Vzhůru dolů

AI prý zabije SaaS. Zamysleme se nad tím ještě jednou

Fri, 06 Mar 2026 00:00:00 GMT

AI prý zabije SaaS. Zamysleme se nad tím ještě jednou

Žijeme ve světě, kde jedna temná AI předpověď střídá druhou. Zároveň je ale dobré si uvědomit, že my lidé jsme naprosto excelentní v jedné věci – přeceňování svých znalostí u oblastí, kterým nerozumíme.

Tahle lidská iracionalita se vztahuje o to víc na ty z nás, kteří milují pozornost spouštěnou temnými předpověďmi.

Pobavme se zde zcela konkrétně, a to o „SaaSpocalypse“, apokalypse SaaS firem. Akcie softwarových akcií padají, protože SaaS aplikace (Software as a Service) už nebudou potřeba. Každý si je může s AI napsat sám.

My, iracionální lidé, a AI katastrofy {#iracionalni-lide}

Ano, AI mění pravidla hry. Ale ne každá změna pravidel znamená konec hry.

Podívejte se na příklady:

Junioři už nebudou potřeba. Kdo se o ně postará?!
Říkají to všichni a poptávka po juniorech opravdu klesá. Jenže neklesá jen vinou AI, ale ekonomiky jako celku. A taky vinou toho, že jde o odloženou poptávku. Nárůst produktivity stávajících zaměstnanců díky AI nebude nekonečný.
Zanikají pracovní místa. Jsme bez práce všichni!
Jako třeba když bývalý majitel Twitteru, Jack Dorsey, z firmy Block vyhodil 4 000 lidí. Katastrofa, všichni přijdeme o práci! Až na to, že to je celé trochu jinak, a Block potřeboval zeštíhlení jako sůl. To je prostě AI washing jak vyšitý.
„SaaS čeká největší zkouška za posledních 20 let. A asi to nedá!“
… píší jiní. Musí to být pravda. Napsali to v Hospodářských novinách, kde tomu článku dal editor titulek „Nastala doba digitálního kanibalismu. Umělá inteligence začala požírat software zevnitř“. Osobně bych chtěl, aby AI požírala spíše editory, kteří vymyslí takový titulek. Ale k věci – právě k SaaSpokalypse se v tomhle textu chci vyjádřit.

Kolik takových katastrof, které za pár let zničí celá odvětví, jsme zde měli jen za posledních 10 let? Elektromobily do pěti let do každé domácnosti. Blockchain vše změní. Kryptem budou platit i dělníci ze šroubárny. Průlomy v energetice.

Sejdeme se v Metaverse, kde budeme sledovat konec Evropy způsobený Green Dealem.

Svět se mění a měnit bude, ale možná trochu jinak, než hlásají věrozvěstové.

Zpět k SaaSu.

SaaSpocalypse {#saaspocalypse}

Provozujeme SaaS. Proto mě tohle téma docela zajímá. AI má na vše v tomhle oboru velký vliv. Používáme AI, strategicky sledujeme vše co se děje. Je to velké jako prase.

Ale zároveň vidím, že se lidé nechovají racionálně. Investoři už vůbec ne. Ilustrujme si to na nyní velmi trendujícím obrázku, který ukazuje pád akcií softwarových firem.

<figure> <img src="/prirucka/images/saaspokalypse.jpg" alt="SaaSpokalypse. Pád akcií softwarových firem"> <figcaption markdown="1"> Zde vidíme výsledek hlasování odborníků na SaaS, AI a budoucnost. </figcaption> </figure>

Vychází to z toho, že softwarový vývoj prochází tektonickou změnou. Vibe-coding otevřel vývoj softwaru širokým masám.

Každý druhý CEO je teď programátor.

Z designérů se stávají „builders“.

Naše kočka by si stavěla vlastní SaaS. Kdybychom nějakou kočku měli…

Lecjaký AI konzultant křičí, že Cursor, z pohledu interface docela tenká nádstavba nad vývojářským editorem VS Code, je „nejlepší software, jaký byl kdy vytvořen“.

Nadšení chápu. Ale jak to nadšení, tak ty temné předpovědi a nakonec i pohyb ceny akcií ukazuje na neznalost oboru softwarového vývoje.

Pojďme si to ilustrovat na smyšleném příkladu.

U dvanáctého postu na LinkedInu jsem se naštval. A vymyslel Pepíka.

Pepík a jeho fakturační software {#pepik}

Byl jednou jeden Pepík. Pepík je marketér a trochu AI konzultant. Pepík je smyšlená postava, aby bylo jasno.

Pepík si dodnes platil fakturační SaaS službu. Ale včera si „navajbil“ hypotéční kalkulačku, propadl nadšení, a dneska se rozhodl, že přestane platit SaaS a udělá si vlastní udělátko na fakturace. Protože na internetu psali, že vývojářů už nebude potřeba.

Den první – nadšení {#den-prvni}

Pepík otevírá Cursor, vytvoří jakés takés zadání a po několika iteracích má řešení. Naťuká data, má fakturu, dokonce v PDF a dokonce hezčí, než nabízela původní služba. Hned běží na síť X napsat: „Za dvě hodiny práce jsem si vytvořil stejnou aplikaci, jako je ta, za kterou jsem platil 3 000 Kč ročně. SaaS je mrtvý!!!“

Vítej v krásném novém světě, kde si všichni mohou naprogramovat cokoliv, Pepíku!

Den druhý – co je git? {#den-druhy}

Jiný klient. Jiná faktura. Je potřeba přidat další kolonky. Prostě zadá prompt, aby to Cursor upravil. Něco se tam ale přitom rozbije. Už nefunguje ani původní vystavování faktur. Pepík nerozumí hláškám v terminálu.

Rád by se vrátil k původní verzi. Slyšel, že existuje něco jako git. Ale není čas to studovat. Nakonec to nějak hackne, ale přišel o dvě hodiny práce, ve kterých chtěl psát o tom, jak vibe-coding mění svět.

Vítej ve světě verzování, Pepíku.

Den třetí – divné hlášky v terminálu {#den-treti}

Pepík se celé dopoledne učí git. Na síti X psali, že nově to musí umět i marketéři. Umí tedy verzovat a když se mu něco rozbije, udělá krok zpět. Jde tedy řešit ty divné hlášky v terminálu.

Po dvou hodinách se mu to povede, ale vlastně pořádně neví, jak. Ztratil přitom sice přehled o čase, neudělal analýzu pro klienta, ale už je z něj vlastně kromě marketéra i programátor. Vždyť programátoři jsou ti, kteří řeší divné hlášky na displeji.

Vítej ve světě vývojářských základů, Pepíku.

Den čtvrtý – cože, faktura v Eurech? {#den-ctvrty}

Další den je potřeba poslat fakturu slovenskému klientovi. V Pepíkovi hrkne, protože to znamená přidat možnost mít fakturu v Eurech. To je nakonec v Cursoru hračka, ale… hele, jak je to s kurzem a přepočtem měny…? Pepík jde studovat, za hodinu to má i s výsledkem.

Nakonec mu ale klient stejně fakturu vrací, prý kvůli špatnému „vypořádání přenesené daňové povinnosti“. Pepík je zaskočen a v dokumentaci SaaS appky, kterou před pár dny přestal platit, hledá detaily. Nakonec to po třech hodinách zvládne a je připraven vystavovat faktury na Slovensko.

Vítej ve světě managementu know-how a produktových fíčur autorů SaaSových aplikací, Pepíku.

Den pátý – „Co si to dovolujete“? {#den-paty}

Pepíka to už trošku štve, protože toho za posledních několik dní moc neudělal. Ale už chystá post na síť X ve stylu „co jsem se naučil vývojem vlastního řešení na fakturaci?“.

Vleze mu toho ale mail od klienta, kterému před čtyřmi dny vystavil svou první fakturu. Jeho předmět zní „Co si to dovolujete?“. V Pepíkovi hrkne, ale bude to ještě horší. Klient přiložil screenshot z jeho fakturační aplikace. Místo vymazleného, AI-generovaného loga Pepíkovy konzultační firmy tam je prostě… eh… porno obrázek.

Poté, co Pepík ukazoval své faktury na síti X, si s tím někdo trochu pohrál.

Vítej ve světě online bezpečnosti, Pepíku!

<figure> <img src="/prirucka/images/vibe-coder-depression.jpg" alt="Vibe coder v nadšení a hluboké depresi"> <figcaption markdown="1"> Pepíkova cesta. </figcaption> </figure>

A co se stane den šestý, milé čtenářky a milí čtenáři?

Pepík si jde obnovit předplatné SaaS služby.

Ať už si o reálnosti příběhu myslíte co chcete, díky němu snad už máte v hlavě alespoň základní strukturu toho, co poskytuje většina SaaS služeb.

SaaS je zpoplatněné převzetí zodpovědnosti {#prevzeti-zodpovednosti}

SaaS totiž není jen software.

SaaS je často velmi komplexní technická infrastruktura (někdy zkusím naznačit, co vše obnáší testování rychlosti webu v PageSpeed.ONE). SaaS je doménová znalost problému. SaaS je know-how, které jako autor appky získáváte. SaaS je produktová vize, komunikace s cílovkou a nacházení problémů, které si vajbkodér neumí představit. SaaS je řešení stability, bezpečnosti a rychlosti řešení.

SaaS je převzetí zodpovědnosti za váš problém. Fakturoid do určité míry přebírá zodpovědnost za vaši fakturaci a část finančního řízení. My v PageSpeed.ONE do určité míry SaaSem přebíráme zodpovědnost za řešení rychlosti vašich webů.

Sebelepší AI za nic nepřevezme zodpovědnost.

Programování není jen psaní kódu. Proto všechny programátory nenahradí AI.

SaaS není jen naprogramovaná appka. Proto všechny SaaSy nenahradí AI.

Vibe Coding: Přes 25 let dělám weby, ale poslední dva měsíce úplně jinak

Tue, 10 Feb 2026 00:00:00 GMT

Vibe Coding: Přes 25 let dělám weby, ale poslední dva měsíce úplně jinak

Vibe coding je revoluce jako prase. Způsobuje deflaci psaní kódu u vývojářů. Širokým masám zase nebývale zpřístupňuje tvorbu webů nebo jiných digitálních produktů.

Vibe coding je ale taky trochu past. Je to past pro lidi, kteří si myslí, že se obejdou bez vývojářů nebo vývojářského myšlení. A pro vývojáře? Pro některé velká příležitost, pro jiné bolení.

Myslel jsem si, že Vzhůru dolů je skoro mrtvé, ale vibe coding jej vzkřísil. Nejen technicky, ale i obsahově. Pokud mám letos na blog napsat jen jeden článek, musí to být tenhle.

Zkusil jsem tenhle článek koncipovat jako koláž motivace, malých esejí a praktických tipů.

Co se tématu týče, jsem aktuálně ve fázi explodující hlavy. Berte mě tedy s rezervou, ale musíme tím začít.

U vytržení {#u-vytrzeni}

Přes 20 let jsem aktivně vyvíjel webové aplikace, kolem webových technologií se točím už 27 let. Ale něco takového jsem v oboru nezažil. A nejsem sám:

„Teď jsem si sedl k Windsurfu a mám za tři dny novou verzi, která toho za týden práce bude umět víc než moje dílo za 9 měsíců. Je to fakt šílený.“

– <cite>Petr Pixy Staníček</cite>

Vibe-coding demokratizuje technologie a vývojařinu. Zpřístupňuje ji všem:

„Sedl jsem k Wix Vibe a za 2 hodiny je hotový volební web včetně CMS. Dříve tohle bylo několik týdnů práce po večerech ve WordPressu.“

– <cite>Michal Berg</cite>

Vývojáři a technologicky zdatní lidé ale nejsou bez práce. Mají výhodu a náskok. Když nezaspí. Okno příležitosti už je otevřené, a to dokořán.

Ale OK. Kromě nadšení zkusme být i střízlivější:

„Když přesně víte, co chcete, a víte i to, jak to nejlíp udělat, ušetří vám AI hodně práce. Když nevíte, výsledek může být hodně špatný.“

– <cite>Marek Prokop</cite>

„Vajb… cože?“ {#vajb-coze}

Nejdříve to zkusme definovat:

Vibe-coding je způsob programování, kdy popisujete záměr v přirozeném jazyce a AI generuje kód za vás. Místo psaní jednotlivých řádků komunikujete s modelem o tom, co chcete udělat.

Název pochází od Andreje Karpathyho:

„…you fully give in to the vibes, embrace exponentials, and forget that the code even exists.“

– <cite>Andrej Karpathy</cite>

Hlavním nástrojem je pro mě Cursor – editor postavený nad VS Code s integrovanou AI. Existují i další: Windsurf, GitHub Copilot, teď letí Antigravity od Googlu a spousta dalších. Společné mají to, že AI chápe kontext vašeho projektu a umí v něm pracovat.

<figure> <img src="../dist/images/original/vibe-coding-cursor.jpg" alt="Cursor a režim Agent"> <figcaption markdown="1"> Cursor v režim Agent je boží hlavně pro vývojářský způsob myšlení. A rozhraní znáte z VS Code. </figcaption> </figure>

Cursor má režim Agent, kdy AI pracuje autonomně. Sám spouští terminál, čte soubory, instaluje knihovny, píše do více souborů najednou. Vy to schvalujete nebo korigujete směr.

Rozdíl oproti tradičnímu vývoji? Neřešíte syntaxi, negooglíte dokumentace, nepíšete boilerplate. Řeknete, co chcete, a AI to napíše. Vy pak kontrolujete, opravujete, směřujete.

Je to jako mít juniora, který píše rychle a hodně, ale potřebuje vaše vedení.

Vibe-coding vs. vibe-engineering {#vibe-coding-vs-vibe-engineering}

Ne každá vývojářská práce s AI je stejná. Pracovně zde zkusíme rozlišit alespoň dvě úrovně.

Vibe Coding – neřeším kód vůbec. Sednu ke Cursoru nebo třeba Macaly, popíšu, co chci, a nechám to jet. Tohle je ideální pro prototypy a ukázky (když pak ten kód zahodíte), jednoduché weby a landing pages nebo jednorázové nástroje. Pojem „Vibe Coding“ tady používám i pro širší pojmenování celé téhle oblasti.
Vibe Engineering – Inženýrský přístup nad rámec Vibe Codingu. Tady už nejde o to „nechat to jet“, ale o vědomou spolupráci. Vy navrhujete architekturu, rozkládáte problém na podproblémy, AI implementuje podle vašich specifikací. Ale i ty specifikace tvoříte spolu. Vývojářské a architektonické myšlení zůstává na vás. AI je nástroj, ne náhrada mozku.

Můžeme se hádat o definici, ale nechce se mi do toho. Jsou to jen slova. Uvádím je proto, aby ti z vás, kteří se neorientují, uměli v základu odlišit různé typy „vajbení“ kódu.

Poznámka bokem: vždycky jsem se snažil pojmy překládat, ale tady na to peču. Ten obor se tak rychle vyvíjí, že je možné, že tohle všechno je jen zastávka na cestě k ještě větší autonomii AI.

Co je ale podstatné, to vyznačím opět citací od Marka Prokopa:

„Dávejte si na to pozor a učte se programovat. Je to potřeba i v éře AI.“

– <cite>Marek Prokop</cite>

Tohle je klíčový rozdíl mezi vibe-codingem a vibe-engineeringem. Vibe-coding zvládnete i bez hlubokých znalostí – pro prototyp nebo jednoduchou landing page to stačí. Ale jakmile jde o něco složitějšího, potřebujete být inženýr. Rozumět tomu, co AI dělá. Umět ji opravit, když se splete.

Čím začít, když jsem nováček? {#cim-zacit-novacek}

Jindra Fáborský to hezky rozřadil do levelů podle složitosti projektu:

Level 0 – jednorázové nástroje a vychytávky
Level 1 – landing pages
Level 2 – celé weby
Level 3 – prototypy aplikací
Level 4 – interní nástroje
Level 5 – produkční aplikace

Čím vyšší level, tím víc potřebujete inženýrský přístup. Na Level 0–2 stačí vibe-coding. Od úrovně 4 a výš už musíte být vibe-inženýr.

Pro vývojáře skvělá zpráva. Pro laiky? Nepusťte se rovnou do přepsání vaší appky, která vám vydělává peníze. Prosím, nedělejte to.

Já a vajbení: čtyři příklady {#ja-a-vajbeni-ctyri-priklady}

Teorie je fajn, ale pojďme k tomu, co jsem reálně udělal za poslední dva měsíce.

Příklad první: prototyp webu FrontKon {#priklad-prvni-frontkon}

V týmu konference FrontKon diskutujeme nový web. Mám na to docela jasný názor a vizi. Abych lidem v týmu snadněji ukázal svůj záměr, jdu udělat prototyp.

Jeden den práce, včetně skoro finálního obsahu. Kód neřeším, zahodí se, je to prototyp. Dříve jsem takové prototypy dělal týdny. Ručně. Pak se to často zahodilo, což je u prototypů dobře.

První exploze Máchalovy hlavy. Ale taky první zjištění, že vibe-coding je málo. Že musím zapojovat vývojářskou část své hlavy. Že je potřeba číst, co Cursor říká a trošku mu v tom šťourat.

Příklad druhý: web pro syna {#priklad-druhy-web-pro-syna}

Šetnáctiletý syn chce dělat s kamarádem dělat první byznys, stříhání reels z videí.

Sedmeme spolu ke Cursoru. Čekám, že to bude složitější. Hádky o vzhled a tak, znáte to… puberťák. Prompt o dvou větách. Výsledek se mu nelíbí, tak jasně.

Zeptám se Cursoru, jaký styl by se mohl líbit Gen Z. Dá mi na výběr čtyři. Honza vybere jeden, Cursor to předělá a Honza je nadšený.

<figure> <img src="../dist/images/original/vibe-coding-clipcut.jpg" alt="Web Clipcut"> <figcaption markdown="1"> Web Clipcut hotový za 15 minut. Styl vybraný podle doporučení Cursoru pro Gen Z. </figcaption> </figure>

Hotové je to za 15 minut. Propadám přitom hysterickému smíchu. Syn se ptá, zda jsem v pořádku. Já říkám, že ano, ale tohle jsem desítky let dělal dny až týdny. A klienti neměli šanci to tak snadno změnit.

Bastliči malých webů jsou mrtví. Macaly nebo něco takového zvládne kdokoliv, kdo umí popsat, co chce.

Příklad třetí: úpravy textů v PageSpeed.ONE {#priklad-treti-pagespeed}

Miluju psaní. Jdu dělat úpravy textů do naší nápovědy v PageSpeed.ONE. Cursor přesně chápe kontext, umí napodobit konkrétní styl psaní. Řeknu mu jen, co chci zhruba napsat a zhruba kam. Markdowny mi upraví, přidá odkazy, udělá kontrolu.

Jak říká parťák Michal Matuška: „Všichni musíme být full-stack.“ I autoři obsahu. I CEO firmy.

<figure> <img src="../dist/images/original/vibe-coding-vd-writing.jpg" alt="Úpravy textů a psaní s AI"> <figcaption markdown="1"> Vibe writing pro Vzhůru dolů – Cursor chápe kontext, umí napodobit styl psaní, doplnit zpětné odkazy a celkově skvěle iterovat podobně jako při vývoji software. </figcaption> </figure>

Příklad čtvrtý: migrace Vzhůru dolů z PHP na Astro {#priklad-ctvrty-migrace-vd}

Už dva roky chci zahodit starý devstack na Vzhůru dolů. Běží to na zastaralém PHP a CMS Perch, které už nikdo nespravuje. Je tam stará databáze a celkově je to nebezpečné tak, že se na to bojím i podívat.

Chci moderní devstack, chci to všechno naházet do Markdownů, mít to v jenom repozitáři a dát na Github.

Ve „starém světě“ by to pro mě ale znamenalo obětovat několik víkendů nebo investovat minimálně 50, ale spíše 100 tisíc Kč do někoho, kdo to obstará. Nic z toho nechci.

Tohle už je relativně složitý projekt. Napoprvé to s Cursorem nevyšlo. Vzal jsem staré PHP repo a chtěl po něm předělávku do nového. Utopil se v kontextu dvou různých technologií.

Ukazuje se, že se musím naučit ten nový devstack, že Cursoru musím dávat dobrý zadání a že ho musím hlídat, co reálně dělá. Být ten architekt, ne jen divák.

Mohl jsem být divák a mohl to mít rychleji. Ale nebylo by to dlouhodobě udržitelné a to já nechci.

Nakonec je to hotové. Celkově 2-3 dny práce, vlastně pořád skvělé. Je to postavené na Astro, dostupné na Githubu a od konce ledna fičí na živo.

<figure> <img src="../dist/images/original/vibe-coding-vd.jpg" alt="Migrace VzhuruDolu.cz na Astro"> <figcaption markdown="1"> Migrace Vzhůru dolů na Astro. Hotovo za 2–3 dny práce. </figcaption> </figure>

Vývojáři bez práce? {#vyvojari-bez-prace}

Vývojáři se kvůli AI musejí bát o práci, říkali. Prdlajs. Vývojáři mají velkou budoucnost, právě díky AI, říkám já.

Ano, někteří se bát musí. Kódeři, šudlalové, prasiči, copy-pasteři… Ti všichni o svou stávající práci mohou přijít.

Pak tu ale máme skutečné vývojáře. Vývojáře s inženýrským myšlením, znalostí technologie, zkušenostmi. Architekty. Vibe-inženýry.

Ti mají ohromnou výhodu – algoritmický způsob přemýšlení. Schopnost rozpadnout problém do podproblémů. Navrhnout architektonické řešení. Technicky oponovat AI, vylepšit jeho řešení.

Nenechat se vybullshitovat od Cursoru.

Stačí si na chvilku sednout vedle někoho, kdo tohle nemá. Koukat se, jak zadává prompt. A trpět, raději tiše.

Dva typy vývojářů {#dva-typy-vyvojaru}

Když to hodně zjednoduším, vývojáři se dělí podle motivací:

Jedni rádi tvoří produkty – weby, appky, službu lidem.
Druzí rádi píší kód, mazlí se s ním. Milují konkrétní technologii.

Aktuální vlna AI velmi podporuje první skupinu a může dostávat pod tlak tu druhou.

Bude stále těžší být naplňován jen psaním krásného kódu a budeme se více soustředit na výsledek, který nám technologie přináší.

S LLM můžete dělat skvělý produkt, být velmi technický, i ten kód můžete mít kvalitní, ale nenapsat přitom ani řádku kódu. A myslím, že tohle bude pro řadu lidí v té druhé skupině těžké přijmout.

Musíte být vývojáři nebo se jimi postupně stávat {#musite-byt-vyvojari}

Když jsem dělal prototyp nového webu FrontKonu, Cursor mi chtěl udělat server-side rendering pomocí vlastního generátoru z headless Chrome, kde běželo SPA. Technicky to fungovalo. Prakticky to byl nesmysl – existují mnohem lepší řešení.

Kdyby tenhle návrh dostal někdo bez zkušeností, asi by ho přijal. A měl by problém.

Pokud chcete „vajbit“produkty, dříve či později se musíte stát člověkem, který chápe vývojářské řemeslo.

„Software is eating the world“{#software-eating-world}

Ano, velkou část malinkých aplikací si sami udělají CEO's, markeťáci, samotní klienti… Těch aplikací, které by inženýři sami dělat nechtěli.

Ale software je nenažraný, celý svět ještě zdaleka nesežral. Přijde ohromná vlna softwaru, který dříve vzniknout nemohl, protože to bylo drahé. Tohle vývojáře neohrozí.

Ano, vždycky může přijít průlom, který nevidíme. Ale teď se to neděje. Vývojáři o práci nepřicházejí, minimálně ne hromadně a naráz.

Několik konkrétních tipů ke Cursoru {#tipy-ke-cursoru}

Pojďme k tomu, jak z vibe-codingu vytěžit maximum.

Režimy v Cursoru {#rezimy-v-cursoru}

Cursor má čtyři hlavní režimy:

Režim	Změny v kódu	Autonomie	Kdy použít
Agent	Ano (víc souborů)	Maximální	Nová funkce od nuly, refaktoring
Plan	Nejdřív návrh	Střední	Složitá integrace, chcete kontrolu
Debug	Ano (cílené)	Vysoká	Oprava chyb, logy
Ask	Ne (jen text)	Nulová	Konzultace, pochopení kódu

</div>

Agent je nejmocnější, ale taky nejdražší na kredity.

Pro běžnou práci často stačí Plan nebo Ask. Osobně vždy novou fíčur začínám s Plan. Iterujeme nad zadáním a pak teprve pouštím Agenta.

Kontextové zkratky {#kontextove-zkratky}

Cursor má užitečné zkratky pro práci s kontextem, které umí zpřesnit to, o čem s modelem mluvíte:

@Codebase – prohledá celý projekt, nejlepší pro komplexní úpravy
@Files / @Folders – cílený kontext, šetří tokeny
@Docs – vložení URL dokumentace
@Web – hledání na internetu

Úplně killer je možnost pustit si v Cursoru prohlížeč a tam vyznačovat konkrétní elementy, které chcete změnit.

Vibe Rules {#vibe-rules}

Tři pravidla pro efektivní práci, které se ze všech pravidel hodí nejvíc:

Dekompozice. Nechtějte vše najednou. Postupujte po malých funkcích a iteracích.
Cursor Rules Vytvořte si .cursorrules v rootu projektu. Trvalé nastavení „vibe“– např. „Piš v TypeScriptu, mluv česky, používej tento styl kódu.“
Sniper vs. brokovnice Pro drobné úpravy použijte Ctrl+K (inline edit) místo přepisování celého souboru přes Composer.

Modely {#modely}

S modely nemám potřebu moc experimentovat, protože mi krásně vyhovuje výchozí Composer-1, ale občas to přehodím, asi takto:

Default (Composer): Rychlý, pro běžnou práci. Stačí mi v 80 % případů.
Claude Sonnet: Chytřejší, zapnout když se default „zacyklí“. Killer na texty.
Gemini: Pro práci s obrovským kontextem (celý repozitář najednou). Přepínám jen výjimečně.

Flow not found… a nebo tam nakonec je? {#flow}

Tohle mě překvapilo nejvíc. Bál jsem se, že během vajbení přijdu o radost z tvorby, ale hluboká práce tam je, jen najednou vypadá jinak.

Není to o leštění kódu. Není to o ladění středníků a zavináčů. Je to o směru, architektuře, kontextu. O tvorbě výsledného produktu.

Zadám úkol a čekám. Pak kontroluji, opravuju, směřuju dál. Méně ťukání, více přemýšlení.

A víte co? Překvapivě nechybí hluboká práce a flow. Pořád se dostanu do stavu, kdy nevím o světě a jsem ponořený v problému. Jen ten problém je jiný – není to „jak napsat tuhle funkci“, ale „jak tohle celé navrhnout, aby to dávalo smysl“.

Tohle ale nebude vyhovovat lidem, kteří až tak neprožívají finální produkt, který z nich leze, ale baví se mazlení se s kódem.

Tohle je velké, ale lidi potřebujeme {#lidi-potrebujeme}

AI není náhrada vývojářů. Je to multiplikátor.

Lidi pořád potřebujeme. Lidi ovládají a budou ovládat stroje. Doufám.

Lidi potřebujeme pro schůzky, hovory v kuchyňce, celý offline kontext, který je stále obrovský. Pro zodpovědnost a bezpečnost. Pro rozhodnutí, která vyžadují pochopení širšího kontextu firmy a týmu.

Vibe-coding demokratizuje technologie. Vývojáři a technologicky zdatní lidé mají výhodu. Ale musí ji využít.

<small>Na co jsem zapomněl, co mám špatně? Co u vibe-codingu pomáhá vám? Napište mi e-mail nebo komentujte na sociálních sítích: na LinkedInu, X.</small>

Můj rok 2025: podnikatelský, strategický, úspěšný, ale taky úzkostný a hledající formu

Tue, 06 Jan 2026 00:00:00 GMT

Můj rok 2025: podnikatelský, strategický, úspěšný, ale taky úzkostný a hledající formu

Můj rok 2025 byl obratový, takže zásadní. A kdyby byl jen pozitivní, není o čem psát, není se z čeho učit a byla by s tím rokem strašná nuda.

Trošku úzkost ze světa tam venku {#uzkost}

Začnu s tou úzkostí v názvu. Určitě ten rozpor někteří z vás zažívají taky, hlavně vy starší. V osobní rovině máte krásný život, vlastně čím dál krásnější, ale stále více vás přepadají chmury nebo dokonce úzkost z dění ve světě, v geopolitice, v širší společnosti.

Začalo to napadením Ukrajiny, pokračuje druhým Trumpovým obdobím, ledy ve společnosti se silně hýbou i u nás. Světlo na konci tunelu je stále slabší. Můj otec na tyhle situace vždycky říká „svět se v prdel obraca“. Smál jsem se, ale teď to sedí. Nebudu se tomu zde dále moc věnovat, ale snažím se tu být upřímný a tohle zarámování mi tady nemůže chybět.

Pojďme raději zaměřit na to, co jsem loni zažíval v osobní a hlavně pracovní rovině.

Z freelancera podnikatelem {#podnikatelem}

Předně jsem se nejspíš už proměnil z freelancera na podnikatele.

Neberte mě špatně, je to jen jedna z mých rolí. Dále zůstávám autorem obsahu, nadšencem do performance a webu, šéfem a spolumajitelem firmy, produkťákem, komunitním týpkem a hlavně tátou od rodiny.

V roce 2025 se u mě proměnilo vnímání sebe sama z pohledu vydělávání peněz. Na volné noze jsem strávil hodně přes dvacet let a setrvačnost tohodle mindsetu je velká.

Být podnikatel na volné noze a podnikatel s vlastní firmou a lidmi v ní je ovšem úplně jiná liga. Mentální a dovednostní přerod z prvního do druhého u mě zabral odhadem pět let.

Pravidelně jsem si během téhle doby pokládal otázku: Co budeš dělat, pokud tvoje podnikání selže nebo tě prostě přestane bavit?

Vždycky jsem si odpovídal, že se prostě vrátím na volnou nohu. Až do druhé poloviny roku 2025, kdy jsem si začal odpovídat, že v takovém případě začnu hledat tvořit podnikání. Slušný, tohle bych do sebe neřekl.

PageSpeed.ONE: poradenství skvěle jede, ale chceme více máknout na produktu {#pagespeed}

Podnikání, to je pro mě samozřejmě PageSpeed.ONE, skvělý tým lidí, kteří pomáhají firmám zrychlovat jejich weby a zlepšovat tím konverze nebo třeba návštěvnost.

Loni jsme měli výborný rok, kdy jsme i díky novému kolegovi Tomášovi šli i směrem k poradenství ohledně backendu, infrastruktury (trošku nás potrápili v Cloudflare) nebo konkrétně WordPressu. Hodně jsme se zaměřovali i na další platformy, hlavně Shoptet nebo Shopify.

Já se přitom velmi zaměřoval na sales, což vidíme na číslech. A překvapilo mě, jak mě to dokáže bavit.

Pracovali jsme odhadem pro dalších 30-40 nových klientů, nově mezi nimi je například Česká spořitelna, více jsme také loni makali pro Heureku nebo Datart. Boží.

Zároveň jsme budovali naší SaaS službu monitoringu rychlosti. Ten jsme vývojově hezky posunuli, ale neměli jsme na něj tolik času, kolik bychom chtěli. Nejsme první, kdo bolestně zjišťuje, že čas a pozornost je jen jedna a přerod z agenturního na produktové fungování je vždy velmi těžký. Tohle bude hlavní cíl na rok 2026.

FrontKon a Frontendisti.cz: od komunitního k firemnímu uvažování {#frontendisti}

Další velkým mentální přerod proběhl u Frontendistů. Hodně jsme řešili, jak zajistit budoucí fungování komunity i konference FrontKon, které dosud stálo na velkém dobrovolnickém vkladu mě, Tomáše a Břetíka a mnohých dalších. Řeknu upřímně, že v prvním kvartále jsem byl jednou nohou na odchodu, minimálně z organizace FrontKonu. Zde byla ale potřeba změna mindsetu.

Dostali jsme myslím nový drajv, minimálně já, hlavně do dalších ročníků FrontKonu, který se v roce 2025 stal vlastně větším než celí Frontendisti. Je to akce, která už teď přerůstá komunitu. V hlavách máme věci, které to budou v příštích letech stále více ukazovat. Teda doufám!

Pod Frontendisty jsme s Robinem dostali i náš podcast, a to pod novým názvem FrontKec. Tématicky i strategicky patří ke komunitě, zatímco projekt Vzhůru dolů postupně utlumuju, jak jste si už určitě všimli.

To je samý přerod, samý růst, samé změny a řešení náročných manažerských úkolů. To by bylo divný, kdyby nepřišla nějaká krizička, že? Přišla, to si pište, že jo.

Krizička {#krizicka}

Zpětně vidím, že krizička trvala téměř polovinu roku. Krize z přetížení, příliš velkého množství velký témat (nejen pracovních, ale i osobních), nedostatku hluboké práce, následné zvýšené nespavosti, což jsou alarmy, které když bzučí, je potřeba rychle něco měnit.

Už jsem to v kariéře zažil několikrát, obvykle v době svých různých freelancerských přerodů. Bylo to například v době, kdy jsem začal prodávat školení, psal jsem některou z knížek nebo když přišel covid a velkou část mé obživy přizabil.

Vím, že vždy existuje cesta ven (meta pohled na svůj čas, sebeanalýza s knížkami v ruce, změna způsobu organizace, razantní ukončení některých činností), ale tentokrát jsem reagoval docela pomalu, takže jsem se trápil zbytečně dlouho. Nevím proč, ale řekl bych, že tentokrát to přetížení bylo tak velké, že blokovalo alarmy. Jo, a taky už jsem pěkně starej.

(Ne)forma {#neforma}

Když se dívám na to, co jsem chtěl v roce 2025 změnit, posunout nebo čeho dosáhnout, můžu být hodně spokojený. Až na jednu věc a to je moje fyzická forma.

Stres dělá svoje, věk taky, metabolismus už není co býval a moje klasické údržbové aktivity (kratší běhání, chůze do práce a z práce) evidentně přestaly stačit.

Toto budu letos muset taky vyřešit, takže jsem se poprvé v životě přidal k haldě trapáků, kteří chtějí od ledna zhubnout a zlepšit si formu.

Mimochodem, pokud vás zajímají kulturní tipy na četbu, poslech nebo třeba koukání, mrkněte se na moje osobní nebo pracovní doporučení za roku 2025.

„Rok 2025 byl skvělý!“ {#honza}

Jeden z projektů roku bylo dostat staršího syna na střední školu. Pokud nemáte děti na konci základky nebo nejste v Praze, neumíte si představit, co to obnáší. Zájemců o gymply je hodně, míst velmi málo.

Nakonec to dopadlo skvěle, dostal se na školu druhé volby, je tam hodně spokojený a taky prošel jakýmsi přerodem, když se tam velmi dobře chytl a je celkově z pohledu přípravy na školu samostatný.

Na Silvestra ráno se Honza probudil a volá „Rok 2025 byl skvělý!“. Se ženou na sebe mrkneme. To je fakt super, domýšlíme si, jak to celé dokáže ocenit. Jak dokáže ocenit, že se s vypětím svých i našich sil dostal na gympl, i to, že si tam docela dobře vede.

„Rok 2025 byl skvělý“, volá znovu a dodává: „…protože jsem začal konečně chlastat a hulit trávu!“

Takže i vám, milé čtenářky, milí čtenáři, do roka 2026 přeju, abyste si vždy plnili sny svoje a ne sny jiných lidí.

Chcete komentovat, vynadat mi nebo mě pochválit? Pište ideálně k postu na LinkedInu, na X nebo na Facebooku. Díky!

Pozvánka do Brna, na FrontKon 2025: AI ve vývoji, superschopnosti CSS, Tanstack, Svelte atd.

Mon, 08 Sep 2025 00:00:00 GMT

Pozvánka do Brna, na FrontKon 2025: AI ve vývoji, superschopnosti CSS, Tanstack, Svelte atd.

FrontKon se vrací do Brna a 1. října proběhne něco, co bude, doufám, zajímavé pro každého frontendistu a každou frontendistku. Přednášky, setkávání nebo prostě zážitky z Brna.

Letos jsme v organizačním štábu myslím opět udělali pár krůčků směrem ke kvalitní středoevropské odborné konferenci.

Organizační štáb jsme mimo jiné rozšířili o programovou komisi, které předsedám, takže vás teď jdu s velkou radostí na FrontKon pozvat.

Dvě hlavní témata: stav AI ve vývoji a úžasné možnosti CSS {#temata}

V programu najdete kolem 30 přednášek na třech stagích. Témat, které komunita přinesla, bude opravdu hodně, ale dvě jsme předem cíleně vytáhli a zaměřili na ně pozornost přednášejících.

AI ve webovém vývoji už není jen science fiction, ale každodenní (někdy fantastická, někdy trpká) realita. A aktuální stav CSS nabízí možnosti, které jsme si ještě před pár lety ani neuměli představit.

AI nástroje zásadně mění způsob, jak píšeme kód, debugujeme a navrhujeme aplikace. Je čas se podívat, co všechno už dnes můžeme využít a co nás čeká v nejbližší době.
CSS prošlo za poslední roky obrovským vývojem. Container Queries, selektor has(), custom properties na steroidech – je toho ještě daleko více a stojí za to si udělat aktuální přehled.

Vyberu nyní několik přednášek, na které bych vás rád upozornil.

Zahraniční hvězdy {#temata}

Letos jsme si, hlavně díky Liborovi Vaňkovi z programové komise, dovolili, hledat řečníky kromě českých luhů a slovenských skalistek, také v zahraničí.

Letos do Brna míří světové know-how a tato zajímavá frontendová jména:

Artem Zakharchenko: 10 Things Nobody Told You About Service Workers
Artem je borec přes Service Workery, jednu z nejzajímavějších prohlížečových fíčur současnosti a autor knihovny Mock Service Worker. Těště se na jeho přednášku.
Paolo Ricciuti: Progressively enhanced apps with Svelte
Paolo je Svelte Ambassador a přiletí z Itálie ukázat krásy a novinky tohoto velmi oblíbeného frameworku.
Danny Moerkerke: The State Of PWAs
Tvůrce What PWA Can Do Today zhodnotí současný stav Progressive Web Apps, dá vám tipy k použití, ale i ukáže co nám stále chybí.

Artem, Paolo, Danny, ale i třicet dalších přednášejících se na vás těší.

Česká špička {#cz}

Z domácích řečníků bych rád vyzdvihl několik zajímavých jmen a témat:

Pavel Ungr: Vývojářův průvodce testováním technického SEO
Česká špička přes SEO vám ukáže, jak testovat technické aspekty přímo během vývoje.
Michal Špaček: Pomoz password managerům pomáhat lidem
Michal poradí, jak správně implementovat formuláře, aby s nimi password managery dokonale spolupracovaly.
Michal Matuška: Co můžete vyčíst z CrUX dat
Jeden z nejoblíbenějších spíkrů FrontKonu ukáže, jak využít Chrome UX Report pro optimalizaci výkonu vašich webů.
Markéta Willis: 3D ve webovém vývoji
Markéta, kterou znají především junioři, představí možnosti 3D grafiky na webu a praktické tipy pro implementaci.
Adam Kulhánek: Smart & Kind: psychologie IT mozku
Adam se podívá na psychologické aspekty práce vývojářů. Jak si v tom všem udržet zdravou mysl?
Ondřej Velíšek: TanStack Start: Nová konkurence Next.js
Ondřej představí nový framework, který by mohl zamíchat kartami v JS ekosystému.

Na webu už máme kompletní program:

→ Program

Praktické informace {#temata}

Kde: Hotel Passage, Brno
Kdy: 1. října 2025 od 10:00 (otevřeno od 9:00)

Dvě třešničky z letošních novinek {#tresnicky}

Afterparty přímo v hotelu, kterou zajišťují SUPERKODERS.
FrontKon vlak z Prahy nebo po cestě. Odjezd: Praha hl.n. 5:42, Vlak: EC Metropolitan, vůz 366, Cena: 150 Kč, kupte si ji předem. Více ve FAQ na webu.

Bacha, vstupenky nám pomalu mizí {#vstupenky}

Přijďte se inspirovat, popovídat si a probrat radosti i výzvy současného webového frontendu. Budu se na vás těšit.

Uvidíme se?

→ Koupit vstupenku

Podcast ze Vzhůru dolů končí, FrontKec začíná

Mon, 01 Sep 2025 00:00:00 GMT

Podcast ze Vzhůru dolů končí, FrontKec začíná

Milé posluchačky, milí posluchači,

po 59 dílech podcastu ze Vzhůru dolů jsme s Robinem dokroutili ciferníky. Nesmutněte však, není to konec. Podcast se v inovovaném formátu přesunuje pod křídla komunity Frontendisti.cz a značku FrontKec.

Pokec frontendistů {#pokec}

Důvodem změny je hlavně snadnější organizační a technické zabezpečení, ale také lepší provázání obsahu s komunitou, kam podcast zaměřením tak či tak patřil.

FrontKec má nyní jednotnou vizuální identitu s konferencí FrontKon a komunitou Frontendisti.cz.

Vzniká tím i prostor pro nové formáty, které jsme v původním podcastu neměli kapacitu dlouhodobě rozvíjet.

Zůstává to, co fungovalo. Odborný obsah podaný s nadhledem a moderátoři Robin Pokorný a Martin Michálek.

Co rozhodně udělejte? {#todo}

Přihlaste si nový podcast na Spotify, Apple Podcasts nebo přes RSS.
Odebírejte také Frontendisty na LinkedIn, Instagramu, Facebooku, X a YouTube.

Všechny staré epizody podcastu ze Vzhůru dolů zůstanou dále dostupné.

PS: Rovnou vychází první díl FrontKecu, a to na Spotify nebo na YouTube.

AI prý zvládne 80 % psaní a programování… říkají zatím hlavně ti, co nikdy nepsali a neprogramovali

Mon, 14 Apr 2025 00:00:00 GMT

AI prý zvládne 80 % psaní a programování… říkají zatím hlavně ti, co nikdy nepsali a neprogramovali

Nevěřte lidem, kteří váš obor neznají a věští jeho budoucnost. Nadšení jasnozřivci se často soustředí jen na výkonnostní a řemeslný kontext vaší práce.

Největší výhodou lidí proti AI je offline.

Píšu. Ale má v době AI tahle práce ještě smysl? {#psani}

Kromě jiného píšu technické texty. Napsal jsem jich stovky a několik knížek k tomu.

V poslední době se na nás valí jeden úžasný AI nástroj za druhým. Všechny umí hlavně dobře psát.

Zkuste se teď cvičně zamyslet, jestli tato část mojí práce ještě vůbec dává smysl. Proč bych měl něco psát, když AI umí tvořit texty tak dobře?

<figure> <img src="https://res.cloudinary.com/vzhurudolu-cz/image/upload/v1744616161/vzhurudolu-blog/ai-smrtka_xtxipr.jpg" width="1600" height="900" alt="AI smrtka nad psavcem"> <figcaption markdown="1"> Tvá práce je zbytečná, takže jsi tady možná navíc, příteli. </figcaption> </figure>

Už jste zamyšlení?

Mohli byste odhadnout, že tato část mé práce už moc smyslu nemá. AI totiž místo mě:

vygeneruje nápady na články,
připraví strukturu textu,
na základě zdrojů ten text napíše,
na základě jiných zdrojů napodobí můj styl psaní,
AI mi dá také feedback, opraví chyby,
další AI připraví ilustrační obrázky.

Moje práce? Podepsat text, který jsem nenapsal?

Ve výčtu nahoře jsme ale udělali jednu velkou chybu. Neodhadli jsme správně, co přesně dělá člověk, který píše texty. Zredukovali jsme jeho roli do té řemeslné nebo výkonnostní části.

Psaní totiž není jen o ťukání do klávesnice.

Největší výhoda člověka nad AI? Offline {#web}

Pojďme si teď rozebrat, na co jsme zapomněli, když jsme posuzovali, zda roli člověka, který píše texty, kompletně nahradí AI.

Jako autor textů se musím oborem zabývat. K tomu mi nestačí Googlení, používání AI, musím být napřed. Kdysi jsem hodně školil a přednášel. Mluvil jsem přitom s lidmi, to byste nečekali.

Mluvením s lidmi jsem nacházel témata, problémy, radosti nebo frustrace jiných. Tím jsem si vytvářel ohromnou databanku znalostí a příběhů. Takhle databanka je u mě v hlavě a i když budu opravdu hodně psát, nikdy ji celou v online světě nenajdete.

Jako autor žiju život, tomu také možná neuvěříte. Naprostá většina kontextu mého života se odehrává mimo online svět, mezi lidmi. Stávají se mi historky, zažívám příběhy, formují mě.

Jako autor jsem si díky tomu vybudoval svůj styl psaní a i ten je důvod, proč lidé mé texty rádi čtou. Lidé umí poznat Martina Michálka od generického textu vygenerovaného AI.

Cizí práci máme tendenci redukovat jen na vnější projevy {#cizi}

Pokud bychom tedy o psaní přemýšleli jako o ťukání do klávesnice, vynechali bychom z této práce velkou část jejího obsahu a kontextů, ve kterých autor žije.

Viděli bychom kontext řemeslný, ale scházel by nám další kontexty – sociální, kreativní, strategický a další, ve kterých nejspíš ještě dlouho nebudou roboti tak silní jako lidé.

Troufli bychom si odhadovat něco, k čemu nám schází informace.

Stejnou chybu dělají různí CEO startupů, nadšení AI konzultanti a jim podobní, když odhadují budoucnost vývojařiny během aktuální vlny AI nástrojů s bezpochyby impozantními výsledky při psaní kódu.

<figure> <img src="https://res.cloudinary.com/vzhurudolu-cz/image/upload/v1744616161/vzhurudolu-blog/ai-kravatak_jajmmb.jpg" width="1600" height="900" alt="Kravaťák věští"> <figcaption markdown="1"> Vidím zářnou budoucnost, ve které létající auta vozí programátory na smetiště dějin. </figcaption> </figure>

A co vy, vývojáři? Taky jenom ťukáte do klávesnice? {#tukate}

80 % programování prý bude pomocí AI. …říkají zatím hlavně ti, co nikdy neprogramovali.

Tohle jsem napsal na různé sociální sítě. Někde to mělo až stovky tisíc shlédnutí a stovky reakcí. Tak si pojďme říct, proč to není tak jednoduché.

Platí tady to samé jako u psaní. Psaní kódu, které jistě AI velmi ovlivní, není celá vývojařina.

Pokud si myslíte, že programování je jen o psaní kódu, o programování toho moc nevíte.

Pro AI bude těžké komunikovat s ostatními členy týmu, nést v hlavě kontext firmy nebo týmu, nést zodpovědnost a rozhodovat se v tomto kontextu, řešit etiku nebo bezpečnost v kontextu týmu, firmy nebo společnosti. Chodit na školení, konference nebo se nechat mentorovat od člověka…

Stejně tak jiné profese, se kterými nepřicházíte do styku:

Copywriteři nejsou stroje na psaní textu.
UXáci nejsou stroje na kreslení wireframů.
SEO experti nejsou stroje na tvorbu analýz klíčových slov.
Fotografové nejsou stroje na vytváření hezkých fotek.

Ano, někteří z nich stroje jsou nebo se jim blíží. Schází jim lidská a expertní přidaná hodnota. A ano, stroje vezmou práci strojům.

Nevěřte lidem, kteří váš obor neznají a věští jeho budoucnost.

→ Související: Vibe Coding: Přes 25 let dělám weby, ale poslední dva měsíce úplně jinak.

S Petrem Burianem o sabatiklu

Mon, 07 Apr 2025 00:00:00 GMT

S Petrem Burianem o sabatiklu

Milé posluchačky, milí posluchači, 59. díl podcastu ze Vzhůru dolů je v mnohém speciální. Za prvé vychází s ehm… menším zpožděním. Natáčeli jsme totiž už před Vánoci v Productboardu. Na druhou stranu trošku doufáme, že na vás atmosféru na místě přesuneme i v aprílovém počasí.

Za druhé je to poslední díl před větším přerodem našeho podcastu (který zatím tajíme a o kterém si více řekneme příště).

A za třetí? Máme zde speciálního hosta se speciálním tématem.

Jaké to je dát si po šestnácti letech intenzivní práce roční pauzu?

Petr Burian, bývalý CTO Livesportu, popisuje v podcastu svůj roční odpočinek od práce, zvaný též sabatikl. Dozvíte se, proč se pro něj rozhodl, jak si ho rozplánoval a co mu přinesl.

V podcastu Petr zmiňuje, jaké fáze odpočinku a objevování prožil, co mu pomohlo překonat pochyby a co doporučuje těm, kteří o podobném kroku uvažují.

Podcast {#podcast}

Video {#video}

Tipy na sabatikl podle Petra Buriana {#tipy}

Proč do sabatiklu jít?. Pokud cítíte dlouhodobou únavu, ztrátu motivace nebo chuť přehodnotit směr svého života, sabatikl může být přesně to, co potřebujete. Už samotná myšlenka na pauzu je signál, že vám tělo nebo hlava něco říkají. Pauza není slabost, je to investice do dlouhodobé energie, zdraví a spokojenosti.
Vezměte si časový polštář. Opravdová regenerace nepřichází po týdnu volna. Petr doporučuje minimálně půl roku, ideálně rok, pokud si to můžete dovolit. První týdny často nestačí ani na to, abyste si všimli, jak moc jste byli unavení. Teprve po několika měsících se může začít objevovat energie a kreativita.
Odolejte pochybám okolí.. Mnozí, zejména mimo IT bublinu, nebudou sabatiklu rozumět. Můžete se setkat s nepochopením, otázkami typu „Proč nepracuješ?“ nebo „Nebojíš se, že vypadneš z oboru?“. Buďte připravení to klidně a opakovaně vysvětlovat – sobě i ostatním. Vědomí, že je to vaše svobodné rozhodnutí, vám pak pomůže ustát tlak z okolí.
Dejte si jasný záměr.. Zamyslete se, co si ze sabatiklu chcete odnést. Může to být hluboký odpočinek, restart kariéry, osobní růst nebo jen čas pro sebe a rodinu. Záměr nemusí být rigidní plán, ale jakási vnitřní kotva, která vám pomůže neztratit směr a nepropadnout pocitu, že „jen prokrastinujete“.
Rozdělte si sabatikl do fází.. Petr si sabatikl rozdělil na čtvrtiny: odpočinek, domácí resty, objevování a návrat. Pomáhá to nejen udržet rytmus, ale i předejít úzkosti z nečinnosti. Rámec vám dá pocit struktury, i když většinu času třeba jen „plujete na vlnce“.
Stanovte si období bez závazků.. Na začátku si určete období – například půl roku – během kterého nebudete přijímat žádné pracovní nabídky, ani kdyby vypadaly lákavě. Zabráníte tím tomu, že skočíte do dalšího zaměstnání ze zvyku nebo strachu. Dejte si čas, aby mohly vzniknout nové nápady a směry.
Připravte se na návrat..
Návrat do pracovního režimu není samozřejmost. I zkušený profík si musí znovu zvyknout na tempo, zodpovědnost, denní rutinu nebo práci v angličtině. Počítejte s tím, že budete „zarezlí“ — a dejte si čas na rozcvičení. Pomáhá vracet se postupně a ideálně do prostředí, kde si můžete sami určovat tempo.

Tentokrát máme k dispozici i automatizovaný kompletní přepis podcastu.

Host: Petr Burian {#host}

</div> <div class="col w-75-xs" markdown="1">

Petr byl dlouhá léta CTO v Livesportu, kde vybudoval přes 25 vývojových týmů a podílel se na globálních produktech, které používají stovky milionů sportovních fanoušků. Po 16 letech si dal roční sabatikl. Dnes je VP of Engineering v Deepnote. Petr má dvě dcery a žije s rodinou v Praze.

LinkedIn – X – Web

</div> </div>

Děkujeme za spolupráci na tomto díle: Jiří Nečas, Productboard (prostory, organizace), Vladimír Příhoda, Productboard (technika, střih, záznamy), Tomáš Kout (moderování).

Odebírejte podcast ze Vzhůru dolů {#odber}

Spotify – Apple Podcasts – TuneIn – RSS podcastů

Nápad? Chyba? Připomínka? Pochvala? Pište nám na e-mail podcast@vzhurudolu.cz nebo kamkoliv jinam. Hlavně, aby se to k nám dostalo.

Přejeme vám příjemný poslech!

Pozvánka na WebExpo 2025: Bramus Van Damme, Tomáš Čupr, Jan Řezáb, Tammy Everts, Tim Kadlec a další

Fri, 21 Mar 2025 00:00:00 GMT

Pozvánka na WebExpo 2025: Bramus Van Damme, Tomáš Čupr, Jan Řezáb, Tammy Everts, Tim Kadlec a další

Prošel jsem si program letošního WebExpa a už se začal těšit. Jako každý rok. Přináším vám svůj výběr přednášek, které byste podle mě neměli minout.

Letos mě to táhne nejen k tématům rychlosti webu (to je asi jasné) ale daleko víc se dívám i do byznysu (viz moje transformace). Vývojařinu, CSS a webařinu jako takovou ale po očku stále sleduji, takže v mých tipech nebudou chybět.

WebExpo je pro mě každoročně must. Zde nasaju inspiraci, potkám kolegy a kolegyně a taky se dozvím, co je nového ve webovém světě.

Pojďme se teď podívat na to, co mě v programu WebExpo 2025 zaujalo.

Performance {#perf}

Tammy Everts: Connecting the dots between site speed, user happiness, and business success
Talk Tammy ze SpeedCurve cílí na propojení rychlosti webu s reálnou spokojeností uživatelů, což je přesně to, co se snažím klientům v poslední době vysvětlovat.
Tim Kadlec: One step ahead
Tim Kadlec bude mluvit o nových nástrojích a postupech, které dokážou naše weby zrychlit. Weby se sice zrychlují, ale nároky uživatelů rostou.

Vývoj, UI, CSS {#dev}

Bramus Van Damme: Supercharge web UX with view transitions!
Bramus je kouzelník přes CSS, takže se moc těším na jeho triky pro plynulejší a efektnější přechody, které posunou vnímání webu zase o kus dál.
Vitaly Friedman: Design patterns for search UX in 2025
K tomuhle už snad nemusím nic dodávat. Vitaly vždycky naservíruje spoustu praktických tipů a patří už neoddělitelně ke značce WebExpa.
Krasimir Tsonev: React in Patterns (workshop)
Krasimir možná u nás není tak známý, ale kdo viděl jeho loňskou přednášku, ví, že má v malíku React a umí skvěle vysvětlovat, jak psát přehledný kód.
Darko Bozhinovski: Future-proof your UI: Building with Web Components
Web Components se už nějakou dobu chystají být „další velká věc“, ale však víte… zatím se jim to zase tak nedaří. Další přednášku z praxe vítám.
Shruti Balasa: Flex, Grid, and beyond: Mastering layouts with Tailwind CSS
Shruti se věnuje Tailwindu dlouhodobě, takže jsem zvědavý, jak nám ukáže kombinaci jeho utilit se současnými layoutovými možnostmi v CSS. Tailwind a grid, to je kombinace, kterou můžu.
Rowdy Rabouw: Fugu: Possibilities with web capabilities
Jsem hodně zvědavý, jak se JavaScript a webové API rozšiřují dál do oblastí, kam dřív patřily spíš nativní aplikace – a Rowdy údajně chystá pěkný přehled toho, co se chystá.
Karel Navrátil: Dark patterns: Where does motivation end and illegal manipulation begin?
Kódujícího advokáta Karla jsme už několikrát měli na Frontendistech a je to rostoucí talent, na který se vyplatí zaměřit.

Byznys {#byz}

Tomáš Čupr: Startup founder story
Když se někdo podílí na tolika úspěšných startupech, chci ho poslouchat.
Jan Řezáb: How AI can revolutionise startup growth
Umělá inteligence je momentálně strašně žhavé téma a Jan prý ukáže, jak ji reálně zapojit do škálování byznysu, což mě zajímá.

Natáčení podcastu přímo na WebExpu {#pod}

Jestli chcete podebatovat o přednáškách přímo v centru dění, doražte na živé nahrávání podcastu.

Spolu Robinem Pokorným se tam pustíme do diskuzí o webovém vývoji, nových technologiích a shrneme taky největší pecky z prvního dne WebExpa.

Slibuju, že to bude neformální povídání – přesně takové, jaké od našeho podcastu znáte.

→ Související: Vibe Coding: Přes 25 let dělám weby, ale poslední dva měsíce úplně jinak.

Slevičku…? {#pod}

Kódíček na 20% slevu pro čtenáře Vzhůru dolů? Tak jasně!

Při objednávce prostě uveďte vzhurudolu25 (neplatí na premium workshopy).

S Rikim Fridrichem o stavu JavaScriptu, testování a post‑SPA budoucnosti frontendu

Wed, 12 Mar 2025 00:00:00 GMT

S Rikim Fridrichem o stavu JavaScriptu, testování a post‑SPA budoucnosti frontendu

Hello world! Se zpožděním vydáváme první ze dvou epizod natočených před Vánoci v kancelářích Productboardu. Hostem 58. epizody je Riki Fridrich, zkušený JavaScript vývojář.

Povídáme si o tom, proč je React už občas vnímán jako „nové jQuery“. Diskutujeme také o TurboPacku a dalších buildovacích nástrojích, které zatím nepřinášejí tolik vytouženou revoluci. Končí už konečně éra masivních single‑page aplikací a vracíme se k silnějšímu server‑side renderingu? A jak to má Riki s AI při vývoji?

Podcast {#podcast}

Video {#video}

Host {#host}

</div> <div class="col w-75-xs" markdown="1">

Riki Fridrich píše JavaScript ve firmě Outreach. Učí ostatní, jak psát Javascript. Přednáší na konferencích a meetupech. Většinou o Javascriptu. Riki je z Ládví.

LinkedIn – X – Github – Web

</div> </div>

O čem mluvíme? {#obsah}

Průzkum State of JS a rostoucí komplexita
Věnujeme se datům, která ukazují stagnaci u zavedených frameworků. Vývojáři stále hledají čerstvé nástroje, protože složitost roste. Může to znamenat posun ve vývoji front‑endového ekosystému.
React v roli „nového jQuery“
Debatujeme o oblibě Reactu, který se stal těžko sesaditelným standardem. Zároveň ale narůstá únava z jeho rozsáhlého ekosystému. Někteří vývojáři proto hledají minimalističtější řešení.
Problémy testovacích nástrojů
Probíráme překážky při testování, zejména pokud nechceme využívat React‑specific technologie. Mnohé knihovny jsou navržené především pro virtuální DOM. Testování reálného DOMu tak může být komplikovanější.
Skutečný DOM vs. virtuální náhrady
Narážíme na potřebu testů, které reflektují skutečné rozměry a pozici elementů. Virtuální prostředí často takové údaje neposkytuje. Pro specifické případy to znamená nutnost vlastního řešení.
TypeScript a ústup TSC CLI
Přichází řeč na to, proč se většina lidí přiklání k automatizovaným buildům TypeScriptu. Samotný TSC CLI už mnozí nepotřebují. Vývojáři stále více spoléhají na integrované nástroje v ekosystému.
Stav buildovacích nástrojů a TurboPack
Diskutujeme o tom, že TurboPack nenabídl takovou revoluci, v jakou se doufalo. Mnoho lidí proto setrvává u zaběhnutých řešení jako Webpack, i když jim už leze na nervy. Hledání něčeho opravdu lepšího pokračuje.
Server‑side rendering a nová podoba aplikací
Zvažujeme, že obliba masivních single‑page aplikací může klesat. V popředí se ocitá silnější server‑side rendering a lehčí klientská vrstva. Může jít o návrat k modelu, který dříve převládal.
Role AI v současném vývoji
Probíráme, jak nám AI pomáhá se snippetem kódu nebo řešením neznámé syntaxe. U složitějších projektů zatím přináší jen částečné ulehčení. Přesto se stává běžnou součástí pracovních nástrojů.
Možnosti AI jako našeptávače a konzultanta
Zamýšlíme se, v čem AI skutečně usnadňuje práci a jak rychle naráží na limity ve velkých kódech. Pro mnoho rutinních úkolů je však k nezaplacení. Pomáhá šetřit čas a zpřístupňuje technologie i méně zkušeným.
Post‑SPA éra a budoucí scénáře
Shrnujeme, že SPA se možná blíží ke svým hranicím a do popředí se dostávají nová paradigmata. Leccos ukazuje na menší množství klientského JavaScriptu a větší roli serveru. Budoucí vývoj může přinést zásadní změnu ve stavbě front‑endů.

Odebírejte podcast ze Vzhůru dolů {#odber}

Spotify – Apple Podcasts – TuneIn – RSS podcastů

Nápad? Chyba? Připomínka? Pochvala? Pište nám na e-mail podcast@vzhurudolu.cz nebo kamkoliv jinam. Hlavně, aby se to k nám dostalo.

Přejeme vám příjemný poslech!

Děkujeme za spolupráci: Jiří Nečas, Productboard (prostory, organizace), Vladimír Příhoda, Productboard (technika, střih, záznamy), Tomáš Kout (moderování).

O umění říkat NE

Mon, 10 Mar 2025 00:00:00 GMT

O umění říkat NE

Máte toho hodně? Míval jsem to stejně. Pořád s tím bojuju. Ale jedno jsem se naučil už docela bezpečně.

Schopnosti mnoha schopných lidí totiž zlikviduje nezvládnutí umění říkat NE.

Jsi schopný? Dostaneš víc práce.

Pořád to zvládaš? Dostaneš jí ještě víc.

A tak pořád dokola. Dokud se nezlomíte pod tíhou vlastních závazků.

Nebo dokud nezačnete ve velkém odmítat.

Někdo neumí odmítnout šéfa, někdo kolegy, někdo neodmítne kamarády, partnera, děti. Někdo si na sebe bič uplete sám. Říká si věci jako „Nic není nemožné“ nebo „Nikdy se nevzdávej“, ale nakonec vzdává jen kvalitu ve prospěch kvantity. Končí vyhořením nebo jej jen prostě přestává bavit jeho práce. Zapomněl, že nemůže dělat vše. Zapomněl, jak je NE osvobozující.

NE je potřeba říkat i sám sobě. Svým nápadům, svým projektům, svým myšlenkám. Je to těžké, protože nápady jsou jako děti. Milujeme je. Ale zabíjení nápadů se říká prioritizace.

Odmítnutí není snadné, já vím. Může znít drsně, můžete působit arogantně. Proto se mnozí bojí, že kvůli NE je přestanou mít lidé rádi. Ale být oblíbený jen proto, že nikdy neřeknete NE, znamená, že ostatní žijí na váš úkor. Čí je to život? Jejich nebo váš?

NE je pro někoho možná příliš arogantní. Nemusí být. Stačí se naučit konstruktivní NE:

„Tohle dělat nebudu, ale můžu ti doporučit třeba támhle Pepíka – nebo ti pošlu materiály, které ti pomůžou.“

Časem se naučíte i suché ne, stačí trochu empatie. „Nezlob se, ale už toho mám hodně.“

Často totiž říct NE znamená říct ANO sobě.

Váš názor? Šup s ním na LinkedIn, Facebook nebo X.