<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-2" standalone="yes"?>
<?xml-stylesheet href="http://www.blogger.com/styles/atom.css" type="text/css"?>

<feed xmlns="http://purl.org/atom/ns#" version="0.3" xml:lang="cs-CZ">
<link href="https://www.blogger.com/atom/6527663" rel="service.post" title="Blocek" type="application/atom+xml"/>
<link href="https://www.blogger.com/atom/6527663" rel="service.feed" title="Blocek" type="application/atom+xml"/>
<title mode="escaped" type="text/html">Blocek</title>
<tagline mode="escaped" type="text/html">Sn�st brouka vo�kliv�ka? To nen� ��dn� hrdinstv�, pane. To m�te jen dobr� �aludek!</tagline>
<link href="http://blocek.net/blocek" rel="alternate" title="Blocek" type="text/html"/>
<id>tag:blogger.com,1999:blog-6527663</id>
<modified>2006-12-11T14:13:26Z</modified>
<generator url="http://www.blogger.com/" version="6.72" xml:lang="en-US">Blogger</generator>
<info mode="xml" type="text/html" xml:lang="en-US">
<div xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">This is an Atom formatted XML site feed. It is intended to be viewed in a Newsreader or syndicated to another site. Please visit the <a href="http://help.blogger.com/bin/answer.py?answer=697">Blogger Help</a> for more info.</div>
</info>
<convertLineBreaks xmlns="http://www.blogger.com/atom/ns#">true</convertLineBreaks>
<entry xmlns="http://purl.org/atom/ns#">
<link href="https://www.blogger.com/atom/6527663/115739877778565300" rel="service.edit" title="Anglick� den�k III." type="application/atom+xml"/>
<author>
<name>e-rasi</name>
</author>
<issued>2006-09-06T09:30:00+02:00</issued>
<modified>2006-09-06T07:53:00Z</modified>
<created>2006-09-04T19:39:37Z</created>
<link href="http://blocek.net/blocek/2006/09/anglick-denk-iii.html" rel="alternate" title="Anglick� den�k III." type="text/html"/>
<id>tag:blogger.com,1999:blog-6527663.post-115739877778565300</id>
<title mode="escaped" type="text/html">Anglick� den�k III.</title>
<content mode="escaped" type="text/html" xml:base="http://blocek.net/blocek" xml:space="preserve">&lt;div style="text-align: justify;"&gt;�ter� 15. ledna 1991&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;R�no jsem se probudila asi v sedm. Vstala jsem, vzala si svetr p�es py�amo a �la na sn�dani. Dosp�l� odjeli autem do Didcotu d�t Thomase k pan� na hl�d�n� a s Maggie na vlak.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Kdy� p�ijela m�ma s Peterem dom�, �la jsem s m�mou do �koly. Ze �koly jsme p�i�ly asi ve 12. K ob�du jsem dostala chleba se �unkou a �aj s ml�kem. Peter a William nebyli doma. Po ob�d� jsem myla n�dob� a m�ma va�ila na ve�er. Kdy� jsem to v�ecko umyla, �etla jsem si. R�no jsem do�etla Pol��ka a te� �tu N�mcov� Babi�ku.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;V p�l �tvrt� jsme �ly pro Thomase do Didcotu. Jak jsme to na�ly, �ekli n�m, �e Thomas sp�. Rychle jsme jely dom�. Doma se Thomas nevzbudil. P�ijel Peter s Williamem, kter� tak� spal. Za chv�li p�ijel na n�v�t�vu Peter�v bratr s man�elkou. Ta se mi v�bec nel�bila, proto�e m�la na palci prsten a tak.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Pak se krmil probuzen� Thomas a v p�l osm� p�ijela Maggie. Ve�e�eli jsme v p�l dev�t� a sp�t jsem �la hodn� pozd�.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div style="text-align: center;"&gt;&lt;img src="http:/blocek.net/obrazky/anglie3.jpg"&gt;&lt;/div&gt;</content>
<draft xmlns="http://purl.org/atom-blog/ns#">false</draft>
</entry>
<entry xmlns="http://purl.org/atom/ns#">
<link href="https://www.blogger.com/atom/6527663/115731649365201896" rel="service.edit" title="Anglick� den�k II." type="application/atom+xml"/>
<author>
<name>e-rasi</name>
</author>
<issued>2006-09-04T21:00:00+02:00</issued>
<modified>2006-09-04T19:24:32Z</modified>
<created>2006-09-03T20:48:13Z</created>
<link href="http://blocek.net/blocek/2006/09/anglick-denk-ii.html" rel="alternate" title="Anglick� den�k II." type="text/html"/>
<id>tag:blogger.com,1999:blog-6527663.post-115731649365201896</id>
<title mode="escaped" type="text/html">Anglick� den�k II.</title>
<content mode="escaped" type="text/html" xml:base="http://blocek.net/blocek" xml:space="preserve">&lt;div style="text-align: justify;"&gt;Pond�l� 14. ledna 1991&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;R�no jsem se probudila asi 15 minut p�ed osmou. K sn�dani bylo m�sli. Po sn�dani jsme asi v 9:30 �ly do �koly. Maj� tam mlad�ho �editele. T��d je tam �est a nejmen�� d�ti (p�tilet�) chod� do �estky, proto�e tam maj� t��dy ��slovan� opa�n� ne� u n�s. O jedn� p�est�vce se tak� chod� ven.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Ve dvan�ct si pro m� p�i�la m�ma. K ob�du byla pol�vka. Po ob�d� jsem le�ela na posteli a �etla si D�m na p�edm�st� od Pol��ka. Asi v p�l �tvrt� jsme �ly do Didcotu na n�kup. Thomase vezla Maggie na ko��rku a William m�l j�t p�ky, ale zlobil, tak ho Peter posadil na ko��r.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;V Didcotu se k n�m p�ipojila n�jak� ko�ka a �la velk� kus za n�mi. Kdy� jsme nakoupili, �li jsme u� za tmy dom�.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Doma n�m moc mrzly prsty, proto�e venku byla d�sn� zima. J� si �la ��st. Ve�e�e byla v sedm a m�li jsme p�re�ky s ka��. Pomohla jsem Maggie vykoupat a ulo�it Williama. Pak jsem si asi do p�l des�t� �etla.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div style="text-align: center;"&gt;&lt;img src="http://blocek.net/obrazky/anglie2.jpg"&gt;&lt;/div&gt;</content>
<draft xmlns="http://purl.org/atom-blog/ns#">false</draft>
</entry>
<entry xmlns="http://purl.org/atom/ns#">
<link href="https://www.blogger.com/atom/6527663/115731603815918401" rel="service.edit" title="Anglick� den�k I." type="application/atom+xml"/>
<author>
<name>e-rasi</name>
</author>
<issued>2006-09-03T22:00:00+02:00</issued>
<modified>2006-09-03T21:15:17Z</modified>
<created>2006-09-03T20:40:38Z</created>
<link href="http://blocek.net/blocek/2006/09/anglick-denk-i.html" rel="alternate" title="Anglick� den�k I." type="text/html"/>
<id>tag:blogger.com,1999:blog-6527663.post-115731603815918401</id>
<title mode="escaped" type="text/html">Anglick� den�k I.</title>
<content mode="escaped" type="text/html" xml:base="http://blocek.net/blocek" xml:space="preserve">&lt;div style="text-align: justify;"&gt;Ned�le 13. ledna 1991&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Kdy� se letadlo zvedalo, bylo to nep��jemn�. A tak�, kdy� u� let�lo rovn�. P�inesli n�m takov� t�cky a v nich byla vani�ka s masem, s t�stovinami a s mou�n�kem. Byl tam hrne�ek s d�usem a mal� ml�ko. Pak tam byl bal��ek se dv�ma su�enkami, s�r a m�slo. M�ma si dala kafe a j� coca-colu.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Bylo to kr�sn�, ale sed�ly jsme zrovna uprost�ed k��dla. Do Lond�na jsme p�ilet�ly asi o 20 minut d��v. P�ijel pro n�s Peter s Williamem. William byl hodn� ospal� a tak v aut� spal. Kdy� jsme p�ijeli dom�, hned o�il. K ve�e�i byly lamb chops. Sp�t jsme �ly pozd� do francouzsky ustlan�ch postel�. Hrozn� tu vr�e podlaha.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div style="text-align: center;"&gt;&lt;img src="http://blocek.net/obrazky/anglie1.jpg"&gt;&lt;/div&gt;</content>
<draft xmlns="http://purl.org/atom-blog/ns#">false</draft>
</entry>
<entry xmlns="http://purl.org/atom/ns#">
<link href="https://www.blogger.com/atom/6527663/115463977720223979" rel="service.edit" title="�lov�k a v�lka" type="application/atom+xml"/>
<author>
<name>e-rasi</name>
</author>
<issued>2006-08-03T23:00:00+02:00</issued>
<modified>2006-08-04T00:47:34Z</modified>
<created>2006-08-03T21:16:17Z</created>
<link href="http://blocek.net/blocek/2006/08/lovk-vlka.html" rel="alternate" title="�lov�k a v�lka" type="text/html"/>
<id>tag:blogger.com,1999:blog-6527663.post-115463977720223979</id>
<title mode="escaped" type="text/html">�lov�k a v�lka</title>
<content type="application/xhtml+xml" xml:base="http://blocek.net/blocek" xml:space="preserve">
<div xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<div style="text-align: justify;">
<b>Maturitn� ot�zka z roku 1972</b>
<br/>
<br/>1. sv�tov� v�lka<br/>
<br/>V�lky a revoluce byly lidem zdrojem nejot�esn�j��ch dojm� a z�itk�. Tak� 1. sv�tov� v�lka inspirovala �adu spisovatel� k d�l�m, ve kter�ch zachytili hr�zy v�lky, nelidsk� utrpen� voj�k� i civiln�ho obyvatelstva.<br/>
<br/>V �esk� literatu�e<br/>
<br/>Pov�le�n� �eskoslovensk� literatura zobrazovala p�edev��m mlad� lidi, kte�� pro�ili v�lku v z�kopech, a tak� lidi �ij�c� v z�zem�. Ukazuje jejich �ivot v obdob� nesvobody a b�dy. Tato literatura je vyj�d�en�m v�ry v lep�� uspo��d�n� spole�ensk�ch vztah�. Nejv�razn�ji odsoudil v�lku zn�m� spisovatel-satirik <b>Jaroslav Ha�ek</b>. V d�le <i>Osudy dobr�ho voj�ka �vejka</i> ukazuje typ �esk�ho �lov�ka, kter� svou hranou hloupost� zlep�uje svou situaci a chr�n� sv�j �ivot. Kriticky se k v�lce postavil tak� <b>Fr��a �r�mek</b>. Vydal knihu pov�dek <i>�asnouc� voj�k</i> (Kon� - zobrazen� situace na osudu �lov�ka a zv��ete). Pov�dkami <i>Ve�ery na slamn�ku</i> se proslavil <b>Jarom�r John</b>. Hrdiny pov�dek jsou lid� nen�vid�j�c� v�lku. John zachytil jejich stesk po domov�, ironicky l��� jejich osudy, �asto se objevuje i nads�zka. V�echny jeho pov�dky maj� jedin� podtext - odsouzen� v�lky. O v�lce p�e tak� <b>Karel Konr�d</b> v rom�nu <i>Rozchod</i>. Zpracov�v� p�edev��m vlastn� zku�enosti a pro�itky (v 17 letech ode�el na vojnu). Jako p�edstavitel mlad� generace ukazuje, �e se v�lka dopou�t� n�sil� na svobod� mlad�ho �lov�ka. Rom�n zachycuje mlad� lidi vr�en� ze st�edo�kolsk�ch lavic p��mo do tuh�ho nel�tostn�ho �ivota na vojn� za 1. sv�tov� v�lky. Autor mistrn� pou�il psychologick� zkratky. Zachytil osudy hlavn�ho hrdiny J. Hub��ka a Emanuela Purkyn� a zobrazil v nich vztah �esk� inteligence k v�lce. Rom�n je prostoupen lyrismem, pomoc� n�ho� Konr�d �iv� evokuje dojmy, kter� byly u� dost nev�razn�. O v�lce pojedn�v� tak� trilogie <b>Karla Nov�ho</b> <i>�elezn� kruh</i> (Samota K�e��n, Srdce ve v�ru, Tv��� v tv��). V tomto rom�nu se zab�v� �ivotem v z�zem�, ukazuje vliv v�lky na lidi na �esk�m venkov�. T�ma v�lky se objevuje i v rom�nu <i>Pole orn� a v�le�n�</i> od <b>Vladislava Van�ury</b>. Hlavn�m hrdinou je nenorm�ln� �lov�k, �eled�n, kter� ve v�lce zabije sv�ho hospod��e a st�v� se v�le�n�m hrdinou. Autor vedle sebe voln� polo�il ud�losti, kter� nejsou vz�jemn� propojeny jako p���ina a n�sledek, nav�c se je�t� samy skl�daj� z epizod. Rom�n nem� jednotn� d�j. Zvl�t� ve 20. letech vyzn�l tento rom�n jako ob�aloba v�lky. Rozkladn� p�soben� v�lky na ve�ejn� a soukrom� �ivot je zachyceno v trilogii <b>B. Kli�ky</b> <i>Generace</i> (Jaro generace, Jedovat� r�st, Na vinici P�n�). Rom�n zachycuje �ivot �esk� podnikatelsk� rodiny t�sn� p�ed 1. sv�tovou v�lkou, v letech v�le�n�ho b�sn�n� a z��sti i po v�lce.<br/>
<br/>Jaroslav Ha�ek (1883-1923) a jeho <i>Osudy dobr�ho voj�ka �vejka</i>
<br/>Ha�ek se narodil v Praze. Studoval st�edn� �kolu, ale musel odej�t. Vyst��dal n�kolik zam�stn�n� a v roce 1902 ukon�il studium na obschodn� akademii. Stal se bankovn�m ��edn�kem, pr�ce ho v�ak nebavila. Byl dvakr�t povol�n na frontu, pot�et� byl uzn�n schopn�m vojensk� slu�by. Na vojn� pobyl krat�� �as. Roku 1915 p�ech�z� k Rus�m. Dom� se vrac� v roce 1920. Sv�j rom�n napsal Ha�ek v Lipnici, kde �il v letech 1921 a� 1923. Ne zcela �sp�n� pokra�ov�n� rom�nu sepsal K. Van�k. Poprv� vy�el rom�n �asopisecky v roce 1921 a vyd�val ho s�m Ha�ek. U� od po��tku m�l rom�n �sp�ch. Je to d�lo paradoxn� - humoristick� rom�n o v�lce.<br/>Hlavn� postavou je �vejk - prohnan� �lov�k vyd�vaj�c� se za idiota. Jeho p�etv��ku lze velmi t�ko poznat. Cel�m d�lem prostupuje ironie v�lky. Ha�ek zobrazuje v�lku jako cosi nesmysln�ho. Pou��v� realistick� lter�rn� metody, krom� toho v�ak i fantazii a groteskn� nads�zku. Postavy m��eme rozd�lit do dvou kategori�: sv�t vl�dnouc� (negativn�) a sv�t lidov� (postaven� proti vl�dnouc�mu). Sv�t vl�dnouc� je l��en tak, aby byla zd�razn�na jeho tupost a jednotv�rnost. Plukovn�k Kraus je karikaturou odlid�t�n� a omezenosti. Je to �lov�k trp�c� vysv�tlovac� m�ni� a touhou �ikanovat sv� pod��zen�. Dauerling je zt�lesn�n�m militaristick�ho ducha. Str�mistr Flanderka je neschopn� rakousk� �etn�k, zachra�uj�c� svou autoritu udava�stv�m a podl�z�n�m. Zvl�tn� m�sto zauj�m� nadporu��k Luk�. Nen� vysloven� z�pornou postavou. Je p��sn�, ale k voj�k�m spravedliv�. �ikovatel Van�k je vyl��en jako sobec. Kadet Biegler je naivn� degenerovan� d�di� �lechtick�ho erbu. Je velmi cti��dostiv�, chce ve v�lce vyniknout. Poru��k Dub je objevuje, kdy� miz� Biegler. Dub je typem negativn�m, typem rakousk�ho vlastence, kter� kolem sebe rozs�v� atmosf�ru strachu.<br/>V postav� �vejka zosobnil Ha�ek vztah prost�ch lid� k v�lce. S�m �vejk nen� postavou �ist� kladnou. Ha�ek v�ak u n�j vyzved� jeho vztah k v�lce. Svou domn�lou tupost� �vejk rozvrac� vojenskou ma�inerii. P�ihloupl�m jedn�n�m nut� ostatn� uk�zat, jac� opravdu jsou. D�lo m� mnoho v�sm�n�ch rys�, jak po str�nce kompozi�n�, tak po str�nce jazykov�. D�j rom�nu je neust�le p�eru�ov�n nov�mi a nov�mi p��b�hy. D�le�it� m�sto m� jazyk. Proto�e se jedn� o d�lo realistick�, z�st�v� takovou i �e�. Jazyk je zde funk�n�, ha�ek nesledoval pou�it�m hovorov�ch v�raz� popularizaci knihy. Jazyk zapad� do cel�ho ideov�ho obsahu rom�nu. K. Van�k sice Ha�ka v pokra�ov�n� rom�nu napodobil, ale s nevelk�m �sp�chem. Ne�el do hloubky.<br/>
<br/>Ve sv�tov� literatu�e<br/>
<br/>Jedn�m z prvn�ch protiv�le�n�ch d�l byl rom�n <i>Ohe�</i> (1916) francouzsk�ho spisovatele <b>H. Barbusse</b> (1873-1935). Ten ode�el jako �ty�icetilet� v roce 1914 dobrovoln� na frontu v domn�n�, �e v�lkap�inese lidstvu osvobozen�. Rom�n vznikl z p��m�ch autorov�ch zku�enost� na severofrancouzsk� front�. Vy�el je�t� za v�lky a dos�hl obrovsk�ho �sp�chu. <i>Ohe�</i> jen v�ce utvrzoval v�dom� nesmyslnosti v�lky. Barbusse, kter� �el p�vodn� do v�lky s nad�en�m, pozn�val jej� hr�zy a nesmyslnosti a nespravedliv� rozd�len� povinnost� a utrpen�. Rom�n se setkal u vy���ch vrstev spole�nosti s odporem. Sv�m jedine�n�m realismem, l�skou k �ivotu a nen�vist� k nep��tel�m �ivota je v�ak jedn�m z nejv�razn�j��ch d�l sv�tov� literatury.<br/>
<br/>
<b>E.M. Remarque</b> (1898-1970) ode�el v roce 1916 ze �koln�ch lavic na frontu. V autobiografick�m d�le <i>Na z�padn� front� klid</i>, jeho� hrdinou je Pavel B�umer, chce uk�zal osudy tzv. ztracen� generace, kter� ztratila sv� dny a ide�ly na v�le�n�m boji�ti.<br/>
<br/>Ve velmi popul�rn� novele <i>Petr a Lucie</i> ukazuje <b>R. Rolland</b> kontrast �pinav� v�lky a �ist� l�sky. Osmid�ln� cyklus <i>Velk� v�lka b�l�ch mu��</i> (�as je zral�, Mlad� �ena z roku 1914, V�chova p�ed Verdunem, P�est�vka v boji, Spor o ser�anta Gr�u, P��m���, Nastolen� kr�le, Led se l�me) <b>Arnolda Zweiga</b> obsahuje protiv�le�n� a humoristick� prvky.<br/>
<br/>Velmi v�razn� se proti v�lce postavil v�de�sk� spisovatel <b>Karel Kraus</b> (1874-1936). Drama <i>Posledn� dnov� lidstva</i> je obrazem zk�zy, ze kter� t�� bohat� a mocn�.<br/>
<br/>2. sv�tov� v�lka<br/>
<br/>V �esk� literatu�e<br/>
<br/>Ve 30. letech se v N�mecku dost�v� k moci fa�ismus. Tohoto nebezpe�� si u n�s v��m� p�edev��m <b>Karel �apek</b> (1880-1938). Varuje v rom�nu <i>V�lka s mloky</i> a v dramatech <i>B�l� nemoc</i> a <i>Matka</i>. V pov�le�n�m obdob� se n�kte�� spisovatel� vracej� k t�matice v�lky. Mezi jin�m se zab�vaj� zobrazen�m �idovsk� trag�die a objevuj� se i n�m�ty z koncentra�n�ch t�bor�. P��kladem je <i>Krabice �iv�ch</i> <b>Norberta Fr�da</b>, <i>Osm odtamtud</i> a <i>Oni p�ijdou</i> <b>E.F. Buriana</b>.<br/>
<br/>Ve sv�tov� literatu�e<br/>
<br/>V N�mecku nastupuje ve 20. a 30. letech vlna mravn�ho a fyzick�ho n�sil�. �eln� p�edstavitel� kultury a v�dy se museli z N�mecka vyst�hovat. Azyl hledali hlavn� v USA a ve st�tech s demokratick�m z��zen�m. P�ed fa�ismem utekl tak� n�meck� spisovatel <b>Lion Feuchtwanger</b>. V rom�nu <i>Vyhnanstv�</i> zachycuje nelidskost fa�ismu a zyb�v� se problematikou n�meck� emigrace. <b>Bertold Brecht</b> napsal protiv�le�n� soci�ln� drama z obdob� t�icetilet� v�lky <i>Matka Kur�</i>. Autobiografick�m zachycen�m italsk� fronty je <i>Sbohem, arm�do</i> <b>Ernesta Hemingwaye</b>.</div>
</div>
</content>
<draft xmlns="http://purl.org/atom-blog/ns#">false</draft>
</entry>
<entry xmlns="http://purl.org/atom/ns#">
<link href="https://www.blogger.com/atom/6527663/114901650454240172" rel="service.edit" title="Ne� nap�ete koment��" type="application/atom+xml"/>
<author>
<name>e-rasi</name>
</author>
<issued>2006-05-30T21:00:00+02:00</issued>
<modified>2006-05-30T19:15:04Z</modified>
<created>2006-05-30T19:15:04Z</created>
<link href="http://blocek.net/blocek/2006/05/ne-napete-koment.html" rel="alternate" title="Ne� nap�ete koment��" type="text/html"/>
<id>tag:blogger.com,1999:blog-6527663.post-114901650454240172</id>
<title mode="escaped" type="text/html">Ne� nap�ete koment��</title>
<content type="application/xhtml+xml" xml:base="http://blocek.net/blocek" xml:space="preserve">
<div xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<div style="text-align: justify;">Upozor�uji ty, kte�� si nemohou odpustit koment��e typu "<a href="http://haloscan.com/comments/erasi/109734854758883413">tak to je pekne na hovno</a>", "<a href="http://haloscan.com/comments/erasi/112251110506259907/">je to �ulinov� ne???je�t� to tam napi�te �esky</a>", "<a href="http://haloscan.com/comments/erasi/107856624427726950">gg whore kurva,pica do holica gg</a>" apod., �e bude zve�ejn�na jejich IP adresa. Na takov� pozn�mky nejsem zv�dav�. Nen� m�j probl�m, �e neum�te ciz� �e�i a/nebo hledat.</div>
</div>
</content>
<draft xmlns="http://purl.org/atom-blog/ns#">false</draft>
</entry>
<entry xmlns="http://purl.org/atom/ns#">
<link href="https://www.blogger.com/atom/6527663/113875419509637491" rel="service.edit" title="Prolet�� v na�em p�semnictv�" type="application/atom+xml"/>
<author>
<name>e-rasi</name>
</author>
<issued>2006-02-01T17:45:00+01:00</issued>
<modified>2006-02-01T16:44:37Z</modified>
<created>2006-02-01T00:36:35Z</created>
<link href="http://blocek.net/blocek/2006/02/prolet-v-naem-psemnictv.html" rel="alternate" title="Prolet�� v na�em p�semnictv�" type="text/html"/>
<id>tag:blogger.com,1999:blog-6527663.post-113875419509637491</id>
<title mode="escaped" type="text/html">Prolet�� v na�em p�semnictv�</title>
<content type="application/xhtml+xml" xml:base="http://blocek.net/blocek" xml:space="preserve">
<div xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<div style="text-align: justify;">
<b>Maturitn� ot�zka z roku 1972</b>
<br/>
<br/>Se vznikem kapitalistick�ho ��du se objevuje nov� spole�ensk� t��da - proletari�t. P�in�� s sebou sv� specifick� probl�my, z�jmy a v�voj. Literatura, kter� si od nepam�ti v��m� aktu�ln�ch t�mat a dobov�ch rys� spole�nosti, brzy obr�tila svou pozornost i na tento nov� �sek lidsk�ho spole�enstv�.<br/>
<br/>Proletari�t uvedl do literatury ve sv� pozd�j�� tvorb� ji� J. K. Tyl Pra�sk� flamendr, Pali�ova dcera, Bankrot��). Jeho z�jem se soust�edil na venkovsk� lid a m�stskou chudinu, kter� si v�ak sv� postaven� a mo�nosti je�t� zdaleka neuv�domovala. Kutnohor�t� hav��i (1848), prvn� soci�ln� drama v na�� literatu�e, proto nejsou hrou revolu�n�, nebo� vzbou�enci bouj� pouze za zlep�en� sv�ho postaven�.<br/>
<br/>Asi o dvacet let pozd�ji se rod� prolet�� G. Pflegera-Moravsk�ho v rom�nu Z mal�ho m�sta, kde je sledov�n vztah �ech� a N�mc� a z�rove� jsou �ten���m p�edkl�d�ny v poplatnosti romantick�m konvenc�m a sentimentalit� drastick� sc�ny vyko�is�ov�n� d�ln�k� ve sm�chovsk�ch kartounk�ch. Nesnesiteln� �tlak donut� prolet��e k �iveln� vzpou�e a rozb�jen� stroj�.<br/>
<br/>Motiv d�lnick� st�vky se objevuje tak� roku 1870 ve h�e F. V. Je��bka Slu�ebn�k sv�ho p�na.<br/>
<br/>Realistick� pohled na prolet��e a jejich probl�my sk�taj� rom�ny Jakuba Arbesa, jeho� prolet��sk� p�vod a z�jem o d�lnickou tematiku daly vzniknout mnoha romanet�m a dv�ma rom�n�m (�trajchpudl�ci, Mesi�, oba 1883). Arbesova romaneta se vyzna�uj� autobiografi�nost�, radik�ln�m soci�ln�m n�zorem a filozofick�m determinismem. Nicm�n� Arbes�v prolet�� z�pas� zat�m pouze o svou existenci.<br/>
<br/>O�iven� prolet�e v literatu�e a nov� pohledy na d�lnickou ot�zku se dostavily po zalo�en� soci�ln�-demokratick� strany (1878). Prolet��ovo soci�ln� postaven� p�itahuje pozornost J. Vrchlick�ho (Hymna Lazarova) a J. Nerudy (v roce 1872 p�e Trhany, realistickou kresbu prost�ed� stavby �eleznice). Rovn� Sv. �ech v Le�et�nsk�m kov��i ukazuje zm�ny na venkov� a soci�ln� zam��enou vzpouru hrdiny, v P�sn�ch otroka pak bojuje patosem proti bezpr�v�.<br/>
<br/>Dal�� rozvoj zaznamen�v� t�ma prolet��e po osvobozen� literatury od vlasteneck� slu�ebnosti. Utla�ovan�mu a pon�en�mu prolet��i jsou vyjad�ov�ny sympatie zejm. K. Hlav��kem, prolet��sk�m dekadentem, kter� s�m vy�el z d�lnick�ho prost�ed�.<br/>
<br/>Na p�elomu stolet� se pod vlivem hospod��sk� krize rozm�haj� d�lnick� st�vky. Prolet��i se za��naj� organizovat do stran a sjednocovat se v programech. Jejich hnut� dost�v� revolu�n� charakter. Ani v literatu�e nechyb�la v t�chto letech postava prolet��e. Je vyz�v�n ke vzpou�e a odplat� strohou baladickou zkratkou P. Bezru�e (Slezsk� p�sn�, 1909).<br/>
<br/>I kdy� si K. M. �apek-Chod v��mal p�edev��m �padku m칻anstva, v rom�nu Ka�par L�n mstitel se zab�val prolet��skou tematikou. Jeho hrdina jedn� pudov�, z nen�visti, neuv�domuje si v�ak prav� p���iny sv�ho ne�t�st�.<br/>
<br/>V obdob� mezi v�lkami se v literatu�e objevuje n�kolik pohled� na prolet��e a t��dn� rozpory. �irokou spole�enskou kroniku vytvo�ila A. M. Tilschov� v d�le Haldy. Jej� ostrav�t� d�ln�ci jsou sjednoceni v odporu proti �tlaku. Metodu socialistick�ho realismu uplat�uje hlavn� Olbracht, Majerov�, Fu��k a Pujmanov�.<br/>
<br/>Proces uv�domov�n� mlad�ch lid� sleduje �ten�� na Lence Bilansk� v Majerov� Nejkr�sn�j��m sv�t� a na Ann� Kronsk� v Olbrachtov� Ann� prolet��ce. Jako reakce na mosteckou st�vku vznik� rom�n K. Nov�ho Chceme ��t a Fu��kovy report�e ze severn�ch �ech. V�voj prolet��sk�ho hnut� na Kladensku je zobrazen v Sir�n� M. Majerov�.<br/>
<br/>Postava prolet��e prostupuje i meziv�le�nou poezi�. Hlavn�mi tv�rci prolet��sk� poezie se stali S. K. Neumann, J. Wolker a J. Ho�ej��. O mravn� str�nce revolu�n�ho boje p�em�t� ve sv�ch prvn�ch sb�rk�ch i J. Hora (Pracuj�c� den, Srdce a v�ava sv�ta) a J. Seifert (M�sto v slz�ch, Sam� l�ska).<br/>
<br/>Uv�dom�l�ho prolet��e jako hrdinu psychologick�ho rom�nu nach�z�me v d�le V. �ez��e (�ern� sv�tlo), J. Glazarov� (Advent, Chud� p�adlena) a J. Drdy (M�ste�ko na dlani).<br/>
<br/>Neofici�ln� d�jiny boje d�lnictva vy�ly po roce 1945 z pera Ant. Z�potock�ho. �ty�d�ln� cyklus (Rozb�esk, Vstanou nov� bojovn�ci, Bou�liv� rok 1905, Rud� z��e nad Kladnem) sleduje rodinu Z�potock�ch cel�m obdob�m revolu�n�ch boj�.<br/>
<br/>Velkou oporu nalezl prolet�� rovn� v marxistick� kritice. S. K. Neumann, kter� zd�raz�oval spole�enskou anga�ovanost literatury, se stav� za d�lnictvo stejn� Z. Nejedl�, B. V�clavek, J. Fu��k a A. M. P�a. V�ichni marxisti�t� kritikov� vyzdvihovali v�znam prolet��e a d�lnick�ho hnut� v d�jin�ch lidstva i literatury.<br/>
<br/>Po relativn� dlouh�m obdob� z�jmu o prolet��e a d�ln�ka ve spojitosti s revoluc� nast�v� odklon od z�kladn�ho t�matu socialistick�ho realismu. Z�sk�n�m pr�v, v�hod a zabezpe�en� p�estali b�t u n�s d�ln�ci prolet��i, a proto zam��ila literatura sv�j z�jem na nov� t�mata.</div>
</div>
</content>
<draft xmlns="http://purl.org/atom-blog/ns#">false</draft>
</entry>
</feed>
