jakudo blog

Reklama

2011-02-05T14:11:00.003+01:00

Je to trošku uhozené dělat si sám sobě reklamu, ale pokudmáte zájem, koukněte na můj nový blog Pasivní domek, kde budu psát o průběhu našeho vypořádávání se s vlastním bydlením;)

Znovu na rádiu Rock Zone

2009-02-15T15:15:00.002+01:00

Před asi třemi nebo čtyřmi roky začal na pražském rádiu Rock Zone pořad Pavla Anděla, Andělská dvacítka. Rocková hudební hitparáda, kam si Pavel zve různé hosty, kteří o to mají zájem. Když s tím začínal, byl jsem jeden z prvních, kdo do pořadu přišlli.

Po mém návratu z Korei jsem si na stránkách Rock Zone přečetl rozhovor s ním a když se ho ptali na to, kdo ho nejvíc zaujal, mluvil o mě. A to jsem přeci nemohl echat jen tak. Znovu jsem mu napsal, jestli můžu zas přijít do rádia, když jsem ho tak zaujal a nedávno mi volal jestli mám skutečně chuť znovu přijít, což jsem rozhodně měl.

Jako i před tím to byla zajímavá zkušenost;)

www.rockzone.cz

Jak vypadá diskuse o žárovkách

2009-01-25T12:50:00.002+01:00

Narazil jsem na úžasný vtip a musím se s Vámi o něj podělit:

Kolik uživatelů diskuzního fóra je zapotřebí k výměně žárovky?

176

1 uživatel k výměně žárovky a k tomu, aby napsal příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
14 uživatelů na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
7 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
5 uživatelů na flame s těmi, kdo poukazují na gramatické chyby v předchozích příspěvcích.
3 uživatele na nápravu flamů ohledně gramatiky.
5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
15 uživatelů tzv. "vševědů", kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
19 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že toto fórum není o žárovkách a ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi ve fóru o žárovkách.
11 uživatelů k obraně příspěvků tohoto fóra, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
36 uživatelů na diskuzi o tom, která z metod výměny žárovky je nejlepší, kde nakoupit nejlepší žárovky, která značka žárovek funguje nejlépe pro jakou techniku výměny a která značka žárovek je nejchybovější.
7 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
13 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů a nakonec svého příspěvku přidají "Já taky".
5 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
4 uživatelé, kteří budou říkat: "A neřešilo se tady tohle před chvílí?"
12 uživatelů, kteří budou říkat: "Nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách."
1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit zvonek u kola.
1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na původní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže celý tento cirkus se bude znovu opakovat.

České názory v diskusích... potřetí a snad už naposled ;)

2009-01-20T21:20:00.005+01:00

Tak si brouzdám po netu a na mém oblíbeném zpravodajském serveru iDnes jsem narazil na, pro mě celkem vtipný, článek, který tak nějak navazuje na moje narážky na "české názory v diskusích".

Článek má titulek "První odsouzený bloger se musí omluvit za puncovaného blbce". Už samotný název mě naprosto zaujal a článek jsem přečetl.

O co jde? Ve stručnosti:

Martin Ondreját napsal pod nějaký článek do diskuse názor: „Když si potomek, dejme tomu syn přivede domů přítele, feťačku, kriminálnici nebo echtovní cikánku, tak máte zaděláno na problémy do konce života. Avšak riziku s homosexuálním potomkem lze předejít pořízením si alespoň dvou potomků (jeden bude nejspíš normální a snese vnoučata). Adaptované cikánky, asiatky nebo afričanky mohou rodit vnoučata stejně jako evropanky, tudíž rodič může být v klidu.“
načež autor článku Michal Matoušek mu naštvaně něco odpověděl, což obsahovalo i výrazy jako "puncovaný blbec" a "rasistický rypák"
Ondreját Matouška zažaloval a spor tak nějak vyhrál
Matoušek se musí dopisem omluvit za výraz "puncovaný blbec"

V první řadě musím souhlasit s blogerem Matouškem. Jeho reakce byla podle mě oprávněná. Já být teď cikán, tak Ondrejáta asi zažaluji za jeo rasistický názor.

No ale o tom mluvit nechci. Co to pro nás vlastně znamenná? Můžeme teď být za cokoliv co napíšem zažalováni? Je výraz "blbec" ještě v pořádku ale "puncovaný blbec" už není? Souhlasím s tím, že by se měla dodržovat jakási netiketa a v diskusích sprostě nemluvit, ale být prohrát soud s výrazem "puncovaný blbec", no tak to mě teda podržte (a věřte, že teď jsem skutečně nechtěl napsat slovo "podržte" :P ).

Každopádně jak je vidět na různých serverech, kde se diskuse kvůli nevhodnostem zavírají se asi nic moc neděje... Sme přeci Češi, my si budeme nadávat do "kreténů", "hovad", "debilů", "blbců", "magorů" a podobných drsněších pořád.

Výsledky prvního kola Blogu Roku 2009

2009-01-19T15:40:00.002+01:00

Tak a máme za sebou první týden soutěže Blog Roku 2009 a jsem docela překvapen, jak to dopadlo;)

K vítězství musím pogratulovat Michalovi a jeho občas i velmi rozjuchanému blogu! Upřímá gratulace.

Já se umístil na 3. místě z 5. což si myslím, že není až tak nejhorší :) Všem, kdo hlasovali děkuji!

The Umbilical Brothers

2009-01-16T17:41:00.008+01:00

Je to už několik měsíců, co jsem tohle australské duo viděl poprvé na youtubu. Včera jsem strávil asi 2 hodiny sledováním částí jejich představení na youtube a musím se o to s Vámi podělit.
O koho vlastně jde? Jsou to dva skvělí chlápci, David Collins and Shane Dundas. Potkali se už v roce 1988 v jazzové třídě na universitě v Sydney. Jejich vystoupení jsou zaožená na mimice, vyluzování různých zvuků a občas krátkých jednoduchých větách, kterými jen podtrhují už tak dost dobře zpracované situace.
Ve spod tohoto článku je video, které jsem viděl jako naprosto první. Odehrává se ráno v koupelně...

České názory v diskusích... podruhé

2009-01-15T00:36:00.004+01:00

Teď jsem náhodou zabrouzdal na server iDnes a dočetl jsem se tam smutnou zprávu o smrti architekta Jana Kaplického. Všem pozůstalým přeji upřímnou soustrast (obzvlášť je mi líto jeho právě narozené dcery).

ALE!

...ale co je mnohem horší, pod článkem, tam kde je běžně diskuse, jsem se dočetl toto sdělení:

Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.

Jak je to proboha možné? Kdo tam mohl co psát? Já jsem taky s jeho knihovnou nesouhlasil a upřímě jsem se o jeho osobu, soukromý život či to, že emigroval nikdy nezajímal. Ale jak je možné, že se někdo pod článkem, který oznamuje jeho úmrtí může vyjadřovat ať už jakkoliv hanebně?! Jak?! Jak?!?!

Měli bychom se nad sebou a nad našim chováním zamyslet...všichni!

České názory v diskusích...

2009-01-07T21:42:00.002+01:00

Zabrouzdal jsem zpět na stránky eMagu a přečetl si diskusi pod článkem týkajícím se soutěže o Blog roku a přimělo mě to napsat tento článek (podle někoho to bude asi jen výlev náctiletého, ale ne není. Není mi -náct a není to můj výlev, pouze názor;)).

Hned v první příspěvku T.I.P. upozorňuje na svůj blog, přidává odkaz a doufá, že bude vybrán. A proč ne, je to soutěž pro jakýkoliv osobní blog, tak proč o sobě nedát znát. Hned následuje reakce pana Petra:

"V životě jsem neviděl blbější a nudnější web...grafika žádná, texty žádné, jen nějaké výlevy náctiletého puberťáka bez cíle a obsahu. Návštěvnost je pěkně vysoká, ale svoje vlastní přístupy se nepočítají. Takže ti tam chodí jen dva lidi. Ty a tvoje máma."

Co je špatného na tom, že nějakej puberťák píše o svém životě? Já se přiznám, že jsem jeho blog dopodrobna nepročítal, ale co je na něm tak špatného? Prostě ho to baví. Nemám nic proti kritice, ale takováhle reakce?!

Bohužel podbné reakce jsou k nalezení pod stovkami článků na různých serverech. Téměř denně sleduji server iDnes a v poslední době se pod několika články místo diskuse objevila pouze zpráva říkající něco ve smyslu diskuse uzavřena z důvodu nevhodných příspěvků. Jak je možné, že jsme tak hrubí? Proč se vždycky najde někdo, kdo dokáže dost nevhodně reagovat třeba na zprávu o smrti? Přijde mi, že jsme díky internetovým diskusím, které jsou téměř naprosto anonymní dost otupěli a nebojíme se napsat cokoliv. Dle mého názoru to občas vypadá, že se někdo jen snaží napsat nejradikálnější názor (vesěs negativního rázu), aby se stal co nejzajímavějším a bylo na něj co nejvíc upozorňováno.

Závěrem: T.I.P., Kašli na pravděpodobně závistivého Petra Kučeru a dál bloguj! Držím palce v soutěži;)

Nominace Blog Roku 2009 na serveru eMag.cz

2009-01-07T20:58:00.006+01:00

Každý, kdo mě zná ví, že jsem na internetu jako doma, a tak není moc velkou náhodou, že jsem na serveru eMag.cz našel novou soutěž o blog roku. No a nebyl bych to já, kdybych se hned někam nepřihlásil, takže jsem to zkusil a přihlásil se. K mému překvapení přišel dnes E-mail od šéfredaktora tohoto serveru, pana Saši Doktora, že můj blog byl nominován (děkuji moc!). A ještě s větším kupodivem jsem dnes zaznamenal docela příjemné zvýšení návštěvnosti mém blogu (doufám, že ne poslední zvýšení, haha^^). Vždy mě potěší, když na svém počítadle vidím, že někdo na mé stránky občas zabrouzdá :)

Rozhodně se nikdo nebojte a pokud vlastníte blog, tak se neváhejte také přihlásit. Stačí kliknout vlevo nahoře na ikonu této soutěže:)

Hodně štěstí všem bloggerům!!!

2009

2009-01-01T00:00:00.001+01:00

Všem bych chtěl popřát do nového roku 2009 hodně úspěchů, štěstí a lásky, aby se Vám vyplnilo to, co si nejvíce přejete a splnily i ty nejtajnější sny :)

VÁNOCE

2008-12-24T00:00:00.003+01:00

Tak jako každý rok jsou tu zase Vánoce. Těžko říct, co přát v těch dnech plných shonu a bohužel i nervozity a napětí.

Lidi prosím...nebuďte tak napnutí, vždyť Vánoce jsou svátky klidu a pohody. Snažte se je trávit v klidu, v teple rodinného krbu a hlavně ve společnosti Vašich nejbližších.

Všem Vám přeji hodně dárků pod stromečkem a to nejdůležitější - lásku a rodinnou pohodu:)

Kuba

Všechno nejlepší, happy birthday, 생일 축하합니다

2008-12-10T01:31:00.006+01:00

Je to až neuvěřitelné, ale jsem zase o rok starší :) ...no teď si nejsem jist, zda je ten smajlík správný, ale budiž. Budu věřit tomu, že je :P Vždyť je mi krásných, teprve, 24 let :)

Chtěl bych poděkovat všem, co si na mě vzpoměli, napsali nebo se jakkoliv ozvali. Chtěl bych se tady podělit o dvě krásná příní, která mi došla:

Záznam konverzace z ICQ mezi mnou a mím kamarádem Mírou, který byl také v Jižní Korei:

11:11:20 AM JeanLuc: jo - sengil cukka hamnida :D

11:11:26 AM jakudo: :D

11:11:33 AM JeanLuc: sara ha nn, jakub-sssi :D

11:11:40 AM jakudo: kamsahamnida :D

11:11:44 AM JeanLuc: sengil cukka hamnida

11:12:07 AM JeanLuc: anieyo

A druhé přání je od mého bratrance Máry:

Cau. Zvoni mi tady ICQ, takovou trapnou zpravu - ze prej ses zase o dva roky starsi nez ja... to to leti, co ? TAK VSE NEJLEPSI a hlavne hodne.....vime ceho..

K narozeninám mi popřála i Fiona s jejími spolubydlami a jak jinak než v Čínštině:

No a samozřejmě jsem také oslavil svoje narozeniny v kruhu přátel v mojí oblíbené hospůdce Kabinet:

Koncert Queen - po

2008-11-01T11:40:00.002+01:00

A máme to za sebou. Koncert kapely Queen je za námi. Trval asi 2 hodiny a stál za to.

Zazněly zde jak staré songy, tak asi 4 skladby z nového alba, které jnatočili Queen spolu s Paulem Rodgersem. Je pro mě těžké teď objektivně hodnotit celý koncert, protože mám tendenci ho posuzovt s nedávným koncertem kapely Coldplay, také v O2 Aréně.

V řadě musím říct, že koncert hodnotím velice kladně, ale... Ano, jsou tu ale. Je tu několik věcí, které bych celému koncertu vytkl. Nechci členy kapely nějak urážet, ale myslím, že bylo cítit, že už nejsou nejmladší. Koncertu chyběl jakýsi spád a neustálý drive. V hodě momentech dokázali celé napětí, které vyvolali jakoukoliv písničkou, jakýmsi způsobem zase opustit. Třeba strašně předlouhlá sóla. Nebyla špatný, to nemůžu říct, jsou to profíci a stálo to za to, ale ta délka...prostě moc. Když jsem letěl z Korei, v letadle byla možnost shlédnout záznam koncertu Queen + Paul Rodgers, samozřejmě jsem ho shlédl. A ten koncert, co jsem viděl včera byl jak přes kopírák (potvrzeno Márem, který má od nich naposlouchaný záznam z roku 2003 tuším).

Ale i přes to všechno jsem velice rád, že jsem tam byl. Koncertu bych dal 7/10 bodů. Nejlepší moment pro mě byl asi při skladbě Bohemian Rhapsody, který byla provedena dokonalým prolínáním starého videoklipu s Freddiem Mercurym a živým hraním Queen a zpěvem Paula. To byl vážně dokonalý zážitek. O klasikách jako We Will Rock You, We are the Champions, a dalších, které publikum odzpívalo snad celé společně s kapelou nemusím snad ani mluvit :)

Koncert Queen - před

2008-10-31T12:59:00.004+01:00

Je tomu už pár měsíců, tehdy jsem byl ještě v Korei, když mi bratranec Mára (www.panmara.blogspot.com) poslal z Anglie zprávu s otázkou "Máš rád Queen?". Nebyl jsem si jist, a tak jsem se zeptal zda myslí Queen, jakožto královnu Alžbětu nabo Queen, jakožto tu slavnou rockovou kapelu. A jelikož myslel tu kapelu nešlo říct než ne (Queen mám fakt rád ;)).

A tak se stalo, že dnes večer jdeme na koncert Queen + Paul Rodgers do O2 Areny v Praze. Do samotného koncertu už chybí jen několik hodin a jelikož jsem si vzpoměl na jedno velice krásné video na motivy Queen, nemohl jsme jinak než ho zde uveřejnit.

Kdyby náhodou někdo nepoznal hlavního aktéra, je to již zmiňovaný Mára.

Video je z babysittingu z Anglie.

Pomozme lidem, kteří to potřebují

2008-09-29T09:16:00.006+02:00

Každý z nás jistě zná Google. Gigant světového internetu. A jelikož tento gigant teď slaví 10. narozeniny, rozhodl se uspořádat soutěž, která má pomoci. Pomoci komu? Komukoliv, kdo tuto pomoc potřebuje. Stačí mít dobrý nápad, stručně ho popsat na stránkách Googlu a pokud bude lidmi v lednu odhlasováno, že je Váš nápad nejlepší, Google bude tento projekt sponzorovat 10 milionu dollarů.

Tak se nebojte přijít s nápadem a pomoci tak lidem, kteří to skutečně potřebují.

NEBOJTE SE POMOCT

Odkaz na stránky ZDE.

Coldplay!

2008-09-23T08:42:00.005+02:00

Asi každý, kdo mě zná ví, že miluji kapelu Coldplay. A každý, kdo se jen trošku zajímá o kulturní dění v ČR ví, že včera Coldplay dorazili do Prahy a mě nezbývalo nic jiného než se na ně vydat :P

Čekal jsem hodně, ale to, co kluci předvedli předčilo veškerá má očekávání! Jelikož je turné věnované novému albu Viva La Vida, byly zahrány snad všechny písně.

Koncert byl odstartován první, instrumentální, písní z jmenovaného alba, Life in Technicolor, následovala má nejoblíbenější Violet Hill, po které Chris Martin, zpěvák kapely pozdravil kapelu slovy "Ahoj, how you're doing" a po další písni jen tak mimochodem proesly lámanou češtinou "Konečně jsme tady", čímž si zasloužil obrovský jásot a potlesk všech diváků v přeplněné areně.

Následovala směs různých nových i starších hitů ze všech 4 řadových alb. Jedním z nejsilnějších momentů byl na začátku druhé polovinuy koncertu, kdy se celá kapela rozeběhla z podia skrz diváky až na druý konec O2 Areny, kde mezi divákami zahráli a zazpívali The Scientist za doprovodu kytar a mandolíny. Fanoušci si na ně mohli do slova a do písmene šáhnout. V moment, kdy se kapela rozběhla do publika, všichni v celé areně, chtíc je vidět si stoupli a od té doby si už nikdo nesedl, pouze se tancovalo a zpívalo společně s kapelou.

Samozřejmostí bylo, že se po skončení koncertu jsme si my, publikum, vyžádali přídavek. Ten snad nemohl být lepší - z černočerné tmy se z ničeho nic celé obrovské pódium rozzářilo do žluta a písničku Yellow odzpívali snad všichni. V druhé přídavkové písni, Fix You si Chris pohrál s textem a v jedné ze slok zpíval o tom, jak se poprvé dostali do Prahy a jak si to užili a v další sloce slíbil opět obměněným textem, že se do Čech vrátí:) lépe koncert zakončit nemohl.

Koncert trval asi 2 hodiny...

Playlist:

Life In Technicolor - Violet Hill - Clocks - In My Place - Speed Of Sound - Cemeteries Of London - Chinese Sleep Chant - 42 - Fix You - Strawberry Swing - God Put A Smile Upon Your Face (techno verze) - The Hardest Part (piano) - Postcards From Far Away (instrumentální verze) - Viva La Vida - Lost! - The Scientist (akustická verze) - Death Will Never Conquer (akustická verze) - Viva La Vida (remix)
První přídavek
Politik - Lovers In Japan - Death And All His Friends
Druhý přídavek
Yellow - Fix You (opakování)

Všechny fotky ZDE.

Poprvé na srazu, poprvé pořádným kabrioleťákem :)

2008-09-14T08:25:00.000+02:00

Sice až na konec sezony, ale přeci, vydali jsme se s bráchem na sraz kabrioletů kousek od Berouna.
Jelikož jsme netušili co nás čeká, byli jsme plni očekávání a to se splnilo!
Do kempu jsme přijeli v pořadí jako 23. kabriolet, z čehož vyplívá, že tam bylo už docela hodně lidí:) Všichni seděli celkem spokojeně, pojíjejích různé, převážně alkoholické (burčák) nápoje:) Všichni se tak nějak bavili až kdo si vzal megafon a začal všechny zpovídat. Hlavní otázkou na každého bylo "jak jsi se dostal do Kabrioklubu". Každý kdo tam byl si jistě vzpomene i na dodatečnou otázky týkající se spaní a "s kým" :P
Dryhý den pro mě osobně začal víc než hrozně - 4°C - to je tak strašně hrozná zima a navíc když můj spacák není na takovou teplotu stavěný.....no hrůza. Nicméně během dopoledne se počasí trošku zlepšilo a něco málo po jedné hodině, kdy se vyjíždělo na spanilou jízdu už se dalo přebývat i v tričku s krátkým rukávem (v autě, při otevřené střeše to ale chtělo mikinu). Spanilá jízda měla něco okolo 50km a jelo více než 60 kabrioletů. Bylo to naprosto nádherné - pro mě a bráchy dokonalý zážitek, který jsme si naprosto maximálně užili!
Po spanilce se několik odvážlivců vydalo sjet asi 4 km řeky Berounky. Nevím, zda to byl zrovna nejvhodnější nápad, protože zima byla naprosto hrozná a teplota vody ještě horší. Také fakt, že neměli moc pádel poukazovalo na jisté problémy. Za několik hodin se začali postupně vracet naprosto promrzlí, ale naštěsí to teplý čaj či gulášek v hospodě spravil:)

Náš první zážitek z Kabriosrazu byl skvělý a těším se, až se dostaneme na další:)

Všechny fotky ZDE.

Letecký den v Brně

2008-09-06T17:40:00.001+02:00

Návštěva z dalekého Taiwanu :)

2008-08-29T17:40:00.001+02:00

Nevěřil bych tomu, ale stalo se. Fiona navštívila mě a mou rodinu doma v České Republice :)

Předcházelo tomu hafo moc věcí. Když jsem já jel s Míšou do Thaiska a na Taiwanu jsme přestupovali, nepotřebovali jsme krom pasu nic. Fiona potřebovala nesčetné množství dokumentů, aby vůbec mohla dostat vízum. Přijde mi to trošku nefér, že my ho nepotřebujeme a oni s tím mají tolik práce. Ale všechno to vyřizování za to stálo:)

V neděli večer dorazila po asi 15ti hodinách do Vídně na letiště Fiona. Trochu jsem si nebyl jistý, zda mě na letišti potká, přecijen jsme se neviděli víc jak 2 měsíce, ale poznala:) cestu domů téměř celou prospala, což se dá docela pochopit, vzhledem k tomu jak dlouho cestovala a jaký byl časový posun (-6 hodin oproti Taiwanu).

Doma na ni už čekala celá moje rodina. Upřímě řečeno to bylo tak trošku divné, protože nikdo nevěděl, co dělat - jazyková bariéra je strašný problém. Nicméně za těch několik dní se to zpravilo a Fiona celkem v pohodě zapadla :) Na celých 12 dní jsem měl naplánováno kde všude by jsme se chtěli podívat a ani 12 dní bohuže na vše nestačilo. Z toho kam jsme se podívali bych vypíchl asi Macochu, Třebíčské památky, Ladnicko-Valtický areál a asi hlavně Prahu.

Každopádně vše sice bylo zajímavé a pro ni jiné než v Asii, ale největší a nejzajímavější věc pro ni byla jabloň:) Jo, jabloň. Jablka sice zná, ale nikdy je neviděla na stromě. Díký tomu pro ni bylo asi nejzajímavější návštěva dědovy zahrady, kde je hodně druhů ovocných stromů:)

Doufám, že se jí u nás v naší malé, pro ni velké, zemi líbilo a třeba nás ještě někdy navštíví znova:)

Všechny fotky ZDE.

Závěrečná zpráva z Korei

2008-07-07T10:00:00.005+02:00

Jedním z úkolů výměnných studentů na ČVUT je povinost po příjezdu ze zahraniční stáže napsat krátkou zprávu o tom daném pobytu. Já jsem nebyl vyjímka a zprávu jsem taktéž napsal a tady se s Vámi o ni chci podělit (jinak bude taktéž k nalezení na stránkách ČVUT):

Korea

Ajou University VS Seoul National University of Technology (SNUT)

Jeden rok, dva semestry, dvě univerzity. Toť moje bilance v posledním roce mého života. O to zajímvější, že obě univerzity se nachází na Korejském poloostrově v zemi zvané Jižní Korea.

Nejprve pár slov o Korei

Korea je země, která je o něco málo větší než Česká Republika, ale žije tam 6x víc lidí. Korea, možná lépe řečeno Korejci, jsou velice přátelští a velice upřímní. Atmosféra v Korei se velice těžko popisuje. Po mém návratu jsem si všiml toho, že v Korei na mě nepůsobil téměř žádný stres. Po mém návratu domů jsem si všiml toho, že aniž bych musel něco udělat, či mě tlačil nějaký termín čehokoliv, stres je tu cítit všude, nevím proč, ale sálá tu ze všech. Korejci jsou tak nějak víc uklidněnější...

Korea má také své slabé stránky. Jednou z nich (asi tou největší) je jídlo. 3x denně rýže (a to bezesrandy). Na snídani, na oběd i na večeři je rýže a kimchi (dalo by se přirovnat k zelí naloženému do čili) a jednou za týden či 14 dní jsou nudle...haha. Ale i na to se dá docela zvyknoutJ V blízkosti obou univerzit se dá najíst i více po Evropsku (pizza, špagety, steak, kuře ...). Na druhou stranu mi teď ta rýže (tea spíš celá korejská kuchyně) snad i trošku chybíJ

Každý, kdo se dozví, že jsem byl v Korei na 2 univerzitách mě položí otázku: „A která univerzita byla lepší?“. Bohužel na to se nedá nijak uspokojivě odpovědět. Každá z nich má svá pro i proti a ty se teď tady pokusím nějak srozumitelně popsat.

Ajou Univerzity

Menší univerzita (necelých10000 studentů) ve městě Suwon, ležícím asi 50km od centra Seoulu. Město Suwon má něco málo přes milion obyvatel, takže něco jako Praha, ale svou rozlouho se praze nevyrovná (je mnohem menší). Já osobně bych Suwon přirovnal k takovému většímu předměstí 20ti milionovému Seoulu. Do Suwonu je dokonce dovedena jedna z linek Seoulského metra (stanice Suwon station), což docela zjednodušuje spojení s obří metropolí. Nicméně univerzita Ajou je od stanice metra vzdálená asi 20minut autobusem a metrem to pak do Soulu vyjde na dalších alespoň 40 minut. Proto bych všem budoucím studentům Ajou Unversity doporučoval použít jeden z autobusů zastavujících přímo před kampusem univerzity, které jedou kousek od centra Seoulu a dá se tam dostat asi za hodinu za příjemnou cenu 1200 wonů (kurz je těžko přepočítávat, jelikož za mého pobytu se změnil z 20Kč za 1000wonů na 15Kč za 1000wonů, což už je změna dost veliká).

Univerzita (lépe řečeno kampus celé univerzity) je umístěn na severu města, hned vedle obřího stadionu postavého před několika lety pro fotbalové mistrovství světa. Kampus obsahuje od běžných budov univerzity přes nemocnici, poštu, holiče až po nějaký malý obchůdek s jídlem. Kampus není nikterak obrovský, ale velice příjemný. Všude blízko, což je docela výhoda a do blízkého okolí plného hospůdek, zapadlých restaurací či nějakých trhů to není vůbec daleko.

Jak jsem již psal, univerzita má něco okolo 10000 studetů a z toho okolo sta jsou studenti mezinárodní. Ajou má již docela dlouhou zkušenost s výměnnými programi a musím uznat, že všechny akce pro nás připravené byly připravéné velice dobře. Mezinárodní kancelář všechny studenty o všem informovala výhradně přes E-Maily a když někdo potřeboval s čímkoliv pomoci, nikdy nikoho neodmítli. Během celého semestru nám bylo zařízeno několik výletů, které všechny stály za to a pokud tam někdo pojede, tak je všechny vřele doporučuji, byl pořádán mzinárodní den, kde studenti jakýmkoliv způsobem (hlavně však jídlem) prezentovali svou zemi a v neposlední ředě jsme měli možnost si i vyzkoušet například vaření některých tradičních korejských jídel.

Co se týče výuky, musím uznat, že snad všicni profesoři (usuzuji pouze z profesorů, které jsem měl já) jsou velice příjemní, umí velice dobře anglicky (univerzita se chlubí tím, že každý znich studoval v anglicky mluvící zemi) a když student potřebuje s něčím pomoci, vždy se pokusí udělat maximum.

Všechny bych předem chtěl upozornit, že se může naprosto klidně stát, že v den vašeho odletu může být změněna nabídka předmětů. Mě osobně se to stalo a tak trochu mi to zkomplikovalo situaci (naštěstí mi na ČVUT vyšli vstříc a nějak velký problém by to být neměl). Tento prblém mají obě univerzity na kterých jsem byl. Těžko popsat proč, je to korejskou kulturou, a to pochopíte, až jsem dorazíteJ

Seoul National Univerzity of Technology

Univerzita, svou velikostí (hlavně tedy počtem studentů) připomínající ČVUT – okolo 20000 studentů, leží na severovýchodě Seoulu. Výše jsem psal, že Seoul má okolo 20ti milionů obyvatel. Je těžké to odhadovat. Z různých zdrojů můžete dostat různá data. Počet obyvatelů se pohybuje od 12ti do 25ti milionů a to v závislosti na to, jak moc se započítávají všechna předměstí (jen pro zajímavost, nejdelší trasa Seoulského metra měří cca 195km, takže kam až vlastně to předměstí sahá?). Kousek od kampusu jsou dvě zastávky metra (Hagye a Gongnam), kterými se dá za pár minut dostat do „centra“ Seoulu. Každopádně Seoul je město, které mě naprosto oslovilo svou velikostí, vzdušností a možnostmi, které nabízíJ

Kampus je o poznání větší než kampus Ajou, ale dle mého názoru je také takový víc otevřenější. O víkendech nebo v odpoledních hodinách slunečných dnů potkáte v kampusu nejen studenty a profesory, ale také rodiče s dětmi či procházející se seniory. Kampus SNUT připomíná více nějaký velký park, kde se dá strávit příjemně čas. Na druhou stranu se občas musí počítat s tím, že z kolejí do vzdálenější budovy to na hodinu může trvat pěšky i 10-15 minut (ale to považuji za příjemnou procházkuJ).

SNUT má velice krátkou mezinárodní historii. Vlastně jsou pouze 2 roky. Co z toho vyplívá? V mém semestru zde bylo 8 zahraničních studentů (4 Češi a 4 Taiwanci). K tomu zde bylo i několik dalších tudentů jiné, než korejské národnosti, a to studenti, kteří přijeli studovat celé 5ti leté studium (celkem nás nekorejců bylo asi 17, ale běloši, jen my 4 Češi). Těžko říct, co je lepší. V prvním semestru to bylo víc mezinárodní, ale druhý semestr jsem si užil asi víc po Asijsku a víc si užil tu pravou Koreu.

Většina předmětů v Angličtině je se studentama programu UNN (program mezi SNUT a jednou univerzitou v Anglii). Vše je vyučováno v Angličtině a profesoři jsou taktéž výborní. Ve srovnání s Ajou mi SNUT přijde více technické.

A co na závěr?

Jak tedy tyto dvě univerzity rovnat? Stále nevím. Nejde to. Pro mě byla každá z univerzit naprosto originální a nezapomenutelná. Kdo si chce užít víc mezinárodní život, tomu bych doporučil Ajou, kdo chce nasát tu pravou korejskou atmosféru, doporučuji SNUT.

Mě se díky ČVUT podařilo zažít něco naprosto bezkonkurenčtě úžasného. Strávit rok na těchto dvou univerzitách bylo to nejlepší, co mě kdy potkalo. Změnilo mě to? Ano hodně a jsem přesvědčen, že to změní i každého, kdo tam odcestuje po mě. Já si Koreu zamiloval a kdyby mi někdo zavolal a zeptal se „Hele Kubo, Tobě se tam tak líbilo, nechceš tam ještě jeden rok odstudovat?“, neváhal bych ani vteřinu...

Kontakt

Pokud by kdokoliv měl měl zájem o jakékoliv informace ať už o Korei jako takové či o univerzitách, můžete mě kontaktovat zde:

ICQ – 98569910

MSN – jakudo@centrum.cz (pozor, toto je pouze MSN, nikoliv E-Mail!)

Skype – j.dobes

Nebo navštivte www.jakudo.blogspot.com , kde je popsán celý rok mnou v Korei strávený.

Jsem naprosto přesvědčen, že komukoliv z vás se bude v Korei velice líbit~~^^

Jakub 야쿱 Dobeš

A jsem doma...

2008-06-21T15:08:00.005+02:00

Fang-yi:

Je až neuvěřitelné, jak moc rychle ten rok v Korei uběhl. Zažil jsem tak strašně moc věcí, že ani nejsem schopen je vyjmenovat a asi nikdo nepochopí to, jak o Korei díky všem těm zážitkům přemýšlím... Každému bych ze srdce přál podobnou zkušenost zažít, protože to je naprosto k nezaplacení:)

Každopádně jsem už doma a těším se až Vás všechny osobně potkám:)

Jeju-Do

2008-06-08T05:26:00.001+02:00

Tak zní oficiální název ostrovu, který leží těsně pod Jižní Koreou. Jelikož mi bylo několika lidmy doporučeno, že tento ostrov vidět musím, nezbylo mi nic jiného, než se tam podívat.

Půjčili jsme si s Fionou auto (jelikož letenky byly díky volnému dni vyprodané) a už ve středu navečer jsme se vydali na jih.

Jelikož jsme si auto půjčili i s navigací, nebyl vůbec žádný problém se kamkoliv dostat. I když byla navigace v Korejštině, naše znalosti byly dostačující na to, aby jsme zadali naši hledanou pozici – město Mokpo – a mohli vyrazit. Proč zrovna Mokpo? Je to jednoduché. Jeju je ostrov a tam se nedá dostat nijak jinak než lodí. No a ta loď kotví ve městě Mokpo, na jihozápadě Korei. Do Mokpa jsme se dostali až navečer a jelikož jsme byli rozhodnuti už předem, našli jsme motel a jednu noc přespali.

Ráno jsme měli docela hodně štěstí, jelikož jsme neměli nejmenší pon

ětí kdy taková loď odjíždí a vyrazili jsme celkem brzy. K přístavu jsme dorazili těsně před 9 a tak nějak na poslední chvíli jsme se nalodili. V podstatě jsme nastoupili a zavřeli za námi dveře.Cesta z Mokpa na Jeju-Do trvá asi necelých 5 hodin obrovskou lodí Queen Marry. Musím říct, že cesta tam bylo docela v pohodě, protože na lodi je restaurace, bar, obchůdky, televize, dá se jít na paluby a kochat se mořem, je tam možnost jít na internet či do herny atd... My většinu cestu strávili v restauraci a pak sledováním televize (Fiona spaním). Nicméně 5 hodin uběhlo nějak docela rychle a my se konečně dostali na ostrov. Do zamluveného hotelu jsme dorazili celkem rychle, protože je blíž k přístavu, než se na mapě zdálo. Jelikož jsme dorazili poměrně už ve večerních hodinách, rozhodli jsme se zajít hned na večeři. Nevím proč, ale ve čtvrtek bylo téměř všude zavřeno a tak jsme se museli smířit s McDonnalds. Další dny to bylo už lepší. Našli jsme podle průvodce obrovské trhy okolo centra, kde se nacházelo i spousta malých restaurací s korejským jídlem, a tak nebyl problém nějaké to chutné jídlo najít.

Za celý náš pobyt na Jeju jsme toho navštívili docela dost. Nejvíc mě asi zaujalo muzeum plyšových medvědů (Teedy Bear). Nevěděl jsem, co od toho čekat, ale proč to nezkusit. K mému překvapení byly všechny exponáty udělaného do nějakého motivu. Medvědi byly navlečeni a upraveni do různých pozic jako třeba známé hvězdy – Marrylin Monroe, Elvis Prasley či Beatles, byli v různých situacích – první vstoupení člověka na měsíc, výjevy z různých událostí či příběhů – pád Berlínské zdi, první televizní studio, atd atd... K muzeu je připojená i obrovská zahrada, kde samozřejmě medvědi nechybí☺

Jedním z další zajímavostí byla obrovská botanická zahrada. Byla udělaná naprosto výborně. Rozdělení do několika částí týkajících se různých typů rostlinstava – kaktusy a sukulenty, deštný prales, tropické ovoce mají situované do obrovského (fakt obrovského) skleníků. Trošku jsem se bál, aby na všechno stačil foťák, protože těch úžasných rostlin bylo víc než hodně.

Mezi dalšími místy, které jsme navštívili byl národní Jeju park a hlavně hodně pláží. Upřímě řečeno pláže nic moc. Vlastně jsme narazili jen na jednu hezkou, což mě trošku mrzelo, protože jsem jich čekal víc, ale i tak to nebylo špatné☺

Fotky ZDE.

Busan podruhé

2008-06-01T05:24:00.001+02:00

Je to až neskutečné jak se člověk vrací na již známá místa. Tentokrát bylo tím místem město, které mě zaujalo naprosto nejvíc v minulém semestru. Město Busan.

Je to celkem velké, asi 3 miliony obyvatel, přístavní město na jihovývhodě Jižní Korei. Já se tam vydal s Fionou a to vlakem KTX. Chtěl jsem to zkusit už dlouho a konečně byl dobrý důvod. KTX jsou rychlovlaky jedoucí rychlostí okolo 300km/h.

Do Busanu jsme se dostali asi za 2 hodiny, a jelikož jsme již měli zarezervovaný hotel, vyrazili jsme rovnou ze vlakové stanice metrem na Haeunde pláž, kde náš hotel stál. Shodou okolností je to to samé místo, jako jsme byli v minulém semestru s Míšou, Mettem a Jeroenem. Hotel nám byl doporučen českýma klukama, kteří jsou tu na SNUT také, a kteří tam již byli. Jméno hotelu bylo sice dost zvláštní „Suger Hotel“, ale stál za to. Obrovská, asi metr a půl úhlopříčka, televize, počítač, klimatizace, koupelna s velkou masážní vanou a naprostý kousek od pláže. No, nebudeme si nic nalhávat, v ČR by jsme to nazvali hodinový hotelJ Jenže tady je to to nejlepší. Jsou nejlevnější, na nejlepších místech a s nejlepším vybavením. Míša by mi to mohla potvrdit, protože jsme v jednom takovém spali v Incheonu, když jsme čekali na její letadlo domů do Čech...

Každopádně na hotelu jsme moc dlouho nezůstávali a hned ještě večer jsme se vydali na pláž a na večeři. Na pláži jsme k našemu překvapení objevili jakýsi koncert, bohužel pro nás neznámeho zpěváka a tak jsme davem pouze prodrali a pokračovali někam dále, v podstatě vlastně jen najít něco k večeři.

Druhý den jsme šli už na jisto... nějak kolem oběda, když jsme se konečně vykopali z postele, jsme vyrazili do asi největšího mořského aquaria. Je přímo na pláži asi ve 2 patrech pod zemí. Nějak si neuvědomuji, že bych někdy v podobném aquáriu byl a tak mě to velice mile a hodně překvapilo. K vidění bylo snad vše, co by se tak nějak běžně v moři dalo potkat. Od malých jakýchsi rybiček, přes vetší a přes rostliny až k obrovskému prostoru se žřaloky, rejnoky a obrovskými, téměř až dokonale organizovanými houfy ryb. Bylo to o to krásnější, že tou největší nádrží probíhal tunel, takže se většina těch úžasných mořských stvoření dala pozorovat i zdola. Celá návštěva nám zabrala několik hodin, protože bylo pořád co pozorovat. Navečer jsme se vydali na druhou obrovskou, sousední pláž (kterou si teď za Boha nemůžu vzpomenout jméno), kde jsme se krásně prošli, podívali do slavného rybího marketu a po návratu domů se v jedné malé restauraci (která se vlastně stávala poze se stánku, kde paní prodávala korejské pochutiny a asi dvou stolečků), kde jsme si dali výborná Lamjon (v podstatě nudle s jakýmsi jemným kořením).

V neděli se nedalo už nic moc dělat, jelikož jsme se museli vrátit zpět do Seoulu a tak jsme vyrazili na vlak dřív, chytře si dali do úschovny naše věci a vydali se projít po jakémsi centru okolo toho nádraží.

Někdy po obědě sednout a na vlak a zpět do Soulu do Nowonu a zpět na koleje...

Fotky ZDE.

Univerzitní festival

2008-05-24T12:32:00.001+02:00

Nevím proč, nevím jak a nevím kdo může za to, že se tady prostě uspořádal festival, ale každopádně jsem nebyl proti:)
Ve čtvrte a pátek se prostě slavilo, ať už to bylo cokoliv. Hodně různých skupit tu mělo své stánky, ať už jsme to byli my, zahraniční studenti, nebo studenti různých fakult a klubů. Náš stánek prodával banány na špejli v čokoládě a ledový čaj, který výtečně přišel vhod, poněvač bylo naprosto krásné počasí.
Když jsem se šel s pár lidma porozhlédnout kolem, tak jsme došli ke stánku s hafo moc oblečením a malým molem. Oni hned na mě, že to musím zkusit a že můžu něco vyhrát. A tak proč ne:) Princip byl v tom, že oni na mě navlekli nějaké oblečení (dle jejich vkusu) a já se musel nechat párkrát vyfotit. Fotky se pak vystavili a kolemjdoucí je hodnotili nálepkami (Čím víc nálepek každý dostal, tím líp;)). No a tak jsem získal 2. místo:) První byla jakási Korejská slečna, se kterou jsem prostě neměl šanci soutěžit:P No ale "vydělal" jsem si svých prvních 50000....wonů:D za modeling:D
Večer jsme s partou lidí šli na fotbalové hřiště, kde bylo pódium, hráli tam různé kapely a okolo hřiště byly rozestavěny různé stánky (od různých fakult atd..), kde se tak nějak hromadně pilo a občas i trošku jedlo.
Co na to říct. Korejci si taky umí užívat;) Hlavně, když je Soju....:D

Na obrázku jsem já s Darrenem a Ivy v oblečení, které na nás navlekli:)

Fotky ZDE.

"Školní" výlet do DMZ

2008-05-18T04:40:00.004+02:00

Je to zvláštní, jak se člověk vrací na místa, kde už jednou byl...
Škola nám nabídla jednodenní výlet do demilitarizované zóny (kde už jsem jednou byl se spolužákama s Ajou), ale jelikož jsem věděl, že jedou všichni a bude sranda, tak jsem samozřejmě jel taky;)
A vyplatilo se to. Sranda byla veliká:)
Naštěští pro mě jsme jeli do jíné části DMZ, do části, kde se severokorejci snažili prodolovat do Jižní Korei. Navštívili jsme třetí tunel, který se jihokorejcům podařilo objevit (třetí ze čtyř). Nevýhodou bylo to, že se tam nesmí fotit. Nechápu proč, protože to je jen děsně nepohodlně malý tunel (celou cestu jsem musel jít v předklonu) a vlastně tam ani nebylo moc co k focení (ale na internetu samozřejmě nějaké fotky jsou, tak jsem jednu vybral a je tady:)). Celý tunel je cca 80 metrů pod zemí, kam jsme se dostali po 11° svahu a jeho délka je něco víc než 350 m. Někde zhruba uprostřed je ocelová stěna (s dveřmi:D) a ostnatým drátem, aby se dál už nedalo jít. Po zdech byly vidět žluté značky, kterými si severokorejci značili místa, kde je potřeba dát nálože dynamitu pro další hloubení tunelu a jak jsme se později dozvěděli na videu v místním "kině", takže jihokorejci prostě jen využili toho, že se severokorejci o něco snaží a udělali z toho turistickou atrakci:) Na druhou stranu proč ne:)
Po DMZ následoval oběd, který mě tak trochu (hodně) zklamal, protože to byl vegetariánský oběd, kterého jsem se vůbec nenajedl a celý zbytek dne jsem měl dost obrovský hlad:D
Po "obědě" následovala prohlídka několika muzeí v "English Village", a to muzeum portétů a obličejů společné s monumentálně obrovskými obrazy čehosi, co nejsem schopen popsat, muzeum erotiky a muzeum starých věcí (řekněme z 50-90 let minulého století), což všem přišlo asi nejlepší, protože se na vše dalo sáhnout a vyzkoušet si:)
Po návratu zpět na univerzitu jsme se tak nějak hromadně rozhodli, že zajdeme na večeři a dali jsme si Sangapsa (grilované tlusté maso, které zrovna nemusím:D) při čemž šéf mezinárodní kanceláře Jong dotáhl láhev české Becherovky a tak jsme si hezky po česku připili;)
Po večeři jsme si ještě s Fionou zašli na Toasty do Isaca (něco jako je u nás stánek s párkem v rohlíku na václaváku, tak tady dělají pouze toasty), poněvač večeře nebyla přesně v našem stylu;)
Kdybych měl tento den ohodnotit, dostal by asi 10 bodů z 10:)

Fotky ZDE.