Koncesionářské poplatky tak defakto představují paušální zdanění domácností, nyní už bez ohledu na to, zda vůbec Českou televizi či rozhlas reálně sledují.

Od roku 2027 přijdou tato média o příjmy z poplatků. Tento výpadek však bude nahrazen příjmy přímo ze státního rozpočtu. Zrušení poplatku s největší pravděpodobností vyvolá protesty a odbor, především v odborné veřejnosti, u umělců i části politického spektra. V minulosti už jsme takové protesty po zásahu politiků do jejich nezávislosti zažili.

Do roku 2015 měly banky velkou volnost v uplatnění sankcí za předčasné splacení hypotéky. Klient tak musel své bance často zaplatit náhradu veškerých úroků, které zbývaly do konce fixace. Předčasné splacení se tak klientům v mnoha případech vůbec nevyplatilo. V extrémních případech klienti měli platit i více než 100 tisíc korun.

Tuto praxi ukončil až zákon o spotřebitelském úvěru k roku 2020.

Od roku 2016 – pouze účelně vynaložené náklady

Od roku 2016 si banky mohly pro případ předčasného splacení uplatňovat pouze odůvodněné náklady na předčasné splacení hypotéky. Dle uplatňované praxe se účelně vynaloženými náklady rozuměly zejména administrativní náklady banky. Reálně tak sankce za předčasné splacení činila nejčastěji částku 4.000 korun. U jednotlivých bank se tato částka lišila, ale v zásadě nepřekračovala několik tisíc korun.

V praxi tak tato pravidla spustila módu v refinancování hypoték, a to i mimo konec fixace. Zároveň byly stanoveny případy, kdy klient pokutu neměl platit vůbec. Typicky se jednalo o případy vypořádání společného jmění manželů, prodeje nemovitosti, dědictví apod.

Současná pravidla – návrat k desetitisícovým pokutám

Za vlády premiéra Fialy se opět změnil směr. Kabinet tak více vyslyšel námitky bank a opět připustil výrazně vyšší sankce za předčasné splacení. Ty mají svá jasná pravidla. Banky tak mohou uplatnit sankci až 1 procent z předčasně splacené částky, maximálně však 50.000 korun. Pokud tedy předčasně splácíte 3 miliony, může banka uplatnit sankci 30.000 korun. Před třemi lety však banky v takovém případě mohly uplatnit například jen 4 až 6 tisíc korun.

Při volbě nejvýhodnější formy záleží na výši uschovávané částky, například výši kupní ceny. 

Je také třeba sledovat systém odměny. U notářů se určuje složitěji, protože je určen tarifem a různými sazbami pro výši částky. U bankovních úschov se jedná nejčastěji o podíl na uschované částce a minimálním a maximálním poplatku. 

U pěti milionů vyhrává Raiffeisenbank

Při modelovém příkladu úschovy 5 milionů korun činí u notáře poplatek 13.600 korun bez DPH, s daní pak přesáhne poplatek 16.500 korun. U Komerční banky při stejné částce uhradíte přesně 10.000 korun. Stejnou částku uhradíte i u České spořitelny.  U Raiffeisenbank vás bude v tomto modelovém příkladě stát úschova ještě výrazně méně, tedy 7.000 korun. Naopak nejvíce zaplatíte u ČSOB kde uhradíte jen o něco málo než u notáře, tedy 13.000 korun. U advokátů pak ve všech třech případech uhradíte za úschovu nejčastěji částku přesahující 10.000 korun.

U tří milionů vyhrávají Česká spořitelna a Komerční banka

U 3 milionů korun uhradíte u notáře 9.600 korun bez DPH, s daní pak až 11.500 korun. U Komerční banky uhradíte přesně 6.000 korun. Stejnou částku uhradíte i u České spořitelny. O málo více uhradíte u Raiffeisenbank kde vás poplatek vyjde na 7.000 korun. Více zaplatíte i u ČSOB, která si od klienta vybere vysokých 13.000 korun. 

U milionu korun už je notářská úschova výhodnější, ale stále vyhrávají banky

Pokud by jste uschovávali jen například milion korun, uhradíte u všech bank stejnou částku jako u třímilionové úschovy, tedy minimální částky poplatku. U notáře zaplatíte 5.600 korun bez DPH, ale s DPH už 6.700 korun, což je více než u Komerční banky nebo České spořitelny.

Proč úschova kupní ceny?

Předně se jedná primárně o bezpečnost. Vlastníkem nemovitosti se totiž nestanete v den podpisu kupní smlouvy, jak si mnozí myslí, ale až dnem povolení vkladu do katastru nemovitostí s účinností ke dni kdy byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí. V mezidobí mezi podpisem kupní smlouvy a povolením vkladu do katastru nemovitostí může nastat mnoho rizik a problémů. Tato doba navíc není úplně krátká a činí minimálně 22 dnů. 

Pokud byste ihned po podpisu smlouvy odeslali na bankovní účet prodávajícího kupní cenu, mohlo by se stát, že vás katastr nezapíše jako vlastníka do jeho evidence. V takovém případě už byste neměli prostředky z kupní ceny a ani byste se nestali vlastníky nemovitostí, což může být fatální problém. Naopak, pokud by kupující posílal peníze až po provedení vkladu, stal by se v jednu chvíli jak novým vlastníkem nemovitosti tak i držitelem částky kupní ceny, kterou by nakonec ani nemusel uhradit. 

Právě pro tento případ je tu úschova kupní ceny. Prodávající neobdrží prostředky před tím, než se kupující stane vlastníkem a kupující se nestane vlastníkem dříve, než poskytne částku kupní ceny. Je to tedy fér.

Cenový strop se zásahem vlády proti začátku týdne snížil velmi razantně téměř o tři koruny na litr. Pátek je tak prvním dnem, kde na čerpacích stanicích můžeme vidět maximální ceny ve výši 41,77 korun za litr benzínu a 45,20 korun za litr nafty.

Vzhledem k situaci na blízkém východě můžeme očekávat postupné snižování cen a uklidňování situace na trhu. To však za předpokladu, že se situace opět nezhorší. Po zastropování cen lze také očekávat nápar cizinců pro něž bude cena paliv v České republice ještě atraktivnější než dosud. Pokud tak bude nutné cenové stropy udržovat déle, může to vést k nedostatku paliv na pumpách. Praktickým příkladem je Maďarsko, kde zastropování cen před čtyřmi lety vedlo k nekonečným frontám na benzínových stanicích a téměř přídělovému systému při prodeji paliv.

Zaplacené poštovné se nevrací, kupní cena ano

Traduje se, a na sociálních sítích se řeší, že spolu s kupní cenou se vrací i související platby, jako poštovné. Poštovné se navíc týká jak zaslání zboží zákazníkovi, tak i vrácení zboží zpět prodávajícímu při odstoupení od smlouvy. Často se tak jedná o nemalé finanční prostředky. Kupující se pak snaží nárokovat jejich vyplacení, spolu s kupní cenou zpět na svůj účet. Mají na to nárok?

Nemají. Při odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodu nemá kupující, tedy zákazník právo na vrácení či náhradu poštovného. Proč? Protože by takové pravidlo poškozovalo prodejce. Ti nenesou vinu zato, že si zákazník koupi rozmyslel. Prodejce přitom nemůže nést náklady zákazníkova rozmaru.

Při reklamaci máte nárok na vrácení poštovného

Pokud by ale zákazník zboží úspěšně reklamoval, například z důvodu vady s čímž souvisí nutnost zaslat zboží zpět prodejci k vyřízení reklamace, pak nárok na vrácení poštovného má. Vada zboží je objektivně porušením povinností na straně prodávajícího a zákazník nemá nést škodu a náklady za realizaci nápravy. 

Pokud jde tedy o vrácení zboží v rámci 14. denní lhůty, poštovné si hradí zákazník a nárok má jen na vrácení samotné kupní ceny za zboží.

Finanční gramotnost je nekonečný příběh. Často to vypadá tak, že čím více se snažíme vzdělávat a informovat o rizicích, tím méně si lidé dávají pozor. Česká spořitelna učinila další pokus jak zaujmout své klienty využívající aplikaci George. Ta získala novou vlastnost, která má ochránit klienty před útoky Kyberšmejdů.

Česká spořitelna se dokonce ve své zprávě chlubí, že snížila rozsah škody svých klientů způsobených kyberšmejdy o celých 40 procent. Ve finančním vyjádření tak banka zachránila klientům 21 milionů korun. Banka nasadila pro tento účel takzvanou varovnou, červenou obrazovku, která klienta upozorňuje na nebezpečí podvodu. Jak banka vliv aplikace v přímé souvislosti na pokles škody spočítala, nevíme, ale důležitý je trend, který je prokazatelně klesající.

Fio zvyšuje na pětinásobek. Ihned zaplatíte i půl milionu

Fio banka se rozhodla pochlubit novou inovací, kterou je zpětinásobení dosavadního limitu pro okamžité platby. Zatímco nyní mohli klienti banky ihned poslat na účet v jiné bance okamžitou platbou pouze 100 tisíc korun, nyní je to celých 500 tisíc. Je otázka, zda je taková inovace v dnešní době až tak přelomová. Z hlediska vyspělosti aplikací a techniky už by taková věc či schopnost banky měla být běžným standardem. Klienty banky však tato úprava jistě potěší, zejména však ty, kteří operují standardně s vyššími částkami převodů. Pro ostatní klienty, kterých je drtivá většina se nic zásadního aktuálně nemění.

Raiffeisenbank sleduje své klienty v zahraničí

Raiffeisenbank se rozhodla zveřejnit svůj průzkum vycházející z platebních chování jejích klientů v zahraničí. A co jsme se sledováním klientů dozvěděli? Drtivá většina klientů používá namísto fyzických platebních karet platební aplikace. Současně pak Češi v zahraničí čím dál méně vybírají hotovost. Sedm z deseti platebních transakcí v zahraničí realizuje Češi digitálně. To svědčí o popularitě, jakou mají platební aplikace, tedy platby mobilem, hodinkami, prstenem a jinými způsoby mezi klienty této banky. V některých ohledech jsme dokonce digitálně vyspělejší než naši západní sousedé.

Vyšší limit ocení jak běžní klienti při větších jednorázových úhradách, tak podnikatelé a firmy, pro které je rychlost plateb stále důležitější. Celkový počet okamžitých plateb, které mohou klienti v průběhu jednoho dne odeslat, a objem těchto plateb není omezen.

„Fio banka se dlouhodobě řídí principy rychle, pohodlně a bezpečně. Právě s ohledem na bezpečnost jsme dosud u okamžitých plateb drželi limit na úrovni 100 tisíc korun. Protože ale náš systém průběžně posilujeme a dále vylepšujeme, můžeme nyní klientům nabídnout výrazně vyšší limit, aniž bychom slevili z nároků na ochranu jejich peněz,“ říká obchodní ředitel a člen představenstva Fio banky Jan Bláha.

Okamžité platby jsou mezi klienty stále oblíbenější, protože umožňují převod peněz v řádu několika sekund, a to kdykoli během dne i noci, včetně víkendů a svátků. S rostoucím využíváním této služby přirozeně roste i očekávání, že bude možné tímto způsobem odesílat vyšší částky než dosud.

Fio banka na zpětnou vazbu klientů reaguje dlouhodobě a systematicky. Zvýšení limitu na 500 tisíc korun tak navazuje na reálné potřeby klientů a současně dále posouvá komfort při každodenním bankovnictví, aniž by banka ustoupila ze svých vysokých bezpečnostních standardů.

Tomu odpovídá i minimální využívání hotovosti. V Rakousku tvoří výběry z bankomatů pouze přibližně 2,4 procenta všech transakcí českých klientů, v Itálii 1,4 procenta a v Polsku 1,0 procenta. Počet výběrů navíc meziročně klesá, v Rakousku o 5,1 procenta, v Itálii o 11,1 procenta a v Polsku o 18,0 procenta.

Výrazný kontrast nabízí Německo. Zatímco objem karetních plateb českých klientů zde dosahuje 197,4 milionu korun, objem výběrů z bankomatů je téměř stejně vysoký, konkrétně 187,6 milionu korun. Zároveň platí, že počet výběrů meziročně klesl o 6,7 procenta, ale jejich objem vzrostl o 4,0 procenta, což ukazuje, že hotovost zde stále hraje významnější roli než v alpských destinacích.Data zároveň ukazují, že i tam, kde hotovost zůstává relevantnější, se mění způsob jejího využití. V Německu počet výběrů z bankomatů meziročně klesl o 6,7 procenta, ale objem vybrané hotovosti vzrostl o 4,0 procenta. Průměrná vybraná částka se tak zvýšila přibližně o 11,4 procenta, což znamená, že Češi vybírají méně často, ale vyšší částky.

Vedle Evropy se v datech promítají i vzdálenější destinace, kde má hotovost stále větší význam. V Thajsku počet výběrů meziročně vzrostl o 4,5 procenta, zatímco objem zůstal stabilní. Mimo Evropu je tak hotovost nadále důležitou součástí platebního chování.

„Digitální placení je pro české klienty v zahraničí standardem a podíl tokenizovaných plateb dál roste. V alpských destinacích vidíme, že hotovost hraje už jen doplňkovou roli a většina plateb probíhá bezkontaktně přes mobil nebo kartu. Zároveň se mění i chování u výběrů z bankomatů, které jsou méně časté, ale ve vyšších částkách,“ říká Tereza Kaiseršotová, tisková mluvčí Raiffeisenbank.

,,V posledních letech, zejména v tom loňském a letošním, registrujeme zvýšený počet podvodných plateb, které jsou založeny na principu manipulace. Podvodníci pod nejrůznějšími záminkami přesvědčují klienty, že jsou jejich peníze v ohrožení a musí je poslat na bezpečné místo, nebo jim nabízí falešné investiční nabídky s vidinou rychlého zbohatnutí, apod. Útočníci klienta postupně zmanipulují a ten pak podlehne k zadání platební transakce, která se mu už nevrátí,” říká Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti v České spořitelně. „Jsem proto moc rád, že se nám povedlo do digitálního bankovnictví implementovat další ochranou vrstvu, která má za cíl jediné - klienta před finálním potvrzením zadané transakce upozornit, že se může jednat o nestandardní, rizikovou nebo podvodnou platbu,” říká Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti v České spořitelně.

Implementace nového kyberbezpečnostního algoritmu a přidání varovné obrazovky do digitálního bankovnictví George je další významnou bezpečnostní ochrannou vrstvou, kterou Spořitelna v boji proti kyberzločincům připravila. Nejen, že klienta varuje před rizikovou platbou, ale zobrazí mu edukační obrazovku, která seznamuje s nejčastějšími typy podvodů. Všechny platby klientů chrání automatický detekční systém, který využívá principy umělé inteligence. Díky tomu systém dokáže efektivně detekovat platební chování, které neodpovídá profilu klienta a následně buď okamžitě zablokovat podezřelou platbu, nebo upozornit pracovníky speciálního Kyberteamu, kteří klienta kontaktují, aby ověřili, zda není příslušná transakce důsledkem kyberpodvodu.

Kdy se klientům zobrazí varovné obrazovky?

Varovné obrazovky se klientům zobrazí pouze ve chvíli, kdy transakce, již se chystají realizovat, naplňuje vzorce typické pro kyberpodvody. Detekční systém a kyberbezpečnostní algoritmus se neustále učí rozpoznávat nové a zpřesňovat stávající typické vzorce a parametry podvodných plateb.

„Zobrazení obrazovek ale neznamená, že se musí jednoznačně jednat o podvod. Klientům se zobrazí v okamžiku, kdy provádí platbu, která je pro ně neobvyklá. Pro jistotu v tu chvíli chceme seznámit s nejčastějšími podvody, aby se mohli klienti sami kvalifikovaně rozhodnout, jestli v platbě pokračovat,“ doplňuje Teo Filip, manažer aktivní bezpečnosti v České spořitelně.

„Většina plateb není hodnocená jako riziková, proto se klientům tyto varovné obrazovky v Georgi příliš často nezobrazují. Cílem přidání nové ochranné vrstvy je vyvolat zážitek, který klienti z George běžně neznají, aby varování bylo co nejúčinnější a klienti věnovali obrazovkám co největší pozornost,” dodává Teo Filip.

Varovná obrazovka zmiňuje tyto nejčastější scénáře podvodů:

• Falešné investice – klient se chystá odeslat finanční prostředky na falešný investiční účet, který má zajistit vysoké zhodnocení v krátkém čase. Podvod zpravidla začíná tak, že klient narazí na reklamu na internetu nebo sociálních sítích nebo ho kontaktuje finanční poradce, které ho nezná a nikdy ho předtím neviděl.

• Falešný bankéř nebo policista – klienta telefonicky osloví útočník, který se zpravidla vydává za falešného bankéře, policistu či zaměstnance ČNB a tvrdí, že došlo k napadení účtu klienta. Tvrdí mu, že peníze lze zachránit tím, že je pošle na tzv. “bezpečný účet” nebo je musí co nejrychleji vybrat a předat osobně kurýrovi. Jak rozpoznat, že se jedná o podvod a jak se bránit, lze nalézt na Vishing

• Falešné zprávy v SMS nebo na komunikačních aplikacích typu WhatsApp – zpravidla vše začíná zprávou od někoho blízkého, která se tváří jako od dítěte nebo vnoučete. Údajný potomek vás v ní žádá o peníze, protože má finanční problémy a potřebuje, abyste mu okamžitě poslali peníze. Jak probíhá tento podvod, lze nalézt na Bezpečnost a ochrana dat

3 pravidla pro klientskou bezpečnost:

• Klienti by si měli vždy ověřovat, s kým hovoří nebo si píšou. Podvodník se může vydávat za kohokoliv. Pokud bude klientovi volat někdo z České spořitelny, na mobilním telefonu by se mu měla objevit notifikace „Volá Vám Česká spořitelna“. Bankéře si lze ověřit i přímo v mobilní aplikaci George.

• Nikdy nesdílet s nikým přístupy a hesla ke svému účtu nebo čísla ze své karty.

• Vždy dávat pozor, co a komu klient potvrzuje nebo platí.

Více o kyberbezpečnosti, radách a tipech, jak se bránit na https://www.csas.cz/bezpecnost

Nárůst cen pohonných hmot odstartovaly útoky Izraele a USA na Irán, který začal blokovat provoz tankérů v Hozmuzském průlivu. Zároveň začal útočit na Katarské, Kuvajtské či Saudsko Arabské státy a jejich rafinérie, přístavy a ropná pole. Na trhu tak začal převládat zmatek a nejistota ohledně dalšího vývoje nabídky a poptávky po ropě a ropných produktech.

Očekává se, že ceny budou ještě dále růst. V České republice i dalších státech je pak tématem růst marží čerpacích stanic, které dále mohou zvyšovat konečné ceny nafty a benzínu. V České republice se stát přiklonil k řešení regulace cen formou kombinace snížení spotřební daně a zastropování právě marží prodejců.