Připomeňme, jak vlastně WordPress funguje a jaké má typy obsahu ve výchozím stavu. Je jich celkem pět, ale vlastního publikování se týkají dva: Post a Page, tedy v českém překladu WordPressu Příspěvek a Stránka. Příspěvek slouží typicky jako hlavní nástroj při vytváření obsahu webu, lze ho komentovat, je opatřen datem, možností kategorizace, štítkování, a dalšími funkcemi. Stránka pak slouží jako místo pro publikování doplňujících informací, sekce „O nás“ apod.

Vytvořením dalšího vlastního typu obsahu získáme konfigurovatelné místo pro publikování dalšího druhu informací. Vznikne například možnost přidávat stránky, které však budou mít své vlastní kategorie, své vlastní štítky a budou odlišeny i vlastní URL adresou – trvalým odkazem, který se bude lišit od základní struktury aplikované na výchozí příspěvky a stránky.

Kód s těmito funkcemi se vkládá do souboru ve složce používaného motivu vzhledu functions.php, tedy například wp-content/themes/twentyten/functions.php. Plugin Custom Post Type UI to ale zařídí za vás.

Po instalaci a aktivaci pluginu se v nabídce administrace objeví blok Custom Post Types, kde si hned můžete všimnout odkazu Manage Post Types a Manage Taxonomies. V praxi tedy existují typy obsahu jako takové a dále určitá kategorizace, která je na konkrétní zvolený typ navázána.

Začneme ale od začátku.

Vytvoření typu obsahu a taxonomie

Pro vytvoření typu obsahu a jeho kategorií stačí použít odkaz Add New. Vyplnit název typu obsahu a jeho jméno, které se bude zobrazovat v administraci.

Vytvořit vlastní typ obsahu

Kliknutím na odkaz Advanced Options se dostanete k dalšímu nastavení, kde je možné definovat další chování, například již zmíněné použití vlastní struktury trvalých odkazů, použití funkcí příspěvku (Title, Excerpt, Author atd., viz screenshot) a také napojení na ve WordPressu existující taxonomii, tedy na kategorie a štítky.

Nastavení vlastního typu obsahu

Celé nastavení je možné vložit ručně do souboru functions.php, stačí kliknout v přehledu typů obsahu (odkaz Manage Post Types) na odkaz Get Code.

Po vytvoření se v nabídce administrace objeví další blok s novým typem obsahu, v případě pokusů na screenshotech má název Slovník. Jeho pozici v menu lze ovlivnit při vytváření.

Jak je vidět na obrázku vlevo, funkce jsou stejné jako u klasického příspěvku Post. Pod odkazem Slovník najdu seznam příspěvků se všemi náležitostmi, které jsem si sám zvolil, odkazem Add Slovník vytvořím nový příspěvek a na stránce pod odkazem Post Tags mohu spravovat štítky, které jsou v tomto případě společné s těmi již ve WordPressu existujícími. Novou taxonomii jsem totiž v tomto případě nevytvářel.

Dosáhl jsem však toho, že mám na webu speciální stránky pro zvláštní typ obsahu. Stránky mají štítky, můžu je zobrazovat kde chci a navíc se zvláštní URL adresou. Nepletou se mi mezi běžné příspěvky a pomocí taxonomie tak mohu na jednom webu vytvářet více oddělených částí, které spolu nemusí mít vůbec nic společného.

Plugin Stealth Publish umí vyřadit příspěvek z RSS výstupu webu a z přehledu na hlavní stránce. Článek tedy sice publikujete, ale dozví se o něm jenom ten, co ho bude přímo potřebovat a hledat.

Po aktivaci pluginu je v administraci při publikování příspěvku k dispozici zatrhávací políčko.

Jakmile jej zatrhnete, aktivují se výše zmíněné funkce pluginu. Pokud budete chtít některé z výchozího chování změnit, návod je na oficiálním webu.

Například vložením tohoto kódu do souboru šablony functions.php bude sice příspěvek z RSS vyřazen, ale v přehledu na titulní stránce webu se zobrazí.

add_filter( ‘stealth_publish_meta_key’, ‘override_stealth_publish_key’ );
function override_stealth_publish_key( $custom_field_key ) {
return ‘_my_custom_stealth-publish’;
}

Stealth Publish ke stažení

http://wordpress.org/extend/plugins/stealth-publish/

Pro WordPress.com jsou k dispozici i podrobnější statistiky. Ty například říkají, že uživatelé této služby vytváří asi 500000 příspěvků každý den.

Více na http://en.wordpress.com/stats/posting/

Weby na WordPress.com potom navštíví více než 287 milionů lidí každý měsíc a zobrazí při tom více než 2,5 miliardy stránek.

Více na http://en.wordpress.com/stats/traffic/

WordPress se už zdaleka nepoužívá pouze pro vytváření blogů. Vznikají na něm nejrůznější projekty, velké magazíny, komunitní i komerční weby.

http://en.wordpress.com/stats/

WordPress 3.2 nese jméno slavného skladatele a pianisty George Gershwina a hlavním cílem bylo celý systém zrychlit a vylepšit po stránce uživatelské přívětivosti.

Nový výchozí motiv vzhledu se jmenuje Twenty Eleven a je napsán v HTML5.

Hlavní změny a zlepšení

Největší na první pohled viditelnou změnou je vylepšený design administrace, přepracovaný editor a postranní panel s nabídkou (menu).

Administrace WordPress 3.2

Ta se dá nově také skrýt kliknutím na odkaz Collapse menu ve spodní části, takže pak neruší při psaní. Jak je vidět na screenshotu dole, klasické položky jsou při použití této funkce nahrazeny ikonkami a další možnosti se zobrazí až při dotyku kurzorem myši.

Update: Jak jsem byl upozorněn v komentáři, tato funkce byla dostupná již dříve.

Změn a rozšíření položek se dočkala také administrační lišta dostupná na webu v jeho horní části (Admin Bar).

A ještě jedna opravdu zajímavá novinka. Od verze 3.2 budou při aktualizaci systému nahrazovány pouze ty soubory, kterých se aktualizace týká. Pokaždé tak nebude potřeba přepisovat celý WordPress.

WordPress.org – WordPress 3.2 now available

Všechny pluginy jsem nezkoušel, ale podle popisovaných funkcí se mi zdá nejlepší ten, který se jmenuje prostě Facebook Like Button. Umí vložit tlačítko na určené místo na stránky a příspěvky a leccos se dá i nastavit, viz screenshot možné konfigurace přímo v administraci.

Facebook Like Button

Výhodou je, že button se dá vložit i na zvolené místo přímo v obsahu, a to jednoduchou značkou:

[ fb_like ]

(bez mezer)

A očekávatelný výsledek:

Facebook Like Button ke stažení

http://wordpress.org/extend/plugins/facebook-like-button/

Plugin se jmenuje Custom Login Page. Po jeho instalaci a aktivaci se odkaz vedoucí na stránku s možnostmi konfigurace objeví mezi ostatními v levém bloku Nastavení.

Úprava přihlašovací stránky WordPressu

Konfigurace není zrovna snadná, protože odkazy k obrázků je třeba zadat ručně, stejně jako jejich pozici (v případě pozadí stránky) a jejich opakování.

Například obrázek ve středu nahoře má pozici top center, neopakuje se, takže no-repeat.

Toto nastavení není zrovna snadné pro uživatele, který nezná kaskádové styly (CSS), ale plugin je na rozdíl od konkurenčního Custom Login stabilní a nedělá v kombinaci s jinými žádné problémy.

Custom Login Page ke stažení

http://wordpress.org/extend/plugins/wp-custom-login-page/

Takže ještě jednou a jasněji: Child theme je motiv vzhledu uložený ve svém vlastním adresáři, který slouží jako doplněk k jinému motivu vzhledu. V praxi se používá proto, že když chcete v aktuálně používaném motivu něco změnit, o tyto provedené změny přijdete v okamžiku, kdy motiv aktualizujete, protože jednotlivé soubory motivu jsou při aktualizaci přepsány.

V praxi to znamená, že když chci upravit styl nějakého motivu, tedy soubor style.css, protože se mi nelíbí třeba barva pozadí, vytvořím Child Theme. Původní šablony se vůbec nedotknu a nebudu do ní nijak zasahovat.

Postup pro vytvoření Child Theme

V adresáři wp-content/themes vytvořte složku se svým názvem, pro účely tohoto článku ji pojmenuju CHILD a rodičovskému motivu budu říkat FATHER.

Ve složce CHILD vytvořte soubor style.css

Na začátek tohoto souboru napište:

/*
Theme Name: CHILD
Template: FATHER
*/

@import url(„../FATHER/style.css“);

Theme Name je název nového motivu vzhledu.

Template je název rodičovského motivu, ale pozor! Zde je nutno zadat název složky s rodičovským motivem, a to s ohledem na velikost písmen!

@import url(„../FATHER/style.css“); – tento zápis importuje rodičovský stylopis do nově vytvořeného.

V něm se pak provádí všechny potřebné změny, úpravy, doplnění atd. Stejným způsobem lze upravit i další soubory, tedy použít jejich kopii v podřízeném motivu a tam je upravit. Při aktualizaci rodičovské šablony tak nedojde k přepsání vlastních změn.

Další informace na codex.wordpress.org/Child_Themes

Tlačítko se na konci března objevilo ve výsledcích hledání Google.com a okamžitě také přišlo upozornění, že bude k dispozici i pro webové stránky. Stalo se tak 1.6.2011.

Webmaster jej může umístit na své stránky a nechat „plusovat“ svůj obsah návštěvníky. Ti uvidí oplusovaný obsah svých přátel (v rámci profilu Google) a ovlivní tak i své vlastní výsledky vyhledávání (Google lépe zacílí na konkrétního uživatele).

Pro vložení tlačítka přímo do kódu webu stačí navštívit oficiální stránku a zkopírovat odtud krátký Javascript, který se umístí do kódu na konec, a značku, která se umístí na místo, kde se má +1 button zobrazit.

Pro WordPress taktéž vznikl plugin, po jehož instalaci se tlačítko vkládá buď samo, speciální značkou do obsahu příspěvku, nebo značkou do zdrojového kódu šablony.

Google +1 Button

Odkaz ke stažení:

http://wordpress.org/extend/plugins/google-1/

Cituji přesně:

Opět záleží na tom, jaký web vlastně děláte. V případě osobního weblogu stačí složit trvalý odkaz ze jména článku, tedy použít značku %postname%. Odkaz bude vypadat takto:

http://www.example.cz/nadpis-prispevku

Nastavení trvalých odkazů

V knize jsou popsány všechny značky a přidávám i další doporučení. Na oficiální stránce http://codex.wordpress.org/Using_Permalinks se však píše, že z hlediska výkonu webu je doporučováno nezačínat textovou částí odkazu, protože při větším množství stránek by mohlo dojít k potížím. Je proto lepší začít odkaz například značkou %year% nebo ID příspěvku.

Nastavení trvalých odkazů

For performance reasons, it is not a good idea to start your permalink structure with the category, tag, author, or postname fields. The reason is that these are text fields, and using them at the beginning of your permalink structure it takes more time for WordPress to distinguish your Post URLs from Page URLs (which always use the text „page slug“ as the URL), and to compensate, WordPress stores a lot of extra information in its database (so much that sites with lots of Pages have experienced difficulties). So, it is best to have at least two path segments in your post’s permalink structure such as /%year%/%postname%/ or even /posts/%postname%/. (Some people recommend /%post_id%/%postname%/ which works for performance reasons but others recommend against it because it is unfriendly to users in the many contexts in which users interact with URLs.)

Můj názor na celou věc se nijak nemění. Sám používám různé struktury trvalých odkazů a nezaznamenal jsem žádné potíže. Pokud ale chystáte nějaký velký web, je dobré se nad tím zamyslet i z tohoto pohledu.

Jakmile uspokojím aktuální poptávku, na tomto webu nebude kniha nadále nabízena.