Myslíte si, že oddělí kvalitní komentáře od snůšek totálních blbostí, výkřiků do prázdna či nulových výpovědí? Vy tomu věříte? Lituji vás.

Dav se řídí všeobecně rozšířenými názory. Nedávej to do pusy, řvou matky na malé dítě. Neskákej po zábradlí, zlomíš si nohu. Choď spát v deset hodin. Lidé si myslí, že obecný názor je správný názor. Jenže to je blbost.

• Všechny zrzky jsou čarodějnice! Upalte je!
• Země je placatá!
• V roce 2000 bude konce světa!
• Za pár let nastane doba ledová!
• Všechno, co mohlo být vynalezeno, již vynalezeno bylo.
• Není důvod, aby kdokoliv chtěl mít počítač doma.

Takže až budete tvrdit, že komentátor, který má nízké hodnocení, mele kraviny, protože si ostatní myslí to samé, budu se Vám z plných plic smát.

Mimo téma: Kdo se se mnou vsadí, že do pár let budou všechny zpravodajské weby komunitní? Něco na způsob facebooku: Do přátel si přidáte jen komentátory, kteří mluví k věci, nebo jsou vám blízcí a ti ostatní budou odděleni. Konečně vyřešíme problém kvality a kvantity.

Ale já mám chuť vyprávět pohádku.

Bude nebude. Benzín se seznámil s naftou a ta mu řekla „Tak už jsme důchodci. My tři s dědečkem uhlím!“

Neuplynulo ani mnoho let a začali se přidávat další. Po LPG, vodíku, alkoholu, termitu a cukru přispěchala mladičká baterie z elektromobilu se zprávou:

„Jsme v rejži! Musíme vyřešit světový problém! Spotřeba je hrozná. Já jakožto nejúčinnější zdroj energie,“ vykřikla baterie a ostatní sklonili hlavu, „navrhuji, abychom zavedli nová úsporná ošetření. Nějaké nápady?“

Jako první se ozvalo uhlí: „Budeme vypínat motor i za jízdy do kopce!“

Termit zareagoval nejrychleji: „Přestaň si už z nových technologií utahovat! Vždyť vidíš, že vypínání motoru při stání na červenou a při jízdě z kopce se osvědčilo!“

„Měli bychom více používat nevyčerpatelné zdroje energie“ ukázal na sebe cukr.

„Víš proč si tě vybavím, když přejedu šneka?“ ušklíbl se vodík.

„Utište se,“ rychle uklidnila napětí baterie, „Alkohol se nám snaží něco naznačit…“

„Já… mě… napa…“, drmolil nesrozumitelně alkohol, „z… *škyt* rušit.. přechod…“. A usnul dříve, než stihl vysvětlit, co se snaží říct.

Atmosféra diskuze se uvolnila a na některých tvářích diskutujících bylo možné objevit znaky znuděnosti.

Vtom se ze svého vlastního světa probralo LPG a vykřiklo: „No jasně, ten starý ožrala má sakra dobrej nápad! Přechody omezují automobily, zvyšují spotřebu paliva a vznik emisí!“

Baterie se jich zastala a prohlásila: „Ano, to je pravda. Avšak zrušit je nemůžeme. To bychom odsoudili k zániku vyznavače extrémních sportů – chodce. Ale mí milí posluchači, my můžeme udělat něco lepšího! Navrhuji:

Vždy když pojede za sebou tři nebo více automobilů, pustí chodce na přechodu. Ano, tato část zůstane stejná, ale když pojede aut méně, budou mít přednost právě ona auta.

Tím ušetříme spoustu paliva a času v době, kdy chodec dává přednost autu a řidič postupně zpomaluje ne-li zastaví, aby chodci došlo, že řidič nechce porušit zákon…“

A to je konec příběhu. Kdyby se tehdy paliva nedohodla, neklesla by spotřeba celého světa o 20 miliónů kWh za rok a vy, malé děti, byste teď musely do školky chodit pěšky a neměly byste taková krásná kulatá bříška.

Nečti dál, pokud jsi neviděl film! Nepochopíš.

Volím cestu pokroku. Cestu, kde nic není stálé. Cestu, kde se můžu rozvíjet. A to i přesto, že vím, že tímto jednáním se svět řítí k záhubě. Ale uvažoval bych nad tímto, kdyby můj prapředek nechytl do ruky kámen a nevyrobil oštěp? Klín? Páku? Kolo? Kdyby naši předci nic nevytvořili?

Žiji ve světě, kde evoluci už dávno neurčuje pravidlo „zabij, nebo budeš zabit“. Nic si nenalhávám. Člověk se nestane Nadčlověkem. Evoluce se zpomalila, možná i svou úlohu dokončila. Teď je to na nás. Na vás. Na mě.

Sedím pod stromem… Dovolávám se vyšší pomoci… Přijde? Udělá to něco vyššího za mě? Stačí jen pouhopouhé věřit? Možná. A možná taky ne.

Proč zrovna myš? ŠŇŮRA u prvních druhů myší vedl směrem k uživateli, ne tak jako dnes. Přesně se neví, kdo myš myší nazval, ale pojmenování to bylo tak trefné, že se okamžitě ujalo.

Jak myši vypadaly? Dřívější myši neobsahovaly kuličku, jak se někteří mylně domnívají. Skládaly se ze dvou na sebe kolmých koleček. Kuličková myš spatřila světlo světa až v roce 1972, optická kolem roku 1980 a laserová 1998 (ale až po roce 2004 se začaly myši laserové hojně vyrábět).

Rané myši byly pouhé „krabice“ s jedním, nebo více tlačítky, neseděly moc dobře v ruce. Dnešní myši jsou již ergonomické. Kolečko se v myších poprvé objevilo v roce 1995, ale internetový prohlížeč Explorer jej začal podporovat až za dva roky.

Zajímavě řešené kolečko nedávno představil Logitech. Je řešeno pomocí setrvačníku, což je výhodné při scrollování delších webových stránek a dokumentů, kdy není nutné točit opakovaně – kolečko roztočíte a poté jednoduše zastavíte na požadované stránce.

A moje počítačová myš?

Zdroj: wiki + cdr

Architektura grafické karty není zrovna dvakrát uzpůsobena k výpočtům tak, jako procesory, ale přesto zvládá některé výpočty mnohem rychleji. Čím to?

Odpověď je jednoduchá – grafické karty totiž obsahují čipy, které jsou mnohonásobně výkonnější, než ty, jenž se nachází v procesorech. Redaktoři z Computerbase nechali  hardware převádět 626 MB video a dopracovali se k takovýmto výsledkům:

Na grafu lze jasně vidět rozdíl mezi grafickými čipy (červeně + zeleně) a Intelem se čtyřmi jádry taktovanými na 3.2 Ghz (modře). Ten podává 6× slabší výkon než „jednojádrová“ grafická karta od Ati.

Ale kdo ví, třeba za pár let nebudeme potřebovat nic z výše zmíněného

zdroj: ddworld

I takhle můžu popsat asi osmiměsíční období svého života. Nepovažuji jej přesto za ztrátu času. Call of Duty 2 totiž i dnes patří mezi nejlepší online hry.

Již dávno jsem hrál jeho nadějného nástupce, CoD4: Modern Warfare, které spádem děje singleplayeru, jeho grafickým a zážitkovým zpracováním šokovalo snad každého hráče. Nevěřím, že se někdo dokázal vymanit ze stále se zrychlujícího děje a s ním souvisejících zvratů dříve, než mu před očima prosvištěla celá hra (cca 4 hodiny).

Jaké překvapení čeká, když si takto nabuzený hráč pustí multiplayer. Děs a hrůza! Nepřehledné rozhraní. Odflinkuté, nahrubo osekané mapy vytržené ze singlu. Efekty pro potěšení diváka a naštvání hráče (volím slušná slova). Tři druhy zbraní s tím, že na další potřebujete nejméně x levelů. Vše završeno vychytaným perkem Last stand: ustřelíte protivníkovi brokovnicí hlavu, ten si sedne na zadek, vytáhne kolt a uvítá vás ve světě bezhlavých.

Vzrušeně jsem týdny sledoval všechny zprávy oznamující příchod Call of duty 5: World at War. Následník CoD2, kterej v sobě bude mít engine ze čtyřky! To bude vychytaná hra!

A pak přišlo velký kulový. Demo multiplayeru ukázalo, že autoři předělali textury postav, přidali tunu vegetace pro potěšení oka, avšak systém nedošel žádných změn. Pořád je stejně mizerný a složitý (Kdy konečně programátorům dojde, že se hráči chtějí bavit! Ne přemýšlet, jak co funguje a nefunguje.). Ve více než 8 hráčích nepřehledný, pomalý důsledkem vylepšení aka lítající letadla, kouř, psi… Hratelnost jde k šípku.

Jestliže čtyřce byl vytýkán krátký singleplayer, pětka je zdlouhavá, nudná, suchá, opakující se a nezábavná. AI nepřátelů zamrzla někde na bodě nula (hráno na nejtěžší obtížnost). Skript sem, skript tam. Za zády vojáků si můžete zatancovat tanec hula-hula. Myslíte, že si vás všimnou?

Někdy se, role vymění a najednou o vás ví, přestože se krčíte nenápadně za zdí. Spolubojovníci jsou nápomocni – postavte se jim do cesty a rázem jste zatlačeni na druhou stranu mapy. Vadí vám to? Snadná rada, stačí si lehnout, oni vás jen pošlapou.

Grafika a prostředí doznala oproti minulému dílu velkých změn. Přidali tunu vegetace, která se krásně vlní (Identifikace pohybu soupeře nemožná). Prostředí doplňuje všudypřítomná vyblitá bílá barva „na bolení hlavy“. Přes neustálé otřesy je nemožno střílet headshoty (nemluvě o sniperce). A ta voda! Nekupoval jsem drahou grafickou kartu (ATI HD 4850) proto, abych se musel dívat na kaluže lemované bílou barvou. Hrůza.

S Call of Duty 6 prosím nespěchat. A myslete na nás, hráče.

Galerie

O co vlastně jde? Gender swapping je vědomá záměna pohlaví na internetu.

Při přečtení nadpisu článku jsem si okamžitě pomyslel: Co vede muže k tomu, aby se vydával za ženu? Či naopak ženu, aby se prohlašovala za muže? Co si lze o nich pomyslet? Je to snad forma zábavy?

Odpověď na mé otázky jsem v článku sic našel, ale pořád mi něco nehrálo. Chápu, tvor vydávající se za druhé pohlaví v jedné z forem chatu je úchyl komentující si své pohnutky tím, že poznává druhé pohlaví zevnitř. (A nepoznává náhodou své pohlaví zvenčí?)

Zatímco ve… A pak mně to došlo! I já se „vydávám“ za druhé pohlaví! A konám tak vědomě!

Ano, když si mám na začátku hry vybrat mezi ženou a mužem, řekněme elfkou a elfem, vybírám si JI. Proč? Jsem zavrženíhodný?

Ne, jednám tak z biologického hlediska. Každý člověčí jedinec se rád kouká na zástupce opačného pohlaví (pokud není jiný). My muži rádi pokukujeme po krásných, ale i chytrých , štíhlých či hubených, blonďatých a nebo rusovlasých. Ženy také sem tam mrknou po svalnatém sportovci, či jiném lvu salónů.

Tak to vždy bylo a nevím, proč by tomu mělo být jinak v počítačových hrách.

Stručně a jasně: Nevím jak vy, ale raději se budu celou hru koukat na krásnej zadek elfky, než na pro mě absolutně nepřitažlivé pozadí elfa.

Začneme s úsměvem!

Na fóru Živě se živě diskutuje o vtipech o počítačích, administrátorech, webmasterech apod. Některé anekdoty vážně stojí za to. Více: http://forum.zive.cz/viewtopic.php?f=912&t=1039820…

Ochutnávka

• Doktor mi říkal, že mám po tý dlouhý zimě oslabenej organismus. Tak jsem se ptal v lékarně a nabídli mi beta karoten. Na to jim kašlu! Počkám, až bude plná verze.
• Jede webmaster vlakem a slyší
  <td></td><td></td><td></td><td></td><td></td>…
• Webdesigner vyplňuje dotazník:
  • Barva očí?
  • #2840A6
• Baví se dva admini:
  • Kámoš včera během 5 minut shodil hlavní server.
  • On je hacker?
  • Ne, debil.
• Zajímavé je, že před 30 lety stačilo 16 MiB paměti bohatě k tomu, aby Apollo doletělo na měsíc… A dneska s tím neotevřu ani notepad.

Zaručeně nej

• Technical support: „Haló, jak vám mohu pomoci?“
• Zákazník: „Ze zdroje na mém počítaci se kouří.“
• Technical support: „To vypadá, že potřebujete nový zdroj.“
• Zákazník: „Ne, nepotřebuji! Jenom potřebuji změnit init soubory.“
• Technical support: „Pane, to, co popisujete, je poskoženy síťový zdroj. Musíte ho vyměnit.“
• Zákazník: „V žádném případě! Kdosi mi říkal, ze stačí změnit init soubory, aby se to spravilo! Všechno, co po vás chci, je, abyste mi řekl ten správný příkaz…“
• Po deseti minutách usilovné snahy technika vysvětlit podstatu problému a jeho řešení, zákazník vytrvale tvrdil, že pravdu má on. Frustrovaný technik už to nevydržel a odpověděl: „Je mi líto. Běžne to zákazníkům neříkáme, ale existuje nedokumentovaný příkaz DOSu, který vyřeši tento problém…“
• Zákazník: „Já to vědel!“
• Technical support: „Pouze přidejte řádek „LOAD NOSMOKE.COM“ na konec souboru CONFIG.SYS a všechno bude pracovat normalne. Dejte mi vědět, jak to vypadá…“
  Asi po deseti minutách volá znovu.
• Zákazník: „Nefunguje to. Ze zdroje se porad kouri.“
• Technical support: „Dobrá. Jakou verzi DOSu máte?“
• Zákazník: „MS-DOS 6.22″
• Technical support: „Aha, tak to budete mít problem. Tato verze DOSu neobsahuje NOSMOKE. Budete muset zkontaktovat Microsoft a požádat je o update. Dejte mi vědet, jak to dopadlo…“
  Přibližně za hodinu telefon zazvonil znovu.
• Zákazník: „Potřebuji nový zdroj.“
• Technical support: „Jak jste došel k tomuto závěru?“
• Zákazník: „No, volal jsem na Microsoft a řekl technikovi to, co jste mi říkal. Pak se mne zacal ptal na chovani toho zdroje…“
• Technical support: „A co vám řekl?“
• Zákazník: „Řekl, že můj zdroj není kompatibilní s NOSMOKE…“

Testovat pro Windows?

Také mě pobavil jeden komentář pod článkem Staňte se betatestery Internet Explorer 8.

• cleb: Osobně nevidím důvod, proč bych měl zdarma betatestovat komerční produkt.

Nejhorší na tom je, že je to pravda.

Pár užitečných linků pro webdesignéry

• 21 zajímavých kolekcí pozadí pro web (speckyboy.com)
• Pěkné javascriptové menu (devthought.com)
• Flexibilní obrázky (nettuts.com)
• Mootools + zajímavá galerie obrázků (nettuts.com)
• Wordpress: zvýraznění posledních příspěvků na hlavní stránce (nettuts.com)

Vyzkoušejte linux ve vašem webovém prohlížeči!

Společnost Ulteo nedávno vytvořila stejnojmennou distribuci. Je založena na Kubuntu a její předností je, že je velmi rychlá. Firma šokovala zprávou, že speciálně upravený linux Ulteo můžeme ovládat jen s pomocí obyčejného webového prohlížeče. Zapotřebí je jen Java.

Systém nabízí řadu programů; namátkou Firefox, OpenOffice.org, KPdf,  Kopete, Skype nebo třeba Gimp.

Vyzkoušejte: http://www.ulteo.com/home/en/onlinedesktop?autolang=en

Více příště. Na bonus jsem nezapoměl: http://www.lupa.cz/clanky/olympijsky-blog/

Převzato s dovolením bloggera Schlickena. Skvělá práce!

Jennifer Love Hewitt

Jennifer Lopez

Julia Roberts

Sandra Bullock

Catherine Zeta Jones

Shakira

Gwyneth Paltrow

Elizabeth Hurley

A já jdu hledat, někde jsme doma měli sedmičku. Když nenajdu, Gimp to jistí…

Ještě bych chtěl doplnit, že když už se u nás doma něco vypalovalo, dával se velký důraz na to, aby data vydržela co nejdelší dobu – vypalovalo se co nejmenší rychlostí a CD se po vypalování kontrolovala. Tímpádem můžu prohlásit, že všechna CD neobsahovala ani jednu chybu.

CD + video

Videím obecně pár chyb nevadí – pokud počítač video načte, v podstatě máme vyhráno – chyby poznáme maximálně jako trhání, či občasnou „digitalizaci“ videa. Málokdy se film uprostřed přehrávání vypne/zasekne.

první médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: duben 2002 | CD obsahovalo minimum chyb

druhé médium

Výrobce: Ritek | Vypáleno: únor 2002 | CD obsahovalo minimum chyb

třetí médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: květen 2002 | Film jsem proletěl, ale nevšiml jsem si žádných chyb.

čtvrté médium

Výrobce: Ritek | Vypáleno: únor 2002 | CD obsahovalo minimum chyb

páté médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: červen 2003 | Film na konci ohlásil chybu. Je ale v pohodě „dívatelný“. Jak říkám – CD nejsou manuálně poškozená – viz test povrchu (zelené čtverečky).

|

šesté médium

Výrobce: Acer | Vypáleno: březen 2002 | Film jsem proklikal a nesetkal jsem se z žádnou poruchou. Ale to neznamená, že tam není…

sedmé médium

Výrobce: ?? | Vypáleno: ? 2002 | CD se mi nepodařilo načíst, soubory jsou ztraceny

osmé médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: duben 2002 | CD obsahovalo úpné minimum chyb

deváté médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: duben 2002 | CD obsahovalo minimum chyb

desáté médium

Výrobce: HP | Vypáleno: leden 2001 | CD obsahovalo minimum chyb

CD + fotografie

Když se objeví chyby v obrázcích, je to opravdu buď a nebo. Naštěstí existují programy, které se snaží z „nefunkčních“ fotek vytáhnout zbytek dat.

první médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: září 2001 | CD obsahovalo minimum chyb

druhé médium

Výrobce: Vivastar | Vypáleno: červen 2003 | CD obsahovalo minimum chyb

třetí médium

Výrobce: Kodak | Vypáleno: duben 2002 | Že by Kodak dělal nejkvalitnější CD?

CD + mp3

Chyby a mp3? Většinou končí katastrofou…

první médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: srpen 2002 | Chyby, chyby, chyby…

druhé médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: červen 2002 | Nic pěkného.

třetí médium

Výrobce: Verbatim | Vypáleno: duben 2002 | Mno, už se mi to nelíbí…

Závěr?

Žádné CD nebylo bezchybné. Z 16 CD jen deset obsahovalo méně než 500 chyb.  Jedno se nepodařilo vůbec spustit. Se dvěmi to v budoucnu nevypadá moc dobře. Jedno má hodně velkou část poškozenou.

Zálohovat, zálohovat, zálohovat. Ale na co? Na delší bezztrátové zálohy asi holt CD ani DVD nejsou. Bude to s Blue ray lepší? Co můžeme momentálně udělat? Zálohovat několikrát? Nebo pořídit k zálohování další disk (nevhodné!)? Těším se na komentáře.

Bonus: očekávaná životnost různých druhů médií

• Kámen - tisíce let (bez působení eroze)
• Papyrus - tisíce let (v suchém prostředí)
• Papír
  • neobsahující kyseliny – 400 a více let (nejstarší knihy – kolem 600 let)
  • obyčejný, kancelářský – 200 a více let
• Harddisk - 3 až 30 let (obvykle kolem 5 let, nevhodý pro archivaci – těžko opravitelný)
• Filmový materiál – odhad 300 let (vhodné prostředí)
• Lisované CD-ROM – až 200 let (obecně známý fakt – originální lisované média vydrží nejvíce)
• CD-R
  • cyaninové disky (zelené) – 75-100 let
  • ftalocyaninové disky (nazlátlé) – 200 let
  • nezapsané – 5-10 let (takže zapisovat co to dá!)
• CD-RW – životnost kolem 30 let
• Magnetické pásky – bez problémů 3-5 let (odhad 10-30 let)
• Diskety - 1-30 let (velmi záleží na manipulaci)
• Niklové disky „Rosetta„ – tisíce let
• Holografická krystalová paměť – konzervativní odhad 100 let, optimistický tisíce let

Testováno v Nero CD-DVD Speed 4.7.7.0 v mechanice OPTIARC DVD RW. Zdroj bonusového materiálu – Level 141 (červenec 2006).