korales

Jedeme dál

2015-02-25T00:54:00.000-08:00

Bohužel oslice Berta skončila někde na Kružberku v nějaké místní malé ZOO nebo zvěřinci. Je tam s dalším oslíkem a jinými zvířátky. POjedeme se tam v létě podívat. Háčkuji a háčkuji hledám nové vzory

Oslice Berta

2014-12-18T01:54:00.000-08:00

Nic, co za něco stojí není snadné. Tento slogan jsem si vypůjčila z mého oblíbeného seriálu SCRUBS - doktůrci. Některé díly jsou plné takovýchto chytrostí. Vzpomněla jsem si na nedávnou návštěvu u bratra. Nadával na svou oslici Bertu, že půjde pryč, že ho neposlouchá. A ona jako by to slyšela se začala chovat úplně jinak. Myslím, že tu hraje roli i obnos, za který si ji pořídil a zjistil, že osel mu je nanic. Původně chtěl aby až vyroste, mu přibližovala dřevo. Oslice je ve výběhu s ovečkama, ale občas volá, protože chce být v přítomnosti lidí.

2014-11-28T13:36:00.000-08:00

Moje háčkované dutinky.

Karolinka

2014-09-28T23:56:00.000-07:00

Nádherná neděle a my vyjeli směr Karolinka. Vzali jsme to na otočku, ale stálo to za to. Bylo nádherně, ale cesta byla dlouhá. Opět jsem zkoušela fotit, ale i brácha mi řel, že ty moje fotky jsou k ničemu.

Letí to

2014-09-01T07:47:00.000-07:00

Nestačím zde přidávat to co dokončím, protože se mi nelíbí provedení fotek. Ale řídím se heslem LEPŠÍ NĚCO NEŽLI NIC.

Ma passion sont perles

2014-07-11T12:42:00.000-07:00

Tak nějak se to řekne francouzsky. Propadla jsem háčkování z rokajlu. Už asi rok se tomu věnuji, ale teprve ted´jsem se odhodlala něco vyfotit.

To je na facku

2013-10-08T03:25:00.000-07:00

Nemůžu se dokopat k nějaké činnosti. A tak moc ráda bych zde napsala něco pozitivního, jako že se mi všechno daří tak jak jsem si přála. Zase není ani jedno volné místo v kurzu na fimo na Evu Haškovou. Jen dnes asi někdo odřekl kurz, tak je jedno místo na pátek. Kurz je za tři dny a já jsem jak svázaná. Musela bych kurz zaplatit přes net a rychle objednat regioJet míst je tam habaděj. Jen nevím co budu dělat v pátek v Praze o půl deváté až kurz skončí. Vlakem bych se bála tak pozdě. Leda že bych dopoledne, vlak má příjezd kolem poledne našla nějaké levné ubytování na jednu noc. Praha Holešovice, nikdy jsem tam nebyla.

Jediné co jsem zvládla je zavaření dýně. Nechtěla jsem použít moc cukru. Dýně byl veliký hrnec, dala jsem do něj 3 kyseliny citronové a nechala do druhého dne pak jsem vždy nabrala do sítka, nechala okapat a dala do menšího hrnce zalela vodou asi 3 litry na to nasypala 1kg cukru a vařila než to zesklovatělo ani to ještě nevařilo do sklenic jsem naplnila velkou lžící dýni, vedle jsem postavila 4litrový hrnec a do něj asi 3litry vody 1kg cukru štávu ze 3 ananasových kompotů Dyni v zavařovačkách jsem dolila vodou s ananasovou št´ávou Proces jsem opakovala, protože dyně bylo něurekom, do zbytku št´ávy z dyně jsem vždy přisypyla trochu cukru úplně odhadem. KOmpoty jsem sterilovala asi 20minut na 80-85%C Stále neumím uspořádání a řádkování tak zde přidám foto Jilešovic na obzoru jsme si všimli nad Hlučínem větrná elektrárna. Stále nemůžu dokončit jeden náramek, který chci využít jako kapsičku na drobné mince nebo kartičku bankomatu. Navlíkám korálky podle předlohy, ještě není dost korálků abych začala háčkovat, což mně z toho baví nejvíce, protože se to dá dělat kdekoliv.

Co s ježkem aneb výlet do Bartošovic

2013-09-23T23:43:00.000-07:00

Našla jsem na zahradě ježka. Zrovna v ten den jsem v televizi viděla, že malí ježci mohou umrznout v nadcházející zimě a že jim můžeme dát něco na jídlo a vykrmit je před zimou. Strčila jsem ho do krabice s trochou listí a převezla domů Sedaly na něj pořád mouchy musela jsem na krabici dát sítko a doslova mouchy vyštourat z bodlin. Ježek skončil na balkoně, protože strašně smrděl. Po příjezdu domů jsem taky hledala na internetu znalosti, co s ježkem. Dozvěděla jsem se, že může mít blechy co mu dávat jíst, ale většinou spíš o těch parazitech samé hrůzy. A ježek nic nejedl. Druhý den jsem vyhledala na netu organizaci Zvíře v nouzi. Zavolala jsem na mobil a pán na druhém konci telefonu byl rád a že jestli ho můžu přivézt. Zjistila jsem spoj a ihned se vypravila na výlet do nejbližší záchranné stanice. Bartošovice, vůbec jsem nevěděla, kde to je poblíž Ostravy. Při příchodu jsem byla okouzlena tím městečkem nebo spíš vesnicí v kopcích. Nad kapličkou je ta stanice moc hezké místo. Pan ježečka vzal do rukou a říká: " Ten ježek je podchlazený proto nejí. Půjde hned do inkubátoru a půjde potom za dalšíma, máme jich už dvacetpět." Ihned ho nastříkal nějakým sprejem proti blechám a odnesl. Za chvilku mi donesl ukázat dva z těch pětadvaceti. Jsou fakt roztomilí. Tak jsem pánovi dala tisicíkorunu a povídám: "At se mu dostane toho nejlepšího vzdělání a na jaře si pro něj přijdu.":-) ne, nedala jsem mu nic bylo mi to blbé a taky mám peněz málo potřebuji na korálky. Ale měla jsem mu něco dát. Nevím. Ještě mně potom provedl po stanici a ukázal voliéry. Řekl, že se mám někdy přijít podívat s rodinou. A já chci moc tam ještě někdy zajet. Nejraději na kole dá se tam zajet kolem Odry.

Dokončení mi nejde

2013-09-17T04:48:00.000-07:00

Hlídala jsem jeden den kamarádce psa. Skoro nic jsem ten den neudělala. Taky je zde jedno foto z naší zahrádky na fotce je štástná tchyně. A hlavní tema jsou moje dokončovací práce na náhrdelnících. Nejde mi zužování náhrdelníku a vůbec mám problém s dokončováním toho, co jsem začala.

Moje začátky

2013-09-15T09:28:00.000-07:00

Začala jsem chovat kalifornské žížaly. Tuto neděli jsem jejich menší rodinku přestěhovala pod širák na kompost. Na balkoně už to nešlo bylo tam plno mušek. Na kompostu jsem vypěstovala tuto dýni. Mnohem pracnější bude její zpracování.

11 krát odpověz

2013-01-23T01:12:00.003-08:00

Nevím, jestli to koho zajímá, ale:

Dárky raději dáváš, nebo dostáváš?
Otázku dárků mám vyřešenou nesnáším povinnou výměnu dárků na vánoce at´si říká kdo chce so chce. Ale to překvapení, když mi dá někdo dárek jen tak a dokonce se trefí..to nic nenahradí.

Letadlo nebo lod´?
Nemám na cestování ani mně to ted´už neláká. Můj poslední zážitek s letadlem byl vloni v červenci, kdy moje sedmdesátiletá matka letěla snad poprvé letadlem za synem do Lisabonu. To byl zážitek, že jsem na stránkách o letadlech věděla přesně tak ted´jsou v Ženevě, ted´letí nad nějakým pohořím a to by asi s lodí nešlo, že. Potom jsem si s ní skypovala jako by byla vedle v bytě a její největší zážitek byl, jak jí nad Pyrenejema letadlo zastavilo aby se mohla pokochat pohledem. No nevím asi jí to tak v té výšce připadalo. Nevim no jezdím ted´s kamarádkou do Katovic skoro co dva týdny na letiště a vůbec mně ten povyk kolem létání neláká. To si raději sjedu lod´kou z Jilešovic do Martinova. To je zážitek jak na nás všichni čumí.

Vydržela bys ve třídě rozdováděných prvn´áků?
To mně láká chtěla bych to zkusit. Dala bych jim rozličné úkoly a děti v tomhle věku se dají zpracovat. Rošt´áky bych postavila k tabuli a zkoušela je tak dlouho až bych zjistila co mají rádi.

Na dovolenou raději na sever nebo na jih?
I když zimu nesnáším vedro taky ne tak bych jela někam na sever v létě, ale protože nemám na to cestování tak by to bylo tak nejvýš do Německa k Severnímu moři.

Čaj nebo káva nebo raději něco jiného?
Mám ráda, když mi někdo nabídne nějaký čaj, který chutóvě neznám nebo nějakou ingredienci, se kterou se setkám poprvé v životě.

Divadlo nebo kino?
Nechci urazit divadelníky, ale mám pocit, že divadlo už jaksi vyšumělo. Byla jsem s kamoškou v divadle,seděly jsme dokonce v první řadě, prý abychom viděly, ale místama mi bylo trapně. Možná jsme si měly sednout dozadu, ale opravdu raději Kinó.

Domácí zvíře ano nebo ne? POkud ano jaké?
To jsou otázky..Jakýkoliv živý tvor mně obtěžuje, protože mám pocit, že něco po mně bude chtít. Možná je to nějaká moje deformace.

Komu ze svého okolí věříš tak moc, že bys do jeho rukou svěřila svůj život?
Jednoznačně můj muž, několikrát jsem se o tom přesvědčila. Byla jsem hodně nemocná a myslím, že tak jak se choval on ke mně v té době, to bych já nezvládla. Mám mu co vracet.

ZOO nebo botanická?
Miluju kvítka, rostlinky jak to poskočí.

Které své vlastnosti bys nejraději změnila?
Pracuji na tom celý život. Je taková ta připosranost, když jsem s někým, kdo znamená víc než já. A je to vlasntě většina lidí na této zemi takže jsem takový plaz.

S kým bys chtěla zůstat na pustém ostrově?
Nádherná otázka. Asi s jedním klukem kterého jsem poznala v dětství. Byla jsem na táboře v Modré u Bratislavy. Bylo mi asi jedenáct a všimla jsem si tam jednoho kluka. Tehdy jsem ještě neměla ponětí o nějakém zapalování lýtek a on asi taky moc ne. Ale zpívala jsem tam v nějaké soutěži písničku od Milušky Voborníkové Kůn´bílý pádí vlakům vstříc. Myslím, že jsem si nezasloužila to písknutí a myslím, že to byl on. Potom za mnou trošku bloumal, ale pak jsem ho jen zahlídla v autobuse na zpáteční cestě. Možná dnes vypadá jako Brad Pitt :-)

Začnu konečně žít?

2013-01-23T00:38:00.001-08:00

Poslední dobu když čtu některé blogery si píšu svůj článek jen pomyslně v hlavě o čem by asi byl. Potom si řeknu, že to zas nic tak převratného není. Vlastně jsem dospěla do toho stadia, kdy si říkám: Raději nic nechtít, nic nemít o nic neusilovat a tím pádem nic nepo-kaditi.
Chtěla jsem foták a co se stalo? Zjistila jsem, že vůbec neumím fotit. Ted´leží za sklem, sem tam na něj kouknu a řeknu si: To by bylo, kdybych něco krásného vyfotila, třeba ted´ten podzim, ty opadávající stromy to listí. A nic. Vloni nebo vlastně už předloni jsem odstěhovala s vervou rodiče, ještě jsem pořizovala fotodokumentaci. Letos neb spíš vloni na podzim se stěhoval syn. Byla jsem plna očekávání, co všechno se změní, jak si to tu přestavím, pořídím nový prostor pro korálkování, budu tvořit a ono..Prd Zpočátku jsem měla dost stresu z toho, jak to všechno zvládne a ted´se už jen vymouvám, že je málo světla a zima a podobně. ZImu prostě nesnáším, ale bude to na jaře lepší?
Jediné co mi zatím dělá radost je moje francouzština, to že jsem se dala do studia. Postupně, jak se učivo ztěžuje, mně i tento entuziazmus opouští. Naštěstí mám dobrou le professeur v Alliance francaise Ostrava. Každou hodinu je nějaké zpestření, bud´přijde ona s nějakou perličkou, nebo někdo řekne nějakou blbost a všichni se smějou. Hlavně si vzpomínám, že se poprvé smáli mi, když jsem na první hodině říkala, že ráda chodím do kina a nemohla si vzpomenout, jak se francouzsky řekne kino tak jsem řekla prostě po ruski kinó. To byl výbuch smíchu. Naposled se mi smáli, když jsem profesorce místo že nebudu v sobotu večer rozhodně vařit, rozuměla, že nebudu v sobotu večer pařit. Jsem se jí zeptala, že jak se to říká. A je to slovíčko vůbec ve francouzštině? Jo je říká se tomu faite la bamboula čti fet labambula.
No nevím, jestli budu ve francouzštině pokračovat. Zatím si prodloužím ten druhý semestr, protože mi to krom toho, že se něco přece jenom naučím dává ten styk s lidma. Nemám s lidma moc dobré zkušenosti a tady ti lidi jsou trošku jiní, než ti lidi, se kterým jsem přicházela do styku v práci. Nejsou zlí a snaží se pochopit druhého, pomoci. Máme tam dole takovou kavárničku, je to všechno takové lidské. I když letos opravdu budu muset šetřit tak do té francouzštiny musím.
Nakonec mně překvapilo, že si tu možná někdo i čte, co píšu a Desperádovi teda odpovím na těch 11otázek. Vůbec nevím jak to funguje s tím blogováním. Nikomu jsem o tom neřekla, tak si vlastně jakoby píšu pro sebe možná tu sem tam hodí oko ti dva co mně mají ve sledování, ale nevim no. Prostě mně přestalo všechno bavit.

2012-07-19T22:24:00.001-07:00

Jedny naušnice pro kamarádku a kytice k mým 49tým narozeninám. Včera mi došel balíček od Artik korálky a moc mně potěšily krabičky na korálky, byly přesně podle mých představ. V pondělí by mi měly dojít pírka tak potom to všechno najednou vyfotím. S focením mám větší problém než s navlíkáním korálků, ale co člověk začne dělat tak rázem opadne ta nejistota.

Výšivka

2012-05-11T09:01:00.001-07:00

Asi tak měsíc jsem měla doma tohle srdce od segry. Vypadlo z takového kovového nevzhledného čehosi a chtěla, at´to obšiju. Zítra má narozeniny tak to dostane. Celkem jsem se u toho zapotila aby byly obě půlky trochu podobné nechtěla jsem freeform.

Vážky

2012-05-08T09:16:00.001-07:00

Udělala jsem z drátků tyhle dvě vážky. Pro mamku at´si vybere neb bude nosit obě, kdyby se jí líbily. Nenosí žádné náhrdelníky tak chtěla něco na klopu na bundu.

Kabošony

2012-04-27T08:50:00.001-07:00

Začínám zpracovávat kabošony.

Focení

2012-04-27T08:47:00.001-07:00

Chtěla jsem se naučit fotit a vkládat fotky do počítače a na stránky. Nejde mi to, protože mně nikdo neučí a dělám sama tak, že klikám kam mně napadne. Opět mne přepadla skepse, potkala jsem moje bývalé spolupracovníky z Dalkie, vesele se procházeli v pracovní době a ještě se tomu smáli. Hrůza co? Mohla jsem se procházet s něma, kdybych neonemocněla. Ale stejně si myslím, že jsem onemocněla z toho jak jsem byla šikanovaná. Dost mně deptalo, že lidi, kterým jsem pomáhala a dělali jsme společně prostě jsem mezi ně nezapadla. A ted´to mám pokouším se dělat něco, čím bych se realizovala a zapoměla na to, co mně potkalo. Jde to ztuha. Zapomenout na to zlé. Myslím, že kdyby se mi to podařilo udělala bych nějaké krásné dílo nebo vymyslela nějaký návod, který zatím nikoho nenapdl. No na skoro padesátiletou babu jsem hodně naivní. Nemyslet na to, jak si se mnou pohrávaly. Honza chce někdy slyšet jak to dělaly a nedá se to popsat. Myslím, že mně tím chce naštvat ani neví jak mi tím ubližuje.

2012-04-27T08:46:00.001-07:00

19.dubna je to nanic

2012-04-20T07:25:00.001-07:00

Horníci

2012-04-20T07:23:00.001-07:00

Úplně mně dojali s těma hornickýma praporama a byli tam vysloužilí horníci a myslím, že i ti opravdoví.

Moji motýlci

2012-04-20T07:01:00.002-07:00

Dělám už delší dobu věci z korálků a drátků.

2012-04-20T06:56:00.001-07:00

Včera jsem byla na hydeparku v centru Ostravy. Byla to slabota myslím, kdyby tam byli nějací hoklejisti to by tam byla tlačenice větší. Paní s pejskem.

2012-04-20T06:52:00.001-07:00

Pejsek zřejmě nechápe politickou situaci.

Někdo se asi zbláznil

2012-03-29T00:17:00.002-07:00

To prohlásil můj syn, když jsem mu s radostí oznámila, že jsem prodala jedny svoje vyrobené fimo korále z obrázku předešlého článku. Jen jsem je trochu upravila nechala jen dva ty kovové listy a přidala ke korálkům kovové kaplíky a voskové perle fialové. Cena byla sice skoro jen za perle, za mou kreativitu a nápad jen asi dvacka celkem jsem je prodala za 80kč. Je to úspěch, protože poslední dobu se mi zdá, že lidi mají před očima jen vejce. Škoda, že jsem si ten náhrdelník naposled nevyfotila, dokonce jsem i měla tak trochu lítost, když jsem se s ním loučila. Korálky fakt byly povedené. Jen mně to utvrdilo v tom, že lidi chtějí originály a budu dále zkoušet z fima.
Hlavně, že už je ta prokletá zima za námi a mně čekají jen světlé zítřky.

2012-01-12T01:55:00.001-08:00