Přednáška byla založena na využití open source screen readeru NVDA. Za pomoci hlasového výstupu byly na praktických ukázkách demonstrovány dopady porušení pravidel přístupnosti – například špatná sémantika dokumentu či informace prezentované pouze barevným odlišením.

Další akce pořádáné sdružením SIGCHI naleznete v kalendáři akcí na jeho webu.

Náplní přednášky bude prezentace příkladů porušení pravidel přístupnosti a jejich praktické dopady na práci hendikepovaných uživatelů s daným webem.

Přednáška je přístupna široké veřejnosti a všichni jsou srdečně zváni.

• Datum konání: 15. 1. 2009
• Čas: 18.00
• Místo: Posluchárna K9, FEL ČVUT, Karlovo náměstí 13, Praha 2 (zobrazit na mapy.cz)

Prague ACM SIGCHI je občanské sdružení, které se zabývá osvětou v oblasti použitelnosti a přístupnosti. Hlavní náplní činnosti sdružení je pořádání přednášek a veřejně přístupných akcí, mimo jiné i české větve Světového dne použitelnosti.

• Vnímatelný (Perceivable) – uživatel musí být schopný vnímat informace prezentované na webu.
• Ovladatelný (Operable) – uživatel musí být schopen ovládat rozhraní, prostřednictvím kterého k obsahu přistupuje.
• Srozumitelný (Understandable) – uživatel musí rozumět obsahu i způsobu využití ovládacích prvků rozhraní.
• Robustný (Robust) – obsah by měl být robustní do té míry, aby byl dostupný prostřednictvím stávajících i budoucích přístupových zařízení včetně pomocných technologií.

Detailní výklad pravidel a kontrolních kritérií je obsahem dokumentu s označením Understanding WCAG 2.0, který je součástí metodiky. Techniques for WCAG 2.0 je druhým souvisejícím dokumentem, ve kterém najdete popsány desítky technických postupů, jak naplnit požadavky na přístupnost webového obsahu dle WCAG 2.0, a zárověň popis typických prohrešků proti přístupnosti.

Pokud byste si celá pravidla včetně souvisejících dokumentů chtěli pročíst, doporučuji si na to vyhradit několik dlouhých večerů, protože se budete muset prokousat přibližně 1000 normostránkami textu, což je mimochodem jedna z věcí, která je WCAG 2.0 velmi vytýkána. Ale nemusíte se až tak děsit, protože celé dvě třetiny tvoří popis technických postupů, což zrovna není literatura na čtení od začátku do konce :-).

Je asi nejvyšší čas, pustit se do práce na verzi 3.0…

8.Obsah ani kód webové stránky nepředpokládá ani nevyžaduje konkrétní způsob použití ani konkrétní výstupní či ovládací zařízení.

Problémem tohoto pravidla a jeho upřesňujícího vysvětlení v rámci metodiky je především přílišná obecnost. Nelze taxativně vymezit veškeré možné situace či přístupy, které by mohly nastat. Uveďme alespoň nejběžnější příklady.

Nejčastěji se vyskytující skupiny:

1. Způsob použití – příkladem může být situace, kdy obsah webové stránky předpokládá, že uživatel již předtím navštívil jinou webovou stránku či je schopen vnímat (pravidlo 24) a rozpoznávat barvy (pravidlo 3).
2. Výstupní zařízení – veškerý obsah musí zůstat přístupný bez ohledu na to, zda uživatel pro přístup k internetu používá běžný webový prohlížeč, hlasovou čtečku, PDA, apod. Na některá výstupní zařízení a jejich požadavky se konkrétněji zaměřují jiná pravidla této metodiky.
3. Ovládací zařízení – bez ohledu na to, zda uživatel ovládá webové stránky klávesnicí, trackballem či jiným zařízením, musí veškeré informace na webu zůstat dostupné.

Příklady porušení pravidla

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zrakově postižení
• Sluchově postižení
• Pohybově postižení
• Kognitivně postižení
• Uživatelé alternativních zařízení
• Uživatelé bez hendikepu

Testování

9. Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyžadovat konkrétní způsob použití ani konkrétní programové vybavení.

Pokud je předpokládáno či vyžadováno konkrétní programové vybavení, může to být pouze z důvodu technické nerealizovatelnosti přizpůsobení obsahu a kódu webové stránky všem programovým vybavením.

Tvůrce webu by neměl předpokládat, že všichni uživatelé mají stejné technologické možnosti sloužící k zobrazení webu. Jedná se například o technologie Flash nebo JavaScript, které nejsou ve všech prohlížečích ve výchozím stavu podporovány. Uživatelé by se tak nedostali k požadovaným informacím.

Příklad porušení pravidla

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zrakově postižení
• Sluchově postižení
• Pohybově postižení
• Kognitivně postižení
• Uživatelé alternativních zařízení
• Uživatelé bez hendikepu

Testování

10. Načtení nové webové stránky či přesměrování musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo po odeslání formuláře.

Kompletní změna obsahu stránky by měla být důsledkem akce uživatele, očekává-li, že ke změně dojde. Zejména to platí na prokliky na odkaz a v případě odesílání formulářů (neplést si s výběrem konkrétních položek ze seznamu, jež nejsou akcí, která by vyvolala změnu stránky v podobě načtení či přesměrování obsahu). Navíc pro uživatele, kteří z webu přistupují prostřednictvím hlasové čtečky, může kompletní změna obsahu stránky bez akce uživatele způsobit naprostou ztrátu orientace na webu.

Techniky splnění pravidla

Příklady porušení pravidla

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zcela nevidomí a těžce zrakově postižení
• Kognitivně postižení
• Uživatelé s problémy s pamětí
• Uživatelé s problémy při řešení problémů
• Uživatelé alternativních zařízení

Testování

11. Načtení nové webové stránky do nového okna prohlížeče musí být možné jen v odůvodněných případech a uživatel na to musí být předem upozorněn.

Práce s nově otevíranými okny je opět záležitostí uživatelského rozhraní webového prohlížeče. Webová stránka by do tohoto chování neměla zasahovat. Kde se schovává nebezpečí při otevírání nových oken? Běžné a očekávané chování webového prohlížeče je zobrazit po následování odkazu nebo odeslání formuláře novou stránku v rámci stejného okna. Jiné chování je bez předchozího varování ze strany uživatele neočekávané a může způsobit komplikace při ovládání webu.

Mnohem závažnější situace může nastat při otevírání nového okna pro uživatele screen readeru. Hlasový výstup může začít předčítat obsah z nové stránky, kde mohou být zobrazeny informace zcela nesouvisející, či pouze informace kontextově související s původním obsahem (například nápověda k formuláři). Tento kontext ale může uživateli, který nevnímá stránky vizuálně, uniknout.

Techniky splnění pravidla

Příklady porušení pravidla

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zcela nevidomí a těžce zrakově postižení
• Uživatelé s problémy s pamětí
• Uživatelé s problémy při řešení problémů

Testování

12. Na webové stránce nesmí docházet rychleji než třikrát za sekundu k výrazným změnám barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku.

Tvůrce/správce webové stránky musí zajistit, že žádná animace či dynamicky se měnící prvek na webové stránce se trvale (více než třikrát po sobě) nemění s frekvencí větší než třikrát za sekundu. Pravidlo 12 ještě upřesníme tím, že kromě blikání (změna viditelnosti prvku, přepínání pozitivního a negativního zobrazení či výrazné změny barevnosti prvku) je v rámci pravidla dále zmíněno pulzování (cyklická změna velikosti) a kmitání (opakovaný pohyb sem a tam).

Nedodržení tohoto pravidla může být nepříjemné pro některé kognitivně postižené uživatele, kdy důsledkem může být i epileptický záchvat.

Techniky splnění pravidla

Příklady porušení pravidla

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Uživatelé s problémy s pamětí
• Uživatelé s postiženími při řešení problémů
• Uživatelé s poruchami soustředění
• Uživatelé s poruchami učení
• Ostatní kognitivně postižení
• Zcela nevidomí a těžce zrakově postižení
• Uživatelé s vadou zraku
• Uživatelé s poruchami barevného vnímání
• Dočasně zrakově postižení

Testování

13. Zvuk, který zní na webové stránce déle než tři sekundy, musí být možné na této webové stránce vypnout nebo upravit jeho hlasitost.

Zvuk přehrávaný na pozadí stránky nevyvolaný akcí uživatele má rušivý vliv, který způsobuje pokles návštěvníkova soustředění a koncentrace. Například uživatelé, kteří používají screen readery, budou díky dalšímu, souběžně přehrávanému zvuku neschopni správně porozumět hlavnímu obsahu webu.

Techniky splnění pravidla

Příklady porušení pravidla

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Uživatelé bez hendikepu
• Uživatelé s postiženími při řešení problémů
• Uživatelé s poruchami soustředění
• Uživatelé s poruchami učení
• Ostatní kognitivně postižení

Testování

14. Časový limit pro práci s webovou stránkou musí být dostatečný. Pokud to nevylučuje charakter webové stránky, může uživatel časový limit prodloužit nebo vypnout.

Tvůrci webových stránek by se měli vyvarovat nastavení časových limitů pro použití dané stránky návštěvníkem. Novému návštěvníku trvá určitou dobu, než se na stránce zorientuje a zjistí, jestli je na stránce informace, kvůli které na web zavítal. Tvůrce webu nemůže přesně tuto dobu určit, protože každému návštěvníku tento proces trvá různě dlouho.V případě, že není jiné východisko a musí se na stránce časový limit použít, měl by mít uživatel možnost si čas prodloužit nebo časový limit zcela vypnout.

Techniky splnění pravidla

Příklady porušení pravidla

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Uživatelé s problémy s pamětí
• Uživatelé s postiženími při řešení problémů
• Uživatelé s poruchami soustředění
• Uživatelé s poruchami učení
• Ostatní kognitivně postižení

Testování

Přehled vlivu všech pravidel v kategorii na jednotlivá postižení

Poznámka: článek byl upraven dne 23. 12. 2008.

Proč přizpůsobovat UI

Dnešní uživatelská rozhraní se snaží vyhovět dispozicím většiny uživatelů. Jsou stavěna tak, aby s nimi pohodlně pracoval člověk, který bez obtíží ovládá myš a klávesnici. Pokud však někdo z tohoto „normálu“ vybočuje, musí se přizpůsobit a pracovat s rozhraním navrženým pro někoho jiného.

Nejvíce je tento rozdíl patrný u uživatelů s hendikepem, jež určitým způsobem ovlivňuje jejich práci s počítačem. Mohou to být třesoucí se ruce starce, velké a neohrabané prsty veslaře či ruce poškozené následkem zranění. Velikost a umístění jednotlivých ovládacích prvků pro ně může být zcela nevyhovující a trefovat příliš malá tlačítka je pak obtížné.

V obecné rovině se tento problém týká naprosto všech uživatelů. Každý má trochu jiné motorické schopnosti, jinak pracuje s periferiemi počítače a jinak zpracovává vnější podněty. Každý se musí přizpůsobovat rozhraní, které je do určité míry nevyhovující.

Nemělo by to být naopak? Proč by se nemohlo uživatelské rozhraní přizpůsobit uživateli?

Jak na to jde SUPPLE

SUPPLE je projekt, který vznikl na washingtonské univerzitě a má základ v disertační práci Krzysztofa Gajose. Počáteční myšlence přizpůsobivého UI dokázal dát reálné obrysy a vymyslel tento systém.

Uživatel nejprve projde krátkým testem motorických a kognitivních schopností. SUPPLE získaná data vyhodnotí a ušije danému uživateli pracovní rozhraní doslova na míru. Nejprve se rozhodne, jaké elementy UI vůbec použít – tlačítka, roletková menu, seznamy atd. Pak zvolí jejich optimální rozložení v rámci okna aplikace a v případě nutnosti rozdělí obsah okna na více tabů. Nakonec přichází určení velikosti jednotlivých elementů.

Výsledky jsou opravdu pozoruhodné. Rychlost a přesnost práce uživatelů s automaticky generovaným rozhraním se významně zvýšila, zejména v případě motoricky hendikepovaných.

Jak to celé v praxi vypadá, si můžete prohlédnout na následujícím videu:

Budoucnost SUPPLE

SUPPLE přichází s geniální myšlenkou, kterou se navíc podařilo dotáhnout do praxe s vynikajícími výsledky. Gajos práci úspěšně obhájil a nyní se bude věnovat dalšímu výzkumu pod hlavičkou Microsoftu.

Během několika let bychom se mohli dočkat praktického uplatnění výsledků výzkumu. Celý projekt je publikovaný jako open-source a zájemci se tak mohou seznámit s tím, jak funguje zevnitř.

Další zdroje informací:

• oficiální web projektu SUPPLE,
• článek o SUPPLE v archivu listu The Guardian.

1. Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení musí mít svou textovou alternativu.

Obrázky, audio či videozáznamy představují netextové prvky, které se na webových stránkách nejčastěji vyskytují. Vzhledem k tomu, že multimediálnímu obsahu (zvuk a video) se detailněji věnuje pravidlo č. 2, zaměříme výklad pravidla především na obrázky. Pravidlo je nutné dodržovat z toho důvodu, že pomocné technologie, které využívají hendikepovaní uživatelé, jsou často schopné uživatelům interpretovat pouze informace dostupné v textové podobě. Obsah sdělovaný prostřednictvím obrázků může být bez alternativních textových popisů pro hendikepované uživatele zcela nepřístupný.

Techniky splnění pravidla

Pro obrázky s obsahovým významem je pro textovou alternativu v jazyce HTML určen atribut alt. Zápis v HTML kódu vypadá následovně:

<img src="http://www.pristupnost.cz/obrazek.jpg" alt="Kočka" />

U obrázků, u kterých je nutný dlouhý alternativní popis (například grafy), je atribut alt doplněn atributem longdesc, kde longdesc obsahuje URL adresu stránky, na které se nalézá dlouhý alternativní popis k obrázku. Zápis v HTML kódu vypadá následovně:

<img src="http://www.pristupnost.cz/obrazek.jpg" longdesc="alternativni_popis.html" alt="Kočka" />

Obrázky, které slouží pouze k dekorativním účelům, by se neměly v HTML kódu vůbec vyskytovat. Takové obrázky nenesou žádnou informaci a představují součást grafického ztvárnění webové stránky, pro které je určena technologie kaskádových stylů (CSS). V případě, že je z nějakého důvodu nutné použít dekorativní obrázek přímo v HTML, atribut alt by u tohoto prvku měl zůstat nevyplněn.

Příklad porušení pravidla a jeho důsledky

Příkladem webu, který porušuje toto pravidlo je web projektu Czech POINT provozovaný Ministerstvem vnitra ČR. Celé hlavní menu na tomto webu (viz následující obrázek), které slouží jako základní rozcestník, je technicky vytvořeno pomocí obrázků.

U obrázků však chybí alternativní textové popisky, proto, jak ukazuje následující obrázek, nebude menu moci použít uživatel, který není schopen vnímat obsah obrázků, čímž se pro něj web stává zcela nepoužitelný.

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zcela nevidomí a těžce zrakově postižení
• Uživatelé s vadou zraku
• Ohluchlí
• Prelingválně neslyšící
• Nedoslýchaví
• Dočasně sluchově postižení
• Ostatní kognitivně postižení

Testování

Pro otestování, zda u nějakého prvku nebyl opomenut atribut alt, slouží nástroje jako Cynthia Says nebo komerční aDesigner. Ale pozor, jak je patrné z popisu pravidla, chybějící atribut alt nemusí vždy znamenat porušení tohoto pravidla a naopak vyplněný atribut alt automaticky neznamená splnění pravidla. Uvedené nástroje tak pomohou pouze urychlit kontrolu tím, že upozorní na místa, kde by se mohl vyskytovat problém.

2. Multimediální prvky nesoucí významové sdělení musí být doplněny textovými titulky, jestliže nejsou jen alternativou k existujícímu textovému obsahu.

Pokud vaše stránka obsahuje nějaký prvek multimediálního charakteru, musíte uživatelům poskytnout alternativní textový zápis (např. titulky), který popisuje obsah daného multimediálního prvku. Jedná se v podstatě určité konkrétní zúžení pravidla č. 1.

Techniky splnění pravidla

Důsledné splnění tohoto pravidla představuje doplnění videozáznamů o textové titulky a zároveň umístění těchto titulků mimo samotné video v čistě textové podobě. Obdobně u audiozáznamů by měl být k dispozici kompletní textový přepis obsahu audiozáznamu. Tento postup je často technologicky či časově velmi náročný. Téměř nemožné je pak splnění tohoto pravidla u živě vysílaných multimediálních přenosů.

V zájmu alespoň částečné přístupnosti obsahu lze jako alternativu, která však ne zcela vyhovuje znění tohoto pravidla, přidat alespoň deskriptivní popis audio či videozáznamu – tzn. informaci o tom, "o čem video či audio je".

Příklad porušení pravidla a jeho důsledky

Multimediální obsah bez alternativní textové alternativy je k nalezenení například na webu Ministerstva zahraničních věcí (viz následující obrázek), kde je uživatelům dostupný videozáznam. Například nevidomý uživatel se tak k obsahu videozáznamu vůbec nemůže dostat.

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zcela nevidomí a těžce zrakově postižení
• Uživatelé s vadou zraku
• Ohluchlí
• Prelingválně neslyšící
• Nedoslýchaví
• Dočasně sluchově postižení
• Ostatní kognitivně postižení

Testování

Splnění pravidla je nutné testovat manuálně.

3. Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele, musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné. V opačném případě sdělí orgán veřejné správy tyto informace jiným způsobem.

Uvedené technologie dokáží zatraktivnit obsah webové stránky nebo obohatit funkčnost webu. Jedná se však o doplňky, které nemusí být přístupné každému uživateli – ať už z důvodu, že je nemá nainstalovány nebo pro práci s internetem využívá zařízení, které tyto doplňky nepodporuje. To je hlavním důvodem, proč informace na webových stránkách musí být přístupné i bez využití těchto doplňkových technologií.

Tajuplná podmínka "pokud to charakter webových stránek nevylučuje" je mířena na weby, které jsou vybudovány na principu těchto technologií či doplňků a zajištění nezávislosti na nich by znamenalo kompletní předělání webu. Tato podmínka bohužel dělá pravidlo téměř zbytečné a obtížně uchopitelné.

Techniky splnění pravidla

Konkrétní techniky, prostřednictvím kterých tvůrce webu vyhoví tomuto pravidlu, jsou vázány na využívaný typ doplňku.

Skripty – skripty jsou do HTML stránky vkládány prostřednictvím elementu script. Nejčastěji se pro skripty spouštěné na straně klienta používá technologie JavaScript. V případě, že prohlížeč nebo některé alternativní přístupové zařízení neumí skript interpretovat, zcela ho ignoruje. Pro takové účely nabízí jazyk HTML element noscript, jehož obsah by měl být uživateli poskytnut v případě, že nebylo možné skript interpretovat. Právě v elementu noscript by měl být umístěn obsah, kterým bude zachována funkcionalita, ovladatelnost a přístupnost informací na webu v případě, že obsah skriptu není možné interpretovat. Následuje příklad použití elementů script a noscript.

Objekty a applety – Java applety nebo objekty obsahující animace vytvořené pomocí technologie Flash jsou typickými příklady pro tento typ doplňků. V případě, že se na webové stránce vyskytují podobné prvky, které s sebou nesou určitou informační hodnotu, měly by stejné informace být dostupné i v textové podobě. Příkladem může být flashová mapa pro výběr konkrétního kraje ČR. Požadovaný kraj by mělo být možné vybrat i kliknutím na textový odkaz dostupný na stejné stránce.

Kaskádové styly (CSS) – kaskádové styly slouží k vizuálnímu ztvárnění webové stránky a jako takové by s sebou neměly nést žádnou informační hodnotu.

Cookies – obsah konkrétní stránky nesmí být závislý na obsahu cookies či samotné dostupnosti této technologie. V některých případech je tímto způsobem řešeno přepínání jazykových verzí webu, kdy zobrazená jazyková verze je závislá právě na hodnotě uložené v cookies.

Ostatní doplňky – obecně lze pro každý další typ doplňku uvést pravidlo, že informace, která je prostřednictvím daného doplňku uživateli sdělována, by měla být dostupná i v běžné textové podobě.

Příklad porušení pravidla a jeho důsledky

Technologie JavaScript je nevhodným způsobem použita například na webových stránkách Městského úřadu ve Stříbře, kde je hlavní navigace webu rozbalována právě pomocí technologie JavaScript (viz následující obrázek).

Pokud však klientské přístupové zařízení nedokáže JavaScript interpretovat, uživatel se na stránce nedostane k žádnému obsahu, protože hlavní navigace zcela zmizí (viz následující obrázek).

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zcela nevidomí a těžce zrakově postižení
• Uživatelé alternativních zařízení

Testování

Jako vhodný doplněk testování slouží online nástroj Cynthia Says, který pomůže upozornit na chybějící alternativní obsah při použití skriptů, ale především je potřeba manuální testování.

4. Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním musí být dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat.

Uživatel může k webovému obsahu přistupovat prostřednictvím různých zařízení, jejich výstup se může značně lišit. Nevidomí uživatelé používají zařízení jako jsou screenreadery či braillské řádky, jejichž výstup nemá žádnou vizuální podobu. Ale také výstup ze zařízení, která obsah webových stránek zprostředkovávají uživateli ve vizuální formě, se může značně lišit. Jinak bude webová stránka zobrazena v klasickém webovém prohlížeči, jinak v prohlížeči mobilního telefonu apod. Z tohoto důvodu nelze jakékoli informace sdělovat pouze vizuálně, ale v textové podobě či pomocí sémantických značek zdrojového kódu.

Toto pravidlo postihuje i další situace, které jsou z pohledu některých uživatelů nedostatečně přístupné. Příkladem mohou být instrukce typu "vyplňte všechny položky označené tučně" nebo "klikněte na tlačítko vpravo nahoře".

Techniky splnění pravidla

V případě tohoto pravidla lze jen obtížně vyjmenovat konkrétní techniky s výjimkou správného sématického použití jednotlivých elementů jazyka HTML. Je zbytečné vyjmenovávat všechny elementy jazyka HTML a popisovat jejich význam – zájemci je najdou ve specifikaci jazyka HTML. Proto se zde omezíme pouze na některé nejčastěji používané elementy.

Pro označení odstavce textu je určen element p, pro nadpisy elementy h1–h6, pro seznamy elementy ul, ol a li. Obecně lze říci, že každá informace by měla být v rámci zdrojového kódu webové stránky umístěna v elementu jazyka HTML, jehož sémantický význam odpovídá významu dané informace. Zároveň však platí, že v elementech s určitým sémantickým významem by neměly být umístěny informace, které mají význam jiný.

Příklad porušení pravidla a jeho důsledky

Příklad nedodržení pravidla lze nalézt na webu Jihočeského kraje, kde na samostatné stránce Prohlášení o přístupnosti stránek chybí správné sémantické vyznačení nadpisů a jejich struktury (viz následující obrázek), takže například hlasová čtečka přečte celý text, aniž by uživateli oznámila, že právě čte nadpis a že zda začíná nový logický celek textu.

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zcela nevidomí a těžce zrakově postižení
• Uživatelé alternativních zařízení

Testování

Pro důkladné ověření splnění pravidla je nezbytná manuální kontrola.

5. Informace sdělované barvou musí být dostupné i bez barevného rozlišení.

Existuje množství uživatelů, kteří nejsou schopni webové stránky vnímat vizuálně, ale pouze v jejich textové podobě. Stejně tak existuje množství uživatelů, kteří mají problémy se správným vnímáním barev. Z pohledu těchto uživatelů je informace typu "vyplňte všechny položky označené červeně" naprosto irelevantní. Tato informace byla uživateli sdělena prostřednictvím barvy a je pro něj nepřístupná.

Operační systémy nabízí nástroje pro manipulaci s barevným schématem – například funkce "Vysoký kontrast" v operačním systému Windows – takže uživatelé mohou barvy na webových stránkách zcela změnit a vnímat jinak. Z tohoto pohledu je důležitá i zvolená kombinace barev popředí a pozadí a způsob jejich definice.

Specifickou úlohu hraje barevné odlišení u textových odkazů. Odkazy jsou tím nejdůležitějším prvkem webu. Bez nich by se uživatelé po webu nemohli žádným způsobem pohybovat. Je proto důležité, aby byl návštěvník schopen na webu rozpoznat, který prvek je odkazem a který nikoli. Velice často se objevuje situace, kdy tvůrce webu odliší odkazy pouze barvou. V takovém případě je nebezpečí, že uživatelé, kteří nejsou schopni správně vnímat barvy na webové stránce – ať už z důvodu barvosleposti či dočasně z důvodu zhoršených světelných podmínek – nebudou schopni odkazy od ostatního textu odlišit. Výjimku z tohoto pravidla mohou tvořit jednoznačně zřejmé bloky odkazů (typicky odkazy v navigaci), z jejichž kontextu a vizuálního zpracování je zřejmé, že se o odkazy jedná.

Techniky splnění pravidla

Platí pravidlo, že barva popředí i barva pozadí by měla být definována jednotným způsobem. Barvu lze nastavit prostřednictvím kaskádových stylů nebo přímo pomocí patřičných elementů v HTML kódu. V případě, že se například barva pozadí nastaví pomocí kaskádových stylů a barva popředí přímo v HTML kódu (nebo vůbec), hrozí nebezpečí, že při změně barevného schématu budou některé informace z tohoto důvodu nečitelné.

Obecně platí, že pro vizuální ztvárnění webové stránky jsou určeny kaskádové styly – barvy popředí i pozadí by tedy měly být definovány pomocí kaskádových stylů. V případě, že je definována barva popředí, je nutno definovat i barvu pozadí a naopak.

U odkazů standardně používanou formou jejich odlišení od ostatního textu je odlišení textu odkazu barvou a podtržením. Zároveň by mělo platit, že podtržení je určeno jen pro texty, které jsou odkazem.

Příklady porušení pravidla a jejich důsledky

Jako příklad uvedeme stránku na webu elektronické podatelny Ministerstva obrany (viz následující obrázek).

Ovšem při zapnutí funkce "Vysoký kontrast" se text v rozbalovacím poli z důvodu špatně definované kombinace barvy popředí a pořadí stává nečitelný (viz následující obrázek).

Porušení tohoto pravidla při odlišení odkazů od okolního textu ukazuje následující obrázek, na kterém je titulní stránka webu města Týn nad Vltavou. Odkazy nejsou žádným způsobem odlišeny od okolního textu, takže běžný návštěvník nemá žádné vodítko jak poznat, který text je a není odkazem.

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Zcela nevidomí a těžce zrakově postižení
• Uživatelé s poruchami barevného vnímání
• Dočasně zrakově postižení
• Uživatelé bez hendikepu

Testování

K ověření, zda webové stránky vyhovují tomuto pravidlu přístupnosti, lze částečně využít online nástroj AccessColor. Vhodným způsobem testování je používání webu při zapnutí funkce "Vysoký kontrast" v operačním systému Windows. Obě uvedené metody by však měly být pro detailní ověření splnění pravidla doplněny manuální kontrolou.

6. Barvy popředí a pozadí textu (nebo textu v obrázku) musí být vůči sobě dostatečně kontrastní, jestliže text nese významové sdělení.

Dostatečný kontrast popředí a pozadí je naprosto stěžejní pro snadnou přístupnost informací prezentovaných na webových stránkách, a to bez ohledu na to, zda uživatel trpí nějakým hendikepem, či nikoli. Snad jen pro uživatele, kteří web nemohou vůbec vnímat vizuálně, je dodržení tohoto pravidla bezpředmětné. Toto pravidlo se netýká pouze textových informací a jejich pozadí, ale i řešení pozadí a popředí na grafických prvcích.

Techniky splnění pravidla

Zatímco dříve se dostatečnost kontrastu pozadím a popředím posuzovala na základě rozdílu jasu a barvy, aktuálně se pracuje s tzv. luminositou barev – jak se luminosita počítá.

Aby kontrast popředí a pozadí splňoval toto pravidlo, musí vzájemný kontrast běžného písma do velikosti 18 bodů nebo tučného písma do velikosti 14 bodů dosahovat minimálně hodnoty 5:1. Kontrast běžného písma nad 18 bodů nebo tučného písma nad 14 bodů musí dosahovat minimálně hodnoty 3:1.

Příklad porušení pravidla a jeho důsledky

Jako příklad nám poslouží web města Nymburk, kde některé texty nemají dostatečný kontrast vůči svému pozadí, a proto může být jejich čitelnost pro některé zrakově postižené skupiny uživatelů velmi problematická. Následující obrázek ukazuje nedostatečný kontrast textu s informacemi o autorovi aktuality.

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Uživatelé s vadou zraku
• Uživatelé s poruchami barevného vnímání
• Dočasně zrakově postižení
• Uživatelé bez hendikepu

Testování

Posuzovat splnění tohoto pravidla je možné hned několika různými nástroji. Například online nástrojem Luminosity Contrast Ratio Analyser či programem se stejným názvem Luminosity Contrast Ratio Analyser.

7. Velikost písma musí být možné zvětšit alespoň na 200 % a zmenšit alespoň na 50 % původní hodnoty pomocí standardních funkcí prohlížeče. Při takové změně velikosti nesmí docházet ke ztrátě obsahu nebo funkcionality.

Webové prohlížeče běžně nabízí funkce, které umožňují uživatelům zvětšit si písmo použité na webových stránkách dle jejich potřeb. Tato funkce je velmi často využívána uživateli, kteří mají problémy se zrakem. Stejně tak zvětšení písma může více zpřístupnit webové stránky například dyslektikům. Důležitým předpokladem, aby bylo možné písmo zvětšit, je že velikost písma musí být definována v relativních jednotkách – dle toho, jak pojem relativní jednotky chápou webové prohlížeče.

Ne tak často využívané je zmenšování písma. Přesto i v tomto případě by nemělo mít zmenšení písma způsobit, že část obsahu či některá funkce zůstane uživatelům nepřístupná.

Techniky splnění pravidla

Jak již bylo několikrát zmíněno, pro vizuální ztvárnění webových stránek se využívají kaskádové styly. Proto by i výchozí velikost písma měla být definována pomocí kaskádových stylů. Pro definici velikosti písma na webových stránkách jsou vhodné například jednotky em, ex nebo procenta. Naopak nevhodné jsou jednotky jako pt, pc, px, in, cm či mm. O tom, zda je jednotka px absolutní či relativní, se vedou diskuze, pravdou ovšem zůstává, že nejpoužívanější internetový prohlížeč Internet Explorer neumí písmo definované v těchto jednotkách zvětšovat. Zápis velikosti písma v souboru kaskádových stylů by mohl vypadat následovně:

Příklad porušení pravidla a jeho důsledky

Na webových stránkách Libereckého kraje je velikost textu definována v pixelech. Jak je na screenshotu vidět, písmo je opravdu malé a díky použitým jednotkám nejde v Internet Exploreru zvětšit.

Ovlivněné skupiny uživatelů

• Uživatelé s vadou zraku
• Dočasně zrakově postižení
• Uživatelé s poruchami učení
• Uživatelé bez hendikepu

Testování

Nejvhodnější způsob je manuální testování.

Přehled vlivu všech pravidel ve skupině na jednotlivá postižení

Poznámka: článek byl aktualizován dne 14. 2. 2009.

Celý článek Nevidomí uživatelé a zpravodajské weby na webu Lupa.cz

V každém dílu seriálu budou podrobně vysvětlena znění pravidel přístupnosti tak, aby bylo jejich pochopení snažší a nedošlo k jejich dezinterpretaci. Kromě jejich výkladu se v jednotlivých dílech seriálu dozvíte i jak dodržet pravidla po technické stránce, koho nedodržení pravidel ovlivňuje a na názorných příkladech si ukážeme, jak jsou pravidla přístupnosti porušována.

Všech 33 pravidel stanovených zákonem je rozčleněno celkem do 6 kapitol, s příslušnými tématickými okruhy.

• 1. kapitola: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný
• 2. kapitola: Práci s webovou stránkou řídí uživatel
• 3. kapitola: Informace jsou srozumitelné a přehledné
• 4. kapitola: Ovládání webu je jasné a pochopitelné
• 5. kapitola: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný
• 6. kapitola: Prohlášení o přístupnosti webových stránek

Doufáme, že seriál o pravidlech přístupnosti přispěje ke zkvalitnění, respektive k zpřístupnění vašich webových stránek.

Akce proběhne 13. listopadu 2008 v Palace Cinemas Anděl od 11:00 (oficiální web WUD). Na prezentaci vystoupí odborníci ze Sun Microsystems a ČVUT, kteří připravili studii reflektující spolupráci mezi designéry uživatelských rozhraní a kognitivními psychology při návrhu mobilního systému pro navigaci nevidomých. Přednáška je rozdělena do dvou částí, kdy v první bude představen iterativní proces vývoje navigačního systému, který probíhal v úzké spolupráci s nevidomými. V druhé části pak budou shrnuty poznatky, které, díky empirickému výzkumu, byly využity při návrhu navigačního systému.