SAR System CZ

IMZ Klíny 2012

jiri.zeman@sarsystem.cz (Jiří Zeman) — Thu, 26 Jan 2012 13:54:11 +0000

Ve dnech 15.-17.3.2012 proběhla v Krušných horách v obci Klíny a přilehlých lokalitách odborná příprava držitelů kynologických atestů MV-generálního ředitelství HZS ČR. Výcvik byl zaměřen na sutinové a lavinové vyhledání, pohyb a práci psovoda se psem na místě zásahu v zimním období.

Online Video

Zvětšit mapu

Fotogalerie

Mantrailing v systému operativně pátrací činnosti Policie K-9 - Mantrailing Course

satora.l@seznam.cz (Lubomír Satora) — Wed, 18 Jan 2012 00:22:03 +0000

Mezinárodní kynologická konference a praktický seminář

Mantrailing, jako metoda výcviku stopařů se stále více prosazuje i do služební kynologie v Čechách a na Slovensku. Tento specifický způsob výcviku stopařů a jejich použití v praxi je předmětem mnoha diskuzí a komentářů jak mezi profesionály, tak i mezi dobrovolnými záchranáři. Nedostatek zkušeností s výcvikem, jeho časová náročnost a specifika včetně povahy bloodhoundů zatím neumožňuje větší rozšíření mezi kynology a v současné době se jí zabývá velmi málo psovodů. I přesto se podařilo soustředit několik nadšenců, kteří velmi intenzivně pracují jak na praktickém výcviku, tak i na organizačních a legislativních předpokladech pro budoucí začlenění mantrailingu a bloodhoundů do systému IZS a Policie.

Spolupráce v oblasti mantrailingu sice existuje, ale není zatím žádným způsobem oficiálně organizována, ani smluvně dohodnuta.

Proto se naše skupina složená jak z dobrovolníků, tak i profesionálů rozhodla založit novou neziskovou organizaci, která bude oficielně vystupovat jako partner k jednání s ostatními složkami integrovaného záchranného systému a Policie a i ostatními dobrovolnými organizacemi, které pracují v této oblasti.

Proto byla registrována u Ministerstva vnitra Slovenské republiky – International Bloodhound Academy. (IBHA). Členy IBHA jsou jak profesionální, tak i dobrovolní kynologové z USA, Německa, Česka a Slovenska. Cílem IBHA je propagace a rozvoj mantrailingu a jeho postupné začlenění do oficiální struktury záchranného systému v Čechách a na Slovensku.

První velkou akcí, kterou IBHA připravuje ve spolupráci s Akademií Policejního zboru Bratislava a KK Policia Slovakia bude v dubnu 2012 Mezinárodní konference k mantrailingu, na kterou budou pozváni všichni zástupci organizací záchranného systému a Policie. Přednášet budou naši spolupracovníci a členové IBHA – vyškolení instruktoři z USA a Německa. Součástí konference bude i praktický třídenní seminář, ve kterém naši američtí policejní specialisté budou cvičit účastníky praktického kurzu.

Účast na konferenci je zdarma, pouze žádáme zájemce, aby se přihlásili a poslali vyplněnou přihlášku. Na praktický třídenní seminář vedený americkými instruktory a našimi spolupracovníky je při účasti jak se psem, tak i bez psa nutno se přihlásit a zaplatit vstupní poplatek. Všechny formuláře jsou k dispozici ke stažení.

Veškerá naše aktivita směřuje k tomu, abychom sami získali potřebné zkušenosti a mohli do budoucna sami školit další zájemcem jedno, jestli z řad profesionálů, dobrovolných záchranářů anebo i amatérských zájemců o tento způsob výcviku.

Současně připravujeme legislativní předpoklady pro zařazení mantrailingu do systému IZS a Policie, budeme se snažit vytvořit jednotný systém nezávislého překušování mantrailingových týmů.

Každý zájemce má možnost zúčastnit se našich pravidelných tréninků, které pořádáme prakticky každý měsíc anebo praktických seminářů, pod vedením zahraničních specialistů. Tyto praktické semináře chceme pořádat dvakrát ročně a budeme na ně zvát naše spolupracující instruktory jak z USA, tak i Německa.

Nabízíme také možnost společných tréninků i mimo tyto oficiální akce, po domluvě.

Veškeré informace o naší činnosti najdete v dohledné době na www.ibha.eu a zájemci, kteří chtějí pravidelně posílat informace o naší činnosti se mohou osobně přihlásit.

Kontakt:
Ing. Lubomír Satora

Nová 816
Uničov, 783 91

Tel.: +420 720 199 859
Email: satora.l@seznam.cz
satora.lubomir@gmail.com
www.bloudi.rajce.idnes.cz

Praktické cvičení kynologů v Kaňkově

216886@mail.muni.cz (plk. Ing. Jiří Šlechta) — Mon, 12 Sep 2011 10:59:47 +0000

15. června 2011 (Nicole Zaoralová) - V pátek 10. června 2011 – Ústecký kraj, letiště Most (Braňany) – při přistávacím manévru došlo k pádu dopravního letounu nedaleko letiště. Části letadla poškodily obydlený statek, kde došlo ke zřícení střechy a části obvodových zdí. Ve stejné době jsou pohřešovány 4 osoby v rodinném domě nedaleko Moldavy, který se zřítil následkem přívalových dešťů. Takto zněl námět cvičení, které se uskutečnilo v rámci instrukčně metodického zaměstnání (IMZ) kynologů předurčených pro záchranné práce. IMZ probíhalo v policejním středisku výcviku policistů a psů Kaňkov ve dnech 9. – 11. června 2011.

Účelem každoročního Instruktážně metodického zaměření ( dále jen IMZ) je prověření a zvýšení připravenosti jednotlivých vyhledávacích a vyprošťovacích týmů. Samotné praktické cvičení pak přispívá ke zkvalitnění vycvičenosti účastníků, souhry kynologických týmů s jednotkami požární ochrany a Policií ČR na místě zásahu a k seznámení účastníků se speciálními technickými prostředky používanými při těchto typech mimořádné událostí.

IMZ bylo zahájeno dne 9. června 2011 v 11:00 v policejním středisku výcviku policistů a psů, kde byly na programu přednášky zaměřené nejen na bezpečnost účastníků při provádění záchranných prací, ale také přednášky zaměřené na zvyšování jejich odborné kvalifikace, jako například zásady komunikace s médii, technické prostředky usnadňující orientaci v terénu a umožňující sledování polohy psovoda a psa. Poslední přednáškový blok byl ponechán pro prezentace samotných účastníků IMZ, kteří svým kolegům sdělili zajímavá fakta ze zásahů, jichž se za poslední rok na území ČR účastnili.

Praktická část IMZ byla zahájena dne 10. června v 8:00 rozdělením kynologů do skupin dle jejich specializace (plošné nebo sutinové vyhledávání). Vlastní ostré nasazování kynologů na místa mimořádné události začalo v 9:00, kdy první týmy vyjely z místa dislokace na místa nasazení. Praktická část byla zaměřena dvěma směry.

Hledání v sutinách

Sutinové vyhledávání probíhalo nedaleko obce Moldava, kam byly týmy přepravovány pomocí vrtulníku. Zde na jednotlivé týmy čekal velitel zásahu (příslušník HZS Ústeckého kraje), který seznámil psovody se situací na místě mimořádné události a vznesl požadavek na lokalizaci osob v sutinách. V případě pozitivního značení zavalené osoby psem pak psovod veliteli zásahu dopřesnil místo nálezu osoby.

Plošné vyhledávání – pátrání po pohřešovaných osobách probíhalo v okolí letiště Most (Braňany). Zde na psovody čekalo prověření několika desítek hektarů plochy tvořené především nepřístupným terénem s náletovými dřevinami, lesem a hustým porostem, v němž se předpokládal možný nález osob postižených pádem letadla. Po příchodu kynologických týmů na stanovené místo byly kynologům prostřednictvím vedoucího opatření (příslušníka PČR) předány informace o prostoru, který je nutný propátrat a psovodům byly poskytnuty mapové podklady. Součástí prohledávané plochy byly i dvě budovy zasažené troskami letadla, které tvořily samostatný sektor. Zde byl velitelem sektoru opět příslušník HZS Ústeckého kraje.

Na denní část přímo navazovalo také noční nasazení kynologů. To probíhalo od 22:00 v Mostě. Toto nasazení bylo zaměřeno pouze na sutinové vyhledávání, kdy úkolem jednotky PO a kynologů bylo prověření zříceného bloku budov a lokalizace zavalených osob. Celé praktické nasazení bylo ukončeno po druhé hodině ranní dne 11. 6. 2011.

Po krátkém odpočinku všech účastníků proběhlo v sobotu dopoledne vyhodnocení celého IMZ a krátce před obědem bylo IMZ ukončeno.

Zvláštní poděkování patří všem, kteří se podíleli na přípravě a průběhu tohoto IMZ, především Policii ČR (Odbor služební kynologie a hipologie, KŘP Ústeckého kraje), ZÚ HZS ČR Hlučín, HZS Ústeckého kraje a HZS hl. m. Prahy, občanskému sdružení SAR CZ a také Ing. Milanu Machovci za umožnění vstupu a provedení výcviku v budovách v ulici Železničářů v Mostě, které jsou v majetku společnosti MACHOVEC s.r.o.

Autor: plk. Ing. Jiří Šlechta foto: kpt. Ing. Pavel Agh

Kontakt pro média:

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV - generální ředitelství HZS ČR

tel.: 602 215 142
e-mail: nicole.zaoralova@grh.izscr.cz

[readon1 url="http://www.hzscr.cz/clanek/prakticke-cviceni-kynologu-v-kankove.aspx"]Zdroj: HZS ČR[/readon1]

[readon1 url="http://www.hzscr.cz/fotogalerie/spolecne-cviceni-kynologickych-tymu-v-kankove.aspx"]Fotogalerie[/readon1]

[readon1 url="http://www.youtube.com/watch?v=y3czhAepJBw&feature=related"]Video[/readon1]

{rokcomments}

Český profesionální hasič vedl zástupce Evropské unie v Japonsku

216886@mail.muni.cz (kpt. Bc. Radek Kislinger) — Thu, 31 Mar 2011 23:00:00 +0000

Na základě žádosti Japonska o poskytnutí pomoci v souvislosti s následky zemětřesení a tsunami a požadavku Monitorovacího a informačního centra EU (MIC EU) byl vyslán na mimořádnou služební cestu do Japonska příslušník Hasičského záchranného sboru ČR plk. Ing. Vladimír Vlček, PhD., který v rámci koordinačního a vyhodnocovacího týmu Monitorovacího a informačního centra EU v postižené oblasti analyzoval požadavky postižené země a koordinoval materiální humanitární pomoc EU.

Tato mimořádná a pro české profesionální hasiče vysoce prestižní mise začala 18. 3. 2011 poradou v Bruselu, následně odletem do Tokia přes Mnichov. Mise trvala 10 dní s návratem do České republiky 28. 3. 2011.

Úkoly týmu EU:

- usnadnit příchod pomoci EU do Japonska

- navázat na spolupráci při poskytování cílené pomoci v postižených územích

Členové týmu se napohybovali uvnitř ochranné 30 km zóny u jaderných elektráren.

Členové týmu EU:

Vladimír Vlček (CZ) - vedoucí týmu, Peter Jackovics (HU), Vincent Boichard (FR), Peter Goudsmits (NL), Agostino Goretti (IT), Johan Gyllefjord (SE), Orjan Karlsson (NO), Tomasz Tracilowski (PL), MIC LO Anja Brammann (EU), MIC LO Antonin Petr (EU)

[readon1 url="http://www.usar.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=450"]Zdroj: USAR.CZ[/readon1]

[readon1 url="http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/874675"]Rozhovor s plk. Ing. Vladímírem Vlčkem, PhD.: ČRo 1 Radiožurnál (Český rozhlas)[/readon1]

{rokcomments}

Policie nenasadila ty nejlepší psy

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Thu, 17 Mar 2011 23:00:00 +0000

Šéf kynologického výcviku ministerstva vnitra Gustav Hotový se domnívá, že pátrání po Aničce mohlo skončit dříve. A že lidé, kteří hledání vedli, udělali chybu.

Šéf kynologického výcviku ministerstva vnitra Gustav Hotový rozhoduje o nasazení kynologů s těmi nejlépe vycvičenými a nejspolehlivějšími psy do pátracích akcí. K hledání Aničky si však police ani jednoho z těchto psů nevyžádala. Také proto má hlavní český kynolog pochybnosti, zda policie postupovala správně.

* Tělo Aničky policisté objevili po pěti měsících na místě, kde ji hledali už loni v říjnu. Jak je možné, že ji tenkrát neodhalili pátrací psi?

To je otázka, nad kterou si také lámu hlavu. Neznám detaily z pátrání, ale z mé dvacetileté kynologické praxe se kloním k tomu, že přímo na tom místě žádný pes nehledal. Jinak by tělo musel objevit.

* A co špatný vítr, rozházené odpadky nebo stopa narušená policisty, kteří šli místem dřív než psi?

To všechno sice může mít na psa vliv, ale tělo leželo v hloubce patnáct, dvacet centimetrů pod zemí. V podstatě bylo jen trochu zahrabáno. Dobře vycvičený pes by je měl nalézt, i kdyby tím místem před ním prošla rojnice policistů.

* Znamená to tedy, že mohli loni v říjnu povolaní psovodi pochybit?

Psovody ani jejich psy bych primárně z žádného pochybení nevinil. Vidím ho spíš na straně velení a organizace celé pátrací akce.

* Jak to myslíte?

Pokud vím, neexistuje pro vyhodnocení práce kynologů v akci Anička žádný záznam, který se jinak běžně dělá. Nevíme tedy, kdy a kde psi přesně hledali, ani to, zda byli nasazeni ti nejvhodnější. Většina psů umí vystopovat jen živého člověka a mrtvému tělu se mohou vyhnout. Pak je nutné povolat psy speciálně vycvičené na hledání ostatků. Ministerstvo vnitra má přitom tým profesionálních kynologů předurčených k záchranným a vyhledávacím pracím. Mají atestaci, která je zárukou, že jejich psi spolehlivě zvládají i nejnáročnější akce. Policie ani o jednoho z nich nepožádala.

* Nemluví z vás uražená ješitnost, protože právě tento tým máte na ministerstvu na starosti?

V žádném případě. Naši kynologové patří ke světové špičce ve svém oboru. Mají dost uznání a nepotřebují žádnou obhajobu. Existuje pokyn policejního prezidenta, že je má policie využívat. Proto mi vadí, že kvalifikovaní a disciplinovaní psovodi sedí v takových případech doma a sledují průběh akce v televizi. Policie se místo toho při pátrání po Aničce spokojila s pomocí dobrovolníků.

* Myslíte, že by „vaši“ lidé našli Aničku už v říjnu?

Nechci být generál po bitvě, ta pravděpodobnost je však určitě několikrát vyšší. Policie by měla lepší důkazy a případ by vyřešila snadněji.

***

VYJÁDŘENÍ Policie: Postupovali jsme správně „Policie při pátrání maximálně využila všech prostředků a postupovala správně. Znám dobře okolnosti, které vedly k nálezu dívčina těla. Mohu všechny ubezpečit, že by jej s největší pravděpodobností nenašli ani ti nejlépe vycvičení psi.“ Andrea Zoulová, policejní mluvčí

FAKTA Jak se vyvíjel případ ztracené Aničky 13. října 2010 policie začala pátrat po devítileté Aničce Janatkové. Dívka se nevrátila ze školy. Do akce se zapojily stovky policistů a vojáků. Účastnili se také psovodi a vrtulník s termovizí. 22. října 2010 policie obvinila 41letého Otu T. ze zbavení osobní svobody. Pro nedostatek důkazů však soud odmítl tohoto muže poslat do vazby. Jediný obviněný v souvislosti se zmizením Aničky byl vyšetřován na svobodě. Police jej téměř nepřetržitě sledovala. Pátrání po dívce nepřinášelo výsledky. Středa 16. března 12.00 - Policisté našli v ulici Pod Havránkou tělo dítěte. Odpoledne policie zadržela Otu T. v Mostě a odvedla jej k výslechu. Kriminalisté jej obvinili z majetkových trestných činů a odvedli jej do cely. 15.30 - Policejní prezident Petr Lessy potvrdil, že jde o tělo mladé dívky a že na více než 50 procent patří Anně Janatkové. 19.00 - Policejní mluvčí Andrea Zoulová uvedla, že rodiče Aničky ji identifikovali podle vlasů a oblečení. Čtvrtek 17. března 10.00 - Pitva potvrdila, že dívka zemřela násilnou smrtí. 14.00 - Kriminalisté obvinili Otu T. ze znásilnění a vraždy. Znovu navrhnou uvalení vazby a předloží nové důkazy. Pátek 18. března Dopoledne by mělo státní zastupitelství předložit návrh na uvalení vazby na Otu T. Soud by o ní měl rozhodnout ještě tento den.

Autor:
Antonín Viktora

[readon1 url="http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=065&r=z_domovaa&idc=1550877"]Zdroj: MF DNES[/readon1]

{rokcomments}

Anketa Statečné psí srdce

jiri.zeman@sarsystem.cz (Dušan Stuchlík) — Thu, 27 Jan 2011 22:28:45 +0000

Známe největší psí činy roku 2010

Vítězové ankety Statečné psí srdce byli slavnostně vyhlášeni

Ty události se odehrávají každý den. Každý den se totiž lidé dostávají do ohrožení života. Je potřeba jim pomoci. A nepomáhají jenom lidé. Jsou zde totiž i čtyřnozí přátelé. Někteří proto, aby mohli pomoci a být v pravém okamžiku tam kde je třeba cvičí a trénují celé týdny, měsíce a roky. Jiní se k záchraně lidského života nachomýtnou jakoby náhodou, jakoby hrou osudu. Ale všichni ti, kteří pomohli, si zasluhují naše ocenění. Proto vznikla anketa Statečné psí srdce.

Statečné psí srdce, jako partnerská akce Zlatého záchranářského kříže, je jedinečné ocenění tohoto druhu v České republice vůbec. Do projektu jsou zapojeni jak odborníci z různých bezpečnostních a záchranářských profesí, tak široká veřejnost. Záštitu nad akcí převzalo Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a také Odbor služební kynologie a hipologie Ředitelství služby pořádkové police Policejního prezidia.

Partnerem ankety je záchranářský časopis Rescue Report, který již dvanáct let vyhlašuje Zlatý záchranářský kříž. Akci také podporují známé osobnosti společenského a kulturního života, například herci Martin Dejdar, Dana Batulková, Milena Steinmasslová, kreslíř Štěpán Mareš a mnozí další. Komerčním partnerem akce je farmaceutická společnost Bayer.

„Posláním ankety Statečné psí srdce je ocenění výjimečných psích činů vedoucích k záchraně lidského života, které se odehrály v roce 2010,“ vysvětluje Dušan Stuchlík, šéfredaktor pořadatelského časopisu Psí kusy. „Psi mohou být nominováni ve čtyřech kategoriích. První jsou činy a zásahy služebních a pracovních psů, působících v oblasti bezpečnosti. Další kategorií jsou záchranné činy psů – neprofesionálů. A jelikož nechceme zapomenout také na ty psy, kteří pomáhají chránit lidský život či zdraví každý den, tedy například hrdiny ze světa asistenčních či vodicích psů, mají i oni svoji kategorii. A poslední je pro psí hrdiny, kteří nejsou mezi námi, tedy kategorie „in memoriam,“ dodal Dušan Stuchlík.“

11. dubna 2011 byli slavnostně vyhlášeni vítězové v každé z kategorií: Záchranný čin služebních a záchranářských psů, Záchranný čin psů laiků, Spící srdce (ocenění in memoriam) a Pomáhající srdce (ocenění dlouhodobě pomáhajícího psa). Oceněným byly předány originální ručně kované plastiky z dílny uměleckého kovářství Gibbus.

Akci moderoval herec Martin Dejdar, slavnostního předání cen se účastnily také herečky Kateřina Herčíková-Hrachovcová a Milena Steinmasslová. Akci podpořily také herečky Dana Batulková a Lenka Zahradnická, kreslíř Štěpán Mareš a další.

Laická i odborná veřejnost posílala své nominace prostřednictvím webových stránek www.statecnepsisrdce.cz. Sešlo se třicet dva hrdinských příběhů, v nichž hrála hlavní roli psí statečnost, oddanost a odvaha. Odborná porota tak neměla vůbec jednoduchou práci, když musela vybrat jen jednoho vítěze v každé ze čtyř kategorií: Záchranný čin psů laiků, Záchranný čin služebních psů, Spící srdce (ocenění in memoriam) a Pomáhající srdce (ocenění dlouhodobě pomáhajícího psa).

Všichni čtyři ocenění byli navíc nominováni do tradiční ankety Zlatý záchranářský kříž, v níž ocenění vítězům předá 16. dubna na Pražském hradě prezident republiky Václav Klaus. Nechme se tedy překvapit, jestli tentokrát půjde na hrad i pes.

Příběhy oceněných psů

Vítěz kategorie: Záchranný čin služebních psů

Devil a dívka s žiletkou

Zima, sníh a mráz. A strach z následků nerozvážného činu mladé dívky, která se rozhodla vzít si život. Tak dramatický byl začátek příběhu se šťastným koncem, který se odehrál 20. ledna loňského roku.

Toho dne oznámila matka mladistvé dcery policii, že se obává o dívčin život. Dcera odešla z domu po hádce, měla u sebe žiletky a nebylo možné vyloučit, že se pokusí o sebevraždu.

Pátrací akce se rozběhla v průběhu několika minut. Zapojili se do ní policisté z obvodního oddělení Třeboň společně s policisty ze Suchdola nad Lužnicí.

Na pomoc přijeli rovněž policisté ze skupiny základních kynologických činností z Jindřichova Hradce včetně psovodů Petra Lukačoviče a Václava Homolky se služebním psem Devilem.

Od počátku sváděli policisté boj s časem, mrazem a rychle přicházející tmou.

Devil s podpraporčíkem Homolkou vyrazil po stopě krátce před čtvrtou hodinou. Sledoval ji po místní silnici do uličky mezi domy, kde vzápětí označil zakrvácená místa. Stopa vedla dál k hlavní silnici vedoucí z Třeboně na obec Majdalena, tam se však v důsledku provozu a pohybu příliš velkého množství lidí ztratila.

Psovod Václav Homolka však přiměl Devila k vyhledání pachové stopy po krajnicích. A v parku u benzinové čerpací stanice Na Kopečku pak Devil stopu krve znovu našel. Vydal se po ní přes přilehlý pozemek k porostu okrasných křovin. Přesně v 16,20 se u hustého křoví rozštěkal a Václav Homolka s Petrem Lukačovičem vzápětí hledanou dívku objevili.

Když ji vytáhli z křoví, zjistili, že má četná řezná poranění na obou rukou. Byla oblečena pouze do trička s krátkým rukávem a kalhot a po dvou hodinách na mrazu zcela prochladlá. Oba policisté jí poskytli na místě první pomoc, zastavili krvácení, ošetřili jí rány na obou rukou a snažili se dívku udržet při vědomí až do příjezdu sanitky. Po příjezdu lékaře pak mohli místo opustit s pocitem, že zachránili dívku, která se kvůli svému emotivnímu rozhodnutí ocitla v bezprostředním ohrožení života. A pes Devil k její záchraně přispěl podstatnou měrou.

Vítěz kategorie: Záchranný čin laiků

Arven a soused ve sněhu

Další drama, na jehož konci byl zachráněný lidský život, se odehrálo 26. prosince loňského roku. „Měli jsme u nás doma rodinné setkání. Přijel i syn se svou fenou belgického ovčáka malinois, Irou. I my máme, dnes už roční, fenku tohoto úžasného plemene jménem Arven.

Arven s Irou se znají od malička, a tak jsme je pustili na zahradu, aby si pohrály a pořádně se vydováděly,“ vzpomíná majitel fenky Arven Karel Kaucký. „Kolem sedmé hodiny večerní jsme ze zahrady zaslechli štěkot. Když jsme se podívali z okna, viděli jsme, jak Arven štěká směrem k zahradě našeho souseda.“

Pokoušeli se jí okřiknout, aby nerušila, ale Arven se nedala uklidnit a přidávala se k ní i Ira. Zkoušeli ji rovněž odvolat, ale nebylo to jednoduché. Arven stále vybíhala a zabíhala za roh domu, směrem k sousedově zahradě. „Zavelel jsem tedy přísnějším hlasem a obě fenky jsem odvolal domů,“ říká Karel Kaucký.

Rodinná zábava pokračovala v plném proudu, ale panu Kauckému stále ležel v hlavě ten zváštní a intenzivní štěkot Arven. Přemýšlel o tom, proč štěká směrem k zahradě souseda, kterého má velmi ráda a vždy, když ho vidí, běží se s ním přivítat. Neštěkala by na něj však nikdy.

„Nedalo mi to. Vzal jsem baterku, protože už byla úplná tma, a šel jsem se podívat na místo, kde ještě před chvílí štěkala Arven. Posvítil jsem do sousedovy zahrady a doslova mi ztuhla krev v žilách! Náš soused, pan Horáček, tam ležel ve sněhu na zemi.“

Když ležící muž zahlédl světlo, začal na pana Kauckého volat. Ten oběhl dům a dostal se na sousedovu zahradu. Pomohl prokřehlému muži vstát a pomalu ho odvedl domů.

„Cestou mi vyprávěl, že šel jenom zavřít slepice, proto se ani pořádně neoblékl, na zahradě se mu ale udělalo nevolno a nebyl schopný se pohnout z místa. Pak upadl. Byl tam prý asi tři čtvrtě hodiny! Volal, ale nikdo ho neslyšel. Jen Arven, která se nám ze všech sil snažila dát najevo, že se něco děje, abychom šli za ní,“ vzpomíná na dramatickou dohru druhého vánočního svátku Karel Kaucký

Poté, co pana Horáčka dovedl domů, zavolal jeho příbuzným, uvařil mu čaj a snažil se ho zahřát. Venku bylo mínus dvanáct stupňů, a nebýt Arven, starému muži hrozilo umrznutí.

Ale nakonec vše dobře dopadlo. Letos v únoru na Valentýna oslavil pan Horáček osmdesátiny.

A pokaždé, když potká Arven na procházce, nezapomene ji pohladit a říct: „Arven, ty jsi mi zachránila život!“

Vítěz kategorie: Spící srdce – In memoriam

Ziko a zřícená budova

Na 22. říjen roku 1997 nevzpomínají v Brně rádi. Toho dne se na Náměstí Svobody, v samém centru města, zřítil pětipodlažní dům.

Tehdejší příslušník Policejní Zásahové jednotky Severočeského kraje podpraporčík Gustav Hotový byl shodou okolností se svým služebním psem, velkým kníračem Zikem, cvičeným na vyhledání živých i neživých těl, při plnění jiných služebních povinností v blízkosti Brna.

Kolegové z Brna ho proto požádali o pomoc při propátrání zřícené pětipodlažní budovy. Předpokládalo se, že uvnitř zůstali dělníci, kteří prováděli rekonstrukci. Nikdo nevěděl, kolik přesně jich tam v okamžiku katastrofy skutečně bylo.

Prohledat trosky bylo velmi obtížné, zřítila se totiž celá obvodová zeď domu.

Gustav Hotový se Zikem prohledali budovu a na dvou místech, která Ziko označil jako možná místa pohřešovaných dělníků, se našla tři mrtvá těla.

V druhé části budovy pak označil Ziko místo, ze kterého se ozývalo klepání. Gustav Hotový však předtím požádal o vypnutí všech strojů a agregátů. Jeho instinkt nezklamal, na místě označeném Zikem se skutečně podařilo ve zhruba čtyřmetrové hloubce odkrýt živého dělníka, který klepáním na kus železa reagoval na psí štěkot. Bez pomoci Zika by se muže nejspíš zachránit nepodařilo, trosky budovy se totiž odklízely ještě několik dní.

Toto je jen jeden z mnoha příběhů policejního psa Zika, který pomáhal celý svůj psí život příslušníkům speciální policejní jednotky, ať při zákrocích proti nebezpečným pachatelům nebo při plnění nejrůznějších speciálních úkolů. Za tento čin nebyl nikdo z obou nikdy odměněn.

Gustav Hotový byl nucen kvůli následkům služebního úrazu zásahovou jednotku opustit. Jeho pes Ziko mu byl oporou až do svých 15 psích let a dožil u svého psovoda v důchodu až do svých posledních dnů.

Vítěz kategorie: Pomáhající srdce – dlouhodobě pomáhající psi

Iris vrací chuť žít

Ladislav Maksoud je vozíčkář s epilepsií. Černá labradorka Iris ho provází od roku 2005 jako jeho asistenční pes. Dokáže mu otevřít dveře, sundat ponožky či podat mobil. Sám Ladislav ovšem upozorňuje především na to, že mu Iris mnohokrát pomohla v situacích, které hraničily s ohrožením života. „Dokáže totiž předem upozornit na přicházející záchvat a nehrozí mi tak pád z vozíku nebo z ještě větších výšek,“ vysvětluje Ladislav. „Naposledy se to stalo v listopadu loňského roku, kdy jsem byl po těžkém epileptickém záchvatu v bezvědomí a už se mi neobnovil cit v nohou. Hlídala mne a zahřívala. Denně mi vrací chuť dál žít,“ dodává mladý muž z Litoměřic.

Na to, jak se poprvé projevila schopnost Iris rozpoznat u Ladislava přicházející záchvat, vzpomíná jeho matka Jana. „Byli jsme na výletě na ostrov Elba a na zpáteční cestě trajektem Iris znejistěla, pořád byla u Ládíka, lízala mu ruce, a když jsem ho položila na sedačky, aby si odpočinul od vozíku, posadila se vedle něj jako sfinga,“ vzpomíná Jana Maksoudová. „Mysleli jsme, že je nervózní z lodi, ale za dvě hodiny už měl Láďa silný záchvat a horečku přes 40 stupňů Celsia. Celé dva dny, co se z toho vzpamatovával, se Iriska chodila jen venčit a napít, jinak ležela u jeho postele,“ dodává Ladislavova matka Jana.

Dušan Stuchlík,
šéfredaktor časopisu Psí kusy

Kontakt a více informací: Tereza Šafránková, tereza.safrankova@provolnycas.cz

[readon1 url="http://www.portal.sarsystem.cz/images/stories/static/Letak.jpg"]Leták ke stažení[/readon1]

{rokcomments}

Zápis z jednání odborné kynologické komise

jiri.zeman@sarsystem.cz (HZS ČR - OKK) — Thu, 20 Jan 2011 13:59:54 +0000

Praha, 2. listopadu 2010

Přítomni:
Předseda komise: p. Gustav Hotový
Členové komise: p. Josef Žalud, Švestka Miroslav, mjr. Ing. Martin Červenka DiS, mjr. Bc. Roman Končel, Vladimír Kuchta

Za MV-GŘ HZS ČR: plk. Ing. Jiří Šlechta, kpt. Ing. Roman Hejzlar
Další účastníci: plk. Ing. Jaroslav Slabý, JUDr. Vladimír Klímek – Policejní Prezidium České republiky

Omluveni: p. František Schejbal, p. Šabacký Pavel,

Program jednání komise:

I. zahájení,

II. projednání postupů při pátrání organizovaném policií, využívání kynologů ostatních složek IZS, kteří jsou držiteli atestací ve specializaci „Plošné vyhledávání“,

III. různé, příspěvky jednotlivých účastníků.

Obsah jednání:

I. Zahájení

Předseda odborné kynologické komise přivítal přítomné, seznámil je s programem jednání a s výsledkem certifikačního cvičení CZERT IEC 2010 a poděkoval všem za spolupráci. V této souvislosti požádal plk. Šlechta zástupce v kynologické komisy, aby z grantu poskytovaného MV-GŘ HZS ČR uhradili kynologům zařazeným v USAR odřadu jejich mateřské organizace výdaje za cestovné spojené s přípravou a vyhodnocením certifikačního cvičení CZERT IEC 2010.

II. Projednání postupů při pátrání organizovaném policií

Pan Hotový konstatoval, že využívání a nasazování kynologů předurčených k záchranným a vyhledávacím pracem ve specializaci „plošné vyhledávání“ je téměř na nulové úrovni. Na místo těchto kynologů jsou nasazováni neorganizovaně a bez jakékoli garance o jejich schopnosti psovodi, kteří se dostaví na místo pátrací akce a nabízejí svou pomoc. Kvalifikovaní a disciplinovaní psovodi téměř v 90% případů sedí doma a sledují průběh akce ve sdělovacích prostředcích. Hlavním problémem je ale fakt, že oproti nasazení psovodů pro sutinové vyhledávání, tedy v situacích zřícených budov a podobně, je situace zcela odlišná, zde je využití atestovaných psovodů téměř 100%. Úroveň atestovaných psovodů předurčených k záchranným a vyhledávacím pracem je na opravdu vysoké úrovni a patří k světové špičce, jak bylo konstatováno i certifikačním týmem OSN při vyhodnocení cvičení v Ostravě. Zejména byl vyzdvižen systém, tedy začlenění nevládních organizací mezi vládní složky v případě zásahu a dodržení nadstandardní odborné připravenosti těchto psovodů. Ve světě zcela ojedinělé. Tomuto stav však předcházelo 7 let trnité práce, která

přinesla uvedené výsledky. Současný stav však značně podkopává takto zvolený systém. Proto bychom se měli zamyslet nad pozastavením pořádání atestačních zkoušek ve specializaci plošného vyhledávání, aby nebyl podkopáván systém organizací záchranných akcí při sutinovém vyhledávání. Na místa událostí by se tak mohly znovu houfně sjíždět davy „pseudo“ záchranářů nabízející svou pomoc. O kvalitě takových psovodů vypovídá i fakt, že úspěšnost atestací nepřesahuje 20%.

p. Hotový uvedl několik případů:

1) Akce 10/2010, Liberecko – pátrání po pohřešované osobě – chlapec nalezen mrtev patrně příčinou utonutí, celá akce probíhala ve spolupráci se složkami IZS, nebylo však stále plně využito potenciálu složek IZS (jak při vlastním pátrání tak na úrovni logistické podpory),

2) Akce 10/2010, Praha – pátrání po pohřešované osobě – pro pátrání nebyly v prvních dnech vůbec využiti atestovaní kynologové, ale byli povoláni kynologické týmy ze Slovenska (o.s. cizího státu), velitel pátrací akce nepožádal o součinnost žádných složek IZS prostřednictvím OPIS IZS, nevyžádal síly a prostředky dle STČ IZS/07. Na tis. konferenci zmínil ředitel KŘ Policie Pha dobrou spolupráci s kynology ze Slovenska, proto si vyžádali jejich „pomoc“. Dne 1. 11. 2010 vyšel článek v LN o špatném postupu PČRpři této pátrací akci. Mimo jiné na propátrávání podzemních prostor využity síly a prostředky občanského sdružení, které není složkou IZS, složky IZS zabývající se touto problematikou nebyly kontaktovány a povolány.

Jednotliví zástupci OKK vyjádřili svůj postoj k těmto událostem ve vztahu k provádění plošných atestací. Na základě další diskuze se členové OKK jednomyslně shodli na dalším postupu:

Pozastavit atestace ve specializaci plošné vyhledávání minimálně do konce roku 2010 s tím, že je nutno žádat vysvětlení, proč není při pátracích akcích využíváno takto vycvičených a prověřených kynologů se psy (a je využíváno kynologů, kteří nesplnili atestační zkoušku). K této problematice vyvolat interní jednání mezi PČR a HZS ČR. Kynologům, kteříměli obhajovat atestační zkoušku po dvou letech, se doba platnosti atestu prodlouží do 23. 5. 2011. Plk Šlechta zajistí zaslání průkazek držitele atestu s prodlouženou platností.

Na úrovni taktického a operačního řízení je nutné zvýšit povědomí o zákoně o IZS, o STČ IZS a o možnostech, které lze využívat při pátracích akcích.

III. různé, příspěvky jednotlivých účastníků

Další zasedání OKK by mělo proběhnout v lednu 2011, kde by měl být na základě výsledků jednání s PČRpřijat další postup ve věci provádění plošných atestů.

Zapsal: plk. Ing. Jiří Šlechta Schválil: Gustav Hotový

[readon1 url="http://www.hzscr.cz/clanek/kynologie-v-integrovanem-zachrannem-systemu-65558.aspx"]Zdroj: HZS ČR - Kynologie v integrovaném záchranném systému[/readon1]

Když se ztratí dítě

jiri.zeman@sarsystem.cz (Petra Bínová, Martin Brandner) — Thu, 20 Jan 2011 12:40:08 +0000

Nadstandardní nebo nestandardní postupy policie?

Beznaděj, zoufalost, nekonečný strach. Málokdo si dokáže představit, jak intenzivní musí být tyto pocity pro rodiče, kterým se ztratí jejich dcera nebo syn. Zajisté by udělali cokoliv, aby své dítě měli zase u sebe, v bezpečí. Obvykle však mají jedinou možnost: věřit policii, že udělá vše, co je v jejich silách. Je tomu ale skutečně tak? Dělá policie vše, co je v jejich silách?

V tu říjnovou středu se, jako každý den, vracela devítiletá Anička domů po vyučování v jedné z pražských základních škol. Kolem třinácté hodiny se na rohu ulice rozloučila se svými kamarádkami a cestu si jako mnohokrát před tím zkrátila přes zahrádkářskou kolonii. Od domova ji dělilo jen pár minut. Pár minut a vše mohlo být jinak. Toho dne se však dívka domů nevrátila. Beze stopy zmizela.

Jde o čas

K večeru už oblast pročesává desítka policistů. Snaží se Aničku najít. V jednu chvíli to vypadá nadějně. Služební pes, ale vystopuje jen dívčin batoh a láhev. V noci se nedaří narazit na žádnou další stopu. Ráno se do pátrání zapojuje na sto policistů. V médiích se objevují první zprávy. Na místo doráží také hrstka dobrovolných kynologů se svými záchranářskými psy. Nabízejí policii pomoc. Odpoledne může konečně vzlétnout vrtulník. Na první pohled akce na české poměry nevídaná.

V čem je tedy háček?

Snad každému je jasné, že ztratí-li se dítě, hraje nejpodstatnější roli čas. První hodiny jsou nejdůležitější a právě v těch by měla policie využít všech dostupných prostředků. Prvním krokem by mělo být bezodkladné zařazení dítěte do Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech. V takovém případě systém ihned rozesílá elektronickou zprávu a média tak mohou prakticky ihned informovat veřejnost. Dalším logickým krokem může být okamžité kontaktování hasičského operačního střediska a vyžádání atestovaných kynologů se speciálně cvičenými psy, jimiž

v rámci rezortu vnitra disponují právě hasiči. Obzvlášť když je prohledávaná oblast rozsáhlá a s těžko prostupným terénem, je psí čich nenahraditelný. Policie České republiky ale nejspíš vše vnímá jinak.

Do systému Dítě v ohrožení zařadila Aničku až ve čtvrtek ráno. Ze psů využila jen pár dobrovolníků, kteří se už od středy policistům doslova vnucovali. Atestované psovody si nevyžádala vůbec.

Jako v Kocourkově

Integrovaný záchranný systém (spadající pod Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky) už v roce 2003 vytvořil a legislativně podložil systém akreditací psů a psovodů z různých nevládních i státních organizací – tak, aby mohli být podle potřeby povoláváni do záchranných akcí. Pro potřeby pátrání v terénu, tedy pro potřeby policie, jde o plošné atesty. Podle pokynu č. 48/2003 GŘ HZS ČR se ti nejlepší psovodi se svými psími parťáky zúčastňují náročných zkoušek, jež je pravidelně prověřují. V současné době má tento atest splněno 27 psovodů. Specializovanými takto atestovanými kynologickými týmy navíc disponuje pražská městská policie. Je tedy více než jasné, že první psovodi mohli být na místě prakticky okamžitě. Pro přesnost dodejme, že specializovaní psovodi městské policie jsou rovněž v Ostravě. Vraťme se ale zpět do Prahy. Při pátrání po zmizelé Aničce tyto psovody nikdo nepozval. Ba co víc, prověření kynologové sami nabízeli pomoc a zůstávali v pohotovosti, zatímco se v médiích objevovala jedna zpráva za druhou o dvou slovenských psovodech z nevládní organizace ŠKZS Slovakia, kteří právě dorazili na místo. Od zmizení Aničky ovšem uplynulo už několik dní. Nečinnost policie v tomto směru potvrdila i mluvčí generálního ředitelství hasičů Ivana Svitáková. „Policie České republiky si od nás nevyžádala žádnou

součinnost,“ uvedla. Relevantní vyjádření pražské policejní mluvčí Andrey Zoulové se získat nepodařilo. Pouze velmi vyhýbavě opakovala: „Vzhledem k závažnosti prošetřované události se až do skončení opatření nemohu blíže vyjadřovat.“ Nicméně pro server idnes. cz dříve uvedla: „I v Česku jsou dobří záchranářští psi, kteří spadají pod Báňský úřad. Tito slovenští by ale měli být ještě lepší. Proto jsme je pozvali.“ Co Zoulová tímto výrokem myslela, zůstává záhadou. Báňský úřad ani Báňská záchranná služba totiž nedisponují žádnými záchranářskými psy. Nasazení slovenských kolegů tak vyvolává jen další vlnu otázek. Nemá snad policie důvěru ve psovody, kteří jsou u hasičů atestováni přímo pro potřeby policejních záchranných akcí? Nebo o jejich existenci neví? Jak je to možné, když se vybraní policisté sami podílí na jejich posuzování? Povolání slovenských kynologů vyznívá jako vyslovení nedůvěry atestům. A koneckonců i jako vyslovení nedůvěry vlastním, tedy policejním, kynologům.

Pozdě ale přece?

Zdánlivě to vypadalo, že celá spolupráce integrovaného záchranného systému se částečně pohnula správným směrem až ve chvíli, kdy policie vyslechla prvního podezřelého a vrátila se prohledávat oblast, kde dívka zmizela. Podle slov policejní mluvčí Zoulové tentokrát důkladněji. Za pomoci hasičů, lezců, psovodů a vojenské policie. Těžko uvěřit těmto slovům a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé: Člověk by čekal, že opravdu důkladné prohledání oblasti následuje ihned po zahájení akce, kdy je šance najít děvče živé. Zadruhé: Policie ani tentokrát integrovaný záchranný systém nevyužila tak, jak by měla. Bez nějakého jasného systému na místo zvala různé dobrovolné organizace, jejichž profesionalitu si navíc mnohdy nijak neověřovala a v některých případech byla více než sporná. Dokonce se opět na místě ukázali slovenští dobrovolníci. Na něco zvala přece jen i profesionální hasiče. Po celých deseti dnech byli konečně přizváni i psovodi Městské policie Praha. Psi s atestem ministerstva vnitra ovšem stále seděli doma, je policie do akce nevolala. Navíc deset dnů po začátku akce bylo jasné, že v terénu v Praze 7 se hledá tělíčko malého děvčete. A pro tento případ má policie své specializované psovody na „cadaver“ (tedy hledání mrtvých, či částí jejich těl). Jsou momentálně ve středních Čechách, Hradci Králové a v Brně. Jenže do akce byli povoláni pouze Středočeši, psovodi v Brně a Hradci na zavolání čekali marně. Místo nich znovu do Prahy putovali nijak odborně akreditovaní Slováci.

Černý týden pro české rodiče

Zatímco v Praze vládla marná snaha, na Liberecku se udála další tragédie. Týden po zmizení Aničky se ze zahrady rodinného domu v Hrádku nad Nisou ztratil tříletý Honzík. Hned od počátku pátrání se museli policisté potýkat s komplikacemi. Rodiče neměli žádnou aktuální fotku synka, nedokázali přesně popsat jeho oblečení. Navíc v blízkosti jejich domu teče řeka a blížila se tma. Policie zahájila pátrání ihned, jakmile zoufalá matka zmizení syna nahlásila. Zhruba o půl hodiny později už bylo vyrozuměno hasičské operační středisko Libereckého kraje a požádáno o spolupráci. Navíc se do pátrání zapojili dobrovolní hasiči, Český červený kříž a jen co to bylo možné, vzlétl vrtulník. Záhy se objevily i první informace v médiích. Jak vidno, na severu vědí, že zahálet se nevyplácí. Ještě týž večer přijala policie po krátké diskusi pomoc dobrovolných hasičů z Hejnic a jejich záchranářských psů. V noci se navíc připojila Horská služba a další dobrovolníci. Začlenit je do již rozběhnuté mašinérie nebyl pro velitele opatření problém. Spolu s velitelem kynologické skupiny zvolil vhodnou taktiku. Další den se na místo sjeli atestovaní psovodi dobrovolničtí i ti z pražské městské policie. Jen díky rychlému využití těchto kynologických týmů, které se věnovaly prohledávání velkých a nepřehledných ploch a objektů, mohly být další lidské síly využity mnohem efektivněji. Přesně tam, kde jich bylo třeba. Odpoledne tak mohla být celá akce ukončena. Honzík se našel. Bohužel mrtvý. Potápěči ho objevili zaklíněného pod plechem v řece Nise. Po 22 hodinách od oznámení o pohřešování osoby.

Sever proti Praze

Zkušenosti s podobnými akcemi má například Jindřich Kettner, majitel firmy specializující se na prodej a pronájem radiostanic. Je-li třeba, neváhá svou techniku poskytnout. „Do Hrádku jsem jel s vysílačkami a podobnými věcmi. Šel jsem i s rojnicí, která měla za úkol prohledat pravý břeh, zahrady, naplaveniny po nedávných povodních, kolonii nad bydlištěm chlapečka a přilehlou část lesa,“ řekl Kettner. Nezúčastnil se pouze pátrání po Honzíkovi. O pár dnů dříve svolal na žádost Aniččiny rodiny skupinu dobrovolníků a společně s psovodkou prohledával část terénu v Praze. „Jednalo se o uspořádání rojnice v sobotu v noci. Informoval jsem o tom kapitánku Mlčochovou. Do telefonu byla příjemná, ale potvrdila, že v noci do toho s námi policie určitě nepůjde,“ uvedl Jindřich Kettner. Protože se zúčastnil obou akcí, pokusil se porovnat práci policie v obou městech. „Hrádek nad Nisou – perfektní. Pan plukovník postupoval zcela podle směrnic a byl velmi vstřícný. Aktivně dodal mapy nachystané hasiči, vysvětlil, co se už udělalo, a také jsme dohodli, co se dělat bude. Zřídil štáb a velel. Jeho lidi fungovali,“ pochvaluje si záchranář. S pražskou akcí má zcela jinou zkušenost. „V prvé řadě nás moc nechtěli. Dávali najevo, že neuškodí, ale moc nepomohou. V podstatě jsme fungovali na výzvu příbuzných,” řekl Kettner. Podobný názor má i další zdroj, který se zúčastnil obou akcí, ale nechce být z osobních důvodů jmenován. Pátrání na Liberecku považuje za povedené „Hned od začátku byl dostatek psovodů a lidí do rojnice a potom i dost psovodů na vystřídání – kvůli únavě psů,“ uvedl. V Praze mu oproti tomu chyběl jakýkoliv systém: „Pátrání tam bylo hrozně zmatečné. Nikdo nevěděl, kdo a kolikrát daný úsek prohledal. Byl problém v označování těchto míst. Chyběli specializovaní psi. Policie nevyužila všechny možnosti, které měla.“

Jiný kraj jiný mrav?

Na první pohled se zdá, že co se práce policie týče, panuje v České republice rčení Jiný kraj, jiný mrav. Měli bychom se snad začít zajímat, ve které lokalitě je lepší se ztratit? Zní to děsivě, ale tato

myšlenka nebude daleko od pravdy. Interní dokument s názvem Katalog typových činností integrovaného záchranného systému STČ07/IZS upravující právě pátrací akce v terénu platí sice už od roku 2007 pro celou republiku, z nepochopitelných důvodů ho ale policie dlouhodobě ignoruje a psovody se splněným atestem ministerstva vnitra nevolá. Je to o to horší, že zmíněný dokument se v roce 2008 stal závazným i pro postup police. Učinil tak policejní prezident: Závazným pokynem číslo 27. Reakce ministerstva vnitra je v této souvislosti neuvěřitelná. „Policie a její činnosti nespadají pod ministerstvo vnitra. Není logické, abychom k vašemu dotazu zaujímali nějaký postoj my. Postoj může zaujmout pouze policejní prezidium,” řekl pracovník tiskového odboru Vladimír Řepka. Je to sice podivná reakce, ale dobře. Co na to policejní prezidium? „Jednotlivá krajská ředitelství policie jsou samostatnými subjekty. Je pouze v kompetenci krajských ředitelů, jaké partnery ke spolupráci si vyberou,“ uvedla Dagmar Bednarčíková. Její kolega Jan Melša dodal: „Je vcelku logické, že se policisté z Krajského ředitelství hlavního města Prahy snaží udělat maximum pro to, aby pohřešovanou co nejdříve nalezli. Odpověď na důvody, které vedly odpovědného služebního funkcionáře k volbě spolupráce s psovody ze Slovenska, místo využití vámi uvedeného doporučení (tedy nikoliv striktně daného rozkazu), žádejte po něm.“ Logické by to bylo. Ovšem kdyby se jeho tvrzení zakládalo na pravdě. Nejen, že policie evidentně maximum neučinila, ale onen katalog typových činností není pouhým doporučením. Jak už je uvedeno výše: Podle pokynu policejního prezidenta č. 27 je katalog závazný. Jak tomu tedy rozumět? Tak, že pokyny policejního prezidenta nemají žádnou váhu? Zatím se zdá, že každý kraj je v Česku malým královstvím, s nímž nechce mít nic společného ani příslušné ministerstvo.

Text: Petra Bínová, Martin Brandner

[readon1 url="http://www.rescue.cz/"]Převzato z Rescue Reportu[/readon1]

[readon1 url="http://www.sar-dog.cz/clanky/sar-dog-i-casopis/nadstandardni-nebo-nestandardni-postupy-policie-.html"]SAR-DOG.cz[/readon1]

{rokcomments}

Stačí prolomit ledy...

m.brandner@seznam.cz (Martin Brandner) — Sun, 31 Oct 2010 23:00:00 +0000

Nezbytnost spolupráce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému se ukázala v plné kráse koncem října na severu Čech. Při pátečním pátrání po ztraceném J. K. (3) v Hrádku nad Nisou byli rovněž masivně nasazeni záchranářští psi. Velkou měrou tak přispěli k prohledání rozsáhlých ploch a objektů. Jak je patrné, když se chce, spolupráce v rámci IZS funguje velmi efektivně.

Ve čtvrtek 21. 10. odpoledne, něco málo po čtvrt na pět, se obrátila na policii s prosbou o pomoc zoufalá mladá matka. Pohřešovala svého tříletého syna. Policie zahájila pátrání okamžitě. Zhruba o půl hodiny později již bylo Policií ČR vyrozuměno operační středisko HZS Libereckého kraje. Navíc se do pátrání neprodleně zapojili dobrovolní hasiči, Český červený kříž a jen co to bylo možné, vzlétl vrtulník s termovizí. Kolem sedmé hodiny večerní se informace o pátrání objevila v mediích. Jak vidno, na severu vědí, že zahálet se nevyplácí.

Deset minut před osmou hodinou večerní jsem coby atestovaný psovod přijal textovou zprávu o vyhlášení pohotovosti od Františka Schejbala, velitele SDH Hejnice, jež se věnuje především výcviku záchranných psů. Ve 22:50 mi byl telefonicky potvrzen výjezd a o sedmnáct minut později jsem vyrazil z Rokycan do 230km vzdáleného Hrádku nad Nisou.

Zpočátku sice policie pochybovala o potřebnosti povolání dalších kynologů, na místě měla totiž svého policejního psovoda, ale po vzájemné diskusi názor změnila a mašinérie se mohla rozběhnout. Jakmile se prolomily ledy, které v této sféře celorepublikově dlouhodobě panují, spolupráce všech složek klapala velmi dobře a i vnímání nás coby dobrovolných psovodů bylo bezproblémové a jistě stouplo zase o stupeň výš.

Ke skupině záchranářů prohledávajících bývalou továrnu a její okolí jsem se připojil v půl druhé ráno. Celkem bylo v noci nasazeno deset psů, včetně Horské služby. Noční práce byly ukončeny zhruba třicet minut po čtvrté s negativním výsledkem. Následoval odpočinek a na 8:00 byla naplánovaná porada velitelů. Během dopoledne se na místo sjížděli další atestovaní psovodi, které kontaktovalo Generální ředitelství HZS. Při dopoledním nasazení jsme s psovody PČR a Horské služby prohledávali pole, louky, remízky a lesy. To už byly na místě dvě desítky psů (SDH Hejnice, Horská Služba, MP Praha, SZBK) a další na střídání přijížděli. Pátrání bylo ukončeno zhruba v půl třetí nalezením pohřešovaného potápěči Českého červeného kříže, bohužel již utonulého.

Velitel opatření plk. Mgr. Pavel Finkous byl dle svých slov s pozvanými psovody spokojen, poděkoval a ujistil nás, že na další případný zásah nás opět povolají. Myslím, že byly položeny pevné základy pro další spolupráci. Samozřejmě nějaké drobné nedostatky se v organizaci vyskytly, ale díky vzájemné komunikaci a diskusi nad volbou vhodné taktiky mezi velitelem opatření a velitelem kynologické skupiny, se je dařilo rychle odstraňovat. Díky využití záchranných kynologických týmů, které se věnovali prohledávání velkých a nepřehledných ploch a objektů, mohly být další síly upřeny na jiná místa pro psy nevhodná a pohřešovaný tak mohl být v relativně krátké době nalezen.

[readon1 url="http://www.sar-dog.estranky.cz/"]Web autora: SEARCH AND RESCUE DOG[/readon1]

{rokcomments}

Smutná bilance jedné pátrací akce

jiri.zeman@sarsystem.cz (Dušan Stuchlík) — Sun, 31 Oct 2010 23:00:00 +0000

ÚHEL POHLEDU

Již déle než čtrnáct dnů trvá v Praze-Troji pátrací akce po pohřešované Aničce Janatkové. Nechme stranou takové související pozoruhodnosti, jako byla policejní výtka novinářům, že dělají svoji práci, či rozhodování o vazbě pro muže, který byl zřejmě s dítětem v kontaktu. Podívejme se na to, jak si policie počínala přímo v terénu. A hned v úvodu je nutné zadoufat, že kriminalistická linie pátrání je snad vedena odborněji než to, co police předvedla v terénu. To byl totiž festival neschopnosti v tom, jak využívat dosažitelné síly a prostředky. A nadto nám ještě vynesl ostudu, která překročila hranice země.

Po čtyřech letech nic nového Začněme pohledem zpět. Před čtyřmi lety vypadl z vlaku na severu Moravy malý Matěj Chrástecký. Policisté jeho tělo našli až po rozvleklé pátrací akci pár metrů od kolejí. V souvislosti s tímto případem jsem na těchto stránkách poukazoval, že policie mohla dítě najít nikoliv v řádu dnů, ale hodin, kdyby... Kdyby použila prostředky, kterými právě pro tyto situace disponují jejich resortní kolegové, tedy hasiči.

Specializovanou a akreditovanou jednotku záchranářských psovodů má totiž ministerstvo vnitra, konkrétně Hasičský záchranný sbor, již od roku 2003. Každý takto kvalifikovaný pes přitom dokáže nahradit třeba i sto metrů širokou rojnici. Jeho postup terénem je navíc mnohem rychlejší! Psí čich navíc není, na rozdíl od policistů v rojnici, závislý na viditelnosti. Psi tedy mohou pracovat i v noci. A nadělají při práci nepoměrně menší škody než stovky chlapů v bagančatech. Teď všímavý čtenář jistě namítne: „Ale psi tam byli, viděl jsem je ve zprávách! Snad dokonce i ze Slovenska.“ A bude mít pravdu. Jenže není pes jako pes.

Jen cáry papíru Psí záchranáři ministerstva vnitra, od hasičů, mohli a měli pomoci v řádu hodin po začátku pátrání. Nepoměrně rychleji než policejní rojnice mohli prověřit jakkoliv složitý terén. Jenže při pátrání po Aničce tihle chlupáči zůstali nečinně ležet doma. Důvod? Protože je police prostě nepovolala!

Velící důstojník či důstojnice mohli vzít telefon a požádat operační středisko hasičů o vyslání jejich specialistů. Nestalo se. A to ani přesto, že policie o této možnosti dobře ví. Existuje několik let starý společný metodický pokyn připravený a podepsaný oběma generály, hasičským a policejním. Na tomto oficiálním dokumentu je přesně taková možnost definována, doporučena a popsána. Proč je tato dohoda mezi resortními kolegy jen cárem papíru? K tomu se policejní mluvčí zatím není ochotna vyjadřovat.

Koho však ale policie do akce zavolala? A jsme u zmiňované mezinárodní ostudy. Česká policie má své služební psy, hasiči mají záchranné kynology. Jenže do Troje byl povolán v podstatě neznámý nevládní spolek ze sousední země.

Česká republika má sama před sebou i na Slovensku ostudu. Nejeden slovenský policejní kynolog totiž na nevládní spolek, který byl do Prahy povolán, nahlíží s nemalými rozpaky. Není se čemu divit. Třeba i proto, že slovenští dobrovolníci se na svém webu honosí tím, že hledají i mrtvé či jejich ostatky. Právě tohle však na Slovensku, stejně jako v ČR, může legálně cvičit pouze policie!

Doma sedí nejen záchranáři, ale i policisté A jsme u hledání mrtvých či části jejich ostatků. A tady je potřeba malé vysvětlení. Záchranářští kynologové mají psy na hledání živých osob. Najdou zpravidla i osobu, která je po smrti v řádu hodin. Čtrnáct dnů po zmizení dívenky je už ale víceméně jasné, že se hledají její ostatky. A pro tuto činnost má česká policie své psí specialisty, konkrétně ve středních Čechách, v Hradci Králové a v Brně. Ale co se nestalo? Do Prahy byli nasazeni pouze Středočeši a místo toho, aby policie povolala i své lidi z Hradce a Brna, byli znovu povoláni „zvláštní“ slovenští pejskaři!

Má tohle počínání nějakou logiku? Pokud ano, tisková mluvčí ji zatím tají. Jedno je však jasné. Policie se od smrti malého Matěje Chrásteckého zjevně nepoučila. A jediná metoda, kterou sama bezpečně zvládá zorganizovat, je ta nejméně efektivní: rojnice jako vystřižená z majora Zemana. Postřehli policejní funkcionáři, že od doby legendárního seriálu se leccos změnilo?

***

Česká policie má své služební psy, hasiči mají záchranné kynology. Jenže do Troje byl povolán nevládní spolek ze sousední země.

Jednotku záchranářských psovodů má Hasičský záchranný sbor již od roku 2003. Každý takto kvalifikovaný pes přitom dokáže nahradit třeba i sto metrů širokou rojnici.

Autor: DUŠAN STUCHLÍK, novinář
Autor se dlouhodobě věnuje bezpečnostní problematice

{rokcomments}

PÁTRÁNÍ PSOVODŮ PO ANIČCE

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Thu, 21 Oct 2010 11:37:59 +0000

V sobotu od 20.00 hod jsme byli na žádost rodiny nasazeni v Praze na plošném pátrání po Aničce. Prohledávali jsme oblast s lesy, křovisky, opuštěnými budovami a se zahrádkářskou kolonií. Nasadili jsme Armina a střídali ho s Connie podle únavy psů. V rojnici nám pomáhal Jindra Kettner a hasiči z Písku. Práci jsme ukončili v neděli po páté hodině ráno.

Dnes mi volali novináři a zjišťovali spousty informací o celkovém pátrání v terénu po Aničce. Chtěla bych touto cestou říct, že jsem se necítila zrovna dobře při této umělé popularizaci mé osoby. Je nespočet jiných osob z řad Policie a dobrovolníků, které pátrali a pátrají po Aničce mnohem intenzivněji než já a moji psi. Za sebe děkuji naprosto všem, kteří nabídli svoji pomoc a tím myslím i psovody, kteří cvičí záchranné psy a hledali Aničku spolu s Policií celý čtvrtek. Dělám rozhovory s novináři proto, že doufám a věřím tomu, že média pomohou zlepšit spolupráci Policie s ostatními složkami, které se specializují na plošné vyhledávání. Doufám, že jednotliví policisté si konečně prostudují Katalog typových činností IZS (Záchrana pohřešovaných osob - pátrací akce v terénu STČ 07/IZS) z 1.7.2007, ve kterém se mimo jiné uvádí:

…Využitelné síly a prostředky - …psovodi se psy ostatních složek IZS, kteří jsou držiteli kynologických atestů MV se specializací k vyhledávání,…

[readon1 url="http://prometheus.vsb.cz/materialy/metodikaJPO_novy/ostatni/Patrani%20v%20terenu%20-%20STC%2007-IZS.pdf"]Zdroj: STČ 07/IZS - Záchrana pohřešovaných osob - pátrací akce v terénu[/readon1]

Doufám, že se Policie z médií konečně dozví, že ne báňská služba, že ne dva psovodi ze Slovenska, ale že desítky psovodů atestovaných Ministerstvem vnitra (pod které policie také spadá), jsou stále v ČR připraveny hledat kohokoliv, v jakémkoli počasí a v kteroukoli denní i noční dobu. A nejen připraveni, jsou k tomu předurčeni svojí specializací a atestací.

[readon1 url="http://www.02.working-dogs.eu/"]Článek výše převzat z: Working-dogs.eu[/readon1]

Rád bych ještě shrnul základní body ohledně výše zmíněných atestovaných psovodů Ministerstva vnitra a informací o tom, že Policie dělá vše při prohledávání terénu:

systém atestací Ministerstva vnitra pod GŘ-Hasičského záchranného sboru ČR je unikát ní v tom, že z celé republiky rekrutuje aktuálně 27 nejlepších z asi 500 psovodů ze všech dobrovolných organizací i složek státu, kteří se výcviku záchranných psů věnují. Je to nejtěžší zkouška v ČR, kdy psi musí prohledávat terény o ploše 40.000 m2. Zkouška platí pouze 2 roky, čímž zajišťuje neustálou připravenost a kvalitu těchto psů. Při srovnání úrovně těchto psů se vzděláním lidí můžeme říct, že se jedná o vyšší než vysokoškolské vzdělání. Základní škola jsou vstupní zkoušky, střední škola – zkoušky prvního a druhého stupně, vysoká škola – účast na vrcholových akcích a závodech, doktorát – atestace MV, profesura – 10 psů pro Mezinárodní záchranné operace (dále MZO) – jedním z těchto psovodů je i Veronika Zemanová. I v řadách Policie ČR je aktuálně jeden psovod se psem, který má tuto atestaci platnou. Oproti 26 psovodům a specialistům z jiných složek IZS, které PČR často vůbec nepovolává.

Atestace jsou rozděleny na dvě oblasti:
- sutinové vyhledávání – výborná spolupráce s hasiči,
- plošné vyhledávání – Policie bohužel nespolupracuje v rámci integrovaného záchraného systému a nerespektuje možnosti nasazení specialistů na pátrací a záchranné akce.

Několik případů z minulosti:

1. 2003 – Trutnov – Vít kalousek – tělo tříletého chlapce nalezeno až třetí den ve větší vzdálenosti, než prohledávaný terén do pěti kilometrů od domova.
SAR po česku aneb Bez štěstí a náhody to zatím nejde + další případy

2. 2006 – Olomouc – Matěj Chrástecký – pátrání po pětiletém chlapci, který vypadl za jízdy z vlaku. Nenasazeni atestovaní psovodi MV.
SMUTNÁ VIZITKA POLICEJNÍ PRÁCE

3. 2007 – Žďár na Sázavou – pohřešovaná z léčebny dlohodobě nemocných – po několika hodinách nalezena živá díky dobrovoným hasičům. Závěry – nedostatečná informovanost PČR o možnostech nasazení záchranných psů, policejní pes 3 metry od osoby, nedostatečný okruh prohledávání, další podrobnosti ve zprávě. Nenasazeni atestovaní psovodi MV.
Pátrání po pohřešovaných osobách v podání Policie ČR
Při pátrání v tom policisté nemusí být sami!

4. 2009 – Boskovice – šestačtyřicetiletý muž – pohřešován od 15. listopadu, nepovolány další složky IZS, kynologové pouze na žádost rodiny v omezeném počtu. Smrt nastala až 18. listopadu v ranních hodinách, kdy odpoledne bylo nalezeno tělo. Nenasazeni atestovaní psovodi MV v rámci IZS.
Hledání pohřešované osoby Boskovice
Psi svoji práci umí... A lidé?

5. 2009 – Praha – Bohuslav Jakl – pacient nemocnice Na Bulovce, který umrzl na stráni vedle této nemocnice. Pohřešován od 1. prosince, do pátrání zapojeni dobrovolníci díky rodině a kampani na sociální síti Facebook. Nebyli nasazeni speciálně vycvičení psi MV, nalezen 12. prosince. Nenasazeni atestovaní psovodi MV.
Pacient z Bulovky umrzl na stráni vedle
Facebook – Hledáme Bohouše

6. 2009 – Jablonec nad Nisou – Ladislav Flekna – pátrací akce prováděna samostatně PČR, ukončeno v noci. Ráno pohřešovaný nalezen, neposkytnuta první pomoc, zemřel při převozu do nemocnice. Nenasazeni atestovaní psovodi MV.
Smrt pod dohledem policie: Stačilo říct horské službě!
Policie reaguje na články v Blesku

7. 2010 – Hrádek nad Nisou – paní Z.R. – pohřešována 12. a 13. ledna, nalezena mrtvá. Nevyužito dalších složek IZS ani SMS infokanálu města.
Stanovisko města k hledání pohřešované osoby v lednu 2010

8. 2010 – Hradec nad Moravicí – ztracený voják – pohřešován od 2. února, nasazeny desítky policistů i vojáků, nenasazeni psi MV, kteří mohou hledat i v noci, prohledán úsek asi 30 kilometrů. 23. března - cvičení asi 400 policistů, vojáků, hasičů a dalších záchranářů, opět bez záchranných psů, osoba nenalezena. 26. března nalezeno tělo, voják zemřel na následky vyčerpání a mrazu. Nenasazeni atestovaní psovodi MV ani při jedné z akcí.
Tma přerušila pátrání po ztraceném vojákovi na Opavsku
Stovky záchranářů hledaly na Opavsku tělo vojáka, který zmizel v lednu
Policie našla po dvou měsících na Opavsku tělo ztraceného vojáka
Ztraceného vojáka zase nehledali záchranářští psi

9. 2010 – obec Pazderny na Sedlčansku – pátrání po muži s těžkýni depresemi. Tělo nalezeno až čtvrtý den po nasazení záchranných psů, dobrovolníky kontaktovala sama rodina. Nenasazeni atestovaní psovodi MV v rámci IZS.
Dobrovolní záchranáři – kynologové opět nebyli povoláni

... a další případy, o kterých se ovšem ani nedozvíme.

V případě pátrání po Anně Janatkové a vzhleden k rozloze terénu min. 3,5 km2, by bylo zapotřebí minimálně 20 těchto speciálně vycvičených psů. Jen deset z nich mohlo okamžitě pomoci, jelikož končili klasifikační cvičení USAR odřadu v Ostravě podle pravidel INSARAG pod záštitou OSN. Jak bylo zmíněno výše, v ČR máme 27 takovýchto specialistů na vyhledávání v plochách, které policie nevyužívá. Ba co víc, policie si plete složky ve vlastním resortu s „báňským úřadem“ a zve kynology ze Slovenska.

Práce Policie ČR si nesmírně vážím, ovšem v oblasti pátrání po pohřešovaných osobách v terénu je situace stále bohužel stejná jako před sedmi lety. Postižené osoby a rodiny jsou odkázány na nejednotný postup při těchto akcích. Prohledávání terénu se za tmy v podání Policie přerušuje, psi jsou nasazováni velice sporadicky nebo v nedostatečném počtu a taktéž spolupráce v rámci IZS závisí na zkušenostech velitele opatření a praxi v jednotlivých krajích. Pohřešovaný tak může mít štěstí nebo naopak smůlu na to, v kterém kraji se ztratí a to je dle mého názoru neakceptovatelné.

[readon1 url="http://www.portal.sarsystem.cz/index.php/clanky/search-rescue/141-informacni-audit-patrani-po-pohresovanych-osobach"]Zdroj: Informační audit - pátrání po pohřešovaných osobách[/readon1]

{rokcomments}

CZERT IEC 2010

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Sun, 10 Oct 2010 23:00:00 +0000

Mezinárodní klasifikační cvičení k poskytování pomoci zahájeno

Praha 11. října 2010 (Ivana Svitáková) - Hodnotící tým IEC (INSARAG External Classification) mezinárodního klasifikačního cvičení pod názvem CZERT IEC 2010 (Czech Emergency Response Team) se v prostorách ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky zúčastnilo diskuze k Portfoliu dokumentů, strategickým otázkám k humanitární pomoci a USAR odřadu, způsobům poskytování humanitární pomoci a také diskuze k rozhodovacímu procesu v případě aktivace USAR odřadu atd.

Český USAR odřad absolvuje klasifikační cvičení

Ve dnech 10.- 14. října 2010 se uskuteční v Ostravě mezinárodní klasifikační cvičení USAR týmů (urban search and rescue). Námětem cvičení pod názvem CZERT IEC 2010 (Czech Emergency Respondese Team) je vyhledávání a záchrana osob zavalených pod troskami zřícených budov vlivem ničivého tornáda. Cvičení se zúčastní téměř 120 cvičících, včetně 68 členů klasifikovaného USAR odřadu.

Cílem INSARAG External Classification (dále jen „IEC“) je posílení efektivity a koordinace pomoci při mezinárodních vyhledávacích a záchranných operacích zejména v oblastech postižených zemětřesením nebo jinou mimořádnou událostí následovanou zřícením budov (Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/150 ze dne 16. prosince 2002) a tím napomoci místním záchranným složkám a omezit nasazení nepřipravených a nedostatečně technicky vybavených zahraničních záchranných týmů v místě rozsáhlé mimořádné události cestou certifikace podle pravidel INSARAG pod záštitou OSN – Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

Vyhledávání osob zavalených v sutinách

Záměrem IEC je deklarovat, že český USAR odřad je po organizační, operační, taktické, technické a odborné stránce připraven v místě mimořádné události efektivně zasahovat jako těžký tým, tzv. HEAVY USAR podle standardů INSARAG. Klasifikace USAR probíhá během let 2008 až 2010 a jejím vyvrcholením je klasifikační cvičení „CZERT IEC 2010“.

Vyhledávací a záchranné práce se uskuteční v areálu Dolní oblasti Vítkovic, základnu bude mít tým v bývalých kasárnách v Ostravě-Hranečníku. Český USAR tým, složený z 68 osob, tvoří 27 hasičů z HZS hlavního města Prahy a 28 hasičů z HZS Moravskoslezského kraje, 2 lékaři Úrazové nemocnice Brno, 10 kynologů se psy z Městské Policie Praha, Městské policie Ostrava a dalších kynologických organizací, usiluje o klasifikaci „HEAVY TEAM".

kpt. Ing. Ivana Svitáková

tisková mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR

Stručný časový průběh cvičení

12. října 2010

7.00 hodin – operační a informační středisko Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR obdrží oznámení o mimořádné události, rozsah následků ničivého tornáda, které způsobí zřícení budov s předpokladem zavalení osob (oblast zásahu tornáda – Ostrava).

svolání štábu generálního ředitelství HZS ČR, následuje aktivace USAR odřadu HZS hl.m. Prahy a HZS Moravskoslezského kraje, velitele odřadu, lékařů Ústřední nemocnice Brno a kynologů

9. 00 hodin – video konference mezi HZS Moravskoslezským krajem, HZS hl.m. Prahy, operačním střediskem generálního ředitelství HZS ČR

12.00 hodin – odjezd pražského segmentu USAR odřadu na místo cvičení (odjezd z požární stanice Strašnice HZS hl.m. Prahy)

17.00 hodin – odjezd ostravského segmentu USAR odřadu na místo cvičení (odjezd z centrální požární stanice HZS Moravskoslezského kraje).

22. 00- 24.00 hodin – průzkum místa základny, vybudování základny

13. října 2010

00.00 – 24.00 hodin – praktické nasazení heavy USAR odřadu (v lokalitě Vítkovice za použití figurantů představujících zraněné nebo mrtvé osoby. Oběti mimořádné události budou vyhledány a vyproštěny ze sutin zřícených budov).

14. října 2010

ranní hodiny– konec praktického nasazení heavy USAR odřadu

16.00 hodin – oficiální vyhodnocení INSARAG External Classification

Pozn. Časy mohou být v průběhu cvičení změněny.

Informace o odřadech na www.usar.cz

CZERT 2010 - příjezd jednotek USAR

[readon1 url="http://www.hzscr.cz/fotogalerie/mezinarodni-klasifikacni-cviceni-k-poskytovani-pomoci-zahajeno.aspx?q=Y3BpPTE%3d"]Zdroj: HZS ČR + Fotogalerie: František Špaček[/readon1]

[readon1 url="http://www.hzscr.cz/clanek/cesky-usar-odrad-absolvuje-klasifikacni-cviceni.aspx"]Zdroj: HZS ČR[/readon1]

[readon1 url="http://www.youtube.com/user/paramedicHS1B"]YouTube: paramedicHS1B[/readon1]

Další informace o cvičení na serveru požáry.cz

SLEDUJEME: Cvičení USAR týmů v Ostravě živě na ČT24

FOTO: Cvičení USAR týmů v Ostravě skončilo

{rokcomments}

Dobrovolní záchranáři – kynologové opět nebyli povoláni

m.brandner@seznam.cz (Martin Brandner) — Mon, 13 Sep 2010 20:21:39 +0000

V minulém článku „Integrování Intergrovaného Záchranného Systému“ jsem se zmínil o současném stavu povolávání záchranných psů z dobrovolných organizací. Pokud jsem psal, že velitel zásahu z řad HZS v případě zborcení budov kolikrát ani neví, že si může vyžádat na pomoc atestovaného psovoda se sutinovým psem, tak spolupráce, potažmo využívání atestovaných psovodů se specializací plošného vyhledávání Policií ČR je opravdu tristní. Zatímco v prvním případě je na vině většinou neznalost této možnosti, v případě psů plochařů jde snad o strach Policie ČR dobrovolníky do akce přizvat. Existují sice kraje, ve kterých spolupráce probíhá velmi dobře, ale to jsou spíše světlé výjimky.

Ale strach z čeho? Má snad policie obavy, jak na ni a na jejich proklamované služební psy bude nahlížet veřejnost, najde-li pohřešovaného právě dobrovolník? Je bohužel běžnou praxí, že na prohledávání ploch jsou nasazováni nespecializovaní psi jako např. policejní stopaři nebo hlídkoví psi cvičení na zadržení pachatele. Ti navíc musí být při prohledávání na vodítku a s košíkem, aby případně pohřešovaného při nalezení nezranili. Dobrovolní kynologové nebývají voláni vůbec. Tento přístup Policie ČR k dobrovolným záchranářům – kynologům se opět projevil, respektive vymstil, na začátku července při pátrání po pohřešovaném muži (47).

Dne 5. července v 15.30 hodin se při procházce v lese za obcí Pazderny na Sedlčansku muž oddělil od své rodiny s tím, že dál půjde sám po druhém břehu potoka Musíku. Společně se opět měli setkat v místě, kde se obě cesty spojují. Přibližně po pěti minutách chůze se přestal ozývat na smluvený signál a již se svou rodinou nesešel. Muž trpěl těžkými depresemi a léčil se na psychiatrii. Proto rodina neváhala a ihned zavolali Policii ČR. Policie ještě téhož dne provedla pátrací akci. Jak sdělila tisková mluvčí ÚO Příbram por. Monika Schindlová: „Tento prostor byl prohledáván, ale jedná se o členitý terén s neprostupnými místy. Ve spolupráci s myslivci, hasiči a dalšími dobrovolníky uskutečnili policisté opakovaně pozemní pátrací akce v rojnicích. Navíc byli nasazeni dva služební psi s psovody, opakovaně zde propátral dané území vrtulník. Poříční oddíl prohledával břehy za užití člunů a nasazeni byli i potápěči, kteří propátrávali vytipované vodní plochy.“

Při pátrání byly nalezeny důkazy o pohybu pohřešovaného v těchto místech: jeho bunda a krabička cigaret. Sám pohřešovaný však nikoliv. S tímto závěrem policie případ uzavřela.

V pátek 9. 7. 2010 se rodina pohřešovaného obrátila přímo na dobrovolné záchranáře – kynology. Z vlastní iniciativy kontaktovali Bronislava Přibyla, vedoucího Záchranné brigády kynologů Praha. Ten ve velmi krátké době svolal 13 K9-týmů napříč různými dobrovolnými organizacemi (8x ZBK P, 2x ZBK UK, 1x SDH Hejnice, 2x K9 záchranná skupina Praha + 2x obsluha plavidla SZBK). Při pohledu na sestavu jednotky, je na první pohled jasné, že jakékoliv konkurenční půtky jednotlivých organizací, jdou v případě ostrého zásahu stranou. Zde se nesoutěží, ale hledá se skutečný člověk.

Velitel zásahu Bronislav Přibyl rozdělil psovody na tři družstva. Dvě družstva prohledávala levé pobřeží zátoky Slapské přehrady mezi Hlubokou a Hrazanami. Třetí specializované družstvo na utonulé, čítající čtyři psy, prohledávalo vodní hladinu.

Na souši se zdálo ideální vytvořit rojnici, respektive dvě. Nasazení záchranných psů začalo v 8:00. Jako první terén k prohledání byl určen cca 3 km dlouhý a 300 m široký pás podél levého břehu zátoky, který pokryla rojnice o pěti psech. Po poledni, po prohledání s negativním nálezem, následoval odpočinek psů, který jsme využili k poradě o dalším postupu. Dalším logickým krokem bylo opětovné prohledání terénu, který policie prohlásila za čistý a kde nalezla osobní věci pohřešovaného. Zhruba po hodině druhého nasazení záchranní psi nalezli mrtvé tělo pohřešovaného. Tedy cca po 6 hodinách v 35 °C horku od zahájení pátrací akce.

Tělo leželo v příkré stráni v hustém křoví nedaleko již dříve nalezených osobních věcí. Cca 100m nad nálezem cigaret. Tedy v prostoru, který policie prohledala a prohlásila za „čistý“. Již z vyjádření tiskové mluvčí je patrné, že takováto pátrací akce se neobejde bez specializovaných záchranných psů na plošné vyhledávání, kteří dokáží prověřit i nepřístupné terény jako je křoví, trní, rákosí apod. Navíc tito psi nechodí po konkrétní stopě jako policejní stopaři, nýbrž sbírají jakýkoliv lidský pach ze vzduchu. Díky tomu mohou nalézt i osobu, která přišla z opačného směru nebo zapadla např. do rokliny či skalní průrvy a v prohledávaném terénu tak nezanechala žádnou pachovou stopu. Taktéž je na první pohled patrné, že rojnice sestavená pouze z lidí nemůže být nikdy stoprocentně spolehlivá.

V celé České republice je 26 atestovaných psovodů se specializací na plošné vyhledávání a 24 psovodů se specializací na sutiny. Policie tedy mohla požádat o pomoc dostatek atestovaných psovodů. Neučinila tak!

Nabízí se tak hned několik závažných otázek:

Proč Policie ČR nevyužila všech dostupných možností pro nalezení pohřašovaného?
Proč se Policie ČR neobrátila s žádostí o pomoc na příslušné operační středisko (OPIS HZS), které by povolalo kynology s plošným atestem a musela to udělat až rodina pohřešovaného?
Proč se v médiích uvádí, že nález učinila právě policie, která v neděli při pátrání dobrovolných záchranářů nebyla vůbec přítomna?

Ano, pokud by si policie vyžádala kynologa prostřednictvím KOPISu, jež by podléhal velení velitele zásahu (člena Policie ČR), pak by zpráva o nalezení těla policií, kterou do médií rozeslal Mediafax, byla akceptovatelná. To, ale není tento případ.

Nešlo zde opět jen o prestiž Policie ČR a její presentaci před veřejností jako soběstačného orgánu?
Nebylo by pro Policii ČR prospěšnější ukázat občanům této republiky, že je schopna spolupráce a v těchto případech využívá skutečně všech dostupných prostředků?
Má velící důstojník pátrací akce povědomí o existenci speciálně vycvičených psů mimo Policii ČR, které si může kdykoliv vyžádat?

Policie se léta snaží změnit vnímání lidí sama sebe. Nechce být považována pouze za represivní orgán státu, ale za instituci, která pomáhá a chrání.

Bylo heslo „Pomáhat a chránit“ v tomto případě naplněno?

Obávám se, že ne zcela a přitom stačilo tak málo. Jistě, život pohřešovaného by zřejmě již nic nezachránilo, ale policie by pro to učinila maximum. Případy, kdy byli dobrovolníci povolání pozdě nebo vůbec se objevují bohužel často. Z poslední doby mohu také uvést pátrání po ztraceném vojákovi na Opavsku (Hradec nad Moravicí) z ledna až března tohoto roku. Jeho záchranářští psi taktéž nehledali.

Vyžádání si pomoci dobrovolných kynologů přitom nestojí státní rozpočet ani korunu. Tito lidé si vše financují ze svých vlastních peněz – nejen výcvik, krmivo, veterinární péči, ale i cestu na zásah. Pátrání se zúčastňují bez nároku na honorář. Zkrátka to dělají ze svého přesvědčení pomáhat lidem. Jejich odměnou je uznání od ostatních a pocit vlastní prospěšnosti. V žádném případě nesoutěží s Policií ČR. Nejde o soutěž, ale o společnou věc. O co nejrychlejší propátrání terénu a nalezení pohřešovaného. V některých evropských zemích jako je Velká Británie nebo v USA provádějí prohledávání výlučně dobrovolní záchranáři pod velením člena profesionální státní složky.

Dobrovolné záchranáře – psovody se záchrannými a vyhledávacími psy si mohou vyžádat nejen složky IZS, ale i např. starostové obcí nebo soukromé osoby, rodina či známí pohřešovaného. V každém kraji ČR je minimálně jedna organizace zabývající se výcvikem záchranných a hledacích psů. V případě nouze je možné kdykoliv záchranáře kontaktovat.

www.zachranari-praha.org

www.zachranari.cz

www.sdhhejnice.wz.cz

www.kzjcr.cz

www.zbkjmkcr.cz

www.searchandrescue.cz

Integrování integrovaného záchranného systému

m.brandner@seznam.cz (Martin Brandner) — Mon, 13 Sep 2010 20:16:47 +0000

Pojmem Integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných prací a likvidačních prací. To uvádí Wikipemedie.

V integrovaném záchanném systému by každý měl vědět za co je kdo zodpovědný, kam až sahají jeho pravomoci a jaké jsou možnosti povolávání dalších složek v opačném případě IZS ztrácí smysl. Ve většině případů jsou právě hasiči na místě jako první a z nich se v drtivé většině rekrutuje velitel zásahu, který by měl v maximální míře využít všech možností, který mu IZS nabízí k záchraně života. IZS funguje spolehlivě, ale přece jen existují nedotažené nebo spíše podceněné situace, jednou z nich je nasazování záchranných psů. V mnoha případech se stává, že psovodi nejsou povoláni vůbec nebo až velice pozdě. Přitom pes by měl být na zásahu jeden mezi prvními. Jeho nos jsou oči záchranářů, jak poznamenal před lety ppor. Mgr. Petr Vodička. V některých případech je právě pes jediný, který může vstoupit do narušeného objektu, u kterého hrozí zřícení. Jsou známé případy, kdy velitel zásahu ani neví o možnosti, že si může vyžádat pomoc atestovaného psovoda. V těch horších případech nechce, jak dokazují některé případy z minulosti, zde mám na mysli především plošné vyhledávání a spolupráci s Policií ČR. A v neposlední řadě by měl zajistit, aby se do terénu nedostal nějaký dobrodruh s neatestovaným psem.

Na základě těchto skutečností se členové SHD Hejnice rozhodli pro spolupráci s ing. Lucií Wágnerovou na součinnostním cvičení IZS, které proběhlo ve dnech 25-28.2.2010 v Bruntálu. Cvičení se zúčastnili psovodi SHD Hejnice dále HZS Moravskoslezského kraje a SHD Bruntál. Cílem cvičení bylo obeznámení ostatních složek IZS s možnostmi nasazení záchranných psů při katastrofách např. při zřícení objektu v důsledku výbuchu, porušeni statiky apod., kdy je pravděpodobné, že se v době neštěstí v budově mohli nacházet lidé. Dále ukázka plošného vyhledávání v lese, v těžko přístupných terénech a lavinovém poli. V úvodu psovodi představili svoji jednotku složenou z atestovaných psovodů MV a z čekatelů na atestaci na radnici města Bruntál panu místostarostovi města Ing. Václavu Moresovi. Následovala teorie v učebně HZS, kde velitel psovodů František Schejbal st. podrobně vysvětlit problematiku nasazení záchranných psů v ČR s konkrétními případy z praxe. Příjemně nás překvapil zájem členů HZS, který byl dokazován četnými otázkami. Psovodi SDH Hejnice jsou dobrovolní záchranáři, kteří věnují této činnosti veškerý volný čas a většinu svých financí. Zde v ČR přetrvává názor, že dobrovolník rovná se amatér. Dobrovolní záchranáři cvičí stejně tvrdě a jsou při zkouškách na ně kladené stejné nároky jako na jejich profesionální kolegy. Vždyť velká část atestovaných psovodů pochází z řad záchranářů, kteří se této činnosti věnují dobrovolně bez nároku na jakoukoliv finanční náhradu. Jejich odměnou je zachráněný lidský život.V ČR je několik organizací zabývajících se výcvikem záchranářských psů čítající stovky psovodů na různé úrovni vycvičenosti. Tyto organizace jsou líhní, ze kterých se rekrutují budoucí držitelé kynologických atestů.

Následující dva dny proběhly dva zásahy v areálu společnosti OSRAM, kde se podle připraveného scénáře zhroutila hala v důsledku výbuchu plynu. Na místě zasahovali všechny zmíněné složky. Hasiči mohli na vlastní oči vidět práce psů, takzvané překrývání, ověřování a následné vyproštění nalezených zraněných osob. Cvičení proběhlo ve třech dnech, takže všechny tři směny HZS měli možnost pozorovat práci záchranného psa při prohledávání sutiny. Cvičení se konalo v době dostatečného množství sněhu, takže došlo i na krátkou ukázku hledání osob zavalených lavinou. Výměna zkušenosti probíhala oboustranně a hasiči psovodům ochotně poskytli vysokozdvižnou plošinu pro nácvik slaňování psovoda se psem do nepřístupných míst. Hasiči tak měli možnost seznámit se s manipulací se psem při vykládání psa z koše nad volnou hloubku. Dále hasiči umožnili psovodům vyzkoušet si výcvik profesionálních hasičů na polygonu.

Na závěr bylo naplánováno další společné cvičení, které mělo proběhnout v létě tohoto roku s účastí dalších složek. Bohužel poslední dny, kdy byl připravován tento článek, bičuje postupně celou Českou republiku neustávající déšť a bruntálští hasiči musí upírat své síly na záchranu života a majetku postiženým povodněmi, proto bylo naplánované cvičeni přesunuto na jaro příštího roku. Za psovody SDH Hejnice tímto děkuji organizátorce Lucii Wágnerové, městu Bruntál, HZS Moravskoslezského kraje a SDH Bruntál za přínosné cvičení.

Destruction 2010 - příprava na CZERTifikační cvičení USAR CZ

m.brandner@seznam.cz (Martin Brandner) — Mon, 13 Sep 2010 20:11:36 +0000

Ve dnech 23. - 26. června se v Komořanech na Mostectu konalo mezinárodní setkání kynologů s názvem DESTRUCTION 2010. To navazovalo na cvičení vyhledávacího a záchranného odřadu USAR CZ, jež je jedním z modulů Czech Emergency Response Team (CZERT), které začalo o den dříve.

Tento záchranný odřad spadá pod MV-generální ředitelství HZS České republiky. Cílem cvičení bylo sladit jednotlivé činnosti zasahujících a rovněž navázat kontakty mezi jednotlivými účastníky. USAR CZ respektive jeho takzvaná těžká část Heavy USAR CZ se celý rok připravuje na hlavní prověrku letošního roku, říjnové certifikační cvičení v Ostravě, které přijedou mimo jiné posoudit i zástupci INSARAG a OSN.

Imaginární muslimský stát Komořansko požádal dne 22. 6. Českou republiku o humanitární pomoc po ničivém zemětřesení. Na pokyn generálního ředitele HZS byl aktivován USAR CZ v Praze a Ostravě o celkovém počtu 67 záchranářů, včetně deseti psovodů oprávněných k mezinárodním operacím a dvou lékařů z brněnské úrazové nemocnice. Povolaní psovodi se sjeli z celé České republiky a zastupovali tyto domovské organizace: Městská policie Praha, Městská policie Ostrava, SDH Hejnice, SZBK a ZBKJmk.

Příprava a nakládání veškerého materiálu na transportní vozy začala již v brzkých ranních hodinách na strašnické stanici HZS. Odtud se také všichni záchranáři vydali na pomoc postižené zemi. Nejprve však museli projít lékařskou prohlídkou a psi veterinární kontrolou. Nedílnou součástí byla kontrola potřebných dokladů jako jsou cestovní pasy, mezinárodní očkovací průkazy atd. Již zde se projevil drobný problém a to s nedostatečným počtem kopií osobních dokladů. Ten byl ovšem rychle odstraněn zodpovědnou osobou za doklady celé výpravy a kopie byly dodělány.

Jak jsem se již zmínil, jednalo se o cvičení, takže kontroly a přípravy probíhaly s rozvahou a pečlivostí. Zkrátka tak, aby v případě ostrého výjezdu vše klapalo podle předem naučených postupů a nikoho nemohla překvapit nová či nezvyklá situace. Součástí příprav byla i presentace nedávno uskutečněného cvičení belgických a dánských záchranářů, na které velitelé demonstrovali nejen nová zajímavá řešení, ale také chyby, kterých bychom se měli při plnění úkolů vyvarovat, zejména pak při dodržování bezpečnosti práce. Rovněž jsme tak měli možnost alespoň zprostředkované vidět, jak se cvičí v zahraničí.

Další problém na sebe ale nenechal dlouho čekat. Ostravští psovodi měli cestou do Prahy reálnou dopravní nehodu. Odjezd kolony na místo určení se díky tomu zpozdil, ale jak je patrné, i s touto možností se musí počítat.

Na dvacátou hodinu byl vyhlášen nástup všech cvičících, na kterém byl přečten rozkaz generálního ředitele. Zhruba o hodinu později se rozjela kolona asi 25 aut směrem k Mostu, tedy k imaginární zemi Komořansko. Místo po ničivém zemětřesení představovaly zbořené administrativní objekty v areálu povrchového dolu Jana Šverma u Komořan západně od Mostu. Přechod přes pomyslné hranice nebyl pochopitelně nijak hladký, což se dalo v případě muslimského státu očekávat. Kromě toho, že bylo nutné prokázat znalost angličtiny při žádosti o vízum, odmítala země Komořansko vpustit na své území záchranáře s americkým vízem v pase. Po celou dobu kolonu záchranářských aut hlídali ozbrojenci druhé země. Vše se vyřešilo až s příjezdem našeho diplomatického zástupce. Po dvou a půl hodinách se kolona mohla rozjet k vytipovanému místu vzdálenému necelý jeden kilometr za poničeným městem.

Zatímco většina členů týmu stavěla za ranního rozbřesku tábor, skupina specialistů vyrazila do města na triage objektů. Pojmem „triage“ se rozumí třídění budov podle naléhavosti průzkumu. To znamená, že specialisté určí, v kterých budovách je nejpravděpodobnější výskyt žijících osob a zde pochopitelně začnou první záchranné práce.

O páté hodině ranní zazněla z vysílačky první zpráva z města. Jsou vyžadovány první záchranné týmy včetně kynologů. Zprávy se postupně množí a týmy odjíždějí dělat to, proč sem přijely – HLEDAT A ZACHRAŇOVAT. V táboře zůstává jen potřebné množství personálu důležité pro dostavění a chod tábora.

Po příjezdu na místo začíná ustupující tma poodhalovat město po zemětřesení. Psi jsou sice připravování na podobných terénech, nicméně tento je opravdu realistický. Budovy nebyly zcela zbourány, ale strženy. Díky tomu vznikla sutina připomínající budovu po skutečném zemětřesení. Hned v úvodu se ukazuje, proč je takovéto cvičení důležité. Třecí plochou mezi velitelem technické části a kynology je taktika prvotního prohledání. Někteří psovodi považují za vhodné nejdříve sutinu prohledat za pomoci psů a pak lidmi, kdežto velitel technické části má opačný názor. Po opětovném zhodnocení situace se velitel ostravských kynologů Petr Klega, jakožto jeden z nezkušenějších kynologů, přiklání k názoru techniků. Efektivnější bude, když nejdříve sutinu prohledají hasiči a až poté psi.

Jelikož jsme se neustále nacházeli na muslimském území, bylo nutné striktně dodržovat stanovený řád a neopouštět svévolně tábor. Součástí cvičení byla rovněž evakuace tábora z důvodu požáru, který vypukl zrovna ve chvíli, kdy se kynologové se svými psy chystali k odpočinku po více jak třiceti hodinách pohotovosti.

Nasazení HUSARu bylo ukončeno ve středu 23. 6. po devatenácté hodině. V tu dobu již do tábora najížděla další početná skupina kynologů, jež následující dny pokračovala v prohledávání sutin podle stejné legendy. Formou soutěže totiž na cvičení navazovalo Mezinárodní klasifikované setkaní kynologů za účasti 17 dvojčlenných týmů, které representovali tuzemské organizace: Městská policie Praha, Horská služba, USAR CZ, ZBK JMK ČR, SZBK ČR, KZJ ČR, SDH Hejnice. Dále byly na akci silně zastoupeny i zahraniční složky, konkrétně THW – Německo, PCSARS – Maďarsko, Policajný zbor – Slovensko, State Fire Servise – Polsko. Soutěž probíhala ve dvoučlenných družstvech, na které čekala tři nasazení. Denní prohledávání sutiny spojené s překonáním výškového rozdílu pomocí traversu, dále noční prohledávání sutiny a na závěr terénní prohledání okolí sutiny. Celkem dvojice K-9 týmů hledala 16 osob. Stupně vítězů obsadili z větší části psovodi Městské policie Praha. Konečné výsledky byly vyhlášeny v sobotu dopoledne na slavnostním ukončení.

1. místo
Jaroslav Filip, Sat (dobrman), Městská policie Praha
Petr Linda, Arpád Aibara (border kolie), Městská policie Praha

2. místo
Filip Štrach, Gryson Mi-Ji (belgický ovčák malinois), Městská policie Praha
Miloslav Čeněk, Fábio ze Slovanského domu (německý ovčák), Městská policie Praha

3. místo
Lenka Vlachová, Barny (border kolie), ZBK JMK ČR
Veronika Švestková, Armin Malimit (belgický ovčák malinois), USAR CZ

Pro účastníky cvičení to byla jistě velká příležitost naučit se správnému rozhodování při volbě taktických postupů, zhodnotit situaci v místě nasazení, komunikovat s technickou částí odřadu a zejména být platným členem jednotky. V případě vyslání do zahraničí reprezentují příslušníci záchranného a vyhledávacího odřadu Heavy USAR CZ Českou republiku a státní kasu to stojí nemalé finanční náklady. Proto se od nich pochopitelně očekává bezchybnost a 100% nasazení.

Komunitní web na SAR System CZ

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Sun, 12 Sep 2010 23:27:46 +0000

Portál byl rozšířen o komunitní program typu Facebook, malou lokální sociální síť. Podobné aplikace jsou vhodné nejen ke sdílení informací o sobě samém, ale mohou být použity i pro plánování událostí, prezentaci různých skupin a článků, informování o dění nebo i jako komunikační bod pro uzavřené skupiny. Vše jen závisí na nastavení soukromí a potřebách jednotlivce.

Pro nové registrace je základní nastavení soukromí následující:

- viditelnost profilu uživatele -> pouze přátelé
- viditelnost přátel uživatele -> pouze přátelé
- fotogalerie -> veřejné

Tyto parametry je možno kdykoli následně změnit v menu pod položkou Profil->Soukromí. Kontaktní informace závisí pouze na uživateli, které vyplní při registraci nebo v úpravě profilu. Povinné je pouze uvedení jména nebo přezdívky, pohlaví, města a země.

Nastavení skupin, videogalerie a dalších aplikací, které si každý uživatel může dále zprovoznit, je přímo volitelné při vytváření. Aplikace jako poslední přízpěvky v diskuzi, události nebo poloha přátel je možné přidat v menu, položka Aplikace->Procházet.

Součástí komunity je samozřejmě i možnost zasílání soukromých zpráv jiným uživatelům ovšem veškeré nastavení je možné dodatečně přizpůsobit. Použití tedy opravdu závisí na každém z nás a sociální síť se dá využít i k řízení různých akcí nebo projektů.

Uvedu příklad:

Naše skupina bude plánovat akci pro veřejnost. Na zdi nebo ve vytvořeném zpravodaji mohu zveřejnit aktuální informace, v událostech termín a v diskuzi řešit vnitřní nebo veřejné otázky týkající se plánované akce. Členové skupiny, kteří mají i status přátele vydí své kontaktní informace a díky lokalizaci mohu vyřešit i optimální způsob dopravy na určité místo. Komunikaci i prezentaci mám na jednom bodě a následně mohu uveřejnit i fotogalerii nebo videa z oné akce. Vše velice rychle a bez zdlouhavého vytváření jiných aplikací.

Používání komunitních programů umožňuje prezentovat aktuální informace na jednom místě a odbourává se tímto problém procházení mnoha stránek na internetu a hledání dostupných informací. Díky sociální síti se tak i odkaz na vlastní webové stránky organizace, skupiny nebo jednotlivce dostane rychle mezi ostatní a zjednoduší se tak zdlouhavé dohledávání potřebných informací nebo kontaktů.

{rokcomments}

Mistrovství ČR záchranných psů, psovodů IZS

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Thu, 09 Sep 2010 17:48:51 +0000

6. ročník Mistrovství České republiky záchranných psů, psovodů integrovaného záchranného systému 2010 se bude konat ve dnech 10. - 12. 09. 2010 v Brně a okolí. Pořádáním této soutěže kynologů byla pověřena generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru Kynologická záchranná jednotka ČR.

Záštitu nad akcí převzal hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek.

Propozice:

Místo a termín: Brno a okolí, Česká Republika, 10. – 12. 9. 2010

Ubytování:

Hotel Riviera, Jedovnice. Ubytování účastníků hradí pořadatel soutěže, pes na pokoji 100 Kč/noc, hradí si psovod.

Ubytování v dvou a třílůžkových pokojích.

Program:

Pátek 10.9.

15.00 – 17.00 Registrace a veterinární přejímka, hotel Riviera
18.00 Oficiální zahájení
18.30 Schůzka vedoucích družstev
21.30 – 4.00 Noční práce

Sobota 11.9.

9.00 – 16.00 Denní práce
19.00 Vyhlášení výsledků a společenský večer, hotel Riviera

Neděle 12.9.

Ukončení ubytování do 11.00

Stravování:

Snídaně v rámci ubytování v sobotu a neděli. Večeře v rámci společenského večera v sobotu. Vše hrazeno pořadatelem.

Ostatní:

Pojištění soutěžících a ostatních členů družstva pořadatel nezajišťuje. Pořadatel mistrovství zajišťuje veterinární službu po celou dobu konání pracovního nasazení všech týmů.

Metodickým obsahem mistrovství ČR je vytvoření čtyř reálných nasazení členů družstva kynologů záchranářů v sutinovém a plošném vyhledání osob.

Psovod se specializací na sutinové vyhledání nastupuje ke dvěma nasazením v sutinách, a to denní a noční práce. Psovod se specializací na plochy taktéž dvě pracovní nasazení, denní a noční.

Neukázněné chování účastníka mistrovství ČR, jakož i hrubé zacházení se psem během konání akce, může být důvodem k vyloučení ze soutěže a to na základě rozhodnutí ředitele mistrovství ČR, popřípadě hlavního rozhodčího.

Protest: při podání protestu se skládá finanční kauce ve výši 500 Kč. Protest podává vedoucí družstva písemně řediteli soutěže nejpozději do 2 hodin po ukončení nasazení, kterého se protest týká.

Hlavní rozhodčí: Gustav Hotový

Rozhodčí: Vladimír Kuchta, František Schejbal, Miroslav Švestka, Josef Žalud

Ředitel akce: Pavel Šabacký

Přihlášky:

Uzávěrka jmenovitých přihlášek počtu družstev je 23.8. 2010. Posílejte je na emailovou adresu info@kzjcr.cz.

[readon1 url="http://mcr-izs-2010.kzjcr.cz/"]Stránky akce[/readon1]

{rokcomments}

Cvičení letecká nehoda 2010

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Tue, 07 Sep 2010 17:48:51 +0000

7. 9. 2010 - Letecká nehoda 2010, tak zní název taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému ve spolupráci s orgány krizových řízení Olomouckého kraje, statutárního města Olomouce a složek celého IZS. Cílem cvičení bylo provádění záchranných a likvidačních prací složkami IZS při nehodě dopravního letadla na území Olomouckého kraje. Koordinace činností složek IZS při provádění záchranných prací v úrovni kraje a obce s rozšířenou působností s využitím krizových štábů.

V sektoru pátrání byl zřízen jeden úsek, kdy byl proveden nácvik správného rozvinutí liniové formace (rojnice) pro prohledávání, správného způsobu předávání informací a velení. Důležitou částí cvičení byl i nácvik velení a velitelské komunikace při provádění pátrací akce a její průběžné dokumentace.

[readon1 url="http://www.hzsol.cz/zpravy/tiskove-zpravy/tiskova-zprava/cviceni-letecka-nehoda-2010-prehled-zasahu-v-tiskove-zprave/2e8e1ee7dd/?tx_ttnews[backPid]=17"]Zdroj: HZS Olomouckého kraje[/readon1]

{rokcomments}

Po nočním pátrání nalezen mrtvý houbař v Jeseníkách

216886@mail.muni.cz (katastrofy.com) — Mon, 06 Sep 2010 20:57:56 +0000

06. 09. 2010 - Horská služba Jeseníky má za sebou rozsáhlé noční pátrání po pohřešovaném houbaři. V neděli kolem desáté hodiny večerní kontaktovali dispečink Horské služby hasiči a Policie ČR s výzvou o pomoc při pátrání po hledaném muži. Ten se při houbaření ztratil v okolí obce Česká ves u Jeseníku.

[readon1 url="http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=20484"]Zdroj: katastrofy.com[/readon1]

{rokcomments}

Policisté na jihu Čech pátrají po důchodci

v.zemanova@working-dogs.eu (Zdeněk Soukup) — Mon, 06 Sep 2010 17:48:51 +0000

Po důchodci Vladimíru Šmídovi z Bechyně pátrají policisté od dnešního dopoledne .

"Jmenovaný telefonicky oznámil, že se svým osobním vozidlem Citroen Saxo zelenomodré metalízy uvízl v blíže neurčeném lesním prostoru na Bechyňsku a není schopen určit svoji polohu," uvedl mluvčí táborských policistů Miroslav Doubek.

Policie ho pomocí mobilního operátora zaměřila v lesním prostoru jihozápadně od Bechyně a okamžitě začala s pátrací akcí. Jenže do odpoledních hodin se nepodařilo muže najít, i když byl do pátrací akce zapojen i vrtulník.

[readon1 url="http://budejovice.idnes.cz/clanek.asp?c=A100906_164717_budejovice-zpravy_sou"]Zdroj: iDNES.cz[/readon1]

{rokcomments}

GINA - Geographical INformation Assistant

216886@mail.muni.cz (Petra Bačíková) — Thu, 19 Aug 2010 15:01:40 +0000

GINA představuje inovativní softwarový systém pro mobilní zařízení, umožňující navigaci v náročném terénu, koordinaci týmů a efektivní výměnu geografických informací. Svými vlastnostmi je předurčen pro záchranářské týmy, expedice a jiné skupiny operující v extrémních podmínkách.

Moderní technologie

Základ našeho systému tvoří klientské stanice v podobě mobilních zařízení s vestavěnou GPS navigací (nebo s GPS přídavným modulem). V současné době tomuto popisu nejlépe odpovídají osobní komunikátory PDA. Naším cílem je využít potenciálu těchto zařízení a zvýšit tak jejich využitelnost při efektivní záchraně lidských životů.

Zvýšení bezpečnosti osob

Systém GINA umožňuje pomocí GPS modulu lokalizovat polohu zařízení. Podporuje tak orientaci v neznámém prostředí, a zároveň umožňuje udržovat vizuální kontakt na mapě s ostatními členy týmu. Tyto informace jsou neocenitelné pro případy nouze, kdy dojde ke ztrátě spojení se skupinou v neznámé či nebezpečné oblasti.

Týmová komunikace

Jedním ze základních požadavků týmové koordinace je nepřetržitá výměna informací. Každý člen týmu používající naše zařízení může okamžitě kontaktovat své týmové kolegy, a to buď prostřednictvím kresby na displeji, krátké textové zprávy nebo fotografie z vestavěného fotoaparátu zařízení. Vložené informace jsou ihned zobrazeny všem členům skupiny.

Elegantní způsob výměny geografických informací

Kombinace mapových podkladů, geografické polohy a snadný způsob zadávání informací pomocí dotekového displeje - to vše v zařízení, které se vejde do kapsy. Díky možnosti kreslit do právě zobrazované mapy, lze systém použít pro zaznamenávání geograficky významných bodů či míst, jako např. právě prohledávaná oblast nebo překážky na komunikaci.

Nezávislost mapových podkladů

Výhoda našeho systému spočívá v možnosti zobrazení a kombinace libovolného mapového podkladu. Záchranný tým si může zvolit typ mapy je pro daný úkol nejvhodnější. GINA umožňuje i dynamické vkládání dalších mapových podkladů během mise, např. při přesunu týmu do nové oblasti.

Integrace záchranných složek

Naším cílem je umožnit propojení všech záchranných skupin, které se na daném místě vyskytují. Projekt počítá se zapojením hasičů, policistů či záchranářských psů. Psům, kteří prohledávají rozsáhlá nebo těžko dostupná místa, je možné na tělo připevnit miniaturní GPS čipy a prohledanou oblast následně zavést do systému.

Veškeré informace, které jsou z klientů ukládány do globální databáze, jsou přístupné krizovému štábu. Ten může nad daty provádět různé analytické výpočty, jako např. sledovat rozlohu prohledané oblasti, či provádět plánovaní nadcházejících akcí. Systém může být vhodný i pro odesílání krátkých zpráv právě operujícím jednotkám. Díky tomu mohou záchranářské práce probíhat pod jednotným velením (řízením) a dosahovat tak vysoké efektivity při záchraně životů.

Požadavky na PDA:

Windows Mobile

GPS modul pro určení polohy

GPRS pro přenos dat (stahování map, ukládání vrstev, připojení do skupiny) z toho vyplývající, musí být vložená SIM karta

Software je testován na těchto zařízeních:

Motorola MC55

HTC Touch Diamond 2

HTC Touch 2

[readon1 url="http://www.ginasystem.com/index.php?lang=cz"]Zdroj: GINA - Geographical INformation Assistant[/readon1]

{rokcomments}

Pátrání po ztracené turistce v Krkonoších

216886@mail.muni.cz (katastrofy.com) — Sat, 07 Aug 2010 20:48:20 +0000

06. 08. 2010 - V lese nad obcí Černý důl v Krkonoších ve čtvrtek ve večerních hodinách zabloudila šestapadesátiletá žena, která ztratila orientaci při výstupu na vrch Špičák.

Turistka měla u sebe naštěstí mobilní telefon a kontaktovala Policii ČR. Ta událost oznámila ve 21:30 pohotovostní službě na ústředí Horské služby Krkonoše ve Špindlerově mlýně. Služba předala potřebné informace záchranářům z Pece pod Sněžkou a Černého dolu.

[readon1 url="http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=20294"]Zdroj: katastrofy.com[/readon1]

{rokcomments}

DESTRUCTION 2010

v.zemanova@working-dogs.eu (Veronika Zemanová) — Tue, 03 Aug 2010 12:30:11 +0000

Ve dnech 22. - 24. 6. 2010 se uskutečnilo mezinárodní cvičení s názvem DESTRUCTION 2010 v Komořanech u Mostu. Cvičení se kromě HEAVY USAR CZ - těžkého českého USAR odřadu zúčastnily také kynologické týmy, aby si na připravených sutinách a troskách procvičily činnost při vyhledávání, vyprošťování a záchraně osob ze zřícených budov. Současně se jednalo o přípravné cvičení před plánovanou podzimní klasifikací českého USAR odřadu podle metodiky INSARAG.

Dokument ke stažení: Plán provedení cvičení DESTRUCTION 2010

Dokumentace Heavy USAR Team of the Czech Republic:

[issuu layout=http%3A%2F%2Fskin.issuu.com%2Fv%2Flight%2Flayout.xml showflipbtn=true documentid=100804123601-47cf9d91c2c64ebfb7a8848860a8c958 docname=usar username=sarsystem loadinginfotext=Heavy%20USAR%20Team%20Czech%20Republic showhtmllink=true tag=usar width=420 height=297 unit=px]

Kynologické týmy obstály na výbornou

29.června 2010 (Ivana Svitáková) - Ve dnech 22.-26.6.2010 proběhlo na území České republiky rozsáhlé mezinárodní cvičení pod názvem Destruction 2010. Cvičení bylo zaměřeno na nasazování psovodů se psy předurčenými k vyhledávácím a záchranným pracím, nasazení USAR odřadu České republiky (z anglického Urban Search and Rescue – vyhledávací a záchranný odřad do obydlených oblastí) k vyhledávání a záchranně osob ze zřícených budov. (Informace o odřadech na www.usar.cz)

Řídící cvičení plk. Ing. Jiří Šlechta z generálního ředitelství ministerstva vnitra HZS ČR zhodnotil průběh cvičení : „Cílem cvičení byla simulace reálného nasazení při mezinárodní záchranné operaci. Tomu odpovídaly i podmínky, ve kterých musely týmy zasahovat a následně i odpočívat – tzn. polní tábor. Během cvičení se ukázala vysoká profesionalita všech přítomných záchranářů a jejich svědomitý přístup k celé problematice. I tyto faktory byly důvodem toho, že během čtyř dnů náročného cvičení nedošlo k žádnému zranění záchranáře ani psa. Tímto bych rád poděkoval všem účastníkům cvičení a všem, kteří se podíleli na jeho přípravě a zajištění průběhu.“

Soutěž kynologických týmů

V rámci cvičení proběhla soutěž kynologických družstev. Dvoučlenná družstva tvořena dvěma kynology se psy, absolvovala celkem tři úkoly v předem stanoveném časovém limitu. Po odstartování ze základního tábora se družstvo přesunulo do místa, kde byly v sutinách zavalené osoby. Nejdříve musel kynolog se psem projít domem bez schodiště, pouze po šikmých plochách a následně traverzem z prvního patra dolů. Družstva se následně přesunula do sektoru určeného k vyhledávání osob v sutinách. Vyhledávání osob v sutinách probíhalo jak ve dne, tak v nočních hodinách. Družstva získala body za počet vyhledaných osob, při shodném počtu bodů o pořadí rozhodoval dosažený čas.

Vítězným družstvem v silné konkurenci a náročných podmínkách se stali Jaroslav Filip a Petr Linda z Městské policie hl. m. Prahy, druhé místo obsadili jejich týmoví kolegové Miloslav Čeněk a Filip Štrach, třetí místo získaly Veronika Švestková startující za USAR CZ a Lenka Vlachová ze ZBK JMK ČR. Speciální cenu rozhodčích za „nejlepší práci na sutině“ pak za svůj výkon získala Emese Szabó z Maďarska.

Námětem cvičení bylo zřícení několika budov městské zástavby vlivem přírodního jevu – zemětřesení. Došlo k totální destrukci budov a u zbylých stojících objektů je velmi narušená jejich statika. Existoval předpoklad zavalení většího počtu osob.

Cvičení se zúčastnilo asi 110 cvičících. Téměř 70 členů odřadu Heavy USAR CZ, 40 kynologů, z toho 14 zahraničních (Slovensko, Polsko, Německo, Maďarsko).

Destruction 2010 z pohledu kynologa

Jako každým rokem jsme my psovodi z USAR čekali náročnější cvičení, které nás má připravit na mezinárodní nasazení. Přípravy jsme měli za sebou (doplnili jsme očkování, vypili kalíšek proti choleře, okopírovali veškeré doklady kvůli vízu, nabalili hromady nejdůležitějších věcí, zajistili chod domácnosti a hlídání dětí,…) a v úterý ráno jsme od pěti hodin čekali na přesun do Prahy.

V Praze jsme se všichni s nadšením přivítali, nafasovali doplňující materiál a ještě plní elánu podstoupili veterinární, zdravotní a materiální prohlídky. Tím nám končila první fáze mise. Nastalo čtení rozkazu a dlouhé hodiny čekání, než jsme na začátku noci odcestovali k Mostu do islámské země Komořansko. Imitovaný přechod přes hranice trval sice dvě hodiny, ale byl tentokrát bez zakuklenců, samopalů a osobních prohlídek. To bylo něco kolem třetí ráno a hodně z nás drželo oči na sirkách. Hned po příjezdu na místo určení nastalo místo spánku stavění tábora. Hurá, o půl páté byl tábor postaven a psovodi šli hledat lehátka na spaní. Ony lehátka našla jen polovina kynologů. My vyvolená druhá půlka jsme jeli hned na terény, neb byl vyhlášen zásah. Hodiny běžely, sutiny se nám hnusily před očima. Už jsme ani netušili, co je za den, jen jsme občas koukali na čas. Kolem půl třetí (asi ve středu) jsme odjeli do tábora a než jsme stačili padnout polomrtví, byli jsme přesměrování na mezinárodní klání. Čili soutěž pro kynology.

Postavili jsme zase jiné stany, přestěhovali se, postarali se o již značně unavené psy a začali diskutovat o proběhlém cvičení s USAR týmem. Tak uběhlo 42 hodin beze spánku a bylo zase nějaké ráno a hlídání rozpisů na terény v soutěži. První přesun na terén se slaňováním a sutinou jsme absolvovali během nehezkého horka s mírným vánkem. Již jsme četli značnou únavu na psech a tak jsme je na sutině úmyslně a na úkor závodu šetřili. Druhá část následovala hned po půlnoci – přesun a sutina. K ránu jsme dali hrstku granulí psům (jak nás učili krmení během mise) a zalili je vodou. Další den ráno jsme absolvovali závěrečnou třetí část, čili plošné vyhledání. Psi už překonali nejhorší útlum a pracovali v rámci únavy naplno. Dohledali všechny osoby a všichni jsme odpadli, abychom se mohli zúčastnit závěrečného pátečního posezení. Slavnostní večer byl ve znamení opékaného selete, které padlo během hodiny mezi vyhladovělé kynology a hasiče. V sobotu ráno jsme vstávali s obtížemi, vyvenčili jsme psy, oblékli si opět pracovní uniformy a šli na vyhlášení. Jak milé bylo překvapení, že se na prvních místech umístily naše týmy, které pracovaly se psy již o dva dny dříve, než ostatní závodníci. A o to víc nás to těší, protože někteří z nás si opravdu připadali jak výše zmiňovaný Jan Šverma, který umřel po vyčerpání v Tatrách.

Tímto děkuji generálnímu ředitelství HZS a všem ostatním, kteří se na cvičení podíleli. Ukázali nám, jaká zátěž nás může potkat a co nám mohou na misi nabídnout.

[readon1 url="http://www.usar.cz/webmagazine/subcategories.asp?idk=426"]Zdroj: USAR.CZ[/readon1]

[readon1 url="http://www.hzscr.cz/clanek/kynologicke-tymy-obstaly-na-vybornou-150399.aspx"]Zdroj: HZS ČR[/readon1]

[readon1 url="http://www.02.working-dogs.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=218:destruction-2010-z-pohledu-kynologa&catid=82:patrani-a-zachrana&Itemid=188"]Zdroj: Working-dogs.eu[/readon1]

{rokcomments}

Informační audit - pátrání po pohřešovaných osobách

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Tue, 08 Jun 2010 17:27:52 +0000

Téma práce je zaměřeno na veřejně přístupné informace, které se týkají pátrání po pohřešovaných osobách na území České republiky. Tento typ činnosti spadá do kompetence Policie České republiky (dále PČR), kdy efektivní sdílení informací a spolupráce s veřejností, médii a ostatními složkami integrovaného záchranného systému (dále IZS) může výrazně zvýšit pravděpodobnost včasného nalezení pohřešované osoby.

Záměrem je optimalizace informačního procesu, informačních zdrojů, řízení toků informací a sdílení znalostí využitelných veliteli zásahů, příslušníky PČR i dalších složek IZS. Zmíníme i některé případy z nedávné minulosti, kdy nevyužití například speciálně vycvičených záchranných psů mohlo vést ke zbytečným ztrátám na životech.

V závěru se zaměříme na databázi pohřešovaných osob, která je základním bodem pro sdílení informací a možné analýzy aktuálních pátracích akcí.

Celý dokument:

[issuu layout=http%3A%2F%2Fskin.issuu.com%2Fv%2Flight%2Flayout.xml showflipbtn=true documentid=100608171549-f094d24f402043be86dd97433593b588 docname=informacni_audit_pcr username=sarsystem loadinginfotext=Informa%C4%8Dn%C3%AD%20audit%20-%20p%C3%A1tr%C3%A1n%C3%AD%20po%20poh%C5%99e%C5%A1ovan%C3%BDch%20osob%C3%A1ch showhtmllink=true tag=policie%20cr width=420 height=297 unit=px]

Prezentace:

Informační audit - pátrání po pohřešovaných osobách

View more presentations from jiri.zeman.

{rokcomments}

IMZ atestovaných kynologů

216886@mail.muni.cz (Veronika Švestková) — Tue, 08 Jun 2010 16:03:27 +0000

Komořany 20. - 22. 5. 2010

Co je vlastně IMZ?

IMZ je zkratka instrukčně metodického zaměstnání. Ve zkratce se jedná o proškolování a vzdělávání odborníků v různých oblastech.

Proč se ho účastní atestovaní kynologové MV?

GŘ HZS ČR každým rokem pořádá IMZ pro atestované psovody MV, tedy pro psovody, kteří splňují podmínky pro nasazení v praxi.

Vícedenní IMZ bývá rozdělen na teoretickou a praktickou část. Většinou začínáme sérií přednášek, které obsahují informace z práce IZS a kynologů při zásazích. Bloky přednášek jsou rozšířené o teorie, které pomohou psovodům a USAR týmu lépe fungovat i při mezinárodních operacích.

Psovod se setká s tématy bezpečnosti práce, chování na místě zásahu, vedení kynologického týmu, typy trosek, neodkladné přednemocniční péče, psychologie ztracených a zavalených osob apod. Nedílnou součástí je i rozbor zásahů za poslední rok.

Praktická část je zaměřena na noční a denní práce, kde psovodi nejen vyhledávájí zavalené osoby, ale rovněž musí celou dobu spolupracovat s hasiči a policií ČR. Psovodi si vyzkouší to nejdůležitější: práci v týmu, spolupráci s hlavními zasahujícími složkami, hořící trosky, těžké stroje na zásahu a spoustu dalších situací, se kterými se mohou setkat v praxi.

A tyto zkušenosti jsou opravdu nenahraditelné. Nedá se srovnat výcvik psa, zkoušky, atestace a vlastní zásahy. Psovod si každým rokem na IMZu připomene, jak nesmírně důležitá je praxe, jak se nesmírně liší od hraní si na záchranáře kynology a jak klíčová je spolupráce kynologického týmu.

Rozdílné podmínky pro atestované kynology zasahující na území ČR a kynology zařazené na zahraniční mise?

I toto téma bylo součástí IMZu. A také rozdílná náplň práce kynologů pro mise. Při výjezdu USAR týmu je předpoklad opravdu vysoké zátěže a náročnosti mise. Fyzická, zdravotní a psychická způsobilost je zde samozřejmostí.

Kynologové jsou součást týmu složeného z profesionálních hasičů, doktora a kynologů. Naprostý soulad těchto lidí s různou odborností je základním článkem úspěchu. Hasiči bez nalezených osob psem nemají co vyprostit. A kynologové si s nálezy osob sami neporadí. Navíc ani hasiči, ani kynologové neošetří možné polytrauma zachraňujících osob nebo obětí…

Splňuje IMZ účel?

Podle mého názoru se každým rokem vracejí psovodi a jejich psi z IMZu plní informací a nových zkušeností.

Letos jsme absolvovali imitovaný přesun dodávkou na letiště, auto bylo plné materiálu a na sobě se mačkalo 7 psovodů se svými psy. A všichni psi byli zdravě dominantní samci. Kde jinde máme možnost přezkoušet nekonfliktnost zvířat ve vyhrocených podmínkách?

Každý pes a psovod má své přednosti, ale i nedostatky. Naše kynologické týmy po 5 psovodech zažili situace na terénu, kde každý psovod se psem předvedl jinou práci a na základě jejího vyhodnocení se vyprošťovaly nalezené osoby. Jeden psovod se psem by to nezvládl, ale sehraný a vyrovnaný tým kynologů má obrovskou úspěšnost.

Myslím, že závěr je jasný. V republice je spousta dobrých psovodů a psů. Ale každý kynolog si musí uvědomit, že naučit psa hledat v troskách a rozsáhlých terénech je jen základní stavební kámen pro praxi. Dobrý kynolog v praxi musí být vzdělán i mimooborově, nesmí být individualista, musí se umět zúčastnit zásahu i bez svého psa (jako velitel kynologického týmu).

Díky IMZům si spousta z nás každým rokem připomene, jaká odpovědnost leží nejen na našich bedrech. A ti kynologové vybraní na mezinárodní záchranné operace? Nemají větší váhu, nejsou něco víc… Mají jen více práce, více zátěže, více zodpovědnosti. A polovina z nich obětuje mnoho úsilí, času a peněz, které se do rodinných rozpočtů nikdy nevrátí.

[readon1 url="http://www.02.working-dogs.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=208:imz-komoany-20-22-5-2010&catid=66:kynologie-v-izs&Itemid=190"]Zdroj: Working-dogs.eu[/readon1]

VI. IMZ styčných důstojníků - květen 2010

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Tue, 11 May 2010 21:19:53 +0000

VI. instrukčně metodické zaměstnání styčných důstojníků (koordinátorů) HZS ČR předurčených pro zapojování do mezinárodních záchranných operací

Účelem setkání bylo představení nového komunikačního vybavení GŘ HZS ČR, které je určeno pro příslušníky HZS ČR – styčné důstojníky, kteří se podílejí na mezinárodních záchranných operacích v zahraničí (doprovod jednotky zasahující v zahraničí, transport a předání materiální humanitární pomoci apod.).

Pplk. Rašovská v rámci prezentace informovala přítomné o aktualizaci databáze styčných důstojníků a požádala je o aktuální hlášení změn v údajích styčných důstojníků na GŘ. V současné době je v databázi vedeno 23 příslušníků HZS ČR, jejich seznam je i na www.usar.cz. Dále byly v prezentaci shrnuty výsledky zapojení ČR (HZS ČR) v rámci předsednictví Radě EU, pplk. Rašovská informovala o Mezinárodních kurzech EU a OSN (zájemci o účast v těchto kurzech musí kontaktovat pplk. Rašovskou), Modulech CO a také o připravovaném mezinárodním cvičení českého těžkého USAR odřadu Destruction 2010, zároveň předeslala, že do cvičení by mohli být zapojeni styční důstojníci (např. v rolích koordinačních místních orgánů).

Mjr. Francl seznámil přítomné s „komunikačním kitem“, způsobem jeho pořízení z Grantu EK určeného na zvýšení akceschopnosti vyhledávacího a záchranného odřadu České republiky (USAR CZ) a jeho rozdělení do Malé a Velké komunikační sady – viz přílohy. Vybavení komunikačních sad bylo vybráno na základě zkušeností příslušníků HZS ČR ze zahraničních misí, při výběru vybavení a batohů a kufrů pro byly brány v úvahu následující vlastnosti: odolnost, skladnost, rozměry, hmotnost, jednoduchost používaní a dostupnost zdrojů napájení. Při praktické ukázce měli přítomní možnost seznámit se s kompletním vybavením 1 komunikační sady (kufr+batoh), celkem jich je na GŘ k dispozici 3.

Odpolední program jednodenního setkání byl v režii p. Michala Skalického a p. Jakuba Makovského z firmy Navisat Stadler s.r.o. (česká firma zabývající se prodejem GPS navigačních zařízení, námořních chartplotterů, sledovacích zařízení, navigačního software a digitálních map a současně poskytovatel satelitních služeb sítí Inmarsat, Iridium a Thuraya v České republice).

Prezentace: VI. IMZ styčných důstojníků - květen 2010

[readon1 url="http://www.usar.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=419"]Zdroj: USAR.CZ[/readon1]

Co je to GDACS?

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Fri, 30 Apr 2010 14:08:34 +0000

Informační systémy mohou mít různou podobu. Jednou z velice zajímavých webových aplikací je i GDACS - The Global Disaster Alert and Coordination System (Globální systém varování před katastrofami)- systém, který byl zřízen v roce 2004 pod UN-OCHA (United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs - OSN Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí) a je podporován ECHO (Humanitarian Aid Department of the European Commission - Odbor humanitární pomoci Evropské komise).

Jedná se o internetový systém, který kombinuje již existující internetové informační systémy o katastrofách a má za úkol usnadnit koordinaci mezinárodních reakcí během pomocné fáze, při a těsně po katastrofě. Systém GDACS poskytuje varovná hlášení o živelných pohromách z celého světa v reálném čase a následně i nástroje usnadňující koordinaci, včetně mediálního monitorování, mapových katalogů a vytvoření virtuálního centra v místě operační koordinace.

Systém je aktivován při větších přírodních, technologických a ekologických katastrofách, které přesahují možnosti postiženého státu a bude vyžadována mezinárodní pomoc. Varování před katastrofami jsou spouštěna buď automaticky (po monitorování) nebo prostřednictvím Virtual OSOCC (Virtual On-Site Operations Coordination Centre), který zaznamená významnější katastrofu. Virtual OSOCC je hlavním zdrojem informací pokud je katastrofa významná pro mezinárodní subjekty, tzn. že je zapotřebí pomoc ze strany některé z organizací jako je UNDAC (The United Nations Disaster Assessment and Coordination), INSARAG (International search and rescue advisory group) nebo UN-CMCoord (United Nations Civil-Military Coordination). Tento hlavní zdroj informací je pouze pro předem určené a registrované členy některého z výše uvedených záchranných a koordinačních týmů a proto zaručuje vysokou úroveň a spolehlivost uveřejňovaných informací. Naproti tomu registrace do GDACS je otevřená po vyplnění registračního formuláře. K čemu by to pro normálního člověka mohlo být?

Pokud se rozhodnete pro cestu do některé země, která je často postižena živelnou katastrofou, tento systém vás může včas varovat před hrozícím nebezpečím. Registrovaný uživatel si může nastavit zasílání varovných zpráv pro jakoukolii ze tří úrovní ohrožení a tyto zprávy můžete dostávat jak na e-mail, tak i pomocí SMS přímo do mobilního telefonu. Žádný systém vás v současné době neupozorní den dopředu na přírodní katastrofu, je ovšem dobré dopředu vědět, kdy je například vyhlášena evakuace, v jaké oblasti a proč a za spolehlivost uvedených informací mluví i fakt, že tento systém používají i členové USAR (Urban Search and Rescue)Teamu České republiky.

[readon1 url="http://www.gdacs.org/"]Zdroj: GDACS[/readon1]

[readon1 url="http://ocha.unog.ch/virtualosocc/"]Zdroj: Virtual OSOCC[/readon1]

[readon1 url="http://www.usar.cz/"]Zdroj: USAR.CZ[/readon1]

{rokcomments}

Ztraceného vojáka opět nehledali záchranářští psi

216886@mail.muni.cz (Veronika Švestková) — Fri, 30 Apr 2010 13:45:47 +0000

Minimálně dvě rozsáhlé pátrací akce, které probíhaly i v místě pozdějšího nálezu těla, proběhly podle klasických postupů PČR. Snad proto opět policie nevyužila všech možných a dostupných prostředků.

Jak je vůbec možné, že tak nákladná pátrací akce proběhla opět bez nasazení většího množství atestovaných psovodů a psů (jejich nasazení nestojí policii ani korunu), kteří jsou specialisté na plošné vyhledávání a specialisté na vyhledání mrtvých?

Jak je možné, že opět policie nepřizvala více atestovaných psovodů ani na plánované cvičení, které mělo pomoci nalézt tělo pohřešovaného vojáka?

Proč policie nespolupracuje s přibližně dvaceti psovody a psy vycvičenými speciálně na plošné pátrání? Vždyť toto množství psů nahradí kolem 400 osob v rojnici. A nejen že nahradí, zdaleka je i předčí!!! Rojnice není schopná propátrat husté porosty, bažiny ani těžko dostupný terén. Rojnice ani nezachytí pach těla, který může být pod sněhem nebo na kraji vodních ploch a pod jejich hladinou. Pes se v naší přírodě dostane téměř kamkoliv a navíc při dobrém větru je schopen zachytit lidský pach až na 400m. Policista v terénu zvládne prohledat očima pár metrů kolem sebe a to pouze v přehledném terénu.

Policie se možná ohání sloganem "Pomáhat a chránit", ale v pátracích akcích se chovají spíše, jakoby chtěli pouze vykonat základní povinnost. Téměř každá zpráva tiskového mluvčí PČR obsahuje frázi "Byli nasazeni psovodi se psy". Jaké psovody a psy policie nasazuje? Jaké zkoušky mají psi PČR, kteří jsou takto nasazeni? Opravdu jsou to nekonfliktní psi, kteří dokážou hodiny pátrat 50m od psovoda v kilometrových úsecích?

Pohřešovaný Marcel Janošek žil v Opavě, kde sloužil u tamní vojenské posádky. Zmizel v sobotu 30. ledna poté, co vyrazil s fotoaparátem do přírody v okolí Hradce nad Moravicí. Právě před tamním obchodním střediskem policie našla jeho auto.

...do pátrání se zapojily stovky policistů. Muže hledala helikoptéra i potápěči. ...následovala pátrací akce, která skončila 6. února, aniž by se vojáka podařilo nalézt.

...23.3. na 400 policistů, vojáků, hasičů a dalších záchranářů hledalo od rána u Hradce nad Moravicí tělo šestatřicetiletého vojáka. Rozsáhlá pátrací akce byla zároveň cvičením pro složky záchranného systému. Skupiny záchranářů prohledávaly lesy, lomy a koryto řeky Moravice. Do terénu vyrazili i policejní psovodi a psi. Dopoledne vzlétl také vrtulník. "Po obědě nabrali záchranáři síly, dostali hrachovou polévku a maso s rýží," popsala reportérka MF DNES, která pátrání sledovala. Akce skončila v pět hodin odpoledne po prohlídce plochy 70 kilometrů čtverečních.

Tělo našli náhodní chodci 26. března u splavu řeky Moravice v Žimrovicích. Ostatky ležely asi pět metrů od toku v hrbolaté mokřině porostlé stromy a křovím (do 4 km od jeho auta).

[readon1 url="http://www.02.working-dogs.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=200:ztraceneho-vojaka-hledali-vichni-krom-zachrannychps&catid=63:plochy&Itemid=192"]Zdroj: Working-dogs.EU[/readon1]

[readon1 url="http://zpravy.idnes.cz/stovky-zachranaru-hledaly-na-opavsku-telo-vojaka-ktery-zmizel-v-lednu-1zo-/krimi.asp?c=A100323_102048_krimi_cen"]Zdroj: iDNES.cz[/readon1]

{rokcomments}

Mantrailing – co to je?

satora.l@seznam.cz (Lubomír Satora) — Mon, 22 Feb 2010 23:33:51 +0000

V záplavě cizích slov, které stále běžněji používáme, se někdy ztrácí pravý význam toho, co vlastně dané cizí slovo vyjadřuje. Díky tomu někdy dochází k nepřesnému výkladu a odlišnému pochopení dané problematiky.

Platí to i pro kynologii, kde význam jednotlivých cizích slov není také vždycky přesně definován. Protože k nám proniká stále více zahraničních informací chtěl bych se pokusit v souvislosti s výcvikem stopařských psů metodou Mantrailingu některé výrazy objasnit.

1. Tracking – pod tímto pojmem se běžně rozumí stopování, které známe z našich cvičišť. Při této metodě se výcvik zaměřuje na co největší přesnost práce psa na stopě a tato metoda výcviku je používána převážně pro sportovní stopování IPO.

2. Trailing – metoda výcviku stopování na základě individuálního pachu konkrétní osoby, která se sice praktikuje již od dávnověku, ale jejího popisu a významu se dostalo až s vědeckým zkoumáním teorie pachů v polovině 20. století.

Hlavní rozdíl, který je mezi oběma způsoby výcviku, je ve sledování hlavních a přidružených pachů, které pes na stopě identifikuje a podle kterých se orientuje.

Případem použití metody Trackingu je příprava a trénink na soutěže IPO. Psi sledují převážně změny, které na zemi zanechávají skutečné stopy (šlápota, rozmačkaná vegetace, pach boty, pach člověka, apod.). Zůstávají proto blízko u skutečné stopy. Protože takto trénovaní psi sledují stopu nepřirozenými, nacvičenými pudy, obtížněji stopují a rozlišují stopu jednotlivých osob. Zůstávají tak na stopách ne starších, než několik hodin. U Trackingu se také žádá, aby psi pracovali nízko nad zemí, přesně zůstávali na stopě a nalézali na stopě předměty.

Trailing lze rozdělit na dvě základní skupiny.

1. Mantrailing je metoda výcviku, kdy pes sleduje, stejně jako u ostatních stopovacích metod, pachovou stopu pouze jediné osoby, kde základem je zaměření se na individuální pach konkrétního člověka. Pohyb psa po stopě se může lišit od skutečné trasy, kudy hledaná osoba prošla. Pes musí sledovat stopu v každém prostoru, krajině, ve městě, v budovách, za různých povětrnostních podmínek a najít konkrétní hledanou osobu i z větší skupiny lidí. Nehraje při tom žádnou roli, zda hledaná osoba šla pěšky, jela na kole, na koni, kolečkových bruslích, nebo byla nesena jinou osobou.

U Mantrailingu se pouze hodnotí, zda tým - pes/psovod hledanou osobu najde a přesně ji označí. Je lhostejné jak. Na stopě nehledá většinou žádné předměty.

Rozdíl oproti ostatním metodám je ve způsobu výcviku a z toho pak plynoucí způsob práce psa na stopě. Při vypracování stopy se pes orientuje převážně podle intenzity individuální pachové stopy, která díky podmínkám terénu, počasí a stáří se může značně lišit od trasy skutečné. Při práci je kladen důraz na využití a podporu přirozených instinktů psa, kdy pes má jediný úkol – najít hledanou osobu.

Metoda Mantrailingu je využívána převážně pro praktické záchranné stopování a i mezinárodně uznávané zkoušky jak v Evropě (NBAS CERTODOG), tak i v Americe (AKC, ABC, VBSAR) jsou tomuto cíli přizpůsobeny. V České republice je možno psy cvičené metodou Mantrailingu přezkušovat podle Zkušebního řádu pro záchranné psy SDH (SDH Hejnice).

2. Air Scenting – je pokročilá metoda Trailingu, kdy specielně vycvičený pes je schopen zachytit individuální pach osoby vysokým nosem ze vzduchu a sledovat hledanou osobu co nejkratší cestou, v co nejkratším čase. Tento způsob práce odpovídá prohledávání ploch a práce i v horském terénu. Air Scenting je důležitý hlavně tam, kde hraje rozhodující roli faktor času, například pokud se v terénu, nebo ve městě ztratí malé dítě, nebo osoba závislá na lécích, inzulínu, trpící záchvaty apod.

Velký důraz při použití těchto metod je kladen na výcvik psovoda. Psovod musí umět reakce psů přesně číst a interpretovat.

Základním předpokladem pro použití těchto metod je existence pachového předmětu, na kterém je prokazatelně pach hledané osoby.

Díky tomu, že pes hledá pouze jedinou konkrétní osobu, používají se psi vycvičeni touto metodou převážně při hledání, ztracených dětí, turistů, houbařů, pohřešovaných osob, seniorů, nebo duševně nemocných lidí, lidí s Alzheimerovou chorobou a podobně.

Mohou být použiti i pro sledování lidí podezřelých z trestné činnosti, uprchlých osob a pachatelů trestných činů.

Mantrailingu se mohou věnovat prakticky všechna plemena psů. Zásadní rozdíly jsou pouze v limitech jednotlivých plemen, kde rozhodujícím faktorem jsou anatomické a genetické předpoklady v rozlišovací schopnosti čichových orgánů a mozkové kapacity. Výkonnost a schopnost jsou pak převážně ovlivněny výcvikem a zkušenostmi týmu.

Metoda Mantrailingu je velmi úspěšně využívána při výcviku velkých stopařů plemene Bloodhound. Jeho nespornou výhodou jsou anatomické a genetické předpoklady, pro které se cíleně šlechtí již přes 12 století.

Prosazení metody Mantrailingu i do systému IZS a Policie v České republice je podle mého názoru pouze otázkou času. Tato metoda se určitě uplatní jako doplněk a rozšíření stávajících používaných metod v určitých, specifických případech. V žádném případě nezasahuje do zavedeného způsobu práce a postupů používaných v rámci IZS a Policie a ani není na těchto systémech závislá. Nespornou výhodou je, že v situacích, kde je vhodné nasadit Mantrailer-tým (psovod/pes), může být tým nasazen prakticky okamžitě po nahlášení dané události. Tým pracuje samostatně, nepotřebuje mimo zajištění pachového předmětu pro svou práci prakticky nic jiného, pouze je doporučen doprovod týmu a spojení. Neomezuje tak v žádném případě činnost ostatních záchranných složek.

Opačným extrémem je možné použití ještě i v době, kdy jsou již vyčerpány všechny možnosti stávajícího systému IZS a postupů Policie. Specielně vycvičení psi plemene Bloodhound jsou schopni sledovat i velmi starou a dlouhou stopu i za podmínek, že se na místě již pohybovaly jiné osoby, technika a místo je pro ostatní stopaře už nepoužitelné.

Metoda Mantrailingu se za posledních 20 let velmi rozšířila i v Evropě a i u evropských policejních a záchranářských sborů si získává postupně velkou oblibu. Je to způsobeno také změnou postoje k výcviku služebních psů, kdy již nelze jedním, universálně vycvičeným psem pokrýt celé spektrum požadovaných činností a postupně se prosazují jednotlivé specializace. Spojením metody Mantrailingu a psů plemene Bloodhound získáváme sice úzce specializovaného, ale velmi výkonného stopaře, schopného řešit samostatně i velmi složité úkoly.

Největší rozmach Matrailingu můžeme v současné době sledovat ve Švýcarsku, Německu, Itálii, Francii a Belgii. Určitou nevýhodou je, že se v některých případech, hlavně v Německu, pojmem Mantrailing označují i modifikované způsoby výcviku, které se skutečnou metodikou a filozofií Mantrailingu nemají mnoho společného.

U nás se tato metoda uplatňuje při výcviku Bloodhoundů sdružených pod RESCUE BHC Bloodhound Klubu České republiky ve spolupráci se Záchranou brigádou kynologů Libereckého kraje.

Z použitím zahraničních materiálů zpracoval.
Lubomír Satora

Člen skupiny Rescue BHC
www.bloodhound-club.cz
www.bloudi.rajce.idnes.cz

{rokcomments}

Jak na systém vrstveného oblékání

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Fri, 12 Feb 2010 14:07:10 +0000

Pokud se rozhodneme provozovat náročnou pohybovou aktivitu nebo pro pohybovou aktivitu v extrémních klimatických podmínkách, měli bychom věnovat velkou pozornost typu oblečení a způsobu jeho vrstvení.

Je důležité obléci se tak, abychom se cítili v teple a zároveň v suchu. Toho dosáhneme, pokud bude pot kvalitně odváděn směrem ven od těla. V opačném případě nás bude za chvíli nepříjemně studit na těle a můžeme tak snadno nastydnout. Z tohoto důvodu je důležité dodržovat zásady vrstveného oblékání, především mít dostatečnou tepelně izolační vrstvu.

Tzv. vrstevný systém oblékání si získal velkou popularitu, jelikož poskytuje efektivní způsob, jak i v náročných klimatických podmínkách udržet tělo v optimální tepelné pohodě bez příznaků podchlazení (hypotermie) nebo přehřátí. Celý systém vrstveného oblečení je založen na vhodné kombinaci materiálů rozdílných vlastností. Není proto možné měnit pořadí jednotlivých vrstev, jelikož by v tomto případě došlo ke zrušení celého efektu.

Systém vrstveného oblékání je založen především na udržování tzv. mikroklima těla. Pokud dojde k velké ztrátě tepla nebo přehřátí, v těle jsou spuštěny procesy k obnovení rovnováhy a optimálního tělesného mikroklimatu. Celý tento děj vyžaduje od lidského organizmu vysokou spotřebuje energie. Systém oblečení by proto měl být z tohoto důvodu optimálně využíván, a to především vzhledem ke změnám počasí a stupni naší pohybové aktivity. Nejmodernější systém oblečení při náročných pohybových aktivitách vychází z existence tří vrstev, které se vzájemně doplňují a významným způsobem se podílejí na regulaci našeho mikroklimatu.

Moderní systém vrstveného oblékání se skládá ze tří základních vrstev (sací, izolační a svrchní), z nichž každá funguje jako specifický ochranný prvek proti vlivům počasí. V některých případech se užívají ještě další tzv. super izolační vrstvy.

Stručný přehled základních vrstev oblečení

Název vrstvy	Funkce vrstvy	Realizace	Vhodný materiál
Sací	udržovat suché a pohodlné mikroklima u pokožky	odvodem vlhkosti směrem od těla skrz povrch materiálu	Polartec, PowerDry
Izolační	poskytnout dostatečné teplo, v případě, že sací a svrchní vrstva nejsou dostatečně teplé	zachytávání velmi malých částic vzduchu, což napomáhá ke zpomalení ztráty tepla	Polartec fleece
Svrchní	poskytnout ochranu proti větru, dešti, sněhu, aniž by docházelo ke kondenzaci par (pocení) uvnitř oblečení	poskytnutím zábrany proti vodě a větru, pričemž umožňuje průchod vodních par směrem ven	Sympatex
Ostatní (super izolační)		zachytávání velmi malých částic vzduchu, což napomáhá ke zpomalení ztráty tepla	peří, duté vlákno

Transportní (sací) vrstva

Základní vrstva a nejspodnější vrstva celého systému se nazývá tzv. transportní (sací) vrstva. Tato vrstva má za úkol odvádět pot od povrchu těla směrem ven a její hlavní vlastností je tudíž sání a větrání.

Sací vrstva je v přímém kontaktu s kůží a vyrábí se z vláken, které pot neabsorbují, ale odvádí. Jedná se vetšinou o lehká neabsorbující syntetická vlákna většinou vyráběná na bázi polyesteru (PES) nebo polypropylenu (POP, PP), která dokáží nejen kvalitně izolovat, ale také odsávat kapalné vlhkosti s téměř nulovou nasákavostí. Moderní speciálně tvarovaná syntetická mikrovlákna neabsorbují vodu a umožňují rychle odvést tělesnou vlhkost do dalších vrstev oblečení. Zajišťují tak stálý pocit sucha a tepla a zabraňují ochlazování nebo přehřívání v důsledku fyzické aktivity. Tím se tělo udržuje v tepelném komfortu. Do první vrstvy řadíme především speciální spodní (funkční, termální) prádlo nebo ponožky vyrobené např. z materiálu Micra nebo Coolmax. Mezi nejznámější české značky patří např. Moira, Progress nebo Climatex. Mezi zahraniční např. Lowe Alpine, Devold, aj.

První vrstva hraje zásadní roli s ohledem na správnou kombinaci a funkčnost jednotlivých vrstev. Je nutné zvolit takový materiál, aby vlhkost produkovaná naším tělem mohla unikat do prostoru a nezůstala v bavlněném tričku nebo flanelové košili.

Termoprádlo nehraje důležitou roli pouze v zimě. Jeho účinnost bychom neměli podceňovat ani v teplém počasí. Naopak, když bude v horkém letním dnu tělem vyprodukovaný pot rychle odvádět pryč, tak to jistě oceníme. Tenčí jednovrstvé prádlo vhodné do letního počasí, případně na sport se označuje jako micro. Teplejší dvouvrstvá pletenina se označuje jako thermo. Je vhodná do chladnějšího počasí.

Spodní prádlo by mělo být příjemné na dotek. Měli bychom také věnovat pozornost tomu, aby termoprádlo přiléhalo přímo na tělo, protože jen v kontaktu s kůží dokáže optimálně plnit svoji funkci. Pokud je totiž prádlo v přímém kontaktu s tělem, je pot ihned odváděn. Pokud tričko na těle vlaje, musí se pot nejprve z těla odpařit a teprve následné páry potu na prádle zkondenzovat, aby mohly být odvedeny od těla.

Izolační vrstva (lehké svrchní oblečení)

Hlavním úkolem izolační vrstvy je termoizolace, tzn. zamezit ztrátě tepla zachycením (akumulací) tělesného tepla. Současně by ale tato vrstva měla být také výborně prodyšná, aby umožňovala rychle odvádět pot a přebytečnou tepelnou energii ven směrem k vnější vrstě oblečení. Zabraňuje tak koncentraci potu mezi vrstvami a napomáhá udožovat potřebnou tělesnou teplotu. Vyprodukované teplo by se jinak nahromadilo v látce v podobě potu a ten by tělo následně ochlazoval.

Izolační vrstva může být vyrobena z rozmanitých druhů izolačních vláken, případně tkanin, které nehromadí vlhkost a zachovávají si dobré izolační vlastnosti. V letním a jarním období se často používá jako svrchní vrstva. Důležitou roli tak hraje také její větruvzdornost.

Jedná se o vrstvu, do které patří i fleecové oblečení. Jejím primárním úkolem je omezit ztrátu tepla ve dnech letních a jarních, kdy se používá zároveň jako svrchní vrstva. Důležitá je také její větruvzdornost. Jako izolační vrstva se nejčastěji používají nejrůznější fleecové (často se používá název microfleece) materiály (bundy případně vesty). Velmi vhodným materiálem je také power strech, který je pružný a neomezuje pohyb. Důležité je, aby daný fleece byl lehký, teplý, rychle schnul a nedržel vlhkost. Pokud použitý fleecový materiál disponuje také větruvzdornou membránou, může být při příznivých klimatických podmínkách použit jako svrchní vrstva.

Svrchní (ochranná) vrstva

Svrchní vrstva je ochranná vrstva, která se používá jako prostředek ochrany proti vlivům počasí a zároveň jako prostředek k uchování vlastností vrstev spodních. Tato vrstva by měla poskytovat nejen vysokou prodyšnost, ale především by se měla vyznačovat nepromokavostí.

Nepromokavost vrstvy zabraňuje promočení spodní transportní a izolační vrstvy. Prodyšnost je důležitá s ohledem na obsažené spodní vrstvy, tak aby tělesné výpary mohly odcházet ven směrem od těla a nedocházelo tak k akumulaci vlhkosti ve spodních vrstvách, které musí zůstat suché.

Svrchní vrstva má za úkol poskytnout ochranu proti větru a nepříznivým klimatickým podmínkám (déšť nebo sníh) a hraje klíčovou roli pro celkovou úlohu funkčního oblečení a pro naše pohodlí. Nevhodně zvolená svrchní vrstva může lehce způsobit nepříjemný pocit a nepohodlí v důsledku mokrého oblečení, ke kterému dojde zvýšenou ztrátou tělesného tepla. Z tohoto důvodu je důležité, aby svrchní vrstva zabránila ztrátě tělesného tepla a prochladnutí.

Oblečení pro svrchní vrstvu volíme podle aktuálních aktivit a ročního období. V zimním období můžeme s úspěchem využít výrobky obsahující prodyšnou membránu (např. membránové materiály nebo tkaniny se zátěrem), která je odolná vůči vodě a větru a umožňuje transport tělesné vlhkosti do vnějšího prostředí. Celková funkčnost daného oblečení může být dále zefektivněna integrací účinného systému odvětrávání. Pokud budeme provozovat aktivní pohyb v teplejších měsících během roku, pak je vhodné použít různé sportovní komplety z vysoce prodyšného a větruodolného materiálu, který umožňuje transport tělesné vlhkosti do vnějšího prostředí, přičemž samotné proudění vzduchu v okolí neovlivní stabilitu uvnitř systému.

Pozn.: V poslední době si získává popularitu tzv. kombinovaná vrstva, která v sobě spojuje vlastnosti izolační a svrchní (ochranné) vrstvy. Tato vrstva se vyznačuje odolností vůči větru, nepromokavostí a solidní prodyšností. Její využití je efektivní v méně náročných klimatických podmínkách, kdy tímto způsobem můžeme snížit počet vrstev na dvě. Jedná se především o softshellové materiály.

[readon1 url="http://www.humi.cz/?lg=cz&str=20&id=100&n=jak-na-system-vrstveneho-oblekani"]Zdroj: HUMI outdoor[/readon1]

{rokcomments}

INSARAG Awareness Course

216886@mail.muni.cz (GŘ HZS ČR) — Tue, 09 Feb 2010 20:44:21 +0000

MV – generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s se s UN –OCHA (United Nations - Office for the Coordination of Humanitarian Affairs, Úřad Spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí) pořádali tuto akci za účelem seznámit a procvičit české a zahraniční účastníky kurzu s mezinárodními postupy podle INSARAG Guidelines.Ve dnech 3.- 4. února 2010 se v hotelu Červená nad Vlavou uskutečnil mezinárodní kurz INSARAG Awareness Course.

Text a foto: kpt. Mgr. Alena Horáková, vrchní komisař oddělení analýz a statistiky odbor operačního řízení GŘ HZS ČR

[readon1 url="http://www.usar.cz/webmagazine/home.asp?idk=1"]Zdroj: USAR.CZ[/readon1]

Informační systémy

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Thu, 04 Feb 2010 10:56:01 +0000

Koordinaci humanitární pomoci v rámci OSN zajišťuje United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs (UN-OCHA) – Úřad pro koordinaci humanitární činnosti. Tato organizace poskytuje Virtual On-Site Operations Coordination Centre (Virtual OSOCC) – Virtuální operační a koordinační středisko a spolupracuje s The Global Disaster Alert and Coordination System (dále GDACS) – Globální systém varování před katastrofami. Jedná se o systém, který byl zřízen v roce 2004 a je podporován Humanitarian Aid Department of the European Commission (ECHO) – Odbor humanitární pomoci Evropské komise.

GDACS je internetový systém, který kombinuje již existující internetové informační systémy o katastrofách a poskytuje varovná hlášení o živelných pohromách z celého světa v reálném čase včetně mediálního monitorování a mapových katalogů. Systém je aktivován při větších přírodních, technologických a ekologických katastrofách, které přesahují možnosti postiženého státu, a kde bude vyžadována mezinárodní pomoc. Varování před katastrofami jsou spouštěna buď automaticky (po monitorování) nebo prostřednictvím Virtual OSOCC, který zaznamená významnější katastrofu.

Virtual OSOCC je hlavním zdrojem informací pokud je katastrofa významná pro mezinárodní subjekty, to znamená, že je zapotřebí pomoc ze strany některé z organizací jako je UNDAC (The United Nations Disaster Assessment and Coordination), INSARAG (International Search and Rescue Advisory Group) nebo UN-CMCoord (United Nations Civil-Military Coordination).

{rokcomments}

Zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací

216886@mail.muni.cz (MV-GŘ HZS ČR) — Thu, 28 Jan 2010 21:03:13 +0000

Zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací a poskytování humanitární pomoci do zahraničí

Humanitární pomoc České republiky

Poskytování humanitární pomoci je nedílnou součástí zahraniční politiky České republiky (ČR). Humanitární pomoc je do zahraničí poskytována podle naléhavosti situace a potřeb postiženého státu, podle možností ekonomiky, disponibilních zdrojů státního rozpočtu, v souladu se zásadami a rezolucemi mezinárodního společenství a s vlastními prioritami a zájmy.

Náklady spojené s poskytováním humanitární pomoci do zahraničí se hradí z příslušné kapitoly státního rozpočtu, spravované Ministerstvem zahraničních věcí. Například na rok 2009 byla pro tyto účely vyčleněna částka 85 mil. Kč.

O uvolnění finančních prostředků z této kapitoly státního rozpočtu rozhoduje v závislosti na povaze katastrofy ministr zahraničních věcí v dohodě s ministrem vnitra, a to do výše 5 mil. Kč. O uvolnění finančních prostředků nad 5 mil. Kč v jednotlivém případě musí rozhodnout vláda na základě návrhu ministra zahraničních věcí.

Právní úprava a institucionální zajištění poskytování humanitární pomoci do zahraničí

Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí spolu při poskytování humanitární pomoci do zahraničí úzce spolupracují, což vyplývá především ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o IZS). Zákon o IZS je zároveň základní právní normou, podle které se řídí zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací a poskytování humanitární pomoci do zahraničí. Tímto zákonem je Ministerstvu vnitra dána pravomoc rozhodovat v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí o humanitární pomoci poskytované státem do zahraničí. V zákoně o IZS je dále určeno, že úkoly Ministerstva vnitra na tomto poli plní MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Některá důležitá pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací jsou následně stanovena prováděcím předpisem k zákonu o IZS, konkrétně nařízením vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb.

Rozpracování těchto pravidel lze pak nalézt v celé řadě dalších dokumentů a předpisů, zejména v usneseních vlády, usneseních bezpečnostní rady státu a v pokynech generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR.

Formy humanitární pomoci

Z obecného hlediska lze hovořit o následujících formách okamžité humanitární pomoci:

záchranářská (záchranná jednotka),
materiální,
finanční,
poradenská,
kombinovaná.

Postup při vzniku mimořádné události nebo krizové situace v zahraničí, rozhodovací proces uplatňovaný při nasazení sil a prostředků do mezinárodních záchranných operací a při poskytování humanitární pomoci do zahraničí

Při zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací nebo při poskytování humanitární pomoci do zahraničí je v souladu s existujícími předpisy uplatňován následující rozhodovací proces:

1. PRVOTNÍ INFORMACE

Ústřední správní úřady, zpravidla Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo zahraničních věcí, obdrží informaci o závažné mimořádné události v zahraničí (v souladu s mezinárodní smlouvou nebo mezinárodní úmluvou, od mezinárodní organizace (UN-OCHA, EU-MIC, NATO-EADRCC, IAEA ad.) nebo jiného zahraničního orgánu (např. zastupitelský úřad), ze sdělovacích prostředků, apod.), anebo obdrží přímo žádost o pomoc.

2. VYHODNOCENÍ INFORMACÍ

Dostupné informace mezi sebou orgány státní správy konzultují a vyhodnocují je. Hodnotí zároveň

možnost, zda je ČR schopna poskytnout žádanou formu pomoci. Informace o mimořádné události jsou konzultovány mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí, případně s dalšími ministerstvy a ústředními správními úřady a technicky je připraven způsob poskytnutí pomoci, jsou informovány předurčené síly a prostředky,

3. ROZHODNUTÍ

Po vyhodnocení situace a zjištění, že poskytnutí pomoci je vhodné a možné, jsou informováni ministři vnitra a zahraničních věcí a je po nich požadováno rozhodnutí. V případě požadavku na vyslání záchranářské nebo materiální pomoci ministr vnitra navrhne možné varianty, resp. komodity, které je ČR schopna poskytnout. Ministr zahraničních věcí rozhodne o uvolnění finančních prostředků.

4. AKTIVACE SIL A PROSTŘEDKŮ

Po rozhodnutí o poskytnutí pomoci v určené finanční výši jsou aktivovány předurčené síly a prostředky a probíhá svoz specialistů, příprava k vyslání materiální pomoci nebo záchranné jednotky, je připravována dokumentace k vyslání pomoci, je ustanoven velitel jednotky, resp. konvoje, jsou vydány valutové prostředky a jsou stanoveny další podrobnosti. V zájmu urychlení této fáze tento proces probíhá podle předem připravených modelových postupů s nezbytnými odchylkami podle konkrétní situace.

Nejvíce kroků je třeba provádět v případě vysílání záchranné jednotky. Obecně se v takovém případě činnost pracovní skupiny štábu MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR připravující zapojení záchranné jednotky do mezinárodní záchranné operace soustřeďuje především na:

komunikaci s Ministerstvem zahraničních věcí, orgány postiženého státu, příslušnými zastupitelskými úřady a mezinárodními organizacemi,
získávání aktuálních informací o situaci v místě předpokládaného nasazení jednotky a analýzu těchto informací,
zajišťování splnění vízových, celních a dalších obdobných povinností,
zajištění transportu jednotky,
zajištění pojištění pro členy jednotky,
zjišťování potřebných kontaktních informací,
zajištění průjezdu či přeletu nad tranzitními zeměmi,
zajištění přepravy z místa příletu do místa zásahu v postižené zemi,
zajištění map postiženého území,
vypracování příslušných dokumentů.

5. REALIZACE
Materiální pomoc nebo záchranná jednotka opouští stanoveným způsobem území státu a na místě se zapojuje do provádění záchranných prací, případně plnění dalších úkolů.

Rozhodující faktory pro vyslání záchranné jednotky do zahraničí:

Vzdálenost a místo určení:

teritorium Evropy a ostatní státy světa, které požádají o pomoc pro speciálně připravené a předurčené síly v podobě záchranné jednotky, vyslání se předpokládá pozemní cestou na vzdálenost do 1000 km (17 h ) nebo letecky na vzdálenost nad 1000 km a do 2500 km,
sousední státy ČR pro předurčené síly hasičských záchranných sborů krajů, přeprava se předpokládá pozemní cestou (výjimečně v odůvodněných případech i letecky).

Způsob přepravy:

letecká přeprava je v ČR omezena vybavením Armády ČR a procedurami pro uvolnění armádních leteckých prostředků pro účely transportu humanitární pomoci. Pohotovost posádek letounů k odletu se pohybuje mezi 3 až 6 hodinami, pokud jsou tyto letouny momentálně k dispozici. Letecká přeprava umožňuje omezenou velikost jednotky s vybavením a s omezenou dobou působení v místě nasazení, na přepravu musí v místě nasazení navazovat místní přepravní prostředky poskytnuté přijímací stranou,
pozemní přeprava umožňuje přesun velkého množství prostředků, techniky a osob, možnost delší doby nasazení a je využívána především v případech poskytování humanitární pomoci na kratší vzdálenosti. Doprava osob se přednostně zabezpečuje autobusem,
kombinace obou způsobů přeprav - síly vyslané letecky mohou být doplněny pozemními silami a mohou zasáhnout do vzdálenosti až cca 2500 km (cca 60 hodin jízdy) s plnou podporou a týlovým zabezpečením první jednotky vyslané leteckou cestou;

Vybrané případy zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací a poskytnutí humanitární pomoci do zahraničí:

Arménie	12 - 1988	zemětřesení
Maďarsko	2 - 1997	nehoda cisterny (etylén)
Turecko I	8 - 1999	zemětřesení
Tchajwan	9 - 1999	zemětřesení
Turecko II	11 - 1999	zemětřesení
Francie	12 - 1999/1 - 2000	bouře
Řecko	7 - 2000	lesní požáry
Makedonie	8 - 2000	lesní požáry
Slovensko	8 - 2000	lesní požáry
Rakousko	8 - 2002	povodně
Alžír	5 - 2003	zemětřesení
Írán	12 - 2003	zemětřesení
Francie	12 - 2003	povodně
Pákistán	10 - 2005	zemětřesení
Izrael	7 - 2006	HP materiální asistence
Makedonie/Albánie	6/7 - 2007	HP materiální asistence
Albánie	5 - 2008	HP p materiální asistence
Čína	5 - 2008	HP materiální asistence
Rumunsko	8 - 2008	povodně HP materiální asistence
Moldávie	8 - 2008	povodně HP materiální asistence
Ukrajina	8 - 2008	povodně HP materiální asistence
Gruzie	8 - 2008	HP materiální asistence vál. konflikt

2009 – nasazení expertů v koordinačních štábech v rámci Mechanismu civilní ochrany EU (Moldávie, Tádžikistán, Namibie)

Zásady pro vytváření odřadů Hasičského záchranného sboru ČR

Pro poskytování pomoci mezi kraji v rámci ČR a při zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací jsou pokynem generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 45 ze dne 9.10.2003, ve znění pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra č. 7 ze dne 2.2.2004, stanoveny zásady pro vytváření odřadů HZS ČR. Odřady jsou záchranné jednotky sestavené z hasičů nejméně dvou jednotek požární ochrany nebo z hasičů nejméně jedné jednotky PO a osob dalších složek integrovaného záchranného systému či osob poskytujících osobní pomoc. Dalším důležitým dokumentem v této oblasti je pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 27 ze dne 25.7.2006, kterým se stanoví opěrné body HZS ČR a typy předurčenosti jednotek požární ochrany pro záchranné práce.

Odřady vytvářené v rámci HZS ČR jsou připravovány pro:

vyhledávací a záchrannou činnost ze zřícených budov - z hlediska určení jednotky jde o jednotku pro vyhledávací a záchrannou činnost v obydlených oblastech (USAR jednotka – z anglického Urban Search and Rescue). Jednotky tohoto typu jsou klasifikovány podle metodiky INSARAG, kterou se ČR zavázala akceptovat přijetím rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/150 ze dne 16. prosince 2002, o posílení efektivity a o koordinaci pomoci při mezinárodních vyhledávacích a záchranných operacích. Odřad využívá specialisty dalších složek integrovaného záchranného systému, konkrétně kynology se psy s platným atestem Ministerstva vnitra pro sutinové vyhledávání a lékaře,
likvidaci požárů - pro hašení požárů ropných látek, lesních požárů nebo zajištění náhradní činnosti za jednotky požární ochrany postiženého kraje nebo státu,
záchranné práce při povodních - pro provádění záchrany a evakuace osob z oblastí postižených povodněmi a pro odstraňování následků povodní nebo nadměrných dešťových srážek,
zásahy při chemických a ekologických haváriích – pro zásahy na nebezpečné látky, včetně likvidace ropných látek z povrchu vodních toků a stojatých vod,
zajištění speciálních požadavků nad rámec možností výše uvedených druhů odřadů.

Zřícené budovy, zemětřesení

Pro vyhledání a záchranu osob z trosek zřícených budov, ať už z jakýchkoliv příčin, je kromě atestovaných kynologů se psy a standardních sil a prostředků jednotek požární ochrany výhodné využít další specializované síly a prostředky připravované pro tento typ zásahu. Jak již bylo uvedeno, označují se tyto jednotky jako vyhledávací a záchranné odřady, anebo jen USAR odřady.

V rámci Hasičského záchranného sboru (HZS) ČR působí dva USAR odřady. Jeden je zřízen u HZS hlavního města Prahy (od r. 1999), druhý u HZS Moravskoslezského kraje (od r. 2007). USAR odřad disponuje několika technickými prostředky, které jsou určeny k lokalizaci místa, kde je osoba pod troskami zasypána, a dalšími technickými prostředky určenými k vyproštění zavalené/zasypané osoby. Těmito technickými prostředky nejsou ostatní jednotky požární ochrany standardně vybavovány a jsou natolik jedinečné, že je výhodné namísto jejich hromadného pořizování řešit jejich nasazení v rámci ČR s využitím přepravy vrtulníky Policie ČR nebo Armády ČR. Jako příklad těchto technických prostředků lze uvést podmnožinu elektronických vyhledávacích zařízení, zejména echolokátor, bioradar či štěrbinovou kameru.

Záchranářská humanitární pomoc – USAR odřad (Urban Search and Rescue team – Vyhledávací a záchranná jednotka pro zásahy v obydlených oblastech)

Ačkoliv jsou české USAR odřady v redukovaném složení určené především pro zásah v rámci ČR, v úplném složení se s nimi počítá i při zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací. Za tímto účelem jsou oba USAR odřady HZS ČR připravovány po stránce odborné (znalost mezinárodního prostředí, koordinačních mechanismů apod.), jazykové (zejm. anglický jazyk), zdravotnické (zejm. očkování dle doporučení Světové zdravotnické organizace) i v jiných oblastech.

Každý z HZS krajů sestavujících USAR odřad je připraven s využitím lékařů a kynologů se psy k sestavení USAR odřadu tzv. „střední“ kapacity (z anglického „medium team“) s celkovým počtem 32 osob. Při spojení těchto dvou odřadů sestává taková záchranná jednotka z 67 osob a v mezinárodním žargonu je označována kapacita jednotky jako „těžká“ (z anglického „heavy team“). Určitá variabilita struktury USAR odřadů je samozřejmě možná a závisí na konkrétní situaci v předpokládaném místě jejich nasazení.

Co se týče zvláštních funkcí, které jsou zajišťovány mimo zdroje HZS ČR, jedná se zejména o lékaře odřadu, čili lékaře určeného hlavně pro potřebu členů záchranné jednotky a pro podporu při stabilizaci osob při vyprošťování ze sutin, a o kynology se psy se specializací sutinového vyhledávání. Lékaře zajišťuje Úrazová nemocnice Brno na základě dohody o plánované pomoci na vyžádání v rámci integrovaného záchranného systému s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Kynologové se rekrutují ze skupiny kynologů – držitelů platných atestů Ministerstva vnitra – z dalších složek IZS.

Klasifikační cvičení českého USAR odřadu

V říjnu r. 2010 proběhne v ČR klasifikační cvičení USAR odřadu „těžké“ kapacity. V tomto termínu přijede do ČR klasifikační skupina, pověřená sekretariátem INSARAG při Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN, složená ze zahraničních odborníků na jednotlivé tématické okruhy (management, vyhledávání a záchrana, zdravotnická oblast, logistika), a podle předem stanovených pravidel bude hodnotit úroveň schopnosti českého USAR odřadu zasahovat v rámci mezinárodních záchranných operací. Klasifikační cvičení bude vyústěním dlouhodobého procesu přípravy českých USAR odřadů na splnění minimálních požadavků stanovených v metodice INSARAG. Tyto požadavky vyplývají z cílů přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/150 s cílem OSN omezit tzv. "katastrofickou turistiku", tzn. zjednodušeně řečeno vytvořit databázi klasifikovaných USAR týmů a co nejvíce tak zamezit nepřipraveným a nedostatečně vybaveným záchranným jednotkám zasahovat v postižených oblastech.

Další zdroje informací, odkazy:

http://www.usar.cz
http://www.hzscr.cz/integrovany-zachranny-system.aspx
http://ochaonline.un.org/OCHAHome/AboutUs/Coordination/INSARAG/tabid/6016/language/en-US/Default.aspx

[readon1 url="http://www.hzscr.cz/"]MV-GŘ HZS ČR[/readon1]

{rokcomments}

Mise na Haiti by byla neúčinným gestem

216886@mail.muni.cz (Dušan Stuchlík) — Fri, 22 Jan 2010 23:10:34 +0000

Selhali Češi, když nevyslali na zemětřesením postižené Haiti záchranáře? Při pohledu na plusy a minusy podobného angažmá autorovi článku vychází, že by šlo o dobrodružný hazard.

Tak už je to zase tady. Ve světe se odehrála katastrofa, v tomto případě na Haiti. A prostřednictvím médií opět zní vyčítavý hlas různých více či méně „záchranářských“ odborníků, či spíše aktivistů: „Proč tam Češi nejsou?“ Jenže ta otázka je položená špatně. Správně by totiž měla znít: „Měli by čeští záchranáři na Haiti v těchto dnech být?“ Zkusme si racionálně odpovědět. Co by záchranáři v cílové oblasti měli dělat? Logická odpověď zní: Zachraňovat a pomáhat. Jenže hned první problém je v tom, jak moc by taková česká aktivita byla efektivní. To slovo efektivní je nutné zdůraznit. Ale shrňme si situaci. Na Haiti se odehrála katastrofa, která znamenala zhroucení státní správy a celé infrastruktury země. Tisíce lidí jsou po smrti, buď přímo pod sutinami, nebo následkem zranění, při kterých se jim nedostalo adekvátní pomoci. Další tisíce lidí jsou v ohrožení života, neboť zatím svá zranění přežili, ale potřebují rychlou kvalifikovanou pomoc. A další desetitisíce a statisíce jsou v přímém ohrožení života, neboť jim schází základní prostředky k přežití, včetně pitné vody, základních potravin a léků. Chaos a rizika navyšuje to, že někteří ze zoufalství či z vypočítavosti zkouší tyto prostředky získat silou. Tolik velmi hrubý nástin situace. A s ohledem na ni je tedy třeba kalkulovat jak efektivitu vynaložených prostředků, tak bezpečnost samotného záchranářského personálu.

Pokud jde o efektivitu pomoci, tak v současnosti je v celé oblasti nedostatek vody, léků a potravin. Z toho plyne jediné. Přepravovat letecky přes půl zeměkoule už jenom těch osmdesát kilo, s batohem sto, váhy českého záchranáře – to znamená ekvivalent sto litrů vody či sto kilo antibiotik. Toto množství přitom, s největší pravděpodobností, zachrání ne-li život, tak zcela jistě zdraví více lidem, než kolik by jich záchranářský tým dokázal najít a zachránit.

A zde je nutné připomenout jeden podstatný fakt. Záchranný kontingent do těchto podmínek musí být zcela nezávislý na svém okolí ve všech ohledech, včetně vody, pohonných hmot, dopravy. A tedy součástí mise musí být dopravní prostředek. A pokud toto všechno na Haiti dopravíme, což nedopravíme, jelikož v současnosti Česká republika nemá vhodné letouny, stojíme před dalším problémem. To všechno je potřeba na Haiti také nepřetržitě chránit! Jinak řečeno, součástí mise musí být dostatečný počet bezpečnostního personálu. A i oni musí něco jíst a pít. Pokud to vše zkusíme nacpat do jednoho existujícího letounu, mise bude bez auta a přiveze si jen nejmenší možné zásoby pouze pro sebe, a to ještě tak maximálně na tři až čtyři dny svého působení!

A jsme opět u té prokleté efektivity. Existuje-li na výběr možná zachránit jednoho, nebo pomoci přežít mnohým, je racionální volba jasná. A pokud se někdo dožaduje svého vyslání do mise na vzdálenost osm tisíc kilometrů, svědčí to buď o naprosté neschopnosti nejjednoduššího taktického plánování, nebo o dobrodružné povaze možná spojené s touhou zviditelnit se před objektivy kamer.

Mimo naši působnost Ale vraťme se ještě k organizaci pomoci ze strany Česka. Na mezinárodní úrovni je pravidlem, že velitelem záchranných akcí ve státě stiženém neštěstím jsou místní státní instituce. Ty přijímají zahraniční pomoc prostřednictvím agentury OSN jménem INSARAG (Mezinárodní poradní skupiny pro vyhledávání a záchranářství). Jenže tohle v případě Haiti nefunguje, neboť státní správa je rozložena.

Ale i kdyby fungovalo, tak v rámci INSARAG je naše země členem Euro-severoafrické skupiny, přičemž Haiti spadá do kompetence americké skupiny INSARAG. Tudíž doktrína, že české záchranné kontingenty jsou připravovány na mise do vzdálenosti zhruba 3000 kilometrů, tedy v rámci naší skupiny INSARAG, a nad tuto vzdálenost se posílá pouze humanitární pomoc či peníze, je zcela v duchu organizačních pravidel mezinárodních záchranných akcí. Ale to jen na okraj, jelikož haitská situace je do té míry specifická, že pokud má být zajištěna nějaká pomoc pro obyvatele země, musí bezpečnost a zajištění stability pro tuto chvíli na sebe převzít jiná mocnost, která k tomu má dostatečné síly a prostředky, v tomto případě USA.

Podíváme-li se ale zpět do Evropy, jistě, jsou kolem nás země, například sousední Německo či Polsko, které na Haiti vyslaly svůj záchranný tým. Pomineme-li zatím neověřené zprávy z místa, které hovoří o bezpečnostních problémech, které výrazně snižují až zmrazují efektivitu některých týmů, tak celkové hodnocení smysluplnosti akce se dá očekávat až s časovým odstupem. Každopádně je jasné už nyní, že s ohledem na současnou situaci v cílové oblasti a na přepravní kapacity naší země by bylo vyslání záchranné mise na Haiti neefektivním gestem. Možná spíše dobrodružným hazardem.

***

Je třeba brát ohled jak na efektivitu vynaložených prostředků, tak na bezpečnost záchranářů.

Autor: Dušan Stuchlík, šéfredaktor serveru Policista.cz, dlouhodobě se zabývá bezpečnostní problematikou.

[readon1 url="http://www.lidovky.cz/mise-na-haiti-by-byla-neucinnym-gestem-dx1-/ln_noviny.asp?c=A100122_000044_ln_noviny_sko&klic=235085&mes=100122_0"]Zdroj: Lidové noviny[/readon1]

{rokcomments}

Psi svoji práci umí... A lidé?

216886@mail.muni.cz (Dušan Stuchlík) — Thu, 21 Jan 2010 23:00:00 +0000

Že psí čich umí a může zachraňovat lidské životy, to je všeobecně známé. Ale jak ukazuje skutečný příběh starý jen několik týdnů, zdá se, že toho lidé neumí využívat. Nebo nechtějí?

Byla to obyčejná listopadová neděle. Šestačtyřicetiletý muž z Boskovic po ránu vyrazil do blízkého obchodu pro noviny s tím, že se cestou trochu projde. Jeho žena začala připravovat nedělní oběd. Jenže manžel se během dopoledne nevracel. „Bylo to blízko, nebral si s sebou ani mobil. Až do oběda jsem byla v klidu, ale pak jsem dostala pocit, že se něco stalo,“ popisuje osudné hodiny žena, říkejme jí Pavla. Svého manžela začala kolem oběda hledat sama. Její muž pracoval jako strojařský mistr v nedaleké továrně a v poslední době měl zdravotní problémy. Prodělal operaci očí a ta nedopadla dobře. Přidaly se i problémy v zaměstnání, a muž začal trpět depresemi, se kterými se léčil.

Pavla začala mít zlé tušení, a tak kolem čtvrté odpoledne požádala o pomoc při pátrání své přátele a rodinu. Když ani to nevedlo k úspěchu, kolem osmé večer se obrátila na policii. „Vyslechli mě. V noci se pak u mě stavili, jestli se manžel nevrátil. Už v tu neděli jsem se ptala, jestli nemohou nasadit do pátraní psy,“ popisuje Pavla s tím, že jedinou aktivitou, o které ví, že ji policie v neděli večer vyvinula bylo, že obvolali blízké nemocnice a autem objeli okolí.

Pondělí

Druhý den ráno se policisté znovu zastavili u Pavly doma, zda-li se její muž přece jen nevrátil. „ Musela jsem do práce. Kolem desáté mi to ale nedalo, a odešla jsem z práce muže hledat. Zastavila jsme se i u místního psychotronika. Od něj jsem šla k lesu, kde jsme si mysleli, že by manžel mohl být. Čekala jsem, že u lesa najdu policii v plné práci. Ale bylo tam pusto. Byla jsem z toho v šoku, tak jsem jim hned volala, proč nic nedělají.“ Sama se svými přáteli pak začala pročesávat les. „Kolem jedenácté přijela k lesu dvě auta. Asi tak osm lidí a jeden pes na vodítku. A začali ten kus lesa pročesávat. My jsme tedy šli z druhé strany. Kolem třetí odpoledne skončili a odjeli. My jsme hledali asi tak do pěti.“

Během odpoledne jeden z rodinných přátel přišel s tím, že existují nějací kynologičtí záchranáři. Přes známé se na nakonec rodině večer podařilo sehnat kontakt na jednu z brněnských záchranářských organizací. „Paní mi říkala, že by je měla správně do akce povolat policie. Přestože je policie nepovolala, přijeli kolem jedenácté večer a asi tři hodiny prohledávali les. Nad ránem odjeli,“ vzpomíná Pavla. Rodina a známí se dohodli, že druhý den budou pokračovat.

Úterý

V úterý to bylo osmačtyřicet hodin, co pohřešovaný muž odešel z domu. Kalendář ukazoval státní svátek 17. listopad. Ten den ráno se policisté zastavili opět u rodiny a oznámili přítomným, že měl přiletět pátrat vrtulník, ale nedorazí, neboť je špatné počasí. „My jsme pokračovali v prohledávání lesa a blízké chatové oblasti. Kynologové přijeli a hledali také. Byl výborní, moc nám pomohli“. Přátelé pohřešovaného muže a psovodi pátrali až do podvečera. „Pak jsme to ukončili, byli jsme všichni už strašně moc unavení. Veškerou aktivitou policie, kterou jsme ten den zaznamenali, bylo to, že jsme viděli do lesa vjet jedno auto. Jinak nedělali celý den nic. Zato kynologové byli úžasní. Naprosto nechápu, proč police, která jinak nic nedělala, záchranáře nepozvala,“ pokládá si otázku manželka pohřešovaného člověka.

Středa

Kalendář se přehoupl do dalšího, třetího dne, kdy muž zmizel. Pro Pavlu police přijela kolem osmé ráno s tím, že konečně má přiletět vrtulník. Ten opravdu opravdu v průběhu dopoledne dorazil. Teprve s příletem stroje začala znatelnější policejní akce. Jenže od okamžiku, kdy policie dostala první zprávu o zmizení, uběhlo dva a půl dne. Více než šedesát hodin v polovině listopadu. Policisté se při hovoru ani příliš netajili tím, že již hledají spíše tělo, než člověka.

[important color=blue title=Iva Šebková, tisková mluvčí Policie ČR, územní odbor Blansko]Jak hodnotíte tuto pátrací akci?
Tato pátrací akce proběhla ze strany police nadstandardním způsobem. Už v neděli večer po oznámení policie kontrolovala nemocnice, nádraží a další místa. V pondělí se pátrací akce zúčastnilo deset lidí, a to nejen policisté, ale i kriminalisté a strážníci městské policie. A byl nasazený také jeden pes. Byl prohledán prostor vytipovaný rodinou. Muž byl poté nalezen v dalších dnech v nepřístupném terénu. Akce byla hodnocena jako nadstandardní, takové pátrání se zpravidla organizuje pouze po dítěti nebo starém člověku.
Proč nebyli policií k akci přizváni záchranářští kynologové, kterými disponuje ministerstvo vnitra, respektive hasiči?
Nebyli pozváni právě z těch důvodů, že v této akci byly policií použity nadstandardní síly.
[/important]

„Pak mě volali, bylo to kolem půl páté večer. Chtěli, abych přijela identifikovat tělo,“ vzpomíná žena. „Našli jej na břehu místní přehrady. S kynology jsme ho i u přehrady hledali, ale v jiném místě,“ říká s pohnutím. Další, snad ještě větší šok, na ni ale ještě čekal. Podle úředního záznamu umřel totiž její muž až ve středu! „Podle soudního lékaře měla smrt nastat ve středu kolem jedné hodiny ráno. Měl spáchat sebevraždu. My jsme ho celé pondělí a úterý hledali a on opravdu žil! Nechápu postup police. Kdyby tam bylo padesát lidí nebo kdyby tam bylo víc záchranářských psů, museli jsme ho najít. Byly dva dny na to, aby ho našli. Policie mě zklamala,“ shrnuje své pocity manželka pohřešovaného. „Zato kynologové, ti byli báječní. Vůbec jsem do té doby nevěděla, že někdo takový existuje. A vůbec nechápu, proč je policie k pátrání nepřizvala,“ dodává žena.

[important color=red title=Gustav Hotový, metodik služební kynologie Ministerstva vnitra]Co říkáte informacím o průběhu pátrací akce v Boskovicích?
Pokud se opravdu odehrála tak, jak je popsáno, tak policie nesplnila svoji zákonnou povinnost a měla by se z toho zodpovídat.
Jak je možné si vysvětlit situaci, že v rámci ministerstva vnitra, respektive Hasičského záchranného sboru, jsou připraveni záchranářští psi, a přesto nejsou policií povoláni?
Pátrání po pohřešovaných osobách je ze zákona v kompetenci Policie ČR. Ta je nezávisle fungující institucí a pracuje na základě svých interních předpisů a postupů. My do nich nemůžeme zasahovat a zvenčí policii přikazovat kdy a koho má přizvat. S vedením policie na téma využívání záchranářských psů vedeme jednání. Ale jak se policie k možnostem, které jim pro tyto případy Integrovaný záchranný systém nabízí postaví, to opravdu záleží na ní.
Pokud by policie chtěla záchranářské specialisty do akce pozvat, jak to může udělat?
Stačí, aby službu konající policista kontaktoval operační středisko Hasičského záchranného sboru ve svém kraji a o nasazení kynologických specialistů požádal.[/important]

Text: Dušan Stuchlík

[readon1 url="http://www.psikusy.cz/"]Zdroj: Časopis Psí kusy[/readon1]

{rokcomments}

Měli být čeští záchranáři na Haiti?

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Wed, 20 Jan 2010 00:12:04 +0000

V poslední době se v několika článcích na českém internetu objevily názory týkající se vyslání českých záchranářů do zemětřesením postiženého Haiti.

blog.iDNES.cz - František Matějka - Máme nejlepší psy na světě, místo kterých na Haiti létají politici
lidovky.cz - Dřív čeští záchranáři do míst neštěstí jezdili. Teď na Haiti rozkaz nepřišel

Proč tedy vlastně český USAR tým nebyl nasazen? Co si o tom myslí veřejnost a kvalifikovaní záchranáři?

Přidejte svůj komentář...

{rokcomments}

Zemětřesení - Haiti

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Tue, 19 Jan 2010 23:18:25 +0000

Aktuální satelitní snímky Port-au-Prince:
Google crisis response

Humanitární logistické informace - mapa aktuální infrastruktury v Port-au-Prince

15.1.2010 - Hand for Help vysílá pátrací tým na Haiti

13.1.2010 - Izraelský záchranný tým expertů odletěl do Haiti -

ReliefWeb. Nasazeny by měly být i USAR týmy Islandu, Švýcarska, USA a další.

12.1.2010 v 9:53:09 PM UTC zasáhlo Haiti silné zemětřesení. V pohotovosti je i český USAR tým s kynology.

Potenciální dopad: GDACS

Souhrn zpráv:

ReliefWeb News Monitor - Haiti (anglicky)
Google zprávy - asi 1.507 souvisejících článků (česky)
Newstin - 99 dokumentů (česky)

Takových bylo sedm dní od ničivého zemětřesení na Haiti

Situace na Haiti ještě před zemětřesením

Dokumentární film o násilí ve Slunečním městě na Haiti a o MINUSTAH (Mission des Nations Unies pour la stabilisation en Haïti) (překlad: Stabilizační mise Spojených národů na Haiti) VAROVÁNÍ: VELMI DETAILNÍ ZOBRAZENÍ ZABITÝCH MUŽŮ, ŽEN A DĚTÍ.

{rokcomments}

Solární řešení záložní energie

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Thu, 31 Dec 2009 23:59:12 +0000

Řešení záložní energie na cesty od společnosti Powertraveller pro napájení či dobíjení notebooků/netbooků a dalších mobilních zařízení jako jsou např. PDA, mobilní telefony, MP3 přehrávače, digitální fotoaparáty, PSP, iPod, GPS navigace, GPS přijímače atd.. Produkty řady Gorilla dokáží, na rozdíl od řady Monkey, napájet kromě malých mobilních zařízení jako mobilní telefony, MP3, PDa, GPS, také notebooky či netbooky.

Solargorilla je profesionální solární outdoorová nabíječka na cesty disponující 5V USB konektorem a 20V výstupem pro notebooky.

Více o produktu Solargorilla

Powergorilla je přenosná záložní nabíječka v hliníkovém krytu s kapacitou vnitřní baterie úžasných 21 000 mAh. Díky možnosti měnit výstupní napětí jednoduchým kliknutím ( v rozmezí 8,5 – 24 V), dokáže Powergorilla napájet či dobíjet širokou řadu dnešních notebooků či netbooků. Krově výstupu pro notebooky s měnitelným napětím obsahuje Powergorilla i 5V USB výstupní port. Díky tomuto portu můžete prostřednictvím dodávaného USB kabelu a příslušné redukci dobíjet většinu mobilních telefonů, PDA, MP3, GPS atd. Powergorilla dokáže napájet a nabíjet váš notebook a mobilní telefon současně.
Více o produktu Powergorilla

Kombinace obou produktů v tomto výhodném balíčku vytváří komplexní řešení záložní energie pro notebooky/netbooky a další mobilní zařízení. Powergorilla, na rozdíl od notebooku, dokáže daleko efektivněji akumulovat solární energie od Solargorilly. Naakumulovanou solární energii pak Powergorilla dokáže dodat vašemu notebooku/netbooku či dalšímu zařízení, a to i v noci, kdy funkčnost Solargorilly končí.

[readon1 url="http://www.solarninabijecky.cz/"]Odkaz: Solární nabíječky Powertraweller[/readon1]

{rokcomments}

Jaké síly a prostředky může použít Policie ČR při pátrání po pohřešovaných osobách v terénu?

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Wed, 16 Dec 2009 20:49:56 +0000

Z nedávných případů je možné vidět, jak obrovský vliv má včasné nasazení veškerých dostupných sil a prostředků při tomto typu akcí. Bohužel i po šesti letech systému atestací Ministerstva vnitra, jsou speciálně vycvičení psi pro plošné vyhledávání nasazováni velice sporadicky.

"Operační důstojníci Policie ČR podceňují možnosti IZS a specialistů, které integrovaný záchranný systém může do akce vyslat. V praxi jde například o schopnosti speciálně vycvičených záchranářských psů předurčených pro nasazení v rámci IZS. (Často operační o možnosti jejich povolání a nasazení vůbec neví). Jejich povolávání a nasazování je prováděno zásadně prostřednictvím OPIS IZS kraje. Pro pátrání po například po ztracených dětech, nemocných nebo starých lidech jsou tito psi vhodnější než běžní služební psi Policie ČR a přece nejsou často využíváni. A to se v praxi ukazuje jako obrovská chyba." - citace z článku na serveru policista.cz ze dne 30.11.2007.

Z toho důvodu bychom rádi shromáždili podstatné normativy a články na jednom místě.

STČ 07/IZS - Záchrana pohřešovaných osob - pátrací akce v terénu
Katalogový soubor typové činnosti 07 popisuje možnosti využití složek IZS a postupy velitele zásahu.

Články:
SAR po česku aneb Bez štěstí a náhody to zatím nejde - I. část
SAR po česku aneb Bez štěstí a náhody to zatím nejde - II. část

Při pátrání v tom policisté nemusí být sami
Podrobný popis možností a prostředků, které jsou Policii k dispozici.

Poslední článek také shrnuje výhody nasazení dalších složek IZS. Teď jde jen o to, přesvědčit i Policii ČR.

{rokcomments}

Pacient z Bulovky umrzl na stráni vedle nemocnice

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Mon, 14 Dec 2009 22:49:17 +0000

12.12.2009 našla Policie tělo zmizelého Bohuslava Jakla, který odešel z nemocnice Na Bulovce prvního prosince.

Více informací:

tn.cz
zprávy Google
Facebook

V článcích je většinou hodnocena míra zavinění nemocnice, pokusíme se ovšem zjistit i postup Policie a počet nasazených sil včetně záchranných psů.

{rokcomments}

Spolupráce Policie se záchranáři?

216886@mail.muni.cz (Jiří Zeman) — Thu, 10 Dec 2009 19:36:58 +0000

Ve čtvrtek 3.12.2009 ve večerních hodinách přijala PČR oznámení o pohřešování Ladislava Flekny, který byl naposledy viděn ve čtvrtek v odpoledních hodinách. Po provedení prověrky oznámení a získání informací k možné trase jeho pohybu zorganizovala PČR pátrací akci. K součinnosti si vyžádala i vrtulník. Ten však poskytnut nebyl. Pátrání bylo bez výsledku ukončeno pozdě v noci s tím, že brzy ráno se bude v pátrání pokračovat.

Další informace:

{rokcomments}

Cvičení Příval 2009

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Mon, 05 Oct 2009 23:11:57 +0000

Příval 2009 - cvičení orgánů krizového řízení města Prostějov a složek IZS

„Velká oblačnost směřuje do České republiky směrem od jihovýchodu. Na území Moravy se předpokládají přívalové deště doprovázené silným větrem. Český Hydrometeorologický ústav vydal výstrahu na extrémní výskyt jevů pro Jihomoravsky, Zlínský a Olomoucký kraj. Lze předpokládat možné rozvodnění menších toků. Ve středu 23.9.2009 v nočních hodinách se na části území ORP Prostějov vyskytly extrémní přívalové deště doprovázené silným větrem. Na východní části Drahanské vrchoviny spadlo místy až 50 mm srážek během 3 hodin. Během krátké doby došlo k rozvodnění malých vodotečí a voda zaplavila více jak 9 obcí v okolí města Plumlov. V místech Repešského žlebu se nacházel dětský tábor. Přívalový déšť zaplavil tábor, podařilo se zachránit asi 20 dětí, dalších šest osob se pohřešuje. Extrémní srážky byly rovněž zaznamenány na jižní částí ORP Prostějov, kde bylo zasaženo několik obcí.“

Tak zněla rozehra cvičení orgánů krizového řízení města Prostějov a složek IZS na území ORP Prostějov – Příval 2009, které proběhlo v Prostějově 24. a 25. září 2009.

Samotné cvičení se skládalo ze tří částí: první byla určena pro krizový štáb města Prostějov a štáb územního odboru HZS Prostějov, druhá sloužila k nácviku zásahu složek IZS dle typové činností „Záchrana pohřešovaných osob – pátrací akce v terénu“. Třetí část proběhne 9.10.2009 a bude zaměřena na zapojení jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí při zajištění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva.

Systém aktivace krizového štábu vycházel z žádosti velitele zásahu na starostu obce s rozšířenou působností Prostějov o koordinaci záchranných prací. Starosta rozhodl svolat k zajištění činností krizový štáb města.

Krizový štáb města Prostějova řešil úkoly, které měly co nejvíce přiblížit cvičení reálné situaci. Patřilo mezi ně především zajištění logistické podpory zasahujících jednotek, distribuci humanitární pomoci, informování obyvatel a organizaci finanční sbírky. Vzhledem k rozsahu mimořádné události požádal starosta města Prostějov Hejtmana Olomouckého kraje o vyhlášení stavu nebezpečí na území ORP Prostějov. Aby situace co nejvíce připomínala skutečnost, byl zřízen i krizový štáb Olomouckého kraje, který představovali pracovníci z krajského ředitelství HZS kraje. Krizový štáb města si tak mohl vyzkoušet i komunikaci s nadřízeným štábem.

Práce krizového štábu města Prostějov byla práce sehraného týmu. Velký podíl na tom má i skutečnost, že cvičení krizového štábu provádí město Prostějov pravidelně již několik let.

Další den proběhlo cvičení složek IZS zaměřené na záchranu pohřešovaných osob v terénu. Vedoucí složkou zde byla Policie České republiky, uzemní odbor vnější služby a územní odbor SKPV Prostějov. Hasičský záchranný sbor zajišťoval nasazení jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí (Prostějov, Plumlov, Mostkovice, Krumsín, Prostějovičky, Vícov) a týlovou podporu zasahujících. Při cvičení byl využit pro činnost štábu pátrání i stan, zakoupený městem Prostějov pro potřeby HZS.

V poměrně obtížném terénu bylo rozmístěno pět figurantů, kteří měli být nalezeni pátrací rojnicí. Na pomoc byla povolána i letecká služba Policie ČR. V rámci dohod o plánované pomoci na vyžádání byli nasazeni atestovaní kynologové (Městská Policie Ostrava, SZBK ČR, ZÚ Hlučín) a další složky IZS jako Městská policie Prostějov a Celní úřad Prostějov. Všechny figuranty se podařilo nalézt v čase několika hodin. Cvičení bylo především přínosem pro zkvalitnění vzájemné spolupráce mezi Policií České republiky a jednotkami požární ochrany při těchto zásazích. Nadstandardní a kvalitní spolupráce mezi Policií, hasiči a atestovanými kynology byla vidět nejen v pátrací rojnici, ale i ve štábu pátrání.

Do cvičení bylo zapojeno více než 120 zasahujících. Na cvičení byli pozváni členové bezpečnostní rady města, členové krizového štábu, ale i starostové obcí. Především starostové obcí získali informace o jejich úkolech při pátrání po pohřešovaných osobách.

plk.Ing.Petr Ošlejšek, Ph.D.
ředitel územního odboru Prostějov
HZS Olomouckého kraje

[readon1 url="http://www.hzsol.cz/index.php?id=1266"]Zdroj: HZS Olomouckého kraje[/readon1]

{rokcomments}

Výsledky Mistrovství České republiky záchranných psů a psovodů IZS 2009

216886@mail.muni.cz (Administrator) — Tue, 29 Sep 2009 09:12:55 +0000

Záchranná brigáda kynologů Jihomoravského kraje ČR byla v letošním roce pověřena organizací Mistrovství České republiky záchranných psů a psovodů IZS. Podrobné informace lze najít na internetových stránkách www.mcr-izs-2009.cz.

výsledky jednotlivci výsledky družstva

{rokcomments}

Kynologické atesty MV - plochy - 22.–23.5.2009

216886@mail.muni.cz (Veronika Švestková) — Sat, 30 May 2009 09:19:01 +0000

Atestace Ministerstva vnitra v plošném vyhledání

Aby psovod se psem společně s hasiči, policií a záchranáři mohli zachraňovat lidské životy, musí splnit spousty kritérií.
Psovod (i pes) musí mít fyzické, zdravotní a psychologické prověrky, společně musí splnit řadu zkoušek a v neposlední řadě musí být tým psovod - pes přezkoušen u atestů Ministerstva vnitra. Po splnění všech požadavků se psovod se psem stává součástí IZS v ČR, kde pomáhá vyhledávat ztracené nebo zavalené osoby.
Při splnění dalších nároků může být psovod se psem zařazen i na mezinárodní mise v případě zemětřesení, teroristických útoků a dalších rozsáhlejších pohrom.
Tyto atestace však platí pouze na 2 roky a psovod se psem musí být opětovně přezkušován.

22. – 23. 5.2009 se opět konaly plošné atesty. Tentokrát byly na jižní Moravě v prostoru PČR v Brně – Medlánkách.
Celkem se zúčastnilo 18 psovodů a psů z celého území ČR. Byli zde psovodi z Městské policie Ostrava, Městské policie Praha, psovodi ze SZBK ČR, SDH Hejnice a psovodi z KZJ.
Vše začínalo v pátek ráno, kdy jsme si losovali pořadí a postupně jsme po pěším dvacetiminutovém přesunu nastupovali na terény. Psovodi byli rozděleni do dvojic, kdy každý dostal mapu a na ní vyznačený terén o velikosti přes 40.000 m2. Záleželo na každém, jak si terén rozvrhne a jakým způsobem bude postupovat. V jednotlivých terénech se nacházela k prohledání budova, která byla částečně zpřístupněna a částečně uzamčená. Psovodi se psy se pohybovali po terénu samostatně a případné nálezy osob hlásili vysílačkou veliteli zásahu. Do vysílačky jsme hlásili i zdravotní stav a jméno nalezené osoby, popřípadě i žádost o transport raněného. Čas, který jsme dostali na prohledání terénu, byl stanoven na 30 minut.
Denní část skončila kolem osmé hodiny večer a v deset hodin již nastupovali psovodi na noční vyhledání. Informace o terénech, které jsme měli prohledávat v noci, se k nám dostala až těsně před nástupem na plochu. Hranice terénu tvořily ploty, cesty, ale i světelné označení uprostřed lesa. V každém prohledávaném prostoru byla opět budova. Na nočních terénech byla nejdůležitější orientace a dokonalé vykrytí terénu.
Hlavním úkolem psovoda je vykrýt terén a šetřit energii psa. Úkolem psa je navětřit, nalézt a ohlásit osobu. Bohužel nejednou bylo vidět, že psovodi nevěřili psovi a prověřovali některé části terénu dvakrát i vícekrát. Jiní psovodi se zase v terénu zamotali a ztratili, tím pádem nevykryli plochu a nenalezli všechny osoby.
V pět hodin ráno byly atestace ukončené a po vyhodnocení se psovodi rozjeli domů.
Letošní úspěšnost byla na dobré úrovni. Jen pár psovodů bohužel nenalezlo všechny figuranty, jeden nestihl časový limit, dva psi měli kontakt s figuranty a to znamená diskvalifikaci.

{rokcomments}

WILDERNESS SEMINAR 2009

216886@mail.muni.cz (Veronika Švestková) — Sun, 29 Jun 2008 23:00:00 +0000

18. - 21. června 2009 pořádala Záchranná brigáda kynologů Pardubického kraje WILDERNESS SEMINAR 2009. Pořádala ho ve spolupráci s ing. Vladimírem Makešem (PČR, KŘP Východočeského kraje, vrchní komisař, kancelář náměstka ředitele pro vnější službu), Evou Čečilovou (OES, CSST, ICF, USAR Task Force 3) a Kristine Black (coordinator Office of the Sheriff County of Santa Clara, Kalifornie, USA, OES, CARDA, CSST, ICF).

Wilderness seminar byl diskusní seminář pro psovody věnovaný praktickému vyhledání pohřešovaných osob v terénu a metodice vedení pátracích akcí. Hlavní témata a cíle semináře byly:
• Systém svolání pátrací akce v terénu v Kalifornii a srovnání s ČR,
• postup při rozdělení pátracích prostorů pro jednotlivé pátrací týmy,
• druhy pátracích týmů,
• postupy a techniky přípravy na pátrání pro kynologický tým (psovod, pes, doprovod),
• metodika při vedení pátrací akce v terénu,
• metodika přípravy psovoda na účinné propátrání svěřeného prostoru, zvolení strategie dle mapy a povětrnostních podmínek v dané situaci
• práce psovoda při přípravě pátrání (zvolení strategie pátrání, postup s přihlédnutím k povaze terénu)
• skutečné možnosti využití čichových schopností psa,
• hlášení psovoda během pátrání a závěrečná zpráva o prohledání po návratu na základnu.

Po ukončení semináře by měl mít psovod základní znalosti o systému vedení pátrací akce, základní vědomosti o přípravě a zvolení postupu při prohledání konkrétního prostoru a měl by získat nové vědomosti ohledně použití psa v dlouhodobějším vyhledání.
Celý seminář byl výborně připraven a nových zkušeností, co se týká prohledání terénu, bylo mnoho.

Málokdo z našich psovodů si dovede představit praktické zkoušky dle kalifornských testů, jako je 40 akrový test dle CARDA (1 akr = cca 70 x 70 m, tzn. plocha testu 196 000 m2) s časem prohledání 2 hodiny a 100 akrový test s časem neomezeným.
Tyto obrovské prostory vyžadují naprosto jiný systém prohledání, než na který jsme zvyklí. Většinu našich terénů podle národních i mezinárodních zkoušek (včetně atestů Ministerstva vnitra) jsme schopni se psem projít s vysíláním psa do směrů od psovoda. Ale v prostorách větších, jak 50000 m2, musí psovod chodit všude se psem, šetřit jeho síly a sledovat neustále jeho reakce (a do toho stále sledovat mapu, GPS a kompas). Nejideálnější při velkých plochách je, když pes chodí před psovodem nebo se pohybuje v blízkém okruhu kolem psovoda. Terén tedy neprohledává jenom pes vedený psovodem, ale oba společně jako tým. Psovod musí mít hlavně jistotu, že prohledal opravdu vše.
Pes během terénu postupně tlumí rychlost pohybu a práci nosem. Při zachycení pachu osoby však okamžitě reaguje, je opět ve střehu a dohledává osobu buď vysokým nosem, nebo po stopě.
Je-li pes příliš unavený nebo jsou-li povětrnostní podmínky nepříznivé pro dohledání osoby, musí mu psovod maximálně pomoci a ulehčit mu práci. Nezbytné tedy je, aby psovod znal šíření pachu v terénu za jakéhokoli počasí a aby tuto znalost automaticky používal. Rovněž psovod musí neustále sledovat změny v proudění vzduchu, musí přizpůsobit průchod terénem podle členitosti (kopce, doliny, vodní toky) a hlavně denní době a počasí. Některé povětrnostní podmínky v souladu s tlakem vzduchu a celkovým počasím někdy neumožní psu dohledat osobu, pokud neproběhne přímo kolem ní. Jindy je pes schopen navětřit osobu až do vzdálenosti několika set metrů. To je ovšem práce psovoda, aby tyto skutečnosti odhadl a podle nich vedl průzkum terénem.

Tyto i nové zkušenosti jsme měli možnost vidět i při praktické ukázkové práci kalifornského psovoda a jeho německého ovčáka.

Škoda jen, že se semináře neúčastnili zástupci ředitelství Policie ČR jednotlivých krajů, jelikož PČR je alfou a omegou při těchto typech pátracích akcí. Určitě by takovýto seminář pomohl ke zlepšení systému pátrání po ztracených osobách a v nasazování atestovaných kynologů v případě zásahu.

[readon1 url="http://www.working-dogs.eu/"]Zdroj: Working-dogs.eu[/readon1]

{rokcomments}

Pátrání po malém Matějovi

jiri.zeman@sarsystem.cz (Dušan Stuchlík) — Sat, 17 Jun 2006 23:00:00 +0000

Na vnitru neví levá, co dělá pravá

Může to znít tvrdě, možná až cynicky. Ale policejní důstojníci, zodpovědní za průběh terénního pátrání po malém Matějovi Chrásteckém z Olomoucka, by se nyní měli začít modlit. Modlit za to, aby pitva a kriminalistické expertízy ukázaly, že malý chlapec zemřel bezprostředně po pádu z vlaku. Proč? Protože pokud by nezemřel ihned po pádu, záchrana jeho života mohla záviset na rychlosti pátrací akce. A tu policisté totálně zbabrali. A vidina, že malý Matěj umíral pod železničním náspem celé dlouhé hodiny sám, aniž by se dočkal pomoci, ta je více než smutnou vizitkou policejní práce.

Ať už výslechy a svědectví bezprostředně po ohlášení události napovídaly cokoliv, pokud se ztratilo dítě z vlaku, prohledání celého okolí tratě mělo být jedním z prvních kroků. Záchranářská akce, pokud má mít naději na úspěch, musí začít okamžitě. A dané území je potřeba prověřit co nejrychleji počítáno v řádu hodin, nikoliv dnů, či dokonce týdne, jak se tomu stalo v tomto případě.

Že to rychleji nejde? Že policisté z Olomoucka použili pro pátrání podél kolejí všechny dostupné lidi a prostředky ? To bohužel není pravda. Policisté totiž nevyužili jednu z nejúčinnějších a nejrychlejších záchranářských pátracích metod, kterou navíc právě jejich resort, tedy ministerstva vnitra, může nasadit: Nepovolali záchranáře se psy. Přitom specializovanou jednotku složenou jak z profesionálních psovodů tak i z dobrovolníků, již od roku 2003 budují jejich resortní kolegové, tedy hasiči.

Zkušenosti z praxe, které jsou navíc v dnešní době podložené i dostatkem zahraničních zkušeností a odborných studií, ukazují, že při využití správné taktiky by stačilo i nasazení pouhé poloviny ze současné dvacítky speciálních psů. Desítka kynologů by stačila k tomu, aby pátrací akce netrvala týden, ale při hrubém propočtu asi šestatřicet hodin. Do méně než 36 hodin mohly být bezpečně prohledány koleje, náspy a 100 metrů okolí po obou stranách tratě. A to po celé délce oněch 16 kilometrů železnice mezi Olomoucí a obcí, kde byl Matěj nalezen. Místo týdne - den a půl? Že to zní fantasticky? Ano, kombinace psího čichu a správné taktiky totiž dávají fantastické možnosti. A ve světě už si to dávno uvědomují.

A asi nikoho nepřekvapí, že ve využití psů pro bezpečnostní a záchranářské složky jsou nyní ve světě velmocemi země jako Spojené státy, Izrael, či třeba Francie. A například heslo izraelských kynologických záchranářů „Co člověk nevidí na metr, my cítíme na sto metru,“ přesně vystihuje možnosti čtyřnohých záchranářů. Stačí letmý dotaz u odborníků, či pohled do studií na toto téma, aby člověk zjistil, že jeden kvalifikovaný pes dokáže v závislosti na podmínkách nahradit třeba i 120 metrů širokou rojnici, přičemž jeho postup terénem je daleko rychlejší. Navíc jeho schopnost detekovat člověka není, na rozdíl od policistů v rojnici či helikoptéry, závislá na viditelnosti či teplotě a mohou tedy pracovat i v noci.

Odborná a pracovní kritéria, která musí splňovat psí záchranáři zařazení do hasičské jednotky, odpovídají světovým standardům. Pokud by olomoučtí policisté vznesli požadavek na jejich nasazení, hasiči jsou schopní zařídit i jejich svoz na místo nasazení. Ale asi nejparadoxnější na celé situaci je to, že mezi tyto kvalifikované záchranářské specialisty se nedávno zařadilo i několika psovodů ze samotné Policie ČR. A jeden z nich dokonce pracuje přímo na kynologickém odboru policejním prezídiu. Zdá se však, že ani tato skutečnost nedokázala policejním aparátem pohnout a prolnout natolik, aby olomoučtí policisté tuto možnost vzali na vědomí.

Ať už je přesná doba úmrtí malého Matěje jakákoliv, pokus o pátrací akci v celé nahotě ukázal, jak moc byrokratický moloch a nekompetence tuzemskou policii ovládá. Z celé akce je jasné, že nejen policejní aparát, ale ministerstvo vnitra jako celek, není v současnosti schopné koordinovat ani to, aby levá ruka věděla co dělá pravá. Jak jinak si vysvětlit, že má k dispozici specialisty, kteří by mohli zachránit lidský život, ale ti zůstávají sedět doma?.

Vysvětlení může být několik. Možná je olomoučtí policisté nepovolali proto, že o jejich existenci prostě ani nevědí. Možná je nepovolali proto, že vztahy mezi policií a hasiči také nejsou úplně ideální. Ať už je ale důvod jakýkoliv, na tuto neschopnost a zkostnatělost celého bezpečnostního aparátu v zemi doplácejí ti nejnevinnější. Totiž ti, jejichž životy mají být chráněny a zachraňovány. A v tomto případě možná i malý Matěj.

Autor: Dušan Stuchlík

Autor pracoval jako reportér v MFD, LN a ČT. Bezpečnostní a záchranářskou problematikou se dlouhodobě zaobírá. Nyní působí jako editor v záchranářském magazínu Rescue Report.

{rokcomments}