200 000 je samozřejmě trochu přestřelená cena, což vyvolává otázku: není nějaká levnější varianta?

Nějaký stůl má doma každý a větší multidotykový displej se dá sehnat pod 10 000 Kč, menší PC se dá koupit také už za pár korun. Pokud si teda opravdu potřebujete před sousedy, spolužáky nebo kolegy „zamachrovat“, můžete si do stolu vyřezat díru a umístit tam monitor. Nezapomeňte ho rozumně uchytit. Mini-PC připevněte pod desku stolu. A zbývá už jenom nainstalovat nějaké utilitky na hraní…

Takový dotykový stůl má jednu nepostradatelnou výhodu, monitor můžete kdykoli vyjmout a používat normálně. Nebo v případě rumových čajových dýchánků schovat.

Aby jste si dokázali takový stůl představit a už neváhali s jeho pořízením, vytvořil jsem  jeho 3D model. A jestli se vám obrázky nelíbí, tak si můžete víte co … třeba koupit tablet … a položit ho na stůl.

Ale teď vážně, nechcete takový stůl někdo zkusit vyrobit? Je to práce na pár hodin …

Facebook timeline nebo-li jak to píšou česky profil Moje historie má základ v časové ose, ke které se vážou všechny vaše příspěvky (fotky…). Tím kompletně mění vzhled profilu, který by měl být přehlednější. A on dokonce přehlednější i je! Teda alespoň mě tak připadá.

Vašemu profilu nyní bude dominovat fotka, které by vás měla nejvíc charakterizovat. Profily tak budou víc osobitější a nebude aspoň vypadat každý stejně.

Další výhoda Timelinu je ta, že můžete jednoduše přeskočit na jakékoli období a prohlédnout si třeba rok staré příspěvky, nebo například ten úplně první. To dřív v samotném Facebooku bylo takřka nemožné.

Na takové prohlížení historie jsem dřív používal http://memolane.com/, kde můžete připojit například i twitter. Připadá mi, že Facebook tento koncept časové osy kompletně od Memolane zkopíroval (což stojí aspoň za zmínku).

No nebudu vás zdržovat nějakým popisem a blbýma kecama, nový profil si můžete prohlédnout nebo rovou aktivovat zde: http://www.facebook.com/about/timeline

Varování: jakmile si Timeline aktivujete, už se nemůžete vrátit ke starému profilu (aspoň zatím)

1. Bitmapu vložíme do vrstvy, na které nastavíme průhlednost přibližně na 50%. Vrstvu zamkneme a dáme ji nahoru. Podle ní budeme obtahovat.

2. Vložíme obdélník přibližně na místo, kde chceme udělat nějakou plochu. Zvolíme Křivka – Objekt na křivku. Poté můžeme s body volně pohybovat, přidávat je a zakřivovat. Tento způsob budeme v podstatě používat pořád dokola na všechny objekty.

3. Objekty, které to vyžadují, vyplníme barevným přechodem. Docílíme tím například iluzi stínu.

4. Pokud se nám u objektů ukazuje obrys, nastavíme mu velikost na 0 v menu Objekt – Výplň a obrys.

5. Vytvoříme si několik vrstev podle fyzického rozložení. Např. zdi na pozadí, poté stoly a na nich věci.

6. U některých objektů přidáme linie nebo hrany pomocí proužku s přechodem do alfy. Udělá se tím efekt kulatých hran.

7. U žebrování topení můžeme použít radiální přechod. Vypadá to lépe.

8. Na monitor přidáme text, dáme mu bílou barvu, správnou velikost a správně ho natočíme.

9. Aby nebylo okno prázdné, dáme do něj aspoň přechod a sluníčko jako ve školce .

10. Můžeme přidat nějaké popisky.

11. Výsledek by mohl vypadat takto.

Příště se podíváme na 3D modelování v programu Cinema 4D + VRay.

Přejdeme od rastrové grafiky k vektorové. Ukážeme si základy ve freeware programu Inkscape. Dnes si ukážeme jeden z více možností vektorizace a to obtahem…

0. Otevřeme si obrázek, který budeme obtahovat a vytvoříme novou vrstvu.

1. Pomocí nástroje kresba bezierových křivek a přímích čar označíme rohy a tím se nám vykreslí obrys. Pomocí nástroje edit paths by nodes můžeme body i po umístění volně přesouvat.

2. Body můžeme přidávat buď tlačítkem přidat bod nebo dvojklikem na místo, kam ho chceme přidat, se zmáčknutým shiftem.

3. U zaoblených rohů přidáme bod. Oba označíme s pomocí shiftu a klikneme na učinit z vybraných segmentů křivky. Poté můžeme úsek mezi body zaoblovat podle libosti.

4. Pokud máme objekt rozdělen jiným objektem a chceme aby linie navazovaly, je dobré udělat si pomocnou vrstvu.

5. V pomocné vrstvě si můžeme udělat pomocnou čáru, podle které ostatní zarovnáme.

6. Kreslením do původní vrstvy si poté nakreslíme čáry, které mají být vidět.

7. Po skrytí nebo smazání pomocné vrstvy vidíme, že nám čáry sedí.

8. Vidíme, že střecha je křivá (příště budu palubky dávat pečlivěji). To nám ale nevadí. Linie při nejasnostech doodhadneme.

9. U nějakých objektů můžeme hrubě označit tvar a použít make selected nodes auto-smooth, což nám zaoblí tvary přibližně podle objektu. Stačí pak už jen doladit.

11. Tyto postupy opakujeme pořád dokola, než nám nevyjde něco podobného.

Návody se budou týkat tématu můj pokoj, techniky co budu ukazovat je však možné použít téměř na vše. Snad nějaké tipy budou aspoň někomu užitečné.

Začneme úpravou fotky v bitmapové grafice. Nejlepší program na úpravu bitmapy (fotek atd.) je bez diskuze Adobe Photoshop. Na internetu je na Photoshop mnoho tutoriálů, tady si zběžně ukážeme jak do fotky například vložit postavu nebo změnit výhled z okna…

0. Otevřeme si původní fotku.

1. Za pomoci úsečkového lasa označíme okno a monitor a ty ze základní vrstvy odstraníme. Fotku výhledu z okna poté stačí vložit pod vrstvu fotky interiéru a upravit velikost či perspektivu.

2. Z fotky postavy nejprve vyřízneme nahrubo pomocí lasa postavu. Poté přepneme na rychlou masku a označujeme co do postavy nepatří.

3. Můžeme označovat například tužkou, ale dělá docela kostičkované hrany, štětcem to jde lépe. Nezapomeneme na části mezi nohama atd. Čím přesněji označíme obrys postavy, tím kvalitnější montáž samozřejmě bude.

4. Když máme vše označeno, zrušíme rychlou masku a výběr smažeme.

5. Postavu zkopírujeme do obrázku interiéru a přizpůsobíme její velikost.

6. Vidíme, že nohy postavy přesahují stůl, mají být za ním, proto označíme hrany stolu opět polygonovým lasem (vrstvu s postavou si zatím skryjeme).

7. Ve vrstvě s postavou výběr smažeme. Nohy se nám schovaly za stůl.

8. Kus postele, kde přesahuje židle se nejlépe označí opět rychlou maskou.

9. Opět výběr smažeme z vrstvy s postavou.

10. Postavu celkově trochu ztmavíme, protože byla focena na větším světle. Uděláme novou vrstvu z postavy a vyplníme ji přechodem od černé do bílé. Podobně jak by mohl být stín od stolu.

11. Nastavíme volby prolnutí jak je na obrázku a vidíme, že se nám ztmavily nohy, které byly pod stolem.

12. Dále nastavíme vrhaný stín jak je na obrázku. Pěkně se nám objeví silueta hlavy.

13. Můžeme nastavit ještě trochu černé vnitřní záře.

14. Na rozhraní vrstev se nám mohly vytvořit nějaké nepřesnosti či linky, můžeme na ně použít rozmazávátko (Smudge Tool).

15. Stíny můžeme doladit pomocí štětce.

16. Vložíme obrázek plochy, použijeme volbu z obrázku níže a ukotvíme body plochy na displej notebooku.

17. Můžeme vložit nějaký chytrý nápis. Nastavíme mu vytažení a přidáme také mírný stín, aby nápis lépe vynikal.

18. Na text dáme barevný přechod, aby nevypadal tak obyčejně.

19. Nakonec trochu zvýšíme sytost barev (pohrajeme si s posuvníky).

20. A stačí už jen uložit výsledek

Nezapomeňte se přihlásit k odběru RSS ať nepřijdete o ty zajímavější díly.

V nastavení pluginu máte hodně možností zvolit si co chcete na Facebooku skrýt. Lze skrýt téměř vše. Například již zmíněné otázky, oznámení aplikací, oznámení o tom že se někdo přidal do skupiny nebo se s někým skamarádil. Dokonce jde skrýt i to, že vám někdo napsal na zeď (to bych ale zrovna moc nedoporučoval). No nebudu zdržovat, vyzkoušejte si ho sami.

Plugin je k dispozici pro prohlížeče Firefox, Google Chrome, Safari a Opera.

Můžete ho stáhnout na této adrese: http://www.fbpurity.com/install.htm

Po instalaci se vám na Facebook stránce zobrazí tato malá lišta.

Kliknutí na F.B. Purity si můžete nastavit co chcete skrýt. Ale upozorňuji, skrývejte si jenom to, co opravdu nechcete, aby se vám zobrazovalo.

Unity se zapnulo, až po doinstalování ovladačů grafické karty.

První pohled

Na první pohled vypadá Unity pěkně a efektně. Postranní dok se pěkně vysouvá, když přejedeme myší k levé straně. Horní lišta oken je zajímavě zakomponovaná do horního panelu a dolní panel chybí. Člověk si řekne: „jo dobrý, aspoň je víc místa na práci nebo prohlížení stránek.“ Ale…

Po chvílí používání

Nemám vůbec přehled o tom co mám otevřené a jezdit pořád myší doleva nebo mačkat tlačítko super (pro Windowsáky – to tlačítko s obrázkem vašeho oblíbeného operačního systému) je docela otravné. Dock lze samozřejmě nechat zobrazený napořád, ale na to je moc velký a překáží. Ikonky jsou velké a vejde se jich tam málo, takže se v docku musí pořád rolovat.

Dock je vlastně horní a dolní panel zkombinovaný dohromady. Jsou v něm „zástupce“ programů, ale také spuštěné programy. Mnohem více mi vyhovovalo starší rozložení, kde jsem „zástupce“ měl v horním panelu a v tom co mám spuštěné jsem měl přehled v dolním panelu.

Další věc co mi chybí menu s místama, nastavením … „nabídka start“. To nahradilo jedno tlačítko, které spustí přes celou obrazovku kdoví co, v čem se nedá vůbec vyznat. Obrovské ikony aplikací schovaných někde v hromadě podkategorií. Takové menu se hodí akorát pro seniory, nebo do tabletů, ale dát ho na desktop? … Ještě že máme ten terminál.

Navzdory tomu se snažím v Unity naučit a tak nějak pochopit v čem je vlastně zlepšení. Pro jeho používání je nutná povinná četba http://askubuntu.com/questions/28086/unity-keyboard-mouse-shortcuts, kde je seznam klávesových zkratek.

PS

Samozřejmě, že jde vše v ubuntu upravit k obrazu svému. Jenom jsem čekal, že Unity bude už v základu trochu promyšlenější. Zrovna moc mi nesedlo, ale přece jenom ostrá verze teprve vyjde, takže se může ještě plno věcí změnit.

První nadšení

Když jsem hru poprvé spustil, v té době pouze demo, byl jsem ohromen. Krásný nový kabátek mě sice i na nejnižší detaily nepustil nad 10 fps, ale to mi nevadilo, na to jsem zvyklý. Líbily se mi možnosti. Mohl jsem si vzít něco z ledničky,  převléknout se, jít do hospody na pivko atd. Také se mi líbila skutečnost, že mám svůj dům a garáž s autama.

Po usednutí za volant se mi okamžitě zalíbila fyzika aut. S přetáčivými „zadokolkami“ jsem prodriftoval na ruční brzdu snad úplně všechny zatáčky.

Nadšení opadá

Po nainstalování plné verze mě ohromil hodně propracovaný příběh, což se od Mafie snad ani jinak čekat nedalo. Bohužel na rozdíl od prvního dílu ho nemůžete ani trošičku ovlivnit.

Mise jsou později strašně schematické. Téměř pokaždé se probudíte, zazvoní telefon, jedete na zaručeně snadnou akci, něco se posere pokazí a vy musíte všechny postřílet. Samozřejmě se poté musíte opět vrátit do postele a jít spát. V prvním díle byly mise o dost rozmanitější. Sice v Mafii II je jedna odlišnější část, kterou nebudu zmiňovat, protože nechci spoilerovat, ale kde jsou například nějaké závody? Nějaké ježdění taxíkem? Nějaká loupež banky? Noční doprovod servírky domů? Zbylo nám akorát vždycky všechny postřílet.

Nadšení odpadlo

V demu mě překvapily různé možnosti. Bohužel v plné verzi jich víc není. Jedení, výběr z několika málo obleků, možnost se opít vás po pár minutách omrzí. Sice máte ještě možnost vytunit si auto, ale můžete si akorát vyměnit kola, přidat výkon a změnit barvu. Kdyby těch aut bylo aspoň trochu víc.

V první díle byla v menu nabídka Volná jízda,  nic takového ve druhém nenajdete. Ono vlastně není ani o co stát, protože vedlejší úkoly opravdu žádné nejsou. Máte pouze hlavní děj, kterého se musíte držet a nic jiného se ve městě dělat nedá. Trochu škoda ne?

Venkov? Ani náhodou…

V první Mafii jsem si strašně oblíbil výlety ven z města. Ať už v misích nebo jenom tak ve volné jízdě. Líbilo se mi tam a strávil jsem tam hodiny. Proto byl venkov věc, na kterou jsem se těšil v nové Mafii asi nejvíc. Každou misi jsem čekal jako malé děcko na větu: „Pojedeme se podívat za město.“ Bohužel nic takového se nestalo.

Mafia II má pouze město. A v tom městě se ani nedá nic dělat.

Tím končí můj příspěvek, který jsem původně chtěl dát jenom na twitter

Zkráceně šlo o to, že si někdo stáhl obrázek z googlu, trochu ho upravil a použil na vlastních stránkách. Poté mu poštou přišlo, že má jako odškodnění zaplatit několik stovek eur. Možná to byli podvodníci typu „třeba se chytí a zaplatí“, ale o to nejde, co když to někdy někdo bude myslet vážně?

Autorská práva jsem nikdy moc neřešil a už ani nevím, kde jsem obrázky sem na web vzal. Naštěstí jsem ale asi půlku dělal sám a zbytek jsou pouze loga se kterými by problém být neměl.

Kde tedy brát legálně obrázky? Zas takový boháč abych si je mohl kupovat opravdu nejsem, vždyť jenom doména za dvě „kila“ mě stála několik pátků bez piva navíc.

Google naštěstí umí filtrovat obrázky podle licence (rozšířené hledání), ale tím se nám výběr rapidně sníží.

No co, tak se aspoň naučím pořádně kreslit v malování.

Vlastní knihovna

Asi největší výhodou je, že si svou oblíbenou hudbu můžete přidávat do přehledné knihovny, podobné například té ve winampu. To znamená, že máte svojí hudbu kdekoli, ať přijdete k jakémukoli počítači. Můžete si samozřejmě sestavovat i vlastní playlisty.

Radio

Další užitečná věcička je radio. Když už nevíte co máte poslouchat, tak si můžete zapnout „radio“, ve kterém si můžete zvolit asi z 20 hudebních stylů. Postupně se vám budou přidávat další písničky ze zvoleného stylu, takže na rozdíl od normálního radia, pokud se vám skladba nebude líbit, můžete ji jednoduše přeskočit.

Další výhody

I když si můžete na první pohled říkat, že tam nebudou žádné české skupiny, tak jste na omylu. Databáze je plná mnoha skladbami českých interpretů.

Líbí se vám nějaká písnička? Můžete jí nasdílet na Facebooku nebo Twitteru. Stáhnout bohužel nejdou, teda aspoň ne zadarmo, ale co byste nechtěli

Hudbu (playlisty) si můžete dokonce sdílet s přáteli, podobným principem jako funguje Twitter – „followáním“. To vám bohužel podrobněji nepopíšu, protože tam nikoho zatím nemám (když tak mám login kokosaurus).

Jedinou nevýhodu, kterou podle mého názoru Grooveshark má, je fakt, že je pouze ve webovém prohlížeči ve flashi. Pro někoho to může být problém.

Dále se ale také nabízí otázka: Jak může tohle projít? Člověk si může poslouchat celá alba úplně zdarma a je to víceméně legální. Asi to bude tím, že málo producentů o této stránce ví, takže až se v Česku trochu rozšíří, brzo nám jí zakážou nebo zpoplatní jako last.fm.