SKALWEBSITE

Vzpoura deprivantů

noreply@blogger.com (George Hero) — Sat, 28 Jan 2012 04:31:00 PST

Prof MUDr František Koukolík DrSc

Provence Francie dosud nezveřejněné fotografie

noreply@blogger.com (George Hero) — Sat, 07 Jan 2012 07:27:00 PST

Café van Gogh

Portál domu

Několik fotografií z Francie - Provence
.... klikem si je zvětšete na plnou velikost. Fotografie uveřejníme postupně

Myšlenka a moudro pro tento den

noreply@blogger.com (George Hero) — Sun, 18 Dec 2011 21:21:00 PST

The-death-of-sardanapalus-eug-ne-delacroix.

Za českým prezidentem Václavem Havlem

Přestaňme plivat špínu na slušné lidi. Nemáme peníze? Naše chyba. Vydejme větší výkon nebo se spokojme s málem...a práce šlechtí...něco neumíme? Naučme se. Závidíme? Normální vlastnost lidská...slušný člověk přeje druhým a pracuje na sobě - ne.. plive po druhém sousedovi a přeje mu neštěstí...sám do něho spadne!

Lidi se na povel nezmění...ale děti mohou mít vzory v rodině a osobnostech světa. Havel zase hodně změní, ovlivní i mocné světa...vychovejme si ty nové učitele, doktory dobře zaplaťme, ať je nemáme v politice, ale u našich nemocných doma!

A neplivejme už špínu na slušné lidi.

Fotografie z Italie - pokračování stopem po Italii

noreply@blogger.com (George Hero) — Mon, 05 Dec 2011 18:14:00 PST

Italie fotoaparátem a stopem

Historie

Kde se naše cesty setkají, to je Italie, Středomoří a ostrovy. Dost fotografií je tu i z Corse (Korsika)
Teď mluví fotografie z cest, Neapol a Benátky popsat nelze. Turistika je důležitá a funguje tam, kde je hodně památek a blízko moře. Azurové moře. I pobřeží. Historická architektura.

Objeli jsme s K. stopem velkou část Italie (bohužel spousta fotek chybi neboť se mi porouchal foťák).

01-02 Udine
03-11 Benatky
12-13 nekde u Rimini
14-21 Neapol
22-25 Rim

Fotografie klikem jsou zvětšené, uvidíte detaily.

Profesionál na blogger.com a umění psát čtivě a srozumitelně

noreply@blogger.com (George Hero) — Fri, 02 Dec 2011 01:44:00 PST

....chtějí psát, ale ne každý umí psát dobře = čtivě.

Jarka je profesionál správného psaní českého textu. Neumím to dobře a styl psaní (vyprávění) mám jako filmový Oldřich Nový. .sociální síť G+
Zde jsou její úpravy textů autora:
- Citace původní text: "Až to zkusíte opakujte to sami při stresu z hrůzy nadváhy. Základem všecho je ovšem psychika. Typický psychický depresivní blok dokáže zazdít veškeré snahy přibýváním na váze a nacpáváním - doslova krmením za pocitem zklidnění tísně, úzkosti a stresu. Potom následuje nacpávání vším možným, zácpa. Nadmuté břicho. Žlučník. Převis a faldy na břiše. Ztloustnutí do tvaru hrušky, jablka nebo do absolutního ošklivého tvaru postavy. Jsme pro smích. Přestaneme chodit ven - lidé se dívají...a máme zaděláno na dušnost a to další okolo... Jdeme na to! Dnes boj nadváze"
promiň, už jsem to tam napsala do komentářů, ale tohle fakt není česky, natož hezky.. Chtělo by to editora...
Včera v 21:36 (upraveno)
George Hero - Útočný text na obezitu a rozežranost je takto záměrně podán, ale jak vidno účinnost může být i opačná.....Jarko, zkus to prosím povědět vlastními slovy, pokud to bude lepší nechám to editovat. (není to tím úplňkem?) zkus se podívat ještě ráno na ten styl textu...může být chybný...Děkuji za odezvu, vážím si toho!
-
Jarka G+: Pár slovy to nejde...sleduji ty texty delší dobu, a protože sama píšu, navíc občas dělám editorku, nedalo mi to. A rozhodně se nechci nikoho dotknout. Některé ty texty jsou, promiň mi ten výraz, skoro hloupé - výkřiky bez úvodu, nebo bez uvozovací věty, jakoby poskládané věty bez ohledu na stylistiku. Myslím, že když už chci text vyklopit, měl by mít hlavu a patu, třeba i pointu. Nemusí být spisovný, ale měl by se plynule číst, měl by zaujmout... Takhle mám někdy pocit, jako by to bylo překlopené z google překladače a narychlo upravené... A je to škoda, myslím - protože ten, kdo to píše, tomu přece věnoval nějakou energii...ale pokud to neumí srozumitelně a čtivě napsat, nebo pokud není editor, raději to nezveřejňovat..... Znám spousty lidí, kteří chtějí psát, ale ne každý umí psát dobře = čtivě. A rozhodně to neznamená, že bych se považovala za vynikajícího psavce, jen mám ráda češtinu a tohle je mi líto.
Tady jsem se pokusila nastínit, jak by ten text třeba mohl vypadat - nevnucuji, jen jsi chtěl, abych to napsala vlastními slovy...ale problém je, že já z toho textu nevyčetla, oč přesně jde. O to, aby čtenář zkusil zdravou stravu jeden den v týdnu, a tak předešel nadváze? Nebo o tom, že příčinou nadváhy je psychika? Nebo o tom, že nechceme-li být tlustí, měli bychom jeden den v týdnu jíst zdravě? Nebo o tom, že typický psychický depresivní blok (?je to diagnóza? protože pokud je tento blok diagnostikován, asi by se měl léčit, a o tom by měl čtenář vědět) je příčinou nadváhy...ale pak je zbytečné tam expresivně líčit ono přejídání a průvodní příznaky, protože čtenáře, který by tímto blokem trpěl, chceme spíše přimět k léčbě, ne?
Vidíš, a to je asi jádro pudla - omlouvám se za zdlouhavý text - možná chtěla autorka říci více věcí, ale tím, jak je to "schumlané" se v tom já jako čtenář nevyznám - alias nevím, "o čem to proboha vlastně je"..... Jako v duchu rčení "Mnoho psů zajícova smrt"
Tak se na mě nezlob, tady je má "editorská" úprava, ovšem, jak píšu výše, bez znalosti, co vlastně autor chtěl svým článkem říci...

Vyzkoušejte, a možná si to rádi zopakujete. Ze strachu či hrůzy z nadváhy. Její příčinou je totiž i vaše psychika – depresivní blok může zazdít veškeré vaše snahy právě tím, že se budete snažit stres, úzkost či tíseň zklidnit jídlem. A tak se začnete cpát vším možným. A už to jede… Zácpa. Nadmuté břicho. Žlučník. Převis a faldy na břiše. Vaše postava se tvarem podobá baňaté hrušce, kulatému jablku, není štíhlá ale neforemná. Smějí se vám. A vy přestanete chodit ven, aby vás nikdo neviděl, nesmál se vám…..a bez pohybu, s narůstající tloušťkou, máte zaděláno na zdravotní problémy…. Pryč s tím! Dnes bojujeme s nadváhou.

Poznámka: umění napsat čtivě, ale srozumitelně...s tím mají vědci potíže. Jejich centrální mozková databáze zpracuje mnoho informací odborných, které se vyložením psaného slova objeví v psaném textu. A kde je editor, uhlazovač textu umocňovač čtenosti?
Ten v týmu není.

Jak hezky se čte vyprávění Eriky na stránce MYSLIVOST!

Vánoce a svět i recept na švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy

noreply@blogger.com (George Hero) — Mon, 28 Nov 2011 17:44:00 PST

Svátost oltářní v kostele

Můj pohled na svět a na to co se kolem nás děje.
Jaké jsou ve světě pokrmy a zvyky období Vánoc?
Zaujal mne tento jídelní lístek: teplý švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem!
To se mi jeví na Silvestra hodno vyzkoušení. Nemusíme pořád jen ty lihoviny, obložené chlebíčky, salámy a směsi pochutin po kterých je druhý den ouvej...

Austrálie
V zemi klokanů slaví Vánoce stejně jako ve Velké Británii - jen s tím rozdílem, že místo lyžování a koulování vrcholí v Austrálii léto a děti si užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pobřeží oceánu s celou rodinou. Vánoční stromečky mají buď umělé nebo zasazené v květináči. Vánoční hostina má většinou formu pikniku pod otevřeným nebem s nezbytnými barevnými balónky. Pijí se ovocné šťávy, australské pivo a australské víno. K jídlu se podávají studené obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty a přeslazené dorty a zákusky. Nesmí chybět meloun. A kdo si chce jídelníčkem připomenout historii své země jako jedné z bývalých britských kolonií, dá si o štědrovečerní večeři jako dezert teplý švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem. O vánočních svátcích s oblibou navštěvují své příbuzné, přátele a známé a vůbec jim nevadí, když musejí jet na návštěvu několik set mil. Australané milují vánoční gratulace a pohlednice snad nejvíce za všech národů a posílají jich neuvěřitelné množství. Dokonce mezi sebou soutěží, kdo se může pochlubit větším počtem obdržených vánočních blahopřání! Aby si je každý mohl dobře prohlédnout a případně i přepočítat, připínají je umělohmotnými kolíčky na pestrobarevné šňůry, zavěšené nedaleko jídelního stolu, nebo vkusně naaranžované v oknech.

Brazílie

Sousoší s křížem na starém mostě

Vánoční oslavy jsou pro ně velmi důležitými svátky. Nádherné pláže neznají zimu ani sníh. V páté nejlidnatější zemi světa žijí vedle sebe potomci Portugalců, Italů, Němců a Španělů, mulati, mestici, černoši, Japonci a Indiáni. Ve vánočních oslavách se zrcadlí nebývalá národnostní různorodost. Protože se ale všichni považují především za Brazilce, mají Vánoce i spoustu společných rysů. Všichni se radují, přejí si vše nejlepší k Narození Páně a zdobí stromečky spoustou nejbarevnějších vánočních ozdob. Téměř všechny vánoční stromky jsou umělé, skutečné jehličnany si mohou dovolit jen ti nejbohatší. Brazilci jsou proslulí nejen početnými rodinami, ale i velkorysostí a chutí utrácet. Většina obyvatel Brazílie navštěvuje o vánočních svátcích mše v kostelech nebo přímo pod otevřeným nebem. O štědrovečerní večeři si Brazilci pochutnávají na pečeném krocanu, ovoci, mořských rybách a sladkých zákuscích. Zpestření do tradičního pojetí Vánoc vnáší vyznavači candomblé, náboženství, které kdysi do Brazílie přivezli otroci z Nigérie a Beninu. Víra černých otroků prorostla katolickým náboženstvím, a tak se v daleké jihoamerické zemi radují nejen z bílého Ježíška, ale i z boha plodnosti a sklizně Oxalá s černou tváří, kterého doprovází Lemanjá, bohyně moře.

Bulharsko
V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak si milovníci Vánoc mohou nadělovat dárky hned dvakrát - 24. prosince a 6. ledna. V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává děda Koleda. Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě kroužků. Na venkově se ještě občas dodržuje starý bulharský zvyk, že hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený syn Boží, malý Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na takto připravený "stůl" rozloží mísy s jídlem. Nejstarší člen rodiny pokrmy požehná a vánoční hostina může začít.

Dánsko
Počátkem vánočních svátků se objevují adventní věnce. Čtyři hořící svíčky si vykládají Dánové jako symboly čtyř období lidského života - dětství, mládí, dospělosti a stáří. Vánoce jsou v Dánsku ale spojeny především s dárky a nikdy se na nich nešetřilo. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupy velké tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká. Dárky rozdává vánoční posel a balí je alespoň do dvaceti vrstev vánočního papíru a krabic. Dárek musí být vtipný a poukazovat na některou ctnost nebo charakterovou vadu. Drobné dárky a cukroví se věší na větve vánočního stromečku, který nechybí v žádné domácnosti. Nejoblíbenější je smrček. V posledních letech si získal na oblibě také zvyk kupovat malé jehličnánky v květináčích, o Vánocích je ozdobit a na jaře slavnostně zasadit ve volné přírodě, v lese nebo na speciálně vyhrazeném místě v městském parku.

Chrámový portál

Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeniční chléb, a jako dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Komu se poštěstí ji najít, dostane speciální dárek Julemand. Vánoční specialitou Dánska jsou tzv. vánoční talíře - ručně malované.

Finsko
Dárky roznáší dárky veliký Ukko, pomáhají mu pidimužíci, kteří prý zlobivé děti odnášejí do svého ledového království.

Francie
Dárky dětem ukládá na krb nebo ke kamnům dobrý vánoční duch Pére Noël. Je ze všech Ježíšků a Santa Clausů nejmladší. Od Santa Clause se liší vlastně jenom jménem. 25.12. k slavnostnímu stolu zvou do svých domácností bezdomovce, chudé, sirotky, vězně, na kterém nechybí ústřice, šneci, žabí stehýnka, krocan plněný kaštanovou nádivkou a drahé ovoce. Tři králové jsou svátkem dětí a maminky jim v tento den upečou dort ozdobený papírovou figurkou, ve které je zapečená malá figurka. Kdo ji najde, je králem hry.

Grónsko
Tady bydlí Děda Mráz a píší mu sem děti z celého světa. Žije v podzemní jeskyni uprostřed věčného ledu.

Itálie
Štědrý večer se slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli. Také italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. Ve srovnání s našimi, jsou italské Vánoce velmi odbyté: vždyť tu ani nepečou cukroví. Jenom ta půlnoční mše je stejná. Pod vánočním stromkem najdou děti téměř vždy i malé jesličky.

Mexiko
Oslavují Vánoce pro ně typicky - hlučně a vesele. Stromeček nemají. Sladkosti dávají do velkého hliněného džbánu na vodu - Pinty, který visí ze stropu a je ozdobený peřím, děti se po něm natahují tlučou dřevěnými hůlkami tak dlouho, dokud jim nespadne a sladkosti a dárky se nevysypou.

Německo
Ježíšek má rezavé vlasy a vousy a k přemisťování používá osedlaný divoký vítr. Dříve prý odnášel neposlušné děti a trestal nevěrné ženy. 1. 12. děti dostávají sladké adventní kalendáře a až do Vánoc otvírají po jednom okénku se sladkým překvapením, vánočním stromečkem je jedlička.

Norsko
Otec Vánoc schovává dárky do dřeváků, a bývá doprovázen vánoční kozou, pro tu by měli děti připravit do botiček nějakou lahůdku - nevymlácenou ovesnou slámu.

Polsko
Na štědrovečerním stole nesmí chybět polévky jako boršč, zelňačka, houbová nebo rybí polévka a samozřejmě štědrovečerní ryba - sleď nebo jeseter.

Rakousko
Na Vánoce se připravují několik týdnů dopředu. Tak jako my, tak i Rakušané si vyrábí adventní věnce, ozdobené svíčkami a stuhami - zelenou, ta je barvou naděje a fialovou - barvou minulosti. Na Štědrý večer přichází Ježíšek přivolaný cinkáním zvonečku. Dárečky nebývají drahé. Spíše nápadité, praktické, vlastnoručně vyrobené. Všechny dárečky balí otec - hlava rodiny.

Rumunsko
Svatý muž klade dárky vedle jesliček nebo pod postel.

Rusko
Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.

Spojené státy americké
Vánoce tu jsou největším svátkem roku, přestože se slaví pouze jeden den - 25. prosince. Proto tento den musí být opravdu dnem D. Všude miliony světýlek, jak venku, tak doma, velkolepá vánoční výzdoba, ohromné stromky, mnoho dárků, které nosí Santa Claus, čím více, tím lépe, ohromná hostina s krocanem s kaštanovou nádivkou.

Španělsko
Vánoce ve Španělsku jsou svátkem rodiny. Dávají si dárečky, pije se šampaňské, jí se marcipán. Děti se však většinou obdarovávají až na den Tří králů. Mikuláš zde dětem nosí dárečky do dřeváků.

Švédsko
Ježíšek na sebe bere podobu vánočního kozla, který má rohy zdobeny červenou stuhou.

Švýcarsko
Mají tajemného "Monsieura Chalandé". Tohoto obrovského panáka plného dárků nacházejí děti za dveřmi pokoje.

Velká Británie
Vánoční svátky už začínají vlastně na Mikuláše, tedy 6. prosince. Vrcholem je 25. prosinec - den, kdy děti po probuzení nacházejí v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Celá rodina se pak sejde nad nadívaným krocanem a švestkovým pudinkem - podivnou směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citrónu... A samozřejmě ještě švestek, to celé je navíc polité vaječným koňakem.

Tak to je pár vět o Vánočních dnech ve světě. O vlivu supermarketů na tyto dny nic nezjišťuji, nehodí se to a ani to není tak zajímavé.
Český švestkový nákyp si udělejte podle receptu z odkazu tady.

Hezké svátky a sílu do nového roku, přejí autoři!

Zdroj: internetové perličky sociální sítě facebook a G+

The White House President Obama made Thanksgiving Day phone calls to U.S. troops from the Oval Office

noreply@blogger.com (George) — Fri, 25 Nov 2011 10:28:00 PST

prezident Obama je lidský píše na Twitter a nově je aktivní i na G+

The White House
Today, President Obama made Thanksgiving Day phone calls to U.S. troops from the Oval Office.

Krásná fotografie je ze sociální sítě Facebook The White House. Počtěte si také diskusi, pokud stránku na Facebooku znáte. Pod každým diskuzním příspěvkem nabídne překladač BING překlad. Velmi dobrý počin pro globální porozumnění, přátelé.
Samozřejmě svoboda umožní i asociální příspěvky, tak jako u nás lidi tam jsou smýšlením a výskytem sociopatií stejný počet (prevalence).

Potěší, že prezident Obama je lidský píše na Twitter a nově je aktivní i na G+! Mám rád tohoto lidského člověka, co jsem viděl jak blízko jej v Česku při návštěvě kdosi pohladil. Video o tom existuje i tady na webech autorů stránek.

Zdroj: Facebook, The White House

Začneme a nebudeme čekat, až začne někdo druhý To bychom se nedočkali nikdy

noreply@blogger.com (George Hero) — Fri, 28 Oct 2011 15:44:00 PDT

Václav Klaus - president ČR

Vážení vysocí ústavní činitelé, vážení hosté, dámy a pánové,

jsem rád, že se i letos scházíme v prostorách historického Vladislavského sálu Pražského hradu v takto reprezentativní sestavě, abychom připomněli a společně oslavili náš největší svátek, kterým 28. říjen – den vzniku našeho novodobého státu – nesporně je.

Jsem rád, že s námi v tento večer prostřednictvím televizní a rozhlasové techniky může být i naše veřejnost, kterou chci co nejsrdečněji pozdravit. Je dobře, že je u nás stále ještě mnoho lidí, pro které je dvacátý osmý říjen dnem svátečním.

Témat, o nichž by v tento večer – v takto širokém posluchačském a diváckém společenství – bylo vhodné a aktuální mluvit, je více než dost. Mohu se dotknout jen několika z nich, těch, která považuji za nejnaléhavější.

Nebudu se – pro někoho možná překvapivě – zabývat dnešní evropskou krizí, i když mimořádně důležitá je a i když náš domácí vývoj a dlouhodobou prosperitu naší země ovlivňuje a ohrožuje. O tom jsem v tento sváteční den mluvil už několikrát i v době, kdy si mnozí hloubku blížící se krize evropské měny a ekonomiky neuvědomovali nebo si ji nechtěli připustit.

Chci promluvit o širším pozadí těchto věcí, protože jedině tam vidím možnost řešení. Žijeme v poněkud zvláštní době. Žijeme v době oslavování a velebení globálna, v době zdůrazňování světa bez hranic, světa postnacionálního. Žijeme ve světě, který si namlouvá, že si se vším poradí, neboť na to má internet, Google a Wikipedii, umělou inteligenci, ale i politickou korektnost a technicky dokonalé, přímo orwellovsky vybavené tajné služby. Žijeme ve světě, který se nechává lákat ďábelským pokoušením Goethova Mefista k přijetí postoje, že minulost je bezvýznamná a jakoby ani nikdy nebyla, ve světě, který si myslí, že je v každé libovolné chvíli možné začínat znovu, který se tváří, jakoby nic než přítomnost a budoucnost nebylo.

To je velký omyl. I dnes je třeba se učit z historie, z tradic, ze zkušeností a z generacemi ověřených vzorců chování. I nyní, nebo spíše právě nyní, je třeba vědět, že pýcha našeho rozumu potřebuje vědomí jistého rámce, v němž se smíme pohybovat, a že vykročit mimo něj je riskantní a nebezpečné. Tato obecnější, zdánlivě málo praktická témata si ujasnit musíme, protože bez nich témata každodenní, dílčí, v lecčems banální, zdánlivě nedostatečně velká a heroická, úspěšně řešit nelze. Realita nás o tom přesvědčuje dnes a denně.

Generacím, které se narodily v letech osmdesátých a pozdějších, to, co vidí kolem sebe, snad připadá jako samozřejmost, ale samozřejmé to není. Je na nás starších, abychom v našich dětech a vnucích udržovali povědomí o tom, jak snadno lze svobodu a možnost smysluplného života ztratit a jak obtížně se jednou ztracená svoboda a demokratické uspořádání společnosti vrací zpět. Prožitek dlouhých desetiletí života v komunistickém typu nesvobody naši citlivost v těchto věcech posiluje a motivuje nás hledat systém, řád, obsah věcí, nejen jejich vyprázdněnou formu.

Za několik dní si připomeneme 22 let od pádu komunismu a od vstupu do éry svobody, která nám byla – jistě i naším vlastním přičiněním – na tak dlouhou dobu odepřena. Když to bylo pouhých 5 či 10 let, kladl jsem si otázku, zda je vhodné říci už nebo teprve. Odpovídal jsem si, že v něčem platí to první a v něčem to druhé. Teď nárok na tuto otázku nemáme, teď je to mimo veškerou pochybnost už 22 let. Delší období svobody, relativního klidu a nekatastrofického vývoje jsme v našich poměrně krátkých moderních dějinách ještě nikdy neměli.

Naše 1. republika, vzniklá před 93 lety, trvala jen dvě desetiletí, a to ještě byla narušena velkou hospodářskou krizí třicátých let, s jejíž hloubkou krizi ze závěru minulého desetiletí nelze srovnávat. Za dvacet let Masarykovy a Benešovy éry vzniklo mnoho pozitivního, na co jsme mohli navazovat, ale vše skončilo mnichovským diktátem, brzy na to obsazením zbytku naší okleštěné země hitlerovským Německem a nakonec 2. světovou válkou se všemi jejími hrůzami. Dnes nám hrozí nejrůznější nebezpečí, ale s největší pravděpodobností nikoli rozvrácení republiky takovým způsobem, jako tehdy.

Přesto pocit klidu, uspokojení, bezstarostnosti v současnosti neprožíváme. V osobních životech snad mnozí z nás ano, ale v prostoru veřejné sféry, politiky, médií tomu tak není, i když realita – jako obvykle – je lepší než její pokřivený mediální obraz.

Společenský neklid je nicméně zřetelný, soudržnost naší komunity má vážné a spíše narůstající trhliny, nedůvěra jedněch společenských skupin vůči druhým je poměrně vysoká. To se týká nejrůzněji vymezených většin a menšin vůči sobě navzájem, to se týká politických stran, politiků a občanů, cílených, koncentrovaných zájmových skupin vůči většinové, neorganizované společnosti, Romů a ne-Romů, bohatších a chudších, resp. bohatších a těch, kteří se za mluvčí těch chudších hlasitě prohlašují. Navrhovači různých snadných řešení nacházejí svá neméně snadná publika. Všechno je dovoleno, slova, která veřejně zaznívají, by byla ještě nedávno nepředstavitelná. Čím silnější výrok a nemilosrdnější odsudek, tím větší má naději na mediální ohlas.

Vůbec nehoruji proti legitimním politickým střetům, které jsou tu proto, aby byly vyjadřovány reálně existující rozdílné názory a zájmy. Co chybí, je schopnost vzájemně naslouchat racionálním argumentům druhé strany. Připustit například, že ne na všechno v současné ekonomické situaci máme, že ne všechno je nutné dělat hned a že naopak některé kroky nezbytné jsou a udělat se musí – bez ohledu na to, kdo momentálně sedí v opozičních lavicích. Kvůli našim sporům, kvůli našemu váhání a nerozhodnosti, kvůli krátkozrakosti našeho uvažování nám často schází schopnost věci účinně a pragmaticky řešit. Každý nápad a návrh je okamžitě znevážen, což mnohým bere chuť a elán. Krajně nešťastné a mimořádně riskantní je umělé stupňování sociálního napětí jako prostředku politického boje. I kdyby to snad někomu mohlo přinést krátkodobé politické zisky, nakonec se to obrátí nejen proti němu, ale proti nám všem.

Dnešní neklid není odrazem naší materiální chudoby. Naše společnost jako celek (či průměr) chudá není a okrajové, sociálně slabé skupiny našich spoluobčanů – při značně homogenizované české společnosti – naštěstí nejsou příliš velké, i když jejich problémy nepodceňuji. Měli bychom si umět přiznat, že v základních parametrech žijeme v nejblahobytnější etapě našich dějin. Pokud nás některé věci – a to jistě oprávněně – trápí, měli bychom si vždy uvědomovat relativitu naší nespokojenosti.

Dnešní stav neklidu a nespokojenosti je spíše odrazem ideového chaosu, ztráty tradičních hodnot, rychlého vpádu nových vzorců chování a v neposlední řadě chápání svobody jako nezodpovědné libovůle. Vede k němu i popírání jakékoli autority, vede k němu nerespektování znalostí, zkušeností a lidské zralosti. Vede k němu nedomyšlené fandění frackovitosti a nevázanosti. Vede k němu i popírání a zesměšňování tradičního a tradicemi ověřeného společenského chování. Jsem přesvědčen, že právě zde to všechno začíná.

Již několikrát jsem hovořil o zhrubnutí politiky a politiků. Nemyslím tím jen veřejné, jakoby autentické a upřímně myšlené používání výrazů, které ještě nedávno patřily do restaurací nižších kategorií. Více mne trápí skandalizování politických odpůrců prostřednictvím mediálních denunciací. Svobodná a nezávislá média mají kontrolou politiky a politiků pro zdraví demokratické společnosti nezastupitelnou roli, ale některé u nás používané metody jsou spíše příznakem nemoci našich médií, než projevem jejich tolik potřebného racionálního fungování.

Divíme se, že se nemůžeme shodnout na výši daní, na typu penzijního systému, na přínosnosti stravenek, na typu maturit, na platech státních úředníků, na způsobech výběru vítězů veřejných zakázek a na tisíci dalších věcech, ale ono to jinak asi být nemůže. Shodu v dnešní složité situaci proto musíme začít hledat na nejvyšším možném společném jmenovateli věcí daleko zásadnějších, jakými jsou respekt k výkonu a práci, respekt k zásluhám a životní zkušenosti, respekt k osobnosti a názoru druhého, respekt k odlišnosti, a jí nezbytně doprovázející pokoře, respekt k věcem, které přesahují jedince, jeho život, rozměr a dosah našich životů. Obáváme se civilizačních ataků přicházejících například od fundamentalistického islámu, ale přitom sami děláme, co můžeme, abychom si svou vlastní kulturně-civilizační základnu rozvrátili.

K tolik potřebnému obratu samozřejmě není k dispozici žádný jednoduchý návod. Nepomůže k tomu to či ono rozhodnutí vlády či parlamentu, direktiva Evropské unie nebo usnesení Rady bezpečnosti OSN. K tomu je třeba udělat tisíce maličkostí, se kterými můžeme hned zítra začít každý z nás – za předpokladu, že začneme a že nebudeme čekat, až začne někdo druhý. To bychom se nedočkali nikdy.

Začněme proto u sebe. U nás doma. V našich rodinách. Ve vztazích dětí k rodičům a rodičů k dětem. Vymýšlet nic nového není třeba. Stačí vzít rozum do hrsti a pokorně se – třeba jen o krok – vrátit zpátky k osvědčeným metodám, modelům, hodnotám a ctnostem.

Máme mnoho dílčích aktuálních témat, ale ty patří do všedního dne. V den sváteční si můžeme dopřát luxus mluvit o věcech na jiné rovině abstrakce.

Děkuji Vám za pozornost.

Václav Klaus

Projev ve Vladislavském sále Pražského hradu (28. října 2011)

O světě médií bulváru a rafinované manipulaci lidí za účelem zisku

noreply@blogger.com (George Hero) — Mon, 17 Oct 2011 05:43:00 PDT

Reklama nebo bulvarizace medií

Davové emoce a skupinová hloupost
-
Cituji ze sociální sítě G+ (neuvedu autora a sdílím):
"Proč se pořád někdo diví, že smrt českých hokejistů byla probíraná mnohem víc, než smrt českého vojáka? Proč se pořád někdo diví, že smrt Steva Jobse vyvolala mnohem větší ohlasy, než smrt Dennise Ritchieho?

U smrti je totiž celkem jedno, kdo měl jaký přínos pro cokoliv. Probírání smrti (takový mediální kar) je v podstatě pro čtenáře jen a pouze emoční záležitost (stejně jako onen kar). Jeho velikost tedy záleží na tom, v kolika lidech ti mrtví nějaké emoce vyvolávali za svého života, kolik lidí si myslelo, že "je zná" - a s kolika emocemi je tedy nutné vypořádat se po jejich smrti. Emoce jsou tím, co přitahuje, ne informace. "

Komentář:
Vzorek populace a devastace výchovy i kultury ukazuje, že lidem v Česku chybí modly. A tak se modlí k tomu, kdo je manipuluje. To je bulvár a hry. Podvědomě hledají vzory. Nějaké ty emoce v populaci zbyly (kromě vepřové, piva, fotbalu a seriálů v televizi). Vzory osobností jak by měly být už nejsou. Byli zabiti, likvidováni..protože moudrých (úmyslně to použiji) vzdělaných intelektuálů s vlastním rozumem se deprivanti bojí...bylo by to co jsem tu napsal jen kecání do větru, protože tomu běžný lid nerozumí....tak mám na rozklad problému hodně prostoru. Kde?

Snaživý si to najde.

Dobře je situace vidět na Fejsu!! Nazval bych to úkorné sebeukájení do nihil prostoru. Naříkání, stěžování a nadávání na všechny a na všechny a všemi směry. Všem chybí peníze.
Nespokojenost a frustrace vede masy k bulváru. Ten je nakrmí...
A co na to Karel Hvížďala?
-
Bulvární médium je označení masového sdělovacího prostředku, v němž hrají klíčovou roli emoce (krev, sex) a aktualita, jejíž význam postupem času klesá. Vyznačují se pětkrát až desetkrát vyšším nákladem než seriózní média. Dále je jejich obsah charakterizován, mimo jiné, provinčností, navozováním paniky, skandalizací, personalizací, populismem, povrchností, negativismem, jednoduchostí, jasností, vytvářením celebrit a prací s nimi, předstírání autoritativnosti a blízkosti konzumentovi. Provádí interpretaci jevů na základě zákulisních informací a drbů.

Proces nazývaný bulvarizace je přijímaním pravidel bulváru zavedenými běžnými médii. Příčinou tohoto procesu u nás je malý trh a tlak majitelů na tvorbu zisku.

Jednu z kategorií bulvárních médií tvoří bulvární tisk. Jedná se o označení používané v Evropě, jehož americkými ekvivalenty jsou pennypress nebo yellowpress. Jedná se o první masové médium vůbec.
-
Bulvární noviny obsahují velké titulky a obrázky, zkrácené články, jazyk může být vulgární, výrazně pracuje s emotivními slabikami a výkřiky, jednoduchou větnou skladbou, omezeným slovníkem. Finančně žije z inzerce velkých řetězců a statisícových nákladů.

Bulvár pracuje ve zpravodajství s aktualitou, jejíž význam postupem času klesá. Zprostředkovává pudové emoce (sex, násilí), namísto informací. Pohybuje se na hranici nebo za hranicí etických pravidel. Zaměstnává fotografy paparazzi.

Pro nákladnost modelu "paparazzi" český bulvár zprávy raději falšuje, finguje nebo konstruuje společně s jejich celebritami. Zjevně také existuje napojení a křížová propagace mezi masovými televizemi a bulvárem v oblasti televizních soutěží, seriálů.
-
Gamifikace je princip začleňování herního principu jako je interaktivní obsah, soutěže a odměny do vzdělávání a dalších kulturních odvětví.
Možná je to určitá pozitivní manipulace.

Jak netrefit jelena lucky deer z posedu

noreply@blogger.com (George Hero) — Sun, 09 Oct 2011 11:18:00 PDT

Měření sil jelenů 14-teráka a 8-meráka

Doplnění k článku ze SkalWebSite, videa jsou na těchto stránkách lépe zpracovatelná a velká. Zároveň zde mohu připomenout, jak se loví také z posedu vysoká (to je jelen) a hosté se obtížně trefují už i do tak obrovského cíle a za světla. O některých lovcích (ne skutečných myslivcích a slušných lidech to vypovídá samo o sobě)
Deer Hunting - S TX Lucky Buck
Také sledujte Lucky Deer (šťastný jelen)
Více článků o přírodě, myslivosti, ale i nové příběhy z cesty po Íránu
Shlédněte video Lucky Deer (Šťastný jelen) ve dne, na cestě se pokouší lovec - umělec trefit jelena z kulovnice a opakovaně mine. Tak jelen zůstane naživu a je označen jako šťastný jelen (lucky deer) Pokud máte rádi přírodu a myslivost, přejděte s e m.

Psychopatologie poruch osobnosti a deprivace

noreply@blogger.com (George Hero) — Thu, 06 Oct 2011 02:10:00 PDT

A potrefené husy už kejhají....S

Narcistická porucha osobnosti

Fantasie o neomezeném úspěchu, moci, kráse, talentu.
Pocit privilegovanosti, velké nároky.
Přemrštěný pocit osobní důležitosti.
S druhými lidmi primárně zachází jako s posluchači, kteří jsou svědky jeho/jejího významu, krásy, oslnivosti.
Snaží se být centrem pozornosti.
Od sebe očekává dokonalost, například ve vzezření, výkonu.
Sklon k aroganci, nadutosti, přehlížení.
Fantazie o ideální, dokonalé lásce.
Sklon k přesvědčení, že mu druzí lidé závidí.
Osobní pocit závisti.
Sklon k soutěživosti (vědomý i nevědomý)
Chybějí bližší přátelé a vztahy.
Bývá pocit, že ve vztahu k druhým lidem neprojevuje své pravé já, sklon k falši a prolhanosti.
Pocit, že život nemá smysl.
Pocit porušené nebo změněné představy o vlastním těle, cítí se nepřitažlivý/á, groteskní, znechucující.
Pocit nudy a prázdnoty.
Na kritiku reaguje zuřivostí a pocitem ponížení.
Obava z vazby v dlouhodobé lásce.
Cítí se jako vyvrženec, jako že ve skutečnosti nikam nepatří.
Malá schopnost vcítit se (empatie), neschopnost pochopit pocity a potřeby druhých lidí, pokud nesouzní s potřebami a pocity jeho/jejími.
Snaží se získat moc a vliv na druhé lidi (jak v dobrém tak v destruktivním slova smyslu).
Je sebekritický, na sebe klade nerealisticky náročná měřítka, nesnáší vlastní lidské chyby.
Má pocit, že jiný významný člověk má dokonalou, téměř magickou schopnost porozumět jeho nejniternějším myšlenkám a pocitům.

Sociálně úspěšní deprivanti (psychopaté) mívají některé znaky poruch osobnosti. K pochopení deprivantů je nutné jejich delší sledování z blízkosti. Masmediální obraz je dokonale zavádějící. V masmediích mají své lidi, případně je zcela kontrolují.

Tak je to už na vás miláčkové, diagnostiku si postupně přebírejte sami, uvidíte co je na scéně deprivantů. Ale jejich fotografie sem nedám. Co s tím? Je jich plná televize.

Áá, potrefené husy už kejhají....

Tagy: Narcistická porucha Osobnost Deprivace Media Masmedia Sociální úspěšnost Potrefená husa Fantazie Úspěch Talent Kritika Zuřivost Ponížení Závist Nuda Prázdnota

Zdroj: Matějček, Bubleová, Kovařík Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace. Praha : Psychiatrické centrum, 1997

AMICUS RES: Postraumatická stresová porucha

noreply@blogger.com (George Hero) — Mon, 03 Oct 2011 14:18:00 PDT

Nebojte se - je z Písku

AMICUS RES: Postraumatická stresová porucha: Příznaky posttraumatické stresové poruchy (Posttraumatic Stress Disorder):
- Opakované stresující vzpomínky na události (vizualizace myšlenek a vjemů)
- Opakované, stresující sny v nichž se objevuje traumatizující událost, u malých dětí děsivé sny , zvané noční můra
- Jednání a pocity, že se událost vrací (iluze a halucinace) při probouzení nebo požití alkoholu
- intensivní prožití stresu při kontaktu s podněty připomínající zraňující událost

Porucha se často projevuje poruchami spánku, soustředění nebo úlekovými reakcemi. Současně s PTSD se může vyskytovat i deprese, generalizovaná úzkostná porucha, OCD, agorafobie, depersonalizace nebo různé závislosti.

Přečtěte si více z odkazu zde.

Mír není setrvalý stav, existuje v okamžicích, mír můžeme zažít v kterékoli chvíli

noreply@blogger.com (George Hero) — Mon, 01 Aug 2011 13:52:00 PDT

Okamžik míru a soustředění

Mír není setrvalý stav, existuje v okamžicích, mír můžeme zažít v kterékoli chvíli, je to úkol, který vyžaduje soustředění...každý den zažíváme tyto okamžiky, jde o to kdy si je můžeme přisvojit, žít v nich ...a abychom je nechali svému osudu...neurochirug nemocnice Mercy

V psaní, rozvíjení fantazie je kus štěstí, co hledáte v životě, nebo aspoň uspokojení z toho co se povedlo

noreply@blogger.com (George) — Thu, 21 Jul 2011 07:14:00 PDT

Budeme pořád jen číst ty texty článků v novinách, lidí, co se skandály živí?

Lucie van Houten Kunešová svatební fotografie
píšící modelka a skvělá dívka

Pište svoje příběhy, život už znáte a fantazii se meze nekladou. Až to napíšete, pocítíte uspokojení a radost z toho, že jste se něco naučili. Lidi čekají na něco nového a chtějí napodobit váš příběh !

V psaní, rozvíjení fantazie je kus štěstí, co hledáte v životě, nebo aspoň uspokojení z toho co se povedlo. Na webu to zůstane, budete se k tomu, až se naučíte, někdy vracet a každým dnem poznávat něco nového. Taky jsem začínal, dnes ovládám doménu i počítačové forum, google aplikace a opravuji svůj počítač. Jen na Faceboku mám deset stránek, kam je pořád co psát. Chytněte se nápadu, prokrastinace (lenost) není naším mediem.

Fotografujete? Sláva. Máte se čím pochlubit s komentářem co se dá číst jako příběh. Nebojte se, nápady se rodí najednou...jen je zachytit.

Práce i zábava to je psaní webu

Začněte psát, uvolním některý blog a pozvu tam jako autora, nebude potřeba nic zakládat a 30 (třicet) stránek má místa dost, podle toho co je náplní tvých myšlenek. Budeš je mít po ruce naučím tě tam psát i co je to odkazovat na své publikace. Rowlingová a jiné ženy zhohatli na tom, co napsali. Lidi chtějí číst pohádky, ale i osobní příběhy. Vytvořte příběh s trochou fantazie, dáme to na web!
Nebuďme pasivní konzumenti, když něco se povede a dám to na web - chodím pak zbytek dne s úsměvem od ucha k uchu...
Přátelé, napište svůj příběh z reálného života co si pamatujete, zkuste to, není to těžké, upravím to a publikuji podle tématu na některé ze svých 30 ti stránek! Každý máme některé zážitky, radosti dobré i méně a nenechávejte je zapadnout...možná ještě budete čtení...odvažte se a pošlete mi je zprávou (emailem)...přeji
hezký den!
Budou vás možná zrazovat, oblbovat a třeba i manipulovat vaši známí - přátelé (ti převlečení). Vy se nedejte zviklat. Vzory máte. Výběr bloggeru máte. Nezačínejte hned samostatným blogem co bude jen pro legraci internetovým "ufouňům".

Stačí zde se ozvat v komentáři, email kvůli spamerům volně neuveřejňuji...

Jak jste na tom s Google +1 ?

noreply@blogger.com (George Hero) — Fri, 08 Jul 2011 12:45:00 PDT

Google + 1 není zase taková novinka, informace o tomto sociálním informačním vynálezu od Google unikaly pravidelně. Google soustředil všechny síly a je to tady.

trochu hračka pro geeky
co jsou na Twitteru

Máme nové možnosti sociálních sítí a to od velkého bratra Google. Jdete do toho? Je to trochu hračka pro geeky co jsou na Twitteru, ale společně si najdem něco co nám pomůže s tím ovládnutím internetu a poznáním přátel. Jistě už sdílíte svoje názory na Facebooku. Já mám dojem, že konkurence nám přinese lepší přístup k informacím. Jdu do toho.

Ale na Facebooku si své postarší přátele ponechám, dokud je něco z toho internetu nenaučím.

I forum co máme na webu se jednou rozběhne, zatím si lebedím, že mám čas na jinou potřebnou práci na webu. Zůstaňte tu v přízni přátelé, toto forum bude individuální a nebude tu žádné smetiště. A to je dobré pro vás.
O čem je řeč? Mobilninet.cz a jeho fórum mobilninet.cz .

Pár nových článků přibylo na stránce http://niniopera.blogspot.com jsem jeden z vás a taky jsem začínal a dnes jsem v administraci domén. Chce to odvahu, ale i čas a makat. Jen zábava (nebo rodiče) nikoho dlouho neuživí...

ČESKÝ PORTÁL: Myslíte si, že není Seneca aktuální? Zkuste nahlédnout do knihy O dobrodiních

noreply@blogger.com (George) — Wed, 22 Jun 2011 07:32:00 PDT

ČESKÝ PORTÁL: Myslíte si, že není Seneca aktuální? Zkuste nahlédnout do knihy O dobrodiních
V současnosti prochází lidská společnost obdobím dokonalé modernizace, kdy stroje pomalu ale jistě začínají vykonávat veškerou činnost za člověka. Věda a technika letí vpřed, počítačové sítě zaplavují celou naší planetu. Realita se tak začíná přesunovat na televizní obrazovku. To s sebou přináší i odcizení se člověka sobě samému. Lidé ztrácejí z nedostatku času živý kontakt s druhými , pozapomínají na svoji přirozenost. Přesto, že se takto vzdalují, není jisté kam. Co je pro dnešního člověka tolik důležité? Především moc, kterou získají pomocí dostatečného přínosu financí. Lidé se přibližují ke svým cílům bezmyšlenkovitě, co se týče lidskosti, a když se občas nad sebou pozastaví, vidí kolem spoušť. Hledají-li přátele, nalézají jen figurky na šachovnici. Kterou z nich mají táhnout a jak? Člověk se cítí najednou osamocen. Je sice zahalen penězi a mocí, ale strádá.
Chybí mu lidský člověk (lidství).
Ale než se stačí nad tím pořádně zamyslet a vzít tento fakt vážně, už se opět nachází v běhu pracovních povinností a zapomíná. Čas však zatím neúprosně ubíhá. Člověk potom na sklonku svého života jakoby procitne a pozná, že navzdory své hmatatelné moci je plný bezmoci nad tím,
že nestihl žít.
Více podrobností článku O Senecovi je zde.

Weekend v Řecku II.

noreply@blogger.com (George) — Thu, 16 Jun 2011 05:26:00 PDT

Památky

Historie

Kulturní dějiny

Weekendové cesty jsou fotograficky dokumentovány a jsou velmi zajímavé i bez dlouhého povídání.
Řecko. Zde leží historie, odtud pochází moudra věků.
Dnes současně nechuť obyvatel doma pracovat. Stávky. Dluhy. Krásná teplá země. Úrodná.

Novinový stánek v parku u pošty přítel na lince úsměvu

noreply@blogger.com (George) — Thu, 16 Jun 2011 05:11:00 PDT

Co si jen přát víc přátelé. Hezké červnové dny plné slunce, v noci měsíc co se překrývá stínem nízko na obloze jako zatmění? Teplé noci. Horké dny. A svižné procházky kolem parku a trafiky kde se nalézá úsměv a vtipné veselé slovo od srdce?

Stánek je modrý plný informací

Přítel na lince úsměvu

Všechno to je dar životního běhu co občas zpomalí a odkryje své důvěrné soukromí. Ne každému. Jen lidem co jsou laděni svým citem charakterem touhou žít naplno.

Venezuela - Caracas cesty po Jižní Americe

noreply@blogger.com (George) — Wed, 15 Jun 2011 13:57:00 PDT

Caracas

Caracas Venezuela

Přátelé toto je upoutávka originální fotografie autora pro podporu Google práce na blogger. com. Prohlížejte si fotografie ve zvětšení.

Venezuela Caracas

Povídání k obrázkům se připravuje a doplní až autor vyřeší některé potíže vzniklé při práci na webu. Trpělivost a vydržet. Svět je veliký a nevládne mu jediný poskytovatel reklamy. Je jich víc setkáme se s nimi na jiných serverech. Nabídka je výhodná nejen pro prezentaci výrobků, novinek, ale čtenáři si jí všimnou tehdy pokud se více dozví, neskáče, nebliká, neobtěžuje a přinese informace. Z pohodlí domova online objedná a vyřídí dodání dobrého výrobku až domů. Pokud u těchto kvalitních fotografií s vysokým rozlišením bude nabídka cestovní kanceláře pro vaši dovolenou, budete už hledat cíl své cesty do světa si odpočinout docela lehce. Snadno. A věřím tomu, že tu opět bude jako dříve. Budete moci se informovat lépe. Pokud by se nestalo, jsou jiné možnosti a jiní poskytovatelé, kterým lze nabídnout prostor pro prezentaci. Nejsme žádné dvojky, přátelé...něco umíme hodně známe a co ne - to se naučíme spolu.

Počítače dnes dobře zvládají Flash i javascript. Prohlížeče to umí.

Caracas

Přeji všem hezké dny a radost z prohlížení fotografií.

Později bude doplně výklad a povídání o vzdálené zemi v Jižní Americe - Venezuele.
Těšte se. Než to bude svobodně si surfujte po webu...je to zdarma, nic to nestojí a informace tu leží vystaveny pro vás!

Původní fotografie autora z ostrova Korsika (Corse)

noreply@blogger.com (George Hero) — Tue, 31 May 2011 04:41:00 PDT

Korsické pobřeží

Další obrázek Korsiky

Mělká říčka kde si hrají děti

Horské tvary na pevnině

Fotografie jsou dobré a vyžadují prohlížení ve zvětšení na celou display počítače, což se provede klikem do fotografie (případně klávesa F11)
Původní originální fotografie z cest tipují váš zájem a kam na dovolenou. Doprovodné povídání a texty uveřejněny komplexně v článku o Korsice (Corse)
Prozatím vám snímky ukáží jak krajina vypadá...

Některé další informace i fotografie jsou také tady.

Korsika (Corse) perla středomoří...

Novinový stánek v parku u pošty

noreply@blogger.com (George) — Wed, 25 May 2011 09:45:00 PDT

Lisa Rinna At A News Stand

Chodím rád okolo novinového stánku v parku u pošty. Nejen pro noviny, časopisy a jiné drobnosti co patří k životu. Sedí tam totiž pán co mě vnímá jako přítele a hodíme řeč. O všem možném co jednoho zajímá. Slova věty i odpovědi jsou teplé a veselé.
Pán ve stánku je přítel nejen kamarád na zastavení...nic není navíc, ale každá konverzace potěší. Pozoruji, že se u něho zastavují pravidelně i jiní lidé a povídají si. A odchází s úsměvem...a rozjasněnou tváří!

Co píše za zprávu policie?

Vybílil novinový stánek

Na co dosáhl, si vzal

V průběhu uplynulého víkendu do ranních hodin se neznámý zloděj vloupal do poštovního novinového stánku na ulici Tyršova ve Vrchlabí. Odnesl si terminál na dobíjení mobilních telefonů, nezjištěné množství DVD, dioptrické brýle, elektronický budík a krabičky cigaret různých značek. Vloupáním způsobil majitelce škodu za 25 tisíc korun. Policisté skutek dokumentují jako přečin krádeže, kdy pachateli hrozí až dvouletý trest vězení.

Ale přátelé...přece škody jsou mnohem a mnohem větší, hajzlík poškodil i jiné vazby než materiální . Ale tady to nebude nadlouho a stánek bude v provozu rychle. Kam bysme chodili jinak pro dobré vtipné slovo a úsměv?

Na fotografii je - Lisa Rinna is spotted buying some magazines at a news stand in Los Angeles

Poznámka autora: Fotografie novinového stánku zmíněného v textu článku se připravuje (musím ji dojít vyfotografovat, strpení prosím!) Potřebuje ranní světlo, abyste viděli i kukuč přítele trafikanta...zatím je u článku tedy jen ilustrační fotografie, ale taky dobrá!

USA North Cascades Národní park Americké Alpy

noreply@blogger.com (George) — Mon, 18 Apr 2011 14:20:00 PDT

Národní park North Cascades pokrývají tři stovky aktivních ledovců. Strmým vrcholům s věčným sněhem tudíž sluší přezdívka Americké Alpy. K většině nejkrásnějších míst parku vedou pouze pěší stezky.

Parková scenerie jako v pohádce

Horská silnice

Jediná horská silnice, která je v zimě kvůli sněhu a lavinám nesjízdná, prochází přímo středem rezervace s hlubokými lesy a nespočtem potoků, říček a jezírek.

Středem chráněné krajinné oblasti je osada Newhalem s návštěvnickým střediskem, z níž silnice vybíhá vzhůru ke třem přehradám Ross, Diablo a Gorge Dam. Na každé z nich stojí hydroelektrárna a společně tvoří energetický řetězec, který napájí proudem Seattle. Díky přehradám vznikla v zatopených údolích stejnojmenná jezera. Hlavně jezero Ross Lake, které zabíhá až ke kanadské hranici, si oblíbili turisté s čluny, plachetnicemi a také rybáři. Z azurově modré hladiny přechází zrak.

Národní park

kořeny a houštiny kapradí jako v pohádce

Barvu způsobují rozpuštěné horniny, které splavuje déšť z okolních hor. V kempu Colonial Creek u jezera Diablo Lake se budeme cítit uprostřed mohutných jedlí Douglas s tlustými kořeny a houštin kapradí jako v pohádce. Na prst tlustý mech tlumí kroky jako plyšový koberec.

North Cascades National Park je americký národní park a nachází se ve státě Washington .

Kanada je země velmi rozmanitá

noreply@blogger.com (George) — Sun, 17 Apr 2011 13:48:00 PDT

Bydlet v tomto městě je snem mnoha lidí, nejen Kanaďanů. Třetí největší metropole Kanady bývá pravidelně vyhodnocována na předních příčkách v anketách „Kde byste chtěli bydlet“. Vancouver je největším městem Britské Kolumbie, ne však hlavním. Nachází se v krásném okolí hor i oceánu.

Vancouver Kanada město kde byste chtěli bydlet

Detail města

North Cascades Národní Park

Vancouver Lookout Harbour Centre Tower je vyhlídka, ze které se vám naskytne výhled na celé město. Lístek stojí pro dospělého třináct dolarů.

Ve městě je úžasné akvárium Vancouver Aquarium – největší v celé Kanadě. Vstupné stojí sice skoro dvacet pět dolarů, ale stojí to za to. Uvidíte show mořských savců, dokonce se i přiučíte něčemu o světě mořských živočichů. Navštěvovaným místem je Canada Place – centrum přímo u pobřeží. Můžete absolvovat dvoukilometrovou promenádu kanadskou historií nebo se zaposlouchat do některého z pouličních muzikantů – to vše je poskytováno zdarma. Pěkným místem k pěší turistice i odpočinku je Stanley Park, největší zelená plocha města. K vidění jsou i indiánské totemy. Ve městě je pár dalších parků, například Queen Elizabeth Park nebo botanická zahrada Van Dusen. Pokud jste zdatnější sportovci, vyšlápněte si na horu The Grouse Mountain. Pro Ty, kteří se bojí, že by to nezvládli, tam nahoru vede lanovka.V okolí Vancouveru se dá také dobře lyžovat.
Kanada je země velmi rozmanitá, na severu hodně ovlivněná kulturou původních obyvatel – Eskymáků, na jihu se Kanada více přibližuje americkému stylu života.

Přílet do Vancouveru a odjezd k hranicím USA

noreply@blogger.com (George Hero) — Sat, 16 Apr 2011 10:16:00 PDT

Obloha nad Vancouverem

Vancouver Kanada

Přílet do Vancouveru Kanada

Letecky se dostanete na mezinárodní letiště Vancouver International Airport (nese zkratku YVR). Létá se sem hlavně ze Severní Ameriky a ostatních míst Kanady, ale i z pár měst v Evropě. Z letiště se dá do centra města dostat městskou hromadnou dopravou – to je asi nejlevnější. Další možnost je speciální letištní linka, za tu si ale připlatíte, stojí kolem třinácti dolarů. Nejdražší, ale zato nejpohodlnější variantou, je vzít si taxík. Cesta trvá asi tak půl hodiny.

Městskou dopravu zajišťuje TransLink a poskytuje autobusy, vlaky (SkyTrain) a autobusy, které jezdí na trajektech (SeaBus). Ceny jízdenek se moc neliší od dalších kanadských měst – za dospělý lístek dáte kolem dvou a půl kanadských dolarů.

Dálky, krajiny setkání. Fotografické vyprávění. Kvalita fotografie na stránce od Google umožňuje prohlédnout detaily z cesty. Vyprávění si necháváme na později.

Pomlázka mrskačka mrskut šlehačka švihačka hodovačka houdovačka karabáč sekačka dynovačka pamihod korbáč karabina čugár tatar žíla

noreply@blogger.com (George) — Wed, 13 Apr 2011 03:45:00 PDT

K velikonocím patří pomlázka:

Pomlázkou je nazýván i dárek za vyšlehání, malovaná velikonoční vejce

Pomlázka (v různých moravských a českých nářečích také mrskačka, mrskut, šlehačka, švihačka, hodovačka, houdovačka, karabáč, sekačka, dynovačka, pamihod, korbáč, karabina, čugár, tatar, žíla a další.) je jedním ze symbolů Velikonoc. Je to nástroj, kterým chlapci na Velikonoční pondělí symbolicky šlehají děvčata. Je to spletený svazek měkkých vrbových proutků, který je na tenčím konci ozdoben barevnými pentlemi.

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti, pružnosti a zdraví mladého jarního prutu.

Pomlázkou je nazýván i dárek za vyšlehání, zpravidla to bývají malovaná velikonoční vejce.

Podle psychoanalytického výkladu je celý úkon velikonočního mrskání dívek symbolem oplodňovacího aktu - pomlázka symbolizuje mužský penis, vejce jsou symbolem ženské plodnosti. O symbolice mužsko-ženského svazku svědčí i ta skutečnost, že zmrskání pomlázkou se vnímá jako kladné, ženy za zmrskání děkují (slovně i symbolicky vajíčky), naopak nezmrskané ženy se tímto trápí.

Koledy pomlázka verše a říkánky
Hody, hody, doprovody,
dejte vejce červený!
Nedáte-li červený,
dejte aspoň bílý,
slepička vám nanese jiný
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku.
Proutek vohnoutek,
sedí na něm zlatej kohoutek.
Proutek se ohýbá,
kohoutek kokrhá:
chyťte mi tu slepičku,
koupíme za ni čepičku,
tu čepičku pánu,
on dá za ni krávu,
tu krávu hraběnce,
ona dá za ni na věnce.
Paní jde z louky,
nese misku mouky,
bude jí maličko,
jistě přidá vajíčko.