{d}byrokrat

Citace: Investiční pobídky

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Fri, 14 Mar 2008 05:44:00 +0000

"Zvýhodňování velkých investorů je neopodstatněné, menší investoři jsou také užiteční. Lepší by bylo zavést jednodušší podmínky investování pro všechny firmy bez ohledu na velikost - např. méně byrokracie při zakládání firem a jednoduchou nízkou daň stejnou pro všechny."

Petr Mach (1970)

Počty úředníků

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Sun, 02 Mar 2008 07:04:00 +0000

Během osmi let od roku 2000 vzrostl počet zaměstnanců ve veřejné správě ze 175 tisíc na 291 tisíc. I když se prakticky každá vláda v posledních deseti letech zavazovala, že sníží počet státních úředníků a zefektivní jejich práci, statistická čísla ukazují, že opak byl vždy pravdou.

- Byrokratickou explozí se ukázala reforma státní správy v roce 2003. I když řada kompetencí státních úředníků přešla tehdy na nově vzniklé kraje, úředníci s prací nepřešli: Naopak jich o 1500 přibylo. Podobná škatulata se konala na úrovni okresů, z rušených okresních úřadů přešla byrokracie buď na kraj, nebo pod křídla nově vzniklých pověřených obcí III. stupně.

- Přebujelost státní správy potvrdila v září 2003 i tehdejší vláda Vladimíra Špidly. Ta se usnesla, že ze státních služeb by mělo odejít během tří let 33 tisíc státních úředníků. Výsledek? Skoro stejný počet jich naopak od té doby přibyl.

- Malou část nárůstu má na svědomí rozšířená agenda kvůli vstupu do Evropské unie. Mnohem větší podíl pak má nedokončená reforma veřejné správy. Řada kompetencí byla převedena na kraje, případně na obce, ale nijak se to neprojevilo v centru, tam zaměstnanců rozhodně neubylo (viz tabulka úředníků na ministerstvech).

Tradicí české byrokracie je trvání na pracovních postupech. Zůstávají staré agendy, které je již zbytečné vykonávat, a přibývají agendy nové bez toho, aby staré zbytečné agendy byly zrušeny. Vzniká tak efekt sněhové koule, na veřejnou správu se nabaluje čím dál více úředníků a ti potřebují více a více obslužného personálu.

Zdroj: eStat.cz

Citace: Ludwig von Mises

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Mon, 07 Jan 2008 04:56:00 +0000

„Stát nemůže bez úřadů a byrokratických metod fungovat. A protože společenská spolupráce nemůže fungovat bez občanského státu, je určitá míra byrokracie nezbytná. To, co se lidem nelíbí, není existence byrokratismu jako takového, nýbrž proniknutí byrokracie do všech oblastí lidského života a činností.

Tato expanze je nevyhnutelným následkem postupujícího omezování osobních svobod, dále pak následkem vnitřních trendů ekonomických a sociálních politik, směřujících k potlačení osobní iniciativy a nahrazování této iniciativy vládními zásahy.“

Ludwig von Mises (1881-1973)

Vtip: Omyly byrokracie

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Fri, 28 Dec 2007 06:51:00 +0000

Jednoho dne před mnoha lety zemřeli Svatý Otec a Don Juan. Ti nahoře ale měli nepořádek v písemnostech a tak omylem poslali Papeže do pekla a Dona Juana do nebe. Když si toho po týdnu Svatý Petr všiml, okamžitě poslal dolů pro Papeže. Ten se cestou k nebeské bráně potkal s Donem Juanem, jenž směřoval do pekla. Papež povídá: "Škoda toho omylu. Už se nemohu dočkat, až tam budu. Celý život jsem trpělivě čekal, že spatřím Pannu Marii!" A Don Juan jenom: "Už ne..."

F. A. Hayek

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Mon, 24 Dec 2007 10:35:00 +0000

Proč je Evropská unie nedemokratická? Jedním z důvodů je její velikost; další je obrovská byrokracie, která kolem ní vyrostla. Jak napsal F. A. Hayek v Cestě do otroctví:

"Ze všeho nejméně je možné zachovat demokracii, nebo podporovat její růst, pokud všechna moc a většina rozhodnutí spočívá na organizaci, která je příliš velká na to, aby jí obyčejný člověk přehlédl nebo pochopil. Demokracie nikdy nefungovala dobře bez velké míry lokální samosprávy a zajištění politického vzdělávání pro lidi obecně, stejně jako pro jejich budoucí vůdce.

Zodpovědnost lze praktikovat a lze se jí naučit pouze v záležitostech, které jsou lidem dobře známé, tam, kde existuje povědomí o svém sousedovi, spíše než když činy řídí nějaká teoretická znalost potřeb druhých, tam, kde se obyčejní lidé mohou skutečně podílet na veřejných záležitostech, protože ty se týkají světa, který znají.

Kde se rozměr politických opatření stává tak velkým, že nutné znalosti jsou výsadou byrokracie, kreativní impulsy jednotlivce nutně ochabují".

Citace: Max Weber

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Sun, 09 Dec 2007 04:28:00 +0000

Jako první pozitivně definoval pojem „byrokracie“.

Jde podle něj o typ pracovních aktivit vykonávaných v hierarchické organizaci (úřadě) ustáleným způsobem, v duchu formální neosobnosti podle abstraktních pravidel aplikovaných na jednotlivé případy. Úřední (pracovní) svět a soukromý svět byrokrata jsou přitom striktně odděleny.

Ideální byrokrat je podle Webera efektivnější než dějinně předcházející způsob organizace podobných aktivit („charismatická dominance“ či „tradiční dominance“), zároveň však připouští, že byrokracie se stává neefektivní v okamžiku, kdy tyto se s touto ideální představou rozejde (například tím, že začne uplatňovat své vlastní zájmy).

Max Weber (1864-1920)

Vtip: Kolik byrokratů je nutných k výměně žárovky?

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Sun, 02 Dec 2007 05:54:00 +0000

Pět. Jeden napíše papír na vyšroubování žárovky, druhý ho orazítkuje, třetí napíše papír k zašroubování nové, čtvrtý ho orazítkuje a pátý po hodinovém dohadování o platnosti razítek vymění žárovku.

Tři důvody chování byrokratů podle Niskanena

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Thu, 29 Nov 2007 22:40:00 +0000

Podle Niskanena je chování byrokratů vysvětlitelné třemi důvody:

Vlastní podstatou byrokracie, které na rozdíl od tržních firem chybí snaha minimalizovat své náklady. Tím, že není (alespoň část) její produkce tržní, vzniká také problém s jejím oceňováním a měřením;
vztahem byrokracie k okolí (zejména vztahy ke sponzorské organizaci);
a snahou byrokratů maximalizovat rozpočet.

William A. Niskanen

Citace: M.A.S.H.

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Thu, 29 Nov 2007 22:21:00 +0000

Plukovník Blake: "radare jak vy tem všem papírům rozumíte?" Radar:"Nemyslím u toho"

Další hlášky Radara

Trestné body za řízení na CzechPointech

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Thu, 29 Nov 2007 20:14:00 +0000

Řidičům zřejmě prý brzy odpadne další starost týkající se uděleného počtu trestných bodů. Ministerstvo vnitra by jim totiž chtělo od poloviny příštího roku umožnit získat výpis z registru i na poště.

Nyní motoristé svůj počet trestných bodů zjistí pouze v případě, že o to požádají na dopravním odboru. Úřady samy od sebe zasílají informace až ve chvíli, kdy řidiči nasbírají dvanáct trestných bodů a přijdou o řidičský průkaz.

Změnu, která by mohla platit od poloviny příštího roku, chce ministerstvo vnitra projednat s ministerstvem dopravy a firmou, která registr řidičů provozuje.

Výpisy z registru by měly být k dispozici i na přepážkách Czech Point, které mají v budoucnu sloužit jako univerzální podatelny. Budou vydávat například výpisy z katastru nemovitostí či obchodního a živnostenského rejstříku.

Vtip: Úplné odbourání byrokracie

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Thu, 29 Nov 2007 12:48:00 +0000

"Můj šéf je výborný. Trochu úřadujeme, trochu se milujeme a tak to jde celý den. A tvůj šéf?"

"I ten můj je vynikající, jen tu byrokracii jsme už dávno odbourali."

Analýza administrativní zátěže podnikatelů

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Thu, 29 Nov 2007 04:44:00 +0000

Letos Vláda dokončila Analýzu byrokratické zátěže u podnikatelů

Kromě jiného tak bylo zjištěno, že:

* roční náklady podnikatelů vynakládané na plnění informačních povinností stanovených právními předpisy činí nejméně 86 mld. Kč;
* 89 % administrativních nákladů je způsobováno právními předpisy v gesci šesti ministerstev, a to Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu (viz graf),
* 88 % administrativních nákladů způsobuje pouhých 18 právních předpisů, přičemž největší měrou se na tomto čísle podílí zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, když v něm obsažené informační povinnosti představují cca 13 mld. Kč, tedy zhruba 1/6 celkové administrativní zátěže podnikatelů;
* nejméně 24 % administrativní zátěže představují informační povinnosti vyplývající z práva ES/EU

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Komora proti byrokratické zátěži

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Wed, 28 Nov 2007 05:54:00 +0000

Hospodářská komora České republiky podporuje účinný boj ministerstva průmyslu a obchodu proti nadměrné byrokratické zátěži. Za jeden z významných přínosů ke snižování administrativní zátěže podnikatelů považujeme novelu živnostenského zákona v současnosti projednávanou v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Tisková zpráva

Státní byrokracie a peníze

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Wed, 28 Nov 2007 04:12:00 +0000

Je to k neuvěření, ale český stát neví kolik ho stojí „úřadování“. Ví kolik přerozdělí peněz, ale nikdo se nedoví, jaký je náklad státu na jednoho úředníka. Každý živnostník má spočítáno, kolik ho stojí vedle mzdových nákladů jeden pracovník. Myslím tím náklad na pracoviště, spotřebovanou energii a podobně.

Ve státní správě existuje termín „resortismus“. Tedy jasné vymezení spravovaných agend v rámci jednoho resortu - ministerstva. To vytváří, konkurenci v oblasti vlivu. Ministerstvo, které agendu spravuje získává absolutní vliv. Velmi těžko se potom realizují nadresortní projekty. Nutno podotknout, že této „negativní konkurenci“ přispívají i někteří politici.

V rámci zmíněného resortismu bych uvítal něco, co si dovolím nazvat „transparentní konkurencí“. Začít by se mohlo třeba u toho kolik stojí úředník z pohledu kancelářské plochy, spotřeby kancelářského papíru, softwarových licencí, mobilního telefonování, stravenek a různých fondů kulturních a sociálních služeb. Potom by se mohla čísla na úrovni resortů srovnat a zjistilo by se, že některé úřady by měly propouštět a některé přibírat státní zaměstnance.

Tato vláda se zavázala snížit počet zaměstnanců o 3%. Podle mého je to populistické a neefektivní heslo. Pohled na státní byrokracii přes peníze a následné zveřejnění by přinesl jasný a okamžitý efekt.

Stoiber je vedoucí antibyrokrat v EU

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Tue, 27 Nov 2007 15:34:00 +0000

Za účasti E. Stoibera, předsedy EK J. M. Barrosa a komisaře G. Verheugena byla minulý týden v Bruselu představena patnáctičlenná skupina odborníků (je mezi nimi i bývalý český eurokomisař P. Telička) se zkušenostmi z evropských institucí, státní správy, průmyslu, odborů, nevládních organizací, ekologických institucí či organizací na ochranu zájmů spotřebitelů. Ta má za cíl do 3 let představit návrhy pro EK, jak do roku 2012 zredukovat evropskou byrokracii v podnikatelské oblasti o 25%. Pro uvedenou skupinu odborníků bude připravovat podklady dvacetičlenný tým evropských úředníků.

Stoiber prohlásil, že hodlá hovořit zejména s největšími evropskými firmami a podnikatelskými sdruženími, což by jemu a jeho týmu mělo pomoci identifikovat největší byrokratické překážky, bránící či znesnadňující konkurenceschopnost evropského hospodářství ve světovém měřítku.

Je samozřejmě otázkou, jak bude moci expertní tým bez zřetelných kompetencí ovlivnit další rozhodnutí EK v otázce debyrokratizace evropských procesů, když se to dosud příliš nezdařilo ani v této věci odpovědnému komisaři G. Verheugenovi.

Byrokracie a kanceláře

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Tue, 27 Nov 2007 05:30:00 +0000

Kolik potřebuje úředník pracovní plochy? Kolik tato pracovní plocha stojí? Co dělá stát s nepotřebnými kancelářemi? Pokusili jsme se nad těmito otázkami zamyslet a zpracovali jsme dokument „Centrální správa nemovitostí“.

Jsem přesvědčen, že by stát měl přemýšlet o efektivním využití kancelářských ploch a vystěhovat úřady mimo historické centrum. Neexistuje jediný důvod, proč například Ministerstvo pro místní rozvoj musí sídlit na Staroměstském náměstí. Ten důvod nenajdete ani u ostatních velkých úřadů v centru Prahy.

Konzervativní odhad úspor z rozsahu a přímých mzdových a personálních úspor, který vychází z dat o počtu pracovníků ve veřejném sektoru a z nákladů na veškeré komodity a služby nakupované veřejným sektorem v souvislosti se správou a udržováním nemovitostí činí dle našich výpočtů asi 7,5 miliardy korun ročně. Předpoklady optimistického scénáře pak vedou až k úsporám ve výši 12 miliard korun ročně. Hospodaření s nemovitostmi státu vykazuje všechny znaky nesystémovosti a nehospodárnosti. Reforma této části činnosti státu nabízí nejen úspory ve výdajové části rozpočtu (7,5-12 miliard), ale i potenciální dodatečné příjmy. Reálnost těchto úspor i příjmů potvrzují prověřené zkušenosti ze zahraničí (viz. uvedený dokument).

Dělají to jiní, proč by to nemohl dělat stát?
ČSOB prodala budovy v centru a postavila si nové administrativní centrum. Jen na samotné transakci "prodej, nákup pozemku a stavba" vydělala banka 500 mil. Kč a ročně uspoří 50% současných nákladů na správu kancelářské plochy.

2,8% stojí byrokracie výběru daní

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Mon, 26 Nov 2007 16:00:00 +0000

Získat do státní pokladny stokorunu vyjde na 2,80 koruny. Na Slovensku na 1,50 koruny, ve Francii 1,40 a ve Spojených státech na pouhých padesát haléřů. Na první pohled je tak vidět, kolik peněz zbytečně vyhazujeme za byrokracii.

Zdroj: Jak se platí daně 2008: Placení daní se zjednodušuje, ale stále je třeba více reforem

ČR nejhorší ze zemí EU

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Sun, 25 Nov 2007 16:53:00 +0000

Administrativní náročnost placení daní je pro podniky stále velkou zátěží. V celosvětovém průměru potřebuje jedna společnost každý rok téměř dva měsíce na splnění svých daňových povinností. Mezi zeměmi jsou však velké rozdíly – například v Ázerbajdžánu trvá zaplacení spotřební daně 105 dní, zatímco ve Švýcarsku to společnosti zvládnou za jediný den. Švédským společnostem stačí vyplnit jeden elektronický formulář, zatímco v Bělorusku čeká podniky 124 daňových plateb ročně.

Z hlediska administrativní náročnosti skončila Česká republika v poslední desítce (168. místo), neboť společnosti zde potřebují 930 hodin ročně na splnění daňových povinností. To je nejvíce ze všech zemí EU. V Bulharsku, které je v rámci EU na předposledním místě, potřebují společnosti 600 hodin. Právě kvůli této administrativní náročnosti se Česká republika umístila až na 113. místě žebříčku výhodnosti daňového systému. Celkové daňové zatížení, které studie vyjadřuje jako podíl všech povinných daní a odvodů na zisku společnosti, je v České republice téměř 50 %. Nejvíc (skoro 80 %) tvoří odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

„Srovnání času nutného na splnění všech daňových povinností podniků působících v ČR s ostatními státy ukazuje, že právě administrativní náročnost daňového systému je jednou z největších slabin podnikatelského prostředí ČR. Daňová reforma, která začne platit na začátku příštího roku, bohužel tuto administrativní náročnost nesníží, a tak by tento problém měl být i nadále v popředí úvah při dalších případných změnách daňového systému ČR,“ uvedl Petr Hájek z PricewaterhouseCoopers. (Placení daní se zjednodušuje, ale stále je třeba více reforem - celá zpráva)

Tabulka. Výhodnost daňového systému
(podrobnou metodologii najdete v části 1 zprávy)

	Pořadí
Země	Počet plateb	Čas na splnění daňových povinností	Celkové daňové zatížení	Výhodnost daňového systému
Irsko	15	9	23	6
Velká Británie	10	22	52	12
Dánsko	15	37	40	13
Norsko	3	16	86	16
Lucembursko	58	4	47	17
Lotyšsko	7	78	37	20
Estonsko	21	15	118	31
Nizozemsko	15	60	88	36
Švédsko	2	30	141	42
Slovinsko	58	92	73	63
Belgie	24	49	154	65
Portugalsko	10	123	94	66
Německo	39	65	124	67
Litva	68	54	112	71
Rakousko	58	57	142	80
Francie	65	36	157	82
Finsko	51	98	109	83
Řecko	54	93	114	86
Bulharsko	42	160	59	88
Španělsko	10	116	149	93
Česko	27	168	115	113
Itálie	35	134	164	122
Slovensko	83	129	121	122
Polsko	122	146	67	125
Maďarsko	68	126	143	127
Rumunsko	175	70	107	134

Byrokracie a encyklopedie

noreply@blogger.com (Edvard Kožušník) — Sun, 25 Nov 2007 15:22:00 +0000

Mohl jsem místo slova byrokracie uvést administrativa. Synonymum, které je zabarveno spíše neutrálně. Byrokracie zní negativně. Není na škodu se podívat, jak se na toto slovo dívají některé slovníky.

Malá Československá encyklopedie (rok vydání 1984)

Vydána Československou akademii věd. Nutno podotknou, že v tomto slovníku se objevují životopisy i druhořadých funkcionářů KSČ. „Byrokracie zahrnuje privilegovanou vrstvu úředníků, stojící nad lidem a proti němu, a také určitý systém řízení, charakterizovaný formalismem, vydáváním formy za obsah činnosti, jakož i samoúčelností, kdy pravidla fungování organizace se podřizují zájmu jejího uchování a upevnění. Principy likvidace byrokracie v průběhu vítězné socialistické revoluce rozpracoval V. I. Lenin.“ Tehdejší autoři přidali i větu, které mě osobně připadá věrohodnější: „Základy buržoazní teorie byrokracie vypracoval M. Weber, který pokládal byrokracii za normální přirozenou a trvalou formu sociální organizace. Za její ideální rysy považuje řada buržoazních sociologů neosobnost, racionalitu, přísnou reglementaci a vymezení odpovědnosti.“

Ottův slovník naučný (první sešit vyšel 1888)

Sešity vycházely dvacet let, až do roku 1908. Slovník neměl v obsahu a rozsahu předchůdce, byl výběrem hesel a formou zpracování zcela originální a byl krásně ilustrovaný. Bylo to do té doby největší soustavné české literární dílo a jedna z největších světových encyklopedií vůbec.

„Následkem převratu absolutních vlád ve vlády ústavní a parlamentární i následkem rychlého vývoje některých částí státního společenského života. zvl. národohospodářského, kladou se na byrokracii jisté požadavky, při jichž nedostatku užívá se výrazu byrokracie s jakousi příhanou politickou. Příznaky byrokracie v tomto smysle jsou: mechanická, šablonovitá práce, puntičkářství, formalismus, hovění zastaralým zvykům, přílišné poručníkování, pohodlnost, libovůle, protahování záležitostí, vyřizování dle mrtvé litery zákonů, nařízení a spisův a nikoliv dle potřeb života praktického, nepřihlížení k sociálním úkolům správy, indolence vůči spravovaným, netečnost a odpor proti novotám a opravám přiměřeným měnlivým potřebám života skutečného, odpor a překážení změnám politického směru a vládního systému. Takové byrokracii se právem vytýká, že obyvatelstvo spravované není tu k vůli úřadům, nýbrž naopak, že byrokracie má sloužiti a vyhovovati pokud možno nejlépe potřebám a poměrům spravovaných.“

Politologický úvaha je uvedena v této větě: „Kdežto však liberalismus hleděl omeziti vliv a úkony byrokracie na obor pouhé právní ochrany zájmů sociálních i hospodářských a zavrhoval všeliké dalekosáhlé reglementování státního a společenského života a zasahání i do oboru svobody jednotlivce, kladou se na byrokracii od konservativních stran a zastánců státu sociálního požadavky většího přihlížení a činného zasahání v poměry zejména národohospodářské a sociálně politické.“

To co bylo navrhováno před více jak 100 lety, bych dnes bez výhrady podepsal: „Prostředky proti vadám byrokracie jsou dělení práce a specialisování úřadů, veřejná kritika tisková a parlamentární, možnost stížnosti, soudnictví správní, rozšiřování korporací samosprávných, dobré služební předpisy a hlavně dobrá a vhodná výchova úřednictva po stránce theoretické i praktické.“

Encyklopedie Universum (současné vydání)

„Byrokracie je systém správy, postavený na neosobním rozhodování podle stanovených pravidel, předpisů školenými zaměstnanci.“ Dále jsou uváděny citace různých autorů. Zajímavá je třídní definice: „Byrokracie se také používá k označení skupiny zaměstnanců úřadů (úředníků). Sociologickým i politologickým tématem je podíl této skupiny na moci, resp. její možnosti zneužívat moc. Byrokracie bývá řazena k vládnoucí třídě, která však (podle R. G. Dahrendorfa) nepracuje pro sebe, ale pro měnící se pány. Někdy je byrokracie nazývána servisní třídou."

Státní byrokracie je v demokratickém zřízení z principu apolitická a já dodám, že věčná. Jen extrémisté typu V.I. Lenina ji chtějí zlikvidovat. Ostatní, včetně samotných byrokratů by měli mít zájem o co nejefektivnější administrativu. Tu, pokud nemáme revoluci či válku, můžeme měnit prostřednictvím změny procesů a pravidel. Procesy mají v moci úředníci a pravidla (zákony) politici. Z toho vychází, že pozitivní změna může nastat jen v případě, že se tyto dvě skupiny domluví. Potom přijde kvalitativní změna, kterou můžeme nazývat Novým vládnutím.