<xml><item><id>3390</id><name>Jihoruský chrt</name><text>tixik_nazev je odvážný, silný pes používaný k lovu lišky, gazel nebo svišťů. tixik_nazev je rusy označován jako neúplné konsolidované novošlechtění. První fotografie tohoto plemene byly pořízeny až v roce 1951 a jihoruský chrt byl uznán v témže roce kynologyckou radou tehdejšího Sovětského svazu. Rozlišujeme 3 typy jihoruského chrta:

==tixik_nazev - 1.typ==
Kohoutková výška 63 - 66 cm, má úzkou hlavu a třásně na ocasu a na uších. Zřejmě potomek již dnes neexistujícího horského chrta ze Severního Kavkazu, tzv. Gorka.

==tixik_nazev - 2.typ==
Kohoutková výška 63 - 66cm, krátkosrstý pes, potomek krýmského chrta, krymaki.

==tixik_nazev - 3.typ==
Kohoutková výška 67 - 73 cm, poněkud větší pes než předešlé 2 typy. Tento pes je dlouhosrstý a má se zato, že vznikl křížením starých čerkesských chrtů s barzojem.

tixik_nazev může být obecně srovnán, mimo třetího dlouhosrstého typu, s krátkosrstým saluki.</text></item><item><id>3389</id><name>Americký pitbulteriér</name><text>tixik_nazev je společenský a přátelský, svému pánovi je nesmírně oddaný. tixik_nazev je velmi odvážný a silný pes, je to pravý bojovník, není však agresivní.

==tixik_nazev (American Pit Bull Terrier, APBT, PITBUL) ==

Originální název plemene zní American Pit Bull Terrier. tixik_nazev byl původně používán na psí zápasy. Toto plemeno vzniklo v 19.století a pochází z USA. tixik_nazev se dnes využívá všestranně. tixik_nazev je především výborným společníkem. Dožívá se průměrně 12 let, hmotnost se pohybuje mezi 14 - 30 kg a kohoutková výška je 46 - 56 cm. 

==tixik_nazev historie==
Neexistují žádné písemné záznamy o původu plemene tixik_nazev, proto historii nelze přesně zjistit. Část přívrženců tohoto psa se domnívá, že pochází ze staffordšírského bulteriéra, jiní si myslí, že je moderní obdobou původního anglického buldoka. Nelze s jistotou určit ani původní domov, protože tixik_nazev byl do Ameriky dovážen z různých evropských zemí. Přesto je nutné uznat, že především díky chovatelům z USA se dnes můžeme těšit z vynikajících pitbulů.

==tixik_nazev typy==
Lze rozeznat více druhů pitbulů, kteří se od sebe liší velikostí a mohutností kostry. Pes v pracovní formě je menší, s drobnější kostrou, pitbulteriéři hlídacího typu bývají větší než pracovní a jsou celkově mohutnější.

==tixik_nazev všeobecný vzhled==
tixik_nazev byl od samého počátku existence tohoto plemene šlechtěn ne pro vzhled, nýbrž pro povahu, proto se mnozí jedinci od sebe napohled velmi liší. Obecně platí, že tixik_nazev má hranatou hlavu s výraznými lícemi a rovněž hranatým, širokým čenichem. Tělo je pevné a svalnaté. Oči jsou kulaté, daleko od sebe, přípustná je jakákoli barva. Uši mohou být kupírované i nekupírované, mnozí však preferují přirozený vzhled psa. Váha a výška nejsou důležité.

==tixik_nazev srst a barva srsti==
tixik_nazev má srst krátkou, lesklou a na dotek tvrdou. Barva srsti je přípustná jakákoli s jakýmikoli znaky.

==tixik_nazev povaha==
tixik_nazev je společenský a přátelský pes, svému pánovi je nesmírně oddaný. tixik_nazev je velmi odvážný a silný, je to pravý bojovník, není však agresivní. Je to velmi vyrovnaný a inteligentní pes.

==tixik_nazev společenská charakteristika==
tixik_nazev je společenský pes, který miluje lidi a má k nim velmi přátelský vztah. Svému pánovi je bezmezně oddaný a vyžaduje jeho společnost a pozornost. Známé návštěvy nadšeně vítá. tixik_nazev bývá k cizím lidem zpočátku trochu nedůvěřivý, je nutné dobré seznámení, aby získal důvěru. Při kontaktu s jinými psy můžou nastat problémy, pokud je napaden, většinou v něm zvítězí duch bojovníka. tixik_nazev není však agresivní, bezdůvodně nezaútočí ani na jiného psa, natož na člověka.

==tixik_nazev vztah k dětem==
tixik_nazev děti miluje a je jim dobrým a trpělivým kamarádem. Při styku s velmi malými dětmi je však, jako i u jiných psů, nutný dohled dospělé osoby. tixik_nazev je ideální do rodiny s odrostlejšími dětmi.

==tixik_nazev výchova==
tixik_nazev potřebuje dominantního, spravedlivého a pevného pána. Výcvik poslušnosti by měl začít mezi 13. a 16. týdnem věku štěněte. V pozdějším věku má pes pomalejší schopnost učit se, ale pokud majitel vynaloží dostatek trpělivosti, lze dosáhnout téměř stejných výsledků, jako při výchově od štěněčího věku. Každý pes kladně odpovídá na povzbuzování a upřímnou pochvalu. Jako štěně tixik_nazev potřebuje hodně styku s lidmi i ostatními zvířaty a hlavně hodně lásky a pozornosti, kterou velice rád opětuje!

==tixik_nazev držení==
Amerického pitbulteriéra je možno chovat jak ve velkém domě s oplocenou zahradou, tak i v menším bytě. tixik_nazev se dobře cítí i v městském bytě, důležité však je, aby většinu času byl někdo doma, a psovi se věnoval.

==tixik_nazev pracovní využití==
tixik_nazev je, lze říci, všestranně využitelný pes. Je to nejzkušenější zápasnický pes, jaký byl kdy vyšlechtěn. Je také známá jeho dobrá využitelnost na pastvinách, kde dokáže dostihnout a zadržet dobytek, aniž by ho jakkoli poranil. Pitbula je možné využít k ochraně osob a majetku, to však především díky jeho vzhledu a pověsti. V tomto případě pravděpodobně vystraší vetřelce štěkotem a prudkým výpadem proti němu, útok však nemusí dovést do konce. tixik_nazev je také využitelný jako domácí hlídač, kdy oddaně chrání svého pána a jeho majetek.

==tixik_nazev pohyb==
tixik_nazev je aktivní, hravý pes, kterého je nutné udržovat v kondici. Jsou nutné každodenní dlouhé vycházky ve svižném tempu. Tito psi se hodí ke cvičení, které vyžaduje sílu a vytrvalost.

==tixik_nazev péče==
Péče o srst tohoto psa není náročná. K pravidelnému kartáčování stačí kartáč z přírodních štětin nebo gumový kartáč. Krátkosrstého psa není potřeba příliš často koupat, stačí otření srsti od prachu vlhkým hadříkem. Pokud se rozhodnete psa vykoupat, použijte kvalitní šampon, určený pro psy. Při šamponování psovi prohlédněte kůži a poté ho velmi pečlivě vysprchujte. Psovi je nutné pravidelně prohlížet a čistit uši. Pozornost věnujte i drápkům, pokud jsou přerostlé, je nutné je ostříhat.

==tixik_nazev využití ke hlídání==
tixik_nazev je pro svou vrozenou lásku k lidem  nepříliš využitelný jako hlídací pes i když si své teritorium dobře ochrání a rozpozná, který návštěvník je vítaný a který nikoli.

==tixik_nazev vhodné sporty==
tixik_nazev je vhodný na sporty jako agility, duatlon, frisbee, frenchring, mondioring, obratnost, triatlon, vis na pešku, výskok na peška, weight pooling.

==tixik_nazev nejčastější onemocnění==
Mezi nejčastější onemocnění u plemene tixik_nazev patří rozštěpy patra a pysků, katarakty, entropium, kožní problémy, dysplazie kyčelního kloubu u pracovních psů.

==tixik_nazev zvláštnosti plemene==
tixik_nazev je v poslední době velmi kritizované plemeno pro svůj bojový původ. Je však spíše obětí médií než dřívějšího šlechtění na bojovníka. V dřívějších dobách se tixik_nazev využíval k zápasům. Šlo však vždy výhradně o boj mezi psy, a to téměř výhradně mezi pitbuly. tixik_nazev je vytrvalý a silný bojovník, není však agresivní. (Jako všude, i zde mohou samozřejmě existovat výjimky, špatná výchova může mít velice zlé následky.) Agresivita je většinou projevem strachu psa, a kvalitní tixik_nazev je vyrovnaný a statečný pes, který nemá potřebu si svou sílu dokazovat. Incidenty, ke kterým došlo díky agresivitě psů, a které byly často nepodloženě přisuzovány tomuto plemeni, by měly být vždy jasně vyšetřeny a doloženy. Agresivní pes je vždy důsledkem špatné výchovy majitele a v současné době je zájem zaměřen na ustanovení zákona, který by zodpovědnost za psa přenesl na majitele.

==tixik_nazev příprava na výstavu==
Svého psa můžete předvést na výstavě, která je zaměřena pouze na toto plemeno. Na výstavě by váš pes měl být v dobré kondici a důležité je, aby se uměl pohybovat mezi ostatními psy, aniž by vyvolával zbytečné konflikty. Na výstavě se pes hodnotí bodováním, nejvyšší počet možných dosažených bodů je 100, z čehož celkový vzhled, osobnost a poslušnost činí max. 20 bodů, hlava, čenich, oči a uši max. 25 bodů, krk, ramena a hrudník max. 15 bodů, tělo max. 15 bodů, nohy a tlapy max. 15 bodů a ocas, srst a barva max. 10 bodů.

==tixik_nazev výživa štěněte==
Štěně krmíme zpočátku stravou, na kterou je zvyklý od chovatele. Ten by měl budoucímu majiteli poskytnout několikadenní dávku. K vývoji kostí a svaloviny potřebuje tixik_nazev dostatek proteinů, nelze ho krmit zbytky od stolu.

==tixik_nazev výživa dospělého psa==
tixik_nazev není vybíravý pes, a nemá velké nároky na množství stravy. Je však potřeba, aby byl správně živen, při špatné výživě by mohly vzniknout problémy s kůží. U pracovních, pohybově více zatížených psů lze doporučit krmivo pro aktivní psy, které dostatečně pokryje jejich zvýšené nároky na výživu.

==tixik_nazev výživa starého psa==
Každému staršímu psovi vyhovuje jiná dieta, některým vyhovuje lehké krmivo pro seniory, jiným krmivo pro štěňata. Každému psovi je potřeba najít takové krmivo, které mu bude co nejvíce vyhovovat.

==tixik_nazev dovětek pro budoucí majitele==
Pokud tomuto psovi dáte dostatek lásky, povedete dobře jeho výcvik a jste schopni věnovat mu dostatek času a prostoru k jeho aktivitám, bude vám tixik_nazev tím nejlepším psím přítelem a společníkem.</text></item><item><id>3388</id><name>Taiwanský pes</name><text>Taiwanští psi jsou původním taiwanským plemenem, potomky jihoasijských loveckých psů nazývaných &quot;páriové&quot;. Velmi oddaný svému pánovi, horlivý, v pohybu pozorný, statečný a nebojácný.. F.C.I.-Standard č. 348 / 22.11.2004 / GB			
==Taiwanský pes TAIWANSKÝ PES - Taiwan Dog==
==Taiwanský pes ZEMĚ PŮVODU:==
Taiwan.
==Taiwanský pes PATRONACE:==
Japonsko.

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 09.11.2004.
==Taiwanský pes POUŽITÍ:==
Lovecký pes, hlídací pes, společenský pes.
==Taiwanský pes ZAŘAZENÍ PODLE FCI:==
Skupina 5 	špicové a primitivní plemena.
Sekce 7	lovečtí psi primitivního typu.
Bez zkoušky z výkonu.
==Taiwanský pes KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:==
Taiwanští psi jsou původním taiwanským plemenem, potomky jihoasijských loveckých psů nazývaných &quot;páriové&quot;, se kterými žili původní obyvatelé v centrálních hornatých oblastech. Toto plemeno bylo věrným společníkem původního lovce v divokých lesích. V roce 1980 byla provedena společná studie Národní taiwanské univerzity, japonské Gifu univerzity a Nagojské univerzity o původních taiwanských psech, v jejímž průběhu bylo navštíveno dvacet devět místních kmenů původních obyvatel. Výsledkem bylo potvrzení toho, že současný taiwanský pes je potomkem jihoasijských loveckých psů. Toto plemeno je nyní populární na celém ostrově jako hlídací a společenský pes.
==Taiwanský pes CELKOVÝ VZHLED:==
Středně velký pes s trojúhelníkovou hlavou, mandlovýma očima, tenkýma vztyčenýma ušima a šavlovitým ocasem. Suchý, šlachovitý, dobře vyvážený.
==Taiwanský pes DŮLEŽITÉ POMĚRY:==

    Hloubka hrudníku : kohoutková výška = 4,5 - 4,7 : 10.


    Kohoutková výška : délka těla = 10 : 10,5. Feny mohou být maličko delší.


    Délka tlamy : délka mozkovny = 4,5 : 5,5.

==Taiwanský pes POVAHA / TEMPERAMENT:==
Velmi oddaný svému pánovi, horlivý, v pohybu pozorný, statečný a nebojácný.
==Taiwanský pes HLAVA:==
MOZKOVNA: 
Čelo: široké a zaoblené, bez vrásek.
Lebka: o maličko delší než čenichová partie. 
Stop: dobře vyznačený, s lehkou rýhou.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: střední velikosti. Široké nozdry. Černá barva, ale u všech barev srsti kromě černé může být maličko světlejší.
Tlama: nosní hřbet plochý. Pysky dobře přiléhající, bez volných pysků. Tlama se mírně zužuje od kořene k nosní houbě, ale nemá špičatou špičku.
Čelisti/Zuby: čelisti jsou silné. Nůžkový skus, zuby jsou posazeny v čelistech čtvercově.
Líce: dobře vyvinuté a mírně vystouplé.
Oči: mandlového tvaru. Tmavěhnědá barva. Hnědá barva je přijatelná, ale nesmějí se vyskytovat žluté nebo světlé oči.
Uši: vztyčené, nasazené po stranách lebky v úhlu 45°. Vnitřní obrys je rovný, vnější obrys je lehce zaoblený.

KRK: svalnatý, silný, dobré délky, lehce klenutý. Bez laloku.
==Taiwanský pes TRUP:==
Celkově: šlachovitý a svalnatý, téměř kvadratického tvaru. 
Hřbet: rovný a krátký. Kohoutek dobře vyvinutý.
Bedra: pevně osvalená. 
Záď: široká. Plochá nebo velmi málo spáditá a krátká. 
Hrudník: poměrně hluboký, ale nedosahující až k loktům. Předhrudí lehce vystupující. Hrudní koš dobře klenutý.
Břicho: dobře vtažené.
==Taiwanský pes OCAS:==
Šavlovitého tvaru, vysoko nasazený, nesený vztyčeně, aktivně, se špičkou stočenou dopředu. 
==Taiwanský pes KONČETINY:==
HRUDNÍ KONČETINY: 
Plece: dobře osvalené. Ramenní lopatky jsou uložené vzad, úhel vůči nadloktí je 105 - 110°.
Lokty: těsně u trupu.
Předloktí: rovná a vzájemně rovnoběžná.
Nadprstí: pevné.

PÁNEVNÍ KONČETINY:
pánevní končetiny jsou štíhlé, s dobrou kostrou, dobře osvalené a vzájemně rovnoběžné. Zaúhlení pánevních končetin by mělo být v rovnováze se zaúhlením hrudních končetin.
Stehna: široká, šikmá a dobře zaúhlená v koleni.
Bérec: by měl být vyvážený vůči stehnu.
Nadprstí: kolmé k zemi.
==Taiwanský pes TLAPKY:==
Nevytáčejí se ven ani se nevtáčejí dovnitř. Polštářky jsou pevné a silné. Drápky jsou černé barvy, ale u jiných barev srsti než černé jsou přijatelné i světlejší barvy.
==Taiwanský pes POHYB:==
Silný pohyb s dlouhým krokem. Dostatečně pohyblivý, aby se snadno rychle otočil o 180°.
==Taiwanský pes OSRSTĚNÍ:==
SRST:
Krátká a tvrdá, těsně přiléhající k tělu. Délka srsti je mezi 1,5 a 3 cm. 

BARVA:
Černá, žíhaná, plavá, bílá, černobílá, bílo-plavá, bílo-žíhaná. 
==Taiwanský pes VÝŠKA A HMOTNOST:==
Výška v kohoutku:
Psi:	48 - 52 cm. 
Feny:	43 - 47 cm. 
Hmotnost:
Psi:	14 - 18 kg.
Feny:	12 - 16 kg.
==Taiwanský pes VADY:==
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

    Plachost.


    Klešťový skus.


    Chybějící zuby mají být penalizovány, ale přijatelné jsou chybějící méně než 3 PM1.


    Vystouplé oči.


    Příliš strmé přední a zadní úhlení.


    Výška větší nebo menší než je uvedeno ve standardu.

==Taiwanský pes VYLUČUJÍCÍ VADY:==

    Agresivita nebo přehnaná plachost.


    Podkus.


    Předkus.


    Nevztyčené uši.


    Velmi dlouhá srst - přesahující 4,5 cm.


    Chybějící špičák.


    Vlnitá srst.


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
==Taiwanský pes Poznámka:==
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.</text></item><item><id>3387</id><name>Polský honič</name><text>Lovecký pes, používaný při lovu divočáků a vysoké zvěře.. Tento pes je skutečně odvážný a kdykoliv dokáže svou statečnost.. F.C.I.-Standard č. 354 / 22.11.2006 / GB			

==Polský honič Polský honič - Gończy Polski==
==Polský honič ZEMĚ PŮVODU:==
Polsko.

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 10.11.2006.
==Polský honič POUŽITÍ:==
Lovecký pes, používaný při lovu divočáků a vysoké zvěře. Příležitostně užíván i při lovu lišek a zajíců v hornatých oblastech jižního Polska.
==Polský honič ZAŘAZENÍ PODLE FCI:==
Skupina 6 	honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.2	středně velcí honiči.
Zkouška z výkonu.
==Polský honič KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:==
Lov s loveckými psy řídícími se čichem byl zmiňován v polské literatuře již ve 13. století. Polsko bylo vždy zemí s bohatstvím hlubokých lesů plných vysoké zvěře, kde byli honiči a barváři cennými pomocníky lovce. Lov s honiči a barváři byl polskou šlechtou velmi ceněn, jak dokazují kroniky ze 14. století.
V 17. století již byly jasně odlišené dva druhy polských honičů. Přesné popisy jsou v lovecké literatuře 19. století: v roce 1819 Jan Szytier (Poradnik Mysliwych) popisuje polského „bracha“ a polského honiče, v roce 1821 v časopise Sylwan předkádá W. Kozlowski popis a obrázky obou typů, polského „bracha“ (těžší) a polského honiče (lehčí), velmi podrobný popis Ignace Bogatynskiho (1823-1825, Nauka Lowiectwa) může už být považován za první standard plemene. 
Po první světové válce byl polský honič stále používán v Polsku při lovu, zvláště ve východních oblastech, ale nejvíce v náročných horských terénech. V podkarpatské oblasti používal při lovu polské honiče slavný polský kynolog Jozef Pawuslewicz (1903-1979), angažoval se i v chovu tohoto plemene. Napsal první standard plemene a především díky němu bylo plemeno oficiálně uznáno Polskou kynologickou asociací.
==Polský honič CELKOVÝ VZHLED:==
Mrštný pes kompaktní stavby. Kostra je silná, ale ne těžká. Stavba těla ukazuje na velkou pohyblivost a zřejmou dispozici odolávat těžším podmínkám při práci v hornatých oblastech.
==Polský honič DŮLEŽITÉ POMĚRY:==
Středně velký. Obdélníkový formát těla 9:10.
==Polský honič POVAHA / TEMPERAMENT:==
Stálá a příjemná povaha. Tento pes je skutečně odvážný a kdykoliv dokáže svou statečnost. Je inteligentní, snadno vycvičitelný. Není agresivní, ale zůstává obezřetný k cizincům. K jeho kvalitám loveckého psa je třeba přičíst i jeho kvality výborného hlídače. Během lovu dává hlasové signály charakteristické melodie v různých intonacích, feny mají vyšší hlasy.
==Polský honič HLAVA:==
Vznešená, proporčně odpovídající trupu.
==Polský honič Lebka:==
Stejné délky jako tlama, mírně konvexní. Týlní hrbolek je vyznačený, ale nikoliv vystupující. 
Stop: jen lehce vyznačený.
==Polský honič OBLIČEJOVÁ ČÁST:==
Nosní houba: Černé, hnědé nebo masové barvy, barva záleží na barvě srsti.
Pysky: Masité, nejsou ani visící ani těsně přiléhající, dobře překrývají spodní čelist. Lehká vráska v koutku je dobře vyznačená.
Čelisti/Zuby: Silné a bílé, s řezáky uloženými v oblouku. Nůžkový skus. Upřednostňován je plný chrup.
Oči: Středně velké, šikmé. Výraz je laskavý. Bělmo oka není viditelné. Černí jedinci s pálením mají tmavé oči, hnědí a červení jedinci mohou mít světlejší oči. Oční víčka dobře přiléhají k bulvám.
Uši: Zavěšené, lehké, trojúhelníkové, střední délky. Nasazené nízko, ve výšce horizontální linie očí. V bázi široké. Velká část ucha je visící, nesena lehce dopředu, s přední hranou blíže lícím než zadní. Špičky uší jsou dobře zaoblené. Srst na uších je hladká a hedvábná.

KRK: Střední délky, dobře osvalený, poměrně silný, s oválným průřezem. Není nesen ani příliš vzpřímeně, ani příliš nízko (střední sklon). Kůže je volnější, ale netvoří lalok.
==Polský honič TRUP:==
Kohoutek: vyznačený.
Hřbet: rovný, dobře osvalený.
Bedra: široká a dobře osvalená, velmi lehce klenutá. 
Hrudník: hluboký, dosahující k loktům. Předhrudí středně vyznačené.
Hrudní koš: dlouhý a stoupající.
Břicho: lehce vtažené.

OCAS: středně silný, dosahující k hleznu. Dobře a bohatě osrstěný. V klidu je ocas nesen nízko a šavlovitě zahnutý, v pohybu je nesen lehce nad hřbetní linií.
==Polský honič KONČETINY==
==Polský honič HRUDNÍ KONČETINY:==
Při pohledu zpředu kolmé. Vzdálenost od lokte k zemi je rovna polovině kohoutkové výšky.
Plec: dlouhá a šikmá.
Nadloktí: úhel ramenního kloubu není příliš otevřený.
Loket: nevytočený ven ani nevtočený dovnitř, paralelní se střední linií těla.
Předloktí: rovné, suché, s oválným průřezem.
Nadprstí: suché, pružné; v profilu lehce šikmé. 
==Polský honič PÁNEVNÍ KONČETINY:==
Při pohledu zezadu kolmé.
Stehna: široká a dobře osvalená.
Bérec: dobře osvalený.
Nadprstí: krátké.
Paspárky: nejsou.

TLAPKY: uzavřené a lehce oválné. Prsty jsou mírně klenuté. Drápky jsou tmavé, odpovídají barvě srsti. Silné polštářky.
==Polský honič POHYB:==
Pohyb má být bez námahy, energický, plynulý a harmonický. Volný pohyb s dlouhým krokem, zvláště v klusu. V kroku i klusu zůstává hřbetní linie rovná a stabilní. V pohybu jsou končetiny paralelní.

==Polský honič SRST:==
Na těle je srst hrubá, těsně přiléhající ke kůži. Bohatá podsada, bohatší v zimě, méně bohatá v létě. Na hlavě a uších je srst krátká a měkká. 
==Polský honič BARVA:==

    Černá s pálením: pálení má být dobře odlišené od černé. Pálení je kombinací hnědé a červené, barva je velmi intenzivní.


    Hnědá (čokoládová) s pálením.


    Červená s nosní houbou černě, hnědě nebo masově zbarvenou. Plavočervená srst může být lehce překryta černou.


    Umístění pálených znaků: nad okem, na tlamě, na přední straně krku, na předhrudí, na spodní části končetin, za a uvnitř stehen, kolem řitního otvoru, na spodní straně ocasu.

Malé bílé znaky na prstech a hrudníku jsou povoleny.
==Polský honič VÝŠKA:==
Výška v kohoutku:
Psi:	55 - 59 cm. 
Feny:	50 - 55 cm. 
==Polský honič VADY:==
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
==Polský honič Celkový vzhled:==

    Příliš dlouhé končetiny.


    Příliš dlouhý nebo příliš krátký trup.


    Příliš lehká stavba kostry.

==Polský honič Hlava:==

    Světlé oko, kulaté oko.


    Klešťový skus.

==Polský honič Srst:==

    Pálení nedostatečně odlišené od černého podkladu.


    Příliš rušivé pálení.

==Polský honič VYLUČUJÍCÍ VADY:==

    Agresivita nebo přílišná plachost.


    Předkus nebo podkus.


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
==Polský honič Poznámka:==
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.</text></item><item><id>3386</id><name>Rumunský Karpatský ovčák</name><text>Přirozený hlídač, odvážný, vyznačuje se instinktivní a bezpodmínečnou oddaností pánovi i hlídání stáda.. . F.C.I.-Standard č. 350 / 13.07.2005 / GB			
==Rumunský Karpatský ovčák RUMUNSKÝ KARPATSKÝ OVČÁK==
==Rumunský Karpatský ovčák ZEMĚ PŮVODU:==
Rumunsko.

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.07.2005.
==Rumunský Karpatský ovčák POUŽITÍ:==
Vynikající ovčák, neúplatný strážce a úžasný společník.
==Rumunský Karpatský ovčák ZAŘAZENÍ PODLE FCI:==
Skupina 1 	ovčáci a pastevečtí psi (kromě švýcarských salašnických psů).
Sekce 1	ovčáci.
Bez zkoušky z výkonu.
==Rumunský Karpatský ovčák KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:==
Rumunský mioritský ovčák byl vyšlechtěn z endemických plemen karpatsko-dunajské oblasti. Po staletí byla základním kritériem šlechtění užitečnost, a plemeno si zachovalo svoji povahu dodneška. 
První standard byl vytvořen v roce 1934 Národním zootechnickým institutem. Tento standard byl upraven a aktualizován Rumunskou kynologickou asociací v letech 1982, 1999 a 2001. Technická komise Rumunské kynologické asociace 30.3.2002 přizpůsobila a upravila standard tak, aby odpovídal vzoru F.C.I., který byl odsouhlasen v Jeruzalémě. 
==Rumunský Karpatský ovčák CELKOVÝ VZHLED:==
Poměrně velký pes, pohyblivý, nikdy těžký, celkově je vzhled přirozený. Trup je obdélníkového rámce, záď je široká, lehce spáditá, hrudník je prostorný a hluboký, plece jsou dlouhé a mírně spádité. Pohlavní dimorfismus je dobře vyznačený, psi mají být vyšší a silnější než feny.
==Rumunský Karpatský ovčák DŮLEŽITÉ POMĚRY:==

    Délka mozkovny je maličko větší nebo rovna polovině celkové délky hlavy.


    Délka těla je vždy větší než kohoutková výška. U fen může být bederní oblast maličko delší.


    Hloubka hrudníku odpovídá víceméně polovině kohoutkové výšky.

==Rumunský Karpatský ovčák POVAHA / TEMPERAMENT:==
Přirozený hlídač, odvážný, vyznačuje se instinktivní a bezpodmínečnou oddaností pánovi i hlídání stáda. Je to důstojný, klidný a vyrovnaný pes..
==Rumunský Karpatský ovčák HLAVA:==
Lupoidního typu (vlčí).
==Rumunský Karpatský ovčák MOZKOVNA:==
Karpatský ovčák je mesocefalického typu, s mohutnou, ale nikoliv těžkou hlavou. Čelo je široké a lehce vyklenuté; mezi ušima širší a postupně se zužující ke stopu. Čelní rýha je poměrně dlouhá a dostatečně dobře vyznačená.
Stop: střední, ani příliš výrazný ani příliš jemný.
==Rumunský Karpatský ovčák OBLIČEJOVÁ ČÁST:==
Nosní houba: velká, široká, vždy černá.
Tlama: mohutná, zhruba oválného průřezu, tvaru lehce komolého kužele. Délka tlamy je mírně menší nebo maximálně rovna délce mozkovny.
Pysky: silné, dobře pigmentované, těsně přiléhající a s dobře uzavřenými koutky.
Čelisti/Zuby: silné, pevné a rovné čelisti. Mohutný chrup, nůžkový skus s lehce zaoblenými oblouky řezáků.
Líce: suché, se silnými, ale nikoliv vystupujícími lícními svaly. Kůže je přiléhající.
Oči: mandlového tvaru, mírně šikmé, ne příliš velké v porovnání s velikostí lebky, tmavě hnědé barvy. Nejsou ani vystupující, ani zapadlé v důlcích. Oční víčka jsou černá, dobře přiléhající k bulvě.
Uši: ne příliš velké, trojúhelníkové, nasazené poněkud výše než v linii očí, s lehce zaoblenou špičkou, nesené těsně podél lící.
==Rumunský Karpatský ovčák KRK:==
Osvalený, velmi silný, střední délky, vykazující úhel přibližně 50° k horizontále.
==Rumunský Karpatský ovčák TRUP:==
Přirozený, dobře vyvinutý, lehce obdélníkového formátu. 
Hřbetní linie: rovná a pevná.
Kohoutek: jen lehce vyznačený.
Hřbet: střední délky, rovný, pevný a osvalený.
Bedra: mohutná, osvalená, ale ne příliš široká, střední délky, nejsou ani příliš dlouhá (pak by hřbetní linie nemohla být dostatečně pevná) ani příliš krátká.. 
Záď: široká a osvalená, střední délky, lehce spadající, ale ne příliš spáditá. 
Hrudník: dobře vyvinutý, hluboký, dosahující k loktům, poměrně široký. Silná žebra, dobře klenutá, nikoliv sudovitá.
Spodní linie: lehce stoupající, břicho vtažené, ale nikoliv příliš.
==Rumunský Karpatský ovčák OCAS:==
Poměrně vysoko nasazený, huňatý, s bohatou srstí. V klidu je nesen nízko, rovný nebo lehce šavlovitě zahnutý, dosahuje k hleznu. V afektu a v pohybu je ocas nesen vzhůru, může být nesen i nad hřbetní linií, ale nikdy položený nebo stočený nad hřbetem. 
==Rumunský Karpatský ovčák HRUDNÍ KONČETINY:==
silná kostra.
Celkový vzhled: při pohledu zpředu nebo ze strany rovné a kolmé k zemi.
Plece: silné, lehce strmější.
Nadloktí: středně dlouhé, dobře osvalené.
Loket: těsně přiléhající k trupu, nevytočený ven ani nevtočený dovnitř.
Předloktí: rovné, velmi silné, s oválným průřezem.
Nadprstí: krátké, lehce šikmé.
Tlapky: oválné, masivní, kompaktní.  
==Rumunský Karpatský ovčák PÁNEVNÍ KONČETINY:==
Rovné. Osvalené se silnou kostrou a dobrým zaúhlením.
Stehna: široká, velmi osvalená.
Bérec: mohutný, osvalený, střední délky. 
Hlezna: silná, pevná, ani příliš vysoko (to ukazuje zvýrazněné zaúhlení kolene), ani příliš nízko.
Nadprstí: pevné, vertikální.
Tlapky: oválné, dobře vyvinuté a kompaktní, maličko menší než přední tlapky. Prsty klenuté a dobře přiléhající. Paspárky, pokud jsou, mají být odstraněny – kromě zemí, kde je jejich odstranění zakázáno zákonem. Polštářky jsou pružné a odolné. 
==Rumunský Karpatský ovčák POHYB:==
Volný, s dobrým posunem. Energický a vytrvalý klus. V pohybu jsou končetiny paralelní.
==Rumunský Karpatský ovčák KŮŽE:==
Popelavě šedá pigmentace. Nosní houba, oční víčka a pysky jsou černé. Popelavě šedá nebo černá barva je upřednostňována na drápcích.
==Rumunský Karpatský ovčák SRST:==
srst je hrubá, hustá a rovná. Podsada je hustá a měkká. S výjimkou hlavy a přední strany končetin, kde je srst krátká a přiléhavá, je na celém těle srst středně dlouhá a hustá. Na krku, zadní straně končetin a na ocasu je srst delší – typická je zde velmi bohatá srst.
==Rumunský Karpatský ovčák BARVA:==
Světle plavá překrytá černou (vlkošedá) různých odstínů. Často světlejší na bocích a tmavší na horní části těla. Světle plavá překrytá černou (vlkošedá) s bílými znaky, nejlépe nikoliv dominujícími.
==Rumunský Karpatský ovčák VÝŠKA A HMOTNOST:==
Výška v kohoutku:
Psi: ideálně 65 – 73 cm v kohoutku. 
Feny: ideálně 59-67 cm v kohoutku.
Celkový vzhled je však vždy považován za důležitější. 
Hmotnost: odpovídající výšce, vytvářející dojem mohutného, ale nikoliv těžkého psa.
==Rumunský Karpatský ovčák VADY:==
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
==Rumunský Karpatský ovčák ZÁVAŽNÉ VADY:==

    Jakákoliv odchylka od standardu, která brání pracovnímu využití psa.


    Slabá nebo příliš těžká stavba.


    Příliš světlé oči.


    Volná spodní víčka, ukazující oční bulvu, příliš masité pysky a svěšené koutky.


    Velké vady pigmentace.


    Přílišná délka těla (více než 10 % nad výšku) a čtvercový rámec.

==Rumunský Karpatský ovčák VYLUČUJÍCÍ VADY:==

    Agresivita, bázlivost nebo letargie.


    Jasně netypičtí jedinci s molossoidním vzhledem.


    Chybějící P3 a další zub, chybějící špičák, chybějící P4, chybějící stolička nebo chybějící 3 nebo více zubů (kromě PM1).


    Předkus, podkus nebo klešťový skus.


    Velmi lehká kostra.


    Nedostatečně vyvinutý hrudník.


    Chybějící podsada, srst jiná než krátká na hlavě a přední straně končetin, kučeravá nebo rozčepýřená srst, hrubá srst, dlouhá srst, zplihlá srst, hedvábná srst, zřejmá cestička podél páteře.


    Velký nedostatek pigmentace očních víček, nosní houby, kůže a pysků, skvrny na rohovce (březové oko).


    Barva: hnědá, žíhaná, žlutá nebo skvrnitá v těchto barvách.


    Psi menší než 62 cm, feny menší než 58 cm.


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
==Rumunský Karpatský ovčák Poznámka:==
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
</text></item><item><id>3385</id><name>Australský honácký pes s krátkým ocasem</name><text>tixik_nazev má přirozený talent k hlídání a vedení stáda, je oddaný, odvážný a věrný. F.C.I.-Standard č. 351 / 13.07.2005 / GB			

==tixik_nazev ZEMĚ PŮVODU:==
Austrálie.
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.07.2005.
==tixik_nazev POUŽITÍ:==
Jak je již z názvu plemene patrné, hlavním použitím tohoto psa, v kterém nemá sobě rovného, je hlídání a vedení dobytka jak v otevřených, tak v omezených oblastech, stejně jako v drsných podmínkách. Vždy pozorný, velmi inteligentní, ostražitý, odvážný a důvěryhodný, oddaný svým povinnostem, což jej činí výborným pasteveckým psem.
==tixik_nazev ZAŘAZENÍ PODLE FCI:==
Skupina 1 	ovčáci a pastevečtí psi (kromě švýcarských salašnických psů) .
Sekce 2	pastevečtí psi.
Bez zkoušky z výkonu.
==tixik_nazev KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:==
„Krátkoocasý“ pes má v Austrálii dlouhou historii, byl pečlivě vybírán pro pasení dobytka od počátku 19. století. Co se týká zakladatele plemene, existují dvě verze: podle první verze Thomas Simpson Hall zkřížil severoanglické pastevecké psy , smithfieldy, s původnímy australskými dingo psy, čímž vytvořil prvního australského honáckého psa, známého jako Hallův patař (okolo 1830) . Druhá verze říká, že honák jménem Timmins z Bathurstu v Novém Jižním Walesu v roce 1830 zkřížil smithfielda s australským domorodým psem dingem, jejichž potomstvo, červení psi s pahýlovitým ocasem, bylo známo jako „Timminsovi kousači“. Tito psi byli dobří v práci, ale ukázali se být příliš ostří. Bylo tedy potřeba dalšího křížení. Byla přikřížena hladkosrstá blue-merle kolie, což vytvořilo výborného všestranného psa, předka dnešních honáckých psů s krátkým ocasem.
Smithfieldové přispěli přirozeně krátkým (pahýlovitým) ocasem, dingové červeným zbarvením i přirozenou odolností vůči drsným podmínkám australského vnitrozemí. Modré zbarvení dodala blue-merle kolie, tehdy nazývaná německá kolie.
Obecně byli krátkoocasí honáčtí psi chováni v rozhlehlých zemědělských oblastech Austrálie a jen málo z nich bylo zapisováno do plemenných knih. V roce 2001 bylo toto plemeno s dlouhou historií přejmenováno na australského honáckého psa s krátkým ocasem.
==tixik_nazev CELKOVÝ VZHLED:==
Celkový vzhled odpovídá pracovnímu psu s dobrými proporcemi, s poměrně kvadratickým profilem, s nezdolným, drsným, otužilým zjevem a dostatkem hmoty, ukazujícím na vytrvalost v obtížné práci v jakýchkoliv podmínkách.
==tixik_nazev POVAHA / TEMPERAMENT:==
Pes má přirozený talent k hlídání a vedení stáda, je oddaný, odvážný a věrný. Vždy je pozorný, ostražitý a poslušný, i když obezřetný vůči cizincům. Vždy však musí být ovladatelný při předvedení ve výstavním kruhu.
==tixik_nazev MOZKOVNA: ==
Lebka: široká mezi ušima a plochá, směrem k očím se lehce zužuje.
Stop: mírný, avšak znatelný.
==tixik_nazev OBLIČEJOVÁ ČÁST:==
Obličejová část je střední délky, dobře vyplněná pod očima, hluboké mohutné čelisti se zužují k tupé silné tlamě.
Nosní houba: vždy černá, nezávisle na barvě srsti.
Tlama:
Tupá a silná.
Čelisti/Zuby:
Zuby jsou silné, zdravé a v pravidelných rozestupech. Spodní řezáky jsou těsně za horními, právě se jich dotýkají.
Líce: osvalené, ale ne hrubé.
Oči: oválného tvaru, střední velikosti, ani plné ani vystupující, s pozorným a inteligentním, avšak nedůvěřivým výrazem. Tmavě hnědé barvy.
Uši: středně malé, vztyčené a téměř špičaté. Nasazené vysoko, ale v dobré vzdálenosti od sebe. Kůže středně silná. Vnitřní strana ucha má být dobře pokryta srstí.
==tixik_nazev KRK:==
Krk je výjimečně silný, klenutý, osvalený, středně dlouhý, směrem k trupu se rozšiřuje a harmonicky přechází v trup. Bez volné kůže na hrdle.
==tixik_nazev TRUP:==
Délka trupu od hrbolku hrudní kosti k hrbolku kosti sedací má být rovna kohoutkové výšce.
Hřbet: rovný, široký a silný.
Bedra: hluboká a svalnatá.
Hrudník: dobře klenutý hrudní koš se ve spodní polovině zužuje k hlubokému, středně širokému hrudníku.
==tixik_nazev OCAS:==
Ocas je nekupírovaný, jeho přirozená délka nepřesahuje 10 cm (4 palce) . Je nasazen vysoko, ale není nesen příliš nad linií hřbetu.
==tixik_nazev HRUDNÍ KONČETINY:==
Silná kostra a osvalení. Při pohledu z jakéhokoliv úhlu jsou perfektně rovné.
Plece: suché, osvalené, spadající.
Loket: paralelní k trupu.
==tixik_nazev PÁNEVNÍ KONČETINY:==
Široké, mohutné a osvalené. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny od hlezna k tlapce rovné a postoj není ani příliš úzký ani příliš široký.
Stehna: dobře vyvinutá.
Kolena: středně úhlená.
Hlezna: silná, poměrně nízko, s dostatečným úhlením.
==tixik_nazev TLAPKY:==
kulaté, silné, s hlubokými polštářky a dobře klenutými prsty, kompaktní. Drápky silné, krátké a tmavě zbarvené.
==tixik_nazev POHYB:==
Zdravý pohyb je nejdůležitější. Pohyb je správný, volný, pružný a neúnavný, pohyb plecí a hrudních končetin je v souladu s mohutným posunem pánevních končetin. Zásadní je schopnost rychlého pohybu a náhlé změny směru.
==tixik_nazev SRST:==
Krycí srst je středně krátká, rovná, hustá a středně hrubé textury. Podsada je krátká, hustá a měkká. Srst kolem krku je delší, vytvářející lehký límec. Srst na hlavě, končetinách a tlapkách je krátká.
==tixik_nazev BARVA:==
 modrá: pes je modrý nebo modře strakatý, s úplným zbarvením. Hlava může nést černé znaky. Černé znaky na těle jsou přípustné.
 červeně skvrnitá: v tomto zbarvení by měly být pravidelně rozložené červené skvrny po celém těle, včetně na podsadě (nemá být bílá ani krémová) , s nebo bez tmavších červených znaků na hlavě. Červené velké skvrny na těle jsou přípustné.
==tixik_nazev VÝŠKA:==
Psi: 46 - 51 cm v kohoutku. 
Feny: 43 - 48 cm&amp;#160; v kohoutku.
Psi nebo feny nedosahující nebo přesahující toto rozmezí výšek nejsou žádoucí.
==tixik_nazev VADY:==
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
==tixik_nazev ZÁVAŽNÉ VADY:==
 Hnědě nebo masově zbarvená nosní houba.
 Růžové okraje očních víček.
 Předkus nebo podkus.
 Ocas delší než 10 cm.
 Přehnaně mohutné nebo naopak ochablé plece.
 Rovné plece.
 Slabé lokty, nadprstí nebo tlapky.
 Chůdovité pánevní končetiny.
 Sbíhavá nebo rozbíhavá hlezna.
 Růžové nebo bílé drápky.
 Bílá nebo krémová barva srsti.
==tixik_nazev VYLUČUJÍCÍ VADY:==
 Agresivita, bázlivost.
 Kupírovaný ocas.
 Pálené znaky.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
==tixik_nazev Poznámka:==
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.</text></item><item><id>3384</id><name>Ruský Toy</name><text>Malý elegantní pes, živý, dlouhonohý, s jemnou kostrou a jemnějším osvalením.. . F.C.I.-Standard č. 352 / 12.06.2006 / GB
==Ruský Toy RUSKÝ TOY - Russkij Toy==
==Ruský Toy ZEMĚ PŮVODU:==
Rusko.

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 21.02.2006.
==Ruský Toy POUŽITÍ:==
Společenský pes.
==Ruský Toy ZAŘAZENÍ PODLE FCI:==
Skupina 9 	společenští a malí psi.
Sekce 9	kontinentální toy španělé a ruští toy.
Bez zkoušky z výkonu.
==Ruský Toy KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:==
Začátkem 20. století byl jedním z nejoblíbenějších malých plemen v Rusku anglický toy teriér. Bohužel, v letech 1920-1950 byl chov čistokrevných toy teriérů téměř zastaven a počet psů klesl na kritickou úroveň. V polovině 50. let začali ruští chovatelé psů se znovuoživením plemene. Téměř všichni psi, použití k chovu, neměli rodokmeny, mnoho z nich nebylo ani čistokrevných. Navržený standard pro tyto toy teriéry se výrazně v mnoha aspektech lišil od standardu anglického toy teriéra. Od této chvíle se vývoj plemene v Rusku vydal vlastní cestou.
12. října 1958 se dvěma hladkosrstým jedincům, z nichž jeden měl poněkud delší srst, narodil potomek, který měl zajímavé závěsy na uších a končetinách. Bylo rozhodnuto, že tento rys by se měl udržet. Tento psík byl zkřížen s fenkou, která měla poněkud delší srst. Takto vznikla dlouhosrstá varieta ruského toye. Byla nazvána moskevský dlouhosrstý toy teriér. Ve vývoji této variety hrála důležitou roli chovatelka z Moskvy, Jevgenija Fominična Žarova.
Po dlouhé době vývoje, izolovaně, spolu s pečlivou selekcí, se vyvinulo nové plemeno: ruský toy, se dvěma varietami: dlouhosrstou a hladkosrstou.
==Ruský Toy CELKOVÝ VZHLED:==
Malý elegantní pes, živý, dlouhonohý, s jemnou kostrou a jemnějším osvalením. Pohlavní dimorfismus je jen slabě vyznačený.
==Ruský Toy DŮLEŽITÉ POMĚRY:==
Kvadratická stavba. Výška v loktech je jen mírně větší než polovina kohoutkové výšky. Hrudník je dostatečně hluboký.
==Ruský Toy POVAHA / TEMPERAMENT:==
Aktivní, velmi veselý, není ani bázlivý ani agresivní. Povaha psů a fen se výrazně liší.
==Ruský Toy HLAVA:==
V porovnání s trupem malá.
==Ruský Toy MOZKOVNA:==
Lebka: vysoká, ale ne příliš široká (šířka v úrovni jařmových oblouků nepřesahuje hloubku lebky).
Stop: jasně vyznačený.

==Ruský Toy OBLIČEJOVÁ ČÁST:==
Nosní houba: malá, černá nebo barvou odpovídající barvě srsti..
Tlama: štíhlá a špičatá, mírně kratší než mozkovna.
Pysky: tenké, suché, těsně přiléhající a tmavé nebo barvou odpovídající barvě srsti.
Čelisti/Zuby: zuby malé a bílé. Nůžkový skus. V každé čelisti je povolena absence dvou řezáků.
Lícní kosti: jen slabě vyznačené.
Oči: poměrně velké, kulaté, tmavé, mírně vystouplé, posazené dostatečně daleko od sebe a hledící přímo vpřed. Oční víčka jsou tmavá nebo barvou odpovídají barvě srsti, těsně přiléhají.
Uši: velké, tenké, vysoko nasazené, vztyčené.
==Ruský Toy KRK:==
Dlouhý, suchý, vysoko nesený, mírně klenutý.
==Ruský Toy TRUP:==
Hřbetní linie: rovnoměrně spadající od kohoutku ke kořeni ocasu.
Kohoutek: lehce vyznačený.
Hřbet: silný a rovný.
Bedra: krátká a lehce klenutá. 
Záď: poněkud zaoblená a mírně spáditá. 
Hrudník: oválný, dostatečně hluboký, ne příliš široký.
Spodní linie a břicho: vtažené břicho a slabiny vytvářejí hezky klenutou linii od hrudníku ke slabinám.
==Ruský Toy OCAS:==
kupírovaný (ponechávají se jen dva či tři obratle), vysoko nesený. V zemích, kde je kupírování zákonem zakázáno, je ocas ponechán v přirozené podobě. Nekupírovaný: šavlovitý ocas, neměl by být nesen níže než v úrovni hřbetu.
==Ruský Toy HRUDNÍ KONČETINY:==
Jemné a suché; při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny rovné a paralelní.
Plece: ramenní lopatky jsou středně dlouhé a ne příliš strmé.
Nadloktí: vytváří úhel 105° k ramenní lopatce. Délka nadloktí je přibližně rovna délce plece (ramena).
Loket: v linii trupu.
Předloktí: dlouhé, rovné.
Zápěstí: suché.
Nadprstí: téměř vertikální.
Přední tlapky: malé, oválné, nevtočené dovnitř ani nevytočené ven. Prsty dobře spojené a klenuté. Drápky a pružné polštářky jsou černé nebo barvou odpovídají barvě srsti. 
==Ruský Toy PÁNEVNÍ KONČETINY:==
Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné a paralelní, ale v postoji maličko širší než hrudní končetiny. Kolena a hlezna jsou dostatečně zaúhlená.
Stehna: svaly jsou suché a dobře vyvinuté.
Bérec: stejné délky jako stehno.
Hlezna: dostatečně zaúhlená.
Nadprstí: vertikální.
Zadní tlapky: klenuté, maličko užší než přední tlapky. Drápky a polštářky jsou černé nebo barvou odpovídají barvě srsti. 
==Ruský Toy POHYB:==
Lehký, přirozený, rychlý. V pohybu zůstává hřbetní linie pevná, nehýbe se.
==Ruský Toy KŮŽE:==
Tenká, suchá, dobře přiléhající.
==Ruský Toy SRST:==
existují dvě variety plemene: hladkosrstá a dlouhosrstá.

    hladkosrstá varieta: krátká, těsně přiléhající, lesklá srst, bez podsady nebo lysin.


    dlouhosrstá varieta: tělo je pokryto středně dlouhou (3-5 cm), rovnou nebo lehce zvlněnou srstí, dobře přiléhající, která nezakrývá přirozený obrys těla. Srst na hlavě a na přední části končetin je krátká a těsně přiléhající. Výrazné praporce na zadní straně končetin. Tlapky mají dlouhou, hedvábnou srst, která zcela zakrývá drápky. Uši jsou pokryty silnou douhou srstí, vytvářející závěsy. Psi starší 3 let mají závěsy, které mohou zcela zakrýt vnější strany a špičky uší. Srst na trupu nesmí vypadat rozcuchaně ani být příliš krátká (méně než 2 cm).

==Ruský Toy BARVA:==
Černá s pálením, hnědá s pálením, modrá s pálením. Také červená jakéhokoliv odstínu s nebo bez černého či hnědého překrytí. U všech barev jsou preferovány sytější odstíny.  
==Ruský Toy VÝŠKA A HMOTNOST:==
Výška v kohoutku:
Psi a feny: 20 - 28 cm (tolerance +/- 1 cm). 
Hmotnost:
Psi a feny: do 3 kg.
==Ruský Toy VADY:==
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

    Bázlivé chování.


    Klešťový skus nebo vystupující řezáky.


    Polovztyčené uši. Tento znak je u dlouhosrstých jedinců s těžkými závěsy na uších přijatelný, ale nežádoucí.


    Nízko nasazený ocas.


    Lysiny u hladkosrstých jedinců.


    Příliš dlouhá nebo příliš krátká srst na trupu dlouhosrstých jedinců.


    Malé bílé skvrny na hrudníku a prstech.


    Jednobarevné černé, hnědé nebo modré zbarvení. Pálené znaky příliš velké nebo s tmavými odstíny.

==Ruský Toy VYLUČUJÍCÍ VADY:==

    Agresivita nebo bázlivost.


    Předkus, výrazný podkus. Absence 1 špičáku, absence více než 2 řezáků v kterékoliv čelisti.


    Zavěšené uši.


    Krátké končetiny.


    Mnoho lysin u hladkosrstých jedinců.


    Dlouhosrstí jedinci: absence závěsů na uších, kučeravá srst.


    Bílá srst, bílé skvrny na hlavě, břiše a nad zápěstím; velké bílé skvrny na hrudníku a hrdle; přítomnost žíhaných znaků.


    Výška nad 30 cm nebo pod 18 cm.


    Hmotnost pod 1 kg.


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
==Ruský Toy Poznámka:==
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
</text></item><item><id>3382</id><name>Tornjak</name><text>Velký a mohutný pes dobrých proporcí, pohyblivý.. . F.C.I.-Standard č. 355 / 16.05.2007 / GB			

==Tornjak Tornjak - Bosenskohercegovinský-chorvatský ovčák==
==Tornjak ZEMĚ PŮVODU:==
Bosna a Hercegovina, Chorvatsko.

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 16.05.2007
==Tornjak POUŽITÍ:==
Pasení a ochrana skotu, hlídání farmy.
==Tornjak ZAŘAZENÍ PODLE FCI:==
Skupina 2 	pinčové a knírači, molossoidní plemena,            švýcarští salašničtí psi.
Sekce 2.2	psi horského typu.
Bez zkoušky z výkonu.
==Tornjak KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:==
Téměř vymizelí potomci geneticky homogenního, původního starého typu ovčáckých psů byli základem znovuvytvoření plemene „tornjak“. Jedinci náležející do původního genofondu byli rozptýlení v horských oblastech Bosny a Hercegoviny a Chorvatska a sousedních údolích. 
Hlavní historická data jsou roky 1067 a 1374. Písemné dokumenty z těchto období poprvé zmiňují toto plemeno. Výzkum jejich dávné a méně dávné existence a poté systematická záchrana před vymřením začaly ve stejnou dobu, okolo roku 1972, v Chorvatsku i Bosně a Hercegovině, a souvislé šlechtění začalo v roce 1978. Dnes populace tohoto plemene sestává z mnoha čistokrevných jedinců vybraných v průběhu mnoha generací, rozšířených v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku.
==Tornjak CELKOVÝ VZHLED:==
Velký a mohutný pes dobrých proporcí, pohyblivý. Tvar těla je téměř kvadratický. Stavba kostry není lehká, ale ani těžká nebo hrubá. Je silný, harmonický a dobře vyvážený v postoji i v pohybu. Jeho srst je dlouhá a hustá.
==Tornjak DŮLEŽITÉ POMĚRY:==
Tělo je téměř kvadratické. Délka trupu nemá přesáhnout kohoutkovou výšku o více než 8 %.
Poměr délky mozkovny a tlamy je 1:1.
==Tornjak POVAHA / TEMPERAMENT:==
Stabilní povaha, přátelská, odvážná, poslušná, inteligentní, důstojná a sebevědomá. Důsledný při ochraně svěřeného mu majetku, neúplatný a k cizincům nedůvěřivý. Oddaný svému pánovi a v jeho přítomnosti velmi klidný. Velmi milující k lidem, se kterými žije. Rychle se učí a dlouho si naučené pamatuje, rád plní úkoly. Je snadno vycvičitelný.
==Tornjak HLAVA:==
Podlouhlá. Poměr délky mozkovny a tlamy je 1:1.
==Tornjak MOZKOVNA:==
Horní linie mozkovny a tlamy jsou divergentní. Naočnicové oblouky jsou lehce viditelné. Zadní část lebky je podlouhlá, ale středně široká. Oblast od nadočnicových oblouků k týlnímu hrbolku je plochá. Týlní hrbolek je velmi slabý.
Stop: slabě vyznačený.
==Tornjak OBLIČEJOVÁ ČÁST:==
Nosní houba: velká s dostatečně širokými nozdrami. Má být tmavě pigmentovaná. Pigmentace harmonuje s barvou srsti. Depigmentace není přípustná.
Tlama: obdélníková. Nosní hřbet je zcela rovný.
Pysky: těsně přiléhající, s tmavou pigmentací.
Zuby: čelisti jsou velmi dlouhé a silné. Perfektní nůžkový skus, úplný chrup.
Oči: mandlového tvaru, přiléhající víčka, tmavá barva. Tmavá pigmentace okrajů víček.
Uši: středně velké, trojúhelníkové, klopené a visící, nasazené poměrně vysoko. Nesené blízko lící. S kratší srstí.
==Tornjak KRK:==
Středně dlouhý, mohutný, nesený poněkud nízko. Kůže dobře přiléhající. Dlouhá, bohatá srst tvořící hřívu.
==Tornjak TRUP:==
Kohoutek: středně vyvinutý.
Hřbet: krátký, pevný, středně široký a rovný.
Bedra: spojení mezi hrudníkem a zádí je krátké a středně široké, u fen je maličko delší. 
Záď: střední délky, široká a lehce spáditá. 
Hrudník: velmi prostorný, hluboký, široký a oválného tvaru. Nejnižší bod hrudního koše dosahuje nejméně k loktům. Hrudník nikdy není sudovitý. Je silný, se středně vyznačenou špičkou hrudní kosti.
Spodní linie: břicho dobře osvalené. Spodní linie není vtažená, ale rovnoměrně stoupá vzhůru od konce hrudní kosti dozadu.
==Tornjak OCAS:==
Dlouhý, nasazený středně vysoko, velmi pohyblivý. V klidu je svěšený, v pohybu je vždy zvednutý nad úroveň hřbetu, což je pro plemeno typické. Bohatě osrstěný se zřetelným chocholem.
==Tornjak KONČETINY:==
Silné a dobře zaúhlené.
==Tornjak HRUDNÍ KONČETINY:==
Dobře vyvinuté, se silnou kostrou a pevnými svaly. V postoji paralelní a kolmé.
Ramenní lopatka: střední délky, dobře uložená. Zaúhlení mezi lopatkou a pažní kostí je asi 120°.
Nadloktí: osvalené a silné. Stejné délky jako rameno.
Loket: středně blízko u trupu.
Předloktí: silné kosti, vyvinuté osvalení, předloktí kolmé.
Nadprstí: lehce šikmé.
Přední tlapky: prsty klenuté a uzavřené. Drápky pigmentované, žádoucí je tmavá pigmentace. Pružné polštářky, tvrdé a pevné, žádoucí je tmavá pigmentace. Přední tlapky jsou vyvinutější než zadní tlapky. 
==Tornjak PÁNEVNÍ KONČETINY:==
Silné a paralelní. V postoji s odpovídajícím zaúhlením jsou kolmé. Koleno je dobře úhlené.
Stehna: široká, silná, dobře osvalená.
Bérec: dobře osvalený, silný, široký, stejné délky jako stehno.
Hlezna: pevná, posazená poněkud vysoko.
Zadní nadprstí: silné. Paspárky mohou být.
Zadní tlapky: prsty klenuté a uzavřené. Drápky pigmentované, žádoucí je tmavá pigmentace. Pružné polštářky, tvrdé a pevné, žádoucí je tmavá pigmentace.
==Tornjak POHYB:==
Přirozeným pohybem tornjaka je klus. Pohyb je dobře vyvážený, pružný, prostorný, harmonický, se silným posunem. Hřbetní linie je v pohybu pevná.
==Tornjak KŮŽE:==
Kůže je silná, dobře přiléhající po celém těle.
==Tornjak SRST:==
Obecně je tornjak dlouhosrstý pes s krátkou srstí na obličeji a končetinách. Krycí srst je dlouhá, silná, hrubá a rovná. Je zvláště dlouhá na horní části zádi; na plecích a hřbetě může být lehce zvlněná. Na tlamě a čele, až k myšlené linii spojující uši, na uších a na přední straně končetin a tlapek je srst krátká. Obzvláště bohatá je srst na krku (hříva), hustá a dlouhá na stehnech. Na předloktí tvoří praporce. U dobře osrstěných psů je srst velmi bohatá také na zadní straně zadních nadprstí. Ocas je bohatě osrstěn velmi dlouhou srstí. Zimní podsada je dlouhá, velmi hustá s dobrou vlněnou texturou. Srst je bohatá a hustá a nemá se dělit na hřbetě pěšinkou.
==Tornjak BARVA:==
Tornjak je vždy vícebarevný se zřetelnými znaky různých jednolitých barev. Dominantní základní barva je obvykle bílá. Psi mohou mít černý pláštík a bílé znaky nejčastěji na krku, hlavě a končetinách. Psi mohou být také téměř zcela bílí, jen s malými znaky.
==Tornjak Výška v kohoutku:==
Psi:	65 - 70 cm. 
Feny:	60 - 65 cm. 
S tolerancí +/-2 cm.
==Tornjak VADY:==
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

    Příliš jemná nebo příliš těžká kostra.


    Příliš jemná nebo příliš hrubá hlava.


    Vady ucha (nasazení, délka, srst).


    Klešťový skus.


    Absence 2 P2, 2 P3. Absence více než 2 P1.


    Příliš dlouhý hřbet.


    Kapří nebo sedlovitý hřbet.


    Zřetelně přestavěný pes.


    Chybné zaúhlení.


    Vytočené nebo vtočené lokty.


    Ocas položený na hřbetě.


    Slabě osrstěný ocas.


    nedostatečná délka srsti.


    tmavá maska.


    slabé tlapky.

==Tornjak VYŘAZUJÍCÍ VADY:==

    Agresivní nebo bázliví jedinci.


    Nedostatek plemenného typu.


    Odchylka od pohlavního typu.


    Anomálie barvy a tvaru oka (březové oči, zlý výraz, různá barva očí).


    Vchlípené nebo vychlípené víčko (entropium, ektropium).


    Předkus, podkus.


    Absence jakýchkoliv jiných zubů než byly vyjmenovány v oddílu VADY.


    Příliš krátká srst.


    Chybějící podsada.


    Háček na ocase.


    Chybějící ocas.


    Jednobarevní jedinci.


    Albinismus.


    Netypické rozložení barev na těle.


    Odchylka od výškového rozmezí (s tolerancí).


    Kosmetické úpravy psa, zjevné kosmetické nebo chirurgické úpravy.


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
==Tornjak Poznámka:==
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.</text></item><item><id>3383</id><name>Uruguajský cimarron</name><text>Vyrovnaný, inteligentní a velmi odvážný pes.. . F.C.I.-Standard č. 353 / 10.04.2006 / GB			
==Uruguajský cimarron URUGUAJSKÝ CIMARRON - Cimarrón Uruguayo==
==Uruguajský cimarron ZEMĚ PŮVODU:==
Uruguay.

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 21.02.2006
==Uruguajský cimarron POUŽITÍ:==
Výborný ovčák, lovecký pes na velkou zvěř a hlídač.
==Uruguajský cimarron ZAŘAZENÍ PODLE FCI:==
Skupina 2 	pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi.
Sekce 2.1	molossové dogovitého typu.
Bez zkoušky z výkonu.
==Uruguajský cimarron KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:==
Původ uruguajského cimarróna je nejistý. Je jistě potomkem psů přivezených španělskými a portugalskými dobyvateli. Tito psi, ponechaní sami sobě, se mezi sebou křížili. Přírodní výběr zajistil, že přežili jen zdravější, silnější a chytřejší jedinci. Tak se zrodil cimarrón.
Tehdejší obyvatelé docenili hodnotu těchto psů, domestikovali je a postupně je začali používat jako strážce svých pozemků a ovčácké psy při své každodenní práci s dobytkem.
==Uruguajský cimarron DŮLEŽITÉ POMĚRY:==

    Kohoutková výška : délka těla = 10 : 11.


    Kohoutková výška je rovna výšce v zádi.


    Tlama je jen lehce kratší než mozkovna (měřená od týlního hrbolku ke stopu).


    Výška v lokti je stejná jako vzdálenost od lokte ke kohoutku.

==Uruguajský cimarron CELKOVÝ VZHLED:==
Uruguajský cimarrón je středně velký pes molossoidního typu, silný, kompaktní, s dobrou kostrou, dobře osvalený a pohyblivý.
==Uruguajský cimarron POVAHA / TEMPERAMENT:==
Vyrovnaný, inteligentní a velmi odvážný.
==Uruguajský cimarron HLAVA:==
MOZKOVNA:
Lebka: šířka je větší než délka. Týlní hrbolek lehce vyznačený.
Stop: střední.
==Uruguajský cimarron OBLIČEJOVÁ ČÁST:==
Nosní houba: široká, černá.
Tlama: mohutná. Středně široká, jen lehce kratší než mozkovna.
Pysky: horní pysk zakrývá spodní pysk, ale není visící.
Čelisti/Zuby:
čelisti silné a mohutné. Zuby silné, uložené v linii, úplný chrup. Nůžkový skus, tj. horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a jsou uloženy kolmo k čelistem.
Líce: dobře vyvinuté, nikoliv vypuklé.
Oči: středně velké, mandlového tvaru, se zvídavým výrazem. Jakýkoliv odstín hnědé, v souladu s barvou srsti, čím tmavší, tím lépe. Oční víčka těsně přiléhají k bulvám a jsou úplně pigmentovaná.
Uši: středně velké, středně vysoko nasazené, trojúhelníkové, klopené, ale ne blízko lící. Mohou být kupírované, kulatého tvaru jako uši pumy, nikdy více než polovinu jejich délky (kromě zemí, kde je kupírování zakázáno zákonem).
==Uruguajský cimarron KRK:==
Silný, dobře osvalený, ne příliš dlouhý.
==Uruguajský cimarron TRUP:==
Hřbetní linie: výška v kohoutku je stejná jako výška v zádi. Hřbetní linie je rovná nebo lehce sedlovitě prohnutá.
Kohoutek: dobře vyznačený.
Bedra: krátká, silná, lehce klenutá. 
Záď: dobré délky, široká, spadající pod úhlem 30° k horizontále.
Hrudník: hluboký, dosahující nejméně k loktům. Široký a dobře vyvinutý. Hrudní koš dobře klenutý, ale ne sudovitý. Předhrudí dobře vyznačené.
==Uruguajský cimarron OCAS:==
Silný, středně vysoko nasazený. Dosahuje k hleznu. V klidu nesen nízko, v pohybu horizontálně nebo lehce vzhůru.
==Uruguajský cimarron HRUDNÍ KONČETINY:==
Při pohledu zpředu rovné a paralelní.
Ramenní lopatka: dobře uložená.
Nadloktí: stejné délky jako ramenní lopatka.
Loket: nevytočený ven ani nevtočený dovnitř.
Předloktí: rovné, se silnou kostrou.
Nadprstí: při pohledu ze strany lehce šikmé. 
Přední tlapky: oválného tvaru, kompaktní, se silnými polštářky.
==Uruguajský cimarron PÁNEVNÍ KONČETINY:==
Dobře osvalené a mohutné, při pohledu zezadu rovné a paralelní.
Stehna: dobře vyvinutá.
Kolena: dobře zaúhlená.
Nadprstí: pevné, středně dlouhé.
Zadní tlapky: kočičí tlapky, silné polštářky.
==Uruguajský cimarron POHYB:==
Bez námahy, s dobrým předkrokem vpředu i dobrým posunem vzadu. V pohybu, při pohledu zpředu i zezadu jsou končetiny paralelní, při zvýšení rychlosti se tlapky sbíhají, až vytvářejí jedinou linii stopy (single-tracking).
==Uruguajský cimarron KŮŽE:==
Silná a pružná.
==Uruguajský cimarron SRST:==
Krátká, hladká, přiléhající k tělu, s podsadou. Dlouhá srst je vylučujícím znakem. 
==Uruguajský cimarron BARVA:==
Žíhaná nebo všechny odstíny plavé, s maskou nebo bez masky. Plaví jedinci mohou mít černé stínování. Bílé znaky jsou povoleny na následujících místech: spodní čelist, spodní část krku, předhrudí, břicho a spodní část končetin.
==Uruguajský cimarron VÝŠKA A HMOTNOST:==
Výška v kohoutku:
Psi:	58 - 61 cm (2 cm tolerance). 
Feny:	55 - 58 cm (2 cm tolerance). 
Hmotnost:
Psi:	38 – 45 kg.
Feny:	33 – 40 kg.			
==Uruguajský cimarron VADY:==
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a plnohodnotný život psa.

    Pysky příliš visící v koutcích.


    Přehnaný lalok.


    Příliš vystupující líce.


    Chybějící více než 2 PM1.

==Uruguajský cimarron ZÁVAŽNÉ VADY:==

    Bílé znaky s výjimkou těch, které jsou uvedeny ve standardu.


    Jasné odchylky od důležitých poměrů.


    Absence pohlavního dimorfismu.


    Výška pod nebo nad uvedené limity (vč. tolerance).

==Uruguajský cimarron VYLUČUJÍCÍ VADY:==

    Sgresivita nebo přílišná plachost.


    Dlouhá srst.


    Jiná barva než uvedená ve standardu.


    Předkus.


    Podkus.


    Zjevný nedostatek typu.


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
==Uruguajský cimarron Poznámka:==
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.</text></item><item><id>3381</id><name>Louisianský leopardí pes</name><text>Používal se jako pes dobytkářů, dřevorubců, společenský pes, hlídací a strážní pes.. . ==Louisianský leopardí pes Louisianský leopardí pes - Louisiana Catahoula ==
==Louisianský leopardí pes Země / stát původu:==
Spojené státy / Louisiana.
Louisianský leopardí pes se používal jako pes dobytkářů, dřevorubců, společenský pes, hlídací a strážní pes.
==Louisianský leopardí pes Celkový vzhled==
Louisianský leopardí pes je pes střední až větší velikosti, dobře osvalený, elegantní, silný, ale činorodý a velmi vytrvalý.
==Louisianský leopardí pes Povaha==
Louisianský leopardí pes je nezávislý, s obranářskými vlohami, má teritoriálními pudy. Může se projevovat agresivně. Plachost na vodítku se nepovažuje za bázlivost, ale za rezervovanost vůči cizím.
==Louisianský leopardí pes Velikost==
Psi :&amp;#160; 55,8 – 66,0 cm.
Feny: 50,8 – 60,9 cm.
==Louisianský leopardí pes Srst a barva==
Délka srsti Louisianského leopardího psa by měla být krátká až středně dlouhá. Barva – leopardí se dává přednost a může být modrá, šedá, černá, játrová, červená, bílá a skvrnitá. Znaky mohou být černé, bílé, tříslové, červené nebo žlutohnědé. Jednobarevné zbarvení je přijatelné černé, žluté, červené a čokoládové.
==Louisianský leopardí pes Hlava==
Hlava by měla být mohutně stavěná s dobře vyvinutými lícemi. MOZKOVNA: střední délky, široké temeno s dobře vyjádřeným stopem. TLAMA: tlama by měla být silná, hluboká a přibližně stejně dlouhá jako mozkovna měřená od stopu k týlnímu hrbolu. Tlama by měla být široká v nasazení a při pohledu zepředu by se měla zužovat. SKUS: skus silný, nůžkový; klešťový skus je přijatelný. Vysoce žádoucí je kompletní chrup, ale zlomené zuby se nepenalizují. OČI: skleněným očím se dává přednost, třebaže oči mohou být libovolné barvy nebo kombinace barev. Oči nemusí být stejné barvy a jedno nebo obě oči mohou být také různobarevné. UŠI: uši by měly být krátké až středně dlouhé s nasazením na úrovni nebo těsně pod úrovní vrcholu temene hlavy. Přednost se dává správně zavěšeným uším s vnitřním okrajem ucha těsně přiléhajícím k líci. Uši složené dozadu jsou přijatelné.
==Louisianský leopardí pes Krk==
Krk svalnatý a dobré délky.
==Louisianský leopardí pes Hrudní končetiny==
Délka hrudních končetin 50 – 60 % celkové výšky psa měřené od země k vrcholu kohoutku. Plece dobře uložené směřují dozadu, pažní kost dobré délky. Hrudní končetiny postaveny středně široce a tlapy nejsou vtočeny dovnitř ani vytočeny ven.
==Louisianský leopardí pes Trup==
Louisianský leopardí pes by měl mít silný a dobře osvalený hřbet, rovný a středně dlouhý. Hrudník hluboký, dosahující pod lokty. Hrudník široký s dobře klenutými žebry. Spodní linie přiměřeně stoupající směrem ke slabinám.
==Louisianský leopardí pes Pánevní končetiny==
Záď střední délky až delší a přiměřeně skloněná. Ocas nasazen středně vysoko až vysoko. Kolena dobře úhlená a hlezna postavena nízko u země. Hlezna při pohledu zezadu nejsou vbočená ani vybočená.
==Louisianský leopardí pes Tlapy==
Tlapy silné a střední délky. Dobře vyvinutá kůže mezi prsty. Paspárky mohou být přítomny nebo mohou být odstraněny; nejsou-li odstraněny, měly by být stejné.
==Louisianský leopardí pes Pohyb==
Pohyb plynulý a nenucený prozrazující činorodost. V klusu je přípustné řádkování.
==Louisianský leopardí pes Vady==

    Uši příliš letmé nebo podobné uším honicích psů.


    Příliš malá nebo příliš velká výška.


    Kočičí tlapky nebo mývalí tlapky.

==Louisianský leopardí pes Vážné vady==

    Psi s vrozeně zkráceným ocasem nebo s kupírovaným ocasem.


    Jakékoliv deformace očí nebo excentricky formované zornice.


    Předkus nebo podkus.

==Louisianský leopardí pes Diskvalifikace==

    Dlouhá nebo huňatá srst.


    Kupírované uši.

&amp;#160;</text></item></xml>
