na pivu, skvělý nakládaný hermelín...

Hosté by dostávali zdarma slané oříšky a brambůrky, aby měli větší žízeň.

Ovšem mám obavu, že častí návštěvníci mají jiné požadavky. Jde jim především o příznivé ceny. Nejsou ochotni dát za pivo o 5 korun víc oproti patoku. A vyžadují trpělivého posluchače pro své kecy.

Hospoda, jež je k pronájmu, se sice nachází uprostřed obce, ale dědina je dlouhá jako týden před výplatou. Ochota chodit 2 kilometry tam a 2 zpět se (obzvláště při špatném počasí) limitně blíží nule.

Navíc si lidi odvykli.

No nic. Promyslím. Uvidím. Možná vznesu dotaz, kolik si obec měsíčně představuje. Jestli je opravdu vše k dispozici, nemusel by to být drahý špás.

Termín stanovili do 15. ledna.

Vánoční prázdniny

2020-12-25T15:56:00.003+01:00

Čerstvý článek bude ve čtvrtek 7. ledna 2021.

Užijte si svátky :)

Tesco online nákupy - Zkušenosti

2020-12-18T13:45:00.004+01:00

Tesco potraviny online už využíváme nějaký ten rok. V posledních měsících tam řešíme většinu nákupů potravin a drogerie.

Za co je můžeme pochválit a na co si dát pozor?

Tesco potraviny online - Klady

Velký palec nahoru zaslouží řidiči. Vždy přijedou v určený čas, jsou dobře naladění a ochotní i nad rámec svých povinností.

Ceny za dopravu se pohybují mezi 59 a 99 korunami dle času, který si zvolíme. Do Tesca to máme cca 25 kilometrů, vychází to tudíž šul nul.

Teplota chlazeného a mraženého zboží byla zatím pokaždé OK.

Pečivo čerstvé, obaly nepoškozené.

Pokud se Vám zboží nelíbí, můžete ho bez problémů vrátit.

Ceny jsou stejné jako v Tesco hypermarketu včetně akcí. Výběr produktů mají obří.

Tesco potraviny online - Zápory

Stává se, že nabízejí i to, co nemají. V takovém případě buď nepřivezou nic nebo zboží nahradí jiným, které je podobné. Náhrady bývají semtam mimo mísu (místo 100% juice dají 20% vodičku, vyberou něco za dvojnásobnou cenu atp.). Naštěstí se to stává minimálně. Z desítek objednaných položek jde o nižší jednotky.

Už několikrát se nám stalo, že bylo maso těsně před koncem trvanlivosti. Třeba pstruha jsme museli vrátit, přišel v den, kdy měl být spotřebován a nevypadal dvakrát svěže. Vyřešeno přes infolinku slevou na další nákup.

Na co si dát pozor

Nakupujete za ceny, které jsou platné v den doručení, tzn. je-li položka v akci dnes a má být doručena pozítří, kdy už akce neplatí, bude vás stát běžnou cenu. Samozřejmě vás na to během nákupu upozorní.

Před několika týdny musel management Tesca ukázat svou aktivitu. Přišli tudíž se skvělou novinkou. Pokud změníte výběr položek, musíte pokaždé kartou znovu zaplatit. Díky této úžasné inovaci se nám dvakrát stalo, že platba na Internetu neproběhla a museli jsme zacvakat u řidiče.

Proč konkurence spí?

Tesco je jediným z velkých řetězců, kdo v takovém rozsahu rozváží zboží.

Přitom k tomu není potřeba vlastnit vozový park ani žádné technologické vymoženosti. Řidiči jsou externisté, jezdí se svými dodávkami. Zboží je v běžných bedničkách. Chlazené a mražené pak v obyčejných boxících obložené ledem.

Myslím, že konkurence do toho nejde zkrátka z toho důvodu, že přes Internet nakoupíte jenom to, co opravdu potřebujete. Zatímco z krámu mnohdy přinesete i nechtěné, což samozřejmě generuje obří tržby navíc.

Resumé

Pokud to máte do většího obchodu dál, můžeme Tesco potraviny online jen doporučit.

Děti se mu (jí) budou smát...

2020-12-11T14:02:00.000+01:00

Mnohokrát jsem zaslechl (z druhé ruky), že pokud dítě nebude mít ten správný model mobilního telefonu, značkové oblečení, drahý notebook a kdejaké další blbiny, budou se mu ostatní ve škole (školce) smát a stane se terčem šikany.

Korunu tomu nasadila rehabilitační sestra, která se při projíždění mých zad zmínila o dětech, které jsou vysmívány, protože je rodiče vozí málo drahým autem. Škodovka prý v žádném případě, ideální jsou SUV německých značek.

Velkou část dětství jsem prožil v 90. letech.

Kamarádili jsme se podle osobních sympatií, brali jsme jako normální, že někdo má víc. Třeba ve skautu se scházely děti od nejchudších po nejbohatší (také např. od úplných ateistů po kované katolíky).

Na střední škole jsem měl spolužáka, který jezdil novým Audi a motocyklem Honda 750. A taky jsem měl spolužáky, jejichž rodina nevlastnila ani omlácenou 120ku. Ve společném dělání rutiky nás to nijak nelimitovalo.

Nicméně doba se posunula. Tlak médií na konzum zde máme od nejútlejšího věku. Viz předchozí článek.

Zatímco já jako pětiletý zažil akorát tak pana Vajíčka a reklamu na spoření mladých, dnešní děti jsou zpracovávány globálními kampaněmi za miliardy.

Plus rodiči, pro něž jsou peníze a společenský status vším.

Často jde (jak ukazuje letošní rok) o bohatství, které je taženo dluhy.

Tito lidé mají desítky let vysoce nadprůměrné příjmy, ale nevlastní (téměř) nic. Vila na hypotéku. Provozovna v nájmu. Auta na leasing. Telefony pořízené (samozřejmě na firmu) v rámci ultravýhodných akcí se dvouletým závazkem.

Když pak přijde výpadek příjmů, nastává panika.

Hrozí děsivý pád do hlubin nižší střední třídy.

Děti, jež machrovaly s majetkem, který nebyl jejich rodičů, posmívaly se ostatním a šikanovaly, se mohou rázem dostat na druhou stranu barikády.

Nevidím to tak tragicky.

Samozřejmě, může se vyskytnout rozmazlený spratek. Ale že by byla dynamika dětského kolektivu postavena na údajném bohatství rodičů? Nevěřím.

To si spíš dospělí dělají alibi pro svou hrabivost.

Výchova dětí: 1 skvělá rada

2020-12-04T13:33:00.006+01:00

K dítěti by měli dávat manuál, zaslechl jsem někde.

Nedávají, prodávají. Knihy s tímto tématem patří k nejúspěšnějším. Názorově jsou široce rozkročeny od nevýchovy až po ty, které propagují jasné strukturování činností.

Oproti motivačním spiskům je zde pro autory jedna velká výhoda. Zda měli pravdu, se ukáže, až bude mít dítě důchodový věk a bude možné zhodnotit, jak naložilo se životem.

Zatím jsem nezachytil studii, která by metody z knih porovnávala například se školními výsledky.

Zbývá tudíž věřit, že alespoň u dětí autorů cajk.

Samozřejmě, jsou zde všeobecné zákonitosti. Pokud Pepíček neměl stabilní rodinné zázemí, dostane se na zcestí s větší pravděpodobností než Toníček, který měl k dispozici oba své vlastní rodiče.

Ovšem vydržet ve vztahu je daleko složitější než valit podle knížky.

Nicméně, ať nezakecám tu skvělou radu.

Radu, která je univerzálně platná a při její aplikaci mohou všichni jen vydělat.

Nepouštějte dětem reklamy!

Jistě, mnozí tvrdí, že reklamy nepůsobí. Smějí se jim. Mají za to, že firmy jen tak vyhazují obří peníze. A pak jdou do toho správného obchodu, kde cpou do vozíků to správné zboží.

Omo, Omo, pere s ním jen homo. Říkaval jeden můj spolužák. A můžete hádat, jaký prací prášek se jim vyjímal v koupelně.

Děti jsou na reklamní sdělení citlivější.

Jistě jste zažili scénky, kdy se chlapeček či holčička agresivně dožaduje koupě toho či onoho.

Jistě jste zažili situace, kdy je k Vánocům, narozeninám atp. požadováno, co bylo vnuceno reklamou.

Často jde o předražený šunt, který je právě v módě a dítě si s ním nijak extra nepohraje.

My necháváme možnost svobodné volby. Od Ježíška nebylo požadováno nic. A v obchodě pokud už něco, tak malé lízátko nebo pitíčko.

Cílit reklamu na děti nebo třeba na přestárlé není dvakrát etické. Nemám na to prodat člověku, kterému to pálí, využívám tedy jiné způsoby. Tak uvažují mnohé firmy.

Nemusíte svým ratolestem odpírat pohádky. Stačí udělat 2 jednoduché věci:

1) Do prohlížeče nainstalovat doplněk, který blokuje reklamy. Na YouTube téměř stoprocentní účinnost.

2) Nepouštět televizi, místo toho stahovat.

Vyzkoušejte, neprohloupíte.

Opravdu lidi nevylézají?

2020-11-27T13:37:00.003+01:00

Můžeme donekonečna meditovat, zda jsou roušky k něčemu. Můj laický názor? Asi na nich něco bude, když je lékaři po celém světě používají při operacích.

Co je jisté?

Pokud se lidé nepotkají, těžko mohou někoho nakazit.

Co se týká tendence k vyhledávání přímého kontaktu, nabízí se Gaussova křivka, která má téměř univerzální platnost.

Většina lidí by měla krom nezbytných případů nevylézat. V jednom extrému by pak měli být ti, kdo na opatření kašlou a ve druhém ti, kdo žijí v úplné izolaci.

Média naznačují, vše v cajku.

Nejen zkazky z okolí ovšem naznačují, že je realita jiná.

Zamysleme se například nad našimi politiky, kteří byli přichyceni při lochtání točeného piva. Restaurace zavřeny krom výdejních okének. Platí zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti. Pro koho se tudíž zlatý mok čepuje? Je naražena bečka jen v případě, když přijde poslanec?

Nevím, jak ve městech, kde vše hlídá neustále bdělá policie.

Na vesnicích se kropí v garážích, stodolách, rodinných domcích, chalupách... Kdo ví, zda se vrátí provoz zpět do hospod, kde je potřeba platit 3x víc.

Do toho mnozí výtečníci jezdí napříč republikou, aby mohli splknout face to face.

Rodiče jsem neviděl více než 2 měsíce, jsou 200 kilometrů daleko. Mamince se stýská po vnoučatech. Stěžovala si mi, že můj bývalý spolužák s rodinou z Prahy jezdí za sousedy každých 14 dní.

Vezmeme-li si, jak tohle chování rozšiřuje okruh lidí, kteří mohou být nakaženi, musíme (slovy klasika) varovně pozvednout obočí.

Pokud se podíváme na opačný pól, máme zde důchodce ve věku 80 a více let, kteří se díky panice úplně odstřihli od světa. Neopouštějí byt. Nákupy jim vozí třeba skauti.

Následky na zdraví a psychice pomalu přicházejí.

Lidí, co nevylézají, je minimum.

Těch, co na opatření kašlou a nevynechají příležitost k družení, je dle mého odhadu pětina.

Jsou to ti samí, kdo budou muset vyrazit na hory. Nejlépe do zahraničí.

Abychom si to zase na jaře užili.

I když vlastně ne. Zachrání nás tajemná vakcína, kterou si kvůli těmto vemenům rádi necháme vstříknout do žil.

Při podobných experimentech vždy vzpomenu třeba na olovo nebo DDT. Taky bezpečné, posvěcené moudrými hlavami. Až do doby, kdy se provalilo, jaké je to svinstvo.

To už jsem ochotnější věřit na kolektivní imunitu.

Jak vidláci z USA zničili lepší svět

2020-11-19T18:56:00.001+01:00

Kolem poloviny 90. let, když jsem v rámci dospívání chytal moudrost, jsem narazil na Osha.

Souvisí to s explozí toho, co k nám komáři nepouštěli. Hudba, film, literatura za poslední dekády se po pádu režimu vyvalily v obřím množství.

Osho byl myslitel. Jeho učení lze asi nejlépe shrnout do názvu jedné z knih: Život, láska, smích.

Kolem Osha vzniklo společenství následovníků. Nejednalo se o církev. Příznivci byli vyznavači různých náboženství i ateisté. Nešlo o typický kult, Osho nevyžadoval uctívání, ovšem také se mu nebránil.

Trousil svá moudra a užíval si vydělané peníze. Dokázal v klidu x let mlčet.

Před časem jsem náhodou narazil na dokument od Netflixu Wild Wild Country.

Pojednává o tom, jak Osho se svými sanjásiny zkoušeli v USA založit komunitu.

Přistoupili k tomu s dětskou naivitou. Věřili, že je Amerika svobodnou zemí. Koupili obří pozemek a vystavěli téměř soběstačné město.

Ač vybrali území, kde dávají lišky dobrou noc, byla poblíž vymírající vesnice a v ní typičtí vidláci. Než by sousedy přivítali jako příležitost, od začátku šli proti nim.

Anžto měli vidláci kontakty na vyšších místech, začalo reálně hrozit, že bude město srovnáno se zemí.

Roztočil se naprosto šílený kolotoč, kde se obě strany neštítily téměř ničeho. Pod kotel přikládaly už tehdy (začátek 80. let) všeho schopná média.

Nebudu víc prozrazovat, podívejte se sami.

Dokument zdařilý. Velký prostor získaly všechny strany sporu.

Co vytknout?

Tvůrci nechali až moc prostoru k tomu, aby si divák věci domyslel. Utíkal Osho z Indie kvůli politice nebo po něm šli strážci zákona? Nevíme, zmíněny obě varianty. Jaká byla úloha Osha ve vedení? Co vyplynulo z jeho odposlechů? Nevíme.

Jde o drobné vady na kráse. Netflix vytvořil skvělou dokumentární minisérii.

Podzimní prázdniny :)

2020-11-13T09:54:00.001+01:00

Čerstvý článek bude ve čtvrtek 19. listopadu.

České vězení = Trest pro společnost

2020-11-06T13:33:00.002+01:00

České vězeňství zvolilo (zlatou?) střední cestu.

Nemáme tady drsné kriminály jako třeba v Asii, kde v některých zemích stále používají fyzické tresty.

Ani jsme se nevydali cestou severských států, kde věří, že aby mohlo dojít k nápravě, musí žít trestanci v luxusních podmínkách.

Dlouhodobě si kladu otázku: Co tímto přístupem sledujeme?

Vězení je velkým strašákem pro lidi, kteří po desítkách let bezúhonného života jednou uklouznou.

Recidivisté berou pobyt za katrem jako svého druhu daň.

Objevují se názory, že jim lze zabránit v páchání další trestné činnosti pomocí zvýšení sazeb. Předpokládá to jistou míru racionální úvahy. Za krádeže je teď větší flastr, půjdu tudíž hoblovat do fabriky.

Švagr pracoval před časem v kriminále a dle jeho zkušenosti se to tam zrovna nehemží raketovými vědci. Mnohdy lze hovořit téměř o negramotnosti.

Tudíž lze těžko doufat v úvahy zmíněné ob odstavec výše.

Jedinou možností, jak zabránit opakovaným pobytům ve vězení, je tudíž trestance převychovat a připravit na obyčejný život.

To samozřejmě naráží v kriminále na jisté limity.

Co lze nasimulovat dokonale, je běžný pracovní rytmus. Brzo ráno vstát a 8 hodin makat.

Zajištění zaměstnání pro vězně musí být naprostou prioritou. V posledních letech se situace trochu změnila k lepšímu, ale stále platí, že je pro ně práce málo. Nesmysl. Stačí se podívat na stav našich okresních silnic. Látání děr nevyžaduje žádnou zvláštní kvalifikaci ani technologie ze Silicon Valley.

Schází vůle politiků. Na první pohled by to totiž stálo peníze. A tohle téma volby nevyhrává.

Dále schází motivace vězňů, čemuž se nelze dvakrát divit. Místo minimální mzdy almužna. Nesplatitelné dluhy. Pouze malá šance na zlepšení podmínek v base.

Dejme vězňům minimální mzdu. Výdělek jim umožněme rozdělit tak, aby z něj něco měli. Především však jasně oddělme pracující a nepracující trestance. S trochou nadsázky - Kdo maká, hotel. Kdo nemaká, hladomorna.

V současné době funguje vězení jako trest pro společnost. Obrovské náklady. A napravený recidivista je bílou vránou.

ČR je o krok napřed

2020-10-30T11:57:00.000+01:00

Můžeme se dohadovat do nekonečna, proč právě my máme nejhorší čísla na světě. Třeba ani historie nedodá správnou odpověď.

Jistě, rozvolnění opatření situaci nepomohlo.

Polínko do ohně epidemie dozajista přiložili ti, kdo museli vycestovat do zahraničí a ti, kdo to přeháněli s družením se.

Ovšem, ať mi nikdo neříká, že například naši sousedi Slováci nebo Poláci jsou výrazně odpovědnější a chytřejší.

Česká republika nemá žádná výrazná specifika oproti srovnatelným zemím.

Je-li pravda, co nám o koronaviru říkají a můžeme-li si za problémy sami, vyvstávají další otázky:

Proč média nereferují, jak nemoc decimuje bezdomovce a sociálně znevýhodněné? Vždyť právě oni by měli být, co se týká šíření a následků, na tom nejhůře.

Proč koronavirus nejvíc neřádí v zemích mimo euroamerický prostor, kde schází vláda pevné ruky a zároveň nejsou dodržovány základní hygienické standardy?

Trošku to budí dojem, že koronaviru prospívá stres.

Dlouhodobá mediální panika představuje extrémní zátěž, co se týká zvládací kapacity. Absence v zaměstnání, nakažení v okolí, nemožnost se navštěvovat, zavřené relaxační aktivity...

Stres by mohl být odpovědí na výše uvedené otázky. Zmínění lidé zprávy nesledují, jsou v pohodě, ať se kolem děje (skoro) cokoli.

Co je jisté?

Nepřijde-li průlom, budou ČR následovat další země.

Prožíváme dřív, co přijde i jinam. Možná tím získáváme výhodu, v zahraničí (zatím) mají kapacity, aby nám pomáhali.

Jsme o krok napřed. Pravděpodobně kvůli náhodě. Nic víc, nic míň.

Průser 2020: Babišovi odpůrci mají část viny

2020-10-22T14:17:00.009+02:00

Chyby vlády jsou široce medializovány.

Co druhá strana barikády?

Andrej Babiš je tak kontroverzní osobností, že jej výrazná část společnosti přestala brát jako svého premiéra. Obdobně lze sledovat u prezidenta Zemana.

Dříve, byl-li předseda vlády u někoho neoblíbený, byl pokládán za blba. Měl pomýlený světonázor. Zpropadená pravice/levice. Ale jeho slovo mělo váhu.

Babiš, to je jiná liga.

Mnozí odpůrci ho pokládají za hajzla.

Lháře. Zloděje.

Má u nich autoritu limitně se blížící nule.

Do nástupu Prymuly, když nám neteklo do bot, platilo vláda = Babiš.

Vláda zavedla jarní opatření. Nic se nestalo. Jinde ve světě situace stabilizovaná.

A ten šmejd Babiš zase začíná strašit lidi.

Zase omezuje naši svobodu a brání nám vydělávat na živobytí.

Jak takoví odpůrci premiéra reagovali na opatření z přelomu srpen/září?

Byli tvrdě proti. Nevěřili vládě.

Opatření výrazně zmírněna.

A jsme tam, kde jsme.

10 000/měsíc každému = Nejlepší kompenzace

2020-10-15T19:57:00.003+02:00

Rozhazování peněz z vrtulníku není žádným objevem. Jako kompenzaci zvažovala tuto formu podpory např. Česká národní banka.

Pojďme se podívat, proč právě tohle je to pravé ořechové.

Jarní řádění koronaviru zařízlo do státního rozpočtu sekeru půl bilionu. Možná bude nakonec vyčerpán necelý.

Vznikl nepřehledný slepenec nejrůznějších na rychlo spíchnutých kompenzačních opatření, což nevyhnutelně přineslo obří administrativní zátěž pro veřejný a soukromý sektor.

Plus to přineslo snahy nabízenou pomoc zneužít.

Vznikly tak další zbytečné náklady, jejichž výši lze odhadout na desítky miliard.

Mnozí se nevešli do parametrů a nedostali nic. Jiní zase čekali na pomoc zbytečně dlouho.

Teď zde máme druhou vlnu koronaviru.

Nepoučili jsme se. Znovu slyšíme politiky komu, kolik a za jakých podmínek rozdají.

Už zase vzniká nepřehledný slepenec nejrůznějších na rychlo spíchnutých kompenzačních opatření, což nevyhnutelně přinese obří administrativní zátěž pro veřejný a soukromý sektor.

Opět vyletí oknem desítky miliard.

Pokud by dal stát každému 10 000 měsíčně, Češi by nestrádali. 4členná rodina za čtyřicetník přežije.

Zaměstnavatelé, jejichž provoz je přerušen, by pak samozřejmě nepropláceli mzdy a nechali si pracovníky ve stavu.

Jarní omezení trvala cca 3 měsíce. Stát by vrtulníkové peníze za toto období vyšly na přibližně 300 milard.

Našim politikům vzkazuji:

Hlavně nic (složitého) nevymýšlejte!

Lidstvo ví houby

2020-10-09T13:58:00.002+02:00

... aneb O bezradných vládcích planety Země.

Machrujeme.

Jsme pány tvorstva. Zvířata se nám klaní a třesou se strachem, který živočišný druh necháme vyhynout.

Máme k dispozici technologie, o kterých se nám ani nesnilo.

Stvořili jsme systém poznání, v němž do sebe všechno (od subatomárních částic po pohyby nebeských těles) skvěle zapadá. Výpočty sedí.

Umíme manipulovat s genetickou informací.

Hrajeme si na Bohy.

Moudré hlavy propojují fyziku třeba s teologií nebo psychologií. Dozvídáme se pak zásadní existenciální sdělení jako třeba, že realita neexistuje nebo že každým rozhodnutím vzniká nový paralelní vesmír.

Sci-fi seriály z dob mého dětství hadra.

Pak přijde koronavirus.

Naštěstí víme, jak fungují živé organismy, tudíž žádný problém. Umělá inteligence nám vytvoří návrhy léků či vakcín. Následně nasimuluje, jak budou tyto látky v průběhu času působit na jednotlivé orgány a na lidské tělo jako komplex ve všech případech, které mohou nastat.

Slavně vítězíme.

Bohužel víme téměř uplné houby.

Proti nemoci bojujeme jako za starých časů izolací lidí.

Vůdce jedné velmoci před několika pátky nadšeně oznámil, že mají vakcínu. Od té doby ticho. Vůdce jiné velmoci před pár dny oznámil, že mají zázračný lék. S pravděpodobností hraničící s jistotou ze sebe udělá stejného vola jako konkurent.

Týmy po celém světe soutěží, kdo shrábne bilionový jackpot. Ideální stav? Ani zdraví, ani mrtví. Trvalá poptávka. O tom, že bude ustaven dreamteam pod vedením třeba OSN, kde se sejdou ty nejlepší kapacity, lze jen snít.

V souvislosti s koronavirem jsou opět zmiňovány objevy Antonína Holého. Vznikly za minulého režimu. Tehdá nechali pana Holého a jeho kolegy spoustu let bádat, ačkoli nebyla absolutně žádná záruka komerčního úspěchu. Máte-li možnost, podívejte se na divadelní hru Elegance molekuly, ČT pořídila záznam. Skvělá záležitost.

Vědci se musí tvářit, že vědí. Jinak neudrží své financování. Vytvářejí iluzi toho, jak je lidstvo téměř na dosah absolutnímu poznání.

Faktem je, že nevíme téměř nic.

On-line zábava - Konec předplacených služeb

2020-10-01T16:44:00.000+02:00

Když tak spočítám, kolik bychom museli zaplatit za všechnu on-line zábavu, kterou konzumujeme, blížím se ke dvěma tisícovkám měsíčně.

Ne, že bychom furt na něco čuměli. Hodinku za den.

Vyzobáváme to nejlepší.

Poskytovatelů on-line zábavy je spousta. Žádný z nich vám nedá všechno. Ani skoro všechno. ČT, Český rozhlas, Netflix, O2, Spotify, Nova, Telly, Amazon, Sport 1, HBO...

Běží na bázi předplatného. Každý měsíc cvakáte, ačkoli třeba vůbec nesledujete.

Nabízí se tudíž možnost surfovat na vlně akcí, služby zakládat, rušit, obnovovat. Hezký koníček.

Samozřejmě jsou i poskytovatelé, kteří nabízejí za poplatek puštění 1 filmu nebo sportovního přenosu. Cena je bohužel tak vysoká, že stačí využít jednou týdně a proděláte.

Platíme tudíž, co musíme (za připojení + veřejnoprávní média) a semtam nějaký měsíc jinde.

Což je pro poskytovatele škoda. Byli bychom totiž ochotni platit jim více.

Dokážu si představit nějakou obdobu telefonní karty.

Člověk by ji koupil on-line nebo třeba v trafice.

A měl by (například) za 250 korun 20 hodin zábavy u hlavních poskytovatelů. Sám by pak rozhodl, kolik času profrčí u kterého.

Předplacené služby končí!

Nová doba.

Svět kupuje zábavný kredit!

Optimalizace zdravotnictví – Ušetřili jsme, teď zaplatíme

2020-09-25T15:57:00.005+02:00

Slovo optimalizace by mělo být oficiálně zařazeno do seznamu vulgarismů. Slušným lidem by mělo být od zítřka zapovězeno jeho používání.

Kam optimalizace vede, možná brzy uvidíme. Až přestanou stačit kapacity našeho zdravotnictví.

Pokud se tak (nedej Bůh) stane, viníky budou všichni, kdo byli v minulých desetiletích u vesla a snažili se o efektivitu bez ohledu na dlouhodobá hlediska. Všichni ti, kdo mleli o tom, jak je drahé mít hustou síť kvalitních nemocnic, jak je zbytečné držet nevyužívané vybavení, přebujelé úřady zabývající se hygienou atp.

Princip jednoduchý.

Všechno běží jako po drátkách. Jako zodpovědný politik ze statistik snadno vyčtete, kolik procent lůžek a přístrojů využíváte z kolika procent. Kolik platíte za energie, nájmy, údržbu spousty budov. Kolik stojí přebytečný personál.

A vy vidíte možnost obřích úspor.

Budete geroj! Žádné deficity. Rozpočet v cajku. A ještě zbude na zakázky spřáteleným firmám.

Najednou průšvih.

Epidemie.

Zrovna ve volebním období, kdy jste u koryta! Pekelný pešek.

Zjišťujete, že díky totálně nepružnému systému řízení veřejných záležitostí vám nestačí ani spousta měsíců a téměř neomezený budget k tomu, abyste znovu vybudovali, co bylo v minulých desítkách let optimalizováno (=zrušeno).

Hněv lidí se obrátí na vás. Ačkoli většina kapacit byla omezena dávno před vaším zvolením.

Končíte. Zaplatíte i za ostatní politiky.

A občané zaplatí (někteří životem) za to, jak dobří hospodáři v jejich zájmu krásně optimalizovali.

Hævnen: Na násilí platí jen násilí

2020-09-18T10:38:00.003+02:00

Jestli jste filmoví fanoušci, pusťte si skvělý dánský snímek Hævnen/Lepší svět a dál nečtěte. Hodně prozradím.

Film se obratně zabývá tím, jak je společností tolerováno násilí. A na 3 různých frontách dochází k jednoznačnému závěru.

První rovina vyprávění

Ocitáme se v africké zemi. Obyvatele zde brutálně terorizuje bojůvka, které je policií (mají tam vůbec policii?) tolerována a na zlouny není žádný metr.

Z vyprávění vyplývá, že obyvatelé vše berou jako běžnou součást svých životů. Nesnaží se něco někam hlásit. Byla by to marnost.

Vedoucí tlupy je nakonec zlynčován spravedlivě rozhořčeným davem.

Druhá rovina vyprávění

Dánsko. Severské školství - náš vzor.

Odehrává se zde typická šikana. Rodiče bezradní. Učitelé záležitost řeší, aby se neřeklo, mají (stejně jako u nás) svázané ruce.

Co s agresorem?

Pomůže až to, když ho jeden z šikanovaných zmlátí trubkou, dá nůž na krk a pohrozí podřezáním, pokud se nepolepší.

Vyřešeno.

Třetí rovina vyprávění

Opět Dánsko.

Otec řeší dětskou šarvátku tak, že napadne druhého otce. A pak si to ještě zopakuje.

Jde o přesně ten druh útoku, nad nímž policie mávne rukou. Dostal zostra nafackováno. A co?

Spravedlnost berou do rukou děti, vyhazují zlounovi auto do luftu.

Když je násilí většinově tolerováno, pomůže jen násilí

Afrika, dětský kolektiv, dospělí.

Je zde většinově tolerována jistá míra násilí. Různá. Oběti a přihlížející vědí, že neexistuje cesta, jak efektivně zakročit proti agresorovi v rámci systému.

Zůstávají tudíž 2 možnosti:

1) Zůstat v pozici obětí.

2) Sáhnout k násilí.

Je-li odplata, které dopadne na zlouny, dost drsná, násilníci si nedovolí pokračovat ve svých rejdech a problém je vyřešen.

Až na to, že systém, který byl bezzubý ve vztahu k agresorům, semele bránící se oběti.

Už Ti přišel ten telefon?

2020-09-10T07:37:00.000+02:00

Větou z nadpisu rozverně častovala jedna má kolegyně druhou.

Jde už o zralejší ženy, obě vdané a poměrně důstojné osoby.

Srdéčko mi zaplesalo. Kapitalismus funguje. Za půlku výplaty dorazí z Číny naleštěné štestí.

Pro slabosti něžného pohlaví jsem měl vždycky pochopení. Říkal jsem si, že jde o vzhled, o designový soulad.

Ty dnešní placky vypadají všecky stejně.

Bez brýlí vidím houby, úplná shoda :)

Občas kliknu na článek s recenzí podobného zázraku. Rožek přístroje tam obvykle bývá v maximálním rozlišení a obřím zvětšení, aby bylo jasné, že jde o vizuální perlu.

Nicméně značka prodává.

A vidět tu dětskou radost z 5x vyšší útraty, než je třeba? Krásné.

Samozřejmě kolegyňky ani zdaleka nevyužijí skvělou výpočetní kapacitu.

Možná se jim bude hodit interní úložiště. SD karty jsou moc levné, fuj!

Ať nejsem úplný nelida.

Drahým přístrojům si troufám přiznat jedno výrazné plus. Umí krásné fotky i za nepříznivých podmínek.

Nicméně, proč o tom píšu?

Nostalgicky vzpomínám, jak jsem v roce 1994 koupil za pracně našetřené peníze hi-fi věž. Super. Mám ji do dneška. To byl poslední podobný nákup, ze kterého jsem měl radost.

Valím pragmaticky. Cena x výkon.

Třeba kolegyním závidím :)