automanie.eu

21. TUNING Rozkoš: Pohoda u vody

2013-05-12T18:37:00.000+02:00

Třetí květnový víkend bude v autocampu Rozkoš, který se nachází u stejnojmenné vodní nádrže u České Skalice, opět rušno. Od pátku do soboty (17. – 18. května) se zde koná již 21. TUNING Rozkoš. Sraz, který si stále zachovává svoji netradičnost a pohodovou atmosféru.

Příznivci upravených vozů, kteří si chtějí užít příjemný víkend plný pohody a přátelské atmosféry protkaný nejednou soutěží, se do tohoto kempu sjíždějí již od roku 2002. O tradiční soutěže nepřijdou ani letošní návštěvníci srazu TUNING Rozkoš. Své síly poměří v pohárových soutěžích o nejhlasitější výfuk a vzduchový filtr, a o nejnižší podvozek. V 1.kole nového soutěžního klání typu Show&Shine nazvaném EAST TUNING challenge, které právě na Rozkoši proběhne, jsou připravené pro první tři nejlépe upravené vozy v níže uvedených 10 kategoriích:

• Škoda modern scene (od 90.let Škoda-Auto)
• Škoda oldies scene (do 80.let AZNP)
• VW Group modern scene (od 2000 VW, Audi, Seat)
• VW Group oldies scene (90.leta VW, Audi, Seat)
• VW Group golden scene (do 80.let VW, Audi, Seat)
• Germany scene
• Italien scene
• France scene
• Japan & Asia scene
• Other scene

TUNING Rozkoš je dalším ze srazů, které jsou protiváhou velkým akcím. Nehledejte zde tedy sprinty nebo plac pro gumování, ale přivezte grily, zásoby masa a nějaký ten lahodný mok a užijte si klábosení se známými v krásném prostředí kempu u vodní nádrže. Kemp je kompletně vybaven, mnoha stánky s očerstvením, teplým jídlem a točeným pivkem, několika druhy chatek a sociálními zařízeními i se sprchami.

Poslední důležitou informací je výše vstupného. Cena vstupenky činí 150,- Kč za vůz včetně dvoučlenné posádky a 40,- Kč za pěší osobu/další osobu v autě. Děti do 10 let mají v doprovodu rodičů vstup zdarma, stejně tak důchodci a držitelé průkazu ZTP. Veškeré informace o srazu najdete na stránkách tuningrozkos.cz nebo na facebook.com/TuningRozkos.cz.

AKCE: Výprodej kol od ADV.1

2012-06-08T18:00:00.000+02:00

ADV.1 je společnost, která vyrábí nádherná kola pro supersporty a luxusní auta. No a chlapíci z této kalifornské továrny se rozhodli ve svém skladu udělat pořádek!

Nabízejí tak na svém blogu se slevou některá kola, která jste mohli vidět na jejich propagačních fotkách a videích. Dobrá práce, jen tak dál chlapci!

Video: focení Amandy Kathleen

2012-06-02T20:00:00.000+02:00

Natočené focení modelky Amandy Kathleen. On ten Kenny Cano netočí špatná videa, co říkáte??

Gumball 3000: Video od Kennyho

2012-06-02T17:40:00.001+02:00

Kenny Cano byl osloven natočením startovního roštu Gumball 3000 a ten neváhal a vyrazil do New Yorku. Díky němu se můžete ve videu těšit na rozhovory s účastníky Gumballu, jejich nadupanými supersporty a pózujícími hosteskami!

Gumball 3000: Závod milionářů je tu!

2012-05-27T10:49:00.000+02:00

NYC > TORONTO > INDY> KANSAS CITY > SANTA FE > LAS VEGAS > LA

- to je trasa závodu milionářů Gumball 3000 pro rok 2012!

Závod odstartoval 25.5. v New Yorku a končí 31.5. ve městě andělů Los Angeles. Celkový počet účastníků je omezen na 120 přihlášek. Mezi pravidelné účastníky patří celebrity jako úspěšní sportovci, zpěváci a filmové hvězdy.

Na první fotky se můžete podívat na oficiálních facebookových stránkách Gumball 3000 anebo na fotky z první zastávky v Torontu zde.

Jaký máte názor na takovéto akce, fandíte jim nebo je odsuzujete?

Sraz sportovních aut: Oslava Sv. Václava na okruhu

2011-09-30T15:32:00.000+02:00

Včera jsem si tak brouzdal po facebooku (to je ta sociální síť, co vás odnaučí koukat na televizi, chodit na pivo, učit se do školy, ....) a narazil jsem na upoutávku, že pan Nikolaos, zakladatel klubu známého pod zkratkou KSA, pořádá v Mostě veřejný sraz sportovních aut. Sakra, málem jsem to zase prošvihl. Takže jsem změnil původní plán koukat ve středu na pohádky u příležitosti státního svátku Sv. Václava a radši jsem se rozhodl čuchat spálené gumy na okruhu v Mostě.

A protože se vždycky cestuje líp ve dvou, vyzvedl jsem po cestě v Praze kamarádku. Kamarádka byla moc ráda, protože večer před tím trochu slavila a ráno mi stačila poslat SMS, že se omlouvá, ale bolí ji hlava. Jenže my zkušení víme, že to je stará trapná ženská výmluva, takže jsem ji poradil ibalgin a že ji v půl dvanácté nabírám. A tak se i stalo.

Přeskočím nezajímavou historku o odbočení na špatném výjezdu. O půl hodiny později jsme tedy vyjeli z Prahy. Po cestě mě trošku znervóznilo, že jsme potkali sportovní auta, která jela opačným směrem. Jsem ale na to zvyklý, nejsem ranní ptáče, takže nikdy nestepuju hodinu před otevřením brány tuning srazu. No snad tam ještě nějaké to sportovní auto zůstalo.

Sluníčko, modrá obloha, ale žádné tropy, ideální počasí na výlet. Byl jsem překvapen krásnou silnicí z Prahy do Mostu v kopcovité krajině, která přímo svádí k nezbednostem. Mít Ferrari, tak se asi neudržím. Cedule Autodrom, Hipodrom, Aquadrom. Super, už tam budem.

,,Máte to za pětset, " ozvalo se po tom, co jsem stáhl okénko. ,,Děkuji." Je pravda, že v tom je parking a dvě čísla rok starého časáku o sporťákách. Tak snad tam ještě nějaká auta budou, byla by to smutná cena útěchy. ,,Jéé, tamhle vidím zaparkované supersporty." ,,Sem nemůžete, vstup pouze pro VIP členy klubu." Tak to si toho moc přes ty zábrany nevyfotím a divadelní kukátko jsem si nevzal, abych viděl auta na okruhu. Předloni se dalo aut téměř dotknout, škoda. Přesto se mi podařilo pro fanoušky AutoManie ulovit pár hezkých fotek. Vidět ty plechové krásky je pastva pro oči a slyšet jejich zvuk je stejně k nezaplacení. Ozval se ale i zvuk žaludku, takže jsem si dal výborný gulášek a pivko, nealko samozřejmě. A pomalu směr domov.

Tak snad zas příští rok přijedu na sraz sportovních aut vlastním sporťákem si zablbnout na okruh. Protože když přijde ten den, kdy všeho máte plný zuby, musí to bejt nejlepší adrenalin, jak si vyčistit hlavu a zablbnout si.

Autosalon Brno 2010: Rychlostní rekord

2010-06-07T18:56:00.000+02:00

,,Hele, Libore, co kdyby si zejtra pro mě přijel a jeli bysme na autosalon do Brna? Stejně si chtěl zajet nový auto...“ ,,Ty voe, jako za tebou do Liberce a zpátky Praha a Brno??? Tak jo!“ ,,Dělám si srandu, přijedu do Prahy a pak jedem tvou károu.“

Ráno v neděli v osm pomalu otevírám oči (páteční noc byla náročnější než obvykle, tak jsem se z toho v sobotu tak úplně nedostal). Koukám tři zmeškaná volání a právě to vypadalo na další zmeškaný hovor. Ne, vezmu mu to. ,,No, ještě spím.“ ,,Voe, už seš v Praze???“. ,,Dej mi hoďku, zatím si natáhni slipy.“

Venku vedro jak na Malorce, ideální počasí k vodě, tak hurá na autosalon do Brna! Dorazím do Prahy a Libor už stepuje u svý nablejskaný káry, kterou stejně záhy zadělá létajícím hmyzem na D1. A už jsme v první zácpě na jižní spojce. Nebejt úžasnýho vynálezu klimatizace, tak už máme v klíně rozteklou přístrojovku, takže neztrácíme klid.

,,Mám hlad.“ ,,Já taky.“ Mekáč na D1 to jistí. Hranolky, McCountry a pěkně to zalejt Colou. Už nemáme hlad. Už je nám blbě.

Jestli jsem říkal, že jsem v klidu, tak jsem znejistěl, když jsem zažil Liborovy řidičské schopnosti umět se včas rozhodnout, jestli to zúžení na dálnici projede rovně nebo odklonem do protisměru. Umět se rozhodnout v poslední vteřině je umění a v tu chvíli jsem si uvědomil, jaké jsem měl štěstí, že jsem tu flašku s Colou před minutou dopil a vrátil za sedačku.

,,Hele, je sice hezký, že jsi se uklidnil, ale levej pruh na dálnici není pro blokování sedmičkových bavoráků, kterej nás teď předjíždí zprava.“ ,,No jo, pořád!!!“

Hurá, výstaviště Brno! Ale hurá už není 150 Kč za parking! No dobrý, ještě že jsme sehnali klíč od favorita a od 120tky na akci ,,za klíče od Škodovky vstup zdarma“. ,,Pánové, ta akce byla včera. Nejste ale první...“ ,,To si děláte srandu, psalo se o neděli, stejně jako loni.“ ,,Nepsalo.“ ,,Super, zpátky asi nepojedem, tak dvě vstupenky.“ ,,200 Kč.“

Tak šup na auta! Hned stánek Škoda se svou novou Fabií RS. Slušná, povedla se. Pak prolézt Renault Megane RS. Na druhé straně Ford Focus RS. ,,Dobrý den, prosím Vás, ten Focus RS je zamčený, je možné si do něho sednout?“ ,,Není, je zamčený.“ ,,Aha, tak děkuju za ochotu. Forda si nekoupím, do něho si nemůžu sednout, vyhrál Megane.“

No v téhle hale už nic zajímavého, jdeme do další. Kamiony, obytné vozy. Nic zajímavého. Další hala. Příslušenství. Nic zajímavého. Další hala. Vybavení pro servis, garážová vrata. Nic zajímavého. Další hala. Veteráni. Další hala. ,,Jé, tuning.“ Pár zajímavých aut, kde pro mě vede předváděcí vůz Audi A4 Escape6. Další hala...kde??? ,,Hele, kde jsou nějaký auta???“ Našli jsme plánek výstaviště s obsahem. ,,Ono to bylo všechno, auta byla ta první hala.“ ,,To není přece možný, ne??“ ,,Libore, je to možný. Úžasný autosalon, jdem se vyfotit s modelkama a domů!“

Při cestě zpátky jsme se rozhodli, že ještě zkusíme z nového Megana vytáhnout maximálku, sledujte video!!!

Porsche Panamera: Kouzlo nechtěného

2009-09-27T12:03:00.005+02:00

Sotva byl u nás zahájen prodej dlouho očekávaného nového sporťáku v rodinném balení od Porsche, už tu máme první pochroumanou Panameru. Tuto zajímavou informaci zveřejnil server www.wreckedexotics.com, který uvádí, že se jedná vůbec o první bouračku tohoto nedávno představeného auta.

Tímto prvenstvím České Republiky se může pyšnit majitel z Prahy, který si zánovního vozu bez škrábance moc dlouho neužil. Naštěstí se nejedná o žádnou totálku, ale jen o ,,drobný" ťukanec s Lexusem. Nezbývá než popřát majiteli více šťastnějších kilometrů.

Tuningpower Show 2009: Automanie v centru dění

2009-07-22T01:07:00.005+02:00

V historii Automanie dochází k určitému zlomu. Výstavy a tuningové srazy jsem dosud viděl jen z jedné strany jako návštěvník. Nedávno jsem dostal nabídku, na základě svých internetových aktivit týkající se aut a tuningu, podívat se i na druhou stranu, tzn. podílet se na přípravě a realizaci tuning srazu.

Proto si vás dovoluju pozvat na tuningovou show s řadou adrenalinových aktivit (vyhlídkové lety, vznášedlo, Segway, aj.). V areálu se uskuteční tuningová výstava, závody ve sprintu, klání automobilových značek a je připravena i spanilá jízda registrovaných tuningových vozů. Na své si zde přijdou nejen tuningoví příznivci, ale i partnerky a děti zúčastněných. K dispozici bude skákací hrad pro děti, kadeřnický salón, tetovací salón a mnoho dalšího.

Tuningpower Show 2009 se bude konat v areálu letiště Hoškovice u Mnichova Hradiště, které se nachází 76 km od Prahy a 19 km od Mladé Boleslavi.

Celá show začne již v pátek 31.7., kdy se bude soutěžit v atraktivní kategorii Noční tuning, který bude zakončen noční party s bohatým programem za doprovodu setů předních DJ´s (DJ UWA a LUCASO, DJ Mia). Pokračovat se bude v sobotu 1.8. hlavním programem (soutěže v tuningových kategoriích, sprinty, klání automobilových značek).

Celá akce klade důraz na bezpečnost a ponese se v duchu bezpečných závodů pod dohledem profesionálů. Část výnosů ze vstupného a sponzorských příspěvků bude věnována nadaci České sdružení obětí dopravních nehod.

Pro účast v tuningových soutěžích je nutná registrace předem, více info na oficiálních stránkách http://www.tuningpower.cz.

Nákup auta: Kdo hledá, najde (2.)

2009-03-28T13:59:00.007+01:00

Nehledali jsme dlouho. O několik dní později: ,,Mrkni na tohodle Golfa," hází odkaz Jiří na ICQ. ,,Nevypadá špatně. Ale tolik jsem dávat nechtěl, zbytečná cesta." ,,Nekecej, nudím se, jedem aspoň na výlet." ,,Tak jo."

Volám majiteli a není problém na auto mrknout. Takže vyrážíme. Zajedeme na McDrive pro meníčko na cestu a valíme to 150 km načipovanou C5kou. ,,Tak už jsem poblíž, kam máme přijet?" vyzvídám po majiteli potenciálního auta snů. ,,Do té ulice, jak jsem říkal, je tam vila v centru města."

A tip byl správný. Před námi se rozprostřela krásná vila, s krásným plotem, krásnou garáží a... krásným Golfem na zahradě. ,,Vole, ten je." ,,To je, vole." ,,Jestli ho nekoupíš, tak jsi vůl." ,,To jo, vole."

Chvilku čekáme na majitele, vlastně hodinu, mezitím očumujeme Golfíka v zajímavé šedozelené metalíze. Čím tak může přijet? V tom se přiřítí Touran v modré metle s dvacítkama chromovýma elektronama (možná to byly jen 18ky, ale krásný). ,,Dobrý den, tak vyrazíme, pánové?"

A už nás majitel protahuje městskými uličkami ven na otevřenou arénu - rychlostní silnici. ,,No, já se radši připoutám," strachuje se Jiří. ,,No, to já taky," strachuju se já. ,,Nebojte, Golf sedí jak přibitej, kupoval jsem na to nové gumy a má to tuhý sportovní podvozek," uklidňuje nás majitel. S Jiřím jsme se připoutali.

,,Vidíte, mám tu 200, nic neklepe, teď prudce brzdím, volant se ani nehne." S Jiřím nedutáme a souhlasně mlčky přitakáváme. ,,Pojďte si to zkusit." Otvírám dlouhé dveře třídveřového kupé a usedám za multifunkční kožený volant. Ve voze je intimní atmosféra způsobená tmavými atestovanými foliemi a jen se na mě smějí červené ručičky otáčkoměru a tachometru, které umí lehce klouzat mezi krásně modře svítícími ciframi. ,,Jen se nebojte na to šlápnout, je to PDéčko (pozn. Pumpe-Düse), to má rádo trochu vytočit." Ochotně jsem majitele poslechl. Jede to jak z praku, zrychluje to i z šestky. Auto sedí i na mokru a o výhled přes kapky deště se starají automatické stěrače, které dostávají povel od dešťových senzorů. Výbava Sportline nezapomíná na tempomat a xenony. Nemá to chybu.

Parkuju zpět na zahradě a majitel, mladý kluk, nás zve na kafe. S Jiřím pozvání upejpavě přijímáme, abychom neurazili. ,,Koupil jsem na to GTi orignál nárazníky a masku, ukážu," sděluje mladík mizíce v jedné z tisíce místností vily. ,,Pojďte dál, ani se nezouvejte." Opravdu, v posilovně se mu válí černý plastový GTi nárazník. V další místnosti druhý nárazník. ,,Dám Vám to k tomu, co já s tím." Blázen jako my, tak to má být. Jsme zváni dál, po schodech nahoru.

Jdeme deset minut kuchyní podél nekonečné mramorové desky a usedáme ke stolu. ,,Omlouvám se, je tu nepořádek, dneska tu asi nebyla uklizečka." Nemůžu se podívat na Jiřího, jinak bych propukl v hurónský smích zoufalství. Jiří jen nahlas pronese: ,,Co děláme špatně?!" Sedíme u kafe a kecáme tak dvě hodiny o autech. Dobrej týpek, taky blázen do aut a hlavně jim rozumí. K autům se ale umí chovat, Golfík je jak z fabriky a je k němu veškerá dokumentace.

Loučíme se, děkujeme za pozvání a prohlídnutí auta a míříme v noci k domovu. Jsme nadšení. Zítra musím auto prověřit.

,,Mám pro Tebe dobrou zprávu, auto vypadá papírově velmi pěkně, pravidelný servis, slušná výbava," volá mi druhý den známý. Auto beru.

A už to šlo ráz na ráz. Jeden den vyjednat v bance úvěr, druhý den vrátit operativní Oktávku, vyzvednout peníze cash na přepážce a šup pro auto.

Opět klábosíme u kafe o autech, podepisujeme smlouvu. Majitel brouzdá šanonem techničáků, aby nalezl techničák od Golfa.

Temnou noc narušují xenony mého Golfíka, Jiří se předvádí a ujíždí mi, zatímco já si zvykám na nové auto a zkoumám všechna ta tlačítka. Stavíme na benzínce, ještě znovu omrkáváme auto a pak už se Jiřímu věším na zadek. Ke konci cesty se už neudržím, nakrmím nedočkavé dvoulitrové PD naftou a zkouším, co Golf umí projíždíc místní tunel nadzvukovou rychlostí a mizím Jiřímu v dáli. To je přesně to, co jsem hledal, auto pro radost.

Nákup auta: Důvěřuj, ale prověřuj! (1.)

2009-03-28T13:49:00.005+01:00

Hospodářská recese zasáhla i mě. Auto, které jsem měl rok v operativním leasingu s následnou možností odkupu, rázem během roku ztratilo výrazně hodnotu. Odkup auta se stal nevýhodným a rozhodnutí znělo jasně - auto vracím. ,,Jiří, potřebuju nové auto!" ,,Něco najdem."

No jo, ale co koupit? Musím se trochu přiznat, že na auto mám velké nároky a když už do něčeho investovat (pozn. redakce: investice do auta není investicí!), tak ať to má i výbavu, tzn. tempomat, xenony, ESP... Ale jenom xenony zvyšují hodnotu vozu o cca 50tis. Kč a na trhu s ojetými vozy takových aut není mnoho. Navíc mě to auto musí na první pohled zaujmout, musí být něčím zajímavé. Chtěl jsem zůstat věrný značce, takže jsme hledali vybavenou Oktávku II, ale marně. Když už se něco našlo, tak to mělo dost nalítáno anebo za nekřesťanský peníze. A Oktávek už taky jezdí jak 120tek za období komunismu. Nebudu se tedy fixovat na jednu značku (ale rád bych zůstal aspoň u koncernu VW).

,,Jiří, kde se flákáš, hledáme," psal jsem Jiřímu denodenně, asi 2 měsíce. To byl signál, že se má přihlásit na ICQ a podstupovat maraton brouzdáním internetových automobilových serverů: Sauto, Tipcar, Cars, Nebourano, Annonce, Sportovnivozy.cz. Jiří za tu dobu vyrostl o půl metru a zešedivěl. Já za to nemůžu, jsem váha a neumím si vybrat, sorry, Jiří. Až jednoho krásného sobotního rána...

,,Jiří, vstávej, našel jsem káru," vytáčím po ránu Jiřího (a to doslova). ,,Co? Jak? Ty mě s... (píííp). Jedem." Zavolal jsem majiteli a vyrazili jsme cca 150 km směrem za vysněným autem. Jednalo se o Seata Leona (já vím, Seat, ale...) 2.0 TDi ve výbavě Stylance - folie, elektrony, černočervený interiér, sportovní multifunkční volant, ESP, kontrola tlaku v pneu a sportovní příplatkový kit (nárazníky + křídlo) v ČERVENÉ barvě. Dorazili jsme na místo určení, Míla je odborník na svém místě (rozuměj navigace TomTom s hlasem pan Miloslava). No jo, krasavec (myslel jsem Seat, ne pan Míla).

A už v něm sedím a podstupuju zkušební jízdu. Ten naftovej dvoulitr má zátah. Auto je jak nové, řízení sedí, brzdy brzdí, stěrače stírají... Majitel mě ještě láme 19kama elektronama z Audi RS4, které k tomu přidá. Prohlížím auto, nikde známka po přelakování nebo totální bouračce přes střechu. Loučíme se s tím, že se rozmyslím.

Ono ani tak nejde o rozmýšlení, ale auto si prověřím. A už volám známému ze značkového servisu, diktuju VINko a chci znát celou servisní historii auta. Když nemáte známého, každý slušný majitel s Vámi klidně do servisu zajede a tam Vám nechá auto prověřit (historie servisování, čímž si zároveň můžete ověřit najeté kilometry) a nechá udělat prohlídku (vřele doporučuju). Také se nechá udělat zkouška tloušťky laku speciálním přístrojem k tomu určeným, který zjistí, zda auto bylo nově lakované = bourané.

Zda auto není kradené, se dá jednoduše prověřit v databázi odcizených vozidel na stránkách ministerstva vnitra ČR. Je to jednoduchá cesta a zdarma, ale ukáže Vám to pouze to, že auto není hledáno v rámci republiky a pokud máte špatné VIN nebo SPZ, tak jí to tam taky logicky nenajde = neodcizeno (pozor na to!). Pro spolehlivější metodu musíte oslovit specializované firmy typu CEBIA.

,,Hele, mám pro Tebe špatnou zprávu," volá mi známej. ,,Jakto?" ,,No je tady zvláštní věc. Auto je opravdu pořízeno ve Španělsku, výbava, motorizace sedí, ALE bylo vyrobeno v černé perleti. Navíc auto nemá od začátku ani jeden záznam o servisu v autorizovaném servisu." Tak to je drsný, auto bylo kompletně přelakované. A to v tom lepším případě. Také mohlo mít převařené VIN z jiného Seata, černého. Každopádně je to auto bez historie, mohlo být těžce bourané a kilometry nemusí souhlasit.

Jiří? Hledáme dál...

Autobazar v Bavorsku: Tuning z druhé ruky (2.)

2009-03-21T23:34:00.001+01:00

Automobilový průmysl právě nezažívá své nejlepší období, ba naopak bojuje s poptávkovým šokem po nových vozech. Pro zákazníka to zas tak špatné období není, protože různými slevami a prodejními akcemi se to jen hemží a právě teď je nejlepší období si pořídit nový nebo starší vůz. A že je z čeho vybírat. Bazary jsou plné k prasknutí, takže není třeba spěchat a člověk může v klidu vybírat a přebírat. A to i třeba v tuningovém bazaru v Německu.

I když pro nákup vysněného auta v Německu už bylo také lepší období, kdy minulý rok silná koruna srazila kurz eura k hranici 23 korun. Ovšem pro nákup v Německu ještě hovoří stav aut a původ. Marná sláva, Němci se o svá auta starají, pravidelně je servisují (že by to bylo jinou životní úrovní?) a v zimě jim technické služby neochucují silnice solí, která tak ráda přispívá ke korozi plechových miláčků.

Navíc mají němečtí sousedi vkus na tuning (ještě aby ne, když jsou to průkopníci tuningu) a mají na to love. Takže značkový sportovní podvozek a 19ky jsou na deutsche Auto základ.

Na druhou stranu musím říct, že jsem si při brouzdání německým bazarovým světem všiml jedné věci. Upravená auta v Německu zmizela a je jich pomálu. Tento jev bude zřejmě souviset s německou policejní akcí Tune It Safe!. Ve zkratce jde o to, že pokud nemáte na veškeré úpravy na autě papír, platíte a platíte. No ale k nám to ještě nedorazilo, tak je ještě čas si užívat...

Autosalon Lipsko 2009: Novinky na dosah

2009-03-17T20:57:00.013+01:00

Jaro už klepe na dveře, ale první tuning sraz je ještě v nedohlednu. Vy byste ale někam vyrazili... No jasný, Ženeva! Blbost, ta je trošku z ruky a už jsem ji prošvihl. Co s tím? Mám řešení - Autosalon Lipsko 2009.

Lipsko? Neznám. Má to cenu tam jet? To je stejně hrozně daleko. Omyl. Daleko to není, zhruba 300 km, 3,5 hodiny cesty, záleží na tom, odkud vyrazíte.

No a kdy to je? Auto Mobil International (AMI) se koná 28.3.-5.4.2009 a jedná se o nejbližší světový autosalón a můžu ho vřele doporučit. Sám ho navštěvuji už několik let. Bylo ale příjemnější, když nebyl před pár lety tolik navštěvovaný. Nemuseli jste stát frontu na toho nového sporťáka, abyste okusili aspoň pět minut pocitů šťastného majitele. A jako na potvoru vám zrovna ten veselej chlapeček neskočil do záběru, když se snaží lomcovat klikou dveří nejnovějšího BMW řady 7, ačkoliv jsou bezpečně uzamčené neúprosným a nevzdávajícím se dálkovým centrálním zamykáním.

A jsem vůbec v Německu? Mám pocit, že tu slyším češtinu. Ano, Češi si tento autosalón oblíbili a hojně ho v houfech navštěvují. O víkendu tu je opravdu plno. Pokud si chcete vyzkoušet posez ve vysněném autě nebo si pořídit hezké fotky do rodinného alba, doporučuju navštívit AMI v týdnu.

No dobrá, seženu ale ještě vstupenky? Jasně, ty si lze objednat zde. Vstupenku pořídíte v předprodeji za 250 kaček, jste-li věčný student, ušetříte ještě 65 Kč. Ale žádnou paniku, lístek seženete i na místě a to za 10,50 €. Gute Fahrt!

Ruf R Turbo: Baf, je tu RUF

2009-02-11T18:49:00.002+01:00

Komu nestačí Porsche v základu, může využít služeb tuningových firem. Jedním takovým úpravcem je i německá firma RUF, která se zabývá výhradně úpravou Porsche.

V roce 2001 firma představila R Turbo na bázi modelu Porsche Carrera turbo typ 996. Dvojitě přeplňovaný motor v sobě po úpravě skrývá 520 nestydatých koní, krouťák se vyšplhal na 740 Nm při 4800 ot./min. a tak se není co divit, že je ručička tachometru schopna líznout cifru 340 km/h. Aby auto nevylítlo v první zatáčce, bylo obuto na devatenáctipalcových válcích 225/40/19 vpředu a 305/25/19 vzadu. A že nekecám, se můžete přesvědčit v povedeném našlápnutém promo videu.

Bene+ a Shell Mastercard: Natankuj si do kapsy

2009-02-07T11:16:00.005+01:00

Kde jsou ty časy, kdy jsme platili za tu tekutou hmotu, co zoufale mizí v hrdle nádrže, přes 30 Kč. Teď by se mohlo trochu mylně zdát, že jezdíme skoro zadarmo. Nejezdíme. Jak by se jenom ještě dalo ušetřit?

Pro ty, kteří dojíždí každý den za prací nebo najezdí za rok přes 20 tis. km, je každý haléř na litru znát. A tak jsem trošku zapátral. Existuje několik zdrojů slevových bonusů, které jsou většinou vázány na konkrétní služby, tzn. že vám připíšou maximálně nějaké body, za které si za deset let nasbíráte na slušnou konvici do kuchyně. Já chci ale cash. V tomto případě jsou na výběr dvě možnosti. Kreditní karta Bene+ od GE Money Bank a kreditní karta Shell Mastercard od Citibank.

Obě karty si jsou dost podobné. Na jakém principu fungují? Sjednáte si úvěrový rámec a pak ho čerpáte při platbách kartou. Fígl je v tom, že se na karty vztahují bezúročná období až 55 dnů, takže neplatíte žádné úroky, pokud jednou měsíčně na kreditní účet převedete čerpanou částku. Ke kartám není potřeba zřizovat si běžný účet u banky. A teď to hlavní - SLEVY!

SHELL MASTERCARD: sleva 3% z každého natankovaného litru u čerpací stanice Shell a 1% z platby kartou v kterémkoliv obchodě označeném logem MASTERCARD. Slevu dostanete měsíčně sice v penězích, ale je připsána na kartu za účelem utracení pouze za pohonné hmoty Shell nebo jakékoliv zboží u benzínky Shell.

BENE+: sleva 3% z každého natankovaného litru u čerpací stanice Agip a 1% z platby kartou v kterémkoliv obchodě označeném logem MASTERCARD. Dále slevy 2-10% v prodejní síti partnerů Bene+ (již zmíněný Agip, Cinestar, Datart, Village Cinemas a jiní zajímaví známí partneři). Slevu dostanete narozdíl od Shell Mastercard měsíčně připsánu na kreditní účet v penězích a ty si můžete utrácet, za co chcete a kde chcete, prostě svobodně.

Podle četnosti čerpání nebo nakupování mohou jít slevy ročně do tisíců. V tom bude nějaká bouda, co náklady na kartu? Shell Mastercard 850 Kč ročně, Bene+ první rok zdarma, další 499 Kč. Pokud v bezúročném období uhradíte čerpanou částku, jsou to vaše veškeré náklady a další měsíce můžete utrácet a vydělávat znovu.

Jsou ale jisté záludnosti, o kterých se moc nepíše. Jednou takovou je možnost sjednat si ke kartě různá pojištění, např. proti nesplácení. V praxi to znamená platit měsíčně poplatek do sta korun, čímž si zbytečně mažete získané slevy. Bankovní úřednice rády tato pojištění berou jako samozřejmost ke kartě, ačkoliv je to služba doplňková, proto se doporučuju připomenout, že v období recese vám v žádném případě nehrozí nemožnost splácení z důvodu ztráty zaměstnání nebo nemoci.

Druhou záludností je to, že se jedná o půjčené prostředky. Což sice znamená, že utrácíte cizí peníze (to může být hezké), ale jste vedeni v bonitním registru, že čerpáte úvěr a to do výše sjednaného úvěrového rámce. Může to působit problém při žádostech o jiné půjčky.

A jaká je praktická zkušenost? Měl jsem nejdřív zájem o Shell Mastercard, protože jsem na těchto stanicích zvyklý čerpat a Bene+ jsem neznal. Po půlhodinovém vyplňování žádosti, kde snad chybí jen číslo bot, byl do týdne výrok: ,,Neplníte podmínky pro kreditní kartu." A to jako sakra proč?? Na pracáku nejsem, nemám velké výdaje, těžce makám, plat mám ucházející a nemám nárok ani na půjčku dvacet tisíc? Důvod se člověk nedozví. Neznámá přehnaná kritéria. Podobná zkušenost i z mého okolí. Asi si slevu 3% zaslouží jen nějaká elita, nikoliv věrný běžný zákazník Shell.

Při žádosti o Bene+ absolvujete podobný dotazník, zde si ale můžete zvolit úvěrový rámec sami. Verdikt se dozvíte do hodiny! Výborně, tak aspoň pro nějakou instituci vypadám jako slušný bonitní člověk. Karta přišla do týdne, PIN a aktivační kód druhý den. Stačí zavolat na aktivační linku a pak už jen tankovat, platit, vydělávat a tankovat, platit, vydělávat... Jen to nepřežeňte, při nedodržení bezúročného období jsou úroky celkem vysoké.

Bohužel příjemnou nabídku Bene+ mi celkem zkazil přístup pracovníků GE Money Bank nejmenované pobočky. O kartě nevěděli téměř nic, tvrdili mi opačné věci než je na oficiálních stránkách karty (www.beneplus.cz) a úřednice mi bez konzultace ke kartě samozřejmě sjednala pojištění. Moje chyba, mám číst pořádně smlouvu. No nic, tak zajdu do pobočky a pojištění zruším (je to zdarma). Úřednice někde v počítači odškrtne fajfku a hotovo. Jak bláhové! OMYL! Musíte napsat písemnou žádost s jistými náležitostmi do Prahy. Eh?! Po týdnu volám na zákaznickou linku, jestli žádost dorazila. ,,Nic tu nevidím, ale na vyřízení písemností máme lhůtu 30 dnů. Mohu Vám doporučit další služby GE Money? Nyní máme výhodnou nabídku... bla bla..." Nežijeme ve století informačních technologií a uspěchané době? Otravné nabídky služeb vás budou čekat při každém spojení na placenou zákaznickou linku. Doporučuju připravit si následující odpovědi: ,,Ano, už si spořím na spořícím účtu u jiné banky. Ne, žádné dluhy nemám, nepotřebuji tedy sloučení závazků. Ne, děkuji, nemám zájem o další služby, nashle."

Pojištění je aktivní po prvním placení kartou. Rád bych věřil, že toto byl přístup pouze jednotlivce, nikoliv společnosti, přesto budu doufat, že už ke kartě nebudu nic potřebovat. A jaké jsou vaše zkušenosti se slevovými kartami nebo náměty na slevy na pohonných hmotách?

Lamborghini Gallardo LP560-4: Jak se býk válí ve sněhu

2009-01-31T19:21:00.019+01:00

Nevím, co to je dneska za módu kupovat si na zimu SUV nebo offroad. Tito blázni se tak dobrovolně vzdávají adrenalinových zážitků z rychlé jízdy. Přitom kdyby trochu zapřemýšleli, zjistili by, že existuje spousta celoročních praktických aut. Jedním takovým je kupříkladu Lamborghini Gallardo LP560-4.

Desetiválec s přímým vstřikováním paliva IDS, objem motoru 5,2, 560 koní (ahá, tak proto ta divná nezapamatovatelná cifra u označení), maximálka 325 km/h, z 0-100 km to stihne za 3,7 s a hlavně je to čtyřkolka. Co si přát víc. Nic na tom, že si vezme 14,7 litrů, když nám ze základní ceny cca 4,7 mil. Kč zbyde do pěti mega třista tisíc. Pokud si ovšem nepřiplatíme za keramické brzdy, kterými lze Lambo dovybavit.

Jak je to ideální auto do hor, vám svým neotřelým způsobem ukáže britský závodník a známý moderátor Tiff Needell z motoristické show Fifth Gear. Vezme nejsilnější Gallardo všech dob pryč od čistě vymeteného asfaltu a protáhne ho sněhem zavátými silnicemi italských Alp. Sám Tiff je překvapenej z toho, jak kultivovaný umí vzpínající se býk být. Samozřejmě jen do té doby než ho vypustíme do arény - vypnout ESP, zapnout magické tlačítko Corsa (ostrý sportovní režim) a tradá.

Takže stačí sbalit pár teplých hadrů, prkno a hurá na hory. Moment, na něco jsem zapomněl. Kam s přítelkyní, když se už na sedačce spolujezdce uvelebilo prkno. Sofiina volba. Jenže co na horách bez prkna, to musí drahá polovička pochopit...

Mimoňské války XIII: Války o počasí

2008-09-24T15:31:00.008+02:00

Začala válka. Většinou ne příliš veselá událost, ale v tomhle případě to neplatí. Je tu totiž zase po roce SVÁTEK TUNERŮ - Mimoňské války!

Na války jsem se těšil celý rok, ale po předpovědi sexy rosniček na nejmenované televizní stanici se mi upřímně moc nechtělo. Při představě toho, jak se budu proplétat kapkami deště, tančit s foťákem v ruce a déštníkem v druhé mezi autama a davy návštěvníků. No a taky jsem možná trochu pohodlnej. Jiří byl pohodlnější, toho jsem nepřemluvil, že?

Ráno modrá obloha. Hurá, jede se. O půl hodiny později zamračeno. Ach jo, nejede se. Za půl hodiny modrá obloha. Zamračeno. Tak co sakra bude s tím počasím?? Kašlu na počasí, jedu. A vyplatilo se. Navzdory katastrofickým předpovědím o ošklivé sobotě sluníčko úspěšně s mraky bojovalo a na válkách bylo krásně teploučko. A bylo to vidět na návštěvnosti, opět davy lidí.

Očekával jsem frontu už při příjezdu, ale vzhledem k tomu, že mám rád spánek, jezdím až odpoledne, tak jsem v žádné frontě nečekal. Zaplatil jsem pětikilo, vyfasoval nálepku účastníka srazu a vyrazil hledat místo k parkování. Dal jsem si své obligátní dvě kolečka po letišti, protože poprvé jsem chtěl bláhově zaparkovat co nejblíž u libovek. No nic, ten kousek dojdu.

A hurá na libovky, copak je asi v této sezóně nového. A novinky

byly. Asi nejvíc mě ale zaujala dodávka Mercedes DUB Edition s kolama o rozměru 22. Nádhera. Pro mě osobně je ale pořád favoritem upravenej Rapid Rabbit. Letos doznal ještě pár doladění a je to prostě krása. Jinak jsem ale zaregistroval, že úroveň nějak opadla. Nevím, jestli jsem nedorazil pozdě, protože mě překvapilo, že v sekci mezi soutěžícíma autama jsou i auta, kterých bych si asi nevšiml ani na ulici. Jak je toto možné?

Prolítl jsem libovky uzavřené v ohradě jako stádo koní a dostal jsem hlad. Zamířil jsem k nejbližším stánku, koupil si nějakej ten párek a nealko pivko k tomu. Lidi jsou trošku prasátka, takže úroveň stolování u dřevěného stolu je nevalná. Nu což, mrknu na sprinty.

Asi největší pozornost na sprintu poutala bílá R8čka. Ne, Mareš to nebyl. A jak jsem se tak chvilku na sprinty díval, dostal jsem nějakou závodní náladu a zamířil jsem pro svoje TDI 77kW. Čekám ve frontě na start a začínám se modlit, abych vedle sebe nevyfasoval nějakou M3 nebo VR6 a hlavně ne tu Corvettu, co stojí pořád vedle mě. Pomoc, kdepak je nějaká Felina (myslím tím sériová)?

Dal jsem si dva sprinty, jednou jsem byl druhej, podruhé ... to už si nějak nepamatuju. No do příštích válek to musím nechat chipnout, dát nerez výfuk s otevřeným tlumičem, větší turbo, snížit, elektrony 19 ... Tak s takovou náladou odchází většina návštěvníků. Jo, je to pěknej koníček, příště jedu zas, počasí nepočasí.

Ženevská předpremiéra: Nový Superb na silnici

2008-02-28T16:36:00.014+01:00

Nechce se vám letos na autosalón do Ženevy ? A přitom jste ještě neviděli nového Superba ? Nevadí. Včera jsem od věrného čtenáře a fanouška Automanie dostal zajímavou MMS. Na dálnici okolo Mladé Boleslavi se totiž nové Superby prohánějí jakoby nic. Takže tímto vám Automanie umožní takovou malou předpremiéru nového Superba na silnici. Více o novém Superbu a ostatních novinkách ze ženevského autosalonu očekávejte již brzy.

Essen Motor Show 2007: Ve víru Uličky lásky (3.)

2008-02-02T18:02:00.001+01:00

2.12., pořád stejný den večer. Jiří, co s načatým večerem ? Sice jsme prošli celou Essen Motor Show, nohy jsme měli jak z olova, svalili bysme se na postel a v mžiku bysme usnuli jako špalci, ale ... Jsme přece v Amsterdamu !!!

Dorazili jsme zpátky do hotelu. Utahaný jak psi. ,,Já bych spal, jsem hotovej." ,,Já taky, ale jsme v Amsterdamu, zejtra odjezd. Razíme do města." ,,Co tam ?" ,,Co tam ?? Nepojedu aniž bych neviděl tu jejich známou Uličku lásky." ,,No jo, ale kde to je ??" ,,No jo, kde to je, sakra. Jak to najdem ?" ,,Kouknu do navigace v mobilu." ,,Oká, dám zatím sprchu."

,,Mám to." ,,Fakt ?? Jak si to našel ??" ,,No je tu nějaká ulice, která má v názvu sex." ,,Tak razíme." Takže jsme vyrazili. Vyzbrojeni navigací v mobilu, venku fujavice jak blázen, směřujeme k zastávce tramvaje. Koukám do jízdního řádu. ,,Žádná taková zastávka tu není." ,,Nevadí, mělo by to být támhletím směrem, pojedem podle navigace, kdyžtak vystoupíme." Takže se vezeme tramvají, navigace nám ukazuje, že zbývá 7 km. Ze začátku to vypadalo, že máme správný směr, ale později vedla trasa tramvaje čím dál víc jinam. Na konečné zastávce jsme vystoupili, koukli na mapu tras všech spojů a zjistili jsme, že musíme na opačnou stranu. Tam bysme měli nastoupit na autobus a budeme tam.

Cestováním tramvají jsme strávili asi hodinu, bylo něco po deváté a my jsme se ocitli na centrálním autobusovém nádraží. ,, Hele, já mám hroznej hlad." Na nádraží hledáme stánek, kde mají něco, co se dá jíst. Na každým rohu gyros, už mi leze ušima. ,,Tady maj hambáče." ,,Takže dvakrát." Místní prodavač přehazuje maso na grilu. Z rukou mu kape olej a ptá se nás, co si dáme. Máme hrozný hlad, takže ukazuju na barevnou ceduli, kde jsou nafocené krásné hamburgery, které se ani zdaleka nepodobají těm na té upatlané kuchyňské lince. ,,No.(anglicky)" ,,Hm, tak tenhle, Jiří, nemaj. ,,Tak tenhle." ,,No. (zase anglicky)" Zkrátím to, prostě žádnej námi vybranej už večer nebyl. Nakonec jsme v krámku koupili nějaké zabalené bagety. Musíme najít ten autobus.

Takže na tom velkém centrálním nádraží hledáme naše číslo autobusu. Fouká vítr, je hrozná zima. Naše číslo autobusu jsme našli, koukáme na jízdní řád. ,,Hm, takže to ujelo, další jede za půl hodiny." ,,No to se po ... Hele, Jiří, já už toho mám plný zuby. Je mi zima, jsem utahanej jak pes. Chtěl jsem si někam sednout, dát si v klidu pivko. Zatím tu lítáme. Kašlu na nějakou ulici !" ,,Dobře, jdem si sednout támhle do tý mexický restaurace."

Sedíme v restauraci, já si objednal místního Heinekena, Jiří whisku. A jak jsme koukali zas na ty barevné obrázky v jídelním lístku, neodolali jsme tomu vepřovýmu řízku s hranolkama. ,,No co, od včerejška se po cestě živíme Mekáčem, gyrosama, chci si dát něco teplýho. Na ty tři kila za řízek kašlu."

No a jak si plníme břicha tím řízkem, únava trochu polevila. ,,Hele, co ta Ulice lásky. Kdy se zas dostaneme do Amsterdamu ??" ,,No jo, ale já na autobus kašlu." ,,Tak zkusíme taxíka. Zeptám se číšníka, na kolik to vyjde." Číšník byl ochotný, přátelský. Vysvětlil nám, že taxíky jsou hrozně drahé a že záleží taky podle toho, kam se chceme dostat. No, bylo nám to trochu trapné, tak tvrdíme, že chceme vědět taxu za kilometr. Číšník byl neodbytný. ,,No, chceme vidět světově známou holandskou Uličku lásky." Číšník se poťouchle usmál. ,,Jooo, Ulička lásky. Chcete vidět ženský. Jen se v klidu najezte, pak vám to vysvětlím." ,,Ježíš, on nám sem snad nějaký přivede."

Tak jsme dojedli, číšník si s sebou nese papír s tužkou, počne malovat mapku a ukazuje skrz okno. ,,Půjdete támhletím směrem do té ulice, první odbočku vpravo a druhou vlevo a jste tam. Takových pět minut." ,,Co ?????? Tomu nevěřím !!!"

Při placení útraty jsme zažili deset minut strachu, protože jsem opět platil druhou ,,falešnou" dvouset eurovkou. Číšník s ní někam utekl, pak někomu volal, už jsem se s ní pomalu rozloučil, nakonec zpátky donesl rozměněnou hotovost a dal nám kartičky na doživotní 10% slevu. To jde, za těch 1200 kč za večeři s dvěma pivky, whiskou a Colou. (poučení: NEBERTE si do ciziny papírovou bankovku v hodnotě 200 euro a více, jsou s tím problémy)

,,To jsem zvědavej, jestli kecal." Tak si to šineme potemnělou uličkou spoře osvětlenou pouličním osvětlením, která vede podél jednoho z mnoha amsterdamských kanálů. První vpravo, pak druhá vlevo. ,,Ty voe. Jsme tu. Ulička lásky."

Před námi se rozprostřela široká ulice rozdělena úzkým vodním kanálem. V deset večer v ní bylo živo jak na Václaváku. Všude osvětlení, neony, procházející se páry, skupinky cizinců a ... výlohy a v nich polonahé holky. Jedna vedle druhé. Podél celé ulice, ve dvou patrech a na druhé straně můstkem přes kanál to samé. Ale pánové, žádné chudinky z E55. Jakoby vypadly z posledního kalendáře Playboye. Blondýnky, černovlásky. A každá se snaží ve spodním prádle upoutat vaši pozornost, vystavuje své tělo na odiv smyslnými ladnými pohyby a prstem vás vyzývá vstoupit. Ráj. Číšník nekecal. Prošli jsem ji dvakrát a oba jsme usoudili, že Amsterdam je krásné město.

Essen Motor Show 2007: Ve víru tuningového Essenu (2.)

2008-01-19T16:44:00.005+01:00

Druhý den ráno. Chtěli jsme vstávat brzo, ale nějak to po té večerní procházce Amsterdamem nešlo. Takže jsme něco po osmé na sebe hodili hadry, dali si hotelovou snídani a vyrazili plní očekávání směr Essen na Essen Motor Show 2007.

Z Amsterdamu do Essenu to vychází okolo 230 km. Na místo určení jsme dorazili něco po jedenácté. Pan Míla nezklamal, trefil až přímo na parkoviště essenského výstaviště. Ovšem i přes velké množství parkovacích ploch byla parkoviště obsazená. To ale nezaskočilo německý cit pro organizaci a pořádek. Všechna parkoviště jsou vybavena dokonalým informačním systém, který dává informaci o obsazenosti parkoviště, navíc dopravu organizují zaměstnanci výstaviště. Bohužel jsme ale museli parkovat až na odlehlejším krytým parkovišti. Hrozně lilo. Deštník, ani pláštěnku jsme neměli. Ach jo, taková dálka pěšky. Po chvíli jsme byli promočení. Rozhodli jsme se schovat na zastávku autobusu. ,,Hele, my jsme blbí." ,,Proč ?" ,,No on tu jezdí autobus zadarmo k výstavišti."

Nastupujeme tedy do autobusu, který nás suchou cestou odváží až před vchod výstaviště. Wau, jsme v centru tuningového dění ! Koupíme lístky a vstupujeme do první haly. Hned na kraji v koutě se krčí závodní Bavorák. Jdeme dál. Všude samá Audi, Bavorák, Porsche, Lambo ... R8ček se tam válí jak Škodovek na sídlišti.

Všechna auta snížená na kola, elektrony velké jak kola od traktoru. Nejvíc mě zaujala kolekce kol Barracuda a Corniche. Na Bavoráku vypada sakra dobře. Ale ta cenová kategorie ... Po chvíli je už toho ale moc. Vidět konkrétní auto na parkovišti, tak je z toho člověk paf, ale po pár hodinách běhání z pavilonu do pavilonu je toho prostě moc na jednom místě. Člověku přijde jedno auto jako druhé. A ty nohy, jak bolí ...

Co se ale neokouká, jsou hostesky (teda aspoň nám chlapům, viď Jiří). Hostesek, modelek nebo prostě ženských bylo na Essen Motor Show víc než dost. A to jsem myslel, že nic nepředčí autosalon Brno. Blondýnky, černovlásky v minisukýnkách nebo v horším případě v těsných mini kraťáskách se tam válely po kapotách Ferrárek a Lamb. Ochotně vystavovaly svá dokonalá spoře oděná těla na odiv lačným objektivům fotoaparátů. I já jsem neodolal, ač bránící se zuby nehty, udělal jsem pár snímků.

Essen Motor Show je obrovská. Orientovat se v síti pavilonů je ještě o něco horší než na autosalonu Brno. Celkově jsem Essen čekal o něco lepší, tím nechci říct, že by to bylo špatné. Možná je to způsobené tím, že je to taková modla a člověk měl už dopředu přehnané představy. Ale prostě něco tomu chybělo, je to takový vnitřní pocit.

Pokračování příště ...

Essen Motor Show 2007: Ve víru nočního Amsterdamu (1.)

2007-12-27T14:24:00.000+01:00

Jirka: ,,Hele, jsou ještě nějaké srazy?"
Já: ,,No teď už moc ne, je okurková sezóna, akorát v Essenu je tuning show, Essen Motor Show. Největší výstava tuningových úpravců sportovních a luxusních aut. Tam bych se chtěl někdy podívat."
Jirka: ,,No tak jedem."
Já: ,,Víš, kolik je to kilometrů ??"
Jirka: ,,Ne, kolik ?"
Já: ,,No skoro 900 km !"
Jirka: ,,Tak to je slušný, tak jedem."
Já: ,,Ha ha. 900 km, jo ??"
Jirka: ,, No a proč ne."
Já: ,,To už se rovnou můžem podívat do Amsterdamu, to je kousek a taky bych se tam podíval."
Jirka: ,,Tak jo, sežeň ubytování a jedem !"
Já: ,,Seš blázen, že jsem zase něco plácnul ..."

Tak takhle to začalo. Plán byl následující: v sobotu 1.12. vyrazíme, až se ráčím vyspat po bujarém vánočním firemním večírku (to byl nápad, měl jsem si dát o Beama míň), příjezd ve večerních hodinách do Holandska. Ubytujeme se v hotelu nedaleko centra Amsterdamu. Druhý den, v neděli 2.12. vyrazíme do Essenu na Motor Show (cca 200 km z Amsterdamu), večer zpět do Amsterdamu do hotelu. Pondělí 3.12. odjezd domů.

Na cestu jsem nesměl zapomenout přibalit si pana Mílu (navigace TomTom) se znalostí celé střední a západní Evropy. Sice jsme ho na chvíli vyměnili za slečnu Elišku, ale po pár metrech jsme usoudili, že její hlas není dost sexy a má nějakej celkem drsnej tón, takže jsme se vrátili k panu Mílovi. A jelikož si Jiří pořídil novou hračku, DVD přehrávač do auta, tak další nutnou výbavou byly staré dobré české filmy na DVD (tímto děkujeme DVD edicím známých bulvárních plátků), sem tam nějakej ten komerční americkej. Aspoň nám ta cesta uteče.

1. prosince, 14:00, Liberec. Opravdu vyrážíme. V Děčíně jsme se smilovali nad mladou stopařkou, která se potřebovala dostat do Ústí nad Labem. ,,Jo, jasný, v pohodě, slečno." ,,Stačí, když mě vyhodíte někde na kraji, já se domů už dostanu. Nemusíte zajíždět." ,, Slečno, nám dneska zajížďka opravdu nevadí." ,,Jakto, kam jedete ?" ,,No, jedeme do Amsterdamu, máme před sebou nějakých 900 km (se smíchem). "

Rozhodli jsme se pro novej přechod u Ústí nad Labem směr Drážďany. Když se blížíme k německé hranici, Jirka se mě ptá: ,,Hele, to už je jako hranice ?? Já jsem tu někde čekal směnárnu, nemám eura, ani natankováno." Tento přechod je taková dálnice přepažená státní hranicí. Takže jsem projeli do Německa a první odbočku jsme se vrátili zpět do Čech do směnárny a natankovat a zpět do Německa.

Cesta probíhala v klidu, koukali jsme na DVD, pan Míla nám vesele hlásil cestu. Už celkem nedaleko Holandska jsme v Německu tankovali. ,,Jiří, já potřebuju rozměnit tu blbou papírovou 200 eurovku, tak zaplatím tu naftu. " ,,Oka, já si dám ještě kafe. " Vešli jsme do prodejny a hned vedle kasy stál automat na kafe, ve kterém se hrabali dva Němci. ,,Scheisse", vykřikl jeden z nich. Jirka i bez znalosti němčiny pochopil, že kafe asi nedostane. No nic, rozměním těch 200 euro. Prodavač se na mě podívá jako na podvodníka, co to právě vytiskl doma na tiskárně. Projede to přístrojem, který ověřuje pravost bankovek. Píp. Projede ještě jednou. Píp. ,,Ne, tuhle bankovku nevezmu." Podávám druhou papírovou 200 eurovku. Píp. Píp. ,,Tuhle taky nevezmu. " Tak to už mi trochu zatrnulo. Očekával jsem telefonát na německé policejní komando a že následujících 24 hodin strávíme v německém žaláři. Nic se ale nedělo. Dostal jsem zpět ,,falešné" 200 eurovky, Jirka zaplatil svýma penězma a já jsem začal přemýšlet, za co budu zbývající dny v Holandsku a Německu žít.

Do hotelu v Amsterdamu jsme dorazili okolo 23:00. Našli jsme ho v pohodě, pan Míla to tam znal, jak když tam nocuje běžně. Dvoulůžkový pokoj pro dva nás vyšel na 180 euro (první místo, kde jsem udal ,,falešnou" 200 eurovku), i se snídaní. Což je slušná cena, pokoj měl veškeré příslušenství, ale pokoj samotný byl na náš vkus trochu malý. Ale šlo jen o přespání.

Po ubytování, ač unaveni, jsme se vydali na průzkum okolí. No jo, jenže kam jít. Ani jeden z nás jsme se předtím nepodívali, co vůbec v Amsterdamu je a kde to je. Tak jsme šli na blind. Cestou nás zastihla průtrž mračen, takže jsme slušně promokli. Pak říkám: ,,Hele támhlety holky jsou vyfiklé jak na diskotéku, půjdeme za nima. " A taky že jo. Nic netušící holky nás dovedly do víru nočního Amsterdamu. Ulice samých barů a diskoték. Před každým klubem dva dvoumetroví černoši. Prošli jsem celou ulici i druhou ulici. Nakonec jsme ale byli tak utahaní, že jsme šli zas nazpátek do hotelu. Byla totiž 1:00 ráno a my jsme po bloudění ušli 2 km a zítra nás čeká Motor Show Essen.

Pokračování příště ...

Porsche: Svatba jako řemen

2007-11-03T16:28:00.001+01:00

Svatba. Ženy ji většinou vidí jako začátek života, muži jako konec. Pro ženy, které potřebují dostat svého chlapa k oltáři, bych tu měl námět, jak to udělat. Když jsem brouzdal archívem svých fotografií, narazil jsem na zajímavé momentky. V roce 2005 jsem zachytil tři Porsche ve svatebním před místní známou luxusní restaurací. Tak co chlapi, šli byste do toho ?

Autobazar v Bavorsku: Tuning z druhé ruky

2007-10-30T17:53:00.000+01:00

Chtěli byste tuningové auto, ale nemáte čas listovat v katalogu a vybírat ALU maxi křídla či hliníkové nálepky na víčka nádrže ? Anebo po šichtě v uranovém dolu nechcete trávit noci v garáži zpracováváním laminátu do formy tuningových nárazníků s otvorama jako vrata do dvora ? Tak pro vás bohužel řešení nemám. Ale kdo má rád tuning s vkusem a stačí mu snížené auto na kola a pořádné ALU devetenáctky, tak stačí zajet do Německa. Taková auta se dají v Německu najít.

Příkladem je jeden autobazar v Bavorsku, kde se našlo pár zajímavých tuningových aut. Musím se ale přiznat, že fotky nejsou moje, ale jsou ze zdroje, který autorská práva jistě požadovat nebude. Takže promiňte zhoršenou kvalitu kompozice.

Autosalon Brno 2007: Fotomanie Automanie (5.)

2007-10-25T19:01:00.000+02:00

Konečně jste se dočkali a právě dnes vám tu servíruji všechny fotky z autosalonu Brno 2007 ! Uvařte si kávičku, nalijte si archivní víno z vašeho vinného sklípku nebo si vytáhněte lahváče z lednice, zamkněte se v pokoji, aby vás manželka, milenka nebo děti nerušily a kochejte se tou krásou, automobilovou, i ženskou. Autosalon Brno 2007, ač konče již před několika měsíci, právě teď pro vás začíná:

Autosalon Brno 2007: Haló, haló, proč je koček málo ... (4.)

2007-10-07T12:06:00.000+02:00

... a tak štěkám jako hrom, ať je koček milión. Tak toto ustálené spojení určitě neplatilo pro autosalon Brno 2007. Čtvrtou část o autosalonu věnuju tomu, proč my chlapi (a ruku na srdce, přiznejme si to) tak rádi navštěvujeme autosalony - hostesky.

Kdybych měl krásu hostesek porovnat s autosalonem v Lipsku, tak Brno jasně vedlo. Ženská krása mnohdy zastiňovala samotný vystavovaný produkt. Jedny z nejkrásnějších hostesek si pozvala Alfa. Byly oděny v národních barvách značky, v červených šatech.

Soustředit se na ladné synchronizované sklápění střechy nově představeného VW EOS mi také dělalo potíže.

Ale asi největší koncentrace mužské populace se nacházela u Lamborghini. Bylo slyšet zběsilé mačkání spouští fotoaparátů jak při filmovém festivalu v Cannes. A nebylo divu. Po Lamborghini Murciélago se tam válela hosteska blondýna v šatech s rozparkem až po boky. Divákům pózovala jako fotografovi pro nejmenovaný pánský časopis. Krása.

A když už jsem málem opouštěl poslední expozici, rozpoutal se tam takovýto flashdance ...