Jiří Brejcha

Po přechodu na Android 2.3.5 nefunguje stahování a aktualizování aplikací z Android Marketu

Jiří Brejcha — Tue, 31 Jan 2012 11:46:13 +0000

Jako spousta dalších uživatelů Androidu jsem upgradoval svůj Wildfire S na Android 2.3.5. Šlo o oficiální over-the-air update od HTC. Po pár dnech používání jsem zjistil, že nejsem schopen aktualizovat stávající nebo stáhnout novou aplikaci z Marketu.

Řešení

Běžte do Nastavení > Aplikace > Správa aplikací > přepněte se nahoře na Všechny aplikace > klepněte na aplikaci Správce stahování > vpravo nahoře vyberte Odinstalovat aktualizace. Restartujte telefon a všechno zase poběží jak má. Tímto krokem pouze odebíráte aktualizaci jedné aplikace (Správce stahování). Verze Androidu zůstává stále 2.3.5.

Tak a tohle jsou přesně chvíle, kdy mám chuť od Androidu utéct a koupit si iPhone nebo novou Nokii:)

Oblíbené články

Obnovení textu z poškozeného dokumentu DOC nebo RTF

Jiří Brejcha — Sat, 14 Jan 2012 15:08:37 +0000

Píšu dokument, průběžně ho ukládám, všechno mám hotovo, naposledy ukládám a zavírám Word. Po pár minutách vytvořený dokument otevírám a kdeže. Dokument je z nějakého důvodu poškozený a Word mě nabádá, ať si alespoň obnovím text pomocí nástroje Text Recovery Converter. Kde ho najít už bohužel neprozradí.

Pokud se dostanete do podobné situace, řešení není obtížné. Jako obvykle jen musíte vědět, kam kliknout. Otevřete si Word, klikněte na kulaté tlačítko Office a z nabídky vyberte Otevřít. Otevře se nové okno. Vpravo dole, kde volíte typy zobrazených souborů si vyberte Recover text from any file (Obnovení textu z libovolného souboru). V horní části okna najděte váš poškozený dokument a otevřete ho tlačítkem Otevřít. Word se pokusí zachránit z vašeho poškozeného dokumentu alespoň text. Ten sice musíte znovu naformátovat, ale nemusíte ho celý psát znovu.

Oblíbené články

Pořiďte si rádio na kolo a broukejte si po cestě

Jiří Brejcha — Sat, 02 Jul 2011 08:14:19 +0000

Po loňském návratu z Amsterdamu do Prahy mě praštil do očí sociální rozměr pohybu po městě na kole. Co tím myslím? V nizozemské metropoli se ráno probudíte, nasednete na kolo a cestou potkáváte usměvavé optimistické tváře nekonečného roje cyklistů a cyklistek. Zastavíte na červené, rozhlédnete se kolem sebe, prohodíte pár slov a jen tak si užíváte atmosféru. V Praze také ráno přibrzdíte na červené, ale místo lidí vám dýchají za zády koně napěchovaní do útrob aut. Na cyklistu narazíte jen sporadicky, pokud tedy zrovna nemáte cestu po cyklostezce podél Vltavy.

Lidský faktor mi prostě po cestě do práce každé ráno chybí. Řekl jsem si, že bych si s sebou mohl vzít do uší nějaký oblíbený podcast nebo muziku, ale sluchátka jsou pro cyklistu asi stejně bezpečná jako šátek přes oči pro leteckého dispečera. Jal jsem se tedy pátrat po nějakém pěkném rádiu, které by se dalo vozit jednoduše na kole a mělo hlasitý reproduktor.

Po dlouhém váhání jsem si pořídil kapsičku s integrovaným reproduktorem SoundShell Bike Speaker Case. Letos se mi poštěstilo a půjčil jsem si na porovnání přehrávač Agogs Bike Music (AGM) od pražského prodejce elektrokol ekolo.cz. Vyzkoušel jsem si obě řešení a tady je výsledek.

Jaká je nabídka?

V Čechách je nabídka cyklorádií a reproduktorů hodně omezená, takže prakticky jediným kouskem, který tady pořídíte, je rádio a MP3 přehrávač s hlasitým reproduktorem Agogs Bike Music.

Na Amazonu najdete celou řadu podobných přehrávačů, ale já jsem se rozhodl pro kapsičku Sound Shell. Ta má v sobě zašité dva reproduktory zakončené 3,5″ stereo jackem. Zároveň slouží jako pouzdro na brýle a obal pro váš přehrávač nebo telefon, který už ovšem musíte dodat sami.

Hotové řešení nebo samostatný reproduktor k vašemu přehrávači

Hned na začátku je dobré si uvědomit, co vlastně chcete a jak to budete používat. Jste zvyklí mít všechnu muziku v telefonu a odrazuje vás kopírování MP3 skladeb do dalšího zařízení? Máte rádi svůj iPod, kde máte nastavené automatické stahování podcastů a nechcete řešit jak dostat jeho obsah do jiného přehrávače, který budete vozit na kole? Pak je ideálním řešením pro vás právě SoundShell. Jednoduše váš telefon nebo přehrávač zapnete uložíte do kapsičky, připojíte reproduktor a s refrénem na rtech můžete vyrazit za svým cílem.

Pokud třeba nemáte vhodné zařízení pro skladování hudby, pořiďte si hotové řešení vše v jednom. Zástupcem této rodiny je například zmiňovaný Agogs Bike Music. Nejde prakticky o nic jiného než běžný MP3 přehrávač s FM rádiem a hlasitým reproduktorem. Oproti SoundShellu je ale o poznání skladnější, má lepší zvuk a rychleji ho sundáte z kola, když ho necháváte stát na ulici. I to je velmi praktické.

Agogs Bike Music

Abych se neopakoval, shrnu, že ABM je 2 GB MP3 přehrávač vybavený FM rádiem a hlasitým leč velmi kvalitním reproduktorem. Pomocí přiloženého kabelu ho připojíte k počítači, kde se zobrazí jako běžné vyměnitelné zařízení (podobně jako flashdisk). Všechny MP3 soubory ovšem musíte nakopírovat do přehrávače ručně. Nedalo mi to, a tak jsem pomocí HD Tune Pro otestoval rychlost čtení a zápisu paměti přehrávače. Musím říci, že výsledky nejsou zrovna růžové. Čtení se pohybuje okolo 6,5 MB/s, ale zápis lehce pokulhává okolo 2,7 MB/s. Pokud budete často nahrávat do přehrávače smršť nových souborů, budete si muset chvilku počkat, než se kopírování dokončí. Použitý systém uložení souborů je FAT.

Z USB portu počítače se také nabíjí integrovaný akumulátor. Jeho výdrž by se měla pohybovat okolo 10h v závislosti na úrovni hlasitosti a režimu poslechu (reproduktor nebo sluchátka).

Příjemnou funkcí je, že Agogs může sloužit i jako reproduktor pro jiné zařízení, které k němu připojíte přes line-in vstup.

Musím přiznat, že jsem měl největší obavy z uchycení přehrávače na řidítka. Přidělává se pomocí silikonové kostičky a dvou pásků se suchými zipy. Kupodivu ale tento systém funguje velmi pěkně a vše drží jako přibité i při jízdě po kostkách. Navíc díky němu můžete rádio uchytit směrem k sobě i od sebe.

Pokud byste nechtěli poslechem rušit své okolí nebo si vzali přehrávač jinam než na kolo, můžete do něj připojit libovolná sluchátka a poslouchat diskrétně.

Jako majitel SoundShellu musím uznat, že Agogs má sice srovnatelně hlasitý zvuk, ale o poznání kvalitnější. Výrobce udává, že rádio osazuje zesilovačem třídy D, takže možná je to právě on, kdo dodává zvuku ten správný říz. Rozdíl poznáte hlavně v rušném prostředí města, kdy se okolo vás neustále šíří kulisa šumu. Agogs má v tomhle případě výrazně zřetelnější projev. Zpívajícímu interpretovi nebo řečníkovi tedy lépe rozumíte, jakoby lépe artikuloval. Projev SoundShell se oproti tomu v okolním hluku lehce ztrácí a není tak čitelný.

Každé z tlačítek přehrávače má hned několik funkcí, které se odvíjejí od toho v jakém režimu se právě nacházíte. Více se dozvíte ve videu nebo v českém návodu. Ovládání tedy může být v první chvíli trošku obtížnější, ale je to jen otázka zvyku.

Cena: 1500 Kč
Kde koupit: Ekolo.cz

SoundShell Bike/Bicycle Speaker Case

SoundShell Case bychom zjednodušeně mohli nazvat pouzdrem na brýle se zabudovanými stereo reproduktory. Na řidítka ho přiděláte pomocí třech pásků se suchými zipy. Protože slouží i jako pouzdro pro přehrávač/telefon a brýle, má větší rozměry než ABM. Montáž na řidítka není tak pohotová jako u Agogsu.

Hlavním přínosem je pro mě to, že SoundShell není přehrávač, ale jen reproduktor. Díky tomu mám veškeré skladby na jenom místě v MP3 přehrávači a vám odpadá péče o více různých zařízení (MP3 v přehrávači, MP3 v počítači, MP3 v iPodu).

Máte-li svůj oblíbený playlist ani si toho nevšimnete, ale pokud rádi přeskakujete mezi písničkami podle aktuální nálady, budete muset pokaždé otevřít kapsu a pošťouchnout váš telefon nebo přehrávač. Řešit by to mohl držák přehrávače nebo telefonu na řidítka.

Napájení řeší dvě tradiční, ať už nabíjecí nebo alkalické, tužkové AA baterie. Udávaná výdrž je okolo 12h.

Cena: $ 45 + $ 15 poštovné přes Shipito
Z Amazonu ale nelze poslat do ČR, musíte použít například přes Shipito.

Porovnání obou rádií

Diskutujte

A co vy a rádio na kole? Zajímá vás nějaký údaj, který jsem tu nezmínil?

Oblíbené články

Ochraňte své jízdní kolo před zlodějem

Jiří Brejcha — Fri, 27 May 2011 13:20:36 +0000

Ukradení kola můžete zpravidla předejít použitím robustního podkovového zámku. Někdy ale nepomůže ani to. Když už vám kolo odcizí, je tu možnost, jak ho můžete najít a jak zabránit jeho přeprodání nic netušícímu novému majiteli. Městská policie nabízí bezplatnou registraci vašeho miláčka do tzv. Centrálního registru jízdních kol. Před několika dny jsem si registraci vyzkoušel na vlastní kůži a doporučil bych ji i vám.

Jak to funguje?

Přijdete na služebnu Městské policie s kolem, občankou a dokladem o koupi, pokud ho doma najdete. Strážníci si kolo nafotí, opíší sériové číslo a spolu s vaším jménem a adresou zanesou do registru i váš telefon a e-mail. Na kolo vylepí malý štítek s registračním číslem a výstražný štítek upozorňující na to, že kolo je v registru policie. Rovnou také dostanete tzv. Evidenční průkaz jízdního kola – malou kartičku s evidenčním číslem kola, vaším jménem a datem zanesení do registru.

Co dělat v případě odcizení kola?

Pokud dojde na nejhorší, nahlásíte krádež vašeho kola na policejní služebně a oni ho zanesou do Evidence odcizených jízdních kol. Při kontrolách bazarů nebo při nalezení odloženého kola strážníci zjišťují, zda kolo nebylo odcizené. Pokud ho najdou v registru, dají vám vědět. Kontaktní informace na vás mají z registru

Co když chci kolo prodat?

I na to tvůrci registru mysleli. Doporučené je navštívit služebnu policie osobně spolu s novým vlastníkem a kolo převést na něho. Když to nejde jinak vystačíte si i s kupní smlouvu, kterou na služebnu osobně doručíte.

Prostor pro zlepšení

Aktuálně je registr používán pouze na území Prahy. Najdou-li vaše kolo někde jinde, je to problém, protože zatím jednotlivé kraje nespolupracují a nesdílí data z registru. Stejně tak mají možnost zanesení kola do registru pouze obyvatelé Prahy.

Moje zkušenost

Já osobně jsem nebyl přímo na policejní služebně, ale registroval jsem si kolo v rámci kampaně u stánku Městské policie na Pankráci. Mimochodem taky si služebnu představujete jako temné chladné místo, kde vás nevidí moc rádi? Ale o tom snad někdy jindy:)

Jak určitě víte, jezdím na skládacím Bromptonu, čímžpádem jsem vzbudil zájem všech přístojících. Registrace proběhla během dvou minut. Sundal jsem z kola brašnu, strážníci udělali fotky, opsali si nacionále, vzali si na mě kontakt a já mohl běžet. Na kolo mi vylepili dvě nálepky a dostal jsem i malé reflexní samolepky od Besipu. Zatím nemám o jejich umístění jasno – na polobotky se moc nehodí ale na helmě se možná budou cítit jako doma.

Lehce humorná situace nastala, když se strážníci snažili dopídit velikosti rámu mého Bromptonu. Nemohli přijít na to, co uvést do registračního formuláře. Brompton je zkrátka trošku atypický:)

A výsledek? Sice nosím kolo všude s sebou (na obědě ho posadím pod stůl, v knihovně do šatny,…), ale když už ho musím někde nechat zamčené, mám lepší pocit. Udělal jsem maximum.

Odkazy

Článek v časopisu Tučňák: tady
Online hledání v registru podle sériového čísla: tady
Služebny provádějící evidenci: tady

A vy?

Tak a teď je to jen na vás. Jdete do toho taky?

Oblíbené články

Moje skládačka Brompton

Jiří Brejcha — Sat, 23 Apr 2011 09:31:50 +0000

Tentokrát bych se s vámi rád podělil o jednu netradiční „hardwarovou perličku“. Nemá s počítači nic společného, ale zato mi zpříjemňuje téměř každý den a každou cestu po městě. Řeč je skládacím kole Brompton. Možná teď zaběhnu do přílišných detailů. Pokud byste si chtěli přečíst nějaký „úvodník“ do moderních skládaček, patrně nejlepším českým zdrojem jsou články L. Bláhy.

Výzbroj

Já osobně jsem se rozhodl pro variantu M6L a časem jsem dospěl i k zadnímu nosiči, čímž kolo odpovídá modelu M6R. Znalí už možná z modelového označení poznali, že mám šestirychlostní model s kulatými řidítky. Pokud budete stejně jako já stát před rozhodnutím, jestli si pořídit šestirychlostí nebo třírychlostní variantu, zkuste se na obou projet. Mé doporučení pro Prahu zní jednoznačně. Čím více převodů tím lépe. Typ řidítek je otázka vkusu s tím, že ta rovná (typ „S“) jsou posazena o něco níže. Jste-li vyššího vzrůstu, prohnutá varianta typu „M“, je asi nejlepší volbou. Emka jsou líbivá a dávají Bromptonu jeho typický výraz. Po montáži zadního nosiče celé kolo lehce přibude na váze, ale jeho užitek rapidně vzroste. Přikoupením 4 koleček Easy Wheels nosič dostává úplně jiný rozměr a vy můžete složené kolo vozit vedle sebe za vytažené sedlo viz obrázek „nákupního vozíku“ níže.

V některém z dalších příspěvků se detailně zakousnu do příslušenství a dám vám pár tipů na drobnosti, které vám usnadní každodenní dojíždění.

Použití

Pořízení tohoto kolečka bylo nejlepší investicí, kterou jsem za poslední roky udělal. Dává mi neuvěřitelnou volnost, rychlost a můžu s ním kamkoli si jen vzpomenu. Do práce, do školy, na poštu pro balíček, na obědě ho složím pod stůl a v napůl složeném stavu ho v supermarketu použiju jako nákupní vozík. Když navíc narazíte na ochotnou paní šatnářku a odměníte ji úsměvem, můžete vyrazit třeba i v saku do Obecního domu a kolo odložit v šatně.

Původně jsem chtěl napsat, že ani nepotřebuji kupón MHD, ale občas je dobré ho mít. Takřka vždy jezdím „v civilu“ a mým cílem je nezpotit se. Proto si občas zkrátím náročnější part metrem. Ve složeném stavu se ale nemusíte bát naskočit i do tramvaje nebo autobusu. Služeb městské dopravy si vážím i při letních bouřkách.

Zima a skladování

Ani přes zimu se nemusíte příliš omezovat. Loni jsem začal pravidelně jezdit začátkem února. I když se to možná na první pohled nezdá, skládačka si udělá cestu i tam, kde by obyčejné kolo končí. Takže sníh ji nedělá žádné problémy. Náledí (patrně díky nízko posazenému těžišti) sice zvládá mnohem lépe než například trekové kolo, ale není radno pokoušet štěstěnu. No a když zrovna počasí cyklistům opravdu nepřeje, i tady má skládačka navrch. Jednoduše ji během pár sekund složíte a postavíte v běžném bytě pod věšák nebo do skříně. Přesně tak jednoduše, jak to zní.

V práci i v restauraci se pohodlně vejde po stůl, takže nikdo ani netuší, že jste nepřišli „po svých“.

Cestování

Plánujete výlet autem? Přibalte si do kufru dvě skládačky. Nepotřebujete žádný nosič a do kufru se vám pohodlně vejdou spolu s košíčkem na piknik a dalším zavazadlem.

Chystáte se do zahraničí vlakem nebo autobusem? Mám skvělou zkušenost. Na Florenci nasednete do autobusu, druhý den se probudíte v Amsterdamu, krosnu nasadíte na záda a namíříte si to na skládačce rovnou do hotelu. Ušetříte za taxi, hromadnou dopravu a navíc si toho na kole prohlédnete mnohem více než pěšky.

Cestou tam jsem měl převoz kola zdarma, cestou zpátky jsem si rád zaplatil 200 Kč. To přeci za ten luxus stojí. Máte s sebou vlastní kolo a můžete se po městě pohybovat, jak se vám jen zlíbí.

Systém uchycení zavazadel

Brompton má úžasný systém uchycení zavazadel a dodává hned několik svých brašen. Můžete si pořídit klasickou messenger bag (na obrázku), koženou spisovku nebo třeba jen košík na převážení vašeho čtyřnohého miláčka. Vpředu na rámu je umístěný klip, na který nacvaknete zavazadlo a můžete vyrazit. Je to jednoduché, funkční a návykové:) Tím, že brašna jede stále před vámi, máte záda stále volná a obejdete se bez batohu. Obzvlášť v letních měsících tak máte záda stále v suchu.

Co to stojí?

Ano, Brompton je jednička ve skládacích kolech a není nejlevnější. Skládačky jiných výrobců začínají už okolo 10 000 Kč, ale investice do Bromptonu opravdu, opravdu, ale opravdu nelituji. Narozdíl od ostatních skládaček totiž i po roce ježdění neustále objevuji maličkosti, které mi ovšem totálně zpříjemňují každou cestu. Jsou na správném místě a fungují, když je zrovna potřebujete. Kolo můžete odstavit na zadní kolečka, můžete ho bez držení rukama nést na rameni na eskalátoru v metru, po složení a vytažení sedla můžete Bromptona tlačit vedle sebe a v neposlední řadě se všude vejdete. Podobné maličkosti, které ale absolutně mění celou hru, si prostě zamilujete.

Pro mě osobně je každá jízda na Bromíku zážitek k nezaplacení a relax. Když každé ráno míjím kolonu aut mířící do centra Prahy a nervózně telefonující řidiče, mám úžasný pocit, že v tom zkrátka nejedu s nimi. Narozdíl od nich si můžu vybrat cestu příjemným prostředím a vím, že v cíli budu včas a v klidu.

Kde si ho vyzkoušet?

Ať už uvažujete o skládačce od Bromptonu nebo Dahonu, vřele doporučuji navštívit skládačkovou speciálku Velorama.cz. Mají tam vystavené snad všechny varianty od Bromptonu i Dahonu a téměř na všem se můžete okamžitě projet a zkusit si, jak vám daný model sedne. Mě osobně to při výběru kola neuvěřitelně pomohlo.

Praha je malá

Po Praze jezdím naprosto všude, takže jestli potkáte s úsměvem šlapajícího, bezmála dvoumetrového člověka na „maličkém kole“, těší mě:)

Oblíbené články

Tisk animovaných prezentací? Žádný problém!

Jiří Brejcha — Thu, 17 Mar 2011 10:19:08 +0000

Pokud jste se někdy snažili vytisknout (nebo převést do PDF) animovanou powerpointovou prezentaci, víte, jak to dopadne. Na slajdu bude změť šipek, čar a obrázků.

Krásným příkladem toho, že i na univerzitách může vznikat šikovný software, je plugin do PowerPointu nazvaný PPspliT. V ribbonu (chcete-li Pásu karet) vám po instalaci přibude nová záložka s tlačítkem Split animations. Po jeho stisknutí PPspliT rozfázuje animace do více slajdů. Každý krok animace tedy bude zachycený na vlastním slajdu. Pak už jen prezentaci vytisknete nebo převedete do PDF. Velmi pěkné, zkuste to;)

Stránka pluginu: zde
Kompatibilita: PowerPoint XP (2002), 2003, 2007 a 2010 (32bit, 64 bit)

Oblíbené články

Moje zkušenost s Multihostingem od Active 24

Jiří Brejcha — Wed, 05 Jan 2011 12:53:21 +0000

Možná jste v poslední době zaznamenali reklamní kampaň Active 24 zacílenou na službu, kterou celkem přiléhavě označují jako multihosting. Oč jde? Tradiční model je přibližně následující. Koupím si doménu a spolu s ní i nějaký ten hosting. Časem zjišťuji, že by bylo dobré koupit nějakou další doménu. K ní pořídím další hostingovou službu. Takto bychom mohli pokračovat pro každou další. Multihosting je služba, díky níž máte všechny své domény pod jednotnou správou. Nemusíte tedy pořizovat pro každou z nich vlastní webhosting a ve výsledku ušetříte i nějakou tu korunu.

Varianty

Doposud jsem mluvil spíše řečí marketingu. Ale od toho jsou tu jiní. Zkusím krátce vypíchnout, v čem je multihosting jiný od ostatních programů. Na výběr máte mezi variantou pro 5 nebo 10 domén. Rozhodnout se také můžete pro Linux nebo Windows Server. K pětidoménové variantě dostáváte 5 GB diskového prostoru, u varianty pro 10 domén je to dvojnásobek.

Diskové kvóty

Prostor můžete libovolně rozdělit mezi domény, tak jak vám to zrovna vyhovuje. Pokud časem zjistíte, že vám u jedné z domén dochází diskový prostor, stačí „za jízdy“ změnit diskovou kvótu.

Databáze

Ke každé z domén si můžete založit jednu MySQL nebo jednu Microsoft SQL Server databázi. Nečekejte nic převratného, funguje to přesně tak, jak jste zvyklí. Inu proč také měnit něco, co je vyzkoušené a funguje?

V případě, že potřebujete více databází, je každá další zpoplatněna částkou 69,- Kč/měsíc bez DPH.

Administrační rozhraní

Každý webhostér připravil pro své zákazníky webové administrační rozhraní. Podle toho, jak detailně je zpracované, můžete měnit vlastní rukou více či méně nastavení vašich virtuálních serverů. Rozhraní Active 24 mi opravdu vyhovuje. První seznámení s ním mi zabralo nějaký čas, ale vyplatilo se to. Takřka vše, na co si vzpomenete, si můžete nastavit sami a nemusíte volat nebo psát požadavek na technickou podporu.

Musím ale na rovinu přiznat, že tu a tam mi u konfiguračního formuláře chyběla názorná ukázka správného formátu vkládaného řetězce. Ocenil bych, kdyby pod každým z nich byla krátká větička typu „To a to zadávejte v tom a tom formátu s tečkou“.

Detailní konfigurační možnosti ale toto negativum převážili. Líbí se mi, že mohu měnit kdykoliv sám změnit libovolný parametr. Měníte Sender ID záznam nebo vytváříte nový DNS záznam typu A? Obojí vlastními silami změníte v sekci DNS.

Změna registrátora domény

Překvapilo mě, jak snadný a rychlý je proces převodu domény spravované jiným registrátorem k Active 24. Abychom si ujasnili, že mluvíme o stejné věci, převodem mám teď na mysli pouze změnu registrátora. Zkoušeli jste to někdy? Nevím proč, ale měl v hlavě zaryté obavy, že to potrvá nějaký čas a že doména bude nějaký čas nefunkční, ale nic z toho se nekonalo. Podívejte se, jak to funguje v praxi.

Vyplňte formulář v administraci Active 24. Najdete ho v sekci Domény -> Transfer. Stávajícího registrátora domény nemusíte vůbec kontaktovat.
Pomocí webového nástroje NIC.cz si nechte e-mailem zaslat heslo pro transfer (tzv. Authinfo), kterým autorizujete celou transakci.
Získané heslo zadejte do formuláře z bodu 1. a jeho odesláním zahajte převod domény.
Přibližně za 2 minuty vám přijde e-mail oznamující úspěšné dokončení transferu domény k Active 24. A to všechno bez výpadku webu.

Změna name serverů

V případě, že chcete převést pouze name servery (NS) je vše ještě snazší. V administraci Active 24 vyplníte formulář a odešlete ho. Upozorním na jednu věc. Po převodu NS k Active 24 se zkopírují veškeré DNS záznamy z původního name serveru. To je dobré mít na paměti hlavně v případě, když migrujete produkční web.

Obdobným formulářem jako v předchozím případě požádejte o změnu name serverů.
Obratem vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení akce. Na ten klepněte.
Nyní nezbývá než pár hodin počkat, než se změny projeví.

Kompletní scénář přechodu na multihosting

Poslední zkušeností, o kterou bych se rád podělil, je kompletní scénář migrace produkční domény z cizího hostingu na multihosting u Active 24. Slovíčkem kompletní mám na mysli změnu webhostingu včetně přenosu souborů a databáze, změnu registrátora domény a v neposlední řadě také name serverů, které zaručují propagaci vašich DNS záznamů. Zvláštní pozornost věnujte DNS, protože čas propagace změn je opravdu dlouhý. Tento postup jsme si sám vyzkoušel a osvědčil se mi. Může tedy pomoci i vám.

V administraci Active 24 v sekci Multihosting si založte nový virtuální server respektive vložte název domény a přidělte ji diskový prostor. Rovnou také založte novou databázi. Žádný z těchto kroků nemá vliv na funkčnost vaší webové prezentace, která běží u stávajícího webhostera.
Od stávajícího poskytovatele hostingu překopírujte veškeré soubory a umístěte je pomocí FTP protokolu do odpovídající složky u Active 24. Pokud používáte zabezpečené SFTP, věnujte pozornost následující kapitole.
Přeneste také obsah vaší databáze.V případě MySQL je šikovným nástrojem phpMyAdmin (u Active 24 ho najdete v sekci Další aplikace).
Zkopírujte i váš .htaccess.
Nyní požádejte stávajícího správce vašich DNS záznamů o změnu záznamů. Cílovou adresou záznamů bude IP adresa serveru u Active 24.
Po několika hodinách přebere funkci produkčního webserveru ten u Active 24. Obsah umístěný u původního webhostingu už nebude aktivní.
Zkontrolujte, zda po přesunu k Active 24 všechno funguje. Pokud se mezi body 2. a 6. změnil obsah vašeho webu nebo databáze, je potřeba tyto změny promítnout i do nové databáze a souborů u Active 24.
Pokud jste úspěšně prošli předchozí kroky, máte nejobtížnější část za sebou. Nyní už jen požádejte o převod domény od původního registrátora k Active 24 (viz kapitola „Převod domény od jiného registrátora“).
Podle návodu v kapitole „Převod name serverů“ změňte aktuální sadu name serverů.
Zkontrolujte, zda DNS záznamy odpovídají vašim představám.
Finální kontrolou si ověřte, že vše funguje. Pokud ano, kontaktujte původního webhostera, poděkujte mu za spolupráci a poproste o smazání dat a databáze.

Uznávám návod je to dlouhý, ale věřte mi, že jakmile ho jednou zkusíte, převod další domény pro vás bude hračka.

Jak na SFTP připojení?

Pokud se vám nedaří připojit k FTP serveru, důvod je následující. Pomocí SFTP protokolu (port 22) se vám to povede pouze pokud přidáte svou IP adresu, ze které se připojujete, mezi povolené. V případě, že se povolováním nechcete zabývat nebo se často připojujete z různých míst, využijte pro SFTP nestandardní cílový port 10222.

Závěr

Rozepsal jsem dosytosti. Pojďme si tedy udělat takové rychlé manažerské shrnutí.

Pokud máte více domén je multihosting šitý na míru právě vám. Všechno spravujete z jednoho rozhraní a navíc máte detailní konfiguraci ve svých rukou. Pokud víte, co děláte, dokážete se obsloužit sami bez pomoci technické podpory. Toho si já osobně opravdu cením. Co se týče nákladů na provoz, vychází také velmi příjemné číslo.

Máte-li jen jednu doménu, kupte si klasický hostingový program. Multihosting by pro vás měl význam jen v případě, že v brzké době plánujete nákup dalších domén.

S úrovní technické podpory mám příjemnou zkušenost. Řekl bych, že se napříč různými hostingy příliš neliší a nebo mám štěstí na výběr kvalitního webhostingu:)

Oblíbené články

Lenovo W510 – i v doku zvládne zobrazovat maximálně na dvou displejích

Jiří Brejcha — Wed, 29 Dec 2010 06:06:31 +0000

Pokud se stejně jako já pokoušíte najít údaj o tom, kolik displejů lze připojit k notebooku Lenovo W510, patrně nenajdete uspokojivou odpověď. Rozhodl jsem to tedy na vlastní kůži vyzkoušet.

Šasi stroje je osazené 1x VGA a 1x DisplayPort konektorem. Připojíte-li ovšem externí monitor k oběma z nich, funguje pouze jeden. Druhý se automaticky vypne. Grafická karta totiž i přes svůj vysoký výkon může pohánět maximálně dva displeje. Tedy interní notebookový + jeden externí nebo vypnutý interní displej + dva externí monitory.

Dokovací stanice nepomůže

Pohledem na dokovací stanici určitě nabydete dojem, že k ní můžete připojit, co se vám zlíbí. Najdete na ní 1x VGA, 2x DVI a 2x DisplayPort.

Zklamu vás, platí stejné pravidlo jako v případě notebooku samotného. Funkční je interní displej notebooku a jeho externí kolega připojený k libovolnému z portů dokovací stanice. Druhou možností je zakázat interní displej a připojit ke stroji dva externí. Vyzkoušel jsem konfiguraci interní displej + externí přes VGA, interní displej + externí přes DVI, interní displej + externí přes redukci z DisplayPortu na DVI (protože nemám k dispozici monitor s DisplayPortem), dva monitory připojené k doku přes DVI + vypnutý interní displej a také jeden monitor připojený k DVI doku + druhý na DisplayPortu notebooku + vypnutý interní displej notebooku. Ve všech případech všechno fungovalo skvěle a obraz byl čistý. Ve vzduchu visí pouze onen nepříjemný limit počtu připojených displejů. Situace z obrázku, kdy jsou aktivní oba externí + interní diplej, zkrátka nedocílíte.

Pozor si také dejte na jednu věc. Pokud notebook zadokujete, vypíná se VGA port na šasi notebooku a jeho funkci přebírá VGA port na dokovací stanici, což je celkem logické. DisplayPort na těle notebooku zůstává funkční i po zadokování stroje.

Viděno očima operačního systému

Windows je všechny rozpoznají, ale dovolí vám aktivovat pouze dva z nich. Třetí zůstane prošedivělý, jako ten na obrázku s číslem 3. Vybrat si můžete, zda chcete používat integrovaný displej + jeden externí nebo pouze dva externí.

Testovaná konfigurace

Lenovo W510 Type 4389-AC1
Dokovací stanice Lenovo Type 4338
Napájecí zdroj Lenovo 135W
Windows 7 x64
2x 24″ LCD Samgung SyncMaster 245B
Redukce z DisplayPortu na DVI
Propojovací kabely délky 2m

Doporučení a závěr

Pokud se právě rozhodujete, který z notebooků od Lenova pořídit a víte, že použijete podporu více monitorů, ptejte se po podpoře technologie NVIDIA Optimus. Seznam strojů, které jí jsou vybavené, najdete tady. V podstatě jde o novou generaci techniky přepínaní mezi integrovanou grafickou kartou a tou dedikovanou. Díky tomu, že stroj obsahuje dva grafické adaptéry, umožňuje připojit až dva displeje ke každému z nich. Počítač podporující Optimus tím pádem dokáže pohánět až 4 displeje. Celý white paper věnovaný této technologii si můžete nastudovat tady.

Chcete-li třídisplejovou konfiguraci provozovat na Lenovu W510, nezbyde vám, než si pořídit externí grafickou kartu.

Oblíbené články

WD My Passport Essential 500 GB – test USB 3.0 a podporovaných kabelů

Jiří Brejcha — Sun, 26 Dec 2010 21:07:09 +0000

Tentokrát jsem se pustil do otestování externího disku WD MyPassport Essential 500 GB. Zajímalo mě, jakým USB konektorem je osazený, jaká je reálná přenosová rychlost USB 3.0 a jestli jde použít i jiný kabel, než ten, který je součástí balení. Výsledek si můžete prohlédnout v tomto videu.

Závěry

Disk je předformátovaný systémem NTFS. Neobsahuje virtuální CD-ROM mechaniku se SmartWarem, což jistě oceníte. Nebylo to zrovna šťastné řešení.

Po připojení USB 3.0 kabelem do USB 3.0 portu počítače se rychlost čtení z disku pohybuje okolo 70 MB/s. Disk můžete spojit s PC také standardním MicroUSB kabelem. Potom nezávisle na tom, zda je váš počítač vybaven USB 3.0 portem či nikoliv, dosahuje rychlost přibližně 30 MB/s. Týž výsledků jsem dosáhl i reálným kopírováním velkého souboru ve Windows, takže nejde jen o teoretická čísla.

Pokud to jen trošku jde, používejte USB 3.0 port počítače a dodávaný kabel. Tím z disku dostanete maximum. V případě, že tento kabel zrovna nemáte při ruce, poslouží vám za cenu nižší rychlosti (USB 2.0) i obyčejný MicroUSB kabel.

Oblíbené články

Založte si účet na MojeID, než vás někdo předběhne

Jiří Brejcha — Wed, 24 Nov 2010 19:22:45 +0000

Jak už jste možná zaregistrovali, sdružení CZ.NIC rozjíždí novou službu jednotného přihlašování s názvem MojeID. Oč jde? Počet uživatelských jmen a hesel, která musí dnešní uživatel internetu udržet, stále narůstá. Právě s tím by vám mělo MojeID pomoci. Funguje to tak, že si na webu MojeID založíte účet a vyberete si uživatelské jméno a heslo. Myšlenka je taková, že se pomocí této dvojice údajů budete moci přihlásit do všech podporovaných webů na českém internetu. A tím odpadá nutnost pamatovat si zvláštní přihlašovací údaje pro každý web, kde jste zaregistrováni. To zní zajímavě, nebo ne?

Registrace

Proces registrace hravě zvládnete. Vyberete si volné uživatelské jméno, vymyslíte heslo a vyplníte základní kontaktní údaje. Následně vám přijde e-mail s ověřovacím kódem, dále ověřovací SMS a konečně také dopis na vaši poštovní adresu. Kódy postupně zadáte do svého profilu a vás účet je plně funkční.

K čemu mi to bude?

Hlavním přínosem pro vás určitě bude snížení počtu přihlašovacích údajů, které si musíte pamatovat. Představte si ale třeba, že jste se přestěhovali a změnili adresu, e-mail nebo telefonní číslo. Místo toho, abyste údaj měnili ručně napříč všemi službami, kde jste se zaregistrovali, provedete jednoduchou úpravu ve vašem profilu na MojeID.

Samozřejmě je důležitá i bezpečnost vašich osobních údajů. I z tohoto pohledu mi přijde rozumné, svěřit se do rukou nezávislé organizace CZ.NIC, která již léta úspěšně spravuje registr českých domén.

Tolik tedy v rychlosti ke službě MojeID. Mým cílem není, abych vás tu přesvědčoval, jak je služba úžasná, to posuďte sami. Přesto ale musím pochválit design a funkčnost webu MojeID. Vypadá a funguje skvěle.

My budeme, ale uživatelská jména nebudou…

A dobře míněná rada na závěr. V tuto chvíli možná nevidíte ve službě MojeID reálné využití, ale to se může rychle změnit. Stačí, aby přibylo více webů, které ho budou podporovat. A proto nabádám, zaregistrujte se už teď a vyberte si uživatelské jméno, které se vám líbí. Zítra už může být obsazené. Registrace je bezplatná, takže to je o důvod víc, proč zbytečně nezahálet.

MojeID: www.mojeid.cz

Oblíbené články

Pozor při rozšiřování velikosti diskového oddílu pomocí Správy disků

Jiří Brejcha — Tue, 23 Nov 2010 05:51:27 +0000

Správce disků, který je součástí Windows, nabízí funkci zvětšení či zmenšení velikosti oddílů. Díky němu takřka nemusíte myslet na zadní vrátka v podobě bootovatelného média typu Partition Magic nebo Acronis Disk Director.

Představte si ale následující situaci. Disk o kapacitě 2 TB obsahuje dva oddíly, přičemž 50 GB je vyhrazeno na operační systém (C:) a zbylé místo připadá datové části (D:). Později rozhodnutí přehodnotíte a s využitím konzoly Správa disků naplánujete zvětšení systémového oddílu na 130 GB na úkor datového. Zmenšíte tedy datový oddíl, ale záhy zjistíte, že uvolněný prostor za ním není možné použít pro zvětšení systémové partition. Volné místo, o které má být systémový oddíl rozšířen, na něj totiž musí spojitě navazovat. Zvětšení tím pádem není proveditelné bez použití nástroje třetí strany.

Jediným řešením při použití Správy disků je odstranit datový oddíl, zvětšit ten systémový, znovu vytvořit na zbylém prostoru nový datový oddíl a konečně obnovit do něj data.

Oblíbené články

Úplné oprávnění pro správu všech veřejných složek na Exchange Serveru 2010

Jiří Brejcha — Sat, 20 Nov 2010 19:13:20 +0000

Přístupová oprávnění k veřejným složkám jsou konfigurovatelná přímo z Outlooku. Některé operace ovšem není možné tímto způsobem provést. Tak například pokud potřebujete uživateli udělit kompletní oprávnění (role Owner) pro správu, vytváření a úpravy všech veřejných složek, musíte vzít na pomoc Exchange Management Shell.

Odebrání stávajících oprávnění

Rekurzivně projdeme všechny veřejné složky od jejich kořene (‘\’) a odebereme stávající oprávnění. Pokud byste chtěli tuto operaci provést na jinou složku a její podsložky, nahraďte řetězec ‘\’ odpovídající cestou.

Get-PublicFolder -Server ‘hyper-v.domain.local’ -Identity ‘\’ -Recurse | Get-PublicFolderClientPermission -Server ‘hyper-v.domain.local’ -User ‘domain.local/Users/Jiří Brejcha’ | Remove-PublicFolderClientPermission -Server ‘hyper-v.domain.local’

Přidělení role Owner

Opět rekurzí projdeme všechny složky a přidělíme uživateli Jiří Brejcha roli Owner. Tím mu umožníme provádět nad veřejnými složkami libovolnou operaci.

Get-PublicFolder -Server ‘hyper-v.domain.local’ -Identity ‘\’ -Recurse | Add-PublicFolderClientPermission -Server ‘hyper-v.domain.local’ -User ‘domain.local/Users/Jiří Brejcha’ -AccessRights ‘Owner’

Oblíbené články

Články s ryze síťovou tématikou se přestěhovaly na Síťařinu.cz

Jiří Brejcha — Sat, 13 Nov 2010 00:14:34 +0000

Dlouho jsem to plánoval a v posledních týdnech konečně zapracoval na rozjetí nového serveru Síťařina.cz. Všechny nové články zaměřené na počítačové sítě najdete právě tady. Nečekejte teoretická pojednání a smršť standardů a citací RFC. Síťařina vás bude zásobovat převážně praktickými články a tipy.

Přijďte nás navštívit na www.sitarina.cz.

AKTUALIZOVÁNO: S příchodem nového roku 2011 se Síťařina spojila se servery NETGURU a Corporate ICT. Veškeré mé nové příspěvky z oblasti počítačových sítí a podnikových řešení tedy budou vycházet pod hlavičkou jednoho z těchto médií.

Oblíbené články

Zjištění sériového čísla a modelu PC z příkazového řádku pomocí WMI

Jiří Brejcha — Mon, 08 Nov 2010 14:36:29 +0000

Ať už potřebujete skriptem sesbírat modelová označení počítačů nebo zjistit nečitelné sériové číslo domácího stroje, pomůže vám rozhraní WMI.

Pro zobrazení sériového čísla počítače napište do příkazového řádku:

C:\Users\Jirka>wmic /node:““ bios get serialnumber

Zavoláním jednoho z těchto příkazů zjistíte modelové označení stroje:

C:\Users\Jirka>wmic /node:““ baseboard get product

C:\Users\Jirka>wmic /node:““ computersystem get model

Vynecháním parametru node běží příkaz na lokálním PC. Při spouštění na vzdáleném stroji pamatujte na to, že okolo názvu počítače musí být uvozovky.

Oblíbené články

Když z webového serveru IIS nejde stáhnout ISO image

Jiří Brejcha — Thu, 28 Oct 2010 20:55:09 +0000

Představte si, že někomu potřebujete na IIS webserver vypublikovat ISO image, který by si měl stáhnout. Image nakopírujete na webserver, ale při zadání odkazu do browseru se zobrazí jen Chyba HTTP 404 – Soubor nebo adresář nebyl nalezen. Problém je v tom, že IIS 6.0 musí znát pro každou příponu souboru konkrétní typ MIME. Jakmile nezná tuto vazbu, odpoví vám výše zmíněnou chybou.

Potřebujeme tedy IIS serveru sdělit, jaký typ MIME odpovídá souborové příponě ISO:

Otevřete IIS Microsoft Management Console (MMC), klepněte pravým tlačítkem myši na název místního počítače a potom klepněte na Vlastnosti.
Klepněte na tlačítko typy MIME.
Klepněte na tlačítko Nový.
Do pole Přípona zadejte příponu „.iso“ bez uvozovek.
Do pole Typ MIME zadejte „application/octet-stream„.
Klepnutím na OK uložte nastavení.
Restartujte službu IIS.

Tentýž postup můžete aplikovat na jakýkoliv další souborový typ.