Roční, měsíční a desetidenní dálniční kupóny jsou jako obvykle určeny pro vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny.

• Cena ročního kupónu pro rok 2013 je určena na 1500 Kč a má platnost 14 měsíců  (od 1. 12. 2012 – 31. 1. 2014).
• Cena měsíčního kupónu je 440 Kč a platí v den vyznačený na kupónu a bezprostředně následující měsíc. Konec platnosti je v den, který se číselně shoduje se dnem vyznačeným na kupónu. Není-li takový den v příslušném kalendářním měsíci, připadne konec platnosti na jeho poslední den.
• Cena desetidenního kupónu je 310 Kč a jeho platnost počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím desátého kalendářního dne.

Při koupi si dálniční známku pečlivě prohlídněte, obsahuje standardní ochranné prvky. Zejména dejte pozor na:

• barevnost dálniční známky
• ostrost znaků
• jemnost gilošů
• celkovou kvalitu dálniční známky

Na každém prodejním místě by měl být k dostání letáček, jak dálniční kupón vypadá.

Objekty zkoumání – seřazeno sestupně podle počtu případů na konkrétní objekt:

• křížené tahy – určení posloupnosti tahů (psacího prostředku, tisku a otisků razítek) – co bylo dříve vyhotoveno,
• směnka – určení pravosti směnky, zda se směnkou nebylo manipulováno,
• kvalita tisku (tiskoviny, kalendář, kniha, katalog aj.),
• otisk razítka – pravost či reprodukce otisku razítka nebo padělané razítko,
• jízdenka IDS – zjištěné pravosti, pozměnění či zda se jedná o padělek,
• pravost písemnosti, stáří písemnosti,
• jízdenka MHD – určení pravosti, pozměnění či zda se jedná o padělek,
• technický průkaz – pravost, padělek či pozměněný doklad,
• psací prostředek – skupinová shodnost či rozdílnost,
• nálepky STP – ochranné prvky v kontrastu s použitým designem,
• emisní plakety – ochranné prvky – doporučení,
• stírací losy – technologie výroby a ochranné prvky,
• termopapír – zčitelnění již stářím znehodnoceného a vybledlého či zmizelého záznamu na termopapíře,
• padělaná listina – určení jakým způsobem bylo do listiny zasahováno,
• doklad totožnosti – určení pravosti či pozměnění dokladu.

Dne 10. 04. 2012 bylo možné vidět na ČT1 v Událostech reportáž o padělání cenin, listin a písemností (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/171671-cesi-nasli-unikatni-zpusob-jak-se-branit-padelkum/). V této reportáži se objevila zmínka o novém ochranném prvku NeTS, který ztíží padělatelům práci při případném padělání písemností. Tento unikát nabízí firma DaveTon consulting company s.r.o. – www.daveton.cz

Začátkem roku 2012 je vydáván nový občanský průkaz (ID karta) se strojově čitelnou zónou. Občanský průkaz je vydávám ve dnou variantách: s čipem nebo bez čipu. Tato ID karta je vyrobena ve formě plastové karty o rozměrech 54 mm x 85,6 mm (velikost platební karty), má laserově gravírovanou fotografii a gravírovaný podpis. Jméno, příjmení a číslo dokladu jsou provedeny gravírováním, které lze rozeznat hmatem. Oba občanské průkazy jsou vzhledově stejné, liší se pouze tím, že na zadní straně je nebo není umístěn kontaktní čip.

Nově mezi volitelné údaje patří :

1. rodinný stav,
2. registrované partnerství
3. titul
4. od 1. 1. 2017 bude volitelným údajem také trvalý pobyt.

Nové je řešeno i zkracování dlouhých jmen a příjmení, pokud se nevejdou na stranu dokladu. Nelze-li zapsat druhé jméno, zapíše se první jméno uvedené v rodném listě a místo druhého jména se zapíše první písmeno s tečkou. Obdobné se postupuje v případě zápisu složeného příjmení. Nezkrácená podoba jména a příjmení se zapisuje do rubriky „ÚŘEDNÍ ZÁZNAMY“.

Do kontaktního elektronického čipu lze nahrát elektronický podpis, což zajišťují akreditovaní poskytovatelé certifikačních služeb (vydání kvalifikovaného certifikátu je ovšem zpoplatněno). Další údaje bude možné do čipu nahrát, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Neoprávněné nahrání údajů do čipu je přestupkem, za který lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

Názvy rubrik se tisknou pouze v případě, že je vyplněn obsah rubriky (např. pokud si občan nepřeje zapsání údaje o rodinném stavu nebo nemá titul, nebude ani vytištěn název rubriky „RODINNÝ STAV“ nebo „TITUL“. Pokud není zkracováno jméno a příjmení, netiskne se název rubriky „ÚŘEDNÍ ZÁZNAMY“).

Zákon ze dne 6. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Níže naleznete přepis tohoto zákona:

Čl. I
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb.,
se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů (dále jen „státní
orgány“)“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“.
2. V § 1 odst. 1 se slova „občanů nebo organizací“ nahrazují slovy „fyzických nebo právnických osob“.
3. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Tento zákon upravuje
a) podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti,
b) práva a povinnosti znalců a tlumočníků,
c) podmínky činnosti znaleckých ústavů,
d) působnost ministerstva spravedlnosti a krajských soudů při výkonu státní správy znalecké a tlumočnické činnosti,
e) odpovědnost za správní delikty při výkonu znalecké a tlumočnické činnosti.“
4. V § 2 odst. 1 části věty před středníkem se slovo vykonávají“ nahrazuje slovy „mohou vykonávat pouze“.
5. V § 2 odst. 2 a v § 12 odst. 2 se slova „státními orgány“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“.
6. V § 3 odst. 2 se slovo „hluchoněmými“ nahrazuje slovy „neslyšícími a hluchoslepými“.
7. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky “.
8. V § 4 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která znějí:
„b) je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu,
c) je bezúhonný,
d) nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle tohoto zákona,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena e) až g).
9. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena
a) za úmyslný trestný čin, nebo
b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena“.
10. V § 5 odst. 2 se slova „státní orgány“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“ a slova „příslušné orgány společenských organizací, jestliže to vyplývá z úkolů těchto organizací“ se nahrazují slovy „občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo nadace, jestliže to vyplývá z předmětu jejich činnosti“.
11. V § 7 odst. 2 se slova „trvalé bydliště“ nahrazují slovy „místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince“.
12. V § 7 odst. 3 a v § 21 odst. 3 se slova „pověřenectvu Slovenské národní rady pro spravedlnost a“ zrušují.
13. V § 8 se slova ,,a ve stanovené lhůtě“ nahrazují slovy ,, , ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni“.
14. V § 9 odstavec 2 zní:
„(2) Orgány veřejné moci ustanovují zpravidla Strana 5818 Sbírka zákonů č. 444 / 2011 Částka 153 znalce (tlumočníky), kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání se znalcem (tlumočníkem).“.
15. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
„§ 10a (1) Znalec (tlumočník) je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké (tlumočnické) činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí, použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou (tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.
(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké (tlumočnické) činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec (tlumočník) povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit orgán veřejné moci, který znalce (tlumočníka) ustanovil, nebo ten, pro nějž znalec (tlumočník) znaleckou (tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.“.
16. V § 12 odst. 1 větě první a v § 22 odst. 1 se slova „státním orgánem“ nahrazují slovy „orgánem veřejné moci“.
17. V § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Odmítne-li znalec (tlumočník) bez vážného důvodu provést úkon, sdělí to orgán veřejné moci krajskému soudu, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán.“.
18. Na konci § 15 se doplňuje věta „Deník je možno vést v listinné nebo elektronické podobě.“.
19. V § 16 odst. 2 se za slovo „je“ vkládá slovo „zejména“.
20. § 17 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní: „Odměňování a náhrada nákladů
§ 17(1) Znalec (tlumočník) má za podání posudku (provedení tlumočnického úkonu) právo na odměnu.

(2) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu.
(3) Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě.
(4) Není-li odměna určena podle odstavců 2 a 3, řídí se smlouvou mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický úkon) objednala.
(5) Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník) povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu2).
2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“.
21. V § 18 odstavec 1 zní:
„(1) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, má znalec (tlumočník) dále právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem (tlumočnickým
úkonem).“.
22. V § 18 odst. 2 se slova „ušlé mzdy“ nahrazují slovy „ušlého výdělku“, slova „ke státnímu orgánu“ se nahrazují slovy „k orgánu veřejné moci“ a slova „státní orgán“ se nahrazují slovy „orgán veřejné moci“.
23. V 18 odst. 3 se slova „ke státnímu orgánu“ nahrazují slovy „k orgánu veřejné moci“.
24. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li odměna dohodnuta podle § 17 odst. 4 a není-li ve smlouvě mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadala, dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada nákladů.“.
25. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou
č. 3 zní:
„(1) Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst. 2 a 3 a § 18 odst. 1 až 3 je znalec (tlumočník) povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku (provedením tlumočnického úkonu)3). Její výši určí orgán, který ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku (provedení tlumočnického úkonu). Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.
3) § 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.“.
26. V § 19 odst. 2 se za slovo „odměn“ vkládají slova „podle § 17 odst. 2 a 3“. Částka 153 Sbírka zákonů č. 444 / 2011 Strana 5819
27. § 20 včetně nadpisu zní:
„Pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka
§ 20
(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka), pokud
a) bylo proti znalci (tlumočníkovi) zahájeno trestní
stíhání pro úmyslný trestný čin; toto pozastavení
končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
se toto trestní stíhání končí,
b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka)
k právním úkonům; toto pozastavení
končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
se řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka)
k právním úkonům končí, nebo
c) má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit
výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody.
(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského
soudu rozhodne o pozastavení práva vykonávat
činnost znalce (tlumočníka), pokud o to znalec (tlumočník)
z vážných důvodů sám požádá, nejdéle však
na 4 roky.
(3) Opravné prostředky proti rozhodnutí vydanému
podle odstavce 1 nemají odkladný účinek.
(4) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost
znalce (tlumočníka) nesmí znalec (tlumočník) vykonávat
znaleckou (tlumočnickou) činnost.
(5) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce
(tlumočníka) a ukončení pozastavení tohoto práva podle
odstavců 1 a 2 zaznamená ministerstvo spravedlnosti
nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců
a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních
dnů poté, co se rozhodnutí o pozastavení práva
vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným
nebo kdy se ministerstvo spravedlnosti, nebo
předseda krajského soudu dozvěděli o ukončení pozastavení
tohoto práva.“.
28. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které
včetně nadpisu znějí:
„Zánik práva vykonávat znaleckou
nebo tlumočnickou činnost
§ 20a
Právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost
zaniká znalci (tlumočníkovi)
a) smrtí,
b) prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
c) zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo
omezením způsobilosti k právním úkonům, a to
ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým
byl způsobilosti k právním úkonům zbaven
nebo kterým byla jeho způsobilost k právním
úkonům omezena,
d) pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin
nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní
trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti
znalce (tlumočníka),
e) pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu
znalců a tlumočníků podle § 25a odst. 3,
nebo
f) na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu
znalců a tlumočníků podané ministerstvu
spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu,
a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém
byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků
ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi
krajského soudu doručena.
§ 20b
(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského
soudu rozhodne o zániku práva vykonávat znaleckou
(tlumočnickou) činnost, pokud se dodatečně
zjistí, že znalec (tlumočník) nesplňuje některou z podmínek
pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky
odpadly.
(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského
soudu může rozhodnout o zániku práva vykonávat
znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud znalec
(tlumočník) dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo
jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost
a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce
(tlumočníka) podle § 20, nebo pokud tyto zdravotní
nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení
tohoto práva.
§ 20c
(1) Zanikne-li znalci (tlumočníkovi) právo vykonávat
znaleckou (tlumočnickou) činnost, vyškrtne se
znalec (tlumočník) ze seznamu znalců a tlumočníků.
(2) Vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků
zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda
krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez
Strana 5820 Sbírka zákonů č. 444 / 2011 Částka 153
odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co
se dozvěděli o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou)
činnost nebo kdy se rozhodnutí o zániku
práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným.
O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu
znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to
týká.“.
29. § 21 zní:
㤠21
(1) Znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo
jejich organizační složky, které jsou specializovány na
znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých
ústavů.
(2) Seznam znaleckých ústavů vede a o zápisu do
něj rozhoduje ministerstvo spravedlnosti.
(3) Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly.
Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se
zapisují vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné
instituce, případně jiné osoby veřejného práva
nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou
činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy
jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků
ve zvlášť obtížných případech vyžadujících
zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu
seznamu se zapisují ostatní znalecké ústavy podle odstavce
1.
(4) Vysokou školu nebo její součást lze zapsat do
seznamu znaleckých ústavů, má-li v příslušném nebo
příbuzném oboru akreditován doktorský studijní program.
(5) Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké
ústavy zapsané v oddílu druhém, aby podaly posudek,
pouze jde-li o případ podle odstavce 3 věty druhé.“.
30. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:
㤠21a
Poskytování znalecké činnosti nesmí být v rozporu
s povahou právnické osoby nebo předmětem její činnosti.
§ 21b
(1) Žadatele lze zapsat do prvního oddílu seznamu
znaleckých ústavů, jen pokud
a) alespoň tři jeho společníci, členové nebo zaměstnanci
v pracovním poměru, kteří pro něj vykonávají
znaleckou činnost, jsou znalci zapsanými pro
požadované obory a nevykonávají znaleckou činnost
v daném oboru v jiném znaleckém ústavu zapsaném
v prvním oddílu; postačí však, pokud dvě
z těchto osob jsou znalci zapsanými pro příbuzný
obor, a
b) má odpovídající materiální a personální vybavení
pro výkon znalecké činnosti.
(2) Tyto podmínky musí být splněny pro každý
obor, který je předmětem návrhu na zápis.
(3) Žadatele zapsat nelze, pokud
a) byl v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu
znaleckých ústavů,
b) byl jeden z jeho společníků, členů nebo zaměstnanců,
který pro žadatele vykonával znaleckou
činnost, v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu
znalců a tlumočníků, nebo
c) byl jeden z jeho společníků nebo členů v posledních
třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých
ústavů.
(4) Je-li žadatelem akciová společnost, pak její základní
kapitál musí být tvořen akciemi na jméno.
(5) Je-li žadatel o zápis do prvního oddílu seznamu
znaleckých ústavů podnikatelem, musí požadovaný
rozsah jeho znaleckého oprávnění odpovídat předmětu
podnikání (činnosti) zapsanému v obchodním nebo jiném
rejstříku. Předmět podnikání však nemusí být vyjádřen
identickými výrazy.“.
31. V § 24 odst. 1 se slova „Státní orgán“ nahrazují
slovy „Orgán veřejné moci“.
32. V § 24 se odstavec 3 zrušuje.
33. Za oddíl IV se vkládá nový oddíl V, který
včetně nadpisů zní:
„Oddíl V
Správní delikty
§ 25a
Přestupky
(1) Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím,
že
a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu
s § 8,
b) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,
c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle
§ 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby,
Částka 153 Sbírka zákonů č. 444 / 2011 Strana 5821
které se podílely na znalecké (tlumočnické) činnosti,
d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede
tlumočnický úkon) ve věci, z níž byl jako znalec
(tlumočník) vyloučen,
e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne
orgánu veřejné moci podat znalecký posudek
(provést tlumočnický úkon),
f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí
otisk pečeti na písemný znalecký posudek
(ověřovaný překlad),
g) v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický)
deník nebo ho nevede řádně,
h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu
za podání znaleckého posudku (provedení
tlumočnického úkonu),
i) v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce
(tlumočníka) v době pozastavení práva vykonávat
tuto činnost.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se
neoprávněně vydává za znalce (tlumočníka) nebo znalecký
ústav anebo vykonává znaleckou (tlumočnickou)
činnost v rozporu s § 2 odst. 1.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g)
nebo h) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo i) pokutu do
100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků.
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu
do 200 000 Kč.
(4) Při stanovení druhu a výměry sankce za přestupek
podle odstavce 3 se přihlédne též ke skutečnosti,
zda již v minulosti byla znalci (tlumočníkovi) udělena
výstraha podle § 25d.
§ 25b
Správní delikty právnických osob
(1) Ústav se dopustí správního deliktu tím, že
a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu
s § 8,
b) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,
c) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti,
o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle
§ 10a,
d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci,
z níž byl jako ústav vyloučen,
e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne
orgánu veřejné moci podat znalecký posudek,
f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí
otisk pečeti na písemný znalecký posudek,
g) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho
nevede řádně,
h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu
za podání znaleckého posudku.
(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu
tím, že vykonává znaleckou činnost v rozporu s § 2
odst. 1 nebo § 21.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), f),
g) nebo h) se uloží pokuta do 100 000 Kč a za správní
delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) pokuta
do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých
ústavů. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta
do 400 000 Kč.
(4) Při určení druhu a výměry sankce ústavu nebo
právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního
deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům
a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke
skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena
výstraha podle § 25d.
(5) Ústav nebo právnická osoba za správní delikt
neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí,
které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti
zabránil.
§ 25c
Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním
stupni projednává ministerstvo spravedlnosti nebo
předseda krajského soudu.
(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne,
kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká uplynutím
3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(3) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl
znalec (tlumočník) uznán vinným ze spáchání přestupku,
nebo údaj, kterým byl ústav uznán vinným ze spáchání
správního deliktu, zaznamená ministerstvo spravedlnosti
nebo předseda krajského soudu v seznamu
znalců a tlumočníků nebo v seznamu znaleckých
ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních
dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.
Strana 5822 Sbírka zákonů č. 444 / 2011 Částka 153
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní moci.
§ 25d
Výstraha
Jestliže zjištěné porušení povinností uložené tímto
zákonem nelze posoudit jako správní delikt postižitelný
podle tohoto nebo jiného zákona nebo jako přestupek
podle zákona o přestupcích anebo jako trestný
čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda
krajského soudu udělit znalci (tlumočníkovi) nebo
ústavu písemnou výstrahu. Při ukládání výstrahy se
části druhá a třetí správního řádu nepoužijí.“.
Dosavadní oddíl V se označuje jako oddíl VI.
34. V nadpisu oddílu VI se za slovo „Ustanovení“
vkládá slovo „společná,“.
35. Za nadpis oddílu VI se vkládají nové § 25e
a 25f, které znějí:
㤠25e
K rozhodování podle tohoto zákona si ministerstvo
spravedlnosti nebo předseda krajského soudu
může vyžádat vyjádření poradního orgánu podle § 16,
stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení
sdružujících znalce (tlumočníky).
§ 25f
Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského
soudu je ministerstvo spravedlnosti.“.
36. Na konci § 26 se doplňuje věta ,,Ministerstvo
spravedlnosti stanoví vyhláškou seznam oborů a odvětví,
u nichž může taktéž jednotlivě stanovit kvalifikační
předpoklady.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení o jmenování nebo o odvolání znalce (tlumočníka),
která nebyla pravomocně skončena přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
2. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké
činnosti podle dosavadních právních předpisů, který
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje podmínky
pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle
§ 21 až 21b ve znění tohoto zákona, je oprávněn vykonávat
znaleckou činnost po dobu jednoho roku ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do jednoho roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona upraví své
vnitřní poměry tak, aby splňoval podmínky pro zápis
do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve
znění tohoto zákona.
3. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké
činnosti podle dosavadních právních předpisů doloží
Ministerstvu spravedlnosti splnění podmínek pro zápis
do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve
znění tohoto zákona ve lhůtě do jednoho roku ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Lhůta podle § 4 písm. d) zákona č. 36/1967 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
počíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
5. Odměňování a náhrada nákladů za podání posudku
(provedení tlumočnického úkonu), byl-li znalec
(tlumočník) ustanoven nebo byla-li smlouva se znalcem
(tlumočníkem) uzavřena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se řídí podle dosavadních právních
předpisů, s výjimkou § 19 odst. 1 zákona č. 36/1967
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
6. Nabylo-li rozhodnutí soudu o zbavení způsobilosti
k právním úkonům nebo omezení způsobilosti
k právním úkonům znalce nebo tlumočníka právní
moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastává
účinek podle § 20a písm. c) zákona č. 36/1967 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Ustanovení § 20a písm. d) zákona č. 36/1967
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se použije, byl-li znalec nebo tlumočník pravomocně
odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za
nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem
činnosti znalce (tlumočníka) ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

V roce 2010 jsem byl osloven firmou Le Cheque Dejeuner, abych provedl kontrolu, analýzu a případné doporučení změny ochranných prvků, které byly v té době používány na jídelních kuponech vzor 2010 (dále jen „stravenky“). Celkový rozbor se týkal i porovnání stravenek s konkurenčními produkty. Do té doby používané ochranné prvky stravenek Le Chèque Déjeuner vzoru 2010 byly v porovnání s konkurenčními produkty celkově již na akceptovatelné úrovni, přesto byly doporučeny některé změny zabezpečení. Předně se jednalo o změny bezpečnostních prvků, které měly být veřejnosti známé a o přiřazení tříd zveřejňování / nezveřejňování bezpečnostních prvků.

V roce 2011 byla také provedena kontrola grafických návrhů stravenek připravovaných na rok 2012 a bylo doporučeno některé grafické pozměnění stravenek v souvislosti s kombinací a kvalitou nově použitých ochranných prvků. DH

před časem jsem měl možnost prozkoumat a vyjádřit se k vyskytujícím padělkům jízdenek pražského dopravního podniku. Proto bych rád věnoval pár řádek těmto padělkům a také odvysílané reportáži (Reportéři ČT ze dne 7. 11. 2011 http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/211452801240044/video/), která rozhýbala všechen ten mediální kolotoč. Počátkem října 2011 jsem byl osloven, zda bych se mohl v tomto případě vyjádřit ke kvalitě padělků jízdenek jako nezávislý znalec (ostatní znalci byli buď přibrání PČR , aby vyhotovili OV nebo ZP nebo se vyjadřoval i pan znalec, který přímo figuruje, dle mého názoru, na jedné straně sporu). Prozkoumáním jízdenek bylo zjištěno, že se jedná o velmi profesionálně vyhotovené padělky. Některé ochranné prvky byly napodobeny tak kvalitně, že může být s určitostí konstatováno, že tyto jízdenky nevznikly nějakým „školáčkem“ doma na stolním počítači a multifunkčním zařízení, jak se s tím setkáváme v některých případech padělání bankovek – pouhým okopírováním a napodobením některých ochranných prvků. Výroba těchto padělků a náklady spojené s touto výrobou se dle mého názory vyšplhaly řádově do statisíců korun. Otázkou zůstává, jak se padělatelé dostali k předtiskovým datům, pokud je měli k dispozici. Další otázka, která nebyla nikde zodpovězena je, kde padělatelé obdrželi informace o některých ochranných prvcích, které veřejnosti nebyly sděleny?

Ve výše zmiňované reportáži jsme se mohli dozvědět o finančních tocích, „provázanosti“ některých firem a hlavně kolik my (uživatelé MHD) platíme za pouhé zprostředkování výroby jízdenek. Nejedná se o žádnou závratnou částku (myslím, že zaznělo 0,17 haléřů z jednoho kusu jízdenky), ale když si čtenář spočítá, kolik to dělá, pokud se vyrobí např. několik desítek milionů těchto jízdenek!

Tímto bych rád poděkoval iniciátorovi reportáže a doufejme, že se tento případ dořeší do zdárného konce a nezůstane to jen u podaných trestních oznámení a následně ve složce odložených případů (jak jsem v poslední době zvyklí).

David Herman

znalec

V praxi se často setkávám s dokumenty, o kterých mám rozhodnout, zda se jedná o originál/prvopis nebo o kopii, či padělek. Tyto dokumenty nejsou ve většině případů zabezpečeny žádnými ochrannými prvky. Proto je velmi složité se jakýmkoliv způsobem k písemnosti vyjádřit, a to zejména v případech, kdy se jedná o několika stránkovou smlouvu, ve které byla provedena výměna listu. Nelze tak s jistou zjistit, jaké listy jsou původní a které nikoliv.

Na základě těchto skutečností jsme se s bývalým kolegou rozhodli, že se, na základě našich znalostí, pokusíme vyvinout takový ochranný prvek, který by bylo možno tisknout na nejvíce používaných a dostupných digitálních tiskových zařízeních.  Jedná se o stolní tiskárny či multifunkční zařízení. Tato tisková zařízení se ve velké míře používají k tisku smluv, faktur, akcií, směnek a dalších písemností závažného charakteru a přitom tyto tištěné písemnosti nejsou, i přes svoji důležitost, zabezpečeny žádným jistícím prvkem, který by úspěšně ochránil danou písemnost před kopírováním (paděláním). Na tento zásadní nedostatek poukazuje i nedávné obvinění České republiky společností Diag Human z toho, že falšuje klíčové dokumenty. Aby se do budoucna zamezilo jakýmkoliv spekulacím o možné manipulaci s dokumenty (např. neoprávněné kopírování, výměna pravých dokumentů za kopie), vyvinuli jsme nový ochranný prvek.

Po dlouhém vývoji byl vytvořen postup, který umožňuje vytvořit prvek (tiskový obrazec), který po vytištění základními barvami nelze zkopírovat s původními optickými vlastnostmi. Podstata/princip ochranného prvku je založen na optických vlastnostech používaných základních barev, jež každá má jiný průběh v IR oblasti spektra. Na základě požadavku či přání zákazníka bude vytvořen obrazec, obsahující požadovaný motiv (logo, název společnosti atd.), jež má přesně definované vlastnosti v IR části spektra (které ovšem po zkopírování ztrácí). Takto vytvořený obrazec se vloží jako obrázek do písemnosti, nejlépe když se umístí do záhlaví či zápatí, aby se automaticky tiskl v daném dokumentu na každé stránce. Dojde-li k okopírovaní písemnosti, automaticky se změní optické vlastnosti ochranného prvku na výsledné kopii.

Výhody nového ochranného prvku:

• snadná aplikace na požadovanou písemnost (ochranný prvek vzniká současně s tiskem požadované písemnosti za použití základních tiskových barev),
• nenáročná a rychlá detekce pomocí IR kamery,
• nemožnosti kopírování s původními optickými vlastnostmi (kopírováním ochranného prvku dochází ke změněně barevné informace).

Otisk razítka spolu s podpisem jsou nejobvyklejšími prostředky k ověření pravosti a platnosti různých písemností. V mnoha případech teprve podpisem a otištěním razítka získávají listiny právoplatnosti. Podpisy zkoumají písmoznalci – jedná se o ztotožnění pisatele tzn., zda listinu podepsala ta konkrétní osoba a pravost otisku razítka zkoumají znalci, kteří se zabývají technickým zkoumáním písemností a dokladů.

Pro účely zkoumání otisků razítek je zapotřebí předložit:

1. písemnost se sporným otiskem razítka,
2. srovnávací materiály – čím více otisků razítek, tím lépe,
3. nebo samotné razítko.

Výše zmíněné listiny s otisky razítek (sporné i srovnávací) je zapotřebí předložit v originálech. V některých případech můžou být akceptovány i kopie otisků razítek, a to jsou-li kopie pořízené z materiálu, který se nachází v soudním spise a není možně jej předložit. V takovém případě musí být znalci umožněno nahlídnutí do spisu a prozkoumání přímo na soudě. V případě předložení sporného otisku razítka v kopii, lze výjimečně posoudit pravost a to, za splnění několika podmínek: kopie musí být kvalitní a velmi záleží i na kvalitě a počtu srovnávacím materiálu. Ve většině případů však kopie sporných otisků razítek nelze zkoumat. Také záleží na zkušenostech znalce.

Při otištění razítka je zapotřebí brát zřetel na (a tím i předejít případnému padělání):

• sílu otištění razítka,
• rovnoměrnost otištění,
• množství inkoustu i v případě, že se jedná o samozabarvovací razítko,
• stabilitu otištění – více kontur, rozmazání otisku.

Od 01.04.2011 nebude možné platit zboží a služby papírovou bankovkou nominální hodnoty 50 Kč.

Od tohota data je plně nahrazena tato bankovka, s vyobrazením svaté Anežky České na lícové straně, bankovkou kovovou – padesátikorunovou mincí.

O ukončení platnosti papírové padesátikorunové bankovky rozhodla bankovní rada ČNB již v roce 2010, a to s přihlédnutím k vyšší trvanlivosti mince a s tím souvisejícímu snížení nákladů na zajištění plynulého peněžního oběhu.

Neplatné padesátikorunové bankovky bude možné až do 31. března 2012 vyměňovat na pobočkách ČNB a komerčních bank provádějících pokladní operace po celé České republice. Od 1. dubna 2012 do 31. března 2017 neplatné bankovky vymění pouze pobočky ČNB.