Nezávislé vývojářské studio The Unknown Worlds ze San Franciska se činí a mílovými kroky postupuje kupředu při vývoji svého mixu mezi FPS a RTS s názvem Natural Selection 2.

Poslední patch s názvem „Gorilla“ přináší dlouho očekávanou novou herní třídu pro mimozemskou rasu Kharaa – obrovitého „dinosaura“ pojmenovaného Onos. Tento rohatý exemplář se dostává do hry až jako poslední ačkoli byl představen v prvním působivém teaseru  již před více jak 3 lety. Celá hra, ač je ve stádiu betaverze (přístupné předplatitelům za $34.95), nabízí nepřeberné množství zábavy v překvapivě moderním grafickém kabátku s důrazem na taktické plánování a kooperaci. Nedávno jsem sám sebe přistihl, při hraní ještě nedodělané mapy, která neobsahovala žádné textury, ale jen hrubou geometrii prostoru. V zápalu boje, mezi přerušovanými taktickými pokyny spoluhráčů na TeamSpeaku jsem si uvědomil, jak málo stačí k vytvoření dokonalého pocitu ze hry. Kromě Onose update přináší jet-packy pro mariňáky, kteří po předchozích updatech dostávali od poletujících Lerků dost na frak. Teď jim to mohou vrátit i s úroky!

Ne nadarmo se Natural Selection 2 dostalo do výběru Gametrailers v kategorii nejočekávanějších strategických her roku 2012. Rozhodně se vyplatí sledovat jak si povede „malá“ indie hra na poli velkých AAA titulů – s důrazem Onose se předvádí v tom nejlepším světle a my na FakeEverestu ji držíme palce.

Steam skupina Natural Selection 2 (CZ/SK) – aktuality, diskuze, společné hraní…

Sdílet/Email

BarCraft in St. Louis. Photo by: Carlton Beener | carltonbeener.com

Bude to sotva pár měsíců, co se v USA objevil nový způsob socializace hráčů počítačových her, konkrétně StarCraftu II. O co jde? Jednoduše zamluvíte vaši oblíbenou hospodu/bar, která je vybavena rychlým internetem a nejméně jednou slušnou televizí, rozešlete pozvánky a čekáte, kolik lidí se sejde. Samozřejmě tato událost vyžaduje trochu plánování, aby bylo co na televizi pouštět. Nejlépe finále nějakého významného turnaje ve StarCraftu. Tyto akce se v posledních měsících a týdnech šíří světem jako mor (v dobrém slova smyslu) a je jen otázkou, kdy se začnou pravidelně objevovat také nás.

Zatímco v USA či Kanadě jsou BarCrafty již poměrně zavedené, k nám do Evropy se dostávají s menším zpožděním. V Anglii již pár akcí proběhlo, přičemž účast u prvních z nich se počítala na jednotlivce či desítky jedinců. U akcí s pořadovým číslem dvě již byl ale nárůst nejméně stoprocentní a možná časem z toho vznikne událost, kterou navštíví stovky vášnivých fandů. Největší událostí tohoto typu byl BarCraft z 20.10.2011, který se konal v Montrealu a který údajně navštívilo na 600 zapálených hráčů a zvědavců.

V našich luzích a hájích se zřejmě první vlašťovka objevila 15. října 2011 v Praze a dle údajů na Facebooku ji navštívilo 50 lidí. Když se nad tím člověk zamyslí, nemůže ho nenapadnout, proč něco takového nevzniklo už dávno? Zřejmě nebyla ta správná doba. BarCrafty se časem určitě stanou vyhledávanými událostmi po celém světě, které třeba budou navštěvovat i nehráči. Tím by se definitivně mohla prorazit bariéra mezi hráči počítačových her a lidmi, kteří si o nás nemyslí zrovna pěkné věci a kteří hraní považují za zábavu pro malé děti a puberťáky. Tyto akce jsou totiž ve většině případů otevřené všem, kolemjdoucím i nezaujatým hostům. Navíc majitelé těchto podniků si pochvalují významné navýšení tržeb a velmi rádi své prostory nabízejí i v budoucnu.

BarCrafty odstartovaly novou vlnu hráčské emancipace, která zdaleka nemusí končit u sledování StarCraftu. Časem bychom v našich barech mohli narazit na virtuální fotbal, hokej, golf či automobilové závody. Když si člověk dá těch pár piv, tak ani nepozná, jestli se dívá na realitu nebo polygony. Beztak u všech takových akcí jde především o to se dobře pobavit a to bez přátel, dobré nálady, dobrého jídla a pití zkrátka nejde nikdy, StarCraft neStarCraft.

Interaktivní mapa BarCraftů ve světě: http://ibarcraft.com/.

Už jste byli na nějakém BarCraftu? Líbí se vám nápad spojení společenské sešlosti se sledováním her?

Sdílet/Email

UPDATE: Aplikace je nyní dostupná pro všechny se Steam účtem.

Betaverze Steamu na smartphonech s operačním systémem iOS nebo Android je již pár dní k dispozici, tak jsem se rozhodl ji vyzkoušet. Úvodní přihlášení se zapnutou ochranou Steam Guard vyžadovalo opsání jednorázového hesla, které přišlo na email sjednocený se Steamem na PC. Pak se objevila hláška, že jsem tímto byl zařazen do fronty a že mi děkují o zájem. Druhý den se mi v inventáři Steamu objevil „předmět“ Steam Mobile Access a tím pádem jsem byl do bety pozván. To jen pro informaci, aby se někdo nerozčiloval, že mu aplikace v telefonu neběží hned při prvním spuštění.

Co se týče funkcí, nabízí téměř vše co plnohodnotný Steam, až na možnost hraní her. Jinak ale vše funguje dobře, interface je přehledný a aplikace se snadno ovládá. Více již v názorné videoukázce, která je v poněkud horší kvalitě, ale bohužel nic jiného kromě foťáku jsem zrovna po ruce neměl.

Předchozí článek: Steam míří na iOS a Android.

Sdílet/Email

UPDATE: Aplikace je nyní dostupná pro všechny se Steam účtem.

Všichni PCčkáři skáčou radostí, protože naše nejoblíbenější digitální služba Steam se chystá na chytré telefony na vedoucích platformách iOS a Android (via PCGamer). Co to pro nás znamená? Nepočítejte s tím, že byste si v dohledné době přes mobilní Steam zahráli některou hru, ale zakoupit si ji nebude problém. Což může být v určitých opojných situacích dost nebezpečné. Proč to říkám? U počítače netrávíme každou volnou chvíli (díky Bohu), někdy je potřeba virtuální sportoviště, arény, světy opustit a vyrazit do oblíbené putyky nebo na diskotéku. A jak se tak popíjí, člověku narůstá sebevědomí, odvaha a může se tak stát, že přes mobil zakoupí lákavý bundle her v nějaké special akci nebo nejnovější díl své oblíbené série. Takový nečekaný fičák na kontě vás pak může druhý den po kocovině překvapit. To už  je ale na každém z nás.

Každopádně pokud na dovolené nebudete mít přístup k počítači a zrovna poběží nějaká skvělá slevová akce, nebude problém ji přes mobil zmerčit a využít, což zní skvěle. Bacha ale na ukradení mobilu, čímž by zloděj mohl získat vaše přihlašovací údaje. Kromě nakupování her bude možné aplikaci využít jako sociální nástroj, takže počítejte s chatem či sdílením screenshotů. Na gameplay session se tak budete moci domluvit zcela spontánně, když třeba budete na cestě domů ze školy/práce a mobilní Steam vám hodí hlášku, který z vašich přátel hraje a co konkrétně. Časem se možná přidá podpora hraní na mobilu přes Steam některých hříček jako třeba Bejeweled 3 a kdo ví, třeba se Steam jednou stane hlavní mobilní platformou pro hraní prvotřídních her. To je ale otázkou, protože jak víme, oba mobilní operační systémy mají vlastní App Store respektive Market, takže to si bude muset Valve nejdřív s Applem a Googlem vyjednat .

Aplikaci je možné si stáhnout již nyní (iOS / Android), nicméně běží v uzavřené betě a je potřeba mít štěstí, abyste pozvánku získali.

Sdílet/Email

Vždycky jsem si říkal, jak asi bude vypadat 3. světová válka v 21. století. Budou to nukleární hlavice, nebo virtuální bomby? Jak to tak vypadá, zvítězila druhá možnost (prozatím), což je pro lidstvo mnohem šetrnější způsob konfliktu. Možná to není klasická válka jak ji doposud známe. Avšak 19. leden 2012 bude navždy znám jako den, kdy započala 1. virtuální světová válka. Proti sobě nebojují státy kvůli ropě či politickému režimu, ale obyčejní lidé, kteří brání svobodu na internetu.

Největší server pro sdílení souborů na světě, Megaupload.com, byl vyřazen z provozu americkým úřadem FBI na základě podezření ze šíření nelegálních souborů.  Ano, slyšíte správně. Na základě pouhého podezření zmizely 4% internetu mávnutím proutku. Tento čin je údajně v zájmu ochrany duševního vlastnictví. Není pochyb o tom, že Megaupload, využívající více jak 1 miliarda lidí po celém světě, sloužil ke sdílení nelegálního software, filmů a hudby. Problém je ale v tom, že tento server využívaly také miliony lidí ke sdílení rodinných fotek a videí, pracovních souborů, vlastní hudby, zkrátka svého života v digitální podobě.

Je to jako kdyby se naše vláda rozhodla vymazat třeba Prahu z povrchu zemského na základě toho, že půlka obyvatel tam nejspíš krade. Zásah FBI proti Megaupload (které má sídlo v Číně) může a také už de facto spustil vlnu internetového “násilí” vůči autoritám, které sice brání své majetky, díla, ale kašlou na ty slušné, poctivé. Přestože jsem službu Megaupload nevyužíval, využívám služeb jiných serverů, které fungují na stejném principu – svobodném sdílení souborů a informací. O tom přeci internet je a proto vznikl. Pokud v USA projde kontroverzní zákon SOPA/PIPA, budou moci majitelé práv na dílo lusknutím prstu nechat zavřít např. náš český server Uloz.to, Stream.cz aj. Stejně tak by mohlo dojít k odstřižení videoserverů jako YouTube nebo dokonce vyhledávačů jako Google, sociálních sítí Facebook, Twitter a soukromých blogů. Internet je jeden složitý organismus, propojený nekonečným množstvím cév a nervových zakončení, řídí se vlastními pravidly a není možné jej ovládat z jednoho místa. Není možné oddělit jedním řezem to zlé od dobrého. Někdo si ale myslí, že to jde a že na to má právo. Takové omezování svobody na internetu vede k porušování svobody slova, frustraci všech jeho uživatelů a následným protiakcím. Nepřímo tím mohou být narušeny nákupní stereotypy uživatelů, čímž může poklesnout prodej veškerého zboží na internetu.

Sdílecí servery nemohou v reálném čase kontrolovat, co lidé sdílejí. V případě stížnosti a podání důkazního materiálu od majitelů práv na dílo, takové soubory mažou. Není ale přeci možné server odstřihnout kompletně. Tím vlastně autority říkají, že všichni uživatelé dané služby jsou zloději. Server Megaupload veřejně podporovalo několik známých osobností z hudebního či filmového průmyslu. V nedávném reklamním videoklipu (v článku) z konce loňského roku se objevili např. zpěváci Kanye West, Lil Wayne, Willi.a.m, herec Jamie Foxx či tenistka Serena Williams, kteří plně podporují tuto službu, akčoliv jsou si určitě vědomi toho, že také jejich díla zde byla sdílena. Jenže evidentně jim to nevadí, proč by také mělo? Jsou snad chudáci, co nemají nic do úst? Ne. Naopak si uvědomují, že právě svobodné sdílení souborů naopak vede k větší popularizaci jejich díla i za cenu teoretické finanční ztráty. Spousta lidí si před nákupem hudby, softwaru, filmu nejdříve ověří, vyzkouší, jestli má jejich budoucí investice smysl. Bez této možnosti by třeba ani k nákupu nedošlo. Ostatně i já za sebe mohu hovořit o tom, že možnost stáhnout si hudební album pro mě dříve neznámého interpreta nakonec vedla k zakoupení jeho díla a následnému pravidelnému nákupu jeho dalších alb.

O tom, že na internetu existují uživatelé, kteří za duševní vlastnictví někoho jiného nikdy platit nebudou, není pochyb. Ale házet všechny do jednoho pytle? To není fér. Když se zamyslíte nad tím, čeho vlastně chtějí úřady FBI dosáhnout, pak vás musí mrazit v zádech. Naštěstí každá akce má svoji reakci a v tomto případě je tou reakcí hackerská organizace Anonymous. Nikdo neví, kolik jich je, ale pokud během jednoho dne dokáží vyřadit z provozu desítky vládních i soukromých serverů (Justice.gov, FBI.gov, Universalmusic.com atd.), bude jich hodně. Komu v tomto případě fandím, je doufám každému jasné. Svoboda internetu musí být zachována.

Nakonec si troufnu navrhnout mé skromné vykompenzování problému pirátství na internetu. Jelikože jsme všichni jeho uživateli, měli bychom se k tomu postavit čelem. Stejně tak jako hospody či firemní vozy musí ze zákona platit poplatek OSA za pouštění hudby/TV, mohli bychom také my odvádět drobný poplatek. Má původní představa, že tento poplatek by měl platit můj poskytovatel internetu je asi příliš naivní, takže bych to klidně vzal na sebe. Co takhle stokorunu ročně? To není moc, co říkáte? V globálu je to ale dost peněz, které by pak mohly být určitým způsobem rozděleny mezi poškozené firmy. Jakým podílem, to už není moje starost. Samozřejmě je tu otázka transparentnosti celého procesu a jeho reálného přínosu, na druhou stranu je to určitě lepší, než řešení amerických úřadů. Domnívám se, že na internetu jsou lidé v určitých těžkých momentech daleko více solidární, než v běžném životě. A často to jsou lidé, kteří mají hodně hluboko do kapsy. Pokud by internet postihlo hromadné blokování obsahu, ať už legálního či nelegálního, může být tato solidarita a důvěra nebezpečně narušena. Pojďme tomu společně zabránit.

Co si o tom myslíte? Je FBI v právu? Má skutečně SOPA reálnou šanci vylepšit situaci s pirátstvím nebo ji ještě zhorší?

Sdílet/Email

Recenze v PC Gameru č. 234 –  Vánoce 2011

Battlefield 3 – 80%
Football Manager 2012 – 84%
Nuclear Dawn – 83%
Might & Magic Heroes VI – 83%
Stronghold 3 – 56%
Saints Row: The Third – 83%
City of Heroes: Freedom – 86%
Take On Helicopters – 77%
Dungeon Defenders – 69%
Renegade Ops – 83%
Orcs Must DIe! – 90%
The Sims 3: Pets – 81%
Serious Sam: The Random Encounter –  60%
Airline Tycoon 2 – 35%
Payday: The Heist – 71%
Train Simulator 2012 – 76%
Deus Ex: HR – The Missing Link DLC – 90%
Dead Rising 2: Off The Record – 46%
Farming Simulator 2011 Platinum Edition – 78%
Might & Magic: Clash of Heroes – 72%

Sdílet/Email

Sdílet/Email

Battlefield 3 kromě očekávaného multiplayeru předvedl také velmi kvalitní singleplayer, ve kterém dokonce hrají reální herci. Už jsme si zvykli na to, že herci poměrně často dabují herní postavy, ale přímo obličej jim už tak často nepropůjčují. V případě třetího Battlefieldu je situace o to zajímavější, že dva herci se podíleli na dabingu postav konkurenční Call fo Duty: Modern Warfare, přičemž Mark Ivanir dokonce na CoD: Modern Warfare 3. Samozřejmě to není bůhví jak šokující, dělají jen svou práci, přesto osobně by mě zajímalo, které značka se jim líbí víc.

Mark Ivanir (imdb)  alias Solomon v BF3 se podílel také na hrách jako Modern Warfare 3, Medal of Honor, Metro 2033, The Chronicles of Riddick: Assault on Dark Athena, Wanted, World in Conflict či Call of Duty 4: Modern Warfare, CoD 2-3, SOCOM, Gothic 3, Splinter Cell: DA, Psychonauts (hlas Mikhail Bulgakov/Lungfish Zealot) a celé řadě dalších. Z filmů se blýsknul v Johnny English Reborn, Undisputed III: Redemption, Šindlerově seznamu atd. a v celé řadě seriálů.

Glenn Morshower (imdb) si v BF3 zahrál postavu Agenta G. Z dalších her spolupracoval na Singularity či CoD: Modern Warfare 2. Z filmů je známý především postavou generála v akčním megahitu  Transformers 1-3 či postavou Matthewse v Černý jestřáb sestřelen. Ze seriálů stojí za zmínku Star Wras: The Next Generation (postavy Ensign Burke / Orton) či Akta-X.

Určitě by nebylo na škodu, kdyby se ve hrách častěji objevovaly reálné postavy, protože dokáží příběhu dodat uvěřitelnost. Člověk zkrátka ví, že daná postava není výmyslem designéra a hned to má větší šťávu. Díky pokrokové technologii snímání pohybů postav a především kvalitní synchronizaci hlasu a rtů se čím dál častěji budeme setkávat ve hrách s reálnými postavami. L.A. Noire už to předvedlo v téměř dokonalé podobě. Teď ještě do her nalákat hvězdy typu Christian Bale, Bruce Willis či Hugh Jackman a bude to perfektní.

Pozn. Kompletní seznam herců v Battlefieldu 3 (postav i dabing) je samozřejmě mnohem větší – viz. imdb.

Sdílet/Email

Pozn. Možná se někteří z vás diví, že toto vydání PC Gameru je již prosincové, když máme sotva půlku listopadu. PC Gamer má totiž vždy v prosinci tzv. speciální vánoční vydání (jak jinak) a během roku tak vydává vlastně 13 čísel, což je příjemný bonus. Předplatné časopisu si můžete objednat zde. Vřele doporučuji.

Sdílet/Email

Využijte také komentářů k napsání vašeho názoru.

Výsledky předcházející ankety:

Co k tomu říkám?: Je vidět, že hráčům dříve nemyslitelná digitální distribuce (7%) už tolik nevadí. Ve většině případech jsou stejně hry již součástí nějaké pokročilejší služby (Steam či Origin), které mají pro většinu hráčů pozitivní přínos a jen úzká skupina hráčů remcá nad tím, že by rádi své hry dále chtěli prodat. Překvapivě ani moc nevadí absence tolik protěžovaného multiplayeru, což je samozřejmě otázkou typu hry. FPSka bez mulťáku dnes už prakticky nemá šanci na úspěch, ale u jiných žánrů (RPG, adventur) není nutný. Dle recenzí se z našeho úzkého okruhu dotázaných řídí celých 21% (stejně tak podle ceny), což není zase až tak špatné k přihlédnutí k faktu, že hráči mají celou řadu jiných možností (videa, obrázky) jak se o hře dozvědět potřebné info. V dobách před internetem by určitě byly výsledky jiné, protože kromě šuškandy kamarádů bylo tenkrát jediné herní info obsažené v časopisech. Na 2.-3. místě shodně s 22% se umístila otravná DRM a špatné ohlasy hráčů. V době fungování celého světa přes internet je logické, že také hry budou napojeny na tuto digitální super dálnici. Některé DRM používají jednorázovou aktivaci hry, jiné nepochopitelně vyžadují permanentní připojení, což je u singleplayeru dosti otravná „fíčura“. Nejvíce vás však štve nekvalitní singleplayer, což mě přivádí na otázku, kdo určuje zda-li je singleplayer kvalitní či nikoliv? Takže vlastně negativní recenze či ohlasy hráčů mají nejzásadnější vliv na rozhodování.

Sdílet/Email

Steam grupa NS2: http://steamcommunity.com/groups/ns2_czsk

Doporučujeme shlédnout HD verzi přímo na YouTube.

Příští gameplay se bude týkat sci-fi FPS Interstellar Marines, která je zajímavá nejen tím, že běží v prohlížeči.

Sdílet/Email

Kdo by to nechtěl mít doma?

zdroj: Battlefield-3.cz

Sdílet/Email

Sdílet/Email

Zanedlouho vycházející old-schoolová FPS Hard Reset nepatří mezi tituly, ze kterých byste si měli sednout na zadek a žasnout. To dokazuje i čerstvé demo (Steam), ve kterém během několika málo minut zakusíte atmosféru cyberpunkového světa, kde jsou vašimi nepřáteli roboti. Ti se snaží dobýt poslední lidské město, které ve svých útrobách ukrývá digitalizované lidské mysli, po kterých umělou inteligencí pohánění plecháči touží. Co stojí za zmínku, je vidět na první pohled. Efektní fyzika a všemožné světelné efekty hrají ve hře hlavní housle. Grafika jako taková zdaleka nepatří ke špičce, na druhou stranu na plné detaily si hru užije většina hráčů. Z pohledu hratelnosti vypadají lákavě možnosti upgradu zbraní a výbavy, kterých má být kolem dvaceti. Zbraně se dělí na primární a sekundární, přičemž při jejich přepínání nedochází k výměně zbraně za zcela nový kus, ale netradičně se mění pouze konstrukce základní zbraně. Chvíli trvá, než si zvyknete na tento trochu nepřehledný systém, protože rozeznat brokovnici od kulometu je na první pohled dost těžké. K tomu vám pomáhá vizuální změna crosshair, který je pro každou zbraň jiný.

Částečně zničitelné prostředí, různé tajné místnosti za okatě popraskanými zdmi, vybuchující barely či elektrické výboje od poničených zařízení jsou nedílnou součástí hratelnosti a Hard Reset se toho snaží využívat na maximum. Střílení má skutečně nádech old-schoolu, nenajdete zde žádné tlačítko pro přebíjení zbraní (které by jen zdržovalo), u větších robotů se objevuje i postupné poškozování, které se vizuálně odráží na jejich vzhledu. Prostředí hry je až nečekaně propracované a to především v architektuře okolních budov, které se táhnou do výšky a působí tak dojmem uvěřitelného města. V demu nenarazíte na jedinou živou duši, což navozuje docela temnou atmosféru a na povídání s NPC pravděpodobně nedojde během celé hry. To určitě nevadí, jde hlavně o akci, kterou nabízí Hard Reset v množství vrchovatém. Podle dema se určitě nedá soudit celá hra, ale jako střelnice na jedno odpoledne by to mohlo fungovat docela dobře.

Benchmark – max. detaily (high-ultra) v 1920×1080 na sestavě Intel Core i7 950 (3,07 GHz), 12 GB RAM DDR3 1333 MHz, GeForce GT240 1GB, 2x1TB WD Caviar Black.

Sdílet/Email

Firma Euclideon přišla s myšlenkou využití atomů v počítačové grafice namísto klasických polygonů. Po dlouhém vývoji vlastní technologie zvané Unlimited Detail vypustila do světa ukázkové video, které mě ohromilo. Pokud je jenom z poloviny pravda na tom, co slibují, čeká nás v budoucnu grafická revoluce srovnatelná s příchodem 3D. Nehodlám zde spekulovat, kdy by tato technologie původně využívaná v lékařství mohla spatřit světlo světa na komerčním trhu, ale až se tak stane, určitě se o tom dozvíme.

Pokud alespoň trochu ovládáte angličtinu, pak v následujícím videu budete valit bulvy nad různými číslíčky a srovnáním Unlimited Detail s běžnou grafikou v dnešních hrách jako je Crysis 2, Bulletstorm či Just Cause 2. Všechny tyto graficky velmi působivé hry vypadají proti Unlimited Detail až směšně. Jen pro zajímavost. Dle slov prezentujícího je každoroční nárůst počtu polygonů v herní grafice přibližně 25%. V případě srovnání Crysis a Crysis 2 je rozdíl 50%. S využitím technologie Unlimited Detail by byl skok ze dne na den o 100 000 000%, respektive hry by vypadaly stotisíckrát lépe. Jenže zde se bavíme o atomech, nikoliv placatých polygonech. Jen pro představu, ve videu je detailně vymodelovaný štěrk na zemi, který se skládá ze 64 atomů na kubický milimetr, což se rovná 1 milion atomů na kubický palec. Laikovi to asi nic neřekne, tak to upřesním. Jeden kubický metr štěrku v tomto videu se skládá z více „polygonů“, než obsahuje jakákoliv současná hra se všemi levely, předměty a postavami dohromady!

Tato technologie dokáže pracovat se všemi možnými grafickými programy (Maya 3D atd.) přičemž dokáže konvertovat atomy na polygony v libovolném počtu při zachování renderingu v reálném čase. Díky tomu je možné naskenované předměty jako kamení, stromy atd. převést do grafiky v podobě 1:1. Žádné placaté, málo detailní textury, ale skutečné 3D objekty. Od nejmenších kamínků až po detailní trávu a listy na stromech. Euclideon zatím pracují na SDK a vylepšují nasvícení scény. Já jen doufám, že nezůstane pouze u grafiky, ale že dojde také k revoluci na poli fyziky předmětů a destrukčním modelu. Tam podle mě mají hry dost velké mezery. Už teď to ale vypadá na revoluci, jakou herní grafika od dob 3D akcelerace nezažila.

Sdílet/Email

Zbývá ještě necelý měsíc napjatého očekávání do vydání taktické multiplayerové střílečky  z 2.svět. války Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad a pro podobné nedočkavce jako jsem já, připravilo autorské studio Tripwire Interactive (Roswell, Georgia, USA) na Steamu, pěknou předprodejní akci.

Hru si je možné předobjednat s 10% slevou za 31,49€ (766Kč). Spekulace ohledně nižší ceny, než je na AAA titul v nabídce Steamu obvyklé, se tedy potvrdily. Tripwire jsou dobráci od kosti a pro svoji herní komunitu se snaží udělat maximum. Například v podobě velmi sympatického gesta pro majitele původního dílu Red Orchestry, pro které si připravili rovnou 20% slevu, okamžitý přístup k bajonetům pro pušky a také odznaky „loajality“ na ruské i německé straně.

 To by ovšem nebyl Steam, největší pokušitel našich peněženek, aby nepřišel ještě s nějakým bonusem. Ke koupi se nám nabízí Steam Digital Deluxe Edition (40,49€ – 985Kč; sleva 20% platí i na tuto cenu), které přidává další lákadla. Mezi ně patří:

• možnost vyzkoušet si finální fázi beta testování ještě před vydáním hry 30. srpna

• okamžitý přístup k elitním útočným zbraním (MKB 42, AVT 40) a poloautomatickým sniperským puškám(G41, SVT40)

• klobouky do Team Fortress 2 – The Stahlhelm, The Pilotka

• dvě nové postavy do Killing Floor – ruský a německý voják

Jen pro zajímavost bych zde chtěl ukázat speciální sběratelskou edici nové Red Orchestry, která se bude prodávat na polském trhu (přibližná cena v 1140Kč) . Podle slov viceprezidenta Tripwire Interactive Alana Wilsona:  „Patřila polská komunita vždy k těm nejsilnějším v počtu nákupu původní Red Orchestry na klasickém médiu a prý to má cosi společného s tím, že Poláci mohou v jedné hře střílet jak do Němců, tak i do Rusů“. Sběratelská edice bude obsahovat hru na dvou DVD, tričko, podložku pod myš, poutko na mobil, DVD s filmem Nepřítel před branami, model tanku T34/85, originální box na munici.

Pokud si chcete zahrát multiplayerovou FPS, kde je opravdu nutné při hraní přemýšlet o každém následujícím kroku a kde týmová kooperace není jen prázdným pojmem, rozhodně investujte do předobjednávky a těšte se na konec měsíce.

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

- aktuality, společné hraní

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

Zdroj: Homepage RO2:HoS

Screenshoty z Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad

[View with PicLens]

123456►

Sdílet/Email

Destrukce ve hrách je často použita jen na efekt a to ještě v množství, které je většinou závislé na skriptech vytvořených samotnými tvůrci. Snad jen Bad Company 2 využívá destrukci tak, jak si hráč přeje a jak ji potřebuje v závislosti na situaci. Nezávislá hříčka Tiny and Big od německého studia Black Pants využívá vlastní Scape engine (ve vývoji od roku 2002), který dovoluje prakticky neomezenou interakci s prostředím tak, aby hráč dal průchod svým kreativním myšlenkám ve jménu záchrany… spoďárů.

Příběh hry je trošku ujetý, což v případě indie her není na škodu a člověk s tím tak trochu i počítá. Jako Tiny se snažíte získat zpět dědečkovy spoďáry, které ukradl Big. V cestě vám stojí rozmanité prostředí, kterým se musíte doslova prořezat. K dispozici máte laserovou řezačku, se kterou jak jinak řežete prostředí na kusy tak, abyste se dostali dále. Vystřelovacím lanem zase předměty taháte vhodným směrem, aby vám nepřekážely, nebo si tak stavíte mosty.

Posledním udělátkem je raketka, kterou je možné předměty na dálku posouvat vpřed. Vaše postava dokáže také nařezané předměty posouvat ručně. Často také na řadu přichází skákání a vyhýbání se bortícím se kusům zdí. Když si totiž něco nařežete, musíte počítat s tím, že to na vás může spadnout a zabít vás. Po pár krocích se nacházejí checkpointy a dohrání úvodní nulté epizody s názvem Up That Mountain je otázkou pár minut. Ostatně ta slouží jen jako betaverze k vyzkoušení základních mechanismů hry.

V současné době vývojáři pracují na první pořádné epizodě s názvem Grandpa’s Leftovers, která má nabídnout již pořádné puzzly. Zajímavostí má být možnost během hry získávat „achievementy“ v podobě hudby od nezávislých tvůrců. Získanou hudbu si pak budete moci nahrát do mp3 přehrávače a bude navždy vaše. Datum vydání ani cena zatím nebyla stanovena, přičemž je možné, že hra vyjde podobně jako American McGee’s Grimm na některé digitální službě. Už teď je ale jasné, že Tiny and Big je hra, kterou by si žádný fanda logických hopsaček neměl nechat ujít.

[View with PicLens]

123►

Sdílet/Email

Dnes byly oznámeny oficiální hardwarové požadavky pro FPS z 2. světové války Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad. Spolu s informacemi o železe, které bude nutné pro rozběhnutí této hry, využívající Unreal Engine 3, máme také možnost prohlédnout si oficiální box arty. Další informace o hře v našem Preview č.1 nebo Preview č. 2.

Minimální požadavky:
OS: Windows XP/Vista/7
Procesor: Dual Core 2.3 GHz nebo lepší
RAM: 2 GB
Grafická karta: 256 MB SM 3.0 DX9 kompatibilní, NVIDIA® GeForce 7800 GTX nebo lepší, ATI® Radeon® HD 2900 GT nebo lepší
DirectX: DirectX 9.0c
HDD: 8 GB volného místa

Doporučené požadavky:
OS: Windows XP/Vista/7
Procesor: Quad Core 2.6 GHz nebo lepší
RAM: 3 GB
Grafická karta: 512 MB SM 3.0 DX9 kompatibilní, NVIDIA® GeForce GTX 260 nebo lepší, ATI® Radeon® HD 5750 nebo lepší
DirectX: DirectX 9.0c
HDD: 8 GB volného místa

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad vychází 30. srpna 2011 na Steamu za cenu pohybující se okolo 40$ ( 29€).

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

- aktuality, společné hraní

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

Zdroj: Homepage RO2:HoS

Sdílet/Email

Černý kůň letošního roku na poli FPS, nabízející po delší době tématiku 2. světové války se podle očekávání objeví na pultech obchodů a v digitální distribuci 30. srpna 2011.

V USA se hra bude prodávat za překvapivě sympatickou cenu $39.99 a můžeme očekávat, že i na Steamu se objeví za rozumnější peníz než je obvyklé. Tripwire Interactive – vývojářské studio, kladoucí důraz především na realistické ztvárnění boje, se netají tím, že ceny svých her na Steamu se snaží přizpůsobit síle jednotlivých měn v dané lokalitě. Jde o poměrně ojedinělou snahu, kterou musíme řádně ocenit – málokdo dnes přizná, že se nesnaží vytřískat z natěšených fanoušků všechny peníze, které inkasuje za stále dokola recyklovanou hratelnost a nulovou míru inovace (zdravíme Call of Duty).

Tento kousek je určen všem hráčům, kteří preferují taktický způsob hraní, libují si v týmové kooperaci, mají rádi jistou dávku realističnosti v digitální podobě a k dobré zábavě u FPS hry jim nestačí jen plusové body vyskakující  přes celou obrazovku po každém zabití nepřítele. Lepší obrázek, o kompletní hře a herním stylu, si můžete vytvořit přečtením Preview č.1 nebo Preview č. 2 zde na FakeEVERestu. Rozhodně doporučuji shlédnout také záznam přímo z hraní, který byl pořízen na letošním GDC.

Ještě před oznámením data vydání se na veřejnost dostaly některé podrobnosti týkající se samotného multiplayerového klání. Zde jsou některé z nich:

• RO TV 2.0 – plně vybavený divácký pohled (pohled vlastní osoby, třetí osoby, volná kamera) pro vysílání do éteru a tvorbu filmečků
• SDK – Software developement kit – již nyní jsou ve vývoji dvě oficiální rozšíření s názvem Rising Storm a In Country: Vietnam
• Demo recording
• podpora hraní po LAN, plně modifikovatelné nastavení serverů
• 10 map již při vydání – až pro 64 hráčů – přizpůsobitelné i pro hraní např. 8 na 8
• 6 herních stylů – Territory, Countdown, Firefight, Conquest, Countdown, Team Deathmatch – viz Preview č.1
• Velitelé jednotek – objevování se na mapě v blízkosti velitele, podobně jako v sérii her Battlefield
• Ochrana proti cheatování – VAC (Steam), Punkbuster, PBBans

Jak se zdá, tento rok bude dobrovolně trávit několik tisíc lidí své poslední letní dny v blízkosti Volhy. Připravte se, bude dusno…

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

- aktuality, společné hraní

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

zdroj: PC Gamer

Sdílet/Email

Také máte jako já plné zuby rádoby realistických stříleček s rádoby emotivním příběhem ve fiktivním konfliktu, který se nás sice zatím netýká, ale jednou by mohl? Nebo sci-fi akcí, ve kterých mimozemšťané představují větší hrozbu než naše vládní garnitura? Už toho bylo dost, nemyslíte? Nyní přichází starý dobrý Duke, který po patnáctileté odmlce má určitě stávající herní scéně co říct. Joker z Batmana by ke stavu současného žánru FPS mohl klidně říct: „Why so serious?“

Nebýt absurdně brutálního Bulletstorm, tak bych si myslel, že tvůrci her by nejraději zažili třetí světovou válku, aby měli z čeho čerpat náměty na svá příliš vážná díla. Hravost, vtip a nadsázka už se v žánru 3D akcí (ano, tak se dříve říkalo střílečkám z pohledu vlastních očí) prakticky nevidí. Odreagovat se u střílečky už není zdaleka tak jednoduché, jako dřív. Proto čím dál častěji dávám přednost multiplayerovým radovánkám, kde nejsem zatěžován vážnými příběhovými epizodkami, které v lepším případě vedou ke krátkému zamyšlení, v horším (a častějším) případě jen ruší a zdržují od hraní. Když se podíváme na poslední přírůstky do žánru FPS, vidíme jeden válečný konflikt za druhým. Válčíme s emzáky, s Talibanem, s Koreou a prý se u toho skvěle bavíme. Graficky spektakulární Crysis 2 ve zdevastovaném New Yorku navzdory maximálnímu úsilí tvůrců působí prázdně a sterilně. Díky co možná nejrealističtější grafice se právě u těchto her objevují nedostatky, kterých jsme si u starších pixelovatých klasik nikdy nevšímali. Ať už se jednalo o Doomy, Quaky, Bloody, Shadow Warriory či Duke Nukem 3D, tak ve všech těchto hrách se nikdy vážnost situace nestavila do cesty hratelnosti. Stačil dobře udělaný základní koncept a o zbytek se postarala naše představivost.

Dnešní FPSky jsou příliš konkrétní, příliš vypočítavé, příliš vyumělkované a vážné na to, aby se u nich člověk bavil s úsměvem na tváři. Zábavu mám odjakživa spojenou s radostí a smíchem. Usmíváte se snad při hraní Crysis 2, Medal of Honor nebo Homefront? A teď myslím úsměv štěstí a radosti, nikoliv jako reakci na vtip. Ne. Co nás teda vlastně na těchto hrách baví? Je to hratelnost nebo spíše vizuální zpracování a očekávání nových spektakulárních momentů a „srdceryvných“ scén? Myslím si, že spíše to druhé. Často se setkávám s tím, že hru hraji právě jenom kvůli tomu očekávání, co bude dál. Co lepšího, většího, filmovějšího bude dál a samotnou hratelnost beru spíše jako něco, co musím přetrpět než se dostanu k dalšímu filmečku. Drtivá většina doprovodných animací a příběhových rozhovorů jsou si v těchto hrách podobné jako vejce vejci. Jsou to vlastně stále stejné fráze odehrávající se v trochu jiných kulisách. Nejhorší na tom je, že tím jak jsou stejně nudné, tak je člověk jedním uchem pustí dovnitř a druhým okamžitě ven. Příběh a hlavně atmosféra těchto her pak splývá dohromady a člověk si pak jenom vzpomene na grafickou stránku hry. Zůstane jen mlžná pachuť ve stylu Jó Crysis 2, tam se nějak válčilo proti emzákům v New Yorku, docela to ušlo.

Zkrátka a dobře, těchto obehraných témat v FPSkách už mám po krk. Nezajímají mě a nijak na mě nepůsobí. Hraní těchto her je jako poslouchání frajera, který neustále dokola vypráví tu samou historku o tom, jak ho zavalila lavina. Sem tam si něco pokaždé přidá, ale jinak je to pořád Pavel Liška. Jak ale ukázal Portal 1, 2, jde to i jinak. Namísto běžných keců, kterého nikoho nezajímají, protože s nimi  zkrátka nejde nijak dále pracovat, vložilo Valve do hry humor. A nutno podotknout, že se jedná o chytrý humor s prvky černého humoru. U toho už se musí trochu přemýšlet a hráč je tím pádem vtažen do hry dvojnásob. Není to o tom, že se nutně musíte popadat za břicho, ale stačí pár chytrých vět, nepřímých vtípků a člověk se hned cítí jako…člověk. Blížící se Duke Nukem Forever nemá asi šanci aspirovat na nejlepší hru roku a možná to bude propadák, ale bude mít svůj nezaměnitelný styl, svůj humor, což se cení víc než ten nejlepší engine na světě. Už se těším, jak si sednu do křesla, otevřu lahváče a nechám na sebe působit desítky interaktivních vtipů. Právě v bláznivé interaktivitě tkví síla nového Duka. Tam, kde nás ostatní hry šoupnou do poslední řady ve stylu Tak a teď nic nedělej a koukej na ten naskriptovaný mega výbuch, tak Duke nás naopak natlačí do centra akce a nechá nás vychutnat (a zahrát) si všechny ty drobné detaily a ptákoviny.

Žánr FPS se v poslední době drží myšlenky, že když se to hraje z pohledu první osoby, tak to nutně musí být realistické. Realistická grafika, realistické zvuky, realistický pohyb, vše je jak když se podívám teď z okna. Tím pádem chybí prostor pro představivost, pro absurdno, pro hravost. A proč sakra když jsou ty hry tak realistické tak stále v drtivé většině z nich granátem neuděláte díru do země? Právě proto mi tyhle hry vadí. Tváří se jako realistické, ale k realitě mají pořád daleko. Zábavných, praštěných a absurdních stříleček je čím dál méně. Chystaný Serious Sam 3 také přechází k realistické grafice a tím u mě ztrácí své kouzlo. Další Painkiller už zřejmě světlo světa nespatří. Budoucnost žánru FPS vypadá jako jedna velká válečná zóna. Je zde samozřejmě celá řada vyjímek jako Deus Ex: Human Revolution či Prey 2, ale ty tak trochu definují vlastní žánr a nespadají do kategorie klasických lineárních stříleček.

Odpověď na otázku v názvu článku se tedy přímo nabízí, ale nejsem tak staromódní, abych na ní odpověděl jednoznačně ano. Spasitel žánru nový Duke nejspíš nebude, na to je příliš old-school. To ale neznamená, že si jej nevychutnám se vším všudy. Jestli to bude hodně špatný není ani tak důležité. Jedno vím ale jistě. Duke Nukem Forever bude hra s vlastním stylem nepodobající se ničemu, co za posledních patnáct let vyšlo. Hra, u které se budu smát, že je tak vtipná, nebo tak trapná. Tak jako tak úsměv na tváři zaručen a to se počítá.

Sdílet/Email