<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?><?xml-stylesheet href="http://www.blogger.com/styles/atom.css" type="text/css"?><rss xmlns:itunes="http://www.itunes.com/dtds/podcast-1.0.dtd" version="2.0"><channel><title>मराठीमाती | माझ्या मातीचे गायन</title><description>मराठीतून मराठीचा वारसा पुढे नेणारे एक मराठी संकेतस्थळ.</description><managingEditor>noreply@blogger.com (Harshad Khandare)</managingEditor><pubDate>Mon, 17 Aug 2026 08:09:37 +0530</pubDate><generator>Blogger http://www.blogger.com</generator><openSearch:totalResults xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/">3290</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/">1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/">25</openSearch:itemsPerPage><link>https://www.marathimati.com/</link><language>en-us</language><itunes:explicit>no</itunes:explicit><itunes:image href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinqZdYBdPOT7XHjqaQA-qxQbn_TC1qIPDCdud1W2ObEnviENNXgTH9Wn7cPT1BbBJVk6_hm12-jhjYct0cfUClc6vw78gIM4BQm6MxuCfYyvHBB7SdVDO77Zsq5Ze-l1BQcGnKAATlqbSfrOUlgMH0bXhZkOWAdNgQx1gXmTgdkkjMcURUiDS6opvbCQ/s244-rw/marathimati-loading-logo.webp"/><itunes:keywords>marathimati</itunes:keywords><itunes:subtitle>सन २००२ पासून मराठीतून मराठीचा वारसा पुढे नेणारे अस्सल मराठमोळे वेब पोर्टल.</itunes:subtitle><itunes:category text="Society &amp; Culture"/><itunes:author>MarathiMati.com</itunes:author><itunes:owner><itunes:email>info@marathimati.com</itunes:email><itunes:name>MarathiMati.com</itunes:name></itunes:owner><item><title>१५ ऑगस्ट — उत्सव स्वातंत्र्याचा आणि भान कर्तव्याचे</title><link>https://www.marathimati.com/2026/08/15-august-utsav-swatantryacha-bhan-kartavyache.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>आज</category><category>चैताली गिते</category><category>निवडक</category><category>मराठी लेख</category><category>ललित लेख</category><pubDate>Sat, 15 Aug 2026 14:22:31 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-2604749268431981398</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;

&lt;!--Sub heading start--&gt;स्वातंत्र्याचा सोहळा केवळ ध्वजारोहणापुरता मर्यादित न ठेवता नागरी जबाबदारी, सामाजिक समता आणि दैनंदिन आचरणातून राष्ट्रनिर्मितीचा संकल्प मांडणारा एक अत्यंत संवेदनक्षम व विचारप्रवर्तक ललित लेख…&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;१५ ऑगस्ट — उत्सव स्वातंत्र्याचा आणि भान कर्तव्याचेचैताली गिते (नाशिक, महाराष्ट्र)

&lt;!</description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiaxlny6bB8kN8mxvtB57BMPM8Ml9DQBJ-a1F0UwoOb8HZvprE34ku9N_e857hNaHOsqRIxkRq8mfssAUz0OzdcpKTJTnXfRMW0g8keFsztzA0u930ZKwH0gGoYPZniqgghyphenhyphenogQxTDbr85U5UA0cdbK0pzeI9G4hjcBNjtXKa2Cd-FNArwDqKSjuooMAu9/s72-c-rw/15-august-utsav-swatantryacha-bhan-kartavyache.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">3</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>मराठी भाषेसाठी कृत्रिम बुद्धिमत्ता : संधी की जबाबदारी?</title><link>https://www.marathimati.com/2026/08/marathi-language-ai-opportunity-or-responsibility.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>आज</category><category>निवडक</category><category>मयूर गोरे</category><category>मराठी लेख</category><category>वैचारिक लेख</category><pubDate>Thu, 13 Aug 2026 20:05:19 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-1892295137844573531</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;

&lt;!--Sub heading start--&gt;आधुनिक कृत्रिम बुद्धिमत्ता (AI) आणि मराठी भाषेचा समकालीन संबंध व तिचे भविष्य यांवर सखोल प्रकाश टाकणारा वैचारिक लेख…&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;मराठी भाषेसाठी कृत्रिम बुद्धिमत्ता : संधी की जबाबदारी?मयूर गोरे (येवला, नाशिक, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावनाडिजिटल क्रांतीच्या या युगात </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUmCUuLd6744-m7lbwFwntPqj5KhxUkACX6AoG3GlEahXRSDMEYPX2JffudJsiys9oePzttTRXDAHOu7Tz3mKnUndZsL0HGCZ2YVaYgmKCf3Vu18sQU2ybFSIa63oqY2qRYbk72CSYh3Evk9pt_zJLr1bEJ1T6QBDSbkPLJbkgNlMl197vvs-ijCKnGSja/s72-c-rw/marathi-language-ai-opportunity-or-responsibility.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>अबोल प्रेम – भाग ६: प्रेमकथा (इंद्रजित नाझरे)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/08/abol-prem-part-6-prem-katha.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>इंद्रजित नाझरे</category><category>मराठी प्रेमकथा</category><pubDate>Tue, 11 Aug 2026 18:49:15 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-7372835721995673791</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;‘अबोल प्रेम – भाग ६’ ही कथा बालपणाच्या मैत्रीतून फुलत जाणाऱ्या त्रिकोणी प्रेमाची, वेळेच्या विषम समीकरणांची आणि मध्यमवर्गीय कौटुंबिक-सामाजिक चौकटीतील संघर्षाची एक हळवी व नाट्यमय भावगाथा आहे…&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
अबोल प्रेम – भाग ६इंद्रजित नाझरे (इचलकरंजी, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;</description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEja9uXp4BmnopA5gCFJ5O6lAdtrA0pNZhvAk0EXZV3z-tiM3ip7H1PQmVepqL-4dafMyN6T3AkuJNIf2K8kyCpQmRUfjp8Ggy3SDA-e2CC-AZFiqfto52hWiuFZnJKE0BEuZXj_IxIElzms2U_IkClGJWuin8SVvS1Irtou6tkeIemABxBueCB230yAv3jI/s72-c-rw/abol-prem-part-6-prem-katha.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">2</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>एसएनडीटीत वाणिज्य विद्यार्थी संघाचा थाटात शुभारंभ</title><link>https://www.marathimati.com/2026/08/sndt-college-pune-commerce-students-association-inauguration-2026.html</link><category>एसएनडीटी पुणे</category><category>पुणे</category><category>बातम्या</category><pubDate>Fri, 7 Aug 2026 10:15:37 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-8056628918548890289</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;एसएनडीटी कला व वाणिज्य महिला महाविद्यालय, पुणे येथे वाणिज्य व बीएएफ (BAF) विभागाच्या वतीने 'वाणिज्य विद्यार्थी संघ २०२६' चा उद्घाटन सोहळा अत्यंत उत्साहपूर्ण वातावरणात पार पडला…&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;एसएनडीटीत वाणिज्य विद्यार्थी संघाचा थाटात शुभारंभहर्षद खंदारे (मराठीमाती डॉट कॉमचे निर्माते</description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHI_VYiRUqykqkmRK636F7rrT3STB_9VoECCJXpCF0JE3P3h1kjOjabBeVPu2ueqpWf5HGfzS5TCyAY9wkIafwgamCBmW2wAtBWJKe8wSJ35IcOOEwuLXiOE2FJYx-q1EsefVlOl4zkhkcNG-ISi5uv77AUZ0Pb6MjrRoDBP4vCaeiK28LMW5pNeSLzqc3/s72-c-rw/sndt-college-pune-commerce-students-association-inauguration-2026.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>एस.एन.डी.टी. विद्यार्थिनींचा लवळे गावात भातरोपण उपक्रम</title><link>https://www.marathimati.com/2026/08/sndt-university-msw-students-paddy-plantation-lavale-pune.html</link><category>एसएनडीटी पुणे</category><category>पुणे</category><category>बातम्या</category><pubDate>Fri, 7 Aug 2026 09:00:40 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-7947827780697394124</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;एस.एन.डी.टी. महिला विद्यापीठाच्या समाजकार्य विभागाच्या विद्यार्थिनींनी लवळे येथे भातरोपण उपक्रमात सहभाग घेऊन श्रमप्रतिष्ठा आणि ग्रामीण जीवनाचा प्रत्यक्ष अनुभव घेतला…&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;एस.एन.डी.टी. विद्यार्थिनींचा लवळे गावात भातरोपण उपक्रमहर्षद खंदारे (मराठीमाती डॉट कॉमचे निर्माते-मुख्य </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihHV0kxLEJLUJE0NHLH1ZiB08tPqnQLpj4CwCFVAoz8d3Q2FOQRJxZ_Hh2hPO4cKxNcBgJA2hFxB7ah1v0CwrWf4aTWGyq63CKnVtXq0CPUJWwlWZe9dSdLEj6kQuZhcNLtinT2x8-Jnm8ngAlcS2dxdrS2At0UoLM8-xu34CixmAhOoHH_iIn3X6kXwBV/s72-c-rw/sndt-university-msw-students-paddy-plantation-lavale-pune.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>खड्ड्यांतला विकास (व्यंगचित्र)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/08/khaddyanthla-vikas-cartoon.html</link><category>अभिव्यक्ती</category><category>व्यंगचित्रे</category><category>संपादकीय व्यंगचित्रे</category><pubDate>Wed, 5 Aug 2026 11:25:41 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-3030457832722830906</guid><description>&lt;!-- Header image start --&gt;&lt;!-- Header image end --&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;जनता खड्ड्यांत त्रस्त, नेता मात्र रिबीन कापून विकासाच्या थापांमध्ये व्यस्त!&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!-- Kavita section start --&gt;
खड्ड्यांतला विकासमराठीमाती (मराठीमाती डॉट कॉम, संपादक मंडळ)
    
&lt;!-- Gallery start --&gt;&lt;!-- Gallery end --&gt;
  
&lt;!-- Lekh start --&gt;ह्या व्यंगचित्रात आजच्या पायाभूत सुविधांची दुरवस्था आणि </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgL5XdILqSNcRLmoMDjtP4MkuShq8cbY1zhv5SebNeB1nV94eUoCiluIknpzr_Hu8sHrgLAuFcJA-vk0dT_6A_DInOZWRxpdPd0rLla4swYqew5yNQL6MxVHOAgaV-521SYGBbL9a9R6-8oMxNFMAHvRMn2jYvUBYNY4UcbhuxVnfw7yI1CFNOWJU4Zs4Iw/s72-c-rw/khaddyanthla-vikas-cartoon.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>वाद नको… संवाद हवा - मराठी कविता (चैताली गिते)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/08/vaad-nako-samwad-hava-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>आज</category><category>चैताली गिते</category><category>मराठी कविता</category><category>विरह कविता</category><pubDate>Sun, 2 Aug 2026 11:26:52 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-3328445979263244912</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;‘वाद नको… संवाद हवा’ ही कवयित्री चैताली गीते यांची नात्यातील दुरावा मिटवून संवादाच्या माध्यमातून पुनर्रचनेची आर्त हाक देणारी एक संवेदनशील भावकविता आहे…&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
वाद नको… संवाद हवाचैताली गिते (नाशिक, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावनामानवी नात्यांमधील सूक्ष्म ताणतणाव, </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgufdBJ8Uza57sv7FiEjx40CylsccdPn5EFMFRhE_dlA_TIYBgzB_1WJyfbfwimVIf6A8t0cufd5lPVC1u-JVALQ_wgcciynI82ElWmIpcpP4jC8OZX5JKqHtNQ_-9zBDiNmNkzw5PCyY_DsdXXNn_6YWLI78mG7CxSHBcUG5_bobjJyGRPb0F1dA0aeWO1/s72-c-rw/vaad-nako-samwad-hava-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">1</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>एसएनडीटीतील ५० विद्यार्थिनींना मोफत भोजन</title><link>https://www.marathimati.com/2026/08/sndt-college-pune-free-nutritious-food-initiative.html</link><category>एसएनडीटी पुणे</category><category>पुणे</category><category>बातम्या</category><pubDate>Sat, 1 Aug 2026 20:50:57 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-1048017842349886899</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;एसएनडीटी महाविद्यालय, अनंत डिफेन्स सिस्टीम्स आणि गुडविल इंडिया यांच्या संयुक्त विद्यमाने ५० गरजू विद्यार्थिनींसाठी वर्षभर दररोज मोफत पौष्टिक भोजन पुरवण्याचा उपक्रम सुरू करण्यात आला आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;एसएनडीटीतील ५० विद्यार्थिनींना मोफत भोजनहर्षद खंदारे (मराठीमाती डॉट कॉमचे निर्माते</description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIUDpmcja02qHkQHnm2HxC4prUAmV_PJhMWUJjel3keFCH5lmgOKo-eGZLhivqO0TGFItG9xIw5TBSBRpsTbp_5PXkB9o-2pEBmTivCeaLc4OmzXHFiDfr4V9v81LwBgl4AA80ABYDQb57bz4fw11FTs1Er4D7Z9pzB4YL9gCZxkISdmLBbVWqbVLQ8bjX/s72-c-rw/sndt-college-pune-free-nutritious-food-initiative-1.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>अबोल प्रेम – भाग ५: प्रेमकथा (इंद्रजित नाझरे)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/abol-prem-part-5-prem-katha.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>इंद्रजित नाझरे</category><category>मराठी प्रेमकथा</category><pubDate>Wed, 29 Jul 2026 20:11:15 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-6992706872567218818</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;पौगंडावस्थेतून तरुणावस्थेकडे सरकताना बदलणाऱ्या भावना, अबोल प्रेमाची असुरक्षितता आणि नात्यांमधील प्रगल्भता उलगडणारी एक भावस्पर्शी कथा…&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
अबोल प्रेम – भाग ५इंद्रजित नाझरे (इचलकरंजी, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावना‘अबोल प्रेम (भाग ५)’ ही कथा पौगंडावस्थेच्या </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTTbC48UVbg18dD9_HVlje8ZSnGRQQTZYMcEZklpxG6cV7OrqblCqKvdeBIomUFFUWc9ZM0fZdNeAp6SSc6FAg_T3emjK4x2ca1oLRT34AEpygtrlGl7H1EXxJS1_JoLR5vj4oQEf4lmK8VdWa327o0vBBnI9b4N07X8e2X1D3-EHn6j_YyGdh82G2WnD1/s72-c-rw/abol-prem-part-5-prem-katha.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">2</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>अबोल प्रेम – भाग ४: प्रेमकथा (इंद्रजित नाझरे)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/abol-prem-part-4-prem-katha.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>इंद्रजित नाझरे</category><category>मराठी प्रेमकथा</category><pubDate>Tue, 28 Jul 2026 17:59:55 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-22369863538466219</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;किशोरवयीन भावनांचा गुंता, व्यक्त-अव्यक्त प्रेमातील सूक्ष्म अंतर आणि नात्यांमधील प्रगल्भ स्थित्यंतर यांचा प्रत्ययकारी वेध घेणारी ही एक भावस्पर्शी कथा आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
अबोल प्रेम – भाग ४इंद्रजित नाझरे (इचलकरंजी, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावनाप्रस्तुत कथेत लेखक </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvEPMVrpXj-eIbT1qmCkWhEUwbl_wOb6Bn8XCCJGEQyhXbgO8OHySfc48AyfjHlRPm0zVVEChkktLzl0dh6AVbQOXYt6YgOBgfM9mYNvhtkKqTbfe_leeSWV7HEZg_XaC1p0hnytK5ssB1LesgazaNSB3_tiFKCiVngKPBf_DDSNZFkU8O3GM0FTIrURsW/s72-c-rw/abol-prem-part-4-prem-katha.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">1</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>शिक्षणाचा खेळ: मराठी कविता (रविंद्र गाडबैल)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/shikshanacha-khel-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>आज</category><category>मराठी कविता</category><category>रविंद्र गाडबैल</category><category>शाळेच्या कविता</category><pubDate>Tue, 28 Jul 2026 09:17:01 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-5437865545471396626</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;कवी रविंद्र गाडबैल यांची ‘शिक्षणाचा खेळ’ ही कविता शिक्षण व्यवस्थेतील बाजारीकरण, भ्रष्टाचार आणि राजकीय बेफिकीरीवर थेट प्रहार करणारी एक तीव्र सामाजिक-राजकीय रचना आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
शिक्षणाचा खेळरविंद्र गाडबैल (हिरपूर, मूर्तिजापूर, अकोला, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;</description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUfVhvWgODAoTFMpsmuH7bMPflaxySCX05p1JJTo8WI2y7W5b0W2s7KMf7l7-Omam7XGFlMVHXvo18_NEHyhswc6R7Dmx_l57mKIQXrbnnfaoG8fYMBMbZtF0cN0aJIjqmSJ3xL0cgRu0qOP-AgJHcisYgPBWAosvMbeRuNKzqpgpXEsKMczbS9sV9VyOA/s72-c-rw/shikshanacha-khel-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>अबोल प्रेम – भाग ३: प्रेमकथा (इंद्रजित नाझरे)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/abol-prem-part-3-prem-katha.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>इंद्रजित नाझरे</category><category>मराठी प्रेमकथा</category><pubDate>Thu, 23 Jul 2026 11:40:02 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-4033180946595339113</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;किशोरवय, अव्यक्त आकर्षण आणि मैत्रीच्या नाजूक ताण्याबाण्यांवर आकारास येणारी एक हळवी, वास्तववादी आणि प्रगल्भ प्रेमकथा...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
अबोल प्रेम – भाग ३इंद्रजित नाझरे (इचलकरंजी, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावना‘अबोल प्रेम भाग ३’ ही कथा बालपणाच्या उंबरठ्यावरून किशोरवयीन </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVXrqRtZTTF7FE4tNjk_x-Akh2wh2T3M_E_jVzR2gIyHShpkrZjwHR72__0mmE786DYIUXIxPTUw72uSoaIwGUXM3BLvCHkKmYCd-wb0YoM3Frb1mp8aKs2UNA0BN5gDjLwZbjRYBJiQnQe46l8mt55Cw1l1KgkNEwKFCSdZTvGI2eI16dW0S2vD3feAhB/s72-c-rw/abol-prem-part-3-prem-katha.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">2</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>अनियंत्रित शोषणाचा अटळ कडेलोट: मराठी कविता (बापू खिल्लारे)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/aniyantrit-shoshnacha-atal-kadelot-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>बापू खिल्लारे</category><category>मराठी कविता</category><category>सामाजिक कविता</category><pubDate>Wed, 22 Jul 2026 20:11:23 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-8161064239546978742</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;‘कडेलोट’ ही बापू खिल्लारे यांची कविता स्त्री-शोषणाच्या प्रदीर्घ इतिहासाला आरसा दाखवून पितृसत्ताक व जुलमी व्यवस्थेविरुद्धचा दाहक सामाजिक रोष व्यक्त करणारी प्रखर विद्रोही रचना आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
अनियंत्रित शोषणाचा अटळ कडेलोटबापू खिल्लारे (पळशी, छत्रपती संभाजीनगर (पूर्वीचे औरंगाबाद), </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbVm7o8GlK_cOMJuH1pQTs_DJwvCmYALY0OcHrRozpmX2yU9gDcI3vcwvHqgm6b5dRt8NX1SuWMCa6IV8DZoP4IrokvNukVEI-y6AO5Ov8layxNRfJcQnCHzs1sSzrLrSeUVDx0tSDNtEh_wPlgWbKnYRe59tWP_s_A5lzdzD-bycWWQvAUECmFzJ_Fxsw/s72-c-rw/aniyantrit-shoshnacha-atal-kadelot-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>सलाम / सलाम सबको सलाम: मराठी कविता (मंगेश पाडगांवकर)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/salam-marathi-kavita-mangesh-padgaonkar.html</link><category>ऑडिओ कविता</category><category>कवितासंग्रह</category><category>निवडक</category><category>मंगेश पाडगांवकर</category><category>मराठी कविता</category><category>मराठी साहित्य</category><pubDate>Wed, 22 Jul 2026 12:35:46 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-2512108595610297470</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;‘सलाम’ ही मंगेश पाडगांवकर यांची प्रस्थापित राजकीय, सामाजिक व धार्मिक व्यवस्थेतील ढोंगीपणावर आणि मानवी लाचारीवर अतिशय तीव्र उपरोधाने भाष्य करणारी एक मैलाचा दगड ठरलेली विद्रोही कविता आहे…&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
सलाम / सलाम सबको सलाममंगेश पाडगांवकर (पद्मभूषण पुरस्कार विजेते प्रसिद्ध मराठी कवी, </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif6GaLc2d2JpblCBHeuMuV6ENNIfaACSH8mq_fCt_QtUdf2lzQoWgqis0nGrG6GqBBE_6kcp9mp_DdPJiGam9aecEFDUWSHSZWPAceNzpaN6y1FYZUfoAQl2GzuheneHdHZdu7ilzCvImiNpImmWmF9XNxYpPnquft91gkf8mu-paxxCPOw7hAzHwCITIK/s72-c-rw/mangesh-padgaonkar.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>असं तर चालतंच!... पण समाज इथेच बिघडतो!</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/asa-tar-chaltach-pan-samaj-ithech-bighadato.html</link><category>अभिव्यक्ती</category><category>निवडक</category><category>ब्र</category><category>संपादकीय</category><category>हर्षद खंदारे</category><pubDate>Wed, 22 Jul 2026 00:16:10 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-7610510297011230092</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;

&lt;!--Sub heading start--&gt;मोठ्या गुन्ह्यांपेक्षाही रोजच्या जगण्यातील आपली ‘असं तर चालतंच’ ही सूक्ष्म बेफिकिरीच समाजाची नैतिक वीण कशी सैल करत आहे, याचा वेध घेणारा अंतर्मुख करणारा लेख...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;असं तर चालतंच!... पण समाज इथेच बिघडतो!हर्षद खंदारे (मराठीमाती डॉट कॉमचे निर्माते-मुख्य संपादक)

&lt;!--Kavita note </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgv1taDAGsq95mCvl8qhXZ69OF4C1X5XrLzVs_xKrpguVnlUVnhHFXnrA90hCP4Y_IgqJtVPc0OoG81_C9OXo3XyF-SSMGhHhIKYgDv8Cuq802K3lkCO1j67MUQ9_fK5vs4JqHMaj_bodiJmPRiyza4TTjKeqkoB95bMJ1iYQQw6K1KEcXzQr8rlmT9uCL/s72-c-rw/asa-tar-chaltach-pan-samaj-ithech-bighadato.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>कबीर: माणुसकीचा दीपस्तंभ - मराठी कविता (चैताली गिते)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/kabir-manuskicha-deepstambh-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>चैताली गिते</category><category>प्रेरणादायी कविता</category><category>मराठी कविता</category><pubDate>Tue, 21 Jul 2026 18:43:43 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-2164408481732808054</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;कवयित्री चैताली गिते लिखित ‘कबीर: माणुसकीचा दीपस्तंभ’ ही कविता कबीरांच्या विचारवैभवाला, विवेकवादाला आणि त्यांच्या सार्वकालिक मानवी मूल्यांना वाहिलेली एक ऋजू, प्रवाही व आदरांजलीपर आदररचना आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
कबीर: माणुसकीचा दीपस्तंभचैताली गिते (नाशिक, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1abQNQmcbDzxVWXqXDXW3UsDCSUlDBRq_ZoahaOnxp1IhDaf_nO7v3kJrvFcHfZFQwmLAaY81w0h5r9UbIjj8Z5Bl_5Wu_vRWA83lw-x5vA5iRnV0nwQJInJ91RGznWKTV7Dmx1E33tQaXEoum4w9RpKDaHcG_MCovt1hOrhrGOrgzFUaeAPy3Bk06xrH/s72-c-rw/kabir-manuskicha-deepstambh-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>हे सावळ्या विठ्ठला: मराठी कविता (अनिकेत येमेकर)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/he-savalya-vitthala-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अनिकेत येमेकर</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>मराठी कविता</category><pubDate>Tue, 21 Jul 2026 15:20:36 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-2349159979433198759</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;‘हे सावळ्या विठ्ठला’ ही विठ्ठलभक्तीचा सहज, आर्त आणि प्रांजळ भाव व्यक्त करणारी एक भावपूर्ण अभंगमय रचना आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
हे सावळ्या विठ्ठलाअनिकेत येमेकर (चौफाळा, नांदेड, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावनामराठी संतपरंपरेचा प्रदीर्घ वारसा आणि वारकरी संप्रदायाची आर्तता </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUkjVujz5KGITM8scJmk98nPTJOWAYrtq17BtzZJgORCtIgXgaxuAGZLpqdJzkSElJ1IzVQXkW4MMfYe-LGPGEaN9KjhwpRAZWpTcr88w94ebu1466Ycd9sx-WWXEbFct1hgd8qhlzNcmjdZ2LA3TqyZLuzvL9o0Bb48oXbJc5CSonUEfUiJh4D8xg77QN/s72-c-rw/he-savalya-vitthala-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>अबोल प्रेम – भाग २: प्रेमकथा (इंद्रजित नाझरे)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/abol-prem-part-2-prem-katha.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>इंद्रजित नाझरे</category><category>मराठी प्रेमकथा</category><pubDate>Tue, 21 Jul 2026 11:14:14 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-383441171440580248</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;किशोरवयीन निखळ मैत्री, अभ्यासातील परस्परावलंबित्व आणि हळुवार आकाराला येणाऱ्या अबोल प्रीतीची एक देखणी व प्रामाणिक प्रेमकथा...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
अबोल प्रेम – भाग २इंद्रजित नाझरे (इचलकरंजी, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावना‘अबोल प्रेम भाग २’ ही कथा शालेय आयुष्यातील निरागस, संथ </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzPjjqgXYfzI7sLV7Y7aL9k8sBy1dvX2CICLOgSYSawy9v-qzsewz8t3JiWHuO5HKvEa4Yi7WZHSQFNZh2Wt-Suyzn2z7w-hTBx9gZYa1VFDp_WVuDNgv__qL4H7yBVQ10u6uRXVuCtOlmQ_hFBJuRvylqzlkEtQ2sEqWcRz-83JoXLSwZdXlTPNsBd9aA/s72-c-rw/abol-prem-part-2-prem-katha.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">2</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>बोल: अनुवादित कविता (फैझ अहमद फैझ)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/bol-anuvadit-kavita-faiz-ahmad-faiz.html</link><category>अनुवादित कविता</category><category>कवितासंग्रह</category><category>निवडक</category><category>फैझ अहमद फैझ</category><pubDate>Mon, 20 Jul 2026 15:44:23 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-6280196401120523341</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;क्रांतिकारी कवी फ़ैज़ अहमद फ़ैज़ यांची ‘बोल’ ही कविता अभिव्यक्ती स्वातंत्र्याचा आणि अन्यायाविरुद्ध उठणाऱ्या निडर मानवी आवाजाचा एक अजरामर हुंकार आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
बोल: फैझ अहमद फैझफैझ अहमद फैझ (१९११-१९८४ पाकिस्तानी-उर्दू कवी, पत्रकार आणि विचारवंत)

&lt;!--Kavita note start--&gt;भूमिकाकवी </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglD8HlnjCGwN8VwIxbkfARiyjsEh3_0R9fAM8up-fUfsKg-rhVMSwjlOsNZTfMPLapDo8IbCBUKiUhV-Xr_jtUAzrAY03LYpjAt_oVGwPllFih-QAPufycCZ82JMuFmCWuASY6Cela-leHzP63OcQnScMq4rnz8o3vJvxNG0GlX_kpYk1JQFcNpsqTPdZH/s72-c-rw/bol-anuvadit-kavita-faiz-ahmad-faiz.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>विद्येचा साक्षीदार - मराठी कविता (रविंद्र गाडबैल)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/vidyeche-sakshidar-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>मराठी कविता</category><category>रविंद्र गाडबैल</category><category>शाळेच्या कविता</category><pubDate>Sun, 19 Jul 2026 11:45:02 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-3659993829302324765</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;‘विद्येचा साक्षीदार’ ही कविता फळ्याच्या आत्मकथनातून पारंपरिक शिक्षणसंस्कृतीचे महत्त्व, तिची होत चाललेली उपेक्षा आणि डिजिटल युगातील मूल्यपरिवर्तन यांचा वेध घेणारी चिंतनशील रचना आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
विद्येचा साक्षीदाररविंद्र गाडबैल (हिरपूर, मूर्तिजापूर, अकोला, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOE9uUuQaD99xiepKj3cjDsnQzoPgAGJUlw4Ai4EZfZE6-VQR447K-jVu5TOXmsEM0pfpfhaQKZDAuoKHzfbSlC1mzqBu5INtizxGQRWM4KNITF-vWy5k1dkfIiCHD4M9fV88GmYpaVr733J7EpmpmuXK_fTd6fF1jPCTXmU7c7Xlcz4WzeuBbGmHgMJ2c/s72-c-rw/vidyecha-sakshidar-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>भविष्यातील मुंबई: प्रगती हवेत, सामान्य माणूस पाण्यात!</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/bhavishyatil-mumbai-pragati-havet-samanya-manus-panyat-kalpanik-katha.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>काल्पनिक कथा</category><category>निवडक</category><category>मराठी कथा</category><category>हर्षद खंदारे</category><pubDate>Thu, 16 Jul 2026 11:52:21 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-2481884448037409655</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;

&lt;!--Sub heading start--&gt;निसर्गाचा कोप आणि मानवी अस्तित्वाची धडपड यांतील संघर्षावर भाष्य करणारी, अतिशयोक्ती व कल्पनाविलासाचा आधार घेतलेली एक उद्बोधक काल्पनिक कथा...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;भविष्यातील मुंबई: प्रगती हवेत, सामान्य माणूस पाण्यात!हर्षद खंदारे (मराठीमाती डॉट कॉमचे निर्माते-मुख्य संपादक)

&lt;!--Kavita note start--&gt;</description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJejVTumPK4bOLrp7bnWYD4iP5ZLINRdzng085p9Xsx-chxV4QYP2LAAiC6YH0hy_RxxZUlehMfLjZCppPf15z_1ceAPptdWNzB3D_P6iL_WNGSQ3fvhahKwuiFcdgJpSLdbpTnhNGIyihbJT_3o3bJnXErA2aV-fc3UCauoG_-xZW4trc-ls2M40IjxeA/s72-c-rw/bhavishyatil-mumbai-pragati-havet-samanya-manus-panyat-kalpanik-katha.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>अबोल प्रेम – भाग १: प्रेमकथा (इंद्रजित नाझरे)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/abol-prem-part-1-prem-katha.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>इंद्रजित नाझरे</category><category>मराठी प्रेमकथा</category><pubDate>Wed, 15 Jul 2026 20:11:44 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-362839174743712561</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;निरागस बालपण, खोडकर मैत्री आणि शब्दांविना व्यक्त होणाऱ्या पहिल्या हळव्या प्रेमाचा प्रवास उलगडणारी एक तरल कथा...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
अबोल प्रेम – भाग १इंद्रजित नाझरे (इचलकरंजी, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावना‘अबोल प्रेम’ ही कथा शालेय जीवनातील निखळ मैत्री आणि त्याच मैत्रीच्या </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHUXZsIvxk2qail6l4SjGYA_fsxH417bja9f3vmYdhQVRbuNOiDyL30ODAVv-2HGJbXKAnYmJLeXwKl_3lHqCFlzfbjSS7o_iFqR2Gl6MiLzkChiHQPnZc2RRuBmyWYAuAXd2ppEllco-DBrvWGklPAbQXKzc_lKKFPifi4jf5Zxwp4pTKutYqVESNI0zW/s72-c-rw/abol-prem-part-1-prem-katha.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">3</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>वारी घडो एकदा तरी: मराठी कविता (अनिकेत येमेकर)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/wari-ghado-ekada-tari-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अनिकेत येमेकर</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>मराठी कविता</category><pubDate>Wed, 15 Jul 2026 11:57:59 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-8168929244408508558</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;प्रस्तुत कविता विठ्ठलभेटीची आर्त ओढ आणि पंढरीच्या वारीसाठी आसुसलेल्या एका सामान्य भक्ताच्या व्याकुळ मनाचे भावपूर्ण प्रकटीकरण आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
वारी घडो एकदा तरीअनिकेत येमेकर (चौफाळा, नांदेड, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावना‘वारी घडो एकदा तरी’ ही कविता मराठी मनाच्या </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR2OVaX_wsbvpo-Lj-hZWilS-RMZF2wjEWWY2g420tYFKhG5BeiADg1dw7kmFCl3i7QT6NxeO1k_WLqAXO0EfBrpKtLAuQJDumXiQ_DkM29zpiFjncLC3tDDkAWDkVLqLc1fOAkeIWA3mBrBBqRqZnB1ozt5M5XtU4xVq_EooeqhnkoJdrNfdThE8AtFfM/s72-c-rw/wari-ghado-ekada-tari-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>संतांची मातृभूमी हाच महाराष्ट्र: मराठी कविता(धनराज बाविस्कर)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/santanchi-matrubhumi-haach-maharashtra-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>धनराज बाविस्कर</category><category>मराठी कविता</category><pubDate>Tue, 14 Jul 2026 23:44:25 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-1237603668552441898</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;महाराष्ट्राच्या संतपरंपरेचे महात्म्य आणि अथांग लोकश्रद्धेचे कृतज्ञतापूर्वक स्मरण करून देणारी ही एक सुलभ, भक्तीरसपूर्ण आणि लोकभावनाधिष्ठित रचना आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
संतांची मातृभूमी हाच महाराष्ट्रधनराज बाविस्कर (महाराष्ट्र, भारत)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावनाप्रस्तुत ‘संतांची </description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEin1Wtc2QJ5sZlYYMlVvi1bjyClwdPqx3JNEUjuWqpVMhFc838KgvyS8Guv2QePy2dJ2FhpR5pfYvOVD7mFSlehx7vY8RLntkpXI0bF2x3rHY170S8-fOpcnOPHBenB6YYyoYvMAOZltP9hd8DVJ4XqWwq6wKRWRZGqhR0NqQlq-zeNwqyNAAK4Yh7ouiCP/s72-c-rw/santanchi-matrubhumi-haach-maharashtra-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item><item><title>आंब्याचे झाड - मराठी कविता (स्वप्नील जांभळे)</title><link>https://www.marathimati.com/2026/07/aambyache-jhaad-marathi-kavita.html</link><category>अक्षरमंच</category><category>अभिव्यक्ती</category><category>निसर्ग कविता</category><category>मराठी कविता</category><category>स्वप्नील जांभळे</category><pubDate>Tue, 14 Jul 2026 17:23:35 +0530</pubDate><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-2079427118266147504.post-4622210266716973668</guid><description>&lt;!--Header image start--&gt;&lt;!--Header image end--&gt;
  
&lt;!--Sub heading start--&gt;प्रस्तुत कविता मानवी स्थलांतर आणि आधुनिकतेच्या प्रवासात मागे सुटलेले समृद्ध बालपण व निसर्गाची मूक एकाकी व्यथा मांडणारी एक हळवी, आत्मवृत्तात्मक रचना आहे...&lt;!--Sub heading end--&gt;

&lt;!--Kavita section start--&gt;
आंब्याचे झाडस्वप्नील जांभळे (हातीप तेलवाडी, दापोली, महाराष्ट्र)

&lt;!--Kavita note start--&gt;प्रस्तावनाप्रस्तुत ‘आंब्याचे</description><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" height="72" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMpG0Aoc7UKFQKfCMM9chTZAKjzD7EpcmiW-I8hxbcRienRiysU3FOk6o9I_K8em-QGaR0PEnfIvJ_bTWemhKwwbXkYDGnnMShUrA694xBDV7CWdZwGDcO6QZKC5verosu2J0MGDvqkXuQJPxC98qqTKjdnjArvCLBjOvWKGAlCZV5Xjq-0jI6HKWgqSTx/s72-c-rw/aambyache-jhaad-marathi-kavita.webp" width="72"/><thr:total xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0">0</thr:total><author>info@marathimati.com (MarathiMati.com)</author></item></channel></rss>