<?xml version='1.0' encoding='UTF-8'?><rss xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/" xmlns:blogger="http://schemas.google.com/blogger/2008" xmlns:georss="http://www.georss.org/georss" xmlns:gd="http://schemas.google.com/g/2005" xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0" version="2.0"><channel><atom:id>tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199</atom:id><lastBuildDate>Sun, 17 Nov 2024 18:59:35 +0000</lastBuildDate><category>FB</category><category>Internet</category><category>Maharashtra</category><category>Website</category><category>Cricket</category><category>India</category><category>Jaitapur Power Plant Protest</category><category>Shiv Sena</category><category>Mumbai</category><category>Politics</category><category>Webmajha</category><category>Facebook</category><category>Indian Govt</category><category>Marathi</category><category>Mobile Operator</category><category>Mobile Phone</category><category>Pune</category><category>Shivshakti-Bhimshakti</category><category>Team India</category><category>Video</category><category>BJP</category><category>Balasaheb Thackeray</category><category>Google</category><category>Great Maratha</category><category>IPL</category><category>Mind Power</category><category>Music</category><category>Nation</category><category>RPI</category><category>Raigad</category><category>Shrivardhan</category><category>Social Networking</category><category>State Transport</category><category>Uddhav Thackeray</category><category>Wikipedia</category><category>eBooks</category><title>अमित चिविलकर</title><description></description><link>http://amit.webmajha.com/</link><managingEditor>noreply@blogger.com (Unknown)</managingEditor><generator>Blogger</generator><openSearch:totalResults>50</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>25</openSearch:itemsPerPage><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-766765093758803087</guid><pubDate>Sat, 31 Dec 2022 04:28:00 +0000</pubDate><atom:updated>2022-12-31T09:58:58.578+05:30</atom:updated><title>Maria&#39;s Bakery store</title><description>&lt;p&gt;There was once a small bakery located in a charming neighborhood in a busy city. The bakery was owned by a talented baker named Maria, who had always dreamed of owning her own business.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maria&#39;s bakery was well-known in the neighborhood for its delicious pastries and friendly service, but she struggled to attract customers from outside the area. Despite her best efforts, Maria&#39;s bakery remained a hidden gem, known only to a select few loyal customers.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;One day, Maria decided it was time to take her business to the next level. She knew that she needed to reach a wider audience if she wanted to grow, so she decided to create a website for her bakery.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;With the help of a skilled web designer, Maria&#39;s website came to life. It featured stunning photos of her pastries, as well as information about her bakery&#39;s history and mission. Maria also included a menu of her most popular items, and made it easy for customers to place orders online.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;As soon as the website went live, Maria saw an immediate increase in traffic. People from all over the city were discovering her bakery for the first time, and many were placing orders for delivery or pickup.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;Thanks to her website, Maria&#39;s bakery had become a destination for pastry lovers all over the city. She was able to attract new customers and expand her reach, and her business continued to grow and thrive.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;Maria was grateful for the power of the internet and the opportunity it had given her to share her passion for baking with a wider audience. And she knew that, with her website as a foundation, her bakery would continue to grow and succeed for many years to come.&lt;/p&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2022/12/marias-bakery-store.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-1922986712611363028</guid><pubDate>Sat, 31 Dec 2022 04:22:00 +0000</pubDate><atom:updated>2022-12-31T09:52:10.109+05:30</atom:updated><title>Create your own &#39;TRIBE&#39;</title><description>&lt;p&gt;Once upon a time, there was a small business owner named Sarah who sold handmade jewelry from her online store. Sarah had always been passionate about creating unique, one-of-a-kind pieces, and she worked tirelessly to build a loyal customer base.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;However, Sarah struggled to stand out in a crowded market filled with mass-produced jewelry. She knew she needed to find a way to differentiate her business, but she wasn&#39;t sure how.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;One day, Sarah came across a blog post written by marketing expert Seth Godin. In the post, Godin talked about the importance of building a &quot;tribe&quot; of loyal customers who share your values and vision.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;Inspired by this idea, Sarah decided to focus on building a community of jewelry lovers who appreciated the artistry and craftsmanship of her pieces. She started hosting monthly meetups for her customers, where they could share their love of jewelry and get to know each other.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;To further connect with her tribe, Sarah also began sharing behind-the-scenes glimpses of her creative process on social media and her blog. This gave her customers a sense of intimacy and exclusivity, and it helped to build a strong emotional connection with her brand.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;As a result of her efforts, Sarah&#39;s business began to thrive. She had created a loyal tribe of customers who were passionate about her jewelry and who were eager to spread the word to their friends and family.&lt;/p&gt;&lt;p&gt;Sarah&#39;s small business had become a thriving community of like-minded individuals, all united by their love of handmade jewelry and the values that Sarah&#39;s business represented. And Sarah knew that, with the support of her tribe, she could continue to grow and succeed for many years to come.&lt;/p&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2022/12/create-your-own-tribe.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-5226764781264892829</guid><pubDate>Tue, 07 Aug 2012 10:18:00 +0000</pubDate><atom:updated>2012-08-07T15:54:12.513+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Maharashtra</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">State Transport</category><title>ST चे तिकीट ऑनलाईन बुक करा</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;
&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhL9waH6sMbfupylMXh9f5fDco2iacGTccRB9L0qc3hwzNoxnxgHTmNPUhkXFSFvuc6WGoO_6lFIVfBiClELqYyrckY3Mai989Fm5SLDU-N2NC8hxlOfwM3MF5H11gzI6erYuaDk-F73aSr/s1600/ST.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;322&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhL9waH6sMbfupylMXh9f5fDco2iacGTccRB9L0qc3hwzNoxnxgHTmNPUhkXFSFvuc6WGoO_6lFIVfBiClELqYyrckY3Mai989Fm5SLDU-N2NC8hxlOfwM3MF5H11gzI6erYuaDk-F73aSr/s400/ST.jpg&quot; width=&quot;400&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
गणपती बाप्पा जवळ येत आहेत. कोकणात जाण्यासाठी गणेशभक्तांना रेल्वे आणि एस.टी. बुकींगसाठी अक्षरशः तुटून पडावे लागते. परंतु आता तशी वेळ येण्याची शक्यता नाही. एस.टी.चे आरक्षण ऑनलाईन करण्याची सुविधा एस.टी. महामंडळाने पुरविली आहे. आपले ऑनलाईन तिकीट बुक करताना पैसे भरण्यासाठी आपल्याकडे क्रेडीट कार्ड, नेट बॅंकींग किंवा डेबिट कार्डचा वापर करता येतो.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जर का तिकीट बुक होताना काही अडचणी आल्या आणि आपल्या खात्यातून पैसे डेबिट झाले असतील तरी काळजी करू पुढील सात दिवसाचे आत एस.टी. महामंडळ आपले पैसे आपल्या खात्यात परत पाठवून देते. तेव्हा आता कुठल्याही कटकटीशिवाय इंटरनेटवरून आपले तिकीट बुक करुन घ्या.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
तिकीट बुक करण्यासाठी पुढील लिंकवर जा &lt;a href=&quot;https://public.msrtcors.com/ticket_booking/index.php&quot;&gt;https://public.msrtcors.com&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2012/08/st.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhL9waH6sMbfupylMXh9f5fDco2iacGTccRB9L0qc3hwzNoxnxgHTmNPUhkXFSFvuc6WGoO_6lFIVfBiClELqYyrckY3Mai989Fm5SLDU-N2NC8hxlOfwM3MF5H11gzI6erYuaDk-F73aSr/s72-c/ST.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-2945771380270523762</guid><pubDate>Wed, 15 Feb 2012 09:55:00 +0000</pubDate><atom:updated>2012-02-15T15:38:26.638+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Balasaheb Thackeray</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Mumbai</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Shiv Sena</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Shivshakti-Bhimshakti</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Uddhav Thackeray</category><title>आपले मतदान फक्त विकासकामांनाच.. शिवसेना आणि महायुतीलाच!</title><description>&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;
&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzLOZ2VbceomzyvSDZTfHyjXjVbLchbNlTOYA30qqmNVZhzFlkPKwWrImkWuXWFWDRpHA-5MA0lfMimSyQGtVddIHGqryTaJs94FGaJM5sZ-wzFJmeqjhzUbo6b4SHfsLG2A8-NEhvWLlg/s1600/karun-dakhval.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;247&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzLOZ2VbceomzyvSDZTfHyjXjVbLchbNlTOYA30qqmNVZhzFlkPKwWrImkWuXWFWDRpHA-5MA0lfMimSyQGtVddIHGqryTaJs94FGaJM5sZ-wzFJmeqjhzUbo6b4SHfsLG2A8-NEhvWLlg/s320/karun-dakhval.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;उद्या महाराष्ट्रातील 10 महानगरपालिकांच्या सार्वत्रिक निवडणूका होत
आहेत. राज्य निवडणूक आयोगाने सरकारी आणि खाजगी कार्यालय बंद ठेवण्याचे आवाहन
केलेले आहे त्यानुसार बहुतांश कार्यालये बंद राहणार आहेत पण ज्या मतदानासाठी ही
कार्यालये बंद असणार आहेत त्यातले मतदार नक्की मतदानाला उतरतील का&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;? &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;हा मोठा प्रश्नच
आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;निवडणूक म्हटले की प्रचारात शिमगाच असतो. एकमेकांची उणीधुनी काढण्याचे
जोरदार कार्यक्रम मैदानात सुरु असतो तसाच तो फेसबुकसारख्या सोशल नेटवर्कींग साईटवर
सुध्दा दिसत आहे. ओबामामुळे हल्ली आपल्या देशात इंटरनेट हे प्रचाराचे प्रमुख
माध्यम बनायला लागले आहे. मागची अनेक वर्षे कुठेच न दिसणारे नेते आणि उमेदवार
फेसबुकवर मतदारांशी थेट संवाद साधण्यासाठी इंटरनेटचा वापर करायला लागलेत.&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt; &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;काही हवशे-गवशे-नवशे
तर चक्क फेसबुकवर जाहिरीती देऊन आपला प्रचार करत होते. पण निवडणूका संपल्यावर हेच
लोक त्याच जोशमध्ये मतदारांशी थेट संवाद साधायला उपलब्ध असतील का&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;?&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आपल्याकडील सुशिक्षीत मतदारांची ओरड असते विकासकामांवर निवडणूका
लढविल्या गेल्या पाहिजेत, पण तसे एक उध्दवसाहेब ठाकरे सोडले तर कोणीही करताना दिसत
नव्हते. शिवसेना मागची 15 वर्षे मुंबई महानगरपालिकेत सत्तेत आहे, खरं तर त्यांच्या
विरोधकांनी विकासकामांवर निवडणूका लढविल्या पाहिजे होत्या पण तसे न होता
शिवसेनेच्या &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;करुन दाखवलं&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; उपक्रमालाच विरोध करण्यात वेळ घालवून विरोधकांनी
आपल्याच पायावर धोंडा मारून घेतला. शिवसेनेकडे महानगरपालिकेची सत्ता का येते
यामागे नक्कीच विचार करण्यासारखी काही कारणं या &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;करुन दाखवलं&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; मध्ये नक्कीच आहेत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मागच्या महिन्यात उध्दवसाहेब ठाकरेंच्या संकल्पनेतील &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;संयुक्त महाराष्ट्र
दालन&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; बघायला
गेलो होतो. वाटलं होत शिवसेनेनं बनविले आहे म्हणजे त्या कामाचे श्रेय घेण्यासाठी
कुठेतरी शिवसेनेचा उल्लेख नक्कीच असले पाहिजे. पण एक उद्घाटनाची पाटी सोडली तर आत
फक्त आणि फक्त संयुक्त महाराष्ट्राच्या रक्तरंजित इतिहासावरील शिल्पे, चित्र आणि
माहिती वाचायला मिळाली. शिवसैनिक म्हणून एकवेळ विचार आला की प्रबोधनकर आणि
बाळासाहेबांचे संयुक्त महाराष्ट्र आंदोलनात योगदान असतानाही शिवसेनेने त्याचा
उहापोह या दालनात कुठेही केलेला नाही. &amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अशाच प्रकारची अनेक कामे उध्दवसाहेबांनी &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;करुन दाखवलं&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; मध्ये फोटोसहित
दिली आहेत. पण आपल्याकडील पक्के राजकारणी विरोधकांना मात्र यावर निट भाष्य करणं
जमलेच नाही. मुंबईचा विकास होतोय ही नक्कीच चांगली गोष्ट आहे. विरोधाला विरोध
करण्यात विरोधी पक्षांचा नक्कीच फायदा आहे पण सर्वसामान्य माणसाला त्याचा काहीही
फायदा नाही.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;शिवसेना महानगरपालिकेत सत्तेत असताना मागची अनेक वर्षे कुठल्याही
प्रकारची करवाढ करण्यात आलेली नाही. मुंबईतील पाणी प्रश्नावर अनेक प्रकारचे आरोप
शिवसेनेवर करण्यात आले परंतु मुंबईला मिळणारे पाणी हे धरणातून येणाऱ्या पाण्यावर
अवलंबून आहे हे सर्वसामान्य मुंबईकरांना नक्कीच माहित आहे. उध्दवसाहेबांनी
मुंबईकरांना स्वच्छ पाणी मिळावे यासाठी पाईपलाईन बदलण्याचे काम हाती घेतले आहे,
भुमिगत बोगद्यांच्या माध्यमातून वेगाने पाणीपुरवठा व्हावा यावर काम सुरु आहे त्याचे
फोटो मधल्या काळात वर्तमानपत्रात आलेले आहेत. बेस्ट बसेसमध्ये 25 रुपयात कुठेही
प्रवास करण्याची मॅजिक पास योजना महानगर पालिकेच्या बेस्ट उपक्रमाचीच&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;! &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;याचा फायदा मागच्या
काळात लाखो मुंबईकरांनी घेतलाय सध्या दिवसाच्या मॅजिक पासचे दर वाढले असले तरी
मासिक पासमध्ये दिवसाला केवळ 18 रुपये मोजावे लागतात. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मुंबई महानगरपालिकेचे सर्वच प्रश्न सोडविण्यात शिवसेना यशस्वी झालीय
असे उध्दवसाहेब ठाकरे कधीच म्हणत नाहीत. मुंबईत अजून अनेक कामे करायची आहेत, ती
करण्यासाठी ज्यांनी यापूर्वी प्रयत्न केले आहेत त्यांच्यात हातात पुढील पाच वर्षे
सत्ता दिल्यासच ती कामे योग्य रितीने मार्गी लागू शकतील. नाहीतर युती सत्ताकाळात
महाराष्ट्रात झालेल्या विकासकामांची केवळ नावे बदलून श्रेय लाटण्याची कामे
कॉंग्रेस-राष्ट्रवादीवाल्यांकडून झाली तसेच मुंबईत घडायला नको.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मुंबईत मराठी माणसाचीच सत्ता राहिली पाहिजे कारण मुंबईवर आदळणाऱ्या
परप्रांतिय लोंढ्यांमुळे मुंबईचे जनजीवन पुर्णपणे विस्कळीत झालेलं आहे. मनसे सारखे
पक्ष मराठी माणसाची मते मागताना शिवसेनेचा उमेदवार कसा पाडला जाईल यासाठी पुरेपुर
प्रयत्न करताना दिसत आहे. त्यांनाही जर कॉंग्रेस सत्तेत आली तर उभे राहणारे
प्रश्नांची जाणिव असलीच पाहिजे, परंतु अल्पकाळातील फायद्यासाठी ते थेट मुंबई
परप्रांतियांच्या घशात घालण्यासाठी शिवसेनेला विरोध करत आहेत. &amp;nbsp;मनसेच्या अनेक नेत्यांनी 30 च्या पुढे जागा
येणार नाहीत याचा उल्लेख केलेला आहे. महानगरपालिकेत सत्तेत येण्यासाठी किमान 115
नगरसेवकांची आवश्यकता असते. मग आपले मत मनसेला देऊन कुठल्या प्रकारचा बदल
सर्वसामान्य मराठी माणसाच्या नशिबी येणार आहे&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;? &lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मुंबई कॉंग्रेसचे अध्यक्ष कृपाशंकर सिंग आणि राष्ट्रवादीचे मुंबई
अध्यक्ष नरेंद्र वर्मा यांसारख्याच्या झोळीत आमच्या मुंबईतील मराठी मतदारांनी
मुंबईला द्यायचे का&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;? &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मनसे हेच काम करतेय म्हणजेच यांचे कुणाशी साटेलोटे आहे हेही स्पष्ट
होतेय. म्हणून मतदारराजा, सावध रहा&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;! &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;कान आणि डोळे उघडे ठेवून मतदानाला बाहेर
पड. शिवसेना आणि महायुतीच्याच उमेदवारांना मतदान करून मराठी मुंबईच्या स्वप्नांना
धुळीस मिळवू नको&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;!&lt;span style=&quot;font-size: 13pt;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;

&lt;div id=&quot;fb-root&quot;&gt;&lt;/div&gt;
&lt;script&gt;(function(d, s, id) {
  var js, fjs = d.getElementsByTagName(s)[0];
  if (d.getElementById(id)) return;
  js = d.createElement(s); js.id = id;
  js.src = &quot;//connect.facebook.net/en_US/all.js#xfbml=1&amp;appId=219250001427055&quot;;
  fjs.parentNode.insertBefore(js, fjs);
}(document, &#39;script&#39;, &#39;facebook-jssdk&#39;));&lt;/script&gt;

&lt;div class=&quot;fb-send&quot; data-href=&quot;http://amit.webmajha.com/2012/02/blog-post.html&quot;&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2012/02/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzLOZ2VbceomzyvSDZTfHyjXjVbLchbNlTOYA30qqmNVZhzFlkPKwWrImkWuXWFWDRpHA-5MA0lfMimSyQGtVddIHGqryTaJs94FGaJM5sZ-wzFJmeqjhzUbo6b4SHfsLG2A8-NEhvWLlg/s72-c/karun-dakhval.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-8805180854931999840</guid><pubDate>Sun, 06 Nov 2011 17:47:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-11-07T00:14:27.801+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Politics</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Shiv Sena</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Shrivardhan</category><title>राष्ट्रवादीचे श्रीवर्धनमधील ‘मिशन तंटा’</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSESr1E1rWwB7fcRAQVpW7hfgYboDJzrltsZ0nh-fjuY12SdFVKNRAAHfZxfwzf9v_PSM1f0pGEjy3ThgAFAqam_Zok0lLtMD00uNIE9J7ggKC4YBKo6YRZWqD6Afx9460SZQ1iHtkz076/s1600/Diveagar-216362_5.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;300&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSESr1E1rWwB7fcRAQVpW7hfgYboDJzrltsZ0nh-fjuY12SdFVKNRAAHfZxfwzf9v_PSM1f0pGEjy3ThgAFAqam_Zok0lLtMD00uNIE9J7ggKC4YBKo6YRZWqD6Afx9460SZQ1iHtkz076/s400/Diveagar-216362_5.jpg&quot; width=&quot;400&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;
श्रीवर्धन हे कोकणातील निसर्गरम्य ठिकाण. श्रीवर्धनच्या उत्तरेला मुरुड-जंजिरा, दिवेआगर, श्रीवर्धन शहर, दक्षिणेला सुप्रसिध्द हरिहरेश्वर मंदिर तसेच अतिशय स्वच्छ आणि देखणे समुद्र किनारे अशीच ओळख करुन देता येईल. स्वातंत्र्यापासून गेली अनेक वर्षे कोकणातील इतर भागाप्रमाणे राज्य सरकारकडून दुर्लक्षीत असेच हे ठिकाण होते. श्रीवर्धन मतदारसंघातून या राज्याला बॅरिस्टर अंतुलेंसारखे मुख्यमंत्री मिळाले. तरीही श्रीवर्धनची पहिली ओळख जगाला मिळाली ती १९९२ साली शेखाडी बंदरावर उतरले गेलेल्या जीवंत काडतूसांमुळेच.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
स्वातंत्र्यानंतर ते १९९५ सालापर्य़ंत श्रीवर्धनमध्ये सातत्याने कॉंग्रेसचीच एकहाती सत्ता होती. स्वातंत्र्यानंतर जवळपास ५० वर्षे इकडे रस्ते, पाणी आणि वीजेचे अनेक प्रश्न लोकांना भेडसावत होते. आपण लोकप्रतिनीधींना विभागाचा विकास करण्यासाठी निवडून देतो, याबद्दल कदाचित तिथल्या जनतेला माहितीसुध्दा नसावी, इतकी भयानक अवस्था माजी मुख्यमंत्री अंतुलेसाहेबांच्या श्रीवर्धनची होती.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
पण १९९५ नंतर श्रीवर्धनचे रुपडेच पालटून गेले. शामभाई सावंतांच्या रुपाने पहिला शिवसेनेचा आमदार या विभागाला मिळाला. श्रीवर्धनच्या सुदैवाने त्याचकाळी शिवसेनेची महाराष्ट्रात सत्ता आली. याआधी झालेली कोकणचा वाताहत बाळासाहेबांनी रोखली. कोकणात अनेक प्रकारची विकासकामे करण्याचे आदेश बाळासाहेंबांनी दिले. श्रीवर्धनचाही विकास झपाट्याने सुरु झाला. टंचाईग्रस्त गावांमध्ये पाणी-पुरवठ्याची कामे हाती घेतली गेली. वीज नसलेल्या ठिकाणी वीज पोहचली, पायवाटेप्रमाणे असलेल्या रस्त्याचे डांबरीकरण करण्यात आले. श्रीवर्धन शहराकडे जाण्यासाठी प्रत्येक गावात एसटी सुरु केली गेली. अतिदुर्गम गावांकडे शिवसेनेचा आमदार स्वत:  जाऊन तिथल्या परिस्थितीचा अभ्यास करु लागला. आमदार आल्यानंतर शिवसेनेकडे जिल्हा परिषद आणि पंचायत समितीही जनतेने दिली. गावांच्या विकासाला आणखी गती मिळाली, पर्यायाने हा विभाग शिवसेनेचा बालेकिल्ला म्हणून ओळखला जाऊ लागला.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
मागच्या विधानसभा निवडणूकीत एक अपघात झाला. श्रीवर्धन मतदार संघांची फेररचना झाली आणि गोरेगांव-मुरुड सारखा भाग मतदार संघातून वगळून माणगाव, तळा व रोहा हा राष्ट्रवादी कॉंग्रेसकडे असलेला मोठा भाग या मतदारसंघाला जोडला गेला. श्रीवर्धनमधील जनतेला पैशांची भुल पाडून जास्तीत जास्त मतदान आपल्याकडे खेचण्य़ात सुनिल तटकरेंना यश मिळाले व हा मतदारसंघ राष्ट्रवादी कॉंग्रेसकडे गेला. पारंपारिक शिवसेनेच्या मतदानामध्ये काहीसा फरक झाला होता. श्रीवर्धनमध्ये अजूनही शिवसेनेचीच मोठी ताकद आहे. तटकरे हे सरकारमध्ये मंत्री असल्याने प्रशासकीय अधिकारी त्यांना दचकून असतात. परंतु खासदार, जिल्हा परिषद आणि पंचायत समिती ही शिवसेनेकडेच असल्यामुळे शिवसेनेच्या माध्यमातून सुरु असलेली विकासकामे तशीच सुरु आहेत. त्याचवेळेस दोन वर्षे आमदारकीला होऊनही विकासकामांची फक्त उद्घाटने उरकली गेली आहेत, अजूनपर्यंत कामे काही होत नाहीत, निवडणूकांच्या काळात दिघी पोर्ट मध्ये नोकरीसाठीचे खोटे अर्जही भरले गेलेत, दिघी पोर्टचे अजून बरेच काम बाकी असल्याने इतक्यात तरी नोकऱ्यांसाठी भरती होणार नाही हे सत्य आहे, आणि जेव्हा भरती सुरु होईल तेव्हा ती फक्त राष्ट्रवादीच्याच लोकांकडून होणार नाही हेही सत्य आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
श्रीवर्धनमधील स्थानिक स्वराज्य संस्थांचे निकाल राष्ट्रवादी कॉंग्रेसच्या बाजूने न लागल्यास तटकरेंचे मंत्रीपद काढले जाऊ शकते, परिणामी तटकरेंची राजकीय कारकिर्द धोक्यात येऊ शकेल अशा प्रकारे बोलले जात आहे. म्हणून तटकरेंनी श्रीवर्धनमध्ये वेगळ्याच प्रकारचे राजकारण सुरु केले. गेली ५० वर्षे अतिशय शांतता असलेल्या गावांमधील काही विकाऊ लोकांना हाताशी धरून गावागावात तट (तट-करे नावातच सारे काही आहे) पाडण्याचे एककलमी कार्यक्रम आखण्यात आला आहे.  पैसा आणि लोकांना दारू पाजून गावांचे आरोग्य खराब करण्याचे काम तटकऱ्यांच्या जुन्या मतदार संघात म्हणजेच माणगाव-तळ्यात केले होतेच. याच कारणाने मागच्या आठवड्य़ात श्रीवर्धन मतदार संघातील कादंळवाडा या गावाने राष्ट्रवादी पक्षाला गावबंदीचा निर्णय घेतलाय. श्रीवर्धनमधील १०० टक्के शिवसेनेला मतदान करणारे गाव म्हणून ओळख असलेल्या धारवली या गावानेही आता शिवसेना सोडून राष्ट्रवादीसहीत इतर सर्व पक्षांना कायमस्वरुपी गावबंदी घातली आहे आणि अशाप्रकारचे निर्णय नजिकच्या काळात इतर गावेही घेतील अशी शक्यता नाकारता येणार नाही. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आपापले राजकारण करताना गावा-गावांत शांतता प्रस्थापित करणे हे खरे लोकप्रतिनीधीचे काम आहे, इथेतर तटकरे हे जिल्ह्याचे पालकमंत्री आहेत. तंटामुक्ती अभियान राष्ट्रवादी कॉंग्रेसनेच आणले परंतु अशा प्रकारे आपल्या पक्षाकडे लोक वळणार नसतील तर पैशाच्या जोरावर त्या गावाचे तुकडे पाडून गावातील कायमस्वरुपी अशांतता राबविण्याचे सगळीकडे जोरदार सुरु आहे. प्रत्यक्ष पोलिस स्टेशनला भेट दिल्यास हे ‘मिशन तंटा’ उपक्रमाची सत्यता उलगडेल. इतकी वर्षे शिवसेना, कॉंग्रेस आणि शेतकरी कामगार पक्ष या विभागात काम करत आहे. हिंदु-मुस्लिम दंगेही या विभागात झालेले आहेत. परंतु तालुक्यात अशा प्रकारचे धोरण कुठल्याही पक्षाने राबविले नाही. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
गावकऱ्यांना या अशा घाणेरड्या राजकारणाचा वास आता येऊ लागला आहे ही श्रीवर्धनच्या भविष्याच्या दृष्टीने चांगली गोष्ट आहे. आपापले गाव सांभाळण्याची जबाबदारी प्रत्येक गाववाल्यांचीच आहे. इतकी वर्षे समर्थपणे चालणारे गाव आता अशा राजकारण्यांच्या दावणीला बांधण्यात काहीच फायदा नाही. पैशाच्या जोरावर राजकारण करणाऱ्या अशा पुढाऱ्यांना गावबंदीमुळे तरी अक्कल येईल का?</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/11/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSESr1E1rWwB7fcRAQVpW7hfgYboDJzrltsZ0nh-fjuY12SdFVKNRAAHfZxfwzf9v_PSM1f0pGEjy3ThgAFAqam_Zok0lLtMD00uNIE9J7ggKC4YBKo6YRZWqD6Afx9460SZQ1iHtkz076/s72-c/Diveagar-216362_5.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-1844196184975032059</guid><pubDate>Sun, 12 Jun 2011 05:27:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-06-12T11:03:20.323+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">BJP</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">RPI</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Shiv Sena</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Shivshakti-Bhimshakti</category><title>‘शिवशक्ती-भीमशक्ती’च्या निमित्ताने पन्नास वर्षे!</title><description>&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYEMmfidbsG2ceAxDmIMGnICxTRUmL4CbN2Jm1NT9r7moM3-Kr2FcBPOrHmLWyXtKx3v05DeXx8DDYMwdkkVWDbb1-Sw21m0kLBMd5wxBJfOEVoCLcHW6aaDoIeCXJ8rf2VqlR8oXRPPc_/s1600/shivshakti.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;212&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYEMmfidbsG2ceAxDmIMGnICxTRUmL4CbN2Jm1NT9r7moM3-Kr2FcBPOrHmLWyXtKx3v05DeXx8DDYMwdkkVWDbb1-Sw21m0kLBMd5wxBJfOEVoCLcHW6aaDoIeCXJ8rf2VqlR8oXRPPc_/s320/shivshakti.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&quot;&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;महाराष्ट्रात राजकारणात जात न मानणारे एकमेव नेतृत्व म्हणून शिवसेनाप्रमुख श्री. बाळासाहेब ठाकरे यांचेच नाव घ्यावे लागेल. तिकीटवाटप करताना जातीचा विचार न करणारे तेच एकमेव आहेत. त्याशिवाय &lt;/span&gt;1995&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt; साली महाराष्ट्रात अधिकारावर आलेले शिवसेना-भाजपचे मंत्रिमंडळ खर्‍या अर्थाने प्रातिनिधिक मंत्रिमंडळ होते. महाराष्ट्राच्या पन्नास वर्षांत एवढ्या सर्व जातींना समावेश करून घेणारे मंत्रिमंडळ झालेले नाही.&quot; जेष्ठ पत्रकार मधुकर भावे यांनी शिवशक्ती-भीमशक्ती युतीवर होणाऱ्या टिकेचा समाचार आजच्या उत्सव पुरवणीतून घेतला तो लेख जसाच्या तसा आपल्यासाठी माझ्या ब्लॉगवर चिकटवत आहे.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;  &lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;शिवशक्ती-भीमशक्ती&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;एकत्र येण्याच्या राजकीय वातावरणावर महाराष्ट्राच्या काही वृत्तपत्रांनी उलटसुलट बातम्या प्रसिद्ध केल्या आहेत. काही जाणीवपूर्वक आहेत तर काही प्रचारी आहेत. युती म्हणा बडी आघाडी म्हणा किंवा जनता पक्ष म्हणा-किंवा &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;पु.लो.द.&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;म्हणा). या प्रत्येक राजकीय स्थित्यंतरात &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;समविचारी पक्ष&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;किंवा &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;सेक्युलर पक्ष&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;यांची आघाडी हे शब्द कधीच निकालात निघाले आहेत. त्यामुळे आता शिवसेना आणि रिपब्लिकन पक्षाचा आठवले गट राजकीयदृष्ट्या जवळ येत आहे. त्यांचा गदारोळ करीत असताना पन्नास वर्षांपूर्वीचे राजकारण तपासले तर अशा अनेक आघाड्या देशात यापूर्वी झालेल्या आहेत.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;डॉ. राममनोहर लोहिया यांनी &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गैरकॉंग्रेस वाद&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;या शब्दाचा उपयोग करून देशात कॉंग्रेसविरोधात सर्व पक्षांनी एकत्र येण्याचा जो प्रयोग सुरू केला तेव्हापासूनच समविचारी पक्ष किंवा सेक्युलर पक्ष एकत्र येऊ शकतात ही संकल्पना पन्नास वर्षांपूर्वीच बाद झाली आहे. पंडित जवाहरलाल नेहरू यांच्या हयातीत म्हणजे &lt;/span&gt;1963 &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;साली देशात लोकसभेच्या चार पोटनिवडणुका झाल्या होत्या. या चारही पोटनिवडणुकांमध्ये विरोधी पक्षाच्या चार उमेदवारांना देशातल्या त्या वेळच्या सर्व विरोधी पक्षांनी पाठिंबा देऊन पहिली राजकीय आघाडी तेव्हाच केली होती. खुद्द राममनोहर लोहिया हे समाजवादी पक्षाचे उमेदवार म्हणून कनोज मतदारसंघातून उभे होते&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;राजकोटमधून स्वतंत्र पक्षाचे मिनू मसानी उभे होते&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;अमरोहमधून आचार्य कृपलानी उभे होते आणि मुंघेर (बिहार) मधून समाजवादी पक्षाचे मधू लिमये उभे होते. या चार विविध पक्षांच्या उमेदवारांना त्यावेळच्या सर्व विरोधी पक्षांनी-ज्यात जनसंघही होता-पूर्ण पाठिंबा दिला होता आणि हे चारही उमेदवार विजयी झाले होते.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;1967&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt; साली देशात नऊ राज्यांत कॉंग्रेसविरोधातील सरकारे पहिल्याप्रथम अधिकारावर आली. (&lt;/span&gt;1957&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt; चा केरळचा अपवाद) या नऊ राज्यांपैकी पंजाबमध्ये अकाली दलाचे प्रकाशसिंग बादल या नेत्याच्या मंत्रिमंडळात त्यावेळी कम्युनिस्ट आणि जनसंघ अशा परस्परविरोधी दोन्ही पक्षांचे प्रतिनिधी सामील झाले होते. जनसंघाचे त्यावेळचे अध्यक्ष अटलबिहारी वाजपेयी त्या सुमारास मुंबईत आले असताना झालेल्या पत्रकार परिषदेत मीच वाजपेयींना प्रश्‍न विचारला होता की&lt;/span&gt;, ‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;पंजाब में अकाली दल और कम्युनिस्टों के साथ जनसंघ मंत्रिपरिषद में कैसे सामील हो गया&lt;/span&gt;?’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;वाजपेयींनीं उत्तर दिले होते&lt;/span&gt;, ‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;कॉंग्रेस के खिलाफ एक राजकीय प्रयोग कर रहे हैं।&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;त्यावेळी समाजवादी पक्षाचे जॉर्ज फर्नांडिस यांनी वाजपेयींवर तीक्र टीका केली होती. पंधरा दिवसांनंतर मध्य प्रदेशात गोविंदनारायण सिंग यांच्या नेतृत्वाखाली स्थापन झालेल्या मंत्रिमंडळात समाजवादी पक्षाचे अरीफ बेग यांनी मंत्री म्हणून शपथ घ्यावी असा प्रस्ताव समाजवादी पक्षाने मंजूर केला. त्यावेळी समाजवादी पक्षाचा &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;संयुक्त समाजवादी पक्ष&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;झाला होता.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;1967 &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;सालीच दक्षिण मुंबईत कॉंग्रेसचे उमेदवार स. का. पाटील यांच्याविरुद्ध जॉर्ज फर्नांडिस हे संयुक्त समाजवादी पक्षाचे उमेदवार म्हणून &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;वडाचे झाड&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;निशाणी घेऊन उभे होते. त्यावेळी जॉर्ज फर्नांडिस हे जनसंघाचे कट्टर विरोधक मानले जात होते. त्याच सुमारास देशात साधूंनी &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गाय बचाव&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;आंदोलन केले होते. त्यावेळच्या जनसंघाची &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;देश धरम का नाता है&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गाय हमारी माता है&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;अशी घोषणा होती. चौपाटीवर या &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गाय बचाव&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;आंदोलनाची साधू मंडळींची एक मोठी सभा जनसंघाने आयोजित केली होती. दक्षिण मुंबई विधानसभा मतदारसंघात मोठ्या प्रमाणात गुजराती मतदार असल्यामुळे आणि या सभेला मोठ्या प्रमाणात गुजराती मतदार राहण्याची शक्यता असल्याने जॉर्ज फर्नांडिस यांनी सभेत जाऊन भाषण करावे असे त्यांना सुचविण्यात आले आणि मतांच्या सोयीच्या राजकारणात त्यांनी ते मान्य केले. साधूंसमोर जाऊन त्यांनी भाषण केले. त्या भाषणात फर्नांडिस यांच्या ओबडधोबड हिंदीत &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गाय हमारी माता है&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;असे जॉर्ज फर्नांडिस यांनी जोरात सांगितले होते. ती सभा आटपून रात्री अकरा वाजता (त्यावेळी रात्री दहापर्यंत सभा संपवावी हा नियम नव्हता.) मस्तान तलाव येथे जॉर्ज फर्नांडिस यांच्या प्रचाराची सभा त्या मतदारसंघातले विधानसभेचे उमेदवार जी. एम. बनातवाला यांनी आयोजित केली होती. साधूंच्या सभेत भाषण करून जॉर्ज फर्नांडिस रात्री अकरा वाजता मस्तान तलावावर आले. त्यांच्यासोबत &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;मराठा&lt;/span&gt;’&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;चा प्रतिनिधी म्हणून मीही होतो. त्या सभेत भाषण करताना जॉर्ज फर्नांडिस यांनी &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;ये जनसंघी सुअर के बच्चे&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;अशा शब्दांत जनसंघावर हल्ला केला होता.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;पुढे हे जॉर्ज फर्नांडिस चक्क नामांतर झालेल्या भाजपच्या मांडीवर कधी जाऊन बसले आणि मंत्री कधी झाले याचा पत्ताच लागला नाही. समाजवादी मित्र तोंडात बोट घालून जॉर्ज फर्नांडिस यांच्या या &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;राजकीय परिवर्तनाबद्दल&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गप्प बसले होते.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;1971 &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;साली इंदिरा गांधी यांनी लोकसभेच्या मुदतपूर्व निवडणुका जाहीर केल्या. या निवडणुकांमध्ये इंदिरा गांधी आणि कॉंग्रेस पक्ष यांना पराभूत करण्याकरिता देशात सर्व राजकीय पक्षांनी परस्पर छेद असताना &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;बडी आघाडी&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;स्थापन केली. या बड्या आघाडीत जनसंघ होता&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गायत्रीदेवींचा स्वतंत्र पक्ष होता&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;एस. एम. जोशी यांचा &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;संसोपा&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;होता&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;दोन्ही कम्युनिस्ट पक्ष होते. या बड्या आघाडीचा निवडणुकीत बेंडबाजा वाजला.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;1977 &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;साली आणीबाणीविरोधात देशातले सगळे विरोधी पक्ष कॉंग्रेसविरुद्ध एक होऊन &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;जनता पक्ष&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;स्थापन झाला. या जनता पक्षात बडी आघाडीमधील सर्व राजकीय पक्ष होते. तेव्हाही जनसंघ होताच&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;समाजवादी कम्युनिस्टही एक होते. त्या त्या वेळच्या राजकीय गरजेनुसार देशात या आघाड्या बनत गेल्या आणि कोसळत गेल्या.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;1978 &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;साली महाराष्ट्रात शरद पवार यांनी वसंतदादा पाटील यांचे कॉंग्रेस-कॉंग्रेस (एस) हे सरकार पाडले आणि पुरोगामी लोकशाही आघडी या पाटीखाली (पुलोद) स्थापन करून शरद पवार मुख्यमंत्री झाले. त्यांच्या मंत्रिमंडळात भाजपचे उत्तमराव पाटील (महसूलमंत्री) आणि हशू अडवाणी (नगरविकास मंत्री) असे दोन मंत्री सामील झाले होते. त्यांच्यासोबत शे. का. पक्षाचे एन. डी. पाटील (सहकार मंत्री) आणि गणपतराव देशमुख (रोजगार हमी मंत्री) हेही सामील होते. शिवाय समाजवादी पक्षाचे भाई वैद्य हे गृहराज्यमंत्री होते.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गेल्या पन्नास वर्षांत महाराष्ट्रात असे उलटसुलट तोंडाचे अनेक पक्ष सोयीनुसार&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गरजेनुसार&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;निवडणुकीच्या वेळापत्रकानुसार एकत्र येण्याची भूमिका अनेक वेळा घेतली आहे. ती घेतली जात असताना राजकीय सिद्धांत&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;सेक्युलर पक्ष&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;समविचारी पक्ष ही विशेषणे कधीही विचारात घेतली नाहीत. चार वर्षांपूर्वी कॉंग्रेसनेसुद्धा गोंदिया जिल्हा परिषदेत सत्ता मिळविण्याकरिता भाजपसोबत आघाडी केली&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;तर भंडारा जिल्हा परिषदेत राष्ट्रवादीने भाजपसोबत आघाडी करून फिट्टमफिट केली.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;राजकारणात अशा अनेक आघाड्या यापूर्वी झालेल्या आहेत. शिवसेना आणि आठवले गट एकत्र येत असताना काहीतरी विपरीत घडले असे समजण्याचे कारण नाही. जनसंघावर हयातभर टीका करणारे महाराष्ट्राचे आक्रमक विरोधी पक्षनेते कृष्णराव धुळप नंतर भाजपमध्ये सामील झाले. विधानसभेत विरोधी पक्षनेता म्हणून शिवसेनेवर तुटून पडणारे दि. बा. पाटील शिवसेनेत दाखल झाले. शरद पवार यांच्या &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;भूखंडाचे श्रीखंड&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;विधानसभेत सर्वांच्या ताटात वाढणारे छगन भुजबळ हे पवार यांच्या पक्षात गेले आणि सोनिया गांधी यांना &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;परदेशी मूल&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;मुद्यावर विरोध करून वेगळा पक्ष काढणारे शरद पवार हे सोनिया गांधी अध्यक्ष असलेल्या यूपीए सरकारमध्ये सामील झाले आहेत.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;राजकारणात पक्ष किंवा व्यक्ती यांची मते बदलत असताना&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;आघाडीत बिघाडी होत असताना &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;तुम्ही पूर्वी काय म्हटले होते&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;हे दाखले तद्दन निरर्थक आहेत. गेल्या पन्नास वर्षांत महाराष्ट्रातल्या बहुसंख्य वृत्तपत्रांनीसुद्धा आपल्या राजकीय भूमिका सोयीनुसार बदलल्या आहेत. आपले राजकीय पुढारीही सोयीनुसार बदलले आहेत आणि &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;पेड न्यूज&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;घेऊन बातम्या छापणार्‍या वृत्तपत्रांना दुसरे कोणते राजकीय पक्ष चुकले हे सांगण्याचा किती अधिकार शिल्लक राहिला आहे&lt;/span&gt;?&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;मी शिवसेनेचा समर्थक नाही. आवश्यक तेव्हा टीकाही केली आहे. परंतु महाराष्ट्रात राजकारणात जात न मानणारे एकमेव नेतृत्व म्हणून शिवसेनाप्रमुख श्री. बाळासाहेब ठाकरे यांचेच नाव घ्यावे लागेल. तिकीटवाटप करताना जातीचा विचार न करणारे तेच एकमेव आहेत. त्याशिवाय &lt;/span&gt;1995&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt; साली महाराष्ट्रात अधिकारावर आलेले शिवसेना-भाजपचे मंत्रिमंडळ खर्‍या अर्थाने प्रातिनिधिक मंत्रिमंडळ होते. महाराष्ट्राच्या पन्नास वर्षांत एवढ्या सर्व जातींना समावेश करून घेणारे मंत्रिमंडळ झालेले नाही. मनोहर जोशी (ब्राह्मण)&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;गोपीनाथ मुंडे (वंजारा)&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;लीलाधर डाके (आगरी)&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;अण्णा डांगे (धनगर)&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;चंद्रकांत खैरे (बुरूड)&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;बबनराव घोलप (दलित)&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;प्रमोद नवलकर (पाठारे-प्रभू)&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;सााबीर शेख (मुस्लिम)&lt;/span&gt;, &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;जयप्रकाश मुंदडा (मारवाडी) अशा महाराष्ट्रातल्या खर्‍या अर्थाने अठरापगड जातींना प्रतिनिधित्व मिळाल्याचा आनंद तेव्हा तमाम वृत्तपत्रांनी व्यक्त केला होता.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;margin-bottom: .0001pt; margin: 0in;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;apple-style-span&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;शिवसेना आणि रामदास आठवले एकत्र येत असताना पन्नास वर्षांतला हा तपशील मुद्दाम स्पष्ट केला आहे. सेनावाले आठवले यांच्यासोबत किती राहतील किंवा आठवले त्यांच्यासोबत किती राहतील हे सांगणेही अवघड आहे. आठवले सेनेच्या मदतीने खासदार झाले तर कदाचित &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;शिवशक्ती-भीमशक्ती&lt;/span&gt;’&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;ची गरज राहील की नाही हे काळ सांगेल. &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;मराठा आरक्षणासाठी&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;ज्यांनी महाराष्ट्रात अनेक आव्हाने दिली होती ते विनायक मेटे विधान परिषदेत फुकटात आमदार झाल्याबरोबर त्यांचे आंदोलन संपले. रामदास आठवले हे &lt;/span&gt;‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;रामदास&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;राहावेत&lt;/span&gt;, ‘&lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;सत्तेचे दास&lt;/span&gt;’ &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;होऊ नयेत एवढेच!&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div id=&quot;fb-root&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;script src=&quot;http://connect.facebook.net/en_US/all.js#xfbml=1&quot;&gt;&lt;/script&gt;&lt;fb:like href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/06/blog-post.html&quot; send=&quot;true&quot; width=&quot;450&quot; show_faces=&quot;true&quot; font=&quot;&quot;&gt;&lt;/fb:like&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div id=&quot;fb-root&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;script src=&quot;http://connect.facebook.net/en_US/all.js#xfbml=1&quot;&gt;&lt;/script&gt;&lt;fb:comments href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/06/blog-post.html&quot; num_posts=&quot;10&quot; width=&quot;500&quot;&gt;&lt;/fb:comments&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: APS-DV-Priyanka;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/06/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYEMmfidbsG2ceAxDmIMGnICxTRUmL4CbN2Jm1NT9r7moM3-Kr2FcBPOrHmLWyXtKx3v05DeXx8DDYMwdkkVWDbb1-Sw21m0kLBMd5wxBJfOEVoCLcHW6aaDoIeCXJ8rf2VqlR8oXRPPc_/s72-c/shivshakti.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-833831936867536148</guid><pubDate>Sun, 29 May 2011 06:30:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-05-29T12:08:17.061+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Indian Govt</category><title>नक्की हे डिओडरन्ट विकतात ना?</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqwcnvvb2i7M8xAPLaUAVDKL3FLcTaqJKpEMbac9nRp69A_EKH2qKs_1fe9buUcCQM9vwptYGIsEA6TBzE02oS7iLhf8eBajggOnpXigcPvdhMXIdJl39zzK4649G6z_OjtI5-caUmAuj6/s1600/axe-ad.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;251&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqwcnvvb2i7M8xAPLaUAVDKL3FLcTaqJKpEMbac9nRp69A_EKH2qKs_1fe9buUcCQM9vwptYGIsEA6TBzE02oS7iLhf8eBajggOnpXigcPvdhMXIdJl39zzK4649G6z_OjtI5-caUmAuj6/s320/axe-ad.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;मार्केटींगचे एक सूत्र आहे की, जाहिरात करताना आपल्या उत्पादनाची ओळख ही लोकांच्या मनात खोलवर रुजवली गेली पाहिजे. आपल्याकडे टूथपेस्टला अनेकजण कोलगेट म्हणतात, फोटोकॉपीला आपण झेरॉक्स म्हणतो, याच्यापेक्षा मोठे यश एखाद्या उत्पादनाचे असूच शकत नाही. पण आजकाल डिओडरन्ट विकणा-या कंपन्यांच्या जाहिराती बघून मुलींना मुलांकडे आकर्षित करण्याचे गुण असल्याचे जाहिरातींमधून दाखविले जाते. प्रत्यक्षात हे डिओडरन्ट शरिरातील घामामुळे निर्माण होणा-या दुर्गंधीला रोखण्यासाठी असतात, मग याचा मुलींना आकर्षित करण्याचा संबंध कुठे येतो? असा कोणी विचार केलाय?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
काल एका ठिकाणी वाचले की आठ वर्षे ‘AXE’ या कंपनीचे डिओडरन्ट वापरून एकही मुलगी न पटल्याने एका तरुणाने त्या कंपनीला कोर्टात खेचले आहे तसेच २६००० पौंड एवढी नुकसान भरपाईसुध्दा त्या कंपनीकडून मागितली आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आपले उत्पादन काय आहे आणि दाखविले काय जाते, याबाबतची चौकशी करणारी कुठली यंत्रणा सरकारकडे आहे का? &amp;nbsp;कारण या डिओडरन्ट कंपन्यांच्या जाहिराती कंडोमच्या जाहिरातींपेक्षाही भडक असतात. तसेच त्यात मुलींना वश करण्याची ताकद आहे असे खोटे दावे केले जातात. प्रत्यक्षात याच खोट्या दाव्यांमुळे तरूण अमुक एखाद्या कंपनीचे उत्पादन केवळ मुलींमध्ये आकर्षण वाढावे या खोट्या भ्रमापाई घेतात. पर्यायाने फसव्या स्किम्समध्ये जसा ग्राहक फसतो तसाच या अशा फसव्या जाहिरातींना भुलून अनेकजण यात आपला पैसा गमावून बसतात.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
टिव्हीवर दाखविल्या जाणा-या सर्वच प्रकारच्या जाहिरातींमधील ९५% &amp;nbsp;दावे हे खोटेच असतात. मग ते शाम्पू असेल, साबण असेल किंवा आठ दिवसात गो-या करणा-या क्रिम असतील, यांच्यावर कुणाचेही नियंत्रण नसल्याने अतिशय मोठ्या प्रमाणात जनता यांच्या बकवास जाहिरातींना भुलून त्यांचे उत्पादन खरेदी करते. हे एक फसवेगिरीचे रॅकेट सर्वांसमक्ष सुरु आहे आणि जनता दिवसेंदिवस या रॅकेटमध्ये अडकली जातेय, म्हणून ग्राहक संरक्षण करणा-या संस्थांनीच पुढे येऊन यांच्यावर कारवाई कशाप्रकारे करता येईल यावर विचार करायला हवा.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आपल्याकडील विदेशी कंपन्यांनी स्वदेशी कंपन्यांवर कुरघोडी करण्यासाठी अनेक प्रकारचे खेळ सुरू केलेले आहेत. सौदर्य प्रसादने तसेच आयुर्वेदीक औषधे बनवून विकणा-या बाबा रामदेव यांच्या उत्पादनांवर सर्रास प्रसारमाध्यमांमध्ये चर्चा होत असते. आयुर्वेदामुळे तसे दुष्परिणाम नसातात हे आपल्या सर्वांना माहिती आहे. बाबा रामदेव योगाच्या माध्यमातून अनेकांचे शरिरस्वास्थ ठिक करत आहेत असा अनेकांचा अनुभव असतो, पण तेच भाईंदरची एक घटना काय घडली चारही बाजूंनी बाबांना घेरण्याचा प्रयत्न मिडीयाकडून सुरू झाला. का? &amp;nbsp;कारण बाबांकडून याच चॅनेलवाल्यांना जाहिरातीचे पैसे मिळत नाहीत. बाबा रामदेव हे युपीए सरकारच्या भ्रष्ट्राचारावर जोरदार आवाज ऊठवत असल्याने हे कॉंग्रेसचे राजकारणही असू शकते. पण मग जर हा न्याय ‘पतंजली’च्या उत्पादनांना असेल तर या खोटे दावे करून बक्कल पैसा कमावणा-यांवरही कारवाई करण्यासाठी हे लोक का पुढे येत नाहीत?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div id=&quot;fb-root&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;script src=&quot;http://connect.facebook.net/en_US/all.js#appId=219250001427055&amp;amp;xfbml=1&quot;&gt;
&lt;/script&gt;&lt;fb:like font=&quot;&quot; href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/05/blog-post_29.html&quot; layout=&quot;button_count&quot; send=&quot;true&quot; show_faces=&quot;true&quot; width=&quot;450&quot;&gt;&lt;/fb:like&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div id=&quot;fb-root&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;script src=&quot;http://connect.facebook.net/en_US/all.js#xfbml=1&quot;&gt;&lt;/script&gt;&lt;fb:comments href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/05/blog-post_29.html&quot; num_posts=&quot;10&quot; width=&quot;450&quot;&gt;&lt;/fb:comments&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/05/blog-post_29.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqwcnvvb2i7M8xAPLaUAVDKL3FLcTaqJKpEMbac9nRp69A_EKH2qKs_1fe9buUcCQM9vwptYGIsEA6TBzE02oS7iLhf8eBajggOnpXigcPvdhMXIdJl39zzK4649G6z_OjtI5-caUmAuj6/s72-c/axe-ad.jpg" height="72" width="72"/></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-8049297726653174690</guid><pubDate>Sun, 15 May 2011 05:44:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-05-15T11:29:39.783+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">India</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Indian Govt</category><title>निवडणूका संपल्या की हमखास भाववाढ ठरलेली असते..</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1HcU5AqbF6OkVdsDvEVSw26FBcrMHUQ5KG6CyHqLfaN2CjaF2-eJRhKmxmSdsqFGiBAHVpV_l70E5hrCrcEua67vQWlBNIPuUnmjE1oFNCs6RnbRfhiGMXyecWUJD8xC0ZQJ8JNoXqT5b/s1600/petrol-price-hike-283x300.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1HcU5AqbF6OkVdsDvEVSw26FBcrMHUQ5KG6CyHqLfaN2CjaF2-eJRhKmxmSdsqFGiBAHVpV_l70E5hrCrcEua67vQWlBNIPuUnmjE1oFNCs6RnbRfhiGMXyecWUJD8xC0ZQJ8JNoXqT5b/s1600/petrol-price-hike-283x300.jpg&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: left;&quot;&gt;महागाईने सध्या सर्वोच्च उसळी घेतलेली आहे. देशात कुठल्याही प्रांतात निवडणूका झाल्या की हमखास भाववाढ होत असते. परवाच पश्चिम बंगाल, तामिळनाडू, केरळ, आसाम, पॉंडेचरी आदी पाच राज्याचे निकाल हाती आले. निकाल लागून २४ तास उलटतात तोच पेट्रोल रु. ५ प्रती लीटर भाववाढीची बातमी देशाला ऐकायला मिळाली आणि सर्वत्र सरकारविरोधात चीड व्यक्त केली जात आहे.&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: left;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: left;&quot;&gt;पेट्रोल भाववाढीचा फटका फक्त गाडी असलेल्या जनतेलाच बसत नसतो. इंधन भाववाढीचा थेट संबंध हा प्रत्येक जीवनावश्यक वस्तुंच्या वाहतुकीवर होत असल्याने सर्वसामान्यांपासून सर्वांनाच याचा फटका बसत असतो. सरकारचे यावर ठरलेले उत्तर असते, आंतरराष्ट्रीय तेलाच्या किमती वाढल्याने भाववाढीशिवाय पर्याय नाही, परंतु हेच सरकार जेव्हा निवडणूका सुरु असतात तेव्हा कुठल्याही प्रकारची भाववाढ न करता देश कसा चालवतात, हे त्यांनाच माहीत.&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: left;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: left;&quot;&gt;काल रात्रीपासून भाववाढ झाल्याने आता उद्या सोमवारपासून सर्वसामान्य जनतेला याची खरी झळ पोचायला सुरुवात होणार आहे. देशात कुठल्याही पक्षाचे सरकार आले तरी ही भाववाढ रोखू शकत नाही हे मान्य. पण घोटाळे आणि मंत्र्यांची चैन तसेच अवाजवी दिले गेलेले भत्ते यामुळेही भाववाढीवर काही प्रमाणात अंकुश घालता येऊ शकते. देशातील सर्वच भ्रष्ट्राचारी पैसा खाऊन काही दिवस जेलमध्ये राहून मग आरामाचे जीवन आपापल्या पक्षात राहून जगतात, पण ज्या जनतेचा यात कसलाही दोष नसतो तीला मात्र आपले आयुष्य न वाढलेल्या उत्पन्नातच कंठत काढावे लागते.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;a href=&quot;http://www.kshitij.com/research/petrol.shtml&quot;&gt;मागच्या काही काळातील भाववाढीचे आकडे पाहण्यासाठी इथे क्लिक करा.&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div id=&quot;fb-root&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;script src=&quot;http://connect.facebook.net/en_US/all.js#appId=204734609565207&amp;amp;xfbml=1&quot;&gt;&lt;/script&gt;&lt;fb:like href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/05/blog-post.html&quot; send=&quot;true&quot; layout=&quot;button_count&quot; width=&quot;450&quot; show_faces=&quot;true&quot; font=&quot;&quot;&gt;&lt;/fb:like&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div id=&quot;fb-root&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;script src=&quot;http://connect.facebook.net/en_US/all.js#xfbml=1&quot;&gt;&lt;/script&gt;&lt;fb:comments href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/05/blog-post.html&quot; num_posts=&quot;10&quot; width=&quot;450&quot;&gt;&lt;/fb:comments&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/05/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1HcU5AqbF6OkVdsDvEVSw26FBcrMHUQ5KG6CyHqLfaN2CjaF2-eJRhKmxmSdsqFGiBAHVpV_l70E5hrCrcEua67vQWlBNIPuUnmjE1oFNCs6RnbRfhiGMXyecWUJD8xC0ZQJ8JNoXqT5b/s72-c/petrol-price-hike-283x300.jpg" height="72" width="72"/></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-2865992413974282250</guid><pubDate>Tue, 26 Apr 2011 06:14:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-05-14T19:30:38.146+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Jaitapur Power Plant Protest</category><title>जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम (भाग ६)</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDr7aRy_yCLkLTc_FhiTH2y43l64bHRx1dYe1NqZy_TjoPYcTOI1FtEndJG8ET1b_gnynW614mRwsvJfI_Zz1jGklgyPV1VJMkkTPJNcdzP0ye2BrIkJPXariEo18O8idladSCMemPw44H/s1600/image001.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;305&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDr7aRy_yCLkLTc_FhiTH2y43l64bHRx1dYe1NqZy_TjoPYcTOI1FtEndJG8ET1b_gnynW614mRwsvJfI_Zz1jGklgyPV1VJMkkTPJNcdzP0ye2BrIkJPXariEo18O8idladSCMemPw44H/s320/image001.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;आज २६ एप्रिल चेर्नोबिल अणुस्फोट दुर्घटनेला २५ वर्षे झाली. याच स्फोटात लाखो निरपराधांना आपले प्राण गमवावे लागले, इतकेच नव्हे तर आजही जन्माला येणारे सजीव व्यंग घेऊनच जन्माला येत आहेत. जपानच्या फुकुशिमामध्ये घडलेली दुर्घटना आपण पाहिलीच आहे. या दोन्ही घटना जैतापूरच्या आंदोलनाच्या पार्श्वभूमीवर घडत आहेत. सर्वसामान्यांना फक्त अणुऊर्जा देशाची गरज असल्याचे दाखवून जनतेचा पाठिंबा मिळवू पाहणारे सरकार याच्या दुष्परिणामांबद्दल का बोलत नाही&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;?&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt; कोकणाकडे कधीही चांगल्या गोष्टींसाठी दुर्लक्ष करणारे सरकार यावेळेस मात्र मेहरबान झाल्याचे आव का आणत आहे, यातील दुष्परिणाम पाहता कोकण संपविण्याचा तर प्रयत्न यांचा नाही ना&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;?&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;अशा शंका घ्यायला वाव आहे.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;’ &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;या लेखमालिकेतील आजचा हा शेवटचा भाग. &lt;a href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/04/blog-post_25.html&quot;&gt;मागिल भाग वाचण्यासाठी इथे क्लिक करा&lt;/a&gt; व आता पुढे...&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;इतिहासाचा विकृत वारसा&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;दुस-या महायुध्दाच्या पार्श्वभूमीवर अणुबाँम्ब निर्मितीने वेग घेतला. याच काळात वैज्ञानिक इतिहासात प्रथमच वैज्ञानिकांचा, विशेषत&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt; पदार्थविज्ञानाचा&amp;nbsp; अणुशास्त्रज्ञांचा गुप्ततेशी संबंध आला. १९४० पासून लष्कराशी संबंध आल्यावर हा गुप्ततेचा पडदा अधिक गडद झाला. मुळातच हा लष्कराचा संबंध अनिष्ट होता. त्यातून आली सर्वंकष गुप्तता. जनतेच्या जीवनाशी, आरोग्याशी खेळ सुरू झाला. असा खेळ करण्याचा अधिकार यांना कुणी दिला&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;?&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;त्या काळात हिटलरच्या आधी बाँम्ब बनविण्याच्या उद्दिष्टाने अनेक शास्त्रज्ञ भारावले होते. परंतु हिटलरच्या पराभवानंतर या उद्दिष्टाचे रूपांतर जेव्हा युध्द संपविण्याच्या आत बाँम्ब बनविण्यात आले तेव्हा आपली चुक शास्त्रज्ञांच्या लक्षात आली. पण तोवर वेळ निघून गेली होती. आता राजकारणी, लष्करी अधिकारी आणि अभियंत्यांना त्याचा कसेही करून वापर हवा होता. आणि लक्ष्य ठरला जपान, त्यातही त्यांचा नागरी विभाग. अमेरिकेचा पूर्वेकडील युध्द आघाडीचा उमदा सेनापती डग्लस मॅकार्थर हा खुद्द अण्वस्त्राच्या वापराच्या विरोधात होता. त्याने तीन महिन्यात जपानला शरण आणून युध्द समाप्ती करण्याचे आश्वासन दिले होते. परंतु अणुबाँम्ब बनविणा-या शास्त्रज्ञांसह सर्वांकडे दुर्लक्ष करून हिरोशिमा आणि नागासाकी या शहरांवर अणुबाँम्बचा वापर केला गेला. मानवाच्या सर्वंकष दहशतीच्या आणि संहाराच्या सत्रात प्रवेश झाला. याच इतिहासाचा विकृत वारसा अणुक्षेत्रातील उच्चपदस्थ चालवितात.&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;हिरोशिमा, नागासाकीतील अणुबाँम्बच्या किरणोत्साराचे दुष्परिणाम पुढच्या पिढ्याही भोगत आहेत. यातच अणुऊर्जेची भीषणता आहे. अणु बाँम्बच्या वापरानंतर जगभरात अणुविरोधी लाच उसळली. परंतु तोपर्यंत या पाशवी शक्तीची राजकारणी आणि लष्करशहांना चटक लागली होती.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुभट्टयांतून प्लुटोनियनम या अधिक संहारक बाँम्बना जन्म देऊ शकणा-या समस्थानिकाची निर्मिती होत होती. म्हणून क्लुप्ती काढली गेली. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;शांततेसाठी अणु&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;’ &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;अशी नवी घोषणा जिनेव्हा येथील परिषदेत १९५५ साली दिली गेली. वीजेची निर्मिती हे केवळ निमित्त होते. कारण त्यामुळे भट्ट्या चालवता येणार होत्या. ती नगण्य असणार याची अणु प्रवर्तकांना पूर्ण जाणिव होती. दुर्दैवाने जगभरातील जनतेला आजही याची जाणीव नाही. आणि तथाकथित वीजनिर्मितीच्या विधायक वापराचा मुखवटा घालून अण्वस्त्रप्रसार मात्र जोरात चालू राहिला.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूर प्रकल्प आणि अणुकार्यक्रम हा देशासाठी कर्जाचा साफळा&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;मुळातच अणुऊर्जा अयोग्य आहे आणि जैतापूर प्रकल्प अनिष्ट आहे. त्यामुळे कोणती कंपनी हा प्रकल्प करणार हा प्रश्नच गैरलागु आहे. तरीही जनतेपर्यंत काही माहीती पोहचणे गरजेचे वाटते.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;फ्रान्सची अरेवा ही सरकारी कंपनी हा प्रकल्प करू इच्छिते. या कंपनीची &lt;b&gt;युरेनियम प्रेशराईज्ड रिएक्टर &lt;/b&gt;ही अणुभट्टी बांधण्याचा फिनलंड देशातील प्रयत्न त्या देशाला चांगलाच तापदायक ठरला आहे. त्या देशाच्या मंत्र्यांनी याबाबत पश्चात्ताप व्यक्त केला आहे. तेथील नुतनीकरणक्षम, प्रदुषणरहित ऊर्जास्त्रोतांसाठी ठेवलेला पैसा या अणुभट्टीमुळे खर्च झाला. विलंब वाढत गेला व खर्च अनेकपट झाला आहे. देश त्यात पोळून निघाला. फ्रान्सला फ्लॅमव्हिले भट्टीबाबत असाच अनुभव आला.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;अरेवाच्या भट्टीत सुमारे २१०० दोष संबंधित यंत्रणेने दाखविले, ज्याचे स्वरूप धोकादायक आहे. फ्रान्सने अणुऊर्जादेखील कार्बन ऊत्सर्जन करते हे लपविले आहे. तरीही फ्रान्स देश क्योटो शिष्टाचाराने घालून दिलेले कार्बन ऊत्सर्जन कमी करण्याचे उद्दीष्ट पार पाडू शकला नाही. फ्रान्स वीज उत्पादनापैकी ७८ टक्के उत्पादन अणुऊर्जेद्वारे करते याचा वारंवार उल्लेख केला जातो. परंतु त्याच्या एकूण ऊर्जाउत्पादनात अणुवीजेचे प्रमाण फक्त १७ टक्के आहे हे सांगितले जात नाही. खर्चिक अणुऊर्जा कार्यक्रम हे फ्रान्सच्या गळ्यातील लोढणे ठरले आहे. युरोप व अमेरिकेत अणुऊर्जेविरोधात जनमत असल्याने हा उद्योग धोक्यात आला आहे म्हणून त्यांच्या कंपन्या चालू ठेवण्यासाठी भारताला बळीचा बकरा बनविला जात आहे. चेर्नोबिलपासून युरोपने, तर थ्रीमाईल्स दुर्घटनेपासून म्हणजे १९७९ पासून अमेरिकेने नव्या अणुभट्टी बांधणीचा कार्यक्रम हाती घेतला नाही.&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;सध्याच्या जैतापूरच्या फक्त सहा अणुभट्ट्यांसाठी देशाला एकूण एक लाख ऐंशी हजार कोटी रूपये मोजावे लागणार आहेत. इतर खर्च वेगळा होईल. हा पैसा कर्जरूपाने उभारला जाईल व अनायसे हा देश जागतिक बँकेच्या म्हणजे पर्यायाने अमेरिकेच्या दावणीला बांधला जाईल. त्यानंतर हे कर्ज फेडले जाणार नसल्याने अमेरिका व इतर पाश्चात्य देश भारताच्या नैसर्गिक संसाधनावर ताबा मिळविणार आणि अनेक धोरणे व निर्णय त्यांना हवे तसे घेण्यास भारताला भाग पाडणार. खरेतर हे सध्याच चालू आहे. संभाव्य भ्रष्ट्राचार हा मुद्दा आहेच. नुकतेच स्वीस बँकेच्या संचालकाने सांगितल्याचे प्रसिध्द झाले आहे की, काही भारतीयांचा २०० लाख कोटी रूपये एवढा पैसा स्वीस बँकेत जमा आहे. हा पैसा विकासकामांच्या पांघरुणाखालीच जमा झाला हे जनतेने लक्षात घ्यायला हवे. &lt;b&gt;आर्थिक मारेक-याचा कबुलीजबाब &lt;/b&gt;(&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;confessions of a economic hit man&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;)&lt;b&gt; &lt;/b&gt;या ग्रंथात लेखकाने प्रकल्प लादण्याची पध्दती उघड केली आहे.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;चेर्नोबिलच्या नुकसानभरपाईची रक्कम तेव्हा सुमारे २५ लाख कोटी रूपये एवढी प्रचंड होती. भारतासारख्या दाट वस्तीच्या देशात काय घडेल त्याची कल्पना करावी. त्यामुळेत विमा कंपन्या अणुभट्ट्यांचा विमा उतरवीत नाहीत. कारण एखादा अपघात त्यांचे दिवाळे काढू शकतो. यातून भट्टी बांधणा-या कंपन्यांना वाचविण्यासाठी सरकारने संसदेत अलिकडे विधेयक संमत करून फक्त सुमारे दिड हजार कोटी रूपये ची मर्यादा घातली आहे. याचा अर्थ हा प्रचंड बोजा भारतीय जनतेवर पडणार शिवाय किरणोत्सारामुळे भावी पिढ्यांमध्ये होणा-या आजारांची जबाबदारी कोण घेणार&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;?&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;एका एक हजार मेगावॅट क्षमतेच्या अणुभट्टीत हिरोशिमासारख्या एक हजार अणुबाँम्बचा किरणोत्सार सामावलेला असतो. अणुभट्टी स्विकारणे म्हणजे कोकणवासियांनी रोज उशाशी हजारो अणुबाँम्ब घेऊन झोपण्यासारखे आहे. यातून यातील गांभिर्य लक्षात येईल. पंचवीस वर्षांपूर्वी घडलेल्या भोपाळ दुर्घटनेबाबतचा आपल्या सरकारचा लज्जास्पद अनुभव पाहता अणुअपघातामुळे काय हाहाकार होईल याची कल्पना करावी.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. गॉफमन यांनी उद्गार काढले आहेत की, &lt;b&gt;अणुतंत्रज्ञानाला मानवी चेहरा नाही.&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूरचे सत्य आणि अणुचा हा महाभ्रम ओळखून आपल्या भावी पिढ्यांच्या आणि जीवसृष्टीच्या निरोगी अस्तित्वासाठी निसर्गसमृध्द कोकणाच्या निकोप पर्यावरणासाठी कार्यरत होऊ. जैतापूर प्रकल्प रद्द करवून घेऊया आणि अणुचा महाभ्रम झुगारून देऊ या.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;एक मुखाने गर्जा, नको अणऊर्जा&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;धन्यवाद,&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;आपला&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;गिरीश राऊत&lt;br /&gt;
फोन २४३७८९४८&lt;br /&gt;
दूरध्वनी ९८६९०२३१२७&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size: small;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;समाप्त&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; font-size: small; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;line-height: 18px;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;div id=&quot;fb-root&quot;&gt;&lt;/div&gt;&lt;script src=&quot;http://connect.facebook.net/en_US/all.js#xfbml=1&quot;&gt;&lt;/script&gt;&lt;fb:comments href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/04/blog-post_26.html&quot; num_posts=&quot;10&quot; width=&quot;400&quot;&gt;&lt;/fb:comments&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/04/blog-post_26.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDr7aRy_yCLkLTc_FhiTH2y43l64bHRx1dYe1NqZy_TjoPYcTOI1FtEndJG8ET1b_gnynW614mRwsvJfI_Zz1jGklgyPV1VJMkkTPJNcdzP0ye2BrIkJPXariEo18O8idladSCMemPw44H/s72-c/image001.jpg" height="72" width="72"/></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-1102464176198404908</guid><pubDate>Mon, 25 Apr 2011 06:16:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-04-25T12:25:51.018+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Jaitapur Power Plant Protest</category><title>जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम (भाग ५)</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMJJaBV2xbVA6atr2EEJ8NFEs5tGEWtWKfemQ2LIUvO6sLWWE1gJRDUdSh042SMn6irs8gR2WuAcbwuQw1oI-hfljW-B_HnICOn2V8EiBSQnKpYclgGLjbc3aKW_cbZF99N1QP61A1oD9c/s1600/tumblr_l07vrgD6aC1qzgcpyo1_500.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;282&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMJJaBV2xbVA6atr2EEJ8NFEs5tGEWtWKfemQ2LIUvO6sLWWE1gJRDUdSh042SMn6irs8gR2WuAcbwuQw1oI-hfljW-B_HnICOn2V8EiBSQnKpYclgGLjbc3aKW_cbZF99N1QP61A1oD9c/s320/tumblr_l07vrgD6aC1qzgcpyo1_500.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’ &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या लेखमालिकेतील &lt;a href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/04/blog-post_23.html&quot;&gt;मागिल भाग वाचण्यासाठी इथे क्लिक करा&lt;/a&gt; व आता पुढे...&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;चालू अणुभट्टी हीच एक सततची दुर्घटना&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;दुर्घटना कायमची – कारण अणुभट्टी शांतपणे सुरु आहे असे वाटले तरी सतत किरणोत्साराचे उत्सर्जन व प्रसारण होत राहते. भट्टीपासून ३५ किमीच्या परिघात तर हा प्रभाव तीव्र असतो. भट्टीतील किरणोत्सारी वायु व द्रव्ये वातावरणात अधुन मधुन सोडली जातात त्यांना व्हेंट म्हणतात. भट्टीतील किरणोत्सारी गंज तसेच किरणोत्सारी पाणी नजिकच्या नदी, तळे वा सागरात वरचेवर सोडली जातात, त्यास क्रुड म्हणतात. वातावरण व जमिन तसेच जलसाठे किरणोत्साराने प्रदुषीत होत राहतात. पृथ्वीवर पूर्वी कधीही अस्तित्वात नसलेली शेकडो भयानक स्वरूपाची किरणोत्सारी अणुकेंद्रके व द्रव्ये भट्टीत निर्माण होतात व पृथ्वीच्या पर्यावरणात शिरतात यांची किरणोत्साराची प्रक्रिया काही तासांपासून ते शेकडो, हजारो, लाखो किंवा कोट्यावधी वर्षे चालू राहते. मानवासह सर्व सजीवांना हा अनंत काळासाठी असणारा धोका, अणुभट्टीच्या चाळीस ते साठ वर्षाच्या वीजनिर्मिताच्या अत्यल्प काळात निर्माण होतो. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;किरणोत्सार हा जीवनाचा मुळ घटक असलेल्या पेशींवर आघात करतो. कॅन्सरचे विविध प्रकार, जन्मजात व्यंगे, इंद्रिये निकामी होणे, मतिमंदत्व, अर्भके बालकांमधील पुढील असंख्य पिढ्यांमधील दोष व व्यंग, मासिक पाळीविषयी समस्या, वंध्यत्व, अशक्तपणा अशा अनेक व्याधी होतात हे निर्विवाद सिध्द झालेले आहे. याशिवाय होणा-या असंख्य व्याधींबाबत अजुनही वैद्यक शास्त्रास पुरेशी कल्पना आलेली नाही. &lt;b&gt;&amp;nbsp;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सुप्रसिध्द अणुवैद्यक तज्ञ डॉ. हेलन कॉल्डीकॉट आपल्या &lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुचे खुळ&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; या ग्रंथात म्हणतात, एक डॉक्टर म्हणून मला खात्रीने सांगावे लागते की अणुतंत्रज्ञानात पृथ्वीवरील जीवनाचे उच्चाटन करण्याची धमकी सामावली आहे. जर सध्याचाच कल चाली राहिला तर आपण श्वास घेतो ती हवा, खातो ते अन्न आणि पितो ते पाणी लवकरच एवढ्या प्रमाणात किरणोत्सारी प्रदुषकांनी प्रदुषित होईल की त्यामुळे मानवजातीने कधीही न अनुभवलेला आरोग्याचा धोका निर्माण होईल. &lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;महत्वाचे म्हणजे कर्मचारी आणि कामगारांना त्यांच्या शरिरात किती किरणोत्सार गेला आहे याचा अहवाल दिला जात नाही. कॅन्सरसारख्या आजारात प्रत्यक्ष प्रगट होण्याचा काळ दिर्घ असल्याने अणुउद्योग त्याची जबाबदारी टाळतो. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;गळती झाल्यास होणारी किरणोत्सार हा नैसर्गिक किरणोत्सापेक्षा कमी असल्याचे ठोकून दिले जाते. मात्र डॉ. कॉल्डीकॉट व इतर वैज्ञक तज्ञ व शास्त्रज्ञांनी हे स्पष्ट केले आहे की, कोणताही मानवनिर्मित किरणोत्सार हा घातकच ठरतो. कारण ती नैसर्गिक किरणोत्सारात होणारी भर असते. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अनेकदा अणुउद्योगातील कामगार कर्मचा-यांना सांगितले जाते की, तुमच्या शरिरात गेलेल्या किरणोत्साराची मात्रा अत्यल्प आहे. परंतु अशी अत्यल्प मात्रा सातत्याने जात असल्याने त्याचा एकत्रीत होणारा परिणाम हा मोठ्या मात्रेएवढा असतो. शिवाय किरणोत्साराची कोणतीही किमान सुरक्षा मात्रा नसते. परंतु अज्ञानामुळे काम करणारी माणसे आपण सुरक्षित आहोत अशी भ्रामक कल्पना बाळगतात. जेव्हा कर्करोग किंवा इतर घातक व्याधी लक्षात येते तेव्हा वेळ निघून गेलेली असते. अत्यंत तीव्र किरणोत्साराच्या जागी मुद्दामच हंगामी कामगार-कर्मचा-यांना नेमले जाते. त्यांना कामावरून काढले जाते. भावी आयुष्यात होणा-या प्राणघातक-दुर्धर व्याधींबाबतची जबाबदारी अर्थातच अणुउद्योग झटकून टाकतो. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;किरणोत्सारी अणुकेंद्रकांमुळे फळे, मासे, पिके, दुध, मांस, जमीन, जलस्त्रोत इत्यादी प्रदुषित होतात. अशा अन्नाच्या सेवनामुळे मानवी शरीर प्रदुषित होते. म्हणूनच अणुभट्ट्यांच्या परिसरातील वातावरणात व जलस्त्रोतांत सोडले जाणारे किरणोत्सारी प्रदुषण स्थानिक तसेच विस्तृत परिसरातील अन्नस्त्रोतांना प्रदुषित करते. यामुळेच तेथील फळे, मासे, पिके, दुध, मांस इ. निर्यातदेखील शक्य होत नाही. कोकणात आंबे, काजू व इतर फळे, पिके, मांस, मासे यावर याचा विपरीत परिणाम होणार आहे. येथे अणुप्रकल्प आल्यास परदेशांतील जागृत झालेला ग्राहक येथील उत्पादनांस नकार देणार आहे. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;चेर्नोबिल, थ्रीमाइल्स आयलंड, चेल्याबिन्स्क, विंडस्केल, हॅनफोर्ड स्वरुपाची भावी दुर्घटना&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;चेर्नोबिल अणुभट्टीचा स्फोट २६ एप्रिल १९८६ रोजी झाला. या दुर्घटनेत निर्माण झालेल्या किरणोत्साराचा वर्षाव युरोपातील २० देशांत प्रामुख्याने झाला. युनोच्या अहवालाप्रमाणे हा वर्षाव हजारो किलोमीटर अंतर कापून अटलांटीक महासागर ओलांडून कॅनडा या देशात व पुढे प्रशांत महासागराच्या पलिकडे पार जपानपर्यंत पोचला. दुर्घटनेपासून काही वर्षात लाखो माणसे किरणोत्साचे बळी गेली. या दुर्घटनेच्या वीसाव्या स्मृतीदिनाच्या प्रसंगी २००६ सालातील भाषणात युनोचे सरचिटणीस कोफी अन्नान यांनी म्हटले की, आजही सुमारे सत्तर लाख माणसे किरणोत्साराने बाधित आहेत. त्यापैकी तीस लाख बालके आहेत आणि अशी शक्यता आहे की, ती बालके प्रोढावस्था गाठण्याआधीच मृत्यूमुखी पडतील. चेर्नोबिल होऊन खुप काळ लोटला. आता तेच तेच काय सांगता असे म्हणणा-यांना इतर आजार आणि किरणोत्साराचे आजार व इतर अपघात आणि अणुभट्टीचा अपघात यातील फरक समजलेला नाही. किरणोत्सार पुढील अगणित पिढ्यांमध्ये अस्तित्व दाखवत राहतो. कारण तो पुनरुत्पादनाच्या पेशी व जनुक गुणसुत्रांवर आघात करतो, बदल घडवतो. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;चेर्नोबिल अणुभट्टीपासुन ३० किमी त्रिज्येच्या वर्तुळातील माणसांना कायमचे इतरत्र हलविले गेलेले आहे. पिप्रियाट हे चेर्नोबिल येथील कर्मचा-यांच्या निवासाचे शहर याच क्षेत्रात येते. हे ५०००० लोकवस्तीचे शहर आता कायमचे निर्मनुष्य झाले आहे. मोटार आणि विमान अपघात होत नाहीत काय&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;? &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;असे म्हणणा-या अज्ञानी अणुसमर्थकांनी अणुअपघात आणि इतर अपघातातील फरक लक्षात घ्यावा. अशीच परिस्थिती रशियातील किश्तिम या शहराजवळच्या भूभागात आहे. चेल्याबिंन्स्क येथील दुर्घटनेनंतर येथील शेकडो किमीचा प्रदेश एखाद्या जीवन नसलेल्या परग्रहाप्रमाणे भयाण, वैराण झाला आहे. या पार्श्वभूमीवर जैतापूरचा प्रकल्प मुंबईसह महाराष्ट्र भारतावरील संकट ठरणार आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;पृथ्वावरील जीवनाची निर्मिती आणि त्यातील बहुविविधता हा खरा विकास होता. ती खरी प्रगती होती. हायड्रोजन या प्रथम क्रमांकाच्या मुलद्रव्यापासून पुढे ९२ मुलद्रव्यांची निर्मिती, त्याला मिळालेली चैतन्याची जोड व त्यातून अवतरलेले सजीव असा हा जीवन फुलवणारा प्रवास होता. मात्र विज्ञानाच्या अपु-या आकलनाने आणि तंत्रज्ञानाला विज्ञान मानण्याच्या चुकीमुळे पुन्हा उलट प्रवास सुरु झाला. जीवन संपुष्टात आणणा-या भंजनाकडे आणि किरणोत्सार्गाकडे होणारा प्रवास ही अधोगती व विनाश आहे. निसर्गाने अणु जोडले होते मानवाने उन्मादात, अज्ञानापोटी ते तोडले. पदार्थाच्या, द्रव्याच्या सर्वात छोट्या कणाला म्हणजेच अणुला तोडण्याच्या मानवाच्या प्रमादामुळे निर्माण झालेल्या किरणोत्साराने सजीवांच्या घडणीचा, बैठकीचा मुलभूत आधार असलेल्या पेशीचे, त्याचा भावी आराखडा असेलेल्या जनूकाचे भंजन केले. भंजनाच्या अनियंत्रीत शक्तीद्वारे प्राप्त झालेल्या अणुबॉंम्बच्या संहारक उपलब्धीमुळे माणूस बेहोश झाला. पण या नादात त्याने किरणोत्साराला म्हणजेच पर्यायाने पेशींच्या अनियंत्रीत भंजनाला व वाढीला, एका संहारक प्रक्रियेला, कर्करोगाला व इतर व्याधींना मोकाट सोडले. अणुऊर्जेच्या राक्षसाला पुन्हा बाटलीत बंद केल्यानेच जीवन वाचवता येईल. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अनंत पसरलेल्या पृथ्वीवरील जीवन अतुलनीय आहे. त्याच्यासमोर चलन, पैसा किंवा तंत्रज्ञान या क्षुद्र गोष्टी आहेत. हे जीवन जपण्याची मोठी जबाबदारी मेंदूचा विकास झालेल्या मानवावर आहे. कारण निसर्गानेच दिलेल्या मेंदूच्या क्षमतेचा गैरवापर तो करत आहे. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;चेर्नोबिलसारखी प्रचंड किरणोत्साराची दुर्घटना, एखादा दहशतवादी हल्ला किंवा गुन्हेगारी मानसिकता असलेल्या गटाच्या अथवा देशाच्या हाती प्ल्युटोनियम पडणे अशा शक्यतांची टांगती तलवार अणुकार्यक्रमाच्या प्रसारामुळे मानवजातीच्या डोक्यावर राहणार आहे. अणुभट्ट्यांमधून अणुबॉंम्ब निर्मितीसाठी आवश्यक अशा प्लुटोनियमची मोठी निर्मिती होत असते. एका एक हजार मेगावॅट क्षमतेच्या अणुभट्टीला वर्षाला तीस ते पन्नास अणुबाँम्बसाठी पुरेसे ठरेल एवढे प्लुटोनियम (सुमारे ३०० ते ५०० किलो) तयार होते. अण्वस्त्रप्रसाराला आळा घालणे त्यामुळे अशक्य बनते. आज पृथ्वीवरील जीवनाला शेकडो वेळा नष्ट करू शकतील इतके अण्वस्त्राचे साठे करून ठेवले आहेत. वीजनिर्मितीच्या नावाने साळसुदपणे चालणा-या अणुभट्टयांचे हे छुपे भयावह रुप आहे. अनेक देशांना त्याचेच आकर्षण आहे. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;क्रमश&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-size: 13pt;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/04/blog-post_25.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMJJaBV2xbVA6atr2EEJ8NFEs5tGEWtWKfemQ2LIUvO6sLWWE1gJRDUdSh042SMn6irs8gR2WuAcbwuQw1oI-hfljW-B_HnICOn2V8EiBSQnKpYclgGLjbc3aKW_cbZF99N1QP61A1oD9c/s72-c/tumblr_l07vrgD6aC1qzgcpyo1_500.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-8936407091633689090</guid><pubDate>Sat, 23 Apr 2011 07:15:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-04-23T12:45:31.247+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Jaitapur Power Plant Protest</category><title>जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम (भाग ४)</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHRp9HloqU1f1D0bwAynoqW4bXR5C6e-QrMje_igRk7GkQ3n-lFMkU3EHZ-wYaJCGodNuNlmUce8C_HBk_E52GFh-24M9xPGcOCM2xs2Ey0myyItpfLiONOywznajt80IDAYCO8Cr4GgZt/s1600/tarapur_nplant.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;226&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHRp9HloqU1f1D0bwAynoqW4bXR5C6e-QrMje_igRk7GkQ3n-lFMkU3EHZ-wYaJCGodNuNlmUce8C_HBk_E52GFh-24M9xPGcOCM2xs2Ey0myyItpfLiONOywznajt80IDAYCO8Cr4GgZt/s320/tarapur_nplant.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’ &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या लेखमालिकेतील &lt;a href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/04/blog-post_22.html&quot;&gt;मागिल भाग&lt;/a&gt; वाचण्यासाठी इथे क्लिक करा व आता पुढे...&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुवीजेचा वाटा नगण्य&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;कोळसा, तेल व वायु या ऊर्जास्त्रोतांचा इतर कारणांसाठी इंधन म्हणून सरळ वापर करता येतो. उदा. वाहतुक, अन्न शिजवणे, जळण-सरपण इ.&amp;nbsp; तसे अणुबाबत करता येत नाही. या स्त्रोतांचा वीज निर्माण करण्यासाठी झालेल्या वापरापेक्षा इतर कारणांसाठी, उपयोगासाठी झालेला वापर खुप जास्त असतो. वीज उत्पादन हा एकूण ऊर्जा वापरापैकी एक छोटा भाग आहे. ऊर्जेच्या वापराचा छोटा भाग असलेल्या वीज उत्पादनातही अणुपासून निर्माण होणा-या वीजेचा वाटा अल्प आहे. म्हणजे एकूण वीज वापरात अणूचा वाटा नगण्य आहे. गेल्या साठ वर्षात त्याच्या मर्यादांमुळे अणू मोठी कामगिरी पार पाडू शकला नाही. अणूच्या अत्यंत धोकादायक स्वरूपामुळे हे होते. ते नकळत माणसाच्या हिताचेच आहे. परंतु तो मोठी भुमिका पार पाडत असल्याचा आव आणला जातो आणि त्यावर पैशाची अक्षम्य उधळपट्टी करून मानवासह सृष्टीला कार्बन ऊत्सर्जन व किरणोत्सार असा दुहेरी धोका निर्माण केला जातो. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुऊर्जा हि वीज उत्पादनाच्या दृष्टीने अनुत्पादक&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वरील शास्त्रज्ञांच्या तसेच ऑक्सफर्ड रिसर्च ग्रुपसारख्या इतरही अभ्यासात आढळले आहे की, अणूऊर्जेद्वारा वीज निर्माण करताना खर्च होणारी वीज ही निर्माण होणा-या वीजेएवढीच किंवा त्याहून जास्त असते. अर्थात अणूऊर्जा हि वीजनिर्मितीच्या दृष्टीने अनुत्पादक आहे. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;किरणोत्साराचे आरोग्यावरील व इतर जैविक दुष्परिणाम&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. मॅनफुसो यांनी हॅनफोर्ड येथील पुर्नप्रक्रिया उद्योगातील कामगारांच्या मृत्यूचा किरणोत्साराशी असलेला संबंध सिध्द करणारा अभ्यास केला. हा अमेरिकन संरक्षण खात्याचा अभ्यास आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. गॉफमन आणि डॉ. टँपलीन यांनी अमेरिकन सरकारतर्फे केलेला अण्वस्त्रचाचणीच्या किरणोत्सारामुळे अर्भकांचे मृत्यू होत असल्याचे सिध्द करणारा अहवाल.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. अलिस स्टुअर्ट यांचा गर्भवती स्त्रीयांवर व अर्भकांवर होणारा किरणोत्साराचा व क्ष किरणांचा दुष्परिणाम दाखविणारा अभ्यास.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. एडवर्ड गार्डन यांचा कॅनडाच्या सरकारतर्फे केला गेलेला मानवी आरोग्यावरील व सजीवांवरील किरणोत्साराच्या घातक दुष्परिणामांबाबतचा अहवाल.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. सुरेंद्र गाडेकर यांचा रावतभाटा व जादुगोडा येथील किरणोत्सार व आजारांच्या संदर्भाचा अभ्यास. कल्पक्कम&amp;nbsp; अणुकेंद्राच्या किरणोत्सारामुळे होणा-या कॅन्सरबाबतचा डॉ. पुगाझेंथी व सहका-यांचा अभ्यास.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;असे अनेक अभ्यास उपलब्ध आहेत. ते निर्विवादपणे अणूऊर्जेची घातकता सिध्द करतात. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;पुढील ग्रथांनी अणूऊर्जेचे भीषण स्वरूप स्पष्ट केले आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. हेलन कॉल्डीकॉट यांचे&lt;b&gt; न्यूक्लिअर मॅडनेस &lt;/b&gt;आणि&lt;b&gt; न्यूक्लिअर पावर इज नॉट द आन्सर &lt;/b&gt;व इतर ग्रंथ&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. रोझेली बर्टेल यांचे&lt;b&gt; इमिजिएट डेंजर &lt;/b&gt;व इतर ग्रंथ&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;डॉ. अर्जून मखिजानी यांचे&lt;b&gt; कार्बन फ्री एण्ड न्यूक्लिअर फ्री&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;लर्डॉ. मखिजानी व स्कॉट सालेस्का यांचे&lt;b&gt; हाय लेव्हल डॉलर्स- लो लेव्हल सेन्स&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;पीटर प्रिंगल आणि जेम्स स्पीगलमन या पत्रकारांचे&lt;b&gt; द न्यूक्लिअर बॅरान्स&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जवाहरलाल नेहरु विद्यापीठाचे डॉ. धीरेंद्र शर्मा यांचे&lt;b&gt; इंडियाज न्यूक्लिअर इस्टेट&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;केन्झाबुरो ओए यांचा १९९४ नोबेल पुरस्कारप्राप्त&lt;b&gt; &lt;/b&gt;ग्रंथ&lt;b&gt; द हिरोशिमा नोटस&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ग्रीनपीस सारख्या संघटनांनी अणूऊर्जेच्या प्रत्येक अंगावर अभ्यास अहवाल बनविले आहेत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;२००९ सालात ग्रीसमध्ये लेसव्हॉस येथे नामवंत किरणोत्सार तज्ञांची परिषद झाली. तेथे जनुके, गुणसुत्र व पेशींवरील होणा-या दुष्परिणामांची नवी माहिती पाहता आतापर्यंतची सर्व मानके कालबाह्य ठरली. लेसव्हॉसचा जाहिरनामा प्रदर्शित झाला. महत्वाचे म्हणजे किरणोत्साराची कोणतीही किमान सुरक्षापातळी नाही. हे पुन्हा अधोरेखित झाले. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;तारापुर अणूऊर्जा प्रकल्पाचे गावांवरील दुष्परिणाम. घिवली, उच्छेली, दांडी व इतर गावे आरोग्याबाबत निरिक्षण&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;कॅन्सरचे मोठे प्रमाण&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सकाळी उठल्यावर ग्लानी, ताजे वाटत नाही.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अंग दुखत असते, थकवा सतत वाटतो.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मासिक पाळी रक्तस्त्राव १०-१५ दिवस सतत होत राहतो.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वंध्यत्वाचे मोठे प्रमाण&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मृत बालकांच्या जन्माचे मोठे प्रमाण&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मेंदूवर दुष्परिणाम ५५-६० वर्षाच्या वयात दिसतो.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मानसिक संतुलन बिघडले.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मतिमंदत्व&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;लहान मुलांत हात, पाय, सांधेदुखीचे प्रमाण मोठे&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मूत्रपिंड व इतर इंद्रिये निकामी होणे&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मासे तपासणीसाठी नेले जातात परंतु त्याचे निष्कर्ष कधीही&amp;nbsp; सांगितले जात नाहीत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;किरणोत्साशी संबंधित कामासाठी अनेक तास राबवले जाते.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;!--[if !supportLists]--&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;-&lt;span style=&quot;font: 7.0pt &amp;quot;Times New Roman&amp;quot;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;!--[endif]--&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सागरातील मासळी संपली आहे. थोडक्यात येथील ग्रामस्थांचे मत आहे की, आम्ही उध्वस्त झालो आहोत. हे आजार पालघर, डहाणू परिसर व ठाणे जिल्ह्यावर पडलेले किरणोत्साराचे सावट स्पष्ट करतात. &amp;nbsp;याशिवाय या प्रकल्पामुळे निर्माण झालेल्या उपजिवीकेच्या, पुनर्वसनाच्या, नागरी सेवा सुविधांच्या, गावांच्या बकाल होण्याच्या इ. समस्या आहेत.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: .5in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;क्रमश&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 13.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;&quot;&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: 13.0pt; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/04/blog-post_23.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHRp9HloqU1f1D0bwAynoqW4bXR5C6e-QrMje_igRk7GkQ3n-lFMkU3EHZ-wYaJCGodNuNlmUce8C_HBk_E52GFh-24M9xPGcOCM2xs2Ey0myyItpfLiONOywznajt80IDAYCO8Cr4GgZt/s72-c/tarapur_nplant.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-8321263272028546480</guid><pubDate>Fri, 22 Apr 2011 06:00:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-04-22T11:31:53.792+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Jaitapur Power Plant Protest</category><title>जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम (भाग ३)</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZpf7oLZbaYD1WtWnZP6byB0cANL1PY3uT1VDS2d7Hemrw0G_FgHzu7zpfakWzbK98KJ11vv8nGQo07ZIbwUnSQ6y7eibxh28E42vLYmzJ9BF57sfVrx7pOgy3cNGBAPAzLP3-kx07WsY2/s1600/IN18_JAITAPUR_553658f.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;188&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZpf7oLZbaYD1WtWnZP6byB0cANL1PY3uT1VDS2d7Hemrw0G_FgHzu7zpfakWzbK98KJ11vv8nGQo07ZIbwUnSQ6y7eibxh28E42vLYmzJ9BF57sfVrx7pOgy3cNGBAPAzLP3-kx07WsY2/s320/IN18_JAITAPUR_553658f.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’ &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या लेखमालिकेतील दुसरा भाग वाचण्यासाठी &lt;a href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/04/blog-post_21.html&quot;&gt;इथे क्लिक&lt;/a&gt; करा व आता पुढे...&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणु आस्थापनांची गोबेल्सनिती&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;दि. १३ जानेवारी २०१० च्या वृत्ताप्रमाणे मुंबईतील गिरगांव येथे सुशिक्षितांच्या उपस्थितीत मॅजेस्टिक गप्पांच्या कार्यक्रमात काकोडकरांनी सांगितले की, थेरिअमपासून ऊर्जानिर्मिती करण्यास भारत युनिक आहे. यातून असा भास होतो की, जणूकाही खरच भारत अशी वीजनिर्मिती करत आहे. परंतु वस्तुस्थिती अशी नाही. उलट युरोप, अमेरिकेने प्रचंड खर्च व अत्यंत धोकादायक दुर्घटनांमुळे अशा प्रयत्नांचा नाद सोडला आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वृत्तपत्रांत दापोली कृषी विद्यापिठाने जैतापूर प्रकल्पास हिरवा कंदिल दिला असे वृत्त प्रसिध्द झाले होते. याबाबत माडबनच्या डॉ. वाघधरे यांनी माहिती अधिकाराखाली विचारणा केली. तेव्हा विद्यापिठाने स्पष्ट केली की त्यांच्याकडे फक्त वनस्पती आणि प्राणी यांच्यासंदर्भातील केवळ माहिती देण्याचे काम दिले गेले होते. त्यांना पाठिंबा दिलेला नाही अथवा विरोधही केलेला नाही. हिरवा कंदिल देण्याचा प्रश्नच उद्भवत नाही. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुशक्ती महामंडळाला &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;(NPCIL)&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; आपण देशातील कायद्यांपेक्षा, घटनेपेक्षा मोठे आहोत असे वाटते. जनसुनावणी झाल्यानंतर पर्यावरण व वन मंत्रालयाचा निर्णय येणे अपेक्षित असताना, त्यापूर्वीच मंडळाचे अधिकारी श्री. जैन यांनी जाहिर केले की ते १ जुलै रोजी प्रकल्पाचे काम सुरु करणार. यातून घटनाविरोधी व लोकशाहीविरोधी वृत्ती स्पष्ट होते.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;पेंडसे-कद्रेकर समिती अहवाल – २००६&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या सरकारच्या अहवालाने स्थानिक जलप्रवाहावर छोटी वीज केंद्रे निर्माण करून कोकणात चार हजार मेगावॅट वीज निर्माण करता येईल हे दाखविले आहे. कोकणाची (रत्नागिरी, सिंधुदुर्ग) स्वत&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ची वीजेची गरज फक्त सुमारे १७० मेगावॅट एवढीच आहे हे लक्षात घेतले पाहिजे. सरकारने कोकणातून ४२००० मेगावॅट वीजनिर्माण करण्याचे ठरविले आहे. (औष्णिक १२ प्रकल्प ३२००० मेगावॅट, आण्विक १०००० मेगावॅट) देशातील एकूण उत्पादनाच्या सुमारे ३० टक्के वीजनिर्मितीमुळे कोकण अक्षरश&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;: &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;भाजुन निघणार आहे. महाराष्ट्रातील वीजेची तुट फक्त ४००० मेगावॅट आहे. तीदेखील दुर करण्याचे इतर मार्ग आहेत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुऊर्जा ग्लोबल वार्मिंगच्या समस्येचे उत्तर नाही&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वीज निर्मितीच्यी दृष्टीने अनुत्पादक – वीजनिर्मितीसाठी वापरलेल्या वीजपेक्षा उत्पादित वीज कमी. खनीज इंधनाएवढे वा त्यापेक्षा जास्त कार्बन उत्सर्जन, शिवाय किरणोत्सार. युरोपियन संसदेने सन २००४ मध्ये अणुऊर्जेद्वारे वीज निर्माण करताना होणा-या कार्बन डाय ऑक्साइडच्या उत्सर्जनाचा अभ्यास केला. डॉ. विलेम स्टॉर्म आणि डॉ. फिलीप स्मिथ या शास्त्रज्ञांनी केलेल्या या उत्कृष्ट अभ्यासात आढळले कि, जगात सर्वत्र साधारणपणे आढळणारे युरेनियम खनीज वापरल्यास फक्त खाणीतून युरेनियम काढणे, युरेनियम दळणे, युरेनियम समृध्द करणे एवढ्याच प्रक्रियांत होणारे कार्बन डाय ऑक्साईडचे उत्सर्जन हे कोळसा, तेल अथवा वायु वापरून केलेल्या वीजनिर्मितीत होणा-या कार्बन डाय ऑक्साईडच्या ऊत्सर्जनी एवढे असते. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ज्वलनशील कोळसा,&amp;nbsp; तेल व वायु मिळवणे हि तुलनेने अत्यंत सोपी गोष्ट ठरते. परंतु भंजनशील अणूच्या रूपातील युरेनीयम मिळवणे ही अत्यंत कठीण व धोकादायक प्रक्रिया आहे. ही गोष्ट अणूचे समर्थक लपवतात. वरील अभ्यासात दिसले की, टाकाऊ इंधनावरील पुर्नप्रक्रिया, अणुभट्टीची बांधणी, ती मोडीत काढणे आणि पुढील लाखो वर्षासाठी किरणोत्सारी द्रव्ये व इतर पदार्थांचे मानव, इतर सृष्टी पर्यावरणाच्या संपर्कात येऊ न देता जतन करणे यासाठी करावे लागणारे बांधकाम आणि या सर्व काळात होणारी वाहतुक यासाठी वापरली जाणारी कोळसा, तेल व वायु ही इंधने प्रचंड प्रमाणात कार्बनचे उत्सर्जन करतात. मिथेन, नायट्रोजनची ऑक्साईड आणि कार्बन डाय ऑक्साईच्या सुमारे वीस हजार पटीने जास्त प्रमाणात पृथ्वीला तापवण्यास कारणीभूत ठरणारी &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;क्लोरोफ्लुरोकार्बन्स&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; ही द्रव्ये जमेस धरली तर अणुऊर्जा कोळसा, वायु वा तेलापेक्षा फार मोठ्या प्रमाणात हरितगृह परिणाम करणा-या म्हणजे तापमानवाढीस व वातावरणातील बदलास कारण ठरणा-या वायुंचे उत्सर्जन करते. यासाठी अणु इंधन चक्र किंवा युरेनीयम इंधन चक्र ही संकल्पना समजून घ्यावी लागेल. परंतु अणुचे समर्थक ही जगातील सर्वांना मान्य असलेली संकल्पनाच नाकारतात आणि भंजनाच्या क्रियेत कार्बन उत्सर्जन होत नाही अशी बालीश परंतु लबाड भूमिका घेतात. विंडस्केल, थ्री नाईल्स आयलंड, चेर्नोबिल, चेल्याबिन्स्क, हॅनफोर्ड अशा अनेक ठिकाणच्या दुर्घटनेनंतर अणुऊर्जेला युरोप-अमेरिकेतील जनता नाकारत आहे. अशावेळी या दशकांत जागतिक तापमानवाढीच्या पार्श्वभूमीवर अणूऊर्जेला पुढे रेटण्याचा प्रयत्न सुरू झाला. मात्र हा फुगा लवकरच फुटला आणि युरोप, अमेरिकेतील जनमत जागृत झाले. मात्र भारतात हाच असत्य प्रचार जोमाने सुरू आहे.&amp;nbsp; ही दुर्दैवाची बाब आहे. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;क्रमश&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-size: 13pt;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/04/blog-post_22.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZpf7oLZbaYD1WtWnZP6byB0cANL1PY3uT1VDS2d7Hemrw0G_FgHzu7zpfakWzbK98KJ11vv8nGQo07ZIbwUnSQ6y7eibxh28E42vLYmzJ9BF57sfVrx7pOgy3cNGBAPAzLP3-kx07WsY2/s72-c/IN18_JAITAPUR_553658f.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-6957890707164160128</guid><pubDate>Thu, 21 Apr 2011 07:18:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-04-22T11:32:06.565+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Jaitapur Power Plant Protest</category><title>जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम (भाग २)</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTxDZnQFTZN8QeLVDS6gTdq9EhGc1xbVsH9aHFvyX-mCUK1ACRvlETlaWBvKKKkdWONz5b5LeBHyMtN9oCXHirvpnS8EKhsUifkMUdEVaGjgSWP2Tr5Uy47kiSQ-1yLHdSvUoXSIwv2wco/s1600/solar-power-plant.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;210&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTxDZnQFTZN8QeLVDS6gTdq9EhGc1xbVsH9aHFvyX-mCUK1ACRvlETlaWBvKKKkdWONz5b5LeBHyMtN9oCXHirvpnS8EKhsUifkMUdEVaGjgSWP2Tr5Uy47kiSQ-1yLHdSvUoXSIwv2wco/s320/solar-power-plant.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’ &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या लेखमालिकेतील पहिला भाग वाचण्यासाठी &lt;a href=&quot;http://amitchivilkar.blogspot.com/2011/04/blog-post.html&quot;&gt;इथे क्लिक&lt;/a&gt; करा व आता पुढे...&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सागरी जीवनावरील दुष्परिणाम&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;NPCIL&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; नेच येथे १००० मेगावॅट क्षमतेची अणुभट्टी केल्यास त्याचा सागरी जीवनावर काय परिणाम होईल याचा अभ्यास १९८९-९० सालात भारतीय सागर विज्ञान संस्थेकडून करून घेतला. या अहवालात असे नमूद केले आहे की, येथे उत्कृष्ट आणि मुळ रूपात असलेले सागरी जीवन आहे. प्रकल्पाने सागरातील पाणी घेऊन ते गरम करून परत सागरात सोडल्यास या सागरी जीवनाचा पूर्ण नाश होईल. तापमानातील थोडाही फरक मस्त्यसृष्टी सहन करू शकत नाही.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूर प्रकल्पात रोज ५२०० कोटी लीटर पाणी सागरातून घेऊन भट्टी थंड करण्यासाठी वापरून सुमारे १२ अंश सेल्सिअस एवढ्या वाढलेल्या तापमानाने परत सागरात सोडले जाईल. या पार्श्वभूमीवर प्रकल्प रद्द करणे आवश्यक असताना तसे न करता उलट पूर्वीपेक्षा दहापट क्षमतेच्या सहा भट्टयांचा (१६५० मेगावॅट प्रत्येकी) प्रकल्प हाती घेतला आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वरील अहवालाचा उल्लेखही न करता &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;CWPS (Central Water and Power Research Station) &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या संस्थेकडून अलिकडे दुसरा अहवाल बनवून घेतला आहे. मुळात ही संस्था अभियांत्रिकी स्वरुपाची आहे. ही संस्था सागराचा प्रत्यक्ष अभ्यास करत नाही. ती पुण्याला प्रतिकृतीवर &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;(Model) &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अभ्यास करते. हीच मुळात अवैज्ञानिक गोष्ट आहे. या संस्थेने इतरत्र केलेले अहवाल चुकीचे व हानीकारक असल्याचे सिध्द झालेले आहे. या संस्थेने जैतापूर प्रकल्पाबाबत केलेल्या अहवालात &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;राजापूर&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; आणि &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;विजयदुर्ग&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; या दोन महत्वाच्या खाड्यांची दखल घेतलेली नाही. हा अहवाल आणि प्रकल्प दोन्ही अयोग्य आहेत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मुंबई नॅचरल हिस्टरी सोसायटीने गेल्या काही महिन्यात कोकणच्या किना-यांचा व सागराचा जैवविविधता अभ्यास केला. त्यात या प्रकल्पक्षेत्राजवळील सागरात उत्कृष्ट जैवविविधता असल्याचे नमूद केलेले आहे. याच संस्थेने माडबन येथील जैवविविधतेचा देखील अभ्यास केला. त्यात जमीनीवर तसेच जमीन व सागराचा दुवा असलेल्या क्षेत्रात तिवरांमध्ये असाधारण जैविक विविधता आढळली.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;इतरही शास्त्रज्ञांनी माडबन परिसर व तेथील सड्यावरील गवत व इतर वनस्पती व प्राणीजीवनाच्या समृध्दीचा अभ्यास केला. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;नॅशनल जिओग्राफिक&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; ने पश्चिम घाटातील जैविक विविधतेची माहिती दिलेली आहे. सागरी व इतर प्राणी जीवनावरील जगभरातील अभ्यासानी किरणोत्साराने होणारे दुष्परिणाम नोंदले आहेत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सागर हि प्रत्येक कण गतीमान असलेली परिसंस्था आहे. त्यामुळे येथील किरणोत्साराचा प्रसार महाराष्ट्राच्या विस्तृत किनारपट्ट्यांवर व आतील सागरात होणार आहे. प्रदुषित मासळी अन्नात येणार आहे. आज औद्यागिकरणामुळे मुंबईतील नद्या, खाड्या व सागर मृत झालेले आहे. कोकणच मुंबईसह इतर वाढलेल्या लोकवस्तीच्या भागांना मासळी पुरवत आहे. यापुढे कोकणचाही सागर मृत झाल्याने प्रथीनांचा मोठा पुरवठा करणारा मासळी हा चविष्ट अन्नघटक दुर्मिळ व अतिशय महागडा होणार आहे. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या अभ्यासांना कोकणच्या प्रकल्पांचा निषेध केला आहे. जैतापूर अणुऊर्जा केंद्राचे दुष्परिणाम तर किरणोत्सारामुळे पुढील अनंत काळासाठी जीवजातींना भोगावे लागणार आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुऊर्जेबाबतचे खोटे दावे.&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सत्य &lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; अणुऊर्जेची वीजनिर्मिती नगण्य, फक्त २.७ टक्के. अणुवीज सर्वात महागडी&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;गेल्या दोन वर्षातील देशातील वीज उत्पन्नाबाबतची सत्यस्थिती&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;table border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;0&quot; cellspacing=&quot;0&quot; class=&quot;MsoTableGrid&quot; style=&quot;border-bottom-style: none; border-collapse: collapse; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; text-align: left;&quot;&gt;&lt;tbody&gt;
&lt;tr&gt;   &lt;td style=&quot;border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 63.9pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;85&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वर्ष&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-left: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 148.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;198&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;एकूण वीज उत्पादन   &lt;br /&gt;
मे. वॅ.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-left: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 135.0pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;180&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;नूतनीकरण स्त्रोत   &lt;br /&gt;
मे. वॅ.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-left: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 131.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;175&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणूऊर्जा &lt;br /&gt;
मे. वॅ.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;  &lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;   &lt;td style=&quot;border-top: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 63.9pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;85&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;२००९&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 148.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;198&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;१४७०००&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 135.0pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;180&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;१३२४२&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 131.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;175&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;४१२०&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;  &lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;   &lt;td style=&quot;border-top: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 63.9pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;85&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;२०१०&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 148.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;198&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;१६७०७७&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 135.0pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;180&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;१६७८६&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 131.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;175&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;४५६०&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;  &lt;/tr&gt;
&lt;/tbody&gt;&lt;/table&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ही आकडेवारी बोलकी आहे. अणुऊर्जेवर नगण्य वीज उत्पादनासाठी प्रचंड खर्च केला गेला. त्यातून कार्बन व किरणोत्साराचे भयानक प्रदुषण निर्माण झाले. मात्र सौर, पवन, जैविक, लघुजलविद्युत, घनकचरा इ. नूतनीकरणक्षम पर्यायी ऊर्जास्त्रोतांमुळे सुमारे चारपट जास्त वीज निर्माण झाली तीदेखील चारपट खर्च कमी करून. निवड स्पष्ट आहे. देशाने नूतनीकरनक्षम, प्रदुषणरहित, धोका नसलेल्या ऊर्जास्त्रोतांकडे वळले पाहिजे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुऊर्जेला गेली साठ वर्षे लाडावले गेले आहे. उलट फक्त गेल्या वीस वर्षात आणलेल्या प्रदुषणरहित नूतनीकरणक्षम पर्यायी ऊर्जास्त्रोतांनी त्याची आर्थिक आबाळ होत असतानाही उत्कृष्ट कामगिरी बजावली आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मॅसाच्यूसेट तंत्रज्ञान संस्थेचा अहवाल&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;table border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;0&quot; cellspacing=&quot;0&quot; class=&quot;MsoTableGrid&quot; style=&quot;border-bottom-style: none; border-collapse: collapse; border-color: initial; border-left-style: none; border-right-style: none; border-top-style: none; border-width: initial; text-align: left;&quot;&gt;&lt;tbody&gt;
&lt;tr&gt;   &lt;td style=&quot;border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 113.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;151&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;स्त्रोत&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-left: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 99.0pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;132&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;कोळसा&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-left: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 85.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;114&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वायु&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-left: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 85.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;114&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुवीज देशी&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-left: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 95.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;127&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुवीज आयात&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;  &lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;   &lt;td style=&quot;border-top: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 113.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;151&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वीजदर प्रती एक रू&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 99.0pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;132&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;२.३७&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 85.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;114&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;२.४४&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 85.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;114&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;३.६०&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 95.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;127&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;५.००&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;  &lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;   &lt;td style=&quot;border-top: none; border: solid black 1.0pt; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 113.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;151&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;प्रतीमेगावॅट भांडवली खर्च रू. कोटीमध्ये&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 99.0pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;132&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;३.७६&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 85.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;114&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;३.००&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 85.5pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;114&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;७.७४&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;   &lt;td style=&quot;border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: solid black 1.0pt; border-top: none; mso-border-alt: solid black .5pt; mso-border-bottom-themecolor: text1; mso-border-left-alt: solid black .5pt; mso-border-left-themecolor: text1; mso-border-right-themecolor: text1; mso-border-themecolor: text1; mso-border-top-alt: solid black .5pt; mso-border-top-themecolor: text1; padding: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; width: 95.4pt;&quot; valign=&quot;top&quot; width=&quot;127&quot;&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;११.२३&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;  &lt;/tr&gt;
&lt;/tbody&gt;&lt;/table&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वरील तक्त्यावरून अणूवीज महाग आहे हे स्पष्ट होत आहे.&amp;nbsp; वरील आकडेवारीत छुपे खर्च आणि अनुदाने धरलेली नाहीत. ती धरली तर अणुवीज याहुन खुप महाग आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अणुऊर्जा हा पांढरा हत्ती आहे. हे लक्षात येत नाही कारण या वीजेची किंमत ख-या अर्थाने नागरीक बिलातून नव्हे तर करातून भरतो. अणूउद्योग देशाचा प्रचंड पैसा गिळंकृत करतो. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जनतेचे अज्ञान आणि बधीरपणा हे अणूउद्योगाचे खरे भांडवल आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;उपाय व पर्याय&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.5in; text-align: left; text-indent: -0.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;१.&lt;span style=&quot;font: normal normal normal 7pt/normal &#39;Times New Roman&#39;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;नूतनीकरणक्षम – अकार्बनी किरणोत्साररहित अक्षय ऊर्जास्त्रोत जसे की सौर, पवन, सागरीलाटा, जैविक, भूऔष्णिक इ. वापरणे. फक्त थरच्या वाळवंटातून सौर ऊर्जेद्वारा देशाची सध्याची विजेची गरज भागवता येईल. खंबायतच्या परिसरातील भरतीच्या लाटांच्या वैशिष्ट्यांमध्ये अशीच क्षमता आहे. कोकणातील भुगर्भातील ऊष्णतेद्वारे १०००० मे. वॅ. वीज मिळू शकते.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.5in; text-align: left; text-indent: -0.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;२.&lt;span style=&quot;font: normal normal normal 7pt/normal &#39;Times New Roman&#39;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;३९ टक्के ते ५२ टक्के असलेली वीजगळती थांबवणे. ऊर्जा कार्यक्षमता म्हणजे ऊर्जाबचत करणे. वीज कमी वापरणे. वाहनात फुकट जाणारी वीज योग्य उपकरणांद्वारे वाचविणे. वीज वापर होतो त्याच जागी वीज उत्पादन करणे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.5in; text-align: left; text-indent: -0.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;३.&lt;span style=&quot;font: normal normal normal 7pt/normal &#39;Times New Roman&#39;;&quot;&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वीजेची मागणी मुळातच कमी करणे – वीजशिवायची जीवनपध्दती उदा. भास्कर सावे, उंबरगाव, गुजरात यांची निसर्गशेती यात कृत्रीम बियाणे, रासायनिक खते, कीटकनाशके, तण, बुरशीनाशके, वीजपंप, ट्रॅक्टर इ. वापरली जात नाहीत. तरीही अशा शेतीवर उत्कृष्ट विक्रमी उत्पादन मिळते. सेंद्रिय-निसर्ग शेतीवर आधारित स्वयंपर्ण गावांच्या निर्मितीने वीजेच्या वापराचे प्रमुख कारण असलेल्या औद्योगिकरण व शहरीकरणाची गरज उरत नाही. वीजेची नैसर्गिक संसाधनाची उधळपट्टी व नाश करणारी जीवनशैली टाळणे. अशी जीवनशैली ठेवणारी लोकसंख्यावाढ रोखणे.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.5in; text-align: left; text-indent: -0.25in;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सध्या &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आदर्श&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; आणि &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;लवासा&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;साठी वीज तयार होते. ज्यांच्या आधीच ब-याच मालमत्ता आहेत, अशा खाबुगिरी करणा-या वरिष्ठ नोकरशहा, राजकारणी आणि धनदांडग्यांसाठी हे होत आहे. सामान्य माणसाने हे लक्षात घेतले पाहिजे की, तो निमित्त म्हणून वापरला जात आहे. मुंबईतील एका एका मॉल-टॉवर्समध्ये देशातील काही पंचक्रोशींची वा तालुक्यांची वीज जाळली जाते. औष्णिक वीजनिर्मितीसाठी वापरली गेलेली डहाणूची खाडी आणि नाशिकमधील एकलहरासारख्या देशातील ३०० प्रदेशांचे फक्त १-२ दशकात वाळवंटात रूपांतर होत आहे. तेथील लोकांची गरज अत्यंत कमी असूनही त्यांना मात्र ही वीज दिली जात नाही.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.25in; text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.25in; text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;पर्यायी ऊर्जास्त्रोत&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.25in; text-align: left;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.25in; text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सूर्यप्रकाश, वारा, पाऊस, भरत्या, वाहते पाणी, भूगर्भातील उष्णता हे ऊर्जीप्रकार निसर्गाकडून सतत अत्यंत कमी वेळात भरून काढले जातात. यांना नवे, नुतनीकरणक्षम किंवा अपारंपारिक ऊर्जास्त्रोत म्हटले जाते. प्रचंड धरणांनी उपलब्ध होणा-या ऊर्जेची मात्र पारंपारिक ऊर्जेत गणना होते.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.25in; text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.25in; text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जरी भविष्यातील ऊर्जेच्या गरजेबाबतचे सरकारचे अंदाज मानले, तरी महागड्या, &amp;nbsp;प्रदुषणकारी, धोकादायक आणि मृत्यूदुत असलेल्या अणूशक्तीची वाट चोखाळण्याची कोणतीही गरज नाही. ऊर्जेची पूर्ण गरज इतर ऊर्जाप्रकारांकडून भागवली जाऊ शकते, ती देखील पर्यावरणाचा मोठी नाश टाळून. आजच सर्व अणूऊर्जा प्रकल्प बंद केले तरी नूतनीकरणक्षम अकार्बनी ऊर्जास्त्रोत भविष्यातील आपल्या सर्व गरजा भागविण्यास &amp;nbsp;चांगलेच समर्थ आहेत. हे केवळ भारताबाबत, नाही तर जगाबाबतही खरे आहे. उदा. अमेरिकेच्या विजेच्या गरजेच्या तिप्पट वीजपुरवठा करण्यासाठी फक्त रॉकी पर्वत आणि मिसिसीपी नदी यामधील वा-याचा प्रवाह पुरेसा आहे. जगातील ८००० स्थानांवरील वा-यांच्या अभ्यासात आढळले की, जगातील पवन ऊर्जेची क्षमता ७२ टेरावॅट म्हणजे २००० सालात पूर्ण जगाने वापरलेल्या वीजेच्या ४० पट एवढी आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.25in; text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot; style=&quot;margin-left: 0.25in; text-align: left;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;क्रमश&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/04/blog-post_21.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTxDZnQFTZN8QeLVDS6gTdq9EhGc1xbVsH9aHFvyX-mCUK1ACRvlETlaWBvKKKkdWONz5b5LeBHyMtN9oCXHirvpnS8EKhsUifkMUdEVaGjgSWP2Tr5Uy47kiSQ-1yLHdSvUoXSIwv2wco/s72-c/solar-power-plant.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-3674013556369964062</guid><pubDate>Wed, 20 Apr 2011 11:42:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-04-20T17:16:55.765+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Jaitapur Power Plant Protest</category><title>जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम (भाग १)</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcvCoLNeePrBRCl1tq2OO2fbbAg39pkuj5xJ5WJ7FHuiYjWg56lhGEqcwskrXgnSftGp2h5QtQ22LZzaS7LO8UKcMFOAMNTn2it_51Yk-wxGH_KCGqTLtZ6NJZ4F_MOL3t8zjBNhfY6pvS/s1600/Untitled-1.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;240&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcvCoLNeePrBRCl1tq2OO2fbbAg39pkuj5xJ5WJ7FHuiYjWg56lhGEqcwskrXgnSftGp2h5QtQ22LZzaS7LO8UKcMFOAMNTn2it_51Yk-wxGH_KCGqTLtZ6NJZ4F_MOL3t8zjBNhfY6pvS/s320/Untitled-1.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जैतापूरचे सत्य आणि अणूऊर्जेचा महाभ्रम&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’ &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ही एड. गिरीश वि राऊत यांनी लिहिलेल्या पुस्तिका क्रमश&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;: &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आज पासून माझ्या ब्लॉगवर अपडेट करत आहे. यामागील उद्देश केवळ हाच आहे की, कोकणात निसर्गाने दिलेल्या वरदानाकडे सरकार दुर्लक्ष करून अणूऊर्जेसारखा घातक प्रकल्प केवळ अमेरिकेला खुष करण्यासाठी स्थानिकांच्या विरोधाला न जुमानता राबवण्याचा प्रयत्न करतेय. एक कोकणी माणूस म्हणून आणि आपल्या कोकणी बांधवांची ओरड का आहे हे या पुस्तिकेत लिहिलेले आहे व ते आपणा सर्वांपर्यंत पोहचावे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;माडबन व इतर गावांच्या शेती व इतर उपजीविका&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;माडबन व इतर गावातील शेतकरी, प्रकल्पासाठी ताब्यात घेत असलेल्या सुपिक जमिनीवर गाईगुरांसह उत्कृष्ट शेती करत आले. भात व इतर पिके तसेच आंबा, काजू, नारळ, कोकम, मसाल्याची पिके इ. घेतली जातात. परंतु तरीही ही जमीन वैराण आहे असे दाखविले गेले.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;माडबनचा सडा हा उत्कृष्ट जैवविविधता असलेल्या गवताळ परिसंस्थेचा समृध्द नमुना आहे. &amp;nbsp;हजारो वैशिष्ट्यपूर्ण जीवजातींचे जीवन पावसाळ्यात बहरते. गवताळ जमीन गुरांसाठी उत्कृष्ट चारा पुरवते. स्थानिकांकडून &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;बाऊल&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; म्हणून ओळखल्या जाणा-या खोलगट भागात विशिष्ट भातजातीचे भरीव पिक घेतले जाते. चार-पाच चौ. किमी क्षेत्र असलेल्या सड्याची (पठाराची) उंची सुमारे ८० फुट आहे. हा सडा प्रकल्पासाठी तोडण्यात येणार आहे. ५५ फूट भाग कापून सड्याची उंची २५ फूटापर्यंत कमी करण्यात आलेली आहे. असाधारण परिसंस्थेचा हा पूर्ण विनाश असेल.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;नाटे व इतर गावांजवळील सागरावर किरणोत्सर्ग आणि गरम पाण्यामुळे अंत्यंत प्रतिकुल परिणाम होणार आहे. परंतु अनेक सागरी गावांवर दुष्परिणाम होणार असूनही त्याबाबत गुप्तता बाळगली गेली आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;शेतकरी व मच्छीमारांचा या प्रकल्पास पूर्ण विरोध आहे. सर्व गावांनी, त्यांच्या ग्रामस्थांनी, प्रकल्पाच्या विरोधात ठराव केले आहेत. या सर्वांचा कोणतीही नुकसान भरपाई घेण्यास नकार आहे. त्यांना मुळातच हा प्रकल्प नको आहे. त्यांना आपली हजारो वर्षे चालत आलेली शांत व सुखदायी जीवनपध्दत चालू ठेवायचीय.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या गावांवर प्रकल्प लादणे हे लोकशाही विरोधी आहे. त्यात हा प्रकल्प पूर्णपणे असत्यावर आधारित आहे. त्यासाठी इंग्रजांनी केलेल्या कायद्याचा आधार घेऊन आधी जमिनी ताब्यात घेतल्या गेल्या. प्रकल्प करावा की करू नये याचा निर्णय घेण्यासाठी आवश्यक त्या, &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;पर्यावरण प्रभाव मुल्यांकन&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;सार्वजनिक सुनावणी&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; इ. बंधनकारक कायदेशीर बाबी केवळ देखावा म्हणून नंतर पार पाडण्यात आल्या. काही गावांना अहवाल मिळाला नव्हता.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अक्षय्य तृतियेसारख्या महत्वाच्या मूहुर्तावर दि. १६ मे २००९ रोजी सार्वजनिक सुनावनी घेँण्यात आली. तरीही हजारो ग्रामस्थ हजर राहिले. शेकडोंनी लेखी स्वरुपात वा भाषणे करून विरोध व्यक्त केला. विशेष म्हणजे एकाही ग्रामस्थाने प्रकल्पाचे समर्थन केले नाही. मुल्यांकन करणा-या संस्थांकडे किरणोत्साराच्या मुल्यमापनाची व प्रभाव तपासण्याची क्षमताच नाही. पर्यावरण प्रभाव मुल्यांकनतील असत्य, बनावट माहितीची चिरफाड केली गेली. तरीही पर्यावरण व वनमंत्रालयाने या प्रकल्पाला ना हरकत प्रमाणपत्र दिले ही लाजिरवाणी बाब आहे. तितकीच संतापजनक आहे. जैतापूर प्रकल्पात विस्थापनाचा प्रश्न नाही असे यंत्रणांना दाखवायचे आहे. म्हणून अतिनिषीध्द अशा १.६ किमी त्रिज्येच्या क्षेत्रात गावकरी रहात असूनही तसे काही नाही असे भासविले जात आहे. मात्र त्याचवेळी प्रकल्पातील कर्मचा-यांच्या निवासाच्या इमारती पाच-दहा किमी अंतरावर नियोजित आहेत. ५ किमी त्रिज्येच्या क्षेत्रातील विकासास बंदी असणारे प्रतिबंधीत क्षेत्र &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;(Starile Zone) &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आणि अपघात घडल्यास कोणत्याही क्षणी घर सोडून जावे लागणारे सुमारे तीस ते पन्नास किमी त्रिज्येच्या वर्तुळातील &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;व्यवस्थापन क्षेत्र&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;, यातील रहिवाश्यांना याबाबत कोणतीही माहिती दिली गेलेली नाही. त्यातून प्रकल्पकर्त्यांना स्थानिक जनतेबाबत. त्यांच्या जीविताबाबत असलेली अनास्था दिसते.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या प्रकल्पासाठी वीज वाहनाचे नवे जाळे तयार करावे लागणार आहे. त्यासाठी कोकणात मोठ्या प्रमाणात जंगलतोड होणार आणि जनतेचा प्रचंड पैसा खर्च होणार आहे. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;या प्रकल्पामुळे कोकणाची नैसर्गिक, सांस्कृतिक, ऐतिहासिक ओळखच नष्ट होणार आहे. तारापूरसारख्या उदाहरणातून हे स्पष्ट झाले आहे. विकासाच्या नावे बिनचेह-याच्या गर्दीचे लोंढे वाढत आहेत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;भूकंप प्रवणता आणि जैतापूर (माडबन) अणूऊर्जा प्रकल्प&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;भूकंप&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; – अलिकडच्या २० वर्षात ९३ धक्के, त्यात ६ पेक्षा जास्त रिश्टर क्षमतेचे धक्के. संबंधित खात्याचे कागदपत्र. रत्नागिरी झोन ३ व ४ मधे. डॉ. एम. के. प्रभू (किल्लारी भूकंपाबाबत सरकारने नेमलेल्या समितीवरील भूकंपतज्ञ) यांचा, हा परिसर अत्यंत भूकंपप्रवण असल्याचा अहवाल. भूकंपाचा केंद्रबिंदू या परिसराखाली सरकला असल्याचे डॉ. प्रभूंचे मत आहे. गेल्या १० वर्षातील &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;धोपेश्वर&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;, &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;देवाचे गोठणे&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;, &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;महांगुळे&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;, &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;शिवणे&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; इत्यादी ठिकाणी झालेले डोंगर खचणे, जमीन फाटणे, तडे जाणे. काही तडे काही किमी लांबीचे आहेत, काही तड्यांची खोली सुमारे ५० फूट तर रूंदी ७० फूट आहे. (शिवणे मध्ये हे तडे सप्टेंबर-ऑक्टोबर २००९) उन्हाळेचा उष्ण पाण्याचा झरा हा सक्रिय भूभ्रंशावर &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;(Active Fault) &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आहे. हा भूभ्रंश सागराला समांतर, पूर्ण कोकण पट्टीवर आहे. वसई, वज्रेश्वरी, संगमेश्वर, राजापूर ही उष्ण पाण्याची कुंडे याच भूभ्रंशावर आहेत. प्रकल्पाच्या स्थानापासून उन्हाळेचे अंतर सुमारे १७ किमी आहे. तरीही तेथे सक्रिय भूभ्रंश नाही असे &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;NPCIL &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;म्हणते. मुंबई ते रत्नागिरी ही किनारपट्टी विभाग ४ मध्ये येते. हा अतिधोकादायक (&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;High Risk) &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;विभाग आहे. मुंबई बेटाच्या पूर्वकिना-याच्या दक्षिणेकडील लगतची खोली (गेटवे व गोद्यांचा भाग) अलिकडच्या भूतकाळात (शेकडो वर्षापूर्वी) झालेल्या भूकंपांमुळे जमीन खचल्याने निर्माण झालेली आहे. येथील भूभाग ४० फूट खचला. सागरतळाशी तेव्हा गाडल्या गेलेल्या तिवराच्या &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;(Mangrove) &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;जंगलाचे अस्तित्व आहे. (संदर्भ - नॅशनल बुक ट्रस्टचा ग्रंथ&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;भूकंप&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; लेखक सुप्रसिध्द भूकंपतज्ञ डॉ. हेम्माडी) कोणतेही भूकंपरोधक तंत्रज्ञान वापरून केलेले बांधकाम अशा भूकंपाला तोंड देऊ शकणार नाही. तीन वर्षीपूर्वी जपानमधील &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;काशीवाझाकी&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; येथील सात अणूभट्टया भूकंपाने तडे गेल्याने बंद कराव्या लागल्या. अमेरिकेला लाखो-कोटी रूपये खर्च गेल्या तीस वर्षात करूनही &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;युक्का&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; पर्वतातील किरणोत्सारी कच-याची &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;दफनभूमी&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; तयार करण्याचा प्रयत्न भूकंपाच्या भितीने सोडावा लागला. &amp;nbsp;१९७२ सालात सरकारने डॉ. एम. व्ही. वेंगुर्लेकर समिती नेमली. भूकंपाचे निकष ठरवणा-या या समितीने झोन&amp;nbsp; तीन, चार व पाच मध्ये अणूभट्टया बांधण्यास मनाई केलेली आहे. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;भूकंपप्रवणता&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; हा अणूभट्टया बांधण्याबाबत प्रथम क्रमांकाचा निकष आहे. वरिल वस्तुस्थिती पाहता जैतापूर (माडबन) प्रकल्प या निकषावर टिकत नाही. तो रद्द करण्यात यावा.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;क्रमश&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/04/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcvCoLNeePrBRCl1tq2OO2fbbAg39pkuj5xJ5WJ7FHuiYjWg56lhGEqcwskrXgnSftGp2h5QtQ22LZzaS7LO8UKcMFOAMNTn2it_51Yk-wxGH_KCGqTLtZ6NJZ4F_MOL3t8zjBNhfY6pvS/s72-c/Untitled-1.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>2</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-1328893673004906764</guid><pubDate>Sun, 06 Mar 2011 04:15:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-03-06T09:58:02.396+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">eBooks</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><title>मराठी ई-बुक : माधव शिरवळकरांचे संगणक जगत</title><description>गेली काही वर्षे ऑनलाइन ई-बुक वाचणाची सवयच लागून गेलीय. हल्ली काही का असोत ना, मराठी ई-बुक्स सुध्दा वाचकांसाठी उपलब्ध व्हायला लागलेत ही चांगली गोष्ट आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
माधव शिरवळकरांना काही वर्षे वाचतोय, किंबहुना मराठी भाषेत संगणकावर लेखन कसे करावे हे त्यांच्या लेखातूनच शिकलो. खाली दिलेले हे ई-बुक अनेक ब्लॉग आणि मराठी वेबसाइटवर पाहण्यात आलेय पण माझ्याकडे संग्रही असावे तसेच कुणी वाचले नसेल तर त्यासाठी उपलब्ध असावे म्हणून माझ्याही ब्लॉगवर ठेवत आहे.&lt;br /&gt;
&lt;a href=&quot;http://www.scribd.com/doc/6689659/Sanganak-Jagat&quot; style=&quot;-x-system-font: none; display: block; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-size-adjust: none; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; line-height: normal; margin: 12px auto 6px auto; text-decoration: underline;&quot; title=&quot;View Sanganak Jagat on Scribd&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/a&gt;&lt;a href=&quot;http://www.scribd.com/doc/6689659/Sanganak-Jagat&quot; style=&quot;-x-system-font: none; display: block; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-size-adjust: none; font-size: 14px; font-stretch: normal; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; line-height: normal; margin: 12px auto 6px auto; text-decoration: underline;&quot; title=&quot;View Sanganak Jagat on Scribd&quot;&gt;संगणक जगत&lt;/a&gt; &lt;object data=&quot;http://d1.scribdassets.com/ScribdViewer.swf&quot; height=&quot;500&quot; id=&quot;doc_642863511450210&quot; name=&quot;doc_642863511450210&quot; style=&quot;outline: none;&quot; type=&quot;application/x-shockwave-flash&quot; width=&quot;100%&quot;&gt;  &lt;param name=&quot;movie&quot; value=&quot;http://d1.scribdassets.com/ScribdViewer.swf&quot;&gt;&lt;param name=&quot;wmode&quot; value=&quot;opaque&quot;&gt;&lt;param name=&quot;bgcolor&quot; value=&quot;#ffffff&quot;&gt;&lt;param name=&quot;allowFullScreen&quot; value=&quot;true&quot;&gt;&lt;param name=&quot;allowScriptAccess&quot; value=&quot;always&quot;&gt;&lt;param name=&quot;FlashVars&quot; value=&quot;document_id=6689659&amp;access_key=key-22v9bpvrn6l2rg2np3v8&amp;page=1&amp;viewMode=list&amp;custom_logo_click_url=&quot;&gt;&lt;embed id=&quot;doc_642863511450210&quot; name=&quot;doc_642863511450210&quot; src=&quot;http://d1.scribdassets.com/ScribdViewer.swf?document_id=6689659&amp;access_key=key-22v9bpvrn6l2rg2np3v8&amp;page=1&amp;viewMode=list&quot; type=&quot;application/x-shockwave-flash&quot; allowscriptaccess=&quot;always&quot; allowfullscreen=&quot;true&quot; height=&quot;500&quot; width=&quot;100%&quot; wmode=&quot;opaque&quot; bgcolor=&quot;#ffffff&quot;&gt;&lt;/embed&gt;  &lt;/object&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/03/blog-post_06.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-6486382108583482864</guid><pubDate>Fri, 04 Mar 2011 18:25:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-03-04T23:55:40.219+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Internet</category><title>सोशल नेटवर्किंग साइटसाठी तुमचे युजरनेम उपलब्ध आहे का?</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-RgNY6BsT4s5gliiAZvYdgzfOLaRGNHDp5EVRYtafYPNDi3vfVT07u4VGzNtCxcRFQKHtJdCmMB-UMLH3bAJCwgRdw-CYXsEW6KPPg6IE13NQArVN8jeuTQxncKDSlRc-e0wW4ljFpmE2/s1600/namechk.png&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;235&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-RgNY6BsT4s5gliiAZvYdgzfOLaRGNHDp5EVRYtafYPNDi3vfVT07u4VGzNtCxcRFQKHtJdCmMB-UMLH3bAJCwgRdw-CYXsEW6KPPg6IE13NQArVN8jeuTQxncKDSlRc-e0wW4ljFpmE2/s320/namechk.png&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ब-याचदा अनेक ऑनलाइन खात्यांसाठी आपण एकच य़ुजरनेम वापरतो. काही ठिकाणी आपले युजरनेम उपलब्ध नसेल तर फुकट वेळेची बरबादी होते. तेव्हा आपल्याला हवे असलेले युजरनेम कुठल्या सोशल नेटवर्किंग साइटवर उपलब्ध आहे आपण &lt;a href=&quot;http://namechk.com/&quot;&gt;नेमचेक.कॉम&lt;/a&gt; चा वापर करून शोधू शकतो. तर मग बघा तुमचे आवडीचे युजरनेम आणखी कुठे उपलब्ध आहे आणि असेल तर लगेच खाते बनवून घ्या.&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-size: 13pt;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/03/blog-post_04.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-RgNY6BsT4s5gliiAZvYdgzfOLaRGNHDp5EVRYtafYPNDi3vfVT07u4VGzNtCxcRFQKHtJdCmMB-UMLH3bAJCwgRdw-CYXsEW6KPPg6IE13NQArVN8jeuTQxncKDSlRc-e0wW4ljFpmE2/s72-c/namechk.png" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-6868036672754828782</guid><pubDate>Thu, 03 Mar 2011 10:59:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-03-03T16:32:31.442+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Cricket</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><title>क्रिकेट विश्वचषक : नेट रन रेट काढा</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSVQAhuxt2vFP_Lsc48oKNlAaeOahdgHyyMsHOQTJKLHQqFYqCqqI0rcnRdo2LVGP35Wp-SVkBgUSodb6irqajgut3-r4-GHNMK0o5gR_gn6C5yhZuwOFs-oqo8l-Xu4IC7k0XBe9P5ZKv/s1600/Points.png&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;197&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSVQAhuxt2vFP_Lsc48oKNlAaeOahdgHyyMsHOQTJKLHQqFYqCqqI0rcnRdo2LVGP35Wp-SVkBgUSodb6irqajgut3-r4-GHNMK0o5gR_gn6C5yhZuwOFs-oqo8l-Xu4IC7k0XBe9P5ZKv/s320/Points.png&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;विश्वचषक सामन्यांमध्ये आता चुरश यायला सुरूवात झालीय. कालच्या सामना यापूर्वी विश्वचषकात झालेल्या सामन्यांमधला सर्वात जास्त लक्षात राहणारा असेल. पुढे आता आणखी इतर छोटे संघ कसा खेळ करतात यावर स्पर्धेत कोण टिकणार कोण जाणार हे नक्की होईल. उपांत्य फेरीत जाणारा संघ कोण असेल त्यासाठी नेट रन रेट चांगला असायला हवा का&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;?&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; नेट रन रेट कसा काढला जातो हेच या लेखातून मला सांगायचेय.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आपण हिंदुस्थानचा नेट रन रेट काढू यात. नेट रन रेट काढताना एखाद्या संघाने स्पर्धेत किती षटकांमध्ये किती धावा काढल्या आणि समोरील संघांला किती षटकांत किती धावा काढू दिल्या (म्हणजेच खेळलेल्या प्रत्येक सामन्यांच्या रनरेटमधून काढले जाते) याची वजाबाकी करून जे उत्तर येते तेच नेट रन रेट असते. उदा. हिंदुस्थानने विश्वचषकातील दोन सामन्यांमध्ये (बांग्लादेश विरूध्द ५० षटकांत ३७० धावा &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;+ &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;इंग्लंड विरूध्द ५० षटकांत ३३८ धावा )&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt; &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;१०० षटकांत ७०८ धावा केल्यात, आता ७०८ ला १०० ने भागले असता हिंदुस्थानचा स्पर्धेतील रनरेट ७.०८० असे येते. आता हिंदुस्थानविरूध्द (बांग्लादेश ५० षटकांत २८३ धावा आणि इंग्लंडने ५० षटकात ३३८ धावा) १०० षटकांत ६२१ धावा कुटल्या गेल्या म्हणजेच ६.२१० च्या रनरेटने या धावा प्रतिस्पर्धी संघाने काढल्या. आता काढलेल्या रनरेटमधून दिलेले रनरेट वजा केल्यावर हिंदुस्थानचा नेट रनरेट ०.८७० असा येतो.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;विश्वचषकातील पुढील लढतीत कदाचित याची आपल्याला गरज लागलीच तर अशाप्रकारे आपल्याकडे आकडे तयार असणे गरजेचे आहे.&amp;nbsp;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-size: 13pt;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/03/blog-post_2403.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSVQAhuxt2vFP_Lsc48oKNlAaeOahdgHyyMsHOQTJKLHQqFYqCqqI0rcnRdo2LVGP35Wp-SVkBgUSodb6irqajgut3-r4-GHNMK0o5gR_gn6C5yhZuwOFs-oqo8l-Xu4IC7k0XBe9P5ZKv/s72-c/Points.png" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-5646625226013061259</guid><pubDate>Wed, 02 Mar 2011 19:44:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-03-03T01:19:31.283+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Cricket</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><title>विश्वचषक पुन्हा वेगळे वळण घेईल..??</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3541zPVUxvXsirqHmaRIYlYuR9p9Xd4BQKm97tCPbbw_AcP_BS1ywZQ_KbcJMqytGq8A33vO6ZrcdPhcAE2Dvm6Le69p9qcmO6SulZ8tJ1DEjxRLhDgOmr1lOaohYjibZgpyWTW-smz0p/s1600/3-obrien-430-020311.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;208&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3541zPVUxvXsirqHmaRIYlYuR9p9Xd4BQKm97tCPbbw_AcP_BS1ywZQ_KbcJMqytGq8A33vO6ZrcdPhcAE2Dvm6Le69p9qcmO6SulZ8tJ1DEjxRLhDgOmr1lOaohYjibZgpyWTW-smz0p/s320/3-obrien-430-020311.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;ICC &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;च्या मुंगेरीलाल के हसीन स्वप्नांशी सध्या विश्वचषकातल्या &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ब&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&amp;nbsp;गटातील लिंबूटिंबू खेळताना दिसत आहेत. पिसाळलेल्या वाघासाठी पिंज-यात गरीब बिचा-या बकरीला सोडावे अगदी तसेच दोन्ही गटात तीन-तीन संघांना ठेवले होते. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अ&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; गटात आतापर्यंत बक-यांचे लचके तोडले गेले आहेत, किंबहुना विश्वचषक रटाळ होतोय तो &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;अ&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; गटातील एकतर्फी सामन्यांमुळेच&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;!&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; पण &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ब&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; गटात त्यामानाने तुल्यबळ सामने बघायला मिळत आहेत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;कालच्या इंग्लंड-आर्यलंड सामन्यात विक्रमी टारगेट गाठून आयरीश खेळाडूंनी या वर्षीही मोठ्या संघांना बाहेर काढण्याचे काम करणार आहोत असा सुतोवाच दिलाय. ३२९ धावांचं लक्ष्य आजपर्यंत कुठल्याही संघाला विश्वचषकात गाठता आलेले नाही. परवा इंग्लंड जिंकली असती तर तेव्हाच हा विक्रम होऊ शकला असता, पण नियतीच्या मनात फार वेगळे&amp;nbsp; होते, जो विक्रम जवळपास त्यांच्या नावावर होणार होता तोच त्यांच्या विरोधात झालाय.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आयर्लंडने विश्वचषक इतिहासातील सर्वात मोठे लक्ष्य पार तर केलेच सोबत केवीन ओब्रायनने विश्वचषकाच्या इतिहासातील सर्वात जलद शतक साजरे करून दुहेरी विक्रम केला. जवळ जवळ ३० षटकांपर्यंत इंग्लंडच्या हातात असलेला सामना आयर्लंडसारख्या कसोटी दर्जाही नसलेल्या संघाने आरामात खिशात टाकला हे विश्वचषकात रोमांचक लढती होत असल्याचे दाखवतेय. हिंदुस्थानव्यतिरिक्त इतर सामन्यांकडे पाठ फिरवणा-या प्रेक्षकांना सर्वच लढती बघण्यासाठी नक्कीच आकर्षित करतील अशी अपेक्षा करायला हरकत नसावी.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आता &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;ब&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; गटातील लढती जिंकू किंवा मरू अशाच होणार. गटातील ७ पैकी ६ संघांनी प्रत्येकी एक विजय मिळविला आहे, तर हिंदुस्थान आणि इंग्लंड लढत बरोबरीत सुटल्याने या दोन संघांकडे ३-३ गुण आहेत. या गटातील पुढील फेरीसाठीचे ४ संघ कोण असतील हे सांगणे दिवसेंदिवस जास्त कठीण होऊन बसत आहे. हिंदुस्थान, दक्षिण आफ्रिका आणि इंग्लंड या तीन संघाचे पुढे जाणे ग्रहीत धरले जात होते पण कालच्यासारख्या लढती बघून असे ठामपणे सांगणे कठीण आहे. चौथा संघ हा नेट रन रेटनेच पुढे येईल असे दिसतेय. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;गेल्या वेळेस हिंदुस्थान आणि पाकिस्तान पहिल्या फेरीत बाद झाल्याने उडालेला फज्जा पाहता यावेळेस मोठे संघ पुढे जावेत यासाठी कसोटी दर्जा नसलेल्या संघांच्या कत्तली करायच्या &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;ICC&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; च्या मनसुब्यांवर पाणी नाही फिरले म्हणजे झाले.&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-size: 13pt;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/03/blog-post_03.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3541zPVUxvXsirqHmaRIYlYuR9p9Xd4BQKm97tCPbbw_AcP_BS1ywZQ_KbcJMqytGq8A33vO6ZrcdPhcAE2Dvm6Le69p9qcmO6SulZ8tJ1DEjxRLhDgOmr1lOaohYjibZgpyWTW-smz0p/s72-c/3-obrien-430-020311.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>2</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-8183305255582309140</guid><pubDate>Wed, 02 Mar 2011 11:30:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-03-02T17:02:22.783+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Internet</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Webmajha</category><title>वेबमाझा.कॉम - मार्च महिन्याचे अपडेट</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAh7wxy2f-PkB1vMvP2gM3rOJGm2PtmSGC2Wlp_PEN-e2_iBnFfVgYggzs8AqLvAjD-HF2Ph8MnSqLZX5FPPRInLmxuA_nC6GRdf9nf8oWLcmI3lCBlT5wbrKkdCsYqxZrmIU_ggz-5tHB/s1600/webmajha-march.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;320&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAh7wxy2f-PkB1vMvP2gM3rOJGm2PtmSGC2Wlp_PEN-e2_iBnFfVgYggzs8AqLvAjD-HF2Ph8MnSqLZX5FPPRInLmxuA_nC6GRdf9nf8oWLcmI3lCBlT5wbrKkdCsYqxZrmIU_ggz-5tHB/s320/webmajha-march.jpg&quot; width=&quot;269&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;मागचे अनेक दिवस ब्लॉग अपडेट केलेला नाही. इतर कामात व्यस्त असल्यामुळे म्हणणार नाही, कारण कामातून वेळ काढून अशा गोष्टी केल्या पाहिजेत असे मनापासून वाटते. असो उगाच यात वेळ नाही घेत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वेबमाझा यावेळची अपडेट तशी एक दिवस उशीरा करतोय. वेबसाईटचे फायनल डिजाइन पूर्ण व्हायला वेळ गेल्याने हा वेळ झाला. यावेळेस वेबमाझावर मराठीतील एका प्रगत तंत्रज्ञानाने भरपूर अशा मानबिंदू.कॉम बद्दल मी स्वत&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;: &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;लिहीले आहे. काही ठिकाणी योगेशने माहिती दिलीय त्यासाठी योगेशचे आभार मानतो. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आम्ही शिल्पकार उद्याचे&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; हे मानबिंदूचे ब्रिदवाक्य आहे. त्यानुसार मराठी कलाकारांसाठी ही वेबसाईट काम करतेय. वेबसाईटवरील माहिती ही अतिशय साध्या आणि सोप्या भाषेत मांडलेली आहे. त्यामुळे वाचकांनाही ही वेबसाईट खुप आवडतेय.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;वेबमाझावर यावेळेस मानबिंदू यासाठीच कारण योगेशची मेहनत जवळून पाहिलेल्यांपैकी मी एक आहे. खुप चांगल्या पगाराची, चांगल्या हुद्दयाची नोकरी सोडून आज योगेश फुलटाईम या वेबसाईटला देत आहे. मला योगेशबद्दल मुळीच सांगायचे नाही पण त्याच्या मेहनतीचा उल्लेख लेखामध्ये न करण्याचे त्यानेच सांगितले होते म्हणून ब्लॉगवर चान्स मारला.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;असो, मानबिंदूचे यावेळेचे विशेष हेच की, आता आपण मानबिंदूवरून पैसे सुध्दा कमावू शकतो. तुमची वेबसाईट, ब्लॉग किंवा तुमच्या फेसबुक खात्यावरुनही हे शक्य आहे. मानबिंदूवरील &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;http://www.maanbindu.com/earn-from-marathi-blog-website-with-maanbindu-music-shopee&quot;&gt;उत्पन्न मिळवा&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt; मध्ये याची सविस्तर माहिती आहे. आपण जरूर या आपल्या मराठी साईटवरील अनोख्या संधीचा फायदा घ्या.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;&quot;&gt;आम्ही शिल्पकार उद्याचे या लेखाची लिंक खाली देत आहे &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;line-height: 115%;&quot;&gt;:&amp;nbsp;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;line-height: 19px;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;http://www.webmajha.com/maanbindu-dot-com&quot;&gt;http://www.webmajha.com/maanbindu-dot-com&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-size: x-small; line-height: 19px;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/03/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAh7wxy2f-PkB1vMvP2gM3rOJGm2PtmSGC2Wlp_PEN-e2_iBnFfVgYggzs8AqLvAjD-HF2Ph8MnSqLZX5FPPRInLmxuA_nC6GRdf9nf8oWLcmI3lCBlT5wbrKkdCsYqxZrmIU_ggz-5tHB/s72-c/webmajha-march.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>3</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-2003070505173592737</guid><pubDate>Sun, 20 Feb 2011 05:05:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-02-20T10:35:22.600+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Cricket</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">India</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Team India</category><title>बांग्लादेशला आपण चिरडायला हवे होते</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmJbYm0_PZbc7_Nck3g6tL2F4xPCifBj-8BEPzd2m0qgjg1oLEAsa5DIyURRC8nHoUQIwtturh9_-VC-XdAh4Md0SmYeLmr9QXH2oAgR_uIKJ5lEAmdvdmCm9bTOZ5aS_JnPeAu05CQVej/s1600/Virat-Viru-Bang-300_19022011.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmJbYm0_PZbc7_Nck3g6tL2F4xPCifBj-8BEPzd2m0qgjg1oLEAsa5DIyURRC8nHoUQIwtturh9_-VC-XdAh4Md0SmYeLmr9QXH2oAgR_uIKJ5lEAmdvdmCm9bTOZ5aS_JnPeAu05CQVej/s1600/Virat-Viru-Bang-300_19022011.jpg&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;काल आपण बांग्लादेशवर एक मोठा विजय मिळवून विश्वचषकाची सुरूवात अगदी दणक्यात केलेली आहे. जणू १७ फेब्रुवारीचा उद्धाटन सोहळा अजून संपला नव्हता. विरूने मागच्या विश्वचषकाचा वचपा काढायचा होता तो अशा प्रकारे असेल याची कुणीही कल्पना केलेली नसेल. विराट कोहलीबद्दल काही न बोललेले बरे आहे, हा गडी एकदिवसीय सामने खेळायला लागल्यापासून विकेटवर सेट झालेला आहे. विराटने मागच्या २०१० वर्षात ९९५ धावा केल्यात आणि या वर्षाची सुरूवात त्याने दक्षिण आफ्रिकेतून केलेली आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: 10.0pt; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;हा विश्वचषक हिंदुस्थानच्या दृष्टीने अतिशय महत्वाचा आहे. सचिनचा शेवटचा विश्वचषक असल्याने तो सचिनसाठी जिंकला जावा अशी तमाम हिंदुस्थानवासियांची भावना आहे, आणि विरूच्या खेळीतून हे स्पष्ट झाले. यापूर्वी विश्वचषक आयोजक देश स्पर्धा जिंकत नसत, पण १९९६ला श्रीलंकेने हे खोडून काढलेय. मागचा उपखंडातील विश्वचषक श्रीलंका जिंकू शकते तर आता आपणही जिंकलोच पाहिजे, असे म्हणणे चुकीचे नाही.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: 10.0pt; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;काल सकाळी वर्तमानपत्रातील विश्वचषकाचे बांग्लादेशाविरूध्दच्या २००७ च्या सामन्याबाबत लिहिलेले होते. बांग्लादेशाविरूध्दची हि चिड गेली ४ वर्षे प्रत्येक हिंदुस्थानींच्या मनात जखम करून बसली होती, या विश्वचषकात ही संधी उद्घाटनाच्या सामन्यात चालून आली. अपेक्षेप्रमाणे फलंदाजीमध्ये आपण बांग्लादेशाला अक्षरश&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: 10.0pt; line-height: 115%;&quot;&gt;:&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt; बुकलून काढलेले आहे. एखाद्या सामन्यात ३७० धावा काढणे हे कधीच सोप्पे नसते. पण तरीही विजयाची किमान अपेक्षा १०० धावांची होती ती काही पूर्ण करू शकलो नाही. विजय हा विजय असतो, मग तो १ धावेने का असे ना विजयाचे महत्व कधीच कमी जास्त नसते. &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-size: 10.0pt; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;mso-spacerun: yes;&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;असो आपली गोलंदाजी हा कच्चा दुवा आहेच, आणि खिशात ३७० धावा असताना अशा चुका सुधारण्याची संधी नक्कीच आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: 10.0pt; line-height: 115%;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;पहिला सामना जिंकून आपण विश्वचषकाची सुरूवात खुप चांगली केलेली आहे. आता पुढेही चांगला खेळ करून विश्वचषक जिंकावा यासाठी आपल्या संघाला मनापासून शुभेच्छा&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-size: 10.0pt; line-height: 115%;&quot;&gt;!&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/02/blog-post_20.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmJbYm0_PZbc7_Nck3g6tL2F4xPCifBj-8BEPzd2m0qgjg1oLEAsa5DIyURRC8nHoUQIwtturh9_-VC-XdAh4Md0SmYeLmr9QXH2oAgR_uIKJ5lEAmdvdmCm9bTOZ5aS_JnPeAu05CQVej/s72-c/Virat-Viru-Bang-300_19022011.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-2945681508448243000</guid><pubDate>Mon, 14 Feb 2011 06:25:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-02-14T11:57:10.050+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Internet</category><title>झटपट फाईल शेअर करा</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigTSogGUjBWZIicAiUDyS2KFb48q2qEeP4L6HTGus-fl1ukCUPJplgUFUTOT5DXokBjkAdA0l3mGzaCnVlB7T6y6K6owknekynQ3j1nKTRbVep2IHXiDf46Z3GVDr0e1KOw6KtWVcQNGZ7/s1600/file-sharing.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;319&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigTSogGUjBWZIicAiUDyS2KFb48q2qEeP4L6HTGus-fl1ukCUPJplgUFUTOT5DXokBjkAdA0l3mGzaCnVlB7T6y6K6owknekynQ3j1nKTRbVep2IHXiDf46Z3GVDr0e1KOw6KtWVcQNGZ7/s320/file-sharing.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;ईमेलमधून साधारणपणे १० एम.बी.ची फाईल आरामात पाठवता येते. पण जेव्हा त्यापेक्षा मोठी फाईल पाठवायची असते तेव्हा शोधाशोध सुरू होते. फाईल शेअरींग किंवा फाईल स्टोरेजसाठी अनेक वेबसाईटस आहेत.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;a href=&quot;http://ge.tt/&quot;&gt;Ge.tt&lt;/a&gt; &lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&amp;nbsp;ही इन्स्टंट फाइल पब्लिशींग आणि शेअरींग सेवा आहे. इथून आपण कितीही मोठी फाइल अपलोड करतानाच समोरील व्यक्तीसोबत शेअर करू शकतो. फाइल अपलोड होतानाच समोरील व्यक्ती तिच फाइल डाऊनलोड करायला सुरू करु शकते.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;मग पहा हि सेवा वापरून&lt;/span&gt;! &lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;आणि कृपया आपला अनुभव इथे शेअर करायला विसरु नका&lt;/span&gt;!&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/02/blog-post_14.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigTSogGUjBWZIicAiUDyS2KFb48q2qEeP4L6HTGus-fl1ukCUPJplgUFUTOT5DXokBjkAdA0l3mGzaCnVlB7T6y6K6owknekynQ3j1nKTRbVep2IHXiDf46Z3GVDr0e1KOw6KtWVcQNGZ7/s72-c/file-sharing.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-892064510490366836</guid><pubDate>Sun, 13 Feb 2011 06:46:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-02-13T12:16:26.312+05:30</atom:updated><title>प्रेमात हे उकिरड्यावरचे चाळे कशाला?</title><description>&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;उद्या वॅलेंटाईन डे म्हणजे आपल्या इथल्या तथाकथित प्रेमवीरांसाठी प्रेमाचा दिवस. या दिवशी प्रेयसी आणि प्रियकर भेटतात, एकमेकांना शुभेच्छा देतात आणि काय काय करतात हे सर्वांना माहितच आहे. लग्नानंतर हा आनंद उपभोगायचा हा दुसरा हक्काचा दिवस असेही अनेक प्रेमवीरांचे मत आहे. नव्हे केवळ याचसाठी हा दिवस साजरा करणा-यांचा आकडा मोठा आहे असे प्रत्यक्षात तरी दिसते.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;  &lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;वॅलेंटाईन कोण होता&lt;/span&gt;? &lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;ही माहिती शोधण्याचा प्रयत्न केला तर तशी छातीठोकपणे सांगता येईल अशी माहिती उपलब्ध नाहिये. विकीपिडीयावर माहिती घेण्याचा प्रयत्न केला, तो खाली देत आहे, यातून तुम्हाला जे कळते तितके घ्या &lt;/span&gt;: &lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;i&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Arial, sans-serif;&quot;&gt;Numerous early&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Christian&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;martyrs were named&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Valentine&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;The Valentines honored on February 14 are Valentine of Rome (Valentinus presb. m. Romae) and Valentine of Terni (Valentinus ep. Interamnensis m. Romae). Valentine of Rome&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;was a priest in&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Rome&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;who was martyred about AD 269 and was buried on the&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Via Flaminia. His relics are at the Church of Saint Praxed in Rome,&lt;sup&gt; &lt;/sup&gt;and at&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Whitefriar Street Carmelite Church&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;in Dublin, Ireland.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/i&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;i&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Arial, sans-serif;&quot;&gt;Valentine of Terni&lt;sup&gt; &lt;/sup&gt;&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;became bishop of Interamna (modern&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Terni) about AD 197 and is said to have been martyred during the persecution under Emperor&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Aurelin. He is also buried on the Via Flaminia, but in a different location than Valentine of Rome. His relics are at the Basilica of Saint Valentine in Terni (Basilica di San Valentino).&lt;sup&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/sup&gt;&lt;/span&gt;&lt;/i&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;i&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Arial, sans-serif;&quot;&gt;&amp;nbsp;The&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Catholic Encyclopedia&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;also speaks of a third saint named Valentine who was mentioned in early&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;martyrologies&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;under date of February 14. He was martyred in&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Africa&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;with a number of companions, but nothing more is known about him.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/i&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;i&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Arial, sans-serif;&quot;&gt;No romantic elements are present in the original early&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;medieval&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;biographies of either of these martyrs. By the time a Saint Valentine became linked to romance in the 14th century, distinctions between Valentine of Rome and Valentine of Terni were utterly lost.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/i&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;i&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Arial, sans-serif;&quot;&gt;In the 1969 revision of the&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Roman Catholic Calendar of Saints, the feastday of Saint Valentine on February 14 was removed from the General Roman Calendar and relegated to particular (local or even national) calendars for the following reason: &quot;Though the memorial of Saint Valentine is ancient, it is left to particular calendars, since, apart from his name, nothing is known of Saint Valentine except that he was buried on the Via Flaminia on February 14.&quot;&lt;sup&gt; &lt;/sup&gt;&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;The feast day is still celebrated in&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;Balzan&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;(Malta) where relics of the saint are claimed to be found, and also throughout the world byTraditionalist Catholics&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;who follow the older, pre-Second Vatican Council&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;calendar.&lt;/span&gt;&lt;/i&gt;&lt;i&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Arial, sans-serif;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/i&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;बरं या वॅलेंटाईन डे पाळणा-यांना याबद्दलची चांगली माहिती असेल ती त्यांनी देण्याचा प्रयत्न करावा.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;आपल्याकडे एक टूम आहे. आपल्या इतिहासातील ज्या गोष्टींची माहिती व्यवस्थित उपलब्ध नसेल तर त्यावर वाद घालत बसायचे. मग ती शिवाजी महाराजांची जयंती असो नाहितर दादोजी कोंडदेव असोत. मग हेच या वॅलेंटाईनला लागू पडत नाही&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;?&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;b&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;शिवसेनेचा विरोध योग्य कसा&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;?&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;शिवसेना गेली अनेक वर्षे वॅलेंटाईन दिवसाला विरोध करतेय. ज्या संघटनेचा पायाच मुळी तरूणांवर अवलंबून आहे, अशा संघटनेने वॅलेंटाईन डेला विरोध करणे हे खरचं कौतुकास्पद आहे. पण केवळ विरोधाला विरोध करायचा म्हणून डोळे बंद करून काहीही करायचे कितपत योग्य आहे. वॅलेंटाईन डे ला प्रेमाखातर जे कृत्य केले जातात त्याला जबाबदार कोण&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;? &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;आयुष्यात प्रेम करणे वाईट नाही, पण ज्या व्यक्तीवर प्रेम करतो, तिच्याशी त्यावेळेपुरते असले चाळे करायचे आणि वा-यावर सोडायचे हे योग्य नाही. आपल्या मुलीची इज्जत भरून येणार नाही या भितीने या विरोधात समोर न येणा-या पालकांचे समजू शकतो.&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style=&quot;line-height: 18pt; margin-bottom: 6pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 4.8pt;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;तरुणांनो डोळे उघडा, आपण प्रेम करता ना&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;color: black; font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;? &lt;span lang=&quot;MR&quot;&gt;मग ते पुर्णपणे करा. असे प्रेम करा, जे आयुष्यभर आपल्यासोबत राहिल. उकिरड्यावरचे चाळे करून प्रेमाला बदनाम करु नका. &lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/02/blog-post_13.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-2082753908812065347</guid><pubDate>Wed, 09 Feb 2011 15:01:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-02-09T20:31:19.449+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">India</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Maharashtra</category><title>मिडीयाला आत्मपरीक्षणाची गरज आहे</title><description>&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLJvVPXw3APGXSWM1JAHcIDgjCx4qHb3J9VewUgWq61aweHm9Ew_jNwIB_Qhf82uPCi4PoC5kXqslLq0k6fWL4sIMB_Wm55q7BwX6arSA1-Fz45RBMOXCan6SA5y3oBrHIrMqijUAhH_qn/s1600/breaking+news_t.png&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;220&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLJvVPXw3APGXSWM1JAHcIDgjCx4qHb3J9VewUgWq61aweHm9Ew_jNwIB_Qhf82uPCi4PoC5kXqslLq0k6fWL4sIMB_Wm55q7BwX6arSA1-Fz45RBMOXCan6SA5y3oBrHIrMqijUAhH_qn/s320/breaking+news_t.png&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;काही वर्षापासून मिडीया हा सर्वांच्या आयुष्याचा अविभाज्य घटक बनला आहे. अनेक घटनांची माहिती घरबसल्या मिळत असल्याने देशात वृत्तचित्र वाहिन्यांना लोकांनी डोक्यावर उचलून धरले. एका इंग्रजी चित्रपटात एक डायलॉग आहे, &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;जेव्हा शक्ती मिळते, तेव्हा जबाबदारीही येते&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;. आज आपल्याकडची मिडीया याच्या परस्परविरोधी वर्तन करताना दिसतेय. एखाद्या संघटनेला, व्यक्तीला किंवा समुहाला टारगेट करून बातम्या बनविणे हा यांचा धंदा बनलेला आहे. अर्थात चांगले पत्रकार नाहीतच असे मुळीच म्हणायचे नाही.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;मिडीया हा लोकशाहीचा चौथा स्तंभ म्हटला जातो पण ज्याप्रमाणे राजकारणी मोकाट सुटू लागले अगदी तशीच मिडीयासुध्दा आज मोकाट सुटलेली आहे. कधी, कुठे, काय दाखवायचे याचे भान नसलेले काही पत्रकार जेव्हा नैतिकतेची भाषा करतात तेव्हा हसावे की रडावे तेच कळत नाही. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;हल्लीच अजीत पवार यांनी मिडीयासाठी दंडुक्याची भाषा केलीय. जनतेलाही तसेच वाटते की मिडीयावर कुणाचे तरी नियंत्रण असले पाहीजे. कुठल्याही &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;‘&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;सी ग्रेड&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;’&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt; चित्रपटाप्रमाणे काही दृष्ये दाखवताना हे कधीच काही विचर करत नाही का&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;? &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;की टीआरपी साठी हे आता काहीही करायला तयार आहेत&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;?&lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt; केवळ पैसा आणि टीआरपी याचसाठी असे सगळे चालणार असेल तर अजीत पवार चुकीचे बोलले असे मुळीच वाटत नाहीत.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;शिवसेनाप्रमुख बाळासाहेब ठाकरे हे स्वत&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;: &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;एक पत्रकार असताना अनेकदा पत्रकारांवर तुटून पडतात, म्हणून जवळजवळ सर्वच चॅनेलनी शिवसेनेवर अघोषीत बहिष्कार टाकलेला आहे. शिवसेनेच्या चांगल्या गोष्टी नकारात्मक पध्दतीने दाखवून पत्रकार आपल्याच प्रोफेशनशी नकळत बेइमानी करत आहेत. दोनच दिवसांपूर्वी शहिद उन्नीकृष्णनच्या काकांनी शहिदांना न्याय मिळत नाही म्हणून जाळून स्वत&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;: &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;ला जाळून घेतले आणि दुर्दैवाने त्यांचा मृत्यू झाला. ही खरं तर खुप मोठी घटना आहे. पण आमचे पत्रकारांना याबद्दल दखल घ्यावेसे वाटले नाही. एखादी मोठी घटना घडते आणि मिडीयामध्ये येत नाही तेव्हा लोकांनाही अशा घटना समजत नाहीत. याला जबाबदार कोण&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;?&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;मिडीयाला बोलले किंवा हल्ला झाला की उगाच थिल्लर चाळे करण्यापेक्षा अशा घटना का घडतात हे एकदा मिडीयावाल्यांनीच तपासावे. इतरांना सल्ले देणे सोपे असते पण स्वत&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;: &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;आचरणात आणणे कठीण असते.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/02/blog-post_09.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLJvVPXw3APGXSWM1JAHcIDgjCx4qHb3J9VewUgWq61aweHm9Ew_jNwIB_Qhf82uPCi4PoC5kXqslLq0k6fWL4sIMB_Wm55q7BwX6arSA1-Fz45RBMOXCan6SA5y3oBrHIrMqijUAhH_qn/s72-c/breaking+news_t.png" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-97188664001529025</guid><pubDate>Tue, 08 Feb 2011 18:09:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-02-08T23:39:15.494+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">FB</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Maharashtra</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Raigad</category><title>माघी गणेशोत्सव : छायाचित्र</title><description>&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;आमच्या गावी म्हणजेच रानवली (श्रीवर्धन) येथे दरवर्षी माघी गणेशोत्सव अतिशय जल्लोषात साजरा केला जातो. परंतु या वर्षीचे प्रमुख आकर्षण होते ते म्हणजे लिटील चॅम्प्स मुग्धा आणि रोहित. याच कार्यक्रमाचे छायाचित्र श्री. मंगेश निंबरे यांनी पाठविले तेच आज ब्लॉगवर ठेवत आहे.&lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;mso-bidi-language: MR;&quot;&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9wi9RMD_VBIpMD3htl8WyK3Vn-gJNQ61LI4_RIcyW8lCSkVkqs604BLsQNRIhUsLrZprByzIbRzSoXwAODOw1MmQCV0reN82JMlvF60uxfWocC9jd7lUVI6XLdX99E3e7UpDeuOxe1hNd/s1600/1.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;212&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9wi9RMD_VBIpMD3htl8WyK3Vn-gJNQ61LI4_RIcyW8lCSkVkqs604BLsQNRIhUsLrZprByzIbRzSoXwAODOw1MmQCV0reN82JMlvF60uxfWocC9jd7lUVI6XLdX99E3e7UpDeuOxe1hNd/s320/1.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgk2dip4NV8G1yzQPbg-QFbaGeC7QL87fY4NwbOaTWUP0wFvyIt0BsXHzfGzB-fkms8vruPSfLGiuSDUfhFzEh3s5aPcNQlC5rLJuXNQquL1GmZWs6-F9pUAe1UV7nRyd2C4Chg2PeS1ynA/s1600/2.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;215&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgk2dip4NV8G1yzQPbg-QFbaGeC7QL87fY4NwbOaTWUP0wFvyIt0BsXHzfGzB-fkms8vruPSfLGiuSDUfhFzEh3s5aPcNQlC5rLJuXNQquL1GmZWs6-F9pUAe1UV7nRyd2C4Chg2PeS1ynA/s320/2.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwlElEdvALITMEB2h3pb2vuEQRZy99DwlOyeBYZF0wki6D_gWbGZCEtVIAYY7sfvMUp_rwOIbhZrOEScbV_hO89f6m4uwFP4ZSVsHFWu2aW1JlMADvVZsy3YM72q2YrkxMSG5GuJ3y5dus/s1600/3.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;212&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwlElEdvALITMEB2h3pb2vuEQRZy99DwlOyeBYZF0wki6D_gWbGZCEtVIAYY7sfvMUp_rwOIbhZrOEScbV_hO89f6m4uwFP4ZSVsHFWu2aW1JlMADvVZsy3YM72q2YrkxMSG5GuJ3y5dus/s320/3.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOhp7RTEFa-IqJrovjwnUZNwk58N2dj-HN8HZgSowjsrYhVr1tW1pNjFCTc1oYQ7MRh24V3M9qOZutbWHQavWDCIwj1_JkkBsJ6PEqTKzta2IL8y4bj5p5TD309nCcHOry-j8dkVimhHDv/s1600/4.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;213&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOhp7RTEFa-IqJrovjwnUZNwk58N2dj-HN8HZgSowjsrYhVr1tW1pNjFCTc1oYQ7MRh24V3M9qOZutbWHQavWDCIwj1_JkkBsJ6PEqTKzta2IL8y4bj5p5TD309nCcHOry-j8dkVimhHDv/s320/4.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhq1UkgNI3VhHk8xX9XwBJAjw56ndHfR5hCgiRqbNIMAwWKu6NbJNmh4yFZhSKkE32vRFKOUsinI01zzbLeQLh5xfiNHJhmH20RvMc-9lQrWOcdUu-GRuB55e27_khzixTPmjP1-JLg6mVU/s1600/5.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;214&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhq1UkgNI3VhHk8xX9XwBJAjw56ndHfR5hCgiRqbNIMAwWKu6NbJNmh4yFZhSKkE32vRFKOUsinI01zzbLeQLh5xfiNHJhmH20RvMc-9lQrWOcdUu-GRuB55e27_khzixTPmjP1-JLg6mVU/s320/5.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/02/blog-post_08.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9wi9RMD_VBIpMD3htl8WyK3Vn-gJNQ61LI4_RIcyW8lCSkVkqs604BLsQNRIhUsLrZprByzIbRzSoXwAODOw1MmQCV0reN82JMlvF60uxfWocC9jd7lUVI6XLdX99E3e7UpDeuOxe1hNd/s72-c/1.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>1</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6933976580018027199.post-5120419528357744394</guid><pubDate>Fri, 04 Feb 2011 18:10:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-02-04T23:41:30.860+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">Mind Power</category><title>चंचल मनाला ताब्यात ठेवू शकतो?</title><description>&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;separator&quot; style=&quot;clear: both; text-align: center;&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;a href=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpcV-VHDyCoUMJVke-gbZzGMfEJFFEXbBpiyIHUWc_EUxDA5xQzvBQzIx-GwkYmQgOsp1sVASk8FV79e5o1gbitPQH-r3K7PVKWvyxuVwfoe0FLEZ19QfQCe3x_zud2oAzbOS5zyoPLXv1/s1600/subconscious.jpg&quot; imageanchor=&quot;1&quot; style=&quot;margin-left: 1em; margin-right: 1em;&quot;&gt;&lt;img border=&quot;0&quot; height=&quot;319&quot; src=&quot;https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpcV-VHDyCoUMJVke-gbZzGMfEJFFEXbBpiyIHUWc_EUxDA5xQzvBQzIx-GwkYmQgOsp1sVASk8FV79e5o1gbitPQH-r3K7PVKWvyxuVwfoe0FLEZ19QfQCe3x_zud2oAzbOS5zyoPLXv1/s320/subconscious.jpg&quot; width=&quot;320&quot; /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;रामदास स्वामींनी मनाचे श्लोक लिहून सर्वसामान्यांना मनाची ओळख करुन दिलीय. बहिणाबाई चौधरींनी ‘मन वढायं वढायं, उभ्या पिकातील ढोरं’ म्हणुन मन किती चंचल असते याबद्दल आपल्या कवितेतून सांगितलेय. &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;खरचं &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;आपण आपल्या मनावर ताबा मिळवून जे हवेय ते साध्य करु शकतो का? &lt;/span&gt;&lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;आपल्याला आपल्यातील संपूर्ण कार्यक्षमतेबद्दल जाणिव असते का&lt;/span&gt;? &lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;आपण जसे जगतो तेच आपले नशिब असते का&lt;/span&gt;? &lt;span lang=&quot;MR&quot; style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;काहीजणांना प्रत्येक गोष्टीत यश मिळते तेव्हा आपण त्याचं नशिब फार चांगले आहे, असे म्हणतो. &lt;/span&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;मला स्वत:ला अशा लोकांचे फार अप्रुप वाटते.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;कुठून आणतात ही लोक एवढी ताकद? कसे जमते यांना? आपण अनेक पुस्तक वाचतो पण त्याने आपल्यात फार काही बदल होत नाहीत. आजकाल असे काही लोक आहेत जी आपल्यातील सुप्त गुणांना जाणिवपूर्वक चालना देऊन आपली कार्यक्षमता ओळखून अगदी जाणिवपूर्वक यश मिळवतात. काहीजण आपल्यातील गुणांना हेरतात तर काहीजण व्यक्तीमत्व विकासासारख्या कार्यक्रमात जाऊन स्वत:च्या वैयक्तिक, पारिवारीक किंवा व्यावसायिक जीवनात यश मिळवतात.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;कालच लक्षवेधच्या सेमीनारला गेलो होतो. मी अशाप्रकारच्या कुठल्याच सेमीनार कधी गेलो नसल्याने तिथे काय सांगतात याबद्दल माहिती नव्हती. परंतु सेल्फ हेल्प सारखी पुस्तकं वाचल्याने साधारणपणे काय सांगितले जात असेल याबद्दलची थोडीफार कल्पना आली होती. &lt;a href=&quot;http://atulrajoli.blogspot.com/&quot;&gt;अतुल राजोळीं&lt;/a&gt;चे ते साडेतीन तासांचे लोकांना खिळवून ठेवण्याच्या कौशल्याने नक्कीच प्रभाव पडला. तसेच जे काही तिथे त्यांनी उदाहरणे दिली त्याबद्दल आपण कधीच विचार करत नाही हे प्रामाणिकपणे मान्य करायला हवे.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;दिवसात आपण ६०,००० वेगवेगळे विचार करतो, त्यातील कित्येक गोष्टी आपण काही क्षणात विसरुन जातो. दिवसाभरात आपल्या मनात आलेल्या विचारांची नोंद ठेवायला गेलो तर ठार वेड व्हायला लागेल. पण काही चांगले विचार नक्कीच लक्षात ठेवू शकतो. आपण दिवसात कितीतरी गोष्टी केल्या पाहिजेत असे ठरवतो पण प्रत्यक्षात त्या आपल्या हातून होत नाहीत याबद्दल नक्कीच आपल्याला काही वाटत नाही. पण ज्या गोष्टी आपण ठरवतो त्यातल्या काही का होत ना त्यावर आपण कृती केली तर? आपल्याला नक्कीच खुप मोठे समाधान मिळू शकते. इतकी साधी-सोपी गोष्ट पण आपण करत नाही, यामध्ये कुठेतरी काही गडबड असली पाहिजे जी आपण ओळखली पाहिजे. &lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class=&quot;MsoNormal&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: Mangal, serif;&quot;&gt;खरचं आपण आपल्या आयुष्याबद्दल जास्त सिरियस नसतोच. अनेक गोष्टी आपण हलक्या पध्दतीने घेतो ज्या कुठे ना कुठे आपल्या जीवनावर परिणाम करत असतात. यशाच्या मागे नुसते धावण्यात अर्थ नाही, पण ते मिळवण्यासाठी आपल्याला जे मानसिक आणि शारिरीक समतोल राखता आले पाहिजे त्यासाठी आपल्या आत जे काही सुरु असते ते ओळखायला शिकले पाहिजे.&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description><link>http://amit.webmajha.com/2011/02/blog-post_3922.html</link><author>noreply@blogger.com (Unknown)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpcV-VHDyCoUMJVke-gbZzGMfEJFFEXbBpiyIHUWc_EUxDA5xQzvBQzIx-GwkYmQgOsp1sVASk8FV79e5o1gbitPQH-r3K7PVKWvyxuVwfoe0FLEZ19QfQCe3x_zud2oAzbOS5zyoPLXv1/s72-c/subconscious.jpg" height="72" width="72"/><thr:total>0</thr:total></item></channel></rss>