V únoru letošního roku byla pro Řecko schválena velká finanční pomoc. V rámci ní soukromí investoři odepsali velkou část svých pohledávek vůči Řecku. Malá skupina investorů (zejména hedge fondy) se však k dohodě nepřipojila a [...]]]> To není sportovní utkání. To je utkání na nejvyšší ekonomické úrovni, jehož termín je stanoven na  úterý 15. května. O co jde?

V únoru letošního roku byla pro Řecko schválena velká finanční pomoc. V rámci ní soukromí investoři odepsali velkou část svých pohledávek vůči Řecku. Malá skupina investorů (zejména hedge fondy) se však k dohodě nepřipojila a i nadále požaduje plnou hradu svých pohledávek.  Důsledkem čehož jsou v úterý 15. května splatné řecké obligace za 430 mil. euro. Co rozhodně stojí za pozornost, že ve výše zmíněné skupině investorů nejsou pouze hedge fondy, ale největším investorem, který na podmínky nepřistoupil je Norsko, resp. jejich fond spravující příjmy z ropy.

Jaké jsou v zásadě možnosti?

První možností je, že Řecko neuhradí své dluhy. V takovém případě lze počínaje 16. květnem čekat řadu žalob směřujících k vyhlášení bankrotu Řecka. Tyto kroky by smetly pod stůl všechny dosud učiněné dohody.

Druhou možností je, Řecku se dostane mimořádné tiché pomoci, aby bylo schopno tyto dluhy uhradit – vždyť se jedná o „pouhou necelou půlmiliardu euro“. V porovnání s přislíbenými miliardami a miliardami a miliardami… pomoci jde prakticky o „drobné“. Tento scénář se mi jeví jako pravděpodobnější.

Jen mě tak napadá, v případě, že dojde na druhou variantu a investorům budou uhrazeny celé jejich pohledávky… nebudou si investoři, kteří přistoupili na výměnu dluhopisů, rvát vlasy?

Aktuální investiční trilogie:

1. Rýsuje se nový finanční systém
2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

• Za váš článek zaplatíme zlatem

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Krize v Evropě eskaluje, Německo se dostává do [...]]]> Ve Spojených státech se blíží prezidentské volby. Pokud někdo čeká zásadní změnu finanční politiky (tedy pokud nějakým zázrakem nevyhraje Ron Paul), tak se mýlí. K tomu si přičtěte, že podle Billa Grosse ze společnosti Pimco se QE3 blíží. Kdby yjen QE3, viz obrázek níže…

Krize v Evropě eskaluje, Německo se dostává do izolace. Tohle nedopadne dobře, spěje to k zásadní změně. Nevěřím, že by Německo přiznalo porážku, totéž ale nebude chtít udělat ani Francie nebo někdo jiný. Bude se to „držet“ do poslední chvíle a výsledkem bude řetězec událostí.

O postoji Warrena Buffetta ke zlatu jsem psal včera. Postoj Číny je diametrálně odlišný, kupuje zlato ve velkých objemech. Místo toho přestala Čína nakupovat evropské vládní obligace. O to více se zaměřuje na Afriku.

Vývoj na trhu zlata  bude zřejmě hodně zajímavý.

Archiv - Předchozí články týdne

Aktuální investiční trilogie:

1. Rýsuje se nový finanční systém
2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

• Za váš článek zaplatíme zlatem

Došlo i na drahé kovy. Podle něj bylo zlato vhodné pouze pro Židy koncem 30. let minulého století. Civilizovaní lidé prý podle něj nemají vůbec investovat do zlata, ale pouze do produktivních aktiv (kolem 9. [...]]]> Minulý pátek (v předvečer valné hromady společnosti Berkshire Hathaway) vedla společnost CNBC rohovor s Ch. Mungerem – pravou rukou Warrena Buffetta.

Došlo i na drahé kovy. Podle něj bylo zlato vhodné pouze pro Židy koncem 30. let minulého století. Civilizovaní lidé prý podle něj nemají vůbec investovat do zlata, ale pouze do produktivních aktiv (kolem 9. minuty) rozhovoru. Co je za tímto vyjádřením?

Přiznávám, že takto kategorická vyjádření mě u něj nepřekvapuje.  W. Buffett a potažmo Ch. Munger se desítky let zaměřují pouze na investice do akcií. V pořádku. Jediná známá investice firmy Berkshire Hathaway do drahých kovů skončila podle vyjádření W. Buffetta neúspěchem. Od té doby tvrdí, že investice do drahých kovů nejsou dobré a vyhýbá se jim. O co šlo?

Šlo o nákup velkého množství investičního stříbra v roce 1997, postupně nakumuloval až téměř třetinu fyzického zásob stříbra na světě (za ceny kolem 6 dolarů za unci). Důvodem nákupu byl dlouhodobý nesoulad nabídky a poptávky, ten se však řadu let neprojevoval na ceně stříbra.  Jakmile se stříbro vykázalo slušný zisk, W. Buffett se ho s radostí zbavil. Na valné hromadě za rok 2006  Buffett prohlásil, že stříbro v minulosti prodal za cenu kolem 7,5 dolarů za unci a že investice do stříbra vidí jako svou největší chybou – nakoupil příliš brzy a prodal příliš brzy.

Tato jedna událost podle všeho navždy odradila W. Buffetta od investice do drahých kovů.

Aktuální investiční trilogie:

1. Rýsuje se nový finanční systém
2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

• Za váš článek zaplatíme zlatem

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Co vlastně znamená na první pohled nic neříkající nadpis článku? Jistě jste si v různých sdělovacích prostředcích všimli, jak se nám banky snaží mermomocí doslova vnutit nejnovější verze úchvatných půjček na cokoliv. Kde na to berou peníze? Aby mohly banky půjčovat, tak [...]]]> Je tu první květnový článek soutěžící o Silver Eagle.  Zájemci, posílejte své příspěvky. 

Co vlastně znamená na první pohled nic neříkající nadpis článku? Jistě jste si v různých sdělovacích prostředcích všimli, jak se nám banky snaží mermomocí doslova vnutit nejnovější verze úchvatných půjček na cokoliv. Kde na to berou peníze? Aby mohly banky půjčovat, tak nejdříve musí od někoho volné prostředky získat. V naprosté většině jsou tedy půjčky hrazeny z vkladů, které od svých zákazníků banka dostane. Ovšem v tomto případě by bylo prakticky nemožné půjčovat v takových objemech, v jakých to banky činí, kdyby nebylo vymyšleno BANKOVNICTVÍ ČÁSTEČNÝCH REZERV.

Bankovnictví částečných rezerv umožňuje půjčovat v praxi až desetinásobky fiktivních nebo chcete-li nově vytvořených peněz, jež nemají v ekonomice co dělat, neboť nebyly vytvořeny poctivou prací a banka v tomto případě půjčuje to, co ve skutečnosti nevlastní, ale pouze spravuje. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč Vám na běžném bankovním účtu, který můžete do určité částky téměř okamžitě vybrat, banka připisuje velmi nepatrný úrok, ačkoliv na něm nespoříte? Odpověď je vcelku snadná. Vzhledem k tomu, že banka, a pravděpodobně ani Vy, nepředpokládáte, že by Vás něco donutilo k neočekávanému výběru celého obsahu účtu, tak si může banka dovolit určitou část z Vašich peněz použít na úvěry.

Jak velké tyto úvěry budou, je určeno pomocí povinných minimálních rezerv (PMR), které stanovují centrální banky (CB). V Česku je od 7. října 1999 stanovena PMR na úrovni 2 %. Na účtech CB musí komerční banky vždy k určitému období, udržovat tuto míru rezerv. Česká národní banka ji pak úročí dvoutýdenní repo sazbou.

Uveďme si příklad: uložíte si na běžný účet 10 000 Kč. Banka z těchto peněz vezme 2 % (200 Kč) a uloží je jako PMR. Zbylých 9 800 Kč je nabídnuto třeba jako spotřebitelský úvěr, o který někdo zažádá. Je jimi zaplaceno za zboží či službu. V tuto chvíli se 9 800 Kč dostává k třetímu článku řetězce, jenž si peníze za např. vykonanou službu uloží také v bance. Banka si v tuto chvíli znovu vezme PMR 2 % (196 Kč) a zbytek 9 604 Kč má k dispozici na úvěry. Takto bych mohl pokračovat, až bychom nakonec došli k částce 490 000 Kč, neboli nadpisových 49 krát nula nic. Až takto velká částka nových peněz může vzniknout při PMR 2 %.

Za použití vzorečku si to můžete spočítat přesně.

Na následujícím grafu je vidět, kolik může vzniknout nových peněz při uložení 1 jednotky peněz do banky.

Zdroj: vlastní výpočet

V tabulce jsou pro představu uvedeny PMR v různých státech. M představuje možnou změnu peněz v oběhu při přírůstku vkladů o 1 jednotku. Nutno podotknout, že ačkoliv mají některé státy nulovou PMR, tak přesto určitou mírů rezerv banky pro jistotu udržují.

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Reserve_requirement#cite_note-7 a vlastní výpočet

Systém jako takový může fungovat jen za předpokladu, že se najednou nerozhodne obrovské množství lidí vybrat své vklady (tzv. bank run). Ovšem i toto se občas stává, jak jsme se mohli přesvědčit před pár lety u banky Northern Rock v Anglii.

Pokud by v Česku zkrachovala některá banka, tak je zde státem zřízený Fond pojištění vkladů, do kterého banky přispívají. Tento fond by se v případě úpadku banky měl postarat o výplatu ztracených vkladů střadatelům, protože všechny vklady jsou pojištěny do výše 100 000 EUR. Jak je na grafu vidět, tak dnešní objem rezerv cca 20 mld. Kč by pravděpodobně nestačil, pokrýt úpadek ani jedné z našich největších bank, protože celkové vklady u domácích bank se pohybují v řádech biliónů. Kdo by zaplatil ztrátu? Samozřejmě nikdo jiný než stát, neboť soukromé zisky a veřejné ztráty, to je to, oč tu běží. Představitelé banky pohrozí rozvrácením bankovního sektoru a ekonomiky a stát raději zaplatí.

fond pojištění vkladů

http://www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zprava-2010-fpv.pdf

Nechci zde tvrdit, že by banky měly držet 100% rezervy, to by bylo na delší povídání, protože třeba Rakouská škola říká, že mimo jiné částečné rezervy způsobují výkyvy hospodářských cyklů. Pouze tímto článkem chci upozornit na hrátky, které s námi bankéři hrají a moc lidí si jich není vědomo. Pokud již tedy bankovnictví částečných rezerv musí existovat, tak by zde měla být určitá soudnost a udržovat PMR z mého pohledu na minimální výši alespoň 10 %, která vede pouze k devíti násobnému zvětšení množství peněz. Dvě procenta, která máme my, se mi zdají natolik malá, že ačkoliv jsme přesvědčováni o úchvatném zdraví našich bank, tak teprve větší otřes ukáže, jestli tomu je skutečně tak, jak pánové praví. Je opravdu nutné, aby si lidé brali půjčky na dovolenou a Vánoce? Na takovéto výdaje by Vám přeci banka při větších PMR nemohla tak levně půjčovat a bylo by to dobře.

Není snad inflace krom jiného  způsobena právě vytvořením nových peněz z ničeho?

Zdeněk Hloušek

Aktuální investiční trilogie:

1. Rýsuje se nový finanční systém
2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

• Za váš článek zaplatíme zlatem

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

V minulém díle jsem psal o volbách ve Francii a jejich možném dopadu. Podle prvních odhadů to skutečně vypadá na vítezství socialisty F. Hollanda. Doporučuji tedy nadále pozorně sledovat vývoj ve Francii. [...]]]> Jaké změny mohou nastat na devizovém trhu? Nemám na mysli jenom, vzájemné kurzové pohyby jednotlivých měn, jde mi o strukturu trhu jako celku.

V minulém díle jsem psal o volbách ve Francii a jejich možném dopadu. Podle prvních odhadů to skutečně vypadá na vítezství socialisty F. Hollanda. Doporučuji tedy nadále pozorně sledovat vývoj ve Francii. Jako katalyzátor mohou volby odstartovat řetězovou štěpnou reakci.

Současná situace není nijak příznivá prakticky v žádné zemi. Největším zádrhelem je existence dvou paralelních problémů – jedním jsou problémy bank a druhým pak zadluženost zemí. Bohužel si dnes nemůžeme dovolit ten luxus, že nejdříve vyřešíme problém jedné země, pak druhé, podobně s bankami (nejdříve banku „A“, poté banku „B“). Vzhledem k propojenosti trhů je třeba vyřešit (téměř) všechny země a banky současně. Jakékoliv jiné řešení je jen odsouváním problému v čase (viz přístup k Řecku, které sloužilo jako testovací země na odladění postupů a vyzkoušení dopadů). Bez zásadním změn na devizovém trhu není řešení nemožné.

Co nás tedy čeká? Nový finanční systém je nezbytností. Jeho součástí bude o nový globální platební systém eliminující Spojené státy.  Připravme se na koordinovanou vícestrannou globální měnovou reformu, respektive zásadní změny v devizové politice po ose Berlín-Moskva-Peking, s odbočkou do Perského zálivu a možným prodloužením hlavní osy do Japonska.

Na jedné straně jde o před pár dny umiňovaný možný vývoj ve Francii následovaný nově vzniklou evropskou měnu zaštiťovanou primárně Německem a případně akceptovanou i dalšími zeměmi. Tato měna má jednu velkou nevýhodu. Tou je její pravděpodobné posílení proti „starému euru“. Vzhledem k tomu, že by podmínkou pro přijetí této měny byla přebytková obchodní bilance, dotčené ekonomiky by se s tím měli být schopny vypořádat. Signálů hovořících pro její zavedení je celá řada, k tomu se přidávají i další.

Jaká další fakta ale o těchto přípravách svědčí? Je jich několik. Společnost Bundesdruckerei GmbH byla před pár lety pro jistotu znárodněna, i když za ní měla zájem společnost Giesicke & Devrient a dokonce si stěžovala do médií, že jí nebyla koupě umožněna, ačkoliv nabídla velice pěknou cenu. Řekl bych, že znárodnění v roce 2009 bylo vedeno bezpečnostními důvody.

Mnohem zajímavější jsou ale následující čísla, hlavně proto, že Německo je jednou z členských zemí eurozóny s největším používáním hotovosti:

• Každá země si tiskne své vlastní eurobankovky, centrálně se tiskne necelých 10% eurobankovek a nikdo neřešil, když česká strana tiskla eurobankovky jak o závod.
• V roce 2010 objednalo Německo mimořádný objem papíru pro bankovky.
• Německo tiskne poslední dobou méně eurobankovek, než bylo dříve obvyklé. Vyplývá to z výroční zprávy pro rok 2010 výše zmíněné společnosti Giesecke & Devrient. Počet eurobankovek v oběhu v roce 2010 šel nahoru, ale její tržby tažené objednávkami na německé bankovky šly dolů o 16%.  Že by jim tolik obchodů najednou přebrala znárodněná Bundesdruckerei GmbH? Na jejich výroční zprávu jsem velmi zvědav

Proto by došlo k jejímu posílení i proti dalším světovým měnám. Globální pozici nové měny by výrazně posílila koordinované vícestranná globální reforma a uvažované krytí nové měny zlatem. Dost možná proto stahuje Německo zlato ze zahraničí domů.

 Čína se snaží prosazovat čím dál tím více a názory dává jasněji najevo. V rámci těchto snah například pilně pracuje na přípravách zavedení plně konvertibilní měny tak, aby se stala alternativou k dolaru jako rezervní měna. Například v polovině dubna (mimochodem přesně den před zasedáním MMF a skupiny G20) poprvé od riku 2007 rozšířila oscilační pásmo vlastní měny z 0,5% na 1%. K tomu pilně rozvíjí řadu měnových swapů s různými zeměmi včetně například Brazílie či Ruska, mezi nejvýznamnější rozhodně patří ten s rakouskou centrální bankou (která patří mezi nejvýznamnější spolupracovníky Bundesbanky), k tomu čínské firmy začínají požadovat platby za zboží ve vlastní měně.

Celkově to působí to, že yuan míří k plné konvertibilitě, primárně ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je stabilizace čínské ekonomiky a čínských finančních trhů.  Fluktuace měny totiž umožní čínské centrální bance efektivnější monetární politiku.  Větší fluktuace kurzu donutí zahraniční investory více používat zajišťovací instrumenty. Čínské banky, pokud budou tuto práci dělat profesionálně a ne spekulativně, získají další zajímavý zdroj příjmů. Druhým důvodem je snaha o to, aby čínská měna získala statut globální rezervní měny. Bez konvertibility to není možné.

V případě Ruska naproti tomu spekuluje o uvahách směrem k zavedení zcela nové měny, měny kryté zlatem. Pokud by k tomu došlo, došlo by nejspíše i ke koordinaci s Německem ohledně jeho nové měny.

Podle dostupných informací dochází k zajímavým transakcím na trhu zlata, kde se Rusko stává významným hráčem. Za pozornost stojí komentář Billa Holtera. Podle něj dochází k řadě transakcí se zlatem mezi Ruskem a Švýcarskem. Toto zlato by mohlo posloužit jako pomoc přikrytí nové marky zlatem. Výměnou za to Rusko do svých rezerv rázem získalo významné množství nové měny.

Odbočka k zemím Perského zálivu není nic nemožného a jejich podpora měnovým reformám ve výše uvedených zemích je pravděpodobná, speciálně ze strany Íránu, který je jedním v hlavních bojišť měnové války. Nezapomínejme, že i další země Perského zálivu rozvíjí spolupráci s Čínou – viz například před pár měsíci podepsaná významná smlouva mezi Saúdskou Arábií a Čínou, respektive mezi Aramcem a Sinopecem o stavbě společné rafinérie v Rudém moři. O zlatém dináru se hodně mluvilo asi před 5-6lety, od té doby ticho po pěšině. I když, kdo ví…

Pokud by se tyto země Perského zálivu přidaly a opustily dolar jako hlavní měnu přijímanou v platbě za ropu, bude se jednat o významnou podporu výše uvedených kroků osy Berlén-Moskva-Peking.

Suma sumárum, stávající situaci je třeba řešit najednou a proto lze i čekat ne jenom jednu změnu, ale jejich řadu, jejichž průběh bude koordinován mezi jednotlivými zeměmi.

Devizový trh se změní k nepoznání.

Předcházející dva díly aktuální investiční trilogie:

1. Rýsuje se nový finanční systém
2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje

Hledáme nejlepší články čtenářů:

• Za váš článek zaplatíme zlatem

10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

Co by Hollandovo předpokládané vítězství ve francouzských prezidentských volbách znamenalo pro Německo? Někteří očekávají konec německé hegemonie.  O situaci v Nizozemí se u nás moc nepíše, proto jsem vybral tenhle [...]]]> Co by se stalo, kdyby Španělsko nebylo schopné splácet své závazky? No, rozhodně by to nebylo nic příjemného, např. americké akcie by mohly jít dolů o 10-20%.

Co by Hollandovo předpokládané vítězství ve francouzských prezidentských volbách znamenalo pro Německo? Někteří očekávají konec německé hegemonie.  O situaci v Nizozemí se u nás moc nepíše, proto jsem vybral tenhle článek.

Pokud sledujete cenu ropy, pak si nenechte ujít tento článek, probírající její vývoj ze všech možných úhlů.

Ratingové agentury již nějakou dobu mlčí (tedy kromě Špamělska). Podle Billa Grosse lze čekat snížení ratingu Spojených států.