<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?><rss xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:blogger="http://schemas.google.com/blogger/2008" xmlns:gd="http://schemas.google.com/g/2005" xmlns:georss="http://www.georss.org/georss" xmlns:itunes="http://www.itunes.com/dtds/podcast-1.0.dtd" xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/" xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0" version="2.0"><channel><atom:id>tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752</atom:id><lastBuildDate>Mon, 26 May 2025 07:13:06 +0000</lastBuildDate><category>புதுக்கவிதை</category><category>அன்பின் சக்திக்கு</category><category>கட்டுரை</category><category>அனுபவங்கள்</category><category>விமர்சனம்</category><category>வீடியோ</category><title>நான் ஒன்று சொல்வேன்.....</title><description></description><link>http://naanselva.blogspot.com/</link><managingEditor>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</managingEditor><generator>Blogger</generator><openSearch:totalResults>305</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>25</openSearch:itemsPerPage><language>en-us</language><itunes:explicit>no</itunes:explicit><itunes:subtitle/><itunes:owner><itunes:email>noreply@blogger.com</itunes:email></itunes:owner><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-9212609254613228945</guid><pubDate>Mon, 15 Oct 2018 15:16:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-10-15T22:17:06.015+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>இருக்கிறது...</title><atom:summary type="text">






ஒரு சமூகம்
ஒரு நாகரீகம்
ஒரு மொழி
ஒரு நகரம்
ஒரு மனிதன்

எப்போதெல்லாம்
தன்னை
புதுப்பித்துக்கொள்கிறது...?



சமூகம்
ஒரு தலைவனால்
புரட்டிப்போடப்படுகிறது.

நாகரீகத்திற்கு
புதிதாய்
ஒரு நதி வேண்டியிருக்கிறது.

மொழிக்கு
புலமையின் அளவுக்கு
பொருள் தேவை அதிகம்.

நகரத்துக்கு
ஒரு பேரழிவு
அவசியமாயிருக்கிறது...

மனிதனுக்கு
ஒன்று மட்டுமென
ஏதுமில்லை..

எங்கேனும்
ஒற்றை மந்திரத்தில்
யாவையும்
</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/10/blog-post_15.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtValjhftuqzOP59GhA9nP21RKdR_PgrFjxqakx3UgY3tY9B36bOT82xEqO9MuhX3Td5AFB5nC6BUckRCr0rxo8Y9ALMdM94XlFPRCHue2h1mioXl_kuLWctj46MOC2rsBQ6Q8QPkhr2dx/s72-c/%25E0%25AE%25AA%25E0%25AF%2581%25E0%25AE%25A4%25E0%25AF%258D%25E0%25AE%25A4%25E0%25AE%2595%25E0%25AE%25A4%25E0%25AF%258D+%25E0%25AE%25A4%25E0%25AE%25BF%25E0%25AE%25B0%25E0%25AF%2581%25E0%25AE%25B5%25E0%25AE%25BF%25E0%25AE%25B4%25E0%25AE%25BE-2018%252C+%25E0%25AE%25AA%25E0%25AF%2581%25E0%25AE%25A4%25E0%25AF%2581%25E0%25AE%2595%25E0%25AF%2588+20181015_204121.jpg" width="72"/><thr:total>2</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-3500676558553444844</guid><pubDate>Thu, 04 Oct 2018 13:26:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-10-04T18:56:28.821+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">அனுபவங்கள்</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">கட்டுரை</category><title>மழையே...மழையே..</title><atom:summary type="text">


மழைக்கு விடுமுறைகள் இல்லாத இளமைதான் எப்படி இருந்தது..பேண்ட் அணிந்து எப்போதும் வரும் ஜெ.ஆர் சார் 
நெடுநெடுவென உயரம்..மழை காலங்களில் மட்டும் வேட்டி அணிந்து வருவார்.கூரைப்பள்ளியின் ஒரு ஓர மதில் உச்சியில் ஆவியாதலை செய்முறைப்படுத்திக்காட்ட கண்ணாடி டம்ளரில் ஊற்றி வைத்த தண்ணீர் ஆவியாதலை விடுத்து முழுக்க நிறைந்து வெளியிலும் வேர்த்திருக்கும்.
கொட்டும் மழையின் சாரலடித்தாலும் சோலைமுத்து சார் குச்சியுடன் </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/10/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcVdBCLDCMbOtYLajXMxw4sSkYLfmIoHUriOA8sv1zE_J9KPgQKIWYLo1uHG9W5rgx8wQxgKLGmz6O6SFn8topzleKl-pg5e6TrWR0QO64NjE8ZylVmmudZNWcrq7X7Y7YpwqB00HhzEWb/s72-c/images.jpeg" width="72"/><thr:total>3</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-7848499698471273194</guid><pubDate>Sat, 08 Sep 2018 06:55:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-09-08T12:25:35.802+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">விமர்சனம்</category><title>பொன்னியின் செல்வன்...</title><atom:summary type="text">


உலகமே ஒரு நாடக மேடை..நாமெல்லாம் நடிகர்கள் தான்.ஆனாலும் அடுத்தவர் நடிப்பை காண்பதில் அத்தனை ஆவலாதி.
.

தமிழ் எழுத்துக்கூட்டி படிக்க ஆரம்பித்து பாடப்புத்தகத்தை தவிர்த்து கதை என்று வாசித்து மிரண்டதும் இன்று வரை மீளமுடியாதிருப்பதும் அமரர் கல்கியின் பொன்னியின் செல்வன் தான்.

செவ்வாய்க்கிரகத்தில் புத்தகக்கண்காட்சி நடந்தாலும் பொன்னியின் செல்வன் விற்பனையை யாராலும் தடை போட்டு விட முடியாது.

ராஜாஜியின் </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/09/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRhUlA5lwVw403gA3g2R66x5IGGaZ52Rrfkn3t2WMWcMOANzHA-GYNt1qfHfcAsUPjQ5ndSeCj98iNHLZxWDNGZq8ewLugu8qDN53UaU_dGQPp338iPacs1RV_gFuXDLnUD_GtHWBbNJWk/s72-c/download.jpeg" width="72"/><thr:total>8</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-4106537026072597024</guid><pubDate>Thu, 16 Aug 2018 13:42:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-08-17T15:43:42.846+05:30</atom:updated><title>கந்தர்வகானம்...</title><atom:summary type="text">
ராகம்
********
இந்த சமூகம் பேச்சுகளை கேட்ட அளவில் எழுத்துகளை பார்த்ததில்லை.
ஒவ்வொரு மனிதனும் எத்தனை கதைகளை,அனுபவங்களை சுமந்து திரிகிறான்.

புதிதாய் எதுவும் சிந்திக்கக்கூட தேவையில்லை..சந்தித்த சக மனிதர்களைப்பற்றி கற்பனை இல்லாமல் எழுதினாலே போதும் காவியமாகிவிடும்.

எனக்கும் அதைப்போலவே சந்தித்த மனிதர்களைப்பற்றி எழுதிவிடவேண்டும் என்ற அவா அதிகம்.
பள்ளி நாள்களில் பாடங்களை படித்ததை விட மனிதர்களைப்பற்றி </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/08/blog-post_16.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><thr:total>11</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-3946279263159226778</guid><pubDate>Thu, 02 Aug 2018 13:00:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-08-02T18:37:47.713+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">கட்டுரை</category><title>ஒற்றைவிரல் அவர்களைக் காட்டும்போது...</title><atom:summary type="text">


சமீபத்தில் கேட்ட ஒரு ஆடியோ துணுக்கு&amp;nbsp; ..
இப்படி தலைப்பிட வைக்கிறது.


ஒரு மாநிலத்தின் முதல்வர் அவர் சார்ந்த கட்சிக்கு மட்டுமல்லாது..அந்த மாநிலத்து மக்கள் அனைவருக்குமான முதல்வர் ஆவார்.

வாக்குகள் அவருக்கு போட்டோமோ இல்லையோ ஜனநாயகத்தின் உயிரிய கோட்பாட்டின் படி அவரே எதிர்ப்பாளருக்குமான தலைவர்.

மாநிலத்தின் அனைத்துத்துறை சம்பந்தப்பட்ட எல்லா ஊழியர்களும் அவருக்கு கீழே பணியாற்றுபவர்கள்.

அத்தகைய </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/08/blog-post_2.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGuyLwiHb7c0ZTQ3ek1RqT00ATXfIc3POStwAPjdO8A9Ks0_YZyvrm9-2AYPwp1sx-ScfUzByrmm_vBIiby7Bguh8gWpCYIqkd3MswJ548E463uZr0xdyUSRNoiCb1CTNKPOlAoCms05av/s72-c/images.jpeg" width="72"/><thr:total>4</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-2499257782349983847</guid><pubDate>Wed, 01 Aug 2018 05:57:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-08-01T11:27:47.313+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">கட்டுரை</category><title>இணையவெளி அச்சங்கள்..</title><atom:summary type="text">


***************************************
எங்கோ இருந்து கிறுக்கிக்கொண்டிருந்த என்னை எழுதவைத்து அட்சரம் சொல்லிக்கொடுத்த அத்தனை ஆசான்களுக்கும்... வலைப்பூவில் எழுத ஆரம்பித்த இந்த மூன்று வருடங்களில் என்னை உள்ளார்ந்து நேசித்த அன்பு உள்ளங்களுக்கும்..
மிகச்சீராக 300 பதிவுகளை தொட உதவிய அத்தனை நண்பர்களுக்கும் என் நன்றிப்பூக்கள்...
*************************************



இந்த உலகில் மிக எளிமையாகவும் </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/08/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhymzohjmPhkXeZBbtP-mCFVosrrbmO6wVeYajeVDecvL214Q4ohEeNz1-mov9nxtdiELCToUtuE7t-AQIWKhNQ7ZDmVQpZVCs-8lAamEOr6zyZdJtye4SPUWCPw49iajHqWJ1U5Pow5xuv/s72-c/unnamed.png" width="72"/><thr:total>16</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-5848765374390296601</guid><pubDate>Tue, 31 Jul 2018 07:58:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-07-31T20:27:13.046+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>துளிர்க்குமோர் பனித்துளி.</title><atom:summary type="text">




காலப்பெருநதியின்
கரையோரம்
காத்துக்கிடக்கிறேன்
வாழ்க்கை முழுதும்.


நூலாம்படைக்குள்
சிக்கிய
சின்னப்பூச்சியாய்
சீரழியும்
வேளைகளில்
வந்துபோகிறது
உன் நினைவுகள்.

பருவம் கடந்த
பின்னே
வந்த பெருமழை நீ.
இரவுப் போர்வைக்குள்
நுழைந்து விட்ட
சிறு பாடல்..

குல்மொஹர்
பூக்கள் சிந்திய
வீதிகளில்
நீ கடந்து போகிறாய்..
பூக்கள் சிவந்து
போகிறது..

காற்றினில்
வரும் உன்
வார்த்தைச்
சங்கீதத்தை
சுரம் பிரித்தே
என் ஈரம்</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/07/blog-post_31.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUp-hOl0vwcq_79tm3HTYNQyuquMUQ1aiHmEFJx4gDmVMXHi9Eqp9OvEAQMSpsayrIbkViQCG__aMgBJq1fPzq_w6uNQentPoYb5LMGNianJNQgH33F619ZKBpYYjXtvb6CVNcGbEBIgXj/s72-c/IMG_20180731_132515.jpg" width="72"/><thr:total>4</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-7744817545488932861</guid><pubDate>Fri, 27 Jul 2018 13:55:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-07-30T16:26:39.959+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">கட்டுரை</category><title>அப்பாவும்...தி.மு.க.வும்..</title><atom:summary type="text">


அந்த குடியிருப்பில் எங்கள் வீட்டில் மட்டும் ஒரு சிறப்பு இருந்தது.

நடுக்கூடத்தின் சுவர் முழுவதும் கிட்டத்தட்ட ஏழுவரிசைகளில் ரீப்பர் அடித்து போட்டோக்கள் மாட்டியிருக்கும்.

மேல் வரிசையில் கோட்டு அணிந்து தாத்தா ஒரு தேக்கு நாற்காலியில் கம்பீரமாக அமர்ந்திருப்பார்.
வரிசையாக முன்னோர்களின் படங்கள்.

அடுத்த வரிசையில் அம்மா அப்பாவின் திருமண சமயத்துப்படம்.
அப்பா மெல்லிதாக சிரித்துக்கொண்டிருக்க...
அம்மா </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/07/blog-post_27.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYYNtwXxenHlMWC5o_82M46D8NbAYBtJfgcPohyAQO4xCcJjHJRpMQkH_pSdjJGJaHkJ9ZajLv-DiG26sb61SzscLmXdvB7zfhkSH906iPVRc9sEM94nGDMJsJePj8MNH8sydP3Qrpg4Jr/s72-c/IMG_20180727_191719.jpg" width="72"/><thr:total>5</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-7592154627428612931</guid><pubDate>Fri, 20 Jul 2018 17:37:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-07-20T23:07:29.053+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">விமர்சனம்</category><title>நந்தலாலா-நந்தன் ஸ்ரீதரன்</title><atom:summary type="text">


மறைந்த கவிஞர் வைகறை புதுகைக்கு வந்த புதிதில் 
கவிஞர்களுக்கான சந்திப்பொன்றை நகர்மன்றத்தில் நடத்தினார்.
அந்த கூட்டத்தில் தான் முதன்முதலாக ஸ்ரீயை சந்தித்தேன்.
அந்த கூட்டத்தில் நான் பேசவுமில்லை.ஏனெனில் அந்த கூட்டம் நிகழ்ந்த பொழுதுகளில் நான் சின்னதாக ஒரு படைப்பையும் எழுதியிருக்கவில்லை.

கவிஞர்களின் கூடல் அத்தனை கிளர்ச்சியாக இருந்தது.

அதன் பின் நந்தன் ஸ்ரீதரனை நான் மிக இயல்பாக ஸ்ரீ என்றே முகநூலில் </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/07/blog-post_20.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6JAS03NcLzEoi2qs6iNFKUM3dUeCU9XeskZg46-VllLwd0OPotC6on7rApRhYKSzWt8VSnGBwwFXPgunijuxaix62CGU4xI6EXPgdDLsLREzzngHOEUiyr_xDOWx5cMYp-npQ4oiOcl-K/s72-c/Bg90Je9FTTXHCD6gP5AS55XN.jpg" width="72"/><thr:total>5</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-2064819221652723945</guid><pubDate>Thu, 05 Jul 2018 05:59:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-07-05T11:52:45.414+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">விமர்சனம்</category><title>அற்றைத்திங்கள்</title><atom:summary type="text">


வால்ட் டிஸ்னி தனது கனவு உலகத்தை செய்து முடித்து திறப்புவிழாவின் முன்னரே காலமாகிவிட்டார். 
அதன் திறப்புவிழாவில் பேசிய அனைவரும் ஆஹா..ஓஹோ...அற்புதமான இந்த படைப்பை பார்க்க டிஸ்னி இல்லையே என வருத்தப்பட்டு பேசினர்.
இறுதியில் பேசிய திருமதி டிஸ்னி&amp;nbsp; &amp;nbsp;நீங்கள் இப்போது காணும் இந்த அற்புதத்தை டிஸ்னி எப்போதோ மனசுக்குள் பார்த்ததைதான் நீங்கள் காண்கின்றீர்கள் என்றார்.

ஒரு நாவலைப்பற்றி எழுதவந்த நான் </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/07/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjx3AnAyBUzF6anZGWmOHACQ46lPoTJD5XINu_bwPhxgaFip8to9SC3WUWu1jqLinuayfoR0SaVvs3uQvjR-FZ0AKyGMDODBN2GwP4RqnxRkokg1WJkAMN7eu3oDE79x0A4pcGqGUs39pTX/s72-c/Screenshot_2018-07-05-10-58-15-296_com.android.chrome.png" width="72"/><thr:total>4</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-930265731917932219</guid><pubDate>Wed, 27 Jun 2018 04:58:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-06-28T07:24:24.415+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">கட்டுரை</category><title>சாதித்த சங்கம்</title><atom:summary type="text">


இந்த பாண்டிச்சேரிக்கு அடிக்கடி வந்துபோயிருக்கிறேன்..
ஆங்கில ஆட்சியில் மட்டுமல்லாது இந்த காலத்திலும் பலருக்கு அடைக்கலம் கொடுக்கும் பூமியாகத்தான் இருக்கிறது.
கடற்கரையின் நடைபாதையில் அலைகொஞ்சும் கடல் ஒருபுறமெனில் மற்றொரு புறம் கட்டடங்களை ரசித்துக்கொண்டிருக்கும் பலரது முகங்களில் என்னைப்போலவே அடைக்கலமாய் வந்திருக்கும் உணர்வுகளை கண்டிருக்கிறேன்.

தேசிய நெடுஞ்சாலையில் விழுப்புரத்தை கடந்து வளவனூர் </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/06/blog-post_27.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0DFxGcewWBsWSveiV8YISMQ7gXhASKLnziUeCB_UtNX-CzDVdZCDLeT6xgvunyFJy5J7FHA3CZSi8VejJ2msv0mew7j5gGcsZX5YTKrrQ1GS8SDhEPTdDiNQbpOw2diEPjxhes2D04KDx/s72-c/IMG_20180623_200534.jpg" width="72"/><thr:total>5</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-6205820257664677196</guid><pubDate>Fri, 22 Jun 2018 03:44:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-06-22T09:14:16.673+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>ஊர் நீங்கல்</title><atom:summary type="text">







இருட்டத்துவங்கும் மாலை

குட்டியானை வாகனத்தில்

இறுக்கிக் கட்டியிருக்கிறது

சுமைகள்..

இரும்பாலான கட்டிலொன்று

நீர் சுமக்க

வரிகளிட்ட பிளாஸ்டிக்

குடங்கள்.

சுருட்டிய மெத்தை.

உறைகளில்லா தலையணை

சிலவும்.

மூட்டைகளில் துணிகள்.

இலவச காற்றாடி.

இற்றுவிட ஆரம்பித்திருக்கும்

மரமேசை..

பிள்ளைகள்

கட்டிப்பிடித்துறங்கிய

கரடி பொம்மை.



ஓட்டுநர் அருகில்

ஒருவன்

சுமைகளின் மீதொரு

பெண்ணும்

இரு </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/06/blog-post_22.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcHbR6Le8mVP6MLfx6QnKdyhdgg8_JEZa-20cejiiH4gbQCqKeOJ-5fxgpBqSlFX4jR25_eMjryA2sTA4e5T2rz_QHD2LpPVvNPectAZK9lQ8iJhmvytqPuIAtxD6rmp2E5AXgNGu_wE7X/s72-c/images.jpeg" width="72"/><thr:total>5</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-1174810326473814448</guid><pubDate>Tue, 19 Jun 2018 16:40:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-06-19T22:10:10.553+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>எட்டு..ராசியில்லை அரசே!</title><atom:summary type="text">







இந்த பச்சை வயல்கள்

விளைந்து

கிடக்கிற

இடத்தில் தான்

உங்கள்

சாலைகள்

வரப்போகிறது.



யுகங்களின்

கதைகளை

சுமந்துகொண்டிருக்கும்

இந்த

மலைகளைத்தான்

உங்கள்

இயந்திரங்கள்

குடைந்து

வழி செய்யப்போகிறது..



இந்தக்குடிசைகளை

அகற்றிவிட்டுத்தான்

அவசியமான

பாதை

அவதரிக்கப்போகிறது.



நீரோடிய

இந்த

வரப்போரங்களில் தான்

உங்கள்

உணவகம்

அமையக்கூடும்.



இந்த

தென்னைகளை

சிதைத்துவிட்டுத்தான்

</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/06/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzJjQgsZkYyXWrCaoWRbnHdConYeGsblBSmesjbARyNIEid4J0wwIItnt5ZpLQN9CJ7fgTSsahuWTV_gd_Vagjh5L5c4D4N13k9LRrcQD-rBQVa3-5DOlG9-7WcHtBIG4m73AD6cggzJP1/s72-c/image-2-tapioca-plantation-ramalingapuram.jpg" width="72"/><thr:total>5</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-6549725996782015909</guid><pubDate>Thu, 31 May 2018 07:22:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-05-31T12:55:30.244+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>யார் நீங்கள்?</title><atom:summary type="text">


நீங்கள் தான்
நட்சத்திரமென
உச்சத்தில்
வைத்தீர்கள்.


உறுப்பிலிருந்து
செருப்புவரை
சிலாகித்தீர்கள்.

அவன்
அண்டாவைக்
கவிழ்த்து
சிவனென்றான்..
நீங்கள்
கன்னங்களில்
அடித்துக்கொண்டு
சூடம்
காட்டினீர்கள்.

அவன்
சிந்தாத
வியர்வைக்கு
ரத்ததானம்
செய்தீர்கள்.

சிலுப்பிய
முடிக்கும்
சிகரெட்
குடிக்கும்
சீட்டி
அடித்தீர்கள்.

சிலர்
கிறுக்கன்
எனும்போது
முறுக்கி
மறுத்தீர்கள்.

அவன்
பயணங்களுக்கு
நீங்கள்
தான்
ஆன்மீக
</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/05/blog-post_31.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi04tkQwCbKupubtwqudFO0q4Flxxresvy7w72rFZ3QcfQq8g0UBUrylxcK83h6w7TXTdSEmawX8AHrWIgj31TR_iuh47ZvkhEraDZSSOAtrBP7znRKsZLgFs_6TFOVYN2uCODJ4gliUL46/s72-c/images_1527751247122.jpeg" width="72"/><thr:total>13</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-5808025420726247201</guid><pubDate>Sat, 26 May 2018 07:48:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-05-26T13:36:36.977+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>அம்பின் அலறல்..</title><atom:summary type="text">


இன்றென்
மகளுக்குப்
பிறந்தநாள்..
நகரின்
நலனுக்கு நடந்த
போராட்டமொன்றை
அடக்கிவிட்டு
வந்திருக்கிறேன்..

நீளத்தடியை
சுழற்றும் போது
எங்கோ
தெறித்திருக்கிறது
சீருடையின் உலோகப்பொத்தானொன்று..
ஆண்டிறுதி
அறிக்கையில்
பதில் சொல்லவேண்டிய நினைவில்..
எவனோ எறிந்த
கல்லொன்றில்
கன்றியிருக்கிறது
தோள்கள்.

கேக்கின் துகளொன்று
ஒட்டிய வாயுடன் உறங்கிக்கொண்டிருக்கிறாள் மகள்..

தொலைகாட்சி
மௌனமாய் ஓடிக்கொண்டிருக்க மனைவி
</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/05/blog-post_26.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8P4LsrKjoD6C5s7jGC3g-kipphamo8Igsr3LX-nn9Xd80GgUb6tud3OIkbwj97_GPUwDkLIiuqZxe3HMmfyjqyqPYx0CpSB8ZoNNT4GQjoSLEQiPvyvL5fPbWQP-HMbQG3JdCTBUitiHD/s72-c/unnamed.jpg" width="72"/><thr:total>7</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-3811909874092998697</guid><pubDate>Mon, 21 May 2018 10:23:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-05-22T13:49:40.202+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">கட்டுரை</category><title>மதமெனும் அபின்</title><atom:summary type="text">


அரசென்பதும் சட்டமென்பதும் யாவர்க்கும் பொதுவே.
நீங்கள் எவ்வளவு உயரத்தில் இருந்தாலும் அதனினும் அதிகமான உச்சத்தில் சட்டமிருக்கும்.


எத்தனை கோடி ஜனமிருப்பினும் முகம் ஒன்றாகவே இருக்கவேண்டியதன் அவசியம் நாட்டின் ஒற்றுமைக்கு எப்போதும் தேவை..

மத, இன மொழிகளின் அடிப்படையில் பிரிந்து கிடந்தாலும் பாரதத்தின் பிள்ளைகள் என்பதில் தான் எத்தனை மகிழ்ச்சி..!

ஒன்றாகி அடிமைப்பட்டுக்கிடந்த இந்தியாவில் அத்தனை </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/05/blog-post_21.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDMaDXbrXoXyiuICrrRQIuWqXvir80HAR4ZNRSGmtYX08fbBqmrJDjDfK3bAHNdQlZ3hxx5V02_4iDHguoZvLWRlXgCCtX9VesDMBO1-ENNHFGrmB8t0Up-CS5LzEDwFN7IosD-T5FyHLC/s72-c/images+%25282%2529.jpeg" width="72"/><thr:total>2</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-8680893437662276106</guid><pubDate>Fri, 18 May 2018 19:27:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-05-19T12:35:48.323+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>ஆடைகளை அவிழுங்கள்</title><atom:summary type="text">



மனனம்

செய்யும்

அவனோ பாவம்,

அணாக்களின்

கணக்கில்

ஜனனம் திட்டாதீர்..



பந்தடிக்கும்

பிள்ளைகள்

ஆட்டத்தில்

ஓட்டங்கள்

கொள்ளுங்கள்..



பேனாக்கள்

இருக்கும்

பெருஞ்சட்டை

பையில்..

கொஞ்சம்

கோலிக்குண்டுகள்

சேர்த்து

தூக்குங்கள்..



சீமைச்செய்தி

பிறகு பார்க்கலாம்

சிந்துபாத்

ரசியுங்கள்.



செவிட்டு

இயந்திரம்

எப்போதும்

வேண்டாம்..

புளூடூத்

பாட்டுக்கு

கொஞ்சமாய்தலையாட்டுங்கள்.



</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/05/blog-post_19.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwrTpOViSeeiUHjl4Qfd4czkEPpA5UFg4yaV96ZScrrL_dhr1M7A5cnwuzXs6T9FQTcnAmrspIOQgP2ogNFXuiKyt2-EXnV-cCYt0iqYXzT1mXYImr-FZfSlrBk_fXC7k6gqNYUywhN3o2/s72-c/images.jpeg" width="72"/><thr:total>7</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-1854830060016353787</guid><pubDate>Thu, 17 May 2018 06:46:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-05-17T12:16:14.931+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">கட்டுரை</category><title>மாண்புமிகு எதிர்க்கட்சிகள்...</title><atom:summary type="text">


வரலாற்றின் இருண்டமேகங்கள் நம்மை சூழ்ந்திருக்கின்றன.


உலகின் ஆகப்பெரிய ஜனநாயக நாட்டில் வாழ்கின்றோம் என்ற ஏட்டளவில் இருக்கிறது நிலைமைகள்.

அரசியல் சட்டவிதிகளுக்கு கட்டுப்பட்டு நம் தேசம் செம்மாந்து வளர்கிறது என்றால் நாமே மல்லாந்து படுத்துக்கொண்டு எச்சில் துப்பிக்கொள்வது போலன்றி வேறில்லை.

இன்றளவும் நாம் ஒன்றுபட்ட இந்தியாவின் ஒரு அங்கமாய் இருப்பதாய் சொல்லிக்கொண்டிருந்தாலும் செயல்பாடுகள் அப்படி </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/05/blog-post_17.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9mrz0een4VduFjScqSq4Jh-2_bnuqKc-11hLUZvCq54TPROSBMdef8IITZsXg6euHB7fXUZAS_kwmh_oa0SKcL5pKCe8nbFgbMF_MgBpJIq3baS3VdBpfOgwwcT-KnVJFPvdurqORT4af/s72-c/download.jpeg" width="72"/><thr:total>3</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-7493717822057625072</guid><pubDate>Thu, 03 May 2018 11:56:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-05-03T17:27:41.852+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>நீ ராமனுமில்லை...நாங்கள் அகலிகையுமில்லை...</title><atom:summary type="text">



கூட்டமாய் பிழைக்க&amp;nbsp;
நாங்கள்
ஆடோட்டி&amp;nbsp;
வரவில்லை...
கூட்டிக்கொடுத்தலெனும் கொடுஞ்செயல்கள்&amp;nbsp;
கொண்டதில்லை.

குள்ளநரி&amp;nbsp;
மூளை கொண்டு
கொள்ளையராய்ப்&amp;nbsp;
போனதில்லை..
உள்ள&amp;nbsp;
பொருளெல்லாம்
உள்ளொதுக்கிக்&amp;nbsp;
கொண்டதில்லை..

உச்சிக்குடுமியில்லை..
ஊடோடும்&amp;nbsp;
நூலுமில்லை.

மண்ணோடு
வாழ்ந்திருந்தோம்.
மமதையேதும்&amp;nbsp;
மனதிலில்லை..
புண்பட்ட
ஓர்நிலையும்&amp;nbsp;
வந்ததிங்கு&amp;nbsp;
உங்களாலே.

நீ</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/05/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjutQlfgPtqspxPKB5hSmaHbf6KGh5HJsuoLgAewT1P_7qzpBJqYxdWSb3HLENjw6Vwl6V_n9hyGOOvq2hnBjRziMUITXqBEJyIn4KS4XCc-jr9legyPlP5qZeCYqlMj5CJ9Tz6rmQfHaRF/s72-c/201506111154507972_People-must-cooperate-in-cleaning-up-of-rivers_SECVPF.gif" width="72"/><thr:total>8</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-3990760174823909094</guid><pubDate>Mon, 30 Apr 2018 16:55:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-04-30T22:25:45.401+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">கட்டுரை</category><title>வரலாறு...சுற்றுமோர் தத்துவம்..</title><atom:summary type="text">


மத்திய ஆட்சிக்கான தேர்தல் களம் சூடுபிடிக்க ஆரம்பித்திருக்கும் சூழல்..

கடந்த நான்கு வருட காலங்களில் நாடு மக்களை தோசையாய் திருப்பி திருப்பி போட்டு சுட்டிருப்பது எல்லாரும் அனுபவித்த கதை தான்...

மானியங்களின் வெட்டில் ஆரம்பித்து வங்கிக்கணக்குகள் நிரம்பி வழிய...
ஒற்றை நொடியில் மக்கள் ரோட்டுக்கு வந்து நின்றதை அவ்வளவு எளிதில் மறக்க முடிந்தால் நீங்கள் என் வரிகளை வாசிக்காமல் வேறு வேலை பார்க்கலாம்..

</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/04/blog-post_30.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEib4AESmWfzQF1LbNPZl1Cgkyt90KN5kxpuXcn4kbCPVUmS1vwsPA-u2ETig84LdEBHip_QlARdykVRBfIG6tE8nfE8MVNBekG73Ey4XNt56PkkF7IthY-ZmLk2RY7iBDAKIvWF3AkMYCc6/s72-c/pic.jpg" width="72"/><thr:total>7</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-5725334459803524713</guid><pubDate>Wed, 25 Apr 2018 17:08:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-04-26T12:33:06.401+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">விமர்சனம்</category><title>பஞ்சுமிட்டாய் வடிவில் கொஞ்சும் கவிதைகள்...</title><atom:summary type="text">


"சிலரின் கவிதைகள் படைப்பாளனின் பெயர் தெரியாவிட்டாலும் மனசோடு ஒட்டிக்கொள்ளும்..."

"வைகறைக்கான நிதி திரட்டல்&amp;nbsp; நேரத்தில் கடல்கடந்து வந்த நிதியொன்று எங்கள் நெஞ்சைத் தொட்டது.."

"முகநூலில் வாசித்துக்கொண்டே வரும் போது சில கவிதைகள் நம்மை நிறுத்தி கைகுலுக்கிவிட்டுப்போகும்"

"அயலகத்தில் இருந்தாலும் மனசு முழுவதும் தாய் மண்ணோடு ஒட்டி உறவாடிய உன்னத வேளைகளோடே இயங்கும் எழுத்துகள் வாய்ப்பது வரம்"

"மிக</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/04/blog-post_25.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiv5-RUu8Bvaw-qTVxQby2kJXdDki5EOWADW63NJ5eMMUkEbKKHrGKoeXkQlufzgtLXuvAxylby_DFjcfeVNa6arlb_FUHpXvgAiRTx7R8zYCqfQEhd-2vw9lOImVfLt0IS-buMLst6P26p/s72-c/IMG_20180425_223611.jpg" width="72"/><thr:total>11</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-2708169798278527009</guid><pubDate>Sun, 22 Apr 2018 07:00:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-04-22T13:47:17.513+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>கதம்பம்...</title><atom:summary type="text">


22.04.2018
த.மு.எ.ச.க
புதுக்கோட்டை மாவட்ட மாநாட்டில்
தோழமைக்கவிஞனாக வாசித்த சில நறுக்குகள்....

××××××××××××××××××

தமிழ்த்தாய் வாழ்த்து..
மட மனிதர்கள்
எழ
வேண்டியதில்லை...
#########

நிர்மலாக்களின்
தேசம்
ஆசிபாக்கள்
நாசம்
######

புதிய கல்விமுறையில்
புத்தாக்கப்பயிற்சிமுடித்த
பேராசிரியை
வகுப்பெடுத்தார்
வாட்ஸ் அப்பில்...
#######

பாஸ் போடுறேன்னு
சொன்னவளுக்கு
பெயிலும்
கிடைக்க வில்லை
##########

</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/04/blog-post_22.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRdCx2VG6oXVe91v2egPFwoGASCG14v72cSpnUxoiGpYOh-tYXaTCveWaHZ1l4bzXrSuMq9Km1Pi2o2raLpu5NNNJzKnH8TTwPeAue96F4rfGkt2Uik-fyL7XghaIhMnxqVtYEZcYKuxnB/s72-c/sunburst-cultivated-flowers.jpg" width="72"/><thr:total>8</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-8143864860090001226</guid><pubDate>Mon, 16 Apr 2018 05:56:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-04-16T11:33:37.735+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>ஆவிகள் புதைத்த மேடு...</title><atom:summary type="text">


ரங்கம்மா சத்திரத்து
மூலை
புளியமரமொன்றில்
ஏகப்பட்டஆவிகள்..

போலிஸ்கார மாமாவுக்கே
காய்ச்சல் வந்தது..
கிளியூர் முக்கத்தில்
பழனிச்செல்வம்
அடிபட்டு இறந்த
மரத்தினடியில்
நிஜாம் பாக்குப்பொட்டலம்
சிதறிக்கிடந்தது..

ஊரைச்சுற்றிப்போன
சாலையில்
விபத்தென்பது
எப்போதேனும் நிகழ்ந்த
இடைக்கால திருவிழாக்கள்...

வடசேரிப்பட்டி
கால்முளைத்து
வடசாரிப்பட்டியானது..
அண்ணாபட்டி
இடை சிறுத்து
அன்னுப்பட்டி...

அடைமழை </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/04/blog-post_16.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmcyv5_oeBhNHwXjFC2SFY6yf0wDAIHdF1OklUezHq19nJKVY5Smxbn7181oeTdeju4hzAXf-nKXHroAbI_plCSlBoPI0Kq64fFKHAjtE2C531g7ZD2J_JyHN2IrF66JxnaRy5mTNfGuMZ/s72-c/201710250254406296_Rs-7-lakh-croresNational-Highway-Project_SECVPF.gif" width="72"/><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-3716296701805697927</guid><pubDate>Sat, 14 Apr 2018 19:51:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-04-15T01:21:53.687+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>அவள் உறங்கட்டும்..</title><atom:summary type="text">


அவளை விட்டு விடுங்கள்..
அமைதிப்பள்ளத்தாக்கின்
புல் படுக்கையில்
அவள் ஆன்மாவேனும்
அமைதியாய் தூங்கட்டும்..


கருவறைக்குள்ளே
கடவுளைக் காணாதவளை
வெளியே காட்டாதீர்கள்..
கடவுள் தேடிச்சாகட்டும்.

வன்முறை வரைந்த
அந்த ரத்தக்கறைகளை..
அதிகார வர்க்கங்கள்
நக்கி துடைக்கட்டும்
நாம் அவளை
அழகாகவே வைத்திருப்போம்..

தால் ஏரிக்கரைகளில்
அவள் முகம்
ஆயிரம் பூக்களாய்
மலர்ந்து குலுங்கட்டும்..
சுற்றுலாக்கும்பல்
பார்த்து </atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/04/blog-post_15.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyqDtKgujK7KXPWUlfRgEIYC6ApUD3EB8f6iFzOS3yPNO2mQ9N0k3eGQxFYaTLzfgSu8oqbYGj1227fjG1DDTnP-HGRSN00-giUpNx_o3i_LEHa4hPc3XxLkCNO-LlVXf_Xe96IZHBbEfW/s72-c/IMG_20180415_012007.jpg" width="72"/><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-8429403804373589752.post-981493586771354775</guid><pubDate>Fri, 13 Apr 2018 13:19:00 +0000</pubDate><atom:updated>2018-04-13T18:49:27.926+05:30</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">புதுக்கவிதை</category><title>ஒரு இலக்கியக் கூட்டத்தின் கடைசி வரிசை....</title><atom:summary type="text">


மாலை
மிகச்சரியாக 6 மணி
என்றிருந்தால்
புதுமையில்லையென

5.59 என்றிருக்கும்
அழைப்பிதழை
மிகச்சரியாய்
அவதானித்து,
ஏழுமணிக்கு
வரும்போதும்
ஆரம்பமாகாத
கூட்டங்களின்
கடைசி வரிசை
கவலை கொள்ளாது..

மேடையின் பின் திரை..
நடத்துனரின்
வசதியை பறைசாற்ற..

முன்னிருவரிசைகள்
வாரிசு முறைப்படியும்..
வளங்களின்
அடிப்படையிலுமானது...

நடுவின் வரிசைகள்
குடும்பங்களுக்கானது..

இங்கிருந்து
இங்கிலாந்து
வெளியேறிப்
போனாலும்..
</atom:summary><link>http://naanselva.blogspot.com/2018/04/blog-post_13.html</link><author>noreply@blogger.com (மீரா செல்வக்குமார்)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAIpsGYU7dYE1U-nVpb4QuhQjH_bIgdhnT64F9-yS3F6GUce8TfDI_XCI98hYnTKsTcUMTwA-8fg7V-Yez8Kn6nxDz1pGzDoffPBPIo0LwTKUYYjv-5ZBKavcXYS3pIaer6_SD6iDBula2/s72-c/1225769917616128498ossidiana_running_boy_svg_hi.png" width="72"/><thr:total>8</thr:total></item></channel></rss>