Česká škola

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Umí se učitelé při distanční výuce chovat e-bezpečně?

2020-11-18T02:00:00.001+01:00

„Mluvíme o distanční výuce, ale ta ve skutečnosti v profesionální podobě vyžaduje práci celého týmu. My teď zažíváme nouzovou a improvizovanou formu výuky na dálku, která je reakcí na výjimečnou situaci,“ říká Ondřej Neumajer během Kultaého stolu SKAV a EDUin na téma Jak zajistit e-bezpečí při distanční výuce. EDUin zveřejnil záznam diskuse.

Jako podpora ICT ve škole pracuje ideálně správce sítě a hardwaru a také ICT koordinátor. Ti první ale často do školy přicházejí třeba jen na jeden den v týdnu, pracují pro více škol najednou a o nastavení vzdělávacích platforem se spíš nestarají. „To by měla být role ICT koordinátora. Bohužel mnoho škol koordinátora nemá,“ upřesňuje Zuzana Šimůnková z Jednoty školských informatiků. „Reforma financování regionálního školství počítá s posílením škol v tomto ohledu, chceme vyčlenit víc peněz na nepedagogické pracovníky,“ řekl v reakci na její slova Jaroslav Faltýn z MŠMT.

Podle Kamila Kopeckého, vedoucího Centra prevence rizikové virtuální komunikace z Univerzity Palackého v Olomouci a projektu E-Bezpečí, mohou v této výjimečné době IT gramotnost do škol a rodin šířit i studenti pedagogických fakult. „Jedeme jako fakulta kompletně přes e-learning. Máme pět tisíc studentů, kteří teď v rámci své praxe působí v terénu, pracují s dětmi a školami, doučují, mají tedy možnost jim pomoci i s nastavením bezpečného prostředí.“

Školy mohou být poměrně zranitelným cílem, pokud by se na ně zaměřili internetoví škůdci. Médii prošly zprávy o případech „vlamování“ se do výuky. Jak rozšířený je to fenomén a odkud přichází?

„Na naší škole jsme nic takového nezaznamenali,“ říká Zuzana Šimůnková. „Jsme gymnázium, možná tím asi trpí víc základní nebo učňovské školy,“ říká. „Podle informací, které mám od AVASTu, firmy specializované na antivirové programy, ale nebyl zvýšený počet útoků na školy v době distanční výuky zaznamenán.“

„Podle našich průzkumů k internetovým útokům na školy dochází, ale ne v nějakém masovém měřítku,“ dodává Kamil Kopecký z E-bezpečí.“ Narušování, pokud se děje, vychází spíše od žáků nebo lidí z blízkého okruhu školy.

Na tom se účastníci kulatého stolu shodují. „Myslím, že jde hlavně o elektronické zlobení ze strany žáků a bylo jen otázkou času, kdy k němu dojde,“ řekl Bohuslav Hora. „Může to být signál a pobídka pro učitele, aby proměnil styl výuky, protože žáci zlobí, když se nudí. Je třeba taky dbát o dobré klima ve třídě, vztahy, wellbeing,“ dodává Hora.

Kulatý stůl moderoval Daniel Pražák a zúčastnili se ho: Jaroslav Faltýn, ředitel odboru základního vzdělávání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Bohuslav Hora, učitel ICT v ZŠ a MŠ Chraštice, lektor, Učitelská platforma, Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace, Univerzita Palackého v Olomouci, vedoucí projektu E-Bezpečí, Jiří Kyliánek, ředitel ZŠ Čelákovice, Ondřej Neumajer, odborník na ICT, Učitel naživo, Václav Písecký, vedoucí oddělení informační kriminality, Policie ČR a Zuzana Šimůnková, ICT koordinátorka, Gymnázium Havlíčkův Brod, zástupkyně Jednoty školských informatiků.

Celý text a video naleznete zde

Mimořádné finance na ICT pošle MŠMT i víceletým gymnáziím

2020-09-24T04:00:00.001+02:00

Mimořádné finance na nákup počítačů a další ICT techniky dostanou i nižší stupně víceletých gymnázií. Ministerstvo školství tak splnilo avizovaný slib, že poskytne prostředky na posílení distanční výuky i těmto typům škol. Podporu v celkové částce 41 milionů korun si rozdělí 248 škol. Podobnou podporu už MŠMT v srpnu schválilo pro základní školy.

„Tyto peníze jsou určeny na to, aby školy při karanténních opatřeních mohly pokračovat ve výuce. Nové notebooky, tablety, ale třeba i výukové softwary, kamery a mikrofony by měly školám usnadnit přepínání mezi distanční a prezenční výukou. Tuto techniku bude také možné zapůjčit žákům, kteří doma nemají dostatečné vybavení pro online výuku,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Školy budou dostávat peníze podle počtu tříd nižších stupňů víceletých gymnázií.

Zdroj: MŠMT

Ondřej Neumajer: Platformy a systémy pro školní komunikaci a spolupráci

2020-09-07T03:00:00.000+02:00

Zítra ráno videohovor s třídním učitelem na Zoomu, následně si přečti zadání úkolu v Bakalářích, jak o tom píšu na webových stránkách školy v rubrice vaší třídy, do zítřka vlož splněný úkol do Google dokumentu, pořízenou fotografii do sdíleného Padletu, a až to budeš mít, napiš o tom e-mail učiteli angličtiny. Kdybys potřeboval pomoct, napiš mi přes WhatsApp nebo si dáme Skype. Stop, takhle dál už ne!

Ondřej Neumajer (neumajer.cz)

Výše popsaná situace nemusí nastat, pokud má škola jednotná školní pravidla pro online komunikaci. Promyšlená pravidla eliminují stav, kdy učitelé volí každý podle svého vlastního uvážení ad hoc nástroje, které mají různé ovládání, vyžadují různé přihlašovací údaje, mohou být vzájemně nekompatibilní.

Zavedení jednotné komunikační platformy je pojem, na který poukazuje nesčetné množství návodů a doporučení pro školy v době vzdělávání na dálku. Cílem jednotné komunikace je nastavit na škole takové prostředí a vnitřní kulturu, ve které stačí žákovi ke komunikaci jeden, případně velmi omezené množství softwarových nástrojů, pomocí nichž může se školou komunikovat a spolupracovat na zadaných úkolech. To samé platí pro učitele a rodiče.

Pokud škola vytváří vlastní digitální strategii zpravidla formulovanou v dokumentu ICT plán školy, mělo by být právě směřování k jedné hlavní platformě, kterou učitelé mají k dispozici, jedním z klíčových přínosů takového dokumentu. Samozřejmě pouze za předpokladu, že je takový plán sepsán nejen formálně na papíru či uložen na disku nějakého počítače, ale že se nad ním vedení školy ve spolupráci se školním ICT metodikem čas od času schází, aktualizuje jej, a především na základě jeho obsahu činí příslušné kroky. Takových škol je podle zjištění České školní inspekce (ČŠI) z roku 2017 mezi středními a vyššími odbornými 88,7 %, mezi velkými základními nad 150 žáků 89,6 % a mezi malými 71,8 %.

Proč tedy píši o něčem, co se podle statistik zdá být ve valné většině škol zajištěné a v pořádku? Situace vzdělávání na dálku ukázala, že tomu tak většinově není, a výběr vhodného systému realizoval jen zlomek škol. Proces volby jednotné školní platformy je totiž nadmíru komplikovaný, což má primárně dvě příčiny: proniknout do možností nesčetného množství na trhu nabízených informačních systémů, platforem a programů zabere velké množství času, což je komodita, které se ředitelům škol dostává nejméně. Zatímco redakcemi odborných počítačových časopisů jsou čas od času přinášeny srovnání různých informačních a komunikačních systémů pro podnikové prostředí, a to zpravidla s popisem a srovnáním mnoha funkcí a možností, pro prostředí škol jsem se s takovým srovnáním nikdy nesetkal. Druhý důvod vlastně jen prohlubuje ten první – vývoj těchto systémů je tak dynamický, že jakékoli srovnání bude příští školní rok zastaralé. Může za to překotný vývoj technologií, digitálních trendů, legislativy, no a jak se ukázalo, také nenadálá situace s koronavirem, který dokázal ovlivnit situaci na trhu zcela zásadně.

Celý text naleznete zde

Střední školy nedostanou finanční podporu pro nákup technického vybavení

2020-08-25T02:00:00.000+02:00

Ministerstvo školství v prvním pololetí školního roku poskytne školám prostředky pro zakoupení ICT vybavení. To má pomoci v případě přechodu na distanční formu vzdělávání. MŠMT vyčlenilo cca 20 000 Kč na jednoho učitele s tím, že za prostředky lze koupit technické zařízení nebo software. Prostředky v celkové výši 1,2 mld. korun ale směřují jen do základních škol, a tak nechávají technikou obdobně vybavené střední školy stranou státní podpory.

Veřejné základní školy by měly obdržet 20 000 Kč na každého učitele dle rok starých dat přepočteného počtu jejich učitelů. Kvůli chybějícím aktuálním údajům o stavu učitelských sborů - mimo jiné i z důvodu absence již v minulosti prosazovaného registru učitelů, není ministerstvo schopno potřebnou částku stanovit jinak.

Zásadním problémem je, že alokované prostředky ze státního rozpočtu míří výhradně veřejným základním školám. Přitom mezi velkými ZŠ a středními školami není ve stávající technické vybavenosti učitelů téměř žádný rozdíl. Ze zjištění České školní inspekce vyplývá velmi nízká dostupnost prostředků ICT pro práci jednotlivých pedagogů ve značné části škol všech segmentů. V 40,5 % malých ZŠ, 26,4 % velkých ZŠ a 27,6 % SŠ a VOŠ nemá k dispozici počítač (nebo obdobné zařízení) ani každý druhý učitel. V 23,4 % malých ZŠ, 11,3 % velkých ZŠ a 12,7 % SŠ a VOŠ pak dokonce ani každý čtvrtý. Tato poslední komplexní data jsou ze září 2017.

Štěpán Kment, analytik EDUin, řekl: „Neexistuje důvod, proč by se distanční výuka měla středním školám oproti základním vyhnout, oba segmenty si zaslouží stejnou podporu. Cílem by mělo být v případě přechodu na distanční výuku umožnit maximu žáků připojit se online, aby někteří nezůstali odstřiženi. Je rovněž důležité myslet na to, že nová technika v ZŠ bude potřebovat své správce a prostředky na údržbu a následnou obnovu po jejím zastarání.”

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, dodává: „Je nutné připomenout, že žáci v soukromých a církevních školách si zaslouží při případném přechodu na distanční výuku shodnou podporu, zohledňovat to prostřednictvím navýšeného normativu s ročním zpožděním může být pozdě.”

Zdroj: Tisková zpráva EDUin

Školy musí počítače pro distanční výuku koupit do konce prosince. Vláda slíbila přes miliardu korun

2020-08-22T06:47:00.000+02:00

Školy budou muset do 28. února příštího roku informovat ministerstvo školství o tom, jak využily peníze, které na podzim obdrží na nákup počítačů a další techniky na výuku na dálku. Vyplývá to z informací, které ministerstvo školství rozeslalo do škol. ČTK to sdělila mluvčí úřadu Aneta Lednová. Každá základní škola by měla do poloviny října dostat na dovybavení 20.000 korun na jednoho učitele. Celkem jim stát dá 1,2 miliardy korun. Počítače budou muset školy koupit do konce prosince.

Celý text naleznete zde
Tiskovou zprávu MŠMT naleznete zde

„Škola na konci světa“. Svého druhu jediná v republice

2020-04-13T06:00:00.000+02:00

Jak se vlastně stane, že v poměrně konzervativním prostředí českého školství vznikne škola, kde převažuje distanční výuka nad prezenční a nejedná se o školu vysokou? Rozhovor s ředitelem březovské „školy na konci světa“ Ludvíkem Zimčíkem přináší portál Učíme online.

Ludvík Zimčík (zsbrezova.eu)

Zimčík v rozhovoru také říká:

Dnes je základní škola v Březové svého druhu jediná v republice, jejími žáky jsou děti z celé republiky. Naše „základní škola na konci světa“ má české žáky nejen po celé republice a některé také s rodiči dlouhodobě v zahraničí, ale také k nám docházejí (dojíždějí) každý den slovenské děti a žáci přes hranice.

Učitel v březovské škole nevystačí jenom se znalostmi ze svého oboru a se základními poznatky psychologických a didaktických disciplín. Kromě tradičních dovedností musí zvládat výuku podporovanou ICT; tato výuka je chápána jako dílčí forma, nikoliv jako samoúčelný cíl, počítačové výukové programy jsou pouze prostředkem, který škole pomáhá v některých případech rychleji dosáhnout cílů ve vztahu k žákům. Úloha učitele se více posouvá do fáze přípravy vyučování a k dokonalejšímu uplatňování individuálního přístupu na základě menšího počtu žáků ve třídách.

Na škole v Březové se neustále prohlubuje funkce učitele jako poradce a organizátora studia, který vede žáky k větší samostatnosti a zodpovědnosti za své učební výsledky. ICT je stále více začleňována do vyučování většiny předmětů. Aby byl každý učitel kompetentním aktérem výše uvedených změn, průběžně se vzdělává v práci na počítači, respektive notebooku, tabletu, smartphonu, (dále jen „počítač“), musí umět získané poznatky předat žákům.

Vzdělávání v březovské škole je budováno na principech otevřené školy. Vycházím z přesvědčení, že školy obecně musí uvolnit své strnulé vnitřní organizační struktury, proto nejsou děti v březovské škole vzdělávány jen ve věkově homogenních skupinách a ve stejném čase stejnému učivu. Tyto názory jsou v souladu s možnostmi, které dává školský zákon i vyhláška o základním vzdělávání. V souladu se školním vzdělávacím programem jsou vytvářeny heterogenní zájmové skupiny a flexibilní časové plány jako prvky individuálně určeného učení. Všichni učitelé využívají počítač v hodinách (např. demonstrace, motivace, procvičování, zdroj aktuálních dat).

Náš školní vzdělávací program je postaven na maximálním využívání počítačů, notebooků, tabletů a smartphonů (informačních technologií) ve výuce, na elektronickém vzdělávání (e–learningu) a řízeném samostudiu (distanční výuce), na individuálních on – line konzultacích se žáky a jejich rodiči.

Jsme velmi vstřícní potřebám rodičů a dětí, kteří např. často cestují, mění svá působiště a potřebují pro svoje děti kontakt se spádovou školou (zkoušející školou), znevýhodněným žákům, talentovaným sportovcům aj.

V březovské škole je proto dětem kontakt s počítačem umožněn už v naší mateřské škole od čtvrtého roku věku, kdy jsou již relativně schopné samostatně ovládat některé výukové programy a chápat určité souvislosti a jsou připravovány na výuku s využitím ICT od prvních dnů v základní škole.

Celý rozhovor naleznete zde

Tomáš Řebíček: Pomoc ICT metodiků v jednotlivých krajích aneb co nejčastěji řeším

2020-04-04T04:00:00.001+02:00

Jako člověk, který má na starosti IT v různých školách a pracuje na jeho šíření, musím smutně konstatovat, že to, co se snažím za několik let svého působení posunout na velkém množství organizací a zejména nás učitelů, se nyní povedlo zrealizovat během 14 dnů. I ti nejzarytější odpůrci IT jej najednou zvládají využívat a používat. Samotná aplikace poznatků je však pouze začátkem ve smysluplném používání IT.

V poslední době mám tu možnost jako krajský ICT metodik projektu SYPO sledovat a propojovat se s velkým množstvím učitelů a škol a musím konstatovat, že všichni se zvládají se situací vypořádat. Školy, které již dříve cloudu využívaly, jsou pochopitelně oproti ostatním ve značné výhodě. Cloud sebou přináší i další nástroje, které právě v této době tolik potřebujeme. Aplikace pro týmovou spolupráci online, konferenční hovory, výukové prostředí pro třídu a další.

Sám působím na ZŠ Lesní v Liberci a náš příběh je asi celkem obdobný jako příběh mnoha jiných škol v ČR. Aktivně jsme využívali od Google cloud, konkrétně G-Suite for Education. Učitelé byli zvyklí v dané platformě fungovat, pracovat se sdílenými prostředky a distribuovat tak obsah žákům. Na škole byly založeny žákovské účty, včetně aliasů pro jednotlivé třídy. Někteří učitelé i v době otevřených škol pracovali s Google Classroom. Učitelé prostě měli technické i odborné předpoklady pro plnohodnotné využití ICT a maximální možnou podporu v dané oblasti. Jako v každé organizaci – i u nás byli pro danou oblast učitelé nadšení i učitelé, kteří techniku úplně nemilovali, ale dokázali si běžné věci obstarat.

Po jarních prázdninách se však situace změnila. Všichni učitelé začali využívat prostředí Google Classroom. Hlavním tématem na naší škole se spíše stalo přiměřené a kreativní zadávání úloh pro žáky. Přeci jen je nutné respektovat situaci celých rodin, technickou dostupnost a smysluplnost daných věcí. V současné době vnímáme jako důležité setkávání žáků a učitelů a nabízíme online setkání přes Hangout Meet by Google či na jiných platformách. Jako vtipné shledávám, že před 3 týdny žáci chtěli být více online a teď dle zpětných vazeb, které máme, by online prostředí rádi vyměnili za každodenní setkání. To samé platí i o všech našich učitelích.

Závěrem si dovolím obecné shrnutí, ke kterému jsem došel z pozice krajského ICT metodika.

MŠ

V mateřských školách je velmi často zavedená politika jednoho emailu v podobě ms(@)nejakadomena.cz (někdy dokonce typu seznam.cz, volny.cz apod.). Další účty v podstatě neexistují. Z praktického hlediska situaci plně rozumím, protože činnost v MŠ je oproti zbytku vzdělávacího systému specifická. Zaměstnanci mateřských škol zvládají opravdu velké množství různých pozic.

ZŠ a SŠ

Existují základní a střední školy s dokonale zavedeným cloudovým řešením, existují však také školy, které v cloudu nikdy dříve před zavřením škol nepracovaly. Tak jako v každé organizaci hodně záleží na vedení a pracovnících IT. V naprosté většině škol mají všichni učitelé vlastní pracovní maily a určené pracovníky pro rozvoj dané oblasti. Velkým tématem napříč školami však zůstává opravdu smysluplné využití nakoupených ICT zařízení.

Cloudového prostředí rozhodně není výkřikem poslední módy. Pokud to ve své organizaci s IT myslíte vážně, plnohodnotné využití cloudu může opravdu pomoci. Krajští ICT metodici v jednotlivých krajích dokážou pomoci při rozvoji organizaci v ICT, a to navíc bezplatně a objektivně. Neváhejte se na nás obrátit s prosbou o pomoc, konzultaci. Právě daná oblast je v současné době spolu s online výukou hlavním trhákem krajských ICT metodiků SYPO v jednotlivých krajích.

Zdroj: Blog SYPO

Učitel IT musí sledovat trendy oboru, jinak ztratí respekt žáků

2020-01-03T02:00:00.000+01:00

„Nedostatek učitelů informatiky je na všech stupních škol. Pro první stupeň základní školy prakticky neexistuje aprobovaný učitel informatiky, neboť takový obor na pedagogických fakultách není. Studium je pouze pro druhý stupeň ZŠ nebo střední školy,“ říká v rozhovoru o výuce IT na školách metodička ICT Jana Krichebauerová. Rozhovor přinášejí Lidové noviny.

Jana Krichebauerová (facebook.com)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jak školy tento problém řeší?

Různě. Například ředitelé často doplňují úvazky učitelům o hodiny informatiky, aby splnili povinnou výuku, především pokud nemají kvalifikovaného učitele. Další možností je zajištění externího pracovníka, odborníka z praxe, který má znalosti IT, ale tomu často chybí buď pedagogické vzdělání, nebo vysoká škola. Toto je bohužel jen krátkodobé řešení, ale pomůže.

Je počet hodin informatiky podle současného Rámcového vzdělávacího programu (RVP) dostačující?

Určitě ne, v současném RVP pro ZŠ je to jedna vyučovací hodina informatiky týdně na prvním stupni a jedna vyučovací hodina týdně na druhém stupni. Dvě vyučovací hodiny za celou povinnou školní docházku je málo. Některé školy počet hodin informatiky ve svých školních vzdělávacích programech navyšují, většinou na druhém stupni ZŠ, zejména pokud mají aktivní učitele.

Znám ve svém okolí několik nadšenců, kterým se toto úspěšně daří i na prvním stupni ZŠ. Klíčovým faktorem je personální zajištění výuky. Není však třeba změnit jen počet hodin. Nutné je zaměřit se i na obsah výuky a na to, jestli odpovídá trendům doby a koresponduje s požadavky z praxe. To se týká hlavně středních škol.

Celý rozhovor naleznete zde

Meze výuky informatiky: Mnozí učitelé v digitální gramotnosti zaostávají za žáky

2019-12-06T06:00:00.000+01:00

„Do školy přicházejí děti, pro něž je ovládání počítače nebo tabletu a nahraných aplikací naprostou samozřejmostí. Často narazí na starší generaci učitelů, kterým digitální technologie nejsou tak blízké. Je potřeba učitele podpořit, že se toho nemají bát. Děti jsou zkrátka v tomto před námi,“ říká v reportáži deníku Aktuálně krajská metodička ICT Irena Vajen.

Miroslav Dvořák (facebook.com)

Miroslav Dvořák ze Vzdělávacího centra Microsoft v reportáži deníku Aktuálně upozorňuje, že doba se rychle mění a spousta pozic mizí. "Airbnb nevlastní jedinou nemovitost, a přesto je největší ubytovací společností, Skype nemá žádnou telefonní infrastrukturu, a přesto přes něj odehrávají miliardy hovorů denně, Facebook nevytváří žádný obsah, přesto to jsou nejčtenější ‚noviny‘. Tím ubývají pozice jako pokojská, recepční, inženýr telefonních sítí, spojovatelka. Naprogramovaný robot už dnes umí postavit zeď, brzy nebudou potřeba zedníci. Tomu všemu se musí škola přizpůsobit," říká Dvořák.

Jelikož je i učitelem informatiky, dodává: "Informatika by neměla být o obsluhování počítače, což je možná strop nejednoho učitele, ale mělo by se tu učit i programování, které rozvíjí myšlení žáků."

"Učitel dnes může učit velmi kreativně, s využitím nejrůznějších moderních technologií, může učit projektově, ve skupinkách. Jenže mnozí říkají, že kurikula jsou tak plná, že nestíhají látku odučit, natož ji nějak zpestřit použitím digitechnologií. Jenže to už v případě základních škol patnáct let, tedy po školské reformě, není pravda," říká Petr Naske, tajemník DigiKoalice - České národní koalice pro digitální pracovní místa.

Jak vysvětluje, učivo obsažené v rámcových vzdělávacích programech není povinné, povinné je pouze dosáhnout stanovených cílů. "Například celé učivo fyziky na základní škole se dá naučit v deseti vyučovacích hodinách," doplňuje ho Tomáš Feřtek, odborný konzultant informačního centra o vzdělávání EDUin.

Celý text naleznete zde

Projekt SYPO přináší školám ICT podporu

2019-11-09T02:00:00.000+01:00

Projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) pokračuje v aktivní podpoře všech učitelů a ředitelů MŠ, ZŠ, SŠ, SOŠ a ZUŠ. Všem školám poskytuje zdarma ICT podporu, která je podle vyjádření škol potřebná v 78,5 % z nich. Na ICT metodiky SYPO se s prosbou o pomoc zatím obrátilo více než sto škol, některé z nich opakovaně. Projekt SYPO je realizován Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV) a je spolufinancován EU.

Další informace naleznete zde

Pomoc v oblast digitálního vzdělávání by uvítalo téměř 80% škol

2019-06-20T01:00:00.001+02:00

Školy by rády do výuky zaváděly více digitálních technologií, mnohdy však neví, kde začít. Podle šetření v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) by pomoc v oblasti digitálního vzdělávání uvítalo téměř 80 % škol. Právě pro ně je vybudována síť krajských ICT metodiků. Projekt SYPO realizuje Národní institut pro další vzdělávání (NIDV).

Krajští ICT metodici jsou školám k dispozici v oblasti metodiky implementace digitálních technologií do vzdělávání a jejich řízení. Podpora je školám díky projektu SYPO, na jehož spolufinancování se podílí EU, nabízena zdarma a školy mohou volit takovou formu, jaká jim nejvíce vyhovuje, konzultace, online či telefonické dotazy nebo metodická setkání.

„Dnešní děti pracují s telefony i počítači běžně a velmi přirozeně. Je důležité, aby to uměli také jejich učitelé a aby byli schopní držet se svými žáky krok,“ říká Pavel Pecník, který je v rámci projektu SYPO za síť krajských ICT metodiků zodpovědný.

V rámci šetření SYPO školy uvedly, že nejčastější překážky zavedení digitálního vzdělávání jsou na straně samotných pedagogů, ať už mají obavy z možných problémů s prací s technikou (22,1 %), nedostatečné znalosti s obsluhou ICT techniky (16,3 %), sdílejí negativní postoj (5,5 %) nebo mají špatné zkušenosti (3,6 %).

Další informace naleznete zde

Marek Lisý: Finské školství a ICT: 4. Spolupráce, podpora a profesní rozvoj učitelů

2019-01-29T01:00:00.001+01:00

V předchozích dílech jste si mohli všimnout opakujícího se motivu. Chcete-li jako učitel zařadit něco nového z ICT, můžete se obrátit na ICT metodika. Má-li ICT metodik problém, je tu koordinátor metodiků pro celý region, který pomůže problém vyřešit. V podobném duchu, má-li učitel technický problém, má ve škole jiného učitele pro technickou podporu. Pokud si technická podpora na škole neví rady, je tu regionální technická podpora, která jim pomůže. V posledním díle mého miniseriálu se zaměřím na důvody, proč se ve Finsku učitelům dobře pracuje, a popíšu, jak jim systém vytváří prostor k tomu, aby se stali opravdovými profesionály.

Spolupráce

Spolupráce mezi učiteli je ve Finsku velmi úzká. Tiina (učitelka a ICT metodička, s níž autor textu hovořil – poznámka redakce) mi prozradila, že se s ostatními učitelkami třetích tříd setkávají každé pondělí po práci a připravují společně plán výuky. Ale nejen to. V rámci třetích tříd si často promíchávají žáky nebo vyměňují žáky (to velmi snižuje nevraživost mezi paralelními třídami a vytváří vztahy napříč celým ročníkem, to je ale téma na jiný článek). Někdy se zase dvě učitelky domluví, spojí žáky do jedné třídy a učí v tandemu. Když zpívají, tak občas dokonce spojí všechny čtyři třetí třídy dohromady, celkem přes 80 dětí.

Podle Tiiny je tento typ spolupráce běžný v celém Finsku. Ale nebývalo tomu tak vždy, spolupráce se ale dost zintenzivňuje ruku v ruce s větším tempem změn, které se ve školství realizují. Kde se to ve Finech, kteří jsou vyhlášení svojí uzavřeností, bere, těžko říct. Mám dvě hypotézy, na obou bude jistě něco pravdy.

Ve Finsku jsem chodil na Jyväskylä University, většina mých předmětů byla na Faculty of Education, tedy na pedagogické fakultě. A téměř v každém předmětu jsme pracovali ve skupinách. Skupinové projekty, diskuze, práce ve dvojicích. Za jeden semestr jsem zažil zhruba desetkrát více spolupráce než za dva roky studia na českém peďáku. Bavil jsem se také s Finkou, která se mnou chodila na předmět o komunikaci a profesionální identitě. Pro ni šlo o poslední předmět před ukončením studia (které zde nekončí státnicemi, prostě doděláte poslední předmět a diplomku a je hotovo). A řekla mi, že už se těší, až začne naplno učit, byť v posledních letech absolvovala tolik praxe, že už se cítila, jako kdyby učila. A těší se, protože se cítí opravdu dobře připravená, je sebejistá, protože se během studia opravdu hodně naučila a posunula se dopředu. Řeč přišla i na spolupráci. A ano, potvrdila mi, že během studia byli s ostatními studenty neustále nuceni spolupracovat, byť jim to bylo mnohdy nepříjemné.

A to je podle mého názoru velkou příčinou, proč potom finští učitelé spolupracují, protože jsou už na práci v týmu zvyklí, jsou zvyklí si dávat navzájem zpětnou vazbu a podporovat se. Já na to z peďáku zvyklý nejsem. Zpětnou vazbu jsem dával možná jednou za celé studium, týmový projekt jsme dělali přesně jeden, v prvním semestru v Didaktice matematiky I. Celým studiem bylo možné proplout jako samostatná jednotka. A podle výzkumů tak vypadá i česká výuka ve školách, práce ve skupinách je okrajová záležitost (říkali nám na peďáku).

Druhý důvod, proč podle mě Finové více spolupracují, je profesionální přístup. Selekce studentů je obrovská, z 2000 zájemců o studium prvního stupně jich ročně na Jyväskylskou univerzitu přijmou 90. Učitelé jsou sebevědomí. Společnost si jich váží. A uvědomují si, že jejich práce je náročná a musí se neustále rozvíjet. Bez spolupráce se zkrátka neobejdou.

Profesní rozvoj

Spolupráce ale neprobíhá jen na úrovni školy. Třikrát ročně se každý učitel musí účastnit společné sobotní učitelské konference. Dvě konference jsou lokální, pro zhruba pět škol z okolí. Jednou ročně je uspořádána konference pro všechny učitele z regionu. Poslední taková konference se konala ve velkém kongresovém centru a účastnilo se jí přes 3500 učitelů. Tyto konference pořádá buď region ve spolupráci s ministerstvem, nebo také učitelské odbory. V rámci těchto konferencí jsou různé přednášky, semináře a workshopy. Pozváni jsou experti z celého Finska. Tiina z programu zmínila přednášku o mindfulness ve škole, a jistého známého učitele z Helsinek, který zde měl seminář o tom, jak zrušil testy a místo toho pracuje se sebehodnocením. Tyto konference jsou pro všechny učitele povinné, konají se v sobotu, jsou zdarma, ale učitelé na ně chodí bez nároku na mzdu. Během konferencí je prostor pro sdílení zkušeností mezi učiteli napříč školami, všichni učitelé se seznamují s trendy na ostatních školách.

Dalším velmi zajímavým prostředkem profesního rozvoje je možnost hospitace na jiné škole. Každý učitel může jednou v roce na celý den navštívit libovolnou školu a sledovat výuku vybraných učitelů. Tiina takto byla zrovna minulý měsíc na sousední škole u učitelky, která v hodinách zajímavým způsobem pracuje s ICT. Logicky se nabízí otázka, kdo za hospitující učitele učí? Asi byste to už mohli uhodnout. Region Jyväskylä zajišťuje několik suplujících učitelů, kteří jsou školám k dispozici. Zarezervovat si je učitelé mohou přes systém Peda.net (vím, už to ani není třeba opakovat). Tyto hospitace jsou často i situační. Tiina zmínila, že na její škole měli nedávno projektový týden, během kterého smíšené skupiny napříč ročníky (třetí až šestá třída) pracují na společném projektu. A na tento týden se přišlo podívat hned několik učitelů z ostatních škol. Nejspíš je to vyhlášená akce a ostatní ji chtějí zkopírovat. A proč ne?

Celý text naleznete zde
Předchozí díly naleznete zde, zde a zde

Marek Lisý: Finské školství a ICT: 3. ICT kurikulum na prvním stupni

2019-01-28T01:00:00.000+01:00

Ve Finsku žáci pracují s technologiemi už od první třídy. V první a druhé třídě jde hlavně o základní dovednosti, bezpečné používání softwaru, vyhledávání informací na internetu nebo interakci s ostatními přes internet. Ve třetí až šesté třídě se děti navíc učí psaní, focení, natáčení nebo tvorbu videa. Jedním ze samostatných cílů Finského kurikula je práce s ICT. Každý učitel by měl zařadit práci s ICT do různých předmětů.

V novém školním roce vešlo v platnost nové kurikulum, které už na první stupeň přivedlo programování. V první třídě se začíná bez počítačů. Děti se programují navzájem – dávají si příkazy: „udělej krok, otoč se doprava“. Například takto hledají poklad. Další aktivitou je programované kreslení. Jeden žák programuje druhého a ten musí kreslit podle jeho pokynů.

V další fázi děti programují jednoduché roboty – Blue-bot a Sphero ball. Tiina (učitelka a metodička ICT – poznámka redakce) mi ukazovala videa, kde dětmi naprogramovaní Blue-boti hráli proti sobě hokej, jindy synchronizovaně tančili, nebo procházeli ostrov s pokladem. Kromě toho pracují se stavebnicemi LEGO.

Samotné programování na počítači zde v Tiinině škole začíná ve třetí třídě v prostředí Scratch Junior, v páté třídě už přejdou na klasický Scratch. Tiina řekla, že míra programování v hodinách záleží do velké části na každé škole a jednotlivých učitelích. Její syn, který chodí na jinou školu do 5. třídy, se učí programovat každý týden na iPadu v aplikaci LightBot (první tři lekce jsou dostupné na webu zdarma). Dále také Tiina používá stránku Code.org, kde se její žáci učí programovat s Angry Birds.

V hodinách švédštiny, kterou Tiina učí v šesté třídě, používají digitální učebnici, která umožňuje učení vlastním tempem žáka. Žáci se sami učí nová slovíčka, mohou vyplňovat různé kvízy, cvičení a další aktivity, a učitelka zde jen obchází jednotlivé žáky a pomáhá, když je potřeba (tzv. personalizace).

Když vše shrnu, oproti nám si Finové velmi silně uvědomují klíčovou roli informačních technologií a učí žáky práci s nimi velmi brzy. Technologie prostupují výukou všech tříd a předmětů. Navíc od posledního roku začali všechny žáky učit základy programování a algoritmizace jako samostatnou dovednost. Vše výše zmíněné ale závisí na tom, jak jsou učitelé schopní s technologiemi pracovat. A ve Finsku schopní jsou. Není to samozřejmě náhoda, učitelé zde jsou systematicky na změny připravováni a mají velkou technickou i metodickou podporu od kolegů ve škole. Ale nejen od nich. A o tom se dozvíte v posledním díle.

Celý text naleznete zde
Předchozí díly naleznete zde a zde

Marek Lisý: Finské školství a ICT: 1. Informační systémy

2019-01-22T00:00:00.000+01:00

V regionu Jyväskylä, který se nachází ve středu Finska, je několik desítek základních škol. Ve všech se používá systém Peda.net, který vyvinula místní univerzita, a který region pro školy zakoupil. Peda.net plní primárně roli redakčního systému, ale zároveň také slouží jako online výukové prostředí. Učitelé zde zadávají žákům úkoly, žáci si mohou tvořit vlastní portfolia a soukromé blogy. Systém ale plní i mnoho dalších rolí, včetně různých rezervací schůzek nebo konzultací učitelů.

Celý systém je společný všem školám. Každá škola má vlastní webovou stránku. Tím odpadá nutnost udržovat vlastní web na vlastní doméně, což notně snižuje technickou zátěž na místní učitele (u nás školní weby spravuje většinou učitel informatiky). Navíc se učitelé po přechodu na jinou školu v regionu nemusí učit s novým systémem. Samozřejmě tím odpadá možnost specifické reprezentace školy, ale nikdo nebrání školám mít i vlastní nezávislou webovou stránku. V praxi ale všechny školy používají právě Peda.net.

Kromě webových prezentací na Peda.netu můžeme najít různé informační stránky společné pro všechny školy. Jde zkrátka o jednotný informační systém regionu, a díky němu jsou všechny důležité informace na jediném místě. Kolik by podobné řešení ušetřilo našim školám, zřizovatelům i rodičům peněz a času, lze jen hádat. A jak jsem zmínil v úvodu, všichni učitelé systém zároveň používají pro organizaci výuky, zadávání úkolů a tak podobně. Každý žák má v systému vlastní účet a může se k němu odkudkoliv připojit.

Peda.net ale neplní roli informačního systému ve smyslu toho, co u nás zajišťují například Bakaláři, Škola Online a další podobné školní informační systémy. Tedy komunikaci s rodiči, evidenci známek, absenci a další evidence, které škola musí vést. Tuto roli zde plní systém Visma InSchool (učitelé mu říkají Wilma, tak se jmenuje webová a mobilní aplikace). A to nejen na této škole, dokonce nejen v regionu. V celém Finsku, na 100 % škol. Tento systém vyvíjí a spravuje místní IT společnost Visma, se kterou Ministerstvo školství uzavřelo smlouvu. Jedná se o cloudové řešení, takže školy ani zřizovatelé nemusí nic instalovat. Učitelé, rodiče i žáci mají do systému přístup přes webovou a mobilní aplikaci.

Systém InSchool se ve skutečnosti skládá z několika větších celků. Wilma, to je již zmíněné webové a mobilní rozhraní pro učitele, žáky a rodiče. Další součástí je Primus, jádro celého systému, který používají ředitelé a zřizovatelé. Zde lze spravovat data, školy, či učitele, evidovat data pro ministerstvo a zřizovatele, sbírat data pomocí vlastních formulářů a tvořit nejrůznější reporty a výkazy. Poslední velkou komponentou je Kurre, plánovací nástroj pro tvorbu rozvrhů žáků i učitelů, který je optimalizovaný i pro několikastupňové školy, školy s více pobočkami a pro spolupráci mezi školami (například když učitelé učí na více školách zároveň).

Výhod tohoto systému je mnoho. Díky tomu, že zadavatelem je přímo ministerstvo, veškerou legislativu a administrativu školy je možné vyřešit v rámci tohoto systému – není nutné žádné extra papírování, složité exportování dat z Bakalářů a odesílání v obskurním formátu na ministerstvo. Ministerstvo každou legislativní změnu může doplnit patřičnou úpravou softwaru, a taky tak činí. S tím souvisí výhoda vlastnictví dat – všechna data jsou v cloudu a ministerstvo je má pod kontrolou, má díky tomu opravdu detailní informace, které navíc díky pokročilým funkcím systému může sledovat v nejrůznějších speciálních pohledech, grafech a reportech.

Důležitou výhodu spatřuji ve snížené zátěži na školy a učitele. Jediný systém znamená, že když se učitel naučí práci s ním (a to se naučí, protože je to povinné), tak při přechodu na jinou školu bude používat opět stejný systém. Totéž platí o rodičích a žácích, systém se používá napříč všemi stupni školství mimo univerzity. Díky cloudu zase nemusí školní správci nic složitě instalovat a případně opravovat, když daný systém nefunguje – vše řeší technická podpora firmy Visma. Z rozhovorů s našimi učiteli vím, že správou těchto systémů tráví hodiny a hodiny, velmi často něco nefunguje a rozhodně jde o činnost, kvůli které člověk do školství nechodí.

Celý text naleznete zde

Studie: Kvalita mladých učitelů v Česku je silně nevyrovnaná. U mnohých je čtenářská gramotnost silně podprůměrná

2018-09-03T04:30:00.000+02:00

Mezi učiteli z mladší generace jsou v ČR výrazné rozdíly co do jejich dovedností. Ukázala to právě vydaná studie institutu IDEA, která vycházela z mezinárodních šetření. Mezi mladými učiteli je například velký podíl těch, jejichž čtenářská gramotnost je silně pod průměrem jejich vrstevníků. V jiných zemích tak velké rozdíly u mladých pedagogů nejsou a také starší generace českých kantorů je v tomto ohledu vyrovnanější. Důsledkem je podle autorů studie prohlubující se rozdíl mezi kvalitou vzdělání na různých školách či v různých regionech. Informuje ČTK.

Daniel Münich (youtube.com)

Autoři Daniel Münich a Jana Krajčová se zaměřili na tři okruhy dovedností - čtenářskou gramotnost, matematické dovednosti a používání digitálních technologií (ICT). Zkoumali jejich úroveň u celé populace a dále u učitelů do 45 let věku a od 45 do 60 let. Zatímco průměrná úroveň dovedností českých učitelů je srovnatelná se stavem v zahraničí, při bližším pohledu na věkové skupiny našli výzkumníci zásadní rozdíl. "Heterogenita dovedností mezi českými učiteli je na průměrné mezinárodní úrovni, ale skrývá velmi dynamický nárůst heterogenity čtenářských a ICT dovedností u mladší generace učitelů. Nárůst je mimořádně vysoký a nesrovnatelný s tím, co pozorujeme v ostatních zemích," uvedli autoři.

Nejvíce patrné jsou rozdíly mezi mladými učiteli v ČR u čtenářské gramotnosti… Podle Münicha to ukazuje současnou krizi, kdy o učitelskou profesi není dost velký zájem. "Systém je vděčný za každého člověka, který je ochoten tuto profesi dělat, a přivírá obě oči nad tím, nakolik je schopen se vyjádřit či pochopit texty," řekl.

Velká rozrůzněnost vede podle autorů studie k tomu, že úroveň vzdělání kolísá podle regionů, škol i tříd.

Celý text naleznete zde

Revize RVP v oblasti Informatiky a informačních a komunikačních technologií

2018-08-31T03:00:00.001+02:00

V průběhu čtrnácti let, kdy vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (ICT) zůstávala jako jedna z mála v Rámcovém programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) beze změny, se nashromáždilo mnoho podnětů k jejím úpravám. To samé platí pro Informatiku a ICT v rámcových vzdělávacích programech pro gymnázia a střední odborné vzdělávání, které jsou o dva roky mladší. Řada podnětů časem zastarala a přestala být v konkrétní formulaci aktuální.

Inovace ICT kurikula a úkoly plynoucí ze Strategie digitálního vzdělávání řeší Národní ústav pro vzdělávání od května 2016. Byla připravena koncepce rozvoje digitální gramotnosti a informatického myšlení a navržen nový vzdělávací obsah pro vzdělávací obor Informatika i revidovaný obsah rozvoje digitálních kompetencí dětí a žáků.

Návrh revizí rámcových vzdělávacích programů v oblasti informatiky a informačních a komunikačních technologií (2018)

Základní východiska a teze revizí ICT kurikula

Stručné vymezení digitální gramotnosti a informatického myšlení

Koncept rozvoje digitální gramotnosti a informatického myšlení dětí a žáků

Průběh revizí ICT kurikula

Informatika – rámec očekávaných výstupů

Digitální gramotnost – rámec očekávaných výstupů

Celý dokument ke stažení

Učitelé v technologiích tápou, často končí u powerpointu, zjistila inspekce

2018-06-20T05:30:00.000+02:00

„Většina učitelů vnímá využití informačních technologií především jako doplnění klasické výuky. Nejčastěji končí u toho, že místo psaní na tabuli promítají powerpointové prezentace. To je v pořádku, ale určitě to nestačí,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Jen málo učitelů si podle něj uvědomuje vliv informačních technologií na výuku. Server iDNES.cz se vrací ke zprávě ČŠI Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách.

„Přitom digitální technologie mají na výuku významný efekt. Je prokázané, že zvyšují atraktivitu výuky, aktivizují žáky k tomu, že jenom nesedí a neposlouchají, ale sami se věnují výukové činnosti atraktivním, zajímavým způsobem, který v nich probouzí zájem o řadu věcí, dostává je do jádra dění,“ dodává Andrys.

Upozorňuje, že je velice důležité, aby učitelé digitální technologie více zapojili do výuky, a to nejen v hodinách informatiky, ale především v jiných předmětech například prostřednictvím nástrojů, jako jsou vzdělávací kurzy, webináře, otevřené vzdělávací zdroje nebo výukové programy.

„Školy mají ICT koordinátory, ale je otázka, jak je pro tu školu dostupný a jaké jsou jeho úkoly. Koordinátor by neměl být tím, kdo mu přijde obnovit internet, když spadne, nebo spravovat síť, ale měl by učitelům pomáhat s efektivním využívám technologií ve třídách. Je problém takového člověka najít a dovolit si ho zaplatit. To chce systémovou podporu,“ sdělil Andrys.

Ministerstvo školství si prý tuto situaci uvědomuje a hledá řešení. „V současné době probíhá revize rámcových vzdělávacích programů, která se významně dotkne právě i digitálního vzdělávání. Jeho výuka by se měla zmodernizovat a přizpůsobit současnému stavu a potřebám IT,“ sdělila mluvčí resortu Jarmila Balážová.

Celý text naleznete zde
Reportáž Aktuálně.cz k tématu naleznete zde

Milan Dvořák: Programy na podporu informatického myšlení

2018-05-18T04:30:00.001+02:00

Přehled volně dostupných nástrojů vhodných pro využití v rámci nové koncepce výuky ICT, která klade důraz na informatické myšlení.

Dle nové koncepce vzdělávání Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, v níž se uvádí, že „vzdělávací systém má zajišťovat výbavu každého jedince bez rozdílu takovými kompetencemi, které mu umožní se uplatnit v informační společnosti a využívat nabídky otevřeného vzdělávání v průběhu celého života“, se počítá s rozvojem tzv. informatického myšlení. Jde o způsob myšlení, kde používáme informatické metody pro řešení problémů. Cílem je prohloubit mezipředmětové vztahy a povýšit status informatiky na plnohodnotného partnera ostatních předmětů.

Pro učitele informatiky to většinou znamená pomoci kolegům začlenit výpočetní techniku do výuky svých předmětů. Může jít o výuku psaní na klávesnici v hodinách českého jazyka, využívání tabulkových editorů v hodinách matematiky nebo práce s audioeditory v hodinách hudební výchovy. V hodinách informatiky by tedy bylo více prostoru pro rozvoj informatického myšlení pomocí např. propedeutických programovacích nástrojů, jako je Scratch, Alice nebo Kodu Game Lab. V tomto článku shrneme základní vlastnosti těchto nástrojů a jejich klady a zápory...

Shrnutí

Každý z uvedených programů má své opodstatněné využití ve výuce a každý má své klady a zápory. Alice se hodí pro žáky vyšších ročníků základních škol, případně pro střední školy – například pro výuku Multimediální výchovy, nebo základů programování v Javě. Kodu najde místo spíše na základní škole. Jednoduché akční, dobrodružné či detektivní hry dětem nedají moc práce a zároveň jsou odrazovým můstkem pro další programovací jazyky. Scratch bych rád vyzdvihl pro jeho univerzálnost. Pokud se naučíte pracovat s jeho jazykem, lze dělat i poměrně komplikované projekty. Z hlediska oblíbenosti a rozšířenosti bych proto doporučoval začít používat Scratch. Najít pomoc je snadné, zkuste třeba vyhledat „Scratch tutorial“ na YouTube, dostanete přes 11 milionů odkazů.

Celý text naleznete zde

Ondřej Neumajer: Jak vykouknout z informační bubliny

2017-06-16T06:58:00.000+02:00

Víte o tom, že každý uživatel dostane na stejnou otázku od vyhledávače Google jinou odpověď? Tušíte, jak to souvisí s efektem označovaným jako konfirmační zkreslení? Jak se bráníte uzavření se do informační bubliny, která vás izoluje od názorů, se kterými se neztotožňujete?

Jak bubliny vznikají

Ondřej Neumajer (neumajer.cz)

Mnozí lidé žijí v přesvědčení, že díky internetu mají přístup ke všem potřebným informacím, mají možnost utvořit si objektivní názor na víceméně jakýkoli fenomén. Praxe posledních let nás ale utvrzuje o opaku. V online světě se uzavíráme do určitého prostoru, který jsme si – zpravidla nevědomky – vytvořili, a technologie nás podporují v pohybu právě jen v tomto prostoru. Ztrácíme soudnost, protože celý dostupný prostor prostě nevidíme, jako by ani jiný než ten náš neexistoval. Lidé sami neví, kolik toho vlastně neví. Hovořím o fenoménu, který je nazýván informační bublina. Ta je pro většinu lidí neviditelná a bez znalosti toho, jak technologie dnes fungují, i kriticky nebezpečná.

Informační bubliny nejsou žádným vedlejším produktem, jejich vytváření je ze strany technologických firem záměrné. Vede je k tomu snaha poskytnout uživateli co nejvíce individualizované a co nejrelevantnější výsledky, tedy výsledky, které pravděpodobně odpovídají tomu, co vyhledává. Internetový vyhledávač, například ten od Google, odpovídá na základě analýzy dat generovaných dlouhodobým chováním uživatele.

Výstižně to ilustruje příklad Eliho Parisera z roku 2011, který termín informačních bublin poprvé vyslovil. Mimo jiné zjistil, že pokud liberálně smýšlející uživatel zadá do vyhledávače spojení BP, získá odkazy na informace o havárii vrtné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, zatímco konzervativec stránky o investicích do British Petroleum.

Informační bubliny mohou uživatele v krajním případě i izolovat od některých informací a názorů, mohou jej ještě více utvrzovat v jeho přesvědčení. Pluralita a názorová diverzifikace trpí. Masivní používání sociálních sítí dovedlo tento fenomén do nevídané podoby a rozsahu, který přispívá k vzniku nebezpečné situace ve společnosti. To, co je v nedemokratickém světě sen každého diktátora, vzniklo ve světě demokratickém jaksi samovolně. A co je asi nejhorší, mnoho lidí o tom vůbec netuší.

Informační bubliny nejsou nikterak novým fenoménem. Z politiky je známe po století, někdy je tento fenomén označován jako komnata ozvěn (Echo Chamber Effect). K jeho působení přispívá kognitivní efekt označovaný jako konfirmační zkreslení (Confirmation Bias), který popisuje tendenci člověka upřednostňovat informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat a podceňovat ty, které jsou s jeho názory a přesvědčením v rozporu.

Určitý vliv na uvedené jednání lidí zejména na sociálních sítích může mít i fenomén, který v knize Myšlení rychlé a pomalé Daniel Kahneman nazývá kognitivní pohodlnost. Lidé mají sklon vyhýbat se faktům, která by nutila jejich mozek k větší námaze, mají spíše tendenci vycházet z navyklých schémat a zjednodušujících stereotypů. V případě uzavření do informační bubliny nemusíte řešit žádné nepříjemné kontroverze, nemusíte vysvětlovat ani obhajovat své myšlenky. A to je tuze lákavé.

Jak s bublinami bojovat

Strategie boje proti manipulacím a dezinformacím není nic nového a škola má v této oblasti exkluzivní roli. Je jasné, že ji nelze uzavřít do jednoho předmětu (občanská výchova, český jazyk, ICT), a průřezová témata (mediální výchova) se zase českým školám nedaří úplně dobře začleňovat. Bez znalosti, jak technologie fungují a jak informační bubliny vznikají, nelze těmto hrozbám demokracie a společenského soužití čelit.

Celý text naleznete zde

On-line seminář 23. března: Hodnocení studentských prací v online prostředí

2017-03-21T13:32:00.000+01:00

Lektor Martin Vonášek účastníkům setkání v rámci problematiky hodnocení studentských prací v online prostředí předvede, jak získat od žáků odpovědi na konkrétní otázky online, jak je vyhodnotit či jak distribuovat zpětnou vazbu.

Anotace setkání:

• Hodnocení a zpětná vazba je v rámci jakéhokoliv edukačního procesu nedílnou součástí dobré atmosféry v třídním kolektivu. Velmi důležité je na zpětnou vazbu nezapomínat a věnovat jí zvýšenou pozornost s ohledem na rozsah studentských výstupů, které bez kvalitní zpětné vazby a otevřeného hodnocení postrádají smysl.
• V rámci webináře se zaměříme nejen na on-line nástroje, které umožňují hodnocení studentských prací efektivně a relativně rychle, ale i na princip otevřeného hodnocení, které vybízí studenty k diskuzi a relativizaci učitelského pohledu/hodnocení.
• Nástroje, jakými je např. Kaizena, Verso nebo Edpuzzle, umožňují rozvíjet takový způsob hodnocení v jakémkoliv předmětu, a zároveň umožňují věnovat větší pozornost mezipředmětovým vztahům a individualizaci výuky.

Setkání je určeno všem učitelům a zájemcům o vzdělávání s důrazem na podporu hodnocení pomocí ICT nástrojů v humanitních předmětech.

Setkání se uskuteční ve středu 22. 3. 2017 od 20.00 na Metodickém portálu RVP.CZ

Další informace naleznete zde

On-line seminář 15. února: Jak využít WordPress ve školském prostředí

2017-02-13T13:20:00.000+01:00

Vlastimil Ott, zkušený autor a lektor online setkání k tématům volně šiřitelného softwaru a otevřených výukových zdrojů představí WordPress jako platformu pro školní web, školní časopis, blog učitele, blog třídy a výuku ICT.

Cíle setkání:

• Představit výhody WordPressu pro školní prostředí. Upozornit na rizika a nevýhody.
• Ukázat příklad dobré praxe – existující školní, třídní a učitelské stránky ve WordPressu.
• Motivovat k využití WordPressu představením existujících komponent.

Obsah setkání:

• platforma pro blogování
• publikační nástroje, vkládání multimédií
• chytré formuláře (omluvenky)
• informační servis e-mailem (sběr a správa e-mailů)
• napojení na jiné služby
• e-learning, kurzy
• kvízy, úkoly
• diskuzní fóra, členské sekce
• resumé, e-portfolio
• informační systém (seznam žáků, docházka, průběžné hodnocení atp.)

Setkání je určeno:

• učitelům prvního i druhého stupně základních škol,
• učitelům všech typů středních škol,
• vedoucím zájmových kroužků,
• vedení škol
• ICT pracovníkům ve školství

Setkání se uskuteční ve středu 15. 2. 2017 od 20.00 na Metodickém portálu RVP.CZ.

Podrobnosti naleznete zde

Karel Klatovský: Microsoft Classroom se představuje

2016-06-21T00:00:00.001+02:00

V poslední době do zdarma dostupné služby Office 365 pro školy přibylo mnoho nových funkcí. Mezi tu nejvýraznější patří bezpochyby Microsoft Classroom – snadné a efektivní řešení toho, jakým způsobem zajistit komunikaci se žáky, práci se soubory, zadávání úkolů, jejich hodnocení či správu školních akcí.

Microsoft Classroom toto vše spojuje v jeden funkční a provázaný celek, který je snadno využitelný a dostupný v hlavní nabídce aplikací a služeb v Office 365. Tuto nabídku po přihlášení do Office 365 zobrazíte klepnutím na tlačítko v levém horním rohu.

Jako první krok je pochopitelně nutné vytvořit novou třídu a to klepnutím na tlačítko New Class.

Následně se v pravé části okna zobrazí panel, ve kterém je zapotřebí zadat název nové třídy, automaticky dochází ke kontrole, zda již třída s takovým názvem není vytvořena.

Jakmile je třída vytvořena, je potřeba do ní přidat nové studenty, případně i učitele. Studenty přidáte pomocí tlačítka Add student.

Studenty můžete vyhledávat na základě jména, příjmení nebo emailové adresy a po přidání se pochopitelně zobrazí v seznamu studentů. Dle potřeby tento postup opakujte, aby seznam studentů ve třídě odpovídat skutečnosti.

V tu chvíli je třída vytvořena a připravena pro aktivaci. Tu provedete pomocí tlačítka Activate.

Zřejmě nejčastější operací bude zadávání nových úkolů, což provedete na kartě Assignment pomocí tlačítka New assignment. Stačí vyplnit termín splnění, detailnější popis a všimněte si, že úkol může být zadán i více třídám najednou.

Opět dle potřeby zadejte úkolů kolik potřebujete, všechny se budou přehledně zobrazovat v seznamu a to jak ty aktivní (pod záložkou In Progress), tak i ty dokončené (pod záložkou Completed). Všimněte si, že kromě úkolů můžete přidávat i rychlá oznámení a to v pravé části okna.

Další vlastností, kterou určitě oceníte, je možnost ohodnocení odevzdaného úkolu a to v jeho detailech. Hodnocení probíhá pomocí stupnice 0-100.

Součástí třídy ale samozřejmě nejsou jen zadané úkoly, ale také konverzace, kalendář aktivit, sdílené soubory nebo sdílený poznámkový blok a to ve formátu záložek, jak je vidět na obrázku.

V kalendáři jsou automaticky vidět zadané úkoly, případně dle potřeby je možné přidat další události.

A podobné je to i s dokumenty.

Prostředí Microsoft Classroom je snadné a efektivní pro práci, na jednom místě vidíte aktuální zadané úkoly i napříč třídami (v levé horní části položka Assignments) ze které máte přístup jak přímo k hodnocení, zadávání rychlých oznámení, kalendářům, konverzacím, sdíleným poznámkovým blokům nebo souborům.

Převzato z autorova blogu O technologiích (nejen) ve školách...

Petra Černá: Má pedagogika Marie Montessori něco společného s technologiemi?

2016-06-20T00:00:00.001+02:00

Článek informuje o možnostech, které dovolují současné technologie využít v souladu se zásadami uplatňovanými v rámci pedagogiky Marie Montessori – poznávání všemi smysly.

V dnešní době se dotykové technologie používají stále více ke vzdělávacím účelům. Tato zařízení dokážou udělat výuku na základních školách mnohem zajímavější. Mnoho lidí se ale dosud domnívá, že použití technologií u mladších dětí, zejména předškolních, moc přínosné není. To souvisí i s učením Marie Montessori, která především klade důraz na potřebu pohybu, objevování světa kolem sebe, pokud možno všemi smysly. To klasické počítače, a dokonce ani nejnovější dotyková mobilní zařízení zcela neumožňují. Postrádají dotykovou interaktivitu ve 3D, kdy si děti mohou objekty samy ohmatat. Tradiční výchova podle Marie Montessori proto také varuje před tím, aby technologie využívaly děti v takto útlém věku. Technologičtí konstruktéři se ale na tento nedostatek začali více zaměřovat a vznikl nový přístup nazývaný connected technology (ConnectED) [1]. Jedná se o spojení fyzického objektu (kostka, hračka, robot) s digitálním zařízením (tablet, počítač).

Ke známým vývojářům v této oblasti patří například Amanda Rosenburg, ředitelka vzdělávací sekce výrobce technologických výukových hraček Tiggly. Jak sama uvádí, jedná se o nový způsob vzdělávání dětí v digitálním světě prostřednictvím hraní a učení s hračkami, které jsou v interakci se specializovanými výukovými aplikacemi. Pomocí tabletu a fyzických komponent Tiggly se děti učí tvořit slova, základní počty v matematice nebo poznávat různé tvary. Součástí jsou i metodické příručky pro pedagogy, pracovní sešity nebo nápady na různé aktivity ve třídě. Amanda si vzala za cíl zapojit Tiggly komponenty i do běžných školních aktivit. Jak probíhá vzdělávání pomocí Tiggly, znázorňuje následující video.

Elementary EdTech – Tiggly in the Classroom

Odborníků na problematiku connected technology je pochopitelně více. S tím, jak děti od útlého věku spojit s digitálními technologiemi, přišli také Eric Rosenbaum a Jay Silver. Oba dva vystudovali Ph.D. na MIT Media Lab, vystupují se svými inspirativními nápady na různých konferencích a jsou stoupenci inovativního hnutí DIY (Do It Yourself) a DIWO (Do It With Others). K jejich společným projektům patří například Makey Makey.

Myšlenka je založena na tom, že dětem běžně známé věci lze proměnit v dotykové čidlo. Připojením dvou objektů (např. banán a člověk) pomocí vodičů k Makey Makey desce nastane vodivé spojení, které toto zařízení dokáže rozeznat. Může mít třeba stejnou funkci jako klávesa u počítače (make + key = Makey Makey). Autoři uvádí, že tento vynález je pro každého a rozvíjí zejména představivost, vynalézavost a kreativitu. Od té doby, co se Makey Makey dostalo na trh, strhla se lavina s velmi originálními nápady na jeho využití. Ukázky lze nalézt v galerii na webu.

MaKey MaKey – An Invention Kit for Everyone

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Tento článek vznikl jako studentská práce

14. 6.: Konference Školka hrou v praxi

2016-06-10T10:38:00.000+02:00

Role učitele v současné společnosti, podpora rozvoje předškolního vzdělávání v České republice, reflexe potřeb dětí směrem k celoživotnímu vzdělávání a také výsledky pilotního projektu Školka hrou, to jsou hlavní témata konference na podporu předškolního vzdělávání v ČR Školka hrou v praxi, která se uskuteční pod záštitou poslankyně Vlasty Bohdalové, místopředsedkyně školského výboru PSP ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Kdy: úterý 14. června 2016 od 10 hod.
Kde: budova Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, Praha 1 – Malá Strana, 2. patro

Jde o zajímavou možnost dozvědět se více o nově zaváděných trendech a možnostech předškolního vzdělávání a také o Šablonách pro MŠ.

Těšíme se na vás.

Tým EDULAB

Na odborné konferenci ŠKOLA DOTYKEM živě 2 zboříme mýty o digitálním vzdělávání

2016-06-06T13:05:00.002+02:00

Nezisková organizace EDUkační LABoratoř pořádá závěrečnou odbornou konferenci ŠKOLA DOTYKEM živě 2 – Boříme mýty digitálního vzdělávání, která se uskuteční ve čtvrtek 9. června 2016 v Národní technické knihovně, Technická 6/2710, Praha 6 – Dejvice.

Ve společnosti kolují předsudky související s používáním moderních technologií ve výuce. Učitelé i rodiče se obávají jejich nadměrného využívání ve školách, ztráty kontroly nad děním ve třídě, často vnímají jejich užívání jako škodlivé. Nevidí potenciál, který mohou technologie do výuky vnést.

Koncipovali jsme pět oblastí, kterým se na konferenci budeme věnovat jak teoreticky, tak prakticky. Na základě těchto oblastí bylo vytvořeno pět mýtů:

Tablet je jen na hraní, ne pro odbornou práci.
Kvůli technologiím se žáci málo hýbou.
Programování je jen pro ajťáky.
Tablet ve výuce znamená pro učitele ztrátu kontroly.
Žáci s tabletem se spolu nebaví.

V rámci konference proběhne pět workshopů na tato témata: Experimenty a badatelské centrum, Outdoorové aktivity a výuka s tabletem, Programování v aplikaci SCRATCH, Management tabletové třídy Samsung School 2 a My a tablet – týmová spolupráce.