Předchozí filtr Fluval 102, tedy prehistorická druhá série dokázal bez problému a velmi tiše pracovat 10let. Kdyby byl čas a chuť zjišťovat co se porouchalo, tak by se pravděpodobně dokázal opět zprovoznit, jenže doba pokročila a v obchodech již byla pátá generace.

Filtry 5. generace jsem si původně vyhlídnul a chtěl pořídit. Nicméně jsem se před finální objednávkou podíval na oficiální stránky společnosti Hagen (fluvalblog) a tam jsem se dočetl, že v Německu již byla uvedena jako žhavá novinka šestá generace těchto proslulých filtrů.

Jaké to bylo překvapení zjistit, že v Německu jsou tyto filtry již dva měsíce v prodeji a v ČR o nich není ani zmínka. Rozhodl jsem se tedy vyčkat. Čekání se vyplatilo a po třech měsících se objevil první online obchod, který začal tuto 6. generaci filtrů nabízet. To byl okamžik, kdy byl filtr objednán.

Rozhodl jsem se pro verzi 206, která je určena pro akvária do objemu 200 litrů. Cena tohoto filtru (úplné novinky) byla paradoxně nižší, než cena o generaci staršího filtru Fluval 205.

Hlavní výhody vrze 206 oproti 205

• vyšší výkon 780l/h oproti 680l/h u verze 205
• zachování stejné spotřeby elektřiny, obě verze mají spotřebu 10W
• menší vydávaný hluk u nové generace
• záruka 3 roky

Obsah balení

Filtr byl úhledně zabalen ve velké krabici. Obsahovala vlastní nádobu filtru, hlavu filtru s čerpadlem a filtrační košíky s náplněmi. Dále byla přibalena hadice s nasáváním a výpustí vody do akvária s příchytkami. Filtr byl tedy okamžitě schopen fungování, nebylo zapotřebí nic dalšího dokupovat.

Instalace a resumé

Složení a zprovoznění filtru bylo velmi jednoduché. Stačilo odstranit obaly, nainstalovat hadice do akvária, všechno zapojit. Pomocí vychytaného ventilu/pumpičky na vrchní straně filtru se voda z akvária jednoduše napumpovala do filtru (nebylo vůbec potřeba nasávat vodu do hadice…) a filtr se sám velmi efektivně odvzdušnil. Následně stačilo zapojit do elektřinu a začal hezky fungovat. První hodinu/dvě se nicméně stále ve filtru objevovali bubliny vzduchu a a plný výkon fungoval jen občas. Bylo to způsobeno pravděpodobně vzduchem ve filtračních materiálech, který ovšem postupem času vyprchal. Následně po dokonalém odvzdušnění filtr funguje velmi dobře a jsem s ním maximálně spokojen.

Při vlastnění několika málo domén (třeba 10 CZ domén) je cena u dosavadního registrátora okolo 220Kč. Při velkém množství domén je možné dosáhnout na cenu 184Kč. Ovšem dosáhnout premium podmínek není pro většinu malých zákazníků možné.

Konkurence může ovšem nabídnout výrazně nižší cenu. Tento měsíc nabízí dokonce registrátor Wedos CZ doménu za 150Kč pro všechny. To znamená úsporu cca 70Kč na jednu doménu za rok.

Cena za nesledování konkurenčních nabídek při 10ti kouscích CZ domén je přibližně 700Kč ročně. Více domén znamená ještě větší úsporu. Stačí překonat odpor k novinkám, odpor ke změně administrace doménového registrátora a obětovat trochu času k úsporám. V případě, kdy máte multihosting s DNS hostingem, je změna registrátora ještě jednodušší a opravdu to jediné, co se mění, je nová administrace, jiné heslo a jiná fakturační společnost. Nic jiného není třeba měnit a úspora je okamžitá.

Několikaleté zanedbávání by přineslo ještě víc zbytečně vyhozených peněz. Moje úspora 700Kč ročně s předpokladem, že tento registrátor má celou dobu přibližně o 70Kč nižší ceny, činí 2100Kč za poslední tři roky. To už není nezanedbatelná suma.

Podobně se dá ušetřit na jiných službách. Obzvláště v IT se cenová situace může měnit každý rok. Bankovnictví a telekomunikace je další podobná oblast. Je zapotřebí překonat lenost a pohodlnost

Nastavení hostované domény pod Wedosem je velmi jednoduché. V zákaznické části administrace, v sekci DNS je zapotřebí vyplnit pouze několik MX záznamů.

Nastavení od Googlu

Nastavení Wedosu

Wedos má menší specifikum v tom, že na konci adresy nemůže být tečka a současně nemá vyhrazenou část pro číselné zadání priority.

Ukázka přidání MX záznamu

Stačí jednoduše zvolit typ MX záznamu a do dat napsat nejdříve číslo priority, pak mezeru a pak vložit adresu Google serverů. Jakmile jsou přidány všechny záznamy, stačí aktualizovat DNS zónu a za pár minut maily na Googlu fungují.

Poznamenáno z důvodu chybějících informací ohledně tohoto tématu na stránkách Wedosu. ^^

Například v headeru je problém vypsat titulek v následujícím formátu: Moje stránka -> Kategorie -> Podkategorie -> Samotný titulek stránky.

Žádné řešení toho problému pro více kategorií a podkategorií není oficiálně popsáno a dávat do hlavičky další loop rozhodně dávat nechci, takže jediné funkční řešení je bohužel toto (stále tam musí být cyklus), které vypisuje jen jednu kategorii hned nadřazenou příspěvku.

<title><?php bloginfo('name'); ?> <?php if ( is_single() ) { ?> &raquo; <?php
foreach((get_the_category()) as $category) {
echo $category->cat_name . ' ';
} ?> <?php } ?> <?php wp_title(); ?></title>

Poznámka napsána, neboť jsem aspoň tohle částečné řešení musel použít na pokerak.cz, kde vypisovat titulky dle defaultního nastavení templatu by bylo velmi nepěkné.

Pro každého WordPress nadšence existuje jednoduchá varianta, jak si do stránek (respektive šablony vzhledu) vložit jednoduchý odkaz, který automatický vkládá odkaz článku/stránky a případně i titulek.

Facebook

<a href=”http://www.facebook.com/sharer.php?u=<?php the_permalink() ?>&t=<?php the_title(); ?>” rel=”nofollow” alt=”Sdílet článek na facebooku” ><img src=”http://vase-adresa-ikonek-facebook.png” border=”0″ /> Facebook</a>

Twitter

<a href=”http://twitter.com/home?status=Zajímavý článek na <?php the_permalink() ?>” rel=”nofollow” alt=”Sdílet článek na twitteru” ><img src=”http://vase-adresa-ikonek-facebook.png” border=”0″ /> Twitter</a>

Ukázka, jak mohou vypadat

Facebook Twitter

Free pack sociálních ikon

Je-li vhodné si stáhnout nějaký volně dostupný balíček ikonek těchto nejznámějších služeb.

Já používám tento http://www.webstockbox.com/downloads/free-social-media-bookmark-icon-digg-twitter-stumbleupon-facebook-ect/

Vyvstává zde otázka, jestli vůbec tihle všichni mohou poskytnout dostatečnou zpětnou odezvu. Nemohou. Jediný, kdo poskytne největší a nejlepší zpětnou vazbu jsou samotní hráči (obzvláště platící zákazníci) a jejich hráčská komunita.  Je až s podivem, kolik společností takovou základnu úplně ignorují. Paradoxní je, že s komunitou umějí lépe pracovat tradiční vývojáři než společnosti, které mají své hry online, často založené na technologii Flash. Určitá část tohoto ignorování může být způsobena určitou nepružností těchto webových technologií, ale i tak to nemůže omlouvat vše.

Takové ignorování komunity může mít různé průběhy a může být různě rozsáhlé, ve stručnosti bych ty nejdůležitější shrnul do několika bodů.

• Nezájem – o názor hráčů. Na herní fóra nepřispívají samotní vývojáři či jiní interní zaměstnanci podpory a o komunitní fóra se starají pouze samotní hráči, kteří vlastně ani neví co se děje. Hráči cítí, že se o ně nikdo nezajímá.
• Neochota – informovat o dalším vývoji. Obzvláště u online her hráči netuší, co je čeká a zdali vůbec je nějaký plán dalšího rozvoje a zdali má cenu vůbec pokračovat v hraní.
• Nenaslouchání – hlasu komunity a hráčů. V mnoha případech hráči hrají hru dlouhou dobu a sami mají velmi podmětné návrhy, které by jim přinesli více zábavy, více odehraných hodin a i více investovaných peněz. Tím, že se všechny tyto názory ignorují, nevezme se ani myšlenka nebo inspirace, dochází k frustraci hráčů, kdy je jim nucen jiný styl a způsob hry, než by si přáli.
• Nemožnost – se podílet na vývoji. Počínaje úplným ignorováním všech návrhů hráčů až po absenci API nebo jiných možností vlastní customizace (jak dát hráčům možnost projevit svou kreativitu nebo programátorské schopnosti) se herní společnost opět připravuje o potenciální budoucí nápady, rozšíření a také o část loajality hráčů.
• Nevyrovnanost – v obtížnostech hraní. Dnešní častý model freemium zaručuje velké rozmezí (ne)vyrovnanosti platících a neplatících hráčů. Stejná nevyrovnanost může být mezi málo často hrajícími a hráči už na hře téměř závislými. Příkladů by se našlo plno a opět platí, že ani jedna strana by neměla mít pocit nespravedlnosti.

Nějaké další nápady, které ovlivňují požitek a radost ze hry kvůli vývojářům se špatnou zpětnou vazbou? Podělte se o ně zde v komentářích:-)

První společností je Matrix Games. Pro většinu lidí a hráčů naprosto neznámá, ale pro fanoušky komplexních hardcore strategických a taktických her je to pojem. Neprodávají stovky tisíc kopií, ale jejich komunita je tak silná, že nepotřebují vydávat žádné demoverze, všechny hry se prodávají přes jejich vlastní obchod a některé jsou celkem drahé. Přes tohle všechno jsou vývojáři na fórech velmi aktivní, rychle opravují bugy a optimalizují hry podle přání hráčů, do her zapracovali mnoho hráčských nápadů a dokonce i dle jejich požadavků vytvořili nové hry.

Druhou společností je Paradox Interactive. Toto jménu už bude pro více lidí známější, neboť série Hearts of Iron nebo Europa Universalis jsou známé a populární hry. I zde jde vidět velmi pěkné a vstřícné chování k hráčské komunitě. Vývojáři s fanoušky velmi intenzivně komunikují, ke každé hře je v době vývoje zveřejňován pravidelný „Deník vývojáře“ k určité stránce hry, nejčastěji požadovaná funkčnost hráči bývá často implementována a plno návrhu od hráčů je též implementováno anebo použito k inspiraci. Velmi markantní je podpora komunitních vývojářů, kdy k většině her vzniká velké množství různých hráčských módů a ty nejlepší dokonce společnost pomáhá vydat jako placený Add-on, datadisk nebo rozšíření, kdy ovšem cena je skromná a většinou v rozmezí od 9$ do 20$.

Síla komunity a jejich tvůrců byla u Paradox Interactive taková, že v jednu chvíli došlo k paradoxu, kdy na dva roky starou hru se vyvíjelo velké množství módů, z původní verze také vzniklo několik úplně upravených a dá se říct nových her a přitom na aktuální, úplně nově vydané pokračovaní série se jen stěží oznamovalo, že hráčští vývojáři budou portovat a vyvíjet mody na novou verzi. Postupem času se situace změnila a zároveň Paradox Interactive donutila vydat výrazně vylepšené datadisky s větším důrazem na spokojenost hráčů a jejich dlouho požadované nápady.

Na těchto dvou příkladech je jasně vidět velké množství přínosných věcí a synergických vazeb pro obě strany. Vstřícnost a informovanost na jedné straně má za následek větší a těsnější spojení uživatelů/hráčů/zákazníků se společností, je vidět jejich větší aktivita jak na fórech, tak při vytváření herních módů a také lze pozorovat nějaké % menší míru pirátství.

Spokojený hráč a zákazník v jedné osobě znamená i spokojeného vývojáře. Spokojenost se samotnou hrou a s přidanými službami kolem (jak by dalo nazvat vše, co se děje kolem komunit soustředěných u jednotlivých her) přináší ještě větší užitek.

Problém nastane, když si firemní manageři rozhodnou nějak tak ala je třeba šetřit na IT výdajích a je řečeno správcům, najděte si nějakou levnou variantu, kde nebudeme muset nic platit, popřípadě zaplatíme méně licencí, než je třeba.

Vzniká problém, neboť neexistuje kvalitní řešení zdarma pro komerční použití. Kvalitní antiviry se poskytují zdarma pouze pro osobní a domácí uživatele. To vše je ve firemním prostředí nepoužitelné.
Najdou se bezplatné výjimky, ale na úkor kvality. Jeden pěkný článek na toto téma na Raymond.CC blog^[en]. Jako jediný použitelný se nakonec dá použít Comodo Antivirus^[en], který je pro všechno použití zdarma. Viz výňatek z licence:

Comodo Security Software. Comodo Internet Security (CIS) may be used royalty-free for both commercial and personal use. CIS includes the Comodo Firewall and Antivirus products. No technical or customer support is provided for CIS separate from the Products described in section 2.5. Installation of CIS may include installation of additional Products. Use of these Products may be disabled until you pay for the Products.

Comodo je tudíž jediný použitelný v komerční sféře a poskytuje slušnou základní ochranu. Obdržel i nějaké ocenění, kterými se chlubí na svých www stránkách, ale pro mě osobně kvalit jiných řešení nedosahuje(obzvláště iritující je velmi pomalé skenování).

Celiaci, kteří museli začít dodržovat bezlepkovou dietu měli své oblíbené pochutiny a chipsy Pringles mezi ně určitě u mnoha patřili.

Při mém pobytu v Anglii jsem si všiml, že jejich  verze chipsů u modifikovaného škrobu uvádí gluten free. To je uvedeno u všech chipsů, které jsou vyrobeny v původním závodě v Belgii.

Závod v Maďarsku, který tyto chipsy též dodává do ČR, tak nic takového neuvádí.

Je tedy otázkou jak tyto údaje interpretovat. Tedy opravdu v Evropě jsou různé kvality produktů pro různé státy a nebo mají vAnglii nějakou povinnost uvádět více informací.

Já celiakií taky trpím, ale tyto červené Pringles original vyrobené v Belgickém závodě normálně konzumuji a žádné nepříjemnosti nebo jakékoliv symptomy citlivosti na lepek u sebe nepozoruji. Pro sebe je považuji za bezpečné a zajímal by mě názor ostatních, jestli i jiní celiaci tyto chipsy konzumují?